Děloha
Děloha, latinsky uterus je ženský rozmnožovací orgán. Děloha je dutý svalový orgán sloužící k uložení, výživě a vývoje plodu. Je uložena v malé pánvi mezi močovým měchýřem a konečníkem. Gravidní děloha zasahuje i do břišní dutiny.
Ženská děloha má tvar jednoduchého hruškovitého vaku. Rozlišujeme na ní dvě části, a to děložní hrdlo (cervix uteri) a děložní tělo (corpus uteri). Děložní tělo je ta velká jednolitá dutina uvnitř, krček dělohy je tlustostěnný kanálek, který spojuje dělohu a pochvu.
Na opačné straně do dělohy ústí dva vejcovody.
Na úzký krček se upíná pochva. Část děložního krčku, která se díky tomuto připojení nachází již v dutině pochvy, se nazývá děložní čípek. Uvnitř dělohy je dutina. U netěhotné ženy je velmi úzká.
Stěna dělohy je u ženy široká zhruba 10-15 milimetrů a tvoří ji tři části:
děložní sliznice (endometrium) - pod vlivem hormonu progesteronu se sliznice zvětšuje, buňky se plní glykogenem a vylučují hlen. Endometrium je tak připraveno na přijetí oplozeného vajíčka.
svalová vrstva (myometrium) - je tvořena hladkou svalovinou a má schopnost se hypertrofovat, několikanásobně se zvětšit. Jedna buňka hladké svaloviny gravidní dělohy může být dlouhá až 500 μm. Při porodu se dochází opakovaně ke smršťování spirál hladké svaloviny a tím k vypuzování plodu z dělohy.
vazivový povlak (perimetrium) - zde probíhají nervy a velké cévy. Vazy fixují dělohu v břišní dutině.
Funkce dělohy
Děloha je orgán speciálně přizpůsobený k přijetí oplozeného vajíčka, které se zahnízdí do její sliznice. Buňky sliznice jsou naplněné glykogenem a slouží k výživě zárodku před vznikem placenty. Po vytvoření placenty se část endometria pod zárodkem diferencuje v mateřskou část placenty a po porodu se odlučuje jako decidua.
Hladká svalovina myometria má schopnost se roztáhnout, potom je děloha schopna pojmout i velký plod. Při porodu naopak kontrakce myometria pomáhají vypudit plod ven.
- latinsky: Uterus
- skloňovaný název: dělohou
- skloňovaný název 2: dělohu
