Anýz vonný

Anýz vonný je sytě a pronikavě vonící jednoletá bylina s jemně pýřitou, přímou lodyhou, dorůstající až do půlmetrové výšky. Dolní listy jsou dlouze řapíkaté, nedělené, okrouhle ledvinovité, zastřihovaně zubaté. Květy jsou tvořeny kolíky se 7 až 15 kolíčky, obal nemá a nahrazuje jej obal z nitkovitých kořenů. Kvete v červenci a srpnu, květy mají bílou barvu. Plodem je štětinatě brvitá dvounažka.

Je to pěstovaná bylina, jen zřídka zplaňující v teplejších oblastech.

Předmětem sběru je plod, sbíraný koncem léta, kdy se plody začínají šedozeleně zbarvovat.
Plody obsahují především silici s hlavní složkou anthenolem, dále pak mastný olej, sacharidy, slizy, cholin, pektin, chlorofyl, organické kyseliny atd.

Účinně podporuje vykašlávání a užívá se také tam, kde je nebezpečí nadýmání, například při nejrůznějších projevech dyspepsie. Zde je velmi užitečná pro své spasmolytické působení. Může se uplatnit i v pediatrii. Příznivé účinky drogy se přenášejí i do mateřského mléka, jehož tvorbu anýz rovněž podporuje. Obsažená silice zvyšuje vylučování trávicích enzymů, což má vliv na celou řadu trávicích potíží. Jako doplňující prostředek můžeme plod přidávat i do diuretických čajů a do čajů proti zácpě. Působí jako antiseptikum dýchacích cest a zažívacího ústrojí.

Anýz můžeme kombinovat s bylinami jako fenykl, puškvorec, andělika, podběl, proskurník, lékořice, jitrocel, šalvěj, petrklíč, rdesno ptačí, divizna, dobromysl, tymián a majoránka.

Ve správně stanovených dávkách je tato droga zcela bezpečná a je vhodná i pro děti. Jediným možným nebezpečím je předávkování při užívání čisté silice. V takových případech může dojít až k otoku mozku a plic.

Například anýzový obklad se velice dobře osvědčuje na potíže s Achillovými šlachami. Při jejich zanícení je vhodný chladný a naopak při jejich namožení teplý obklad. Přikládá se zpravidla na noc, ale může být přiložený i přes den.