Pět elementů a pět emocí - čínská tradiční medicína

Slabikář tradiční čínské medicíny

Pět prvků a pět emocí

Starověké čínské učení o pěti prvcích přiřazuje ke každému z nich jeden orgán lidského těla a také konkrétní psychické projevy. Hovoří o vzájemných vztazích, kdy narušení funkce některého orgánu vyvolává emoce pro něj charakteristické, a naopak dlouhotrvající silné duševní hnutí může poškodit „svůj“ orgán a způsobit takzvané onemocnění „z vnitřní příčiny“. Tato myšlenka není nikterak kontroverzní. Naše současná západní medicína přece rovněž poukazuje na souvislost mezi psychickým a fyzickým zdravím a označuje takové poruchy jako nemoci psychosomatické.

Hněv:

patří k prvku dřevo, souvisí s játry a s energií vítr.

Způsobuje stoupání čchi a krve směrem vzhůru. Projevem jsou závratě, bolesti hlavy, zarudnutí obličeje a očí, hučení v uších, zvracení, ztráta vědomí.

• Jin hněv trvá dlouho, ale není příliš silný, člověk se nemůže zbavit myšlenek na události, které mu v minulosti uškodily, a neustále se k nim vrací, bývá často podrážděný, nesnášenlivý.

• Jang hněv je silný, impulzivní, působí krátkodobě, dodává velkou sílu. Člověk se přestává ovládat a v rozrušení může udeřit nebo i zabít. Ve sportu takový hněv napomáhá k dosažení velkých výkonů.

Radost:

patří k prvku oheň, souvisí se srdcem a s energií teplo.

Radost způsobuje, že je čchi vyrovnaná, vrcholí ve spokojenost a štěstí. Když je ale přehnaná, duch se rozptyluje, nemůže se schovat, a to vede ke stavům vyčerpání, neschopnosti se soustředit, bezuzdné radosti až k psychickým poruchám.

• Jang radost je silná, krátkodobá, projevuje se hlasitým nakažlivým smíchem. Přílišný nával radosti – když například člověk vyhraje vysokou částku peněz – může vést až k infarktu.

• Jin radost je tichá, dlouhodobá, projevuje se jen tichým úsměvem. Člověk se neustále vrací k důvodu své radosti, která vychází zevnitř.

Neklid, obavy, starosti:

patří k prvku země, souvisí se slezinou a s energií vlhko.

Pokud jsou tyto emoce přepjaté a neustálé, vyvolávají pocit plnosti u srdce, srdeční arytmie, poruchy spánku, zapomnětlivost.

• Jin neklid vede k tomu, že jedinec dlouho přemýšlí, nemůže se rozhodnout pro ani proti, vše bere velmi seriózně, z nepatrného důvodu upadá v zádumčivost. O problému stále přemýšlí a špatně spí, jeho přemýšlivost a sklon k filozofování ho však neuspokojují a nepřináší mu radost ani potěšení.

• Jang neklid je silný a nepředvídatelný, netrvá však dlouho, člověk intenzivně přemýšlí, třeba až několik dní nejí, ale nakonec se rychle vrací k normálu.

Smutek:

patří k prvku kov, souvisí s plícemi a s energií sucho.

Smutek a žal způsobují vyčerpání, ubývání čchi i v ostatních orgánech. Projevem je zkrácený dech, celková slabost, úbytek psychických sil, časté vzdychání, nechutenství, poruchy močení a stolice.

• Jang smutek je reakcí na velké hoře, které způsobuje například úmrtí nebo ztráta blízké osoby. Silný smutek může podle cyklu rození přejít rychle do jang strachu, vyvolat těžké onemocnění, někdy končící i smrtelně.

• Jin smutek se projevuje častým pláčem bez znatelné příčiny nebo při dojemném filmovém či divadelním představení. Může také skrývat nespokojenost člověka z toho, že mu nikdo nevěnuje pozornost.

Strach:

patří k prvku voda, souvisí s ledvinami a s energií chlad.

Když strach a úzkost působí dlouhodobě, dochází k poruchám ledvin, oslabování kostí, ochabování dolních končetin, poruchám spánku, menstruačním potížím. Postiženy jsou i plíce, dostaví se prudké bušení srdce, dočasná ztráta řeči nebo bezvědomí. Strach je charakteristický pro starší lidi, kteří se často setkávají se smrtí svých vrstevníků, trpí fyzickou slabostí a jsou často nemocní. Strach vyvolává chronická onemocnění a zhoršuje zpětně jejich průběh. Léčba na tělesné úrovni bývá proto často neúčinná. Emoce strachu může vést k onemocnění spojenému s nadbytkem jang chladu. Projevem je silná bolest, slabost, prochládání, obrny, mrtvice.

• Jin strach se může projevit jako strach z výšek, tmy, smrti a podobně.

• Jang strach je náhlý, těžko vysvětlitelný, například strach z pádu. Je nezvladatelný až panický, člověk hnaný jangovým strachem pobíhá jako choromyslný z místa na místo. Mnohdy je naopak člověk strachem až strnulý. Jeho zrak je zafixován do jednoho bodu, objevuje se třes rukou, neschopnost cokoli dělat.

Jak zvládnout emoce

Vztahy mezi emocemi se řídí – jak jinak – stejnými pravidly, jako vztahy mezi jejich „mateřskými“ prvky. Pokud jde o léčení, nebude nás nyní příliš zajímat cyklus rození, podle kterého se nemoc spíše rozvíjí a postupuje, ale cyklus vzájemného ovládání. Úryvek z Vnitřního kánonu, starověké čínské medicínské klasiky, to přibližuje takto: „Hněv poškozuje játra, ale smutek přemáhá hněv; radost poškozuje srdce, ale obavy překonávají radost; starosti poškozují slezinu, ale hněv překonává starosti; smutek poškozuje plíce, ale radost překonává smutek; obavy poškozují močový systém, ale starost překonává obavy.“ Je to praktický návod, jak škodlivou emoci ovládat, čili jakou emoci je třeba v pacientovi vzbudit, aby byl vyléčen. Nebude na závadu věci, připojíme-li na závěr také jednu „kazuistiku“, jak je vylíčena v díle I fang kchao (Výzkumy o lékařských postupech), které sepsal Wu Kchun koncem 16. století. „Wen Č’ byl muž [pocházející] z Čchi. Král Wej z Čchi byl chorý a vyslal posla, aby přivedl Wen Č’a. Když Wen Č’ dorazil, pravil k následníkovi trůnu: ,Král se uzdraví, jestliže se rozhněvá. Ale pokud se pokusí zabít mne na místě, co mám dělat?’ Následník trůnu odpověděl: ,Neměj obavy. Zachráním tě.’ Wen Č’ nebyl dochvilný, když navštívil krále. Jakmile vstoupil, postavil se na matraci [na níž seděl král], aniž by sňal obuv. Král, rozzuřený, přikázal sloužícím, aby Wen Č’a odvlekli, a byl hotov nechal ho uvařit k smrti. Následník trůnu v tom okamžení zasáhl a požádal krále, aby muže ušetřil. Králův hněv pominul a panovník odpustil Wen Č’ovi. Protože se tím [touto procedurou] uzdravil.”

Jak Wu Kchun dodává, příčinou královy choroby byla starost, a Wen Č’ tedy záměrně svým nevhodným chováním vyvolal v králi hněv, emoci, která starost ovládá. Podle pozdější verze se události seběhly stejně až do okamžiku, kdy král přikázal nechat Wen Č’a usmrtit. Dále historka pokračuje tak, že „následník trůnu a královna se ho marně zastávali, neuspěli. Přes všechnu jejich snahu byl Wen Č’ vařen zaživa ve velké nádobě. Když byl vařen tři dny a tři noci, jeho výraz se ani trochu nezměnil. Pravil: ,Jestliže mne opravdu chcete zabít, proč nedáte na nádobu víko, abyste zastavili [cirkulaci] jinové a jangové čchi?‘ Král přikázal přiklopit nádobu, načež Wen Č’ zemřel.“

(S použitím knihy MUDR. R. Růžičky, CSc., Učení o pěti prvcích, 2004)

autor: Ivana Karpenková

uveřejněno v časopise Sféra, vydání 07/2010