927x127 HEAD VPRAVO

Po stopách plovoucích teček

  • Napsal(a) MUDr. Tomáš Lebenhart

Dnes probereme konkrétní zdravotní téma na pozadí jeho hlubších příčin. Vede mne k tomu jednoduchý důvod. Jde o velmi rozšířené onemocnění, vědeckou medicínou nepochopené, a tedy zdravotním systémem naprosto neřešitelné. Navíc se zdá, že případů poslední dobou lavinovitě přibývá…

Tento text nebude pouze obsahovat rozbor energetických a biologických zdrojů zvláštního příznaku plovoucích teček, nýbrž (samozřejmě) nabídne konkrétní a logická řešení. Jinak by neměl smysl a sklouzli bychom snadno do hnijících vod materiální vědy ve vazalských službách průmyslu a byznysu. Lékaři v pojišťovenském systému univerzitní medicíny – pokud se vůbec s pacientem baví, poučí jej o příčinách jeho obtíží (které většinou neznají), vystraší (vynucování autority), jaký by mohl být vývoj bez jejich léčby – a ve finále nevyléčí.

Mluvíme o tzv. plovoucích tečkách v očním sklivci – šedavých skvrnkách či drobných útvarech, jež se pasivně pohybují přes zorné pole při pohledu na světlou plochu (nebe či stěnu, okno…). Pohnete očima a skvrnečky se střelhbitě rovněž pohnou – jak hejno rybiček a pak si zase pomalu plují jedním směrem. Někdy jich je méně, třeba jen jediná či žádné, jindy zase více. Lze i vysledovat jisté periody většinou v řádech týdnů. Lidé s tímto zvláštním příznakem buď nikam nezajdou a příliš o tom ani nemluví – jako o množství dalších delikátních symptomů nejen tělesných, ale zejména psychických a to už vůbec nemluvím o energetických a spirituálních stavech a zkušenostech. Podvědomě (často i vědomě a naprosto oprávněně) se bojí, že by skončili na psychiatrii a jejich okolí by je odmítlo jako někoho s nebezpečnou a vysoce nakažlivou nemocí. Není to kafkovská či orwellovská psycho sci-fi. Je to realita všedních dnů. Tolik moje skoro 40letá lékařská praxe.

Zkuste říct psychiatrovi, že slyšíte hlasy či vidíte něco, co ostatní občané nevidí. Něco, co je materialistickou vědou definováno jako neviditelné – a tedy nereálné. Nebo že jste přesvědčeni, že skutečná realita není hmotné povahy, že celá ta ordinace se vším tím vybavením je pouhým odrazem jediné skutečnosti. Přiřknou vám dg. schizofrenie a poučí vás o tom, že je to nevyléčitelné, ale že je nutné do smrti brát léky a docházet na pravidelné kontroly. Že jste nebezpeční. Nevěříte? Zkuste to… Není nad vlastní zkušenost. Upřímně: Raději to nezkoušejte a prostě mi to věřte (nebo ne). Možná, že byste se zbytečně pak zapletli, třeba by vám rovnou sebrali řidičák, ve finále i svéprávnost. Ježíš se kdysi prohlásil za krále, za božího syna. Z pohledu odborníků na psychiku jasný případ schizofrenních bludů. Tenkrát psychiatři ještě nebyli. Ale byli jim podobní, vlastnící patent na rozum… a nepomohla mu ani četná svědectví. A zřekli se ho. Vydali… byl nebezpečný.

Ale zpět k tečkám (abychom se zbytečně nezaplétali).

Ještě nikdy jsem se nedoslechl o jediném případu, kdy by oční lékař někomu v těchto případech pomohl. Na rozdíl třeba od dermatologů, kteří systémově předstírají, že léčí ekzém či jiné vnitřní kožní projevy, oční specialista rovnou řekne, že to léčit nelze. A rozvíjí různé myšlenky a teorie, čím by to mohlo být způsobeno a oč se tedy jedná. Kdyby to nebylo tak smutné, tak bychom se mnoha výplodům fantazie mohli srdečně zasmát. Možná, že mi to mnozí z vás nebudete věřit, ale alespoň jednou za týden (desítky let) v ordinaci slyším a vidím nepřímé důkazy, že nejmodernější vědecká medicína založená na důkazech ve své praxi funguje v podstatě na úrovní věštění z kávové sedliny a zaříkávání. S výjimkou urgentní péče a operativy. Několikrát jsem dokonce obdržel referenci, že jim okulista pravil, že se jim to jenom zdá – a nabídl vyšetření u kolegy psychiatra. Samo sebou se do očí podívali a nic neshledali. Tak je to jasné: Nic tam není! Očař nic nevidí…

Paraziti mohou být příčinou mnoha špatně diagnostikovaných chorob, a to nejen očních.

Nuže k tečkám. Mnoho let mám stopu a jdu po ní. Někdy před dvaceti léty ke mně přijela vysokoškolsky vzděláná paní pracující ve státní správě. Dobře jsem ji znal. Svěřila se mi, že ji mnoho let obtěžují a znervózňují ony plovoucí skvrnky v zorném poli. Navíc se u ní posledních asi deset let rozvinuly již objektivní oční příznaky. Bolesti očních bulvů, podivné výtoky ze spojivkových váčků, záněty rohovky i čočky. Oboustranně. Spousta očních vyšetření, spousta různých kapiček. „Řekla jste jim o těch skvrnkách, co vidíte“, zeptal jsem se jí. „Samozřejmě…“ Tak jsem dumal. Pak jsem jí podal tužku a papír. „Nakreslete je, pokud můžete“, poprosil jsem. Bez rozmýšlení se chopila tužky a ty vločky, sklivečky, flokusy, tečky, jak to lékaři roztomile nazývají, nabyly svých tvarů. Tušil jsem, leč byl jsem ohromen detaily. Díval jsem se na jasné drobné parazity, tak, jak jsou zobrazeny na fotkách parazitologických atlasů. U některých nechyběla tmavší hlavička a článkovité zahnuté tělíčko, dokonce i náznak kusadel bylo možno identifikovat. Pacientka také vyobrazila tři vývojová stádia – od larviček (tečky) až po tzv. dospělce. Zíral jsem. Jen lituji, že jsem si ten výkres neschoval.

Problém byl v tom, že jsem tou dobou ještě neznal léčbu. Neměl jsem ani ponětí, kam ji ev. poslat. Protiparazitární alternativa se teprve rodila a vzájemná informovanost byla na nízké úrovni. Dával jsem jí pouze homeopatika, která měla jen chabý a přechodný účinek. Kupodivu mi paní potvrdila, tento původ svých obtíží tušila, ale bála se o něm zmínit před lékaři. I dnes by jí to nebylo nic platné…

 Od té doby jsem se otevřel myšlence, že drobní a okem neviditelní (ovšem v očním sklivci velmi dobře viditelní) paraziti mohou být příčinou mnoha špatně diagnostikovaných chorob a to nejen očních. Později s rozvojem informatiky a rezonanční diagnostiky jakožto i celé, tzv. alternativy, jsem pochopil, že i naprostá většina psychóz, nevysvětlitelných úzkostí a panik i depresí mají na svědomí parazité zabydlení v mozku. Také jsem např. díky Dr. Josefu Jonášovi pochopil, že psychiku utváří tlusté střevo. Nikoliv mozek. Ale to už se dotýkám širší problematiky, kterou zde nechci řešit. Mnoho srdečních arytmií jsou vlastně mikroparaziti ve vegetativních nervech myokardu. Po odstranění parazitů arytmie mizí.

Také jsem dobře pochopil, že vědecká humánní (ne tak veterinární) medicína parazity – mimo metrových tasemnic a škrkavek lezoucích v ordinaci z nosu, na parazity prostě nevěří. Platí dodnes. Před dvěma lety mi jeden z našich předních parazitologů, s ním jsem chtěl navázat plodný dialog, sdělil, že jsou to nesmysly. Věc jsem konzultoval s několika patology. S onkology. Existují vědecké materiály dokazující, že mnoho domnělých zhoubných nádorů včetně metastáz jsou ve skutečnosti parazitární hnízda či cysty. Viz např. profesorka očního lékařství v Moskvě, dr. Jelisejevová. Pilně jsem studoval a vnímal pacienty v ordinaci. Plovoucí a tečky v očích jsou imunitou omráčení mikroparaziti, jež jsou lymfou odnášeni do krve a jejím prostřednictvím do vylučovacích orgánů. Proto se tak bezmocně a bez aktivního pohybu, navíc víceméně periodicky dle svých vývojových cyklů, vznášejí před zraky nemocných. Lymfu nelze vidět – až na oční sklivce! Od té doby jsem zaznamenal stovky takových případů a dnes už mohu nabídnout či zprostředkovat pomoc.

Několik mých klientů dokonce doneslo k lékaři drobného parazita ve zkumavce, nic platno. Nedávno jsem měl v ordinaci paní, která mi líčila, že cítí pod kůží pohyby a několikrát jí s čela vylezl tenký černý červíček. Praktický lékař jí doporučil léky na zklidnění. Mnoho lidí má nepoznanou malárii projevující se periodickými teplotami a únavou. Takže paraziti spolu s borreliemi a chlamydiemi jsou velkým epidemickým problémem a lékaři, které si platíme přes zdravotní pojišťovnu, to ignorují.

Metoda autopatie může tento problém vyřešit. Používám převařenou slinu ev. střevní obsah jako zdroj informace pro imunitu, na jaký cíl se má zaměřit a souběžně se informují paraziti o vlastní smrti (převaření vzorečku ve vodě) a tak se „dozví“ že v daném organizmu nemají perspektivu a snadněji se mají k odchodu. Dále i autopatii u prány, tedy netělesnou. Ta má vyšší poslání…jakožto i jakákoliv infekční onemocnění.

 V pokročilých případech odkazuji své pacienty k odborníkům na diagnostiku a léčbu parazitů. Těch mnoho není a rozhodně nepracují v oficiálním zdravotním systému. Většinou ani nemají lékařské vzdělání. Mají ale výsledky! To je důležité. Tito lidé se mají možnost uzdravit. Používají informační léky v kombinaci s přesně zacílenými antiparazitiky, které daného parazita umí zabít. Léčba trvá několik měsíců.

Mikrosvět je užitečným prostředníkem mezi naší chorou myslí a tělem. Na mikrosvětě stojí psychosomatika. Oním pojítkem mezi psyché a tělem (soma) je mikrosvět nezastupitelný. Infekce a záněty nám mohou zprostředkovat nepříjemné symptomy. A ty nás mají upozornit na to, že nejsme dostatečně „in" vzhledem k Životu. S tím může právě pomoci i ona autopatie z prány, tedy ze sedmé čakry (neviditelné antény). Vyladí program a mikrosvět pak nebude k nám přitahován. Toto jsou Zákony. Není výjimek. Jsou pouze výmluvy a pomluvy. A neschopnost vyléčit. To je obraz aplikované materiální vědy. Bohužel…

Stejné zákony platí i v makrosvětě. Pak také můžeme shledat, že my sami jsme se stali parazity této Země. Vida, od plovoucích teček až do kosmu. Z vyššího principu jest vše hrou a vše má vývoj. Ale tím vás chci jen na konci kapku utěšit. Vše dobře dopadne… Ale to znamená, že je třeba občas máknout. Tady a TEĎ!

Více z této kategorie: « Lepek a my

Celostní medicína

Osobní rozvoj

Zdraví a krása

// EOF