Kartáčujete své tenké střevo dost?

Tenké střevo je jedním z nejdůležitějších orgánů. Stěny tenkého střeva mají mimořádně složitou strukturu, z jedné buňky střevní sliznice vyrůstá až čtyři tisíce mikroklků a dohromady tvoří hustý kartáčový lem. Jsou velmi důležité při vstřebávání potravy, neboť na tom záleží, jak bude naše stravy využita. V každém mikroklku je i lymfatická uzlinka.

Pokud jíme převážně moučnou stravu, tyto mikroklky si prostě „zalepíme“ a výživa pro organismus je téměř nulová.

Je to totéž, jako když máme kartáč, který je plný nečistot, a tudíž nedokáže plnit svoji funkci. Tenké střevo funguje na podobném principu.

Pokud je „náš kartáč“ v podobě tenkého střeva čistý, do mikroklků propadne strava, která je využita, a my máme živiny pro běžný život. Je to na každém z nás.
Neznamená to však, že si občas rohlík nebo kousek kvalitního pečiva nemůžeme dát, ale je třeba mít na paměti, jak bílé pečivo a pšeničná mouka funguje. Dříve se používala pouze divoce rostoucí pšenice špalda. Dnes se převážně používá vyšlechtěná pšenice, která nechytá žádné plísně a má vysoký výnos, nicméně tato pšenice má 5x více lepku, než náš organismus dokáže zpracovat.

„Co mám tedy snídat?“

Jsme opět u kaší a polévek, které jsou, a to mi věřte, jen otázkou zvyku a priorit.
Pokud snídáme ovesné kaše či zeleninové polévky, prospíváme tenkému střevu, ale důležité jsou i pro slezinu, která je z pohledu TČM jedním z nejdůležitějších orgánů, neboť nás zásobuje energií.
A na stavu a kvalitě sleziny záleží, jak se budeme cítit. Když sníme potravu, žaludek ji rozmělní a slezina se „dojde podívat“, co se jí hodí. Pak tuto stravu využije a s pomocí tenkého střeva zpracuje pro naši energii a pošle nahoru k plicím, které ji okysličí a srdíčko obarví na červeno a ve formě krve pošle do cév, aby vyživovala organismus.

Slezina z pohledu TČM je element Země a aby Země (tenké střevo) mohla plodit, potřebuje k tomu suchou půdu a teplo.

Pokud jíme stravu tvořící vlhko (jogurty, hodně syrové zeleniny a ovoce, sladké, smažené) a do toho neustále o něčem přemítáme, tak věřte, že si zaděláváme na problémy nejen s trávením, ale i pocitem těžkých nohou, únavou, průjmy.
Bývá to začátek začarovaného kruhu, který mnohdy může vést ke Crohnově chorobě nebo ulcerózní kolitidě. Pokud slezina (tenké střevo) nezvládá, pak vlhko, které se v ní tvoří, padá dolů.

Žaludkem rozložená potrava postupuje pomocí jeho funkce řízení sestupu přes vrátník dolů do tenkého střeva, jež je jí naplňováno – to je tzv. příjem a naplňování se. Ve střevě potrava zůstává po delší dobu a dále je trávena, přeměňuje se na vyživující esenci, potřebnou pro život a chod organismu; proto se mluví o proměňování věcí. Řídí vylučování, řídí oddělování čistého od kalného.
Pojem „čisté“, jak už víme, označuje jemné esenciální látky, produkty trávení poskytující výživu pro organismus, zatímco „kalné“ znamená nestrávené a pro tělo již nepotřebné zbytky stravy, které z něho odcházejí. Tenké střevo při rozkládání potravy současně provádí i její transformaci, třídění, takže jeho činností vznikají tři základní produkty – esence požité stravy a tekutin, nepotřebné zbytky tuhé stravy a odpadové zbytky tekutin. Esence, čili čisté, je dopravována pomocí čchi sleziny do plic a srdce, a odtud včleněna do krve se roztéká po těle; nespotřebovaná strava a tekutiny, čili kalné, klesají (s podporou čchi žaludku) dolů, přičemž tuhý odpad vstupuje do tlustého střeva a odchází přes konečník ven, zatímco tekutý odpad se za pomoci čchi trojitého zářiče a ledvin shromažďuje v močovém měchýři a odtud je vylučován v podobě moči.

5 zásad, aby se tenkému střevu dobře žilo

1. Tenké střevo i srdce nejvíce ničí mléčné výrobky, výjimku tvoří pouze zákysy.
2. Velmi prospívá zvýšená konzumace ryb, mořských řas.
3. Přímo léčivě působí na očistu cév, srdce i tenkého střeva zeleninové polévky (ne vývary z masa!) ze sezonní zeleniny, nejlépe kořenové.
4.  Zvýšit konzumaci česneku a cibule.
5. Denně zařadit alespoň jednu porci zeleninového salátu místo porce běžného jídla.

Jelikož tenké střevo se významnou mírou podílí i na metabolismu tekutin v těle, čínská medicína mu přisuzuje úlohu „řízení tělesných tekutin“. Tato funkce vedle vstřebávání vodní esence v sobě zahrnuje i podíl tenkého střeva na tvorbě moči a její dopravy do močového měchýře. K tomu je totiž nutné transformační působení tenkého střeva, díky němuž se tekutiny dostávají do měchýře. Z uvedených spojitostí vyplývá, že funkční poruchy v činnosti tenkého střeva mohou vedle zažívacích obtíží, jako jsou kručení v břiše, bolesti břicha, průjmy apod., způsobit i různé poruchy močení – snížení tvorby moči, její zrudnutí, bolestivé močení, krev v moči atd. Proto je na to v léčbě pamatováno například zásadami: „aby byla napravena stolice, je třeba napravit močení“ anebo „léčit průjem, a přitom nenapravit močení – to není jeho léčba“.

Tenké střevo pomáhá řídit oddělování čistého od kalného
Oddělování řídí slezina, ale děje se to v tenkém střevě, tenké střevo pouze pomáhá, slezina analyzuje a rozhoduje. Tenké střevo má vztah ke dvěma orgánům: tlusté střevo a močový měchýř, s nimi má příslušnost do jednoho klubu, do tlustého střeva a do močového měchýře posílá odpad. Čisté prostřednictvím sleziny stoupá nahoru do plic a srdce a odtud včleněna do krve stéká po těle. Stává se z toho Gu Qi.

Tenké střevo také úzce spolupracuje se srdíčkem, které je velmi yangové, a tudíž má tendenci se přehřívat. Zde tenké střevo funguje jako přepouštěcí ventil. Když se srdíčko, ať již z důvodu emocí nebo horka, přehřeje, je to proto, že akupunkturní dráha srdce je nejkratší, má pouze 9 bodů. Když je srdce přeplněné, nezvládá to, nemá to kam uložit, na pomoc si zavolá tenké střevo, a to si to tam uloží.
Zánět močových cest a různé urologické potíže nesouvisí nezbytně pouze s nastydnutím a většinou tuto nepříjemnou zkušenost mají nervózní lidé, kteří mají rozrušené nespavé srdce.
Proto srdce přebytky pošle do tenkého střeva, které to následně posílá do tlustého střeva, močového měchýře a vzniká infekční zánět.

Jak si můžeme pomoci bylinnou léčbou?

Jednou z nejlepších bylin na tenké střevo je lnice květel, málo využívaná a nedoceněná bylina. Je to velká škoda, neboť ovlivňuje činnost a funkci sliznic, což v našem případě znamená pozitivní ovlivňování tenkého střeva. Bylina také velmi pomůže při úpravě ledvin a jater, při žlučníkových potížích včetně záchvatu a i při kolikách různé etiologie, protože působí jako spasmolytikum. Při sběru je nutné sbírat nať od patnácti cm výše, protože spodní část bývá značně znečištěna. Také se využívá proti lámavosti cév.

Diochi nás hýčká! Pro naše tenké i tlusté střevo je připraven výkonný pomocník. Vyčistí naše zanešené "trubky" ode všech nečistot i možných parazitů. Nastartuje ozdravné procesy organizmu. Pomůže od dlouhodobých únav.

Víte, kdo je to? KORUNNÍ KRÁL celého systému Regenerace ve Sféře s číslem 1 - INTOCEL

Pohlaďte své tenké střevo báječným jídlem

Fazolový guláš s dýní hokaido
Ingredience:
olej, dýně hokaido, jarní cibulka, mrkev, petržel, pórek, sůl, majoránka
Na oleji orestujeme bílou část cibulky, přidáme na kostičky nakrájenou dýni, na kolečka mrkev, petržel a pórek, osolíme, přidáme majoránku a zalijeme cca 1dcl vody. Nakonec přidáme uvařené fazole (bílé, červené), můžeme ochutit bazalkou, zelenou částí jarní cibulky, tymiánem a petrželovou natí.

Polévka z červené čočky
Ingredience:
červená čočka, brambory, mrkev, celer, petržel, špetka majoránky, slunečnicový olej (nebo jiný tuk – nemusí být)
Oloupané nakrájené brambory, mrkev, celer, petržel a čočku s troškou oleje vaříme do měkka a rozmixujeme, přidáme majoránku, česnek, sůl. Podáváme s opečeným rohlíkem nebo chlebem. Výhodou červené čočky je její dobrá stravitelnost a také rychlá příprava.

Těstovinový salát s cizrnou a krůtím masem
Ingredience:
těstoviny, krůtí maso, cizrna, mrkev, zelí, pórek, brokolice, hlíva ústřičná, jarní cibulka, uvařená cizrna
Zálivka: tofunéza smíchaná s nastrouhanou kvašenou okurkou a lžičkou hořčice
Na oleji orestujeme cibulku, maso, přidáme hlívu ústřičnou, zelí, brokolici, kolečka pórku a nudličky mrkve. Podlijeme trochou vody a dusíme do měkka. Smícháme s cizrnou a těstovinami, doplníme zálivkou.

Rýže se slzovkou a broskvemi
Ingredience:
rýže, slzovka, rýžové mléko, banán, ořechy, broskve nebo meruňky, skořice, med
Rýži zalijeme vodou, přidáme na kousky pokrájené ořechy, rýžové mléko a vaříme 40 minut. Přidáme nakrájený banán a vaříme dalších 5 minut. Slzovku zalijeme 1 hrnkem vody a vaříme 35 až 40 min, až je měkká, ale ne rozvařená, poté vodu slijeme. Rýži dáme na talíř, posypeme slzovkou, skořicí, přidáme zavařené broskve nebo meruňky a pokapeme medem.

Jáhly s dušenou mrkví a vepřovým
Ingredience:
jáhly, vepřová kýta, olej, cibule, mrkev, bazalka, petrželka, sůl
Jáhly několikrát spaříme horkou vodou a pečlivě vodu scedíme (jinak budou hořké). Na 1 díl jáhel dáme 2 díly studené vody, osolíme a na mírném ohni necháme vodu vyvařit. Na oleji zpěníme drobně nakrájenou cibuli. Přidáme na tenká kolečka nakrájenou mrkev, lehce podlijeme vodou a dusíme několik minut do měkka. Smícháme s hotovými jáhlami, okořeníme bazalkou a nasekanou petrželovou natí. Na oleji orestujeme na kousky nakrájenou vepřovou kýtu, osolíme a dusíme do měkka. Jako přílohu podáváme jáhly.