Regenerace ve sféře Diochi

Močový měchýř je dutý orgán uložený za stydkou sponou. Svoji velikost mění podle náplně, dokáže pojmout více než litr moči. Má tvar hruškovitého vaku, tvořeného především hladkou svalovinou. Ústí z něj močová trubice. U žen je přímá a dlouhá jen asi 4 cm, zatímco u mužů mívá i 20 cm, prochází prostatou a několikrát se zakřivuje. Moč je do močového měchýře přiváděna dvěma močovody. Ústí močovodů je opatřeno zvláštní záklopkou, která brání zpětnému toku moči.

Na zadní straně měchýře, na přechodu těla a krčku, ústí do močového měchýře oboustranně močovody, přivádějící moč z ledvin. Krček močového měchýře přechází do močové trubice. Vyústění dvou močovodů a močové trubice vypadá opticky i funkčně jako trojúhelník (trigonum). Při náplni měchýře se jejich ústí uzavře a už nemůže přitékat další moč.

Stěna močového měchýře je tvořena sliznicí. Je-li prázdný, jeho stěna je velmi tlustá a sliznice uvnitř je složena v řasy. Naplněný má tenkou stěnu a většina řas se vyrovnává.

Vnitřní stěna je vystlána zvláštním typem epitelu, který se nazývá přechodný epitel. U prázdného močového měchýře je tvořen 4-8 vrstvami kubických buněk, při naplněném měchýři se buňky protáhnou a oploští, výsledkem jsou 2-4 vrstvy dlaždicovitých buněk. Epitel tedy přechodně změní svůj tvar.

V močovém měchýři se shromažďuje moč před vyprázdněním. Náplň, která vzbuzuje nucení je asi 200 ml, měchýř je schopen pojmout až 700 ml.

Vyprázdnění močového měchýře je složitý reflexní děj, který lze do jisté míry vůlí ovládat. Tomu se člověk naučí během prvních dvou až tří let života.