Klasická infekce středního ucha začíná náhle z plného zdraví nebo jí předchází neurčité příznaky infekce dýchacích cest (horečka, kašel, rýma, bolest v krku apod.). Hlavním projevem akutního zánětu středního ucha je velice nepříjemná bolest v uchu. Malé děti pláčou, větší jsou již schopné bolest ucha popsat. Kromě toho bývá přítomná horečka s celkovou schváceností. Někdy může být přítomné určité zhoršení sluchu na postižené ucho a pískání v uchu. Zánět přeci jen trochu zhorší schopnost středního ucha převádět zvuky do vnitřního ucha. Dutina středního ucha se plní hnisem a bubínek je proto vyklenutý směrem ven. Stav není zjistitelný prostým okem, ale až při vyšetření na ušním-nosním-krčním oddělení (ORL).
Příčiny z pohledu klasické medicíny
Nejčastější příčinou klasického hnisavého zánětu středního ucha je bakteriální infekce, často streptokokového původu (obvykle pneumokok), která se do středouší obvykle dostane z nosohltanu přes Eustachovu trubici. Infekci může způsobit i bakterie známá jako hemofilus. Někdy předchází zánětu středního ucha rýma, při které může dojít ke zduření sliznice dutiny nosní a k zúžení vyústění Eustachovy trubice do nosohltanu. Tím ztrácí dutina středního ucha svůj jediný kontakt s okolím, snadněji se v ní mohou hromadit nečistoty a bakterie a snadněji může vzniknout infekce.
Zvětšená nosní mandle riziko vzniku zánětu středního ucha zvyšuje. Pokud se tato mandle příliš zvětší, což se v dětském věku stává, může to mít opět za následek ucpání Eustachovy trubice hmotou mandle. Příčinou mohou být i nejrůznější poruchy imunitního systému. Horší imunita znamená častější infekce. Velmi vzácnou příčinou častých zánětů středního ucha může být i Kartagenerův syndrom. U tohoto syndromu bývá narušená funkce řasinek, které se v dýchacím traktu vyskytují hojně a umožňují svým pohybem odstraňování nečistot. Proto mají nemocní s tímto syndromem mimo jiné i častější záněty středního ucha.