Regenerace ve sféře Diochi

Kromě toho, že jsi uznávanou bylinářkou, jsi také výtvarnicí, ilustrátorkou, fotografkou, lektorkou, zahradnicí...  Jak se to všechno „semlelo"? Vystudovala jsi výtvarnou školu, kudy vedla cesta k bylinkám?

Odmalička jsem byla zvídavé dítě a indiánka a to mi tak nějak zůstalo dodnes… I když někdy musím hrát roli rozumné matky tří dětí, přesto na stromy lezu pořád se svou nejmladší dcerkou. Moje maminka byla výtvarnice a lektorka a vedla mě ke kreslení a tvoření. Babička lékařka mi dala první knihu o léčivých rostlinách, a tím to asi začalo, zkoušela jsem bylinky sbírat i používat jako náčelnice tlupy mladších dětí indiánů v létě pod stanem. Když jsem se pak v dospělosti přivdala do rodinného statku na okraji Prahy a stala se ze mě maminka a zahrádkářka, nastalo období praktického bylinářství a pokusů a omylů na sobě a své rodině a jiné zvířeně… a to pokračuje dodnes, zatím všichni přežili.

 Jaké jsou tvoje aktivity, co nabízíš zájemcům nejen o bylinky?

Dnes jsem na volné noze píšící výtvarnice a lektorka. Svou bylinkovou zahrádku jsem založila pro ženy a děti. Pořádám zde exkurze pro zájemce o bylinky, pro děti ze školek a škol, na zahradě máme velké indiánské týpí pro pořádání programů pro rodiny s dětmi. Přednáším na různých místech v Čechách a na Moravě, kam mě pozvou, i na vycházky s poznáváním a ochutnáváním planých bylin a vaření z nich. Vedu kurzy o bylinkách i pro učitelky lesních školek. Spolupracuji s „Živou radostí“ Ivety Kučerové na kurzech pro ženské zdraví, kde přednáším o bylinkách pro ženy. Píšu do časopisů a s přítelkyní Mariou Mojžíšovou připravujeme společně pořad do rádia Bohemia „Bylinář MaMa mia“. Do své zahrádky jsem vloni pozvala i skupinu nevidomých a slabozrakých spolu s několika vodícími pejsky. Bylinky poznávali hmatem, čichem i ochutnáváním a moc se to všem líbilo. Moji bylinkovou knihu mají jako e-book už ve své speciální audio knihovně sdružení SONS a je o ni prý velký zájem.

S bylinami, s matkou Zemí a přírodou musíš být asi hodně propojená – vnímala jsi to tak už od malička? Kým jsi chtěla být? Máš práci snů?

Rodiče mě brali do přírody, jezdili jsme v létě pod stan a na chalupu do hor, kde jsem prožívala své indiánské dětství. Nejprve jsem bylinky spíš zkoumala a kreslila, četla jsem dobrodružné cestopisy a toužila cestovat a poznávat cizí země a přírodu, žít jako Robinson. Svůj sen jsem si splnila po revoluci dobrodružnou cestou do Jižní Ameriky do Venezuely, ze které vznikla i výstava pro Náprstkovo muzeum. S dětmi na táborech sice střílíme z luku, ale namísto lovu divoké zvěře teď lovím divoké plevely… dokonce si je i přesazuji do zahrádky. Od malička mi bylo nejlíp venku, v lese, na louce, u ohně, ve skalách se cítím nejsvobodnější a zároveň jako doma. Nedokážu moc oddělit, co je v mém životě práce a co není, prostě žiju tak, jak to cítím, že je správně, a o tom i píšu, přednáším a kreslím, podle ohlasů čtenářů to má smysl i pro ostatní.

Prožívám velikou vděčnost ke všem přírodním bytostem.

Kreslíš portréty bylinek – vnímáš určitým způsobem jejich energii? 

Zahrada a příroda mi slouží jako inspirace pro psaní a ilustrování knih i pro kreslení přírodních bytostí. Vnímám jejich jemné vyzařování a inspirují mě nejen obrazem, vůněmi, slovy, melodiemi, skládám si i vlastní písničky, které mi přicházejí jako poselství od bylin a stromů. Prožívám velikou vděčnost ke všem pomocným přírodním bytostem, bez kterých by zahrada i příroda byla bez života. Snažím se k úctě k Matce Zemi vést i ostatní. S dětmi sbíráme cizí odpadky v přírodě výměnou za rostliny, které si bereme. Také tvořím z keramiky sošky a květináče, které postupně zaplňují zahradu, pro děti ze školek mám vlastní maňásky bylinkových skřítků a baví mě společné vyrábění a tvoření s dětmi a učím v kroužku keramiky pro děti ve školce.

Před pár lety ti vyšla kniha „Bylinky pro děti a maminky", jsi autorkou textu, ilustrací i fotografií. Co bylo popudem k jejímu napsání?

Když jsem čekala svou první dceru, hledala jsem v knihkupectví knihu o bylinách, kterou by mohly používat i těhotné a kojící ženy a děti. Hledala jsem ale marně, přečetla jsem mnoho přeložených zahraničních knih o bylinách, ale chyběla mi v nich moudrost našich českých kořenů – babek bylinářek. Objevila jsem tento zdroj v podrobném sedmidílném herbáři léčivých rostlin pánů Janči a Zentricha. Pak jsem bylinky jako výtvarnice začala nejprve kreslit, a nakonec jsem se naučila fotografovat i psát a přijala tuto životní výzvu udělat celou knihu sama. Bylo to intenzivní období několika let, kdy jsem knihu musela sama na sobě a své rodině odzkoušet a prožít na vlastní kůži i s těmi dětskými nemocemi... a mezitím se mi narodila i třetí dcera a moje cesta poznávání bylin dál pokračuje, stále se mám co učit.

V současné době vychází v nakladatelství Grada její druhý díl – na co nového se čtenáři mohou těšit?

Už do té první knihy se mi nevešly všechny rostliny, které bych tam chtěla. Trvalo mi ale dalších deset let, než jsem další knihu dala dohromady. Při všech mých aktivitách mám čas na psaní jen přes zimu. Od jara do podzimu jsem víc venku, cestuji, zahradničím a fotím a kreslím. V herbáři mojí bylinkové „dvojky“ najdete „nejobyčejnější“ léčivky, jako je sedmikráska, řepík a jetel, ale i nové, méně známe bylinky, které lze u nás sbírat či vypěstovat – pelargonie, aloisie, konopí, stromy i keře – trnka, líska, kaštan, léčivé druhy obilovin jako ječmen a žito, zeleniny, ovoce a koření. Rozdělení herbáře je opět podle ročních období s doporučeními pro zdraví v úvodu. Nechybí ani oblíbený rámeček s radami pro těhotné, kojící maminky a děti, který v jiných podobných knihách nenajdete. Další kapitoly o domácím léčení těla i duše pomocí bylin a aromaterapie vyplynuly z mých osobních zkušeností se třemi dětmi. Na své si přijdou i tátové, kteří nechtějí být odstrčeni z kuchyně, neboť také rádi vaří a starají se o své děti. S texty do knihy mi pomáhá můj kamarád „Robinson“, jenž má od dětství stejné přírodní zájmy jako já… a výrobce bylinných vín Radim Řehák z Brna. Na Moravě míváme každoročně společné tvořivé semináře.

Překvapil mě čaj z pelargonie vonné – poprvé jsem ho pila v Andách.

 Jaká je tvoje nejoblíbenější bylinka? Jaká tě nejvíc překvapila? A třeba nějaká zvláštnost či rarita?

Pelargonie vonná je mojí srdeční záležitostí. Čaj z ní jsem poprvé pila na cestách ve venezuelských Andách a ráda na to vzpomínám dodnes. Do té doby jsem ji znala jenom jako okrasnou pokojovou květinu. Všichni mají muškáty doma v truhlíku za oknem, ale málokdo zná jejich další léčivé a voňavé příbuzné. Překvapením pro čtenáře možná bude, že příbuznými africké pelargonie jsou i naše evropské kakosty – lidově čapí nůsky. Právě tento znak mají společný, když odkvetou vypadá jejich semeník jako čapí zobák. Také prý kakost pomáhá párům, které touží po dítěti, aby i k nim čáp přiletěl.

Blíží se léto, které bylinky lákají ke sběru? Jak je použít? Prozradíš zajímavý recept z nové knihy?

Květen a červen jsou z celého roku pro mne nejaktivnější bylinářské měsíce, zahrádka je nejrozkvetlejší. Sbíráme hlavně květy bezu, lípy, kakostů, tužebníku, jetele, třezalky, levandule, vonné byliny jako je máta, meduňka, aloisie. Blíží se sezóna třešní, které jsou též léčivé, zejména višně – obsahují hodně jódu potřebného pro naši imunitu, léčí srdce, ledviny i krevní oběh, i z jejich stopek lze uvařit čaj při horečce, a z pecek vyrobit látkový polštářek k nahřívání bolavých kloubů v zimě. Léto je též sezónou kvašených šumivých limonád z ovoce i bylin, skvělé jsou probiotické nápoje fermentované s tibetskou houbou. U nás jsou oblíbené domácí zmrzliny a jejich čas začíná už s teplými dny v květnu. Z vonných bylin jako je máta a meduňka si dělám sirupy a z nich zmrzky – sirup stačí smíchat s tvarohem či jogurtem a zmrazit ve formičkách na nanuky. Recepty? Vyzkoušejte třeba:

Tužebníkový sirup: 10 květů tužebníku dáme do větší třílitrové sklenice a zalijeme večer 1 litrem vroucí vody a necháme zakryté louhovat v chladu do druhého dne. Ráno přecedíme a výluh smícháme zastudena se stejným množstvím cukru a šťávou z 1 – 2 citrónů. Mícháme až do rozpuštění cukru a pak nalijeme do lahviček a označíme cedulkou, uchováváme v temnu. Sirup poslouží jako lék při horečce do vody, nebo pro dochucení letních tvarohových a ovocných dezertů.

Co všechno z bylin vyrábíš nebo zájemce učíš vyrábět?

Jako správná EKO-BIO  žena si vyrábím skoro všechno… Vyrábím si nejen vlastní čajové bylinné směsi, bylinkovou sůl do kuchyně i do koupele, ale i hojivé mastičky. Krémy vůbec nepoužívám jen přírodní oleje obličejové a oleje pro péči o ruce a nohy, míchám si masážní aroma-olejíčky a deodoranty, šampon na vlasy, přírodní prostředky na praní a mytí nádobí, sirupy z voňavých bylin nebo z kořenů na kašel, různé fermentované nápoje a zelené šťávy z čerstvých bylin, klíčím semínka, vařím z planých rostlin… Doma i na seminářích vyrábíme podle aktuální roční doby – na jaře a v létě sirupy, pomazánky, saláty s jedlými plevely a květy, v zimě více aromaterapie a míchání mastí a olejíčků.

Hlavní svatojánskou bylinkou je třezalka.

Co tradice? Oživuješ je? Blíží se slunovrat, svatojánský čas – máš pro čtenáře nějaký svatojánský bylinkový tip?

Tradice jsem začala oživovat se svými dětmi a maminkami v mateřském centru Prokůpek, kde i vznikala moje první kniha. Pořádám na zahradě programy pro rodiny s dětmi jako je vítání jara, svatojánská, svatomartinská a vánoční setkání, kde společně tvoříme, zpíváme, hrajeme hry. Již několik let jezdím přednášet na svatojánskou slavnost do nádherné zahrady – Zahradní dvůr Listen u Nymburka.

Hlavní svatojánskou bylinou je třezalka, u které sbíráme kvetoucí nať nejlépe v den svatého Jana ráno na slunci a necháme ji předsušit, aby nebyla vlhká. Pak ji naložíme do uzavíratelné sklenice do kvalitního oleje, osvědčil se mi sojový nebo olivový, zatížíme, aby byla zcela potopená a necháme louhovat 3 týdny na okně na slunci a nakonec přecedíme. Olej se zbarví do červena a má úžasné hojivé působení na všechna drobná poranění, hlavně na popáleniny, ale mažu si s ním i ruce, když se třeba poškrábu na zahradě o trny růží. K třezalce můžeme přidat i další hojivé byliny, které v tu dobu obvykle kvetou – květy měsíčku a levandule, získáme tak trojnásobně hojivý i voňavý olej. Svatojánský olejíček pak vozím s sebou všude v létě v malé lahvičce. V batohu mám také pro první pomoc vždy lahvičku éterických olejů z levandule a Tea tree smíchaných stejným dílem. Poslouží nejen k dezinfekci, hojení ran, ale i jako repelent.

O čem sníš do budoucna? Co chceš zrealizovat?

Mým dlouholetým plánem je další knížka Bylinek dětem kapesního formátu pro praktické využití a tvoření pro rodiny s dětmi a školy, jakou by užily nejen učitelky lesních školek, ale i vedoucí skauta a táborů s dětmi. Moje zahrádka je součástí v létě rušného kempu s penzionem, restaurací a pivovarem, proto toužím najít své místo snů pro novou bylinkovou zahradu, která by mohla být otevřena i dalším zájemcům. Kdybyste o takovém klidném místě poblíž Prahy věděli, ozvěte se mi, prosím.

Pokračování článku Srdce - císař lidského těla ze Sféry č. 05/2016, str. 8 - 11

Bylinná léčba na podporu srdce

Čaj proti bušení srdce
Smíchejte 40 g květu hlohu obecného, 20 g natě meduňky lékařské, 20 g natě srdečníku obecného,10 g natě třezalky tečkované a 10 g kořene kozlíku lékařského. Přelijte 2 čajové lžičky směsi 200 ml vroucí vody, 15 minut vyluhujte a sceďte. Pijte 2-4 šálky denně.

Při srdeční neuróze
Smíchejte 30 g srdečníku obecného, 10 g mochny husí, 20 g meduňky lékařské, 20 g kořene bedrníku obecného (lze nahradit řebříčkem obecným) a 10 g routy vonné. Přelijte 2 čajové lžičky směsi 200 ml vroucí vody, 10 minut vyluhujte a sceďte. Pijte 2x či 3x denně.
Smíchejte stejné díly jablečníku obecného a květu hlohu obecného. Převařte 1 lžíci ve 200 ml vody, 5 minut vyluhujte a sceďte. Pijte 3x denně. K tomuto čaji užívejte kozlíkovou tinkturu.

Při bušení srdce, neuróze, srdeční slabosti, vysokém krevním tlaku, krvácení tepen
Smíchejte 1 čajovou lžičku sušených listů hlohu obecného a 1 čajovou lžičku květů hlohu. Směs přelijte 250 ml vroucí vody, nechte přejít varem, 15 minut vyluhujte a sceďte. Pijte ráno a večer jeden šálek čaje.

Na srdeční slabost spojenou s otoky nohou (čaj na posílení srdce)
Smíchejte 20 g přesličky rolní, 30 g truskavce ptačího a 50 g hlohu obecného. Přelijte 1 čajovou lžičku směsi 200 ml vroucí vody, 5 minut vyluhujte a sceďte. Pijte 2-3 šálky teplého čaje denně.
Směs 15 g jablečníku obecného, 15 g chmele otáčivého a 50 g hlohu obecného: 1 čajovou lžičku směsi přelijte 200 ml vroucí vody, 5 minut vyluhujte a sceďte. Pijte při srdeční slabosti s pokašláváním denně jeden šálek teplého čaje po doušcích.

Na zlepšení prokrvení srdečního svalu
Přelijte 2 čajové lžičky arnikových květů (prhy chlumní) 250 ml vroucí vody, 10 minut vyluhujte a sceďte. Pijte 2 x denně.
2 čajové lžičky květu hlohu obecného přelijte 200 ml vroucí vody, 10 minut vyluhujte a sceďte. Pijte denně 1-2 šálky hlohového čaje.
Přelijte 1 vrchovatou čajovou lžičku natě nebo květů tužebníku jilmového 200 ml vroucí vody, 10 minut vyluhujte přikryté a sceďte. Pijte při bušení srdce jen 3 dny, vždy mezi jídly.

Odvodňování:
Bříza bělokorá, kopřiva dvoudomá a petržel zahradní podporují odvodňování: 1 lžíci natě a kořene petržele přelijete 200 ml vroucí vody, 15 minut přikryté vyluhujte a sceďte. Pijte 3x denně. Stejným způsobem se připravuje čaj z břízy i kopřivy.

Bylinný čaj, doplněk stravy-Tradiční bylina používána k redukci tělesného tuku. Normalizuje trávení a posiluje přirozenou obranyschopnost organizmu.

Bioinformační a vitamínový doplněk stravy s flavonoidy, přírodními silicemi a vitamíny. Obsahuje vitamín  D, C, B2, flavonoidy z vinných hroznů a černého bezu.

Rozhovor s panem Vladimírem Ďurinou – tvůrcem produktů a majitelem firmy Diochi a Jaroslavem Slunečkem – ředitelem Diochi.

Dozvíte se unikátní informace o produktu Alfa Artrizone, který je na trhu od září 2019, a který vznikl na základě zdravotních problémů samotného autora produktu  - pana Vladimíra Ďuriny.

Dalšími tématy jsou i ostatní produkty, časopis Sféra a Diochi Paradise v Jižní Americe.

Alfa Artrizone je prvním z řady produktů Regenerace podle Řeckého pentagramu. Dalšími v řadě přijdou Beta, Gama, Delta a Omega.

Elixír pro každého 50+

Přípravky podle Řeckého pentagramu jsou zcela unikátním způsobem zaměřeny na nejčastější problémy a nastolují zcela novou cestu k harmonizaci organizmu a tím i prevenci před zdravotními obtížemi.

Přejeme Vám příjemné sledování

Vaše Diochi

Cévy jsou drahami přepravy čchi a krve, která neustále koluje v organismu, přivádí živiny a odvádí odpadové látky; cévní systém, v němž krev proudí, určuje trasy i směr jejího pohybu, a současně ji určitým způsobem omezuje, neboť jí brání téci mimo stěny cév. Čili cévy mají v těle podobnou funkci jako břehy vodních toků v přírodě. V knize Ling-šu jsou proto charakterizovány takto:

"Cévy jsou tím, co ohrazuje vyživující čchi a způsobuje, že ona nemá kam uhýbat" .
Čang Ťie-pin k tomu připojuje následující komentář: "

Ohrazování označuje ochranné valy, podobně jako jsou násypy podél cest anebo hráze podél břehů řek; cévy jsou tedy tím, co způsobuje, že vyživující čchi nemá kam uhnout a musí se pohybovat uvnitř nich.
Z uvedených citací jasně vyplývá, že cévy jsou dráhami, jimiž jsou spolu s krví roznášeny po těle výživné látky, tj. v čínské medicíně vyživující čchi. Ze spojitosti čchi a krve vyplývá i jejich vzájemné ovlivňování se v případě chorobných stavů. Jeho princip je zevšeobecněn v poučce
"když se pohybuje čchi, pak se pohybuje i krev; když se čchi zahrazuje, pak se i krev sráží".
Je z ní možno odvodit, že původ onemocnění postihujících krev je často v předcházejícím narušení rovnováhy čchi a v jejím oslabení. Prázdná čchi nedokáže dostatečně podporovat pohyb krve, a proto dochází ke srážení krve; kromě toho prázdná čchi ani nestačí doplňovat krev, což vede k ubývání množství krve i ke zhoršování její kvality. Příliš silná, přeplněná čchi naopak může způsobit, že krev v žílách proudí prudce a dostává se i mimo ně. Kvalita čchi a krve (resp. její poruchy) se přirozeně přenáší i na kvalitu samotných cév; a jelikož čchi i krev závisí na vyváženosti příslušných funkcí srdce, plic, sleziny a jater, je možné konstatovat, že tyto orgány mají hlavní vliv na celkový stav cévního systému.

Ke správné činnosti srdce a cév pomáhá příprvek Diochi Venisfér.
VENISFÉR JE OTEVÍRAČ SRDCÍ, ELIXÍR PRO NAŠE CÉVY, PŘÍPRAVEK MOUDROSTI A DOKONALÉ PAMĚTI.

Dle čínské medicíny pojem „maj“ - cévy, (tčm nerozlišuje žíly a cévy, vše je pod označením „maj“), označuje v čínské medicíně všechny trubice - cévy, žíly, tepny, vlásečnice -, jimiž v těle proudí krev. Cévní systém se rozvětvuje do celého těla, a tím zabezpečuje, že krev a čchi se dostává do všech jeho částí. Z orgánů cévy jsou těsně spjaty se srdcem a plícemi. Spjatost se srdcem vyplývá z toho, že tento orgán je hlavní součástí a ústředím cévního systému, a kromě toho řídí krev i cévy; stejně důležitý podíl na kvalitě krve a jejím proudění, tedy i na stavu cév však mají vliv i plíce, jelikož ony řídí čchi. Cévy a čchi patří nerozlučně k sobě. Máme-li slabou čchi, nedokáže dovést krev kam je třeba a my se můžeme cítit unavení a nefunguje zásobení živinami.

To co nám proudí v cévách zařizuje i slezina.

Slezina řídí přepravování a přeměnu. Funguje jako pomyslné čerpadlo, která nahoru k plícím a srdci transportuje živiny, které žaludek rozmělnil. Srdíčko to obarví na červeno a plíce dodá vzduch a máme krev, která proudí v cévách. Přeprava a přeměňování potravy (z jídla a nápojů), která stoupá do plic a srdce. Přeprava a přeměňování tekutin (rozdělování a distribuce čistého a nečistého. Jestliže máme slabou slezinu, tak slezina nezvedá a my máme průjem.

Čchi může být silná pouze tehdy, nejsou-li slezina a žaludek oslabení a doplňují ji. Pokud je žaludek slabý, a jídlo se nepřeměňuje, žaludek a slezina slábnou a neživí čchi. Ta se stává prázdnou a vzniká nemoc.

Slezina ovládá krev
„Slezina má za povinnost držet krev pohromadě.“

Cévy jsou nositelem informací z celého organismu

Rytmickým stahováním srdečního svalu, jímž je krev vypuzována do oběhu, se vytváří pulz, pravidelné nárazy krve do stěn cév. Podle čínské medicíny se však na pulzu neodráží jenom stav srdce, nýbrž i stav všech orgánů a čchi v celém těle. Je to způsobeno tím, že krev není jenom samotná krevní tekutina, ale že je smíchána s čchi, a jednotlivé orgány, jako určité baterie čchi, mají tudíž vliv i na celkový stav čchi v krvi. I ony - vyváženost, resp. disharmonie jejich čchi - se podílejí na celkovém výsledném obrazu pulzu, protože prostřednictvím čchi se do něj přenáší jejich momentální funkční rozpoložení. Proto je podle čínské medicíny možné na základě vyšetření pulzu diagnostikovat harmonii anebo disharmonii jednotlivých orgánů i oslabenost anebo dostatečnost čchi v těle. Síla nárazové vlny na stěnách cév totiž přináší informace o síle čchi orgánů, neboť jí je podmíněna.

Nemocí pramenící z cévní a žilní nedostatečnosti je více, ale život ohrožující je srdeční arytmie

příčinou jsou elektrické aktivity membrán srdečních buněk.

Co jsou arytmie? Jsou to pomalé, nebo naopak vysoké klidové srdeční frekvence, nepravidelný srdeční rytmus, atypické místo vzniku spontánního vzruchu v srdci a jeho šíření abnormálními cestami a směry. Dělí se na bradykardie (poruchy s pomalým rytmem komor, které jsou pro srdeční výdej rozhodující). Bradykardie mají nejčastější příčinu v blokádách a léčí se implantací kardiostimulátoru.
tachykardie (kdy průměrná frekvence srdečních komor je vyšší než normální).
Musíme mít na paměti, že žádné antiarytmikum – blokátor iontového kanálu – membránové vlastnosti buněk nezlepšuje. Pouze zhorší funkci poškozených buněk natolik, že je vyřadí z činnosti.

Co je jejich příčinou...?

Příčin je několik, ale nejčastěji to bývá porucha proudění srdeční čchi a z důvodu její prázdnoty, v praxi to znamená, že Čchi tam prostě není a kde není čchi, tam není ani krev, patří k sobě. Zde je třeba prostě dobít baterky a získat ztracenou energii zpět.

Dalším důvodem je horko, které obtěžuje srdce, těch důvodů, jak vznikne je více. Příčinou mohou být emoce i od jater, kdy „přehřátá játra“ šlehají oheň k srdci, dále kořeněná jídla, která vytvoří horko. Zde je třeba zjistit příčinu, pokud to je od jater, kdy je vznětlivost, zlost, žlučovitost, tak léčit přes játra, nejíst kořeněná, ostrá jídla, černou kávu, vícestupňový alkohol. Vhodné je plzeňské, ale stačí třetinka denně. Ochladí a dodá játrům tolik potřebný Yin.

Další příčina: nedostatek krve srdce.
Příčin může být několik: nevhodná strava, oslabení sleziny, nadměrná ztráta krve, např. porod, úraz, ale i nadměrná mentální či emoční aktivita, nedostatek spánku, spotřebování krve sportováním bez její doplnění.
I blokace krve působí výše uvedené potíže: jsou za tím varikozity, pavoučkové cévy, křečové žíly.
Čínská medicína tyto všechny stavy řeší akupunkturou a čajem, kde obojí je přesně zacíleno dle individuální diagnózy s přesným zaměřením dle potíží.

Všeobecné tipy pro léčení cév

Tinktura červeného vína a komonice
Do jednoho litru nekonzervovaného červeného vína přidáme 10 gramů komonice lékařské (Mellilotus officinalis), zde má sušená přednost pře čerstvou. Necháme devět dnů louhovat a pak přefiltruje např. přes filtr na kafe. Užíváme tři dny třikrát denně malou lžičku a pak třikrát denně polévkou lžíci. Působí příznivě na hemeroidy, křečové žíly a cévy.

Bylinná léčba
Japonský zelený čaj – je velmi dobrým prostředkem v prevenci kardiovaskulárních onemocnění včetně infarktu. Je mu přikládán vliv na úpravu krevního tlaku, ošetřuje cévy a působí antioxidačně. Sypaný čaj zalévat horku vodou, ne vroucí.

Jedním z důležitých prvků pro srdce je hořčík, který je nezbytný pro správnou funkci svalů a nervů, proto jeho užívání pozitivně ovlivňuje srdeční činnost a práci oběhového systému. Dostatečný přísun hořčíku snižuje riziko infarktu a má ochranný vliv na cévy. Jeho užívání lze doporučit i při srdečních neurózách. Nedostatek hořčíku v organismu způsobuje zvýšené nervosvalové dráždění a negativně ovlivňuje cévní systém. Snížení celkového množství hořčíku v organismu může nastat u různých onemocnění ledvin, diabetu, u průjmů a poruch vstřebávání.
Z dalších vitaminů bychom neměli zapomínat na vitamin A, E, a C. koenzym Q 10, lecitin, a sladkovodní řasa Spirulina.
Samozřejmě platí všeobecná dietetická opatření (nejíst smažená jídla, kořeněná, konzervovaná a naopak se zaměřit na čerstvou stravu vařenou doma s láskou a péčí.

Recepty

Samozřejmě bychom měli snídat kaše, abychom zpevnili slezinu, která dle tčm podpoří srdíčko. Kaší je nepřeberné množství a mnohé jsou uvedeny již v předchozích Sférách. Základ je vždy stejný. Jakákoliv obilovina (rýže, vločky, jáhly, kuskus, qinoa) uvaříme ve vodě, nebo v rýžovém, mandlovém mléku, přidat můžeme ovoce dle chuti, rozinky, kokos, ořechy, med. Trochu kaše si schováme na odpolední svačinu, abychom neměli chuť na sladké.

Polévky:

ze strouhané zeleniny a červených fazolí
Ingredience: mrkev, petržel, celer, sůl, uvařené fazole, olej, sojová omáčka Tamari
Na trošce oleji orestujeme nastrouhanou zeleninu, zalijeme, osolíme a vaříme cca 5 minut. Přidáme předem uvařené fazole, dochutíme Tamari.

Kyselo s houbami
Ingredience: kořenová zelenina, cibule, houby, čerstvé mléko, vejce, olej, brambory, kmín, sůl,
Na oleji orestujeme cibuli, nastrouhanou kořenovou zeleninu, zalijeme vodou v poměru 1/3 s mlékem, osolíme, přidáme kmín, houby a na kostičky nakrájené brambory. Vaříme do měkka.
Ztracená vejce: do vařící vody s lžící octa položíme naběračku s trny, kterou používáme na špagety, do nich po jednom vklepneme vejce a když se bílek zatáhne, tak ho opatrně vyklopíme do vroucí vody. To opakujeme i s ostatními vejci. Pracujeme poměrně rychle, aby všechna vejce byla stejně uvařená. Vaříme cca 5 minut, pak přidáme do talíře s polévkou.

Krémová dýňová se sezamovým semínkem
Dýně hokkaido, cibule, bobkový list, olej, zázvor kořen, dýňová semínka, lžíce vloček, pažitka, sójovou smetanu
Na oleji orestujeme cibulku a vločky., zalijeme vodou, přidáme bobkový list, sůl, dýni a uvaříme. Vyjmeme bobkový list, vše rozmixujeme a dochutíme sójovou smetanou. Na talíři ozdobíme opraženými semínky a petrželkou.

Kuskus s dušeným květákem, tofu a lilkem s hlávkovým salátem
Suroviny :
Uzené tofu, květák, lilek, mořské řasy Nori, cibule, pórek, červená kapie, bio slunečnicový olej, mořská sůl, petrželka, kuskus, kari, tamari (jemnější varianta sójové omáčky, která je více agresivní, proto je vhodnější tamari,
hlávkový salát, na zálivku med a citrón.
Příprava:
Nejprve si připravíme kuskus, neboť než nám změkne, tak máme připravenou zeleninu.
Kuskus dáme do kastrolku, osolíme, přidáme kari, zamícháme a zalijeme vroucí vodou tak aby voda byla ½ nad kuskusem. Přikryjeme pokličkou, necháme 10 minut, než změkne a jdeme si připravit zeleninu.
Na jedné lžíci bio oleje pánvičce necháme zesklovatět cibulku, přidáme nadrobno pokrájený květák, pórek, lilek, u kterého pouze skrojíme konce, okořeníme 1 lžičkou mořskými řasami a restujeme cca 7 minut, než je zelenina měkká na „skus“, osolíme, přidáme na nudličky pokrájenou kapii a ještě chvíli dusíme. Nakonec zakápneme tamari, podlijeme 1 dcl vody, přiklopíme pokličkou, vypneme sporák a necháme dodusit pod pokličkou.
Na pánvi s troškou oleje lehce opečeme na plátky nalrájené uzené tofu
Salát:
Hlávkový salát zbavíme zvadlých listů, opereme, necháme okapat, natrháme do misky a přidáme zálivku z půlky citrónu, ve kterém rozmícháme lžičku medu.

Fazolový guláš s dušeným celerem a ledový salát se sezamovým semínkem a zázvorem
můj oblíbený, u nás se po něm vždycky jen zapráší, co tedy na něj budeme potřebovat
Suroviny:
fazole, cibule, lžíci bio slunečnicového oleje, mletá paprika, mletý kmín, mořská sůl, česnek, celer,.tamari.
Příprava:
Fazole si namočíme den předem. Vodu ve které se namáčely slijeme, zalijeme vodou a vaříme do měkka, nesolíme. Na pánvičce na oleji necháme zesklovatět cibuli, přidáme na jemné kostičky nakrájený celer, ale i celerové řapíky, doba tepelné přípravy je přibližně stejná jako celerová bulva, osolíme a restujeme cca 5 až 10 minut, to záleží na množství celeru. Když je celer také sklovitý, tak přidáme na plátky nakrájený česnek a lehce orestujeme, u česneku musíme dávat pozor, aby se nám nepřipálil, byl by hořký. Zakápneme tamari, zamícháme a podlijeme ½ dcl vody. Přiklopíme a dáme pryč z ohně.
Dováříme fazole, když jsou do poloměkka, tak přidáme mletou papriku a kmín a necháme dovařit a dosolíme. Na talíři podáváme obložené zelenými listy salátu.
Salát :
Ledový salát pokrájíme, přidáme lžíci sezamových semínek, lžičku najemno nastrouhaného zázvoru, zakápneme olivovým olejem a přidáme zálivku z ½ citrónu a lžičky medu, promícháme.

Citroník je subtropický strom s výškou kolem 4 m s kulovitou nepravidelnou korunou. Větve má silné, obvykle trnité, mladé listy a poupata mají purpurové zbarvení. Listy jsou eliptické. Plody neboli bobule – mnohosemenné vytváří tzv. hesperidin, což jsou zvláštní bobule, které známe pod názvem citrony.

Je hojně pěstovaný i našimi citrusáři, přirozeně jen ve skleníkových podmínkách, protože otevřené květy a mladé plody jsou ohroženy již při teplotách +2st a teplota -5 st tvoří kritickou hranici pro růst celého stromku. Má cca 170 druhů.

Předmětem léčebného využití jsou jednak celé citrony tak i citronová kůra.

Obsahují provitamin A, vitaminy skupiny B, kyselinu listovou a pantotenovou a vitamin C, ovšem méně, než se všeobecně předpokládá, tedy 60 mg%. Z minerálních látek je nejvyšší obsah draslíku, asi 150 mg%, dále je zde sodík, vápník, hořčík, mangan, železo, měď, zinek, fosfor, síra a organické kyseliny. I přes kyselou chuť je citron zásadotvorný. Alkalitu je možno prohloubit pečením.

Citrony a jemuž přidružené citrusové plody jsou někdy označovány za léčivé potraviny. Citrony podporují pocení a odvodnění. Ředěná citronová šťáva je ideálním nápojem při hořečnatých onemocněních. Citrusový pektin účinně snižuje hladinu krevního cholesterolu a v kombinaci s přítomným vitaminem C můžeme rovněž hovořit o poměrně výrazném účinku protisklerotickém. Citronová silice má účinky protiplísňové a zejména v kombinaci se silicí australského čajovníku je antimykotické spektrum velmi široké.

Spolehlivý je také jako protikurdějový účinek.

S výjimkou velmi vzácné alergie nemá podávání citronů žádné kontraindikace a nejsou známé výraznější nežádoucí účinky.

Homeopaticky se nevyužívá.

Bylinný čaj  doplněk stravy Citrus aurantium, nebo-li divoký pomeranč, je používán pro detoxikaci a posílení celého organizmu, velmi využívaný jihoamerickými indiány.