927x127 HEAD VPRAVO

Rostliny pro zdraví - Česnek medvědí

  • Napsal(a) Jan Stanzel

Tam, kde padl na skálu paprsek jižního slunce, vyrostl ze země první česnek medvědí.

Česnek medvědí (Allium ursinum) je v současnosti velmi oblíbenou a vyhledávanou rostlinou. Někdy se uvádí také jako česnek planý, vlčí nebo i psí, což svědčí o zájmu o tuto rostlinu již v minulosti. 

Použití

Česnek medvědí byl považován za rostlinu, která pročišťuje žaludek, střeva, a dokonce i krev. Může být použita i jako prevence cévních onemocnění, které přicházejí s věkem. Doporučuje se při vysokém tlaku a arterioskleróze. Rozšiřuje cévy a uvolňuje křeče. Účinky se však nedostavují ihned. Česnek je třeba nějakou dobu užívat. Jeho antioxidační účinky brání zanášení cévních stěn cholesterolem. Působí rovněž proti zánětům. Využívá se jako součást detoxikačních jarních kúr. Likviduje bakterie, viry, plísně i parazity. Při užívání antibiotik pomáhá regenerovat střevní mikroflóru. V lidovém léčitelství se používal také zevně na rány.

Příprava léčivé tinktury

Jemně nakrájenými listy naplníme sklenici a zalijeme padesátiprocentním alkoholem. Po měsíci slijeme do tmavých lahviček. Užívá se 3x denně 15–25 kapek.

Česnekové pesto

Listy omyjeme a osušíme. Rozmixujeme s olivovým olejem, slunečnicovými semínky a nastrouhaným parmazánem. Dochutíme solí, pepřem nebo citronem. Uchováváme v chladu. Slunečnicová semínka můžeme nahradit vlašskými, kešu či jinými oříšky.

Listy i mladé květy můžeme přidávat do jarních salátů, rizota, polévek apod.

Kde jej najdeme

Česnek medvědí se řadí se do čeledi česnekovitých (Alliaceae), případně amarylkovitých (Amaryllidaceae). Roste ve střední a západní Evropě, zasahuje na Britské ostrovy i na západní Ukrajinu, do Pobaltí, na sever Malé Asie i na Kavkaz. Na severu jej najdeme i ve Skandinávii, na jihu na Balkáně a ve Španělsku a Itálii. Vyhledává především listnaté lesy, háje, bučiny a lužní lesy. Dává přednost vlhkým stanovištím od nížin až do hor. Česnek medvědí si můžeme snadno pěstovat na zahrádce. Osivo i sazenice jsou běžně v prodeji.

Jak ho poznáme

Česnek medvědí je vytrvalý druh s poměrně úzkou, válcovitou cibulí. Nad zemí vytváří zpravidla dva řapíkaté listy, které jsou kopinaté až eliptické. Tím se liší od ostatních druhů česneku. Rostlina může být vysoká 20 až 50 cm. Kvete od dubna do června. Na bezlistém stvolu se v bělavém toulci vytváří lichookolík složený z 10–25 bílých květů. Druh je to poměrně charakteristický, přesto si jej občas někdo splete například s konvalinkou, nebo dokonce s ocúnem, což jsou obě jedovaté rostliny a zmýlení by mohlo mít vážné následky. O tom, že se jedná skutečně o česnek medvědí, nás ubezpečí charakteristická česneková vůně.

Česnek medvědí se na některých lokalitách vyskytuje ve velkém množství, vytváří i rozsáhlé porosty. Na druhou stranu je to rostlina zařazená mezi vzácnější druhy, které vyžadují pozornost. Jeho sběr především v chráněných územích je nezákonný.

Z historie

Česnek medvědí je rostlina s bohatou historií. Například germánská mytologie vysvětluje jeho původ takto: Tam, kde padl na skálu paprsek jižního slunce, vyrostl ze země první česnek medvědí. Býval považován za jednu z prvních rostlin, která vyrostla po stvoření světa. Jeho léčivou sílu prý oceňovali Keltové a konzumovali jej před bojem. Druhový název medvědí byl opravdu spojován s medvědy, pro které to měla být vhodná potrava. Léčivé rostliny spojované s medvědy staré národy uznávaly jako velmi léčivé a mocné. Dodávaly medvědí sílu. Proto si například na Zelený čtvrtek lidé vařili z tohoto česneku polévku. Používal se již před více než dvěma tisíci lety. Jiné zdroje uvádějí, že zvířecí názvy měly varovat, že rostlina se nehodí pro lidi. Zajímavé je, že například Mathioli tuto rostlinu nezmiňuje. Podobně i další staří bylináři. Naopak v současné době je doporučována ze všech stran.

Foto autor

Celostní medicína

Osobní rozvoj

Zdraví a krása

// EOF