927x127 HEAD VPRAVO

Jahodové něžnosti

  • Napsal(a) Šárka Škachová
Období jahod trvá krátce, proto se snažím nic nepropásnout. Chce to zpomalit, myslet na tu krásu všude kolem a užít si jahodové tvoření na záhonku i v kuchyni.

Mám ráda ten lidský dotyk, vůni člověčiny, která jahodám dá duši už při sázení a potom je laskavě opečovává až do časů sklizně. Co si nevypěstuji sama, koupím od místních pěstitelů, ale ještě raději jdu a přiložím ruku k dílu. Nejhezčí a nejvoňavější jahody rostou na naší jahodové plantáži. A když rostou na té naší, nebude o ně nouze ani na té vaší.

Jahodárny se shodují, že samosběr přetrvává jako oblíbená a stále populárnější forma prodeje. Každý si sám natrhá, kolik unese, a čerstvé si odnese domů. Kdo nemá vlastní zahrádku, zaručeně čerstvější jahody nikde jinde nesežene.

Z jahodové historie

O konzumaci jahod se mnoho dozvídáme z archeologických nálezů, kdy je zřejmé, že lidé doby kamenné jedli planě rostoucí jahody. První zmínky o léčivých schopnostech jahod se nacházejí ve spiscích řeckého lékaře Hippokrata. Staří Římané jahody řadili ke gurmánským pokrmům a byly tedy skutečnou ozdobou tabule.

Ve středověku se jahody pěstovaly v klášterních zahradách a odtud se dostávaly na stoly šlechty. První odrůdy byly drobné a připomínaly lesní jahody. Až dovezené jahodové sazenice z Ameriky to změnily a začala éra šlechtění velkoplodých jahod. Oblíbil si je též francouzský král Ludvík XV., kterému je pěstoval a předkládal dvorní zahradník. Jahody patřily k nejoblíbenějšímu královskému ovoci a věřilo se, že dokážou zvýšit libido.

Na území Čech a Moravy se pěstování jahod ve velkém počíná dařit až v 19. století, zejména na Neveklovsku. Prvním pěstitelem velkoplodých jahodníků se stal Rudolf Strimpl. Na statku Chlistov v obci Teletín u Krňan začal roku 1896 s úspěchem křížit americké odrůdy.

Pojďme si užít pravé jahodové potěšení!

Ovocné knedlíky s jahodovou merendou

pro 2 osoby potřebujeme:

• 500 g měkkého polotučného tvarohu
• 1 plný čtvrtlitrový hrnek polohrubé mouky
• špetku soli
• 2 čerstvé žloutky
• misku čerstvých jahod

• přímo do talíře: plátek rozpuštěného másla, lžíce strouhaného tvrdého tvarohu, moučkový cukr na posypání

Postup přípravy:

Měkký tvaroh smícháme v míse s moukou, se špetkou soli a žloutky. Vypracujeme hladké a tvárné těsto, které se nelepí. Pod utěrkou necháme ještě chvilku odpočinout a na kamna postavíme velký hrnec s vodou, do které se budou knedlíky zavářet. Těsto podsypeme moukou a rozválíme na obdélníkový plát. Vykrajujeme přiměřeně velké čtverce. Doprostřed každého posadíme jednu jahodu, dobře ji zabalíme a v dlani zakulatíme do tvaru knedlíku. Ihned zaváříme do vroucí vody a mírným varem vaříme cca 8 minut. Do této doby zpravidla vyplavou na hladinu a je čas je děrovanou naběračkou vyjmout a posadit na nahřáté talíře. Před podáváním každý knedlík propíchneme vidličkou, aby z něj vyšla pára. Knedlíky tak budou kypré a nesrazí se. Na talíři je přelijeme rozpuštěným máslem, posypeme strouhaným tvarohem a ocukrujeme.
U nás doma si ještě přilepšíme jahodovou omáčku, tzv. merendou.

Jahodová omáčka – merenda
Merenda je rozmačkané ovoce se smetanou a cukrem. Nejčastěji to jsou jahody, ale mohou to být i borůvky nebo meruňky. Merendu podáváme studenou či přímo vychlazenou, ale k ovocným knedlíkům ji vždy trochu zahřeji.

Nezbývá než popřát :"Dobrou chuť!"

 

 

Celostní medicína

Osobní rozvoj

Zdraví a krása

// EOF