927x127 HEAD VPRAVO

Srdce – císař lidského těla

SRDCE je vládcem, císařem, z něhož vyvěrá duch a všechno poznání. V srdci jako v paláci sídlí císař (říká se mu Shen). Je císařem lidského těla. Všechny orgány mu jsou podřízeny. Když nemá císař řád, je nemoc a nepohoda. Řídí dlouhodobou paměť, patří k němu láska, radost, spokojenost, slušnost, ukázněnost, ale i zášť, pocit viny, nervozita, rozčilení, touha.

Je pánem krve a cév. Krev patří srdci. Srdce řídí cévy, je hlavní silou krevní cirkulace. Ovlivňuje kvalitu cévního systému – pružnost a průchodnost.

Srdce vyživuje a ovládá všechny orgány, psychiku a emoce.

Jeho úkolem je ohřívat, řídí tepelnou cirkulaci.

Nejčastější patologické klíčové příznaky srdce jsou palpitace a nespavost.

Proč nemůže císař spát
Každý večer, abychom usnuli, musí se císař ponořit do lázně, a pokud je málo lázně (krve), nebo je horká (např. z emocí), pak vzniká nespavost. Pokud bereme prášky na spaní, je Shen (císař) „natlučen násilím do lázně“. Horší je brát prášky z vyčerpání než jakoby z nadměrného horka.
Hypnotika zvyšují riziko selhání a zastavení srdce.
Horkost může také vzniknout z emocí, ale to je již jiná kapitola.

Negativní emoce nepatří do spíže!
Kromě srdce jako svalu máme rovněž i duchovní srdce, které se považuje za sídlo psychiky, vědomí. Duch Shen sídlí ve svém paláci, odkud vůbec nevychází. Aby se mu dostalo informací, ostatní orgány mají také své agenty a ty docházejí za císařem do jeho paláce (srdce) a donášejí mu informace. Játra mají svého ducha, stejně jako ledviny i slezina. A protože játrům přísluší emoce, jako je zlost, závist, agrese, ustrašenost, jejich agent má nejvíce práce. A jak se nám nechce nic řešit, tak si tam ty emoce pěkně uklidíme do těch pomyslných šuplíčků a agent jater (jmenuje se Hun) jde okolo a říká si „copak to tady z toho šuplíčku čouhá“, chytne za to, on se ten psychický bordel vyvalí ven, agent si říká „copak to tady máme, to by měl vidět císař“, vezme to a odnese císaři a dá mu to přede dveře, aby to vyřešil. A to jsou ty stavy, kdy se ráno vzbudíme a cítíme se pod psa a vůbec nevíme proč. Proto je velmi důležité emoce řešit a je jedno, jestli se vypovídáte kamarádce, jdete na procházku, čtete nebo jdete do hospody na pivo, důležité je emoce neukládat!

V čínské terminologii u stavů pomatenosti mysli se říká, že má Shen-císař zapatlaná okýnka. To proto, že přes ně nevidí a nedokáže správně vyhodnotit situaci, tudíž se ten člověk v reálném životě chová nestandardně.

Srdíčku neprospívá jedna z emocí, a to je nadměrná radost. Zní to zvláštně, člověk by si řekl, že radost je prostě radost, ale v praxi to jsou např. čerstvé maminky, které jsou z radosti nad miminkem schopny ho zapomenout v ordinaci. Pod vládu srdíčka patří i jazyk, to proto, že ho ovlivňuje vnitřní větev meridiánu, takže chutě, ale i poruchy řeči se můžou řešit přes srdce. I některé záněty močových cest ovlivňuje srdíčko. Bývá to z emocí. Dráha srdce má pouze 9 akupunkturních bodů, což je nejméně ze všech orgánů, a protože srdíčko je nejyangovější orgán, tak tu horkost, aby „neshořely pojistky“, přepustí do tenkého střeva. Nejčastěji se to projeví pálením při močení, ale může být i krev v moči a nespavost.

Dobrého pomálu
Srdce si jako císař hlídá řád. Hlídá si, aby se zařadil, kam patří, aby moc nepřirozeně nevyčníval. Také je dobré moc netoužit, ano, sny mít, ale nadměrné toužení nás odpoutává od reality. Pod srdíčko také patří cévy, tudíž i jejich kvalita a pružnost.
Naše paměť také souvisí se srdcem, a to dlouhodobá. Ale také pokud si krev spotřebováváme buď nadměrným sportováním, nebo mentální činností (vypálíme si ji), tak se paměť může zhoršit. Jen tak pro zajímavost, maratonským během bychom si vypálili 1,5 litru krve.
Důležitý je vztah srdce – ledviny, neboť při správné funkci ledviny ochlazují naše horké srdíčko a srdce svým ohněm zahřívá vodu ledvin. Při rozpojení ohně a vody (srdce) a ledvin (voda) např. při klimakteriu mají ženy přehřátou horní část těla a naopak zachlazenou spodní. Pramení z toho všem známé návaly, otoky, zimomřivost, studené nohy nebo zácpa, kdy horko vysuší tekutiny tlustého střeva. Je třeba tyto dva ohně jak srdíčka, tak ledvin (Ming Men) opět spojit, aby fungoval správně mechanismus Qi.

Příčiny nemocí
Vnitřní příčiny nemocí

Pět únav
1) Nadměrné užívání zraku zraňuje krev (tj. srdce)
(zhoršené vidění večer po práci)
2) Nadměrné sezení zraňuje svaly (tj. slezinu)
(i přibývání na váze)
3) Nadměrné ležení zraňuje Qì (tj. plíce)
(otoky ráno v obličeji = oslabené plíce po ležení = voda nepadá dolů sama a plíce se musí více namáhat; častý problém u starých lidí)
4) Nadměrné stání zraňuje kosti (tj. ledviny)
(pobolívání v zádech, když déle stojíte)
5) Nadměrná chůze zraňuje šlachy (tj. játra)
(profesionální sportovci)

Tradiční čínská medicína jako alternativa ke klasické léčbě

Tradiční čínská medicína, stejně jako medicína klasická považuje srdce za ústřední orgán krevního oběhu a podstatu lidské psychiky. Čínská medicína navíc k neustálé cirkulaci krve a k srdci jako pumpě přiřazuje i plíce, slezinu a játra. Přeplněnost, prázdnotu a další možné příčiny je možno v souvislosti s nemocemi srdce diagnostikovat na drahách srdce a osrdečníku na rukou.

Dráha srdce se z velké části nachází na vnitřní zadní straně levé ruky. Začíná v srdci, kde se také větví na tři větve: jedna klesá do tenkého střeva, druhá vyzařuje přes hltan až k očím a třetí směřuje přes levou stranu plic do podpaží, odtud jde vnitřní zadní stranou ruky do dlaně a po malíkové hraně vede na špičku levého malíčku.
Při popisu lokalizace bolesti u srdce jako z jednoho z hlavních příznaků akutního infarktu myokardu je uvedeno šíření bolesti do levé horní končetiny.

Čínská medicína je z dochovaných zdrojů stará téměř pět tisíc let, přičemž písemně dochované zprávy jsou dva tisíce let staré. V Číně se nesměly provádět pitvy, proto se ve starověké Číně mohli jen domnívat, jak orgány vypadají a jak fungují. Úžasné je, že svojí logikou se nemýlili. Při studiu čínské medicíny jsme se učili o bylinných směsích z roku 210 n. l. a jsou tak dokonalé, že nebylo třeba ani v dnešní době na nich nic měnit.

Vhodný jídelníček při poruchách srdečního rytmu

Při chorobách srdíčka je vhodnější z jídelníčku maximálně vyloučit maso, neboť zatěžuje ledviny, a jak máme výše uvedeno, tak ledviny a srdíčko velmi úzce spolupracují. Je vhodnější jídelníček po nějakou dobu makrobiotický, vegetariánský, nebo zařadit občas bílé maso z domácího chovu, rovněž jsou vhodné ryby.

Snídaně

Jáhlová kaše se skořicí
Ingredience
1 hrnek jáhel, 4 hrnky vody, špetka mleté skořice, 1 lžíce rozinek, l lžíce jablečného sirupu, nebo moštu
Jáhly propláchneme a vaříme ve vodě s ostatními ingrediencemi 15 až 20 minut.
Kromě srdíčka nám ještě podpoří funkci sleziny, abychom mohli správně vstřebat jídlo.

Kaše ze žitných vloček a bulguru
Ingredience
1 hrnek žitných vloček, ½ hrnku bulguru, 4 hrnky vody, špetka soli, 1 lžíce rozinek, banán, hruška
Bulgur propláchneme, přidáme do vody, dále vločky, sůl, rozinky a nakrájenou hrušku a vaříme 20 minut, do uvařené kaše přidáme banán, který nám pokrm přirozeně osladí, kdo má rád sladší, může dosladit sladěnkou nebo medem. Hruška v kaši nám přirozeně zvlhčí a podpoří plíce.

Oběd
Polévka ze zeleniny s cizrnou
Ingredience
1 hrnek pokrájené kořenové zeleniny, uvařená cizrna z předešlého dne, 1 lžíce sójové omáčky (předpokládá se z bio prodejny, ty ze supermarketu nejsou pro léčbu vhodné), l lžička miso pasty, pažitka, 1 dkg másla
Na másle orestujeme zeleninu, osolíme a vaříme cca 15 minut, poté přidáme cizrnu, vše rozmixujeme a do hotového přidáme sóju a miso pastu, která se nesmí vařit, ozdobíme pažitkou. Miso pasta je vhodná na obnovu střevní mikroflóry, což je vhodné v malých dávkách vyzkoušet např. při Cronově chorobě.

Dušený seitan s rajčaty a pórkem
Ingredience
4 plátky seitanu, 2 rajčata, 1 hrnek pórku, sezamový olej, sójová omáčka tamari, lžička umeocta, 1 lžíce jablečného koncentrátu nebo moštu
Na pánvi rozehřejme olej, vložíme pórek a rajčata, seitan a osmahneme, zalijeme troškou vody a dusíme asi 10 minut. Dochutíme umeoctem, jablečným koncentrátem, sójovou omáčkou tamari, dle potřeby dosolíme. Pozor, sójová omáčka je již slaná. Mějme na paměti, že při chorobách srdce je vhodné sůl omezit. Podáváme s dušenou rýží.

Jako zeleninu podáváme pickles z červené řepy.
Pickles je přírodně kvašená zelenina, která napomáhá tvorbě správné mikroflóry v tlustém střevě, a tedy i našemu uzdravení, neboť snižuje překyselení organismu.
Na pickles potřebujeme 2 hrnky nahrubo nastrouhané červené řepy, ½ hrnku cibule nakrájené na drobné kostičky, 1 lžíci najemno nastrouhaného křenu, 1 lžíci umeocta.
Veškeré suroviny smícháme a natlačíme buď do keramického kvašáčku, nebo do jiné kvasné nádoby, zatížíme a necháme při pokojové teplotě 3 až 4 dny kvasit. Podáváme jako doplněk jednu až dvě lžíce na talíř.

Činnost srdce můžeme vhodně podpořit i přípravkem Diochi Venisfér kapky, Venisfér krém a čajem TABEBUIA IMPETIGINOSA

Diagnostika podle tradiční čínské medicíny

Tradiční čínská medicína se od naší školské západní liší celostním přístupem k člověku. Vnímá ho jako jednotlivý (a jedinečný) kamének mozaiky celého vesmíru, kdy člověk sám je současně mozaikou tvořenou jednotlivými kaménky, ve kterých se zpět odráží celý vesmír.

Každý orgán vykonává určité úkoly, přičemž je propojen s ostatními orgány a částmi těla, které ovlivňuje a současně je jimi sám ovlivňován. Základem fungování organismu je činnost pěti orgánů cang (játra, srdce, slezina, plíce, ledviny), které s využitím své specifické čchi řídí všechny základní funkce těla prostřednictvím sítí vztahů mezi sebou navzájem i mezi takzvanými dutými orgány fu k nim přiřazenými (žlučník, tenké střevo, žaludek, tlusté střevo, močový měchýř a tři zářiče) a ostatními částmi těla spadajícími pod jejich vliv.

Vztahy mezi orgány cang

Vezměme si jako příklad slezinu. Jejím úkolem je vytvářet z přijaté potravy takzvanou postnatální esenci ťing, která zajišťuje existenci a chod organismu. K tomu slezina potřebuje podporu ostatních orgánů cang. Játra umožňují vnitřní průchodnost organismu potřebnou pro trávení; srdce řídí pohyb i kvalitu krve, se kterou je esence smíchávána; plíce řídí celkový mechanismus čchi v těle nezbytný i pro proudění esence ledvin, jež jsou zdrojem vrozené čchi zajišťující funkci všech orgánů, a tedy i sleziny.

Vztahy mezi orgány cang a dutými orgány fu

Jak jsme již řekli, ke každému orgánu cang přináleží jeho párový orgán fu, který je s ním funkčně spojen a je na něm závislý. Tak například žlučník, který shromažďuje žluč, a tím napomáhá trávení, je závislý na funkci jater, protože žluč vzniká přeměnou přebytkové jaterní čchi. Tyto vazby zajišťují celistvost lidského těla v takzvaném vztahu povrch–nitro. K jinovým orgánům cang (nitro) přináležejí jangové orgány fu (povrch). Jistě nás již nemůže překvapit, že i orgány fu jsou mezi sebou vzájemně propojeny.

Vztahy mezi orgány cang a určitými tkáněmi i částmi organismu

Orgány cang pomocí své vlastní čchi vyživují a řídí určité části těla. Proto změny nebo poruchy těchto míst nemusí nutně souviset pouze s nimi, ale mohou být odrazem stavu orgánu, pod který spadají. Takto játra souvisejí se šlachami, srdce s cévami, slezina se svalstvem, plíce s kůží a ochlupením, ledviny s kostmi.

Vztahy mezi orgány cang a smyslovými orgány

Smyslové orgány čínská medicína nazývá otvory nebo vývody a nechápe je doslova pouze jako otvory, ale jako vývody čchi příslušných orgánů, které slouží jako brány spojující cangy prostřednictvím čchi s vnějším prostředím. Kvalita fungování smyslových orgánů je podmíněna stavem, v němž se příslušné vnitřní orgány a jejich čchi nacházejí. Čchi jater vychází očima, čchi srdce jazykem, čchi sleziny ústy, čchi plic nosem, čchi ledvin ušima.

Vztahy mezi orgány cang a určitými částmi těla

Kondice orgánů cang se odráží ve změnách jistých částí těla. Situaci, ve které se nacházejí játra, můžeme pozorovat na nehtech, kondici srdce poznáme podle tváře, sleziny podle rtů, plic podle pokožky a ochlupení, stav ledvin podle vlasů. Různé skvrny, výrůstky či zánětlivá ložiska, změny barvy, vlhkosti, bolestivé plochy a podobné defekty kůže, křehké lomivé nehty, suché nebo naopak mastné na konci roztřepené vlasy a jiné projevy, které bychom označili pouze jako kosmetické vady, jsou pro tradiční čínskou medicínu často signálem mnohdy závažnějších problémů, než by se na první pohled mohlo zdát.

Ukázkou propojenosti všech částí lidského těla může být například zhoršení přirozeného chodu plic: za normální situace klesá plicní čchi dolů a podporuje ostatní sestupné procesy v těle. Dojde-li k narušení této činnosti, začne se čchi zahrazovat v hrudníku a vyvolá kašel – typický příznak plicního onemocnění. Následně dojde i k oslabení ledvin, protože k nim voda sestupuje pomocí plicní čchi. Stagnace plic bude blokovat i funkci jater – udržování vnitřní průchodnosti organismu. Protože proudění krve je ovlivňováno pohybem plicní čchi, její stagnace napadá srdce. Oslabí se i slezina tím, že je znesnadňováno stoupání její čchi do plic. Postižení plic se může projevit i v poškození jejich párového orgánu – tlustého střeva, když nedostatečnou podporou sestupných pohybů může dojít k zácpě. Trpět může i vývod plicní čchi – nos; začne se zanášet, ucpávat, zhorší se čich.

Přitom porucha plic nemusela vzniknout jenom v nich, ale stagnaci čchi a kašel může vyvolat některý zevní činitel – vítr, chlad, vlhko a podobně tím, že proniknou do kůže (která je řízena plícemi), v ní zablokují proudění čchi, což zpětně vyvolá zahrazování čchi plic. Kašel ale může způsobit i porucha sleziny, která řídí přepravu tekutin, a tedy i hlenů. Když je čchi sleziny oslabená, hleny se začnou v plicích srážet a dráždí ke kašli. Onemocnění plic mohou zavinit i játra, a to tehdy, když mají příliš mnoho jangu (ohně), který stoupá do plic, vysušuje jejich jin a způsobuje dráždivý kašel. Takto složitě mohou probíhat i poruchy ostatních orgánů.

Diagnostickými metodami jsou vyšetření zrakem, sluchem, dotazování se a zkoumání pulzu.

Pozoruje celkový stav pacienta, ochablost, neklid, prudké pohyby, všímá si jeho vzhledu, barvy pokožky, tváře, nehtů, vlasů atd. a usuzuje podle toho na stav vnitřních orgánů. Velkou pozornost věnuje vzhledu jazyka, protože dráhy čchi všech orgánů tudy procházejí a její vyváženost či nevyváženost se projeví na příslušných partiích jazyka nebo na jeho celkovém vzhledu. Lékař dále naslouchá hlasu pacienta a posuzuje jeho zabarvení, sílu, vzdychání, protože i zde existují souvislosti s tělesnými orgány. Ptá se pacienta na jeho tělesné pocity, nechutenství, předcházející onemocnění. Zvláštní pozornost věnuje pulzu, neboť stav čchi orgánů se přenáší i do pulzu, protože jejich čchi je smíchána s krví. Podle jeho změn lze usuzovat na změny v příslušných orgánech.

Následná léčba je zaměřena na odstranění příčiny, a nemusí proto směřovat na postiženou část organismu. Zánět očí může být způsoben disharmonií jater, a proto nebudou léčeny oči, ale játra. Jestliže však podrobnější vyšetření odhalí, že porucha jater je způsobena nedostatečným přísunem esence ledvin v důsledku jejich oslabenosti, léčeny budou ledviny, a nikoli oči.

(Text vznikl s použitím knihy V. Ando, Klasická čínská medicína, 1995)

Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS

Martina Šindýlková

Ing. Martina Šindýlková vystudovala Stavební fakultu VUT v Brně a krátce působila jako statik, dnes je maminkou pěti dětí. Svoji lásku a péči dává nejen jim, ale dalším potřebným ve svém okolí. Pracuje jako tazatelka společnosti zabývající se průzkumem veřejného mínění. Radost jí dělají nejen děti, ale i účinkování ve sboru Kdur v Kuřimi. Díky povinnostem a životním peripetiím nabrala 25 kg, pociťuje únavu a říká, že je na čase něco s tím udělat.

// EOF