927x127 HEAD VPRAVO

Dýňová polévka

Dýňová polévka, láska na první pohled, závislost po prvním soustu. Polévka ve velkém stylu a přitom je hotova během chvilky a bez větší námahy. Polévky z dýně jsou rafinované a určitě jsou předurčeny k tomu, aby naplňovaly rčení, že polévka je grunt a maso špunt! Každá z nich krásně vypadá a na každý pád je i velmi lahodná.

 Věděli jste, že dýně je jednou z předních nejzdravějších potravin?

Dýně je bohatá na antioxidanty a vitaminy A, C a E. Dále obsahuje vitamin K, celou řadu minerálních látek, jako je hořčík, draslík, železo, fosfor, zinek, vápník a měď.

Kromě toho je dýně bohatá na polyfenolové flavonoidní sloučeniny, jako jsou beta-karoteny, Zea-xanthin, a další. Dýně se pyšní nízkým obsahem kalorií, tuku a cholesterolu (100 g dýně obsahuje pouze 26 kalorií!), a vysokým obsahem vlákniny.

Dýňová semena mají zase jiné zdravotní výhody, obsahují proteiny, aminokyseliny, vlákninu, železo, měď, fosfor a hořčík, vápník, zinek, draslík, kyselinu listovou a niacin.

 Dýňová polévka se smetanou a česnekem

• 1 menší dýně
• zeleninový vývar
• sůl
• čerstvě mletý pepř
• sladká smetana podle chuti
• několik česnekových stroužků
• dýňový olej pro stylové dochucení (nic se nestane, když bude mít absenci)
• pražená dýňová semínka jsou slušivou bižuterií v polévkovém talíři
Dýni rozpůlíme, oloupeme, odstraníme semínka a dužinu nakrájíme na větší kostky. Některá semínka si schovejte, protože se do polévky určitě zamilujete. Takto připravenou dýni dáme do polévkového hrnce, zalijeme vývarem a přiměřeně osolíme. Zvolna vaříme do změknutí cca 30 min. Tyčovým mixérem umixujeme a přidáme jemně postrouhaný česnek. Dochutíme solí, špetkou pepře a polévku zjemníme smetanou. Jako slušivou bižuterií ozdobíme naservírovanou polévku hrstičkou pražených dýňových semínek.

Polévka z pečené dýně s ricottou a tymiánem

• 1 středně velká dýně Hokkaidó
• zeleninový vývar
• 100 g ricotty
• tymián
• pancetta
• sůl
• pepř

Dýni upečeme na másle v předehřáté troubě na 180 °C po dobu cca 20 až 30 minut. Měkkou dýni vložíme do hrnce, zalijeme vývarem, povaříme, rozmixujeme, přidáme přes jemné sítko propasírovanou ricottu, osolíme, opepříme. Na talíři ozdobíme snítkou tymiánu a nasucho osmahnutou pancettou.

Dobrou chuť přeje
Šárka Škachová

 

  • Zveřejněno v Výživa

Víte jak funguje vaše intuice a které potraviny ji podpoří?

Intuice je naší přirozenou součástí. Někdo z čista jasna „ví", někdo má určitý pocit, s dalším mluví andělé, někomu zas před očima znenadání vyvstane obraz. Jde jen o to, objevit ten svůj způsob a jít mu trochu naproti. Třeba jógou, meditací a výběrem takových pokrmů, které naši intuici dokážou podpořit.

Důvěřovat své intuici chce odvahu

Žijeme v Evropě a opíráme se o fakta, čísla, jsme naučení analyzovat, hodnotit, posuzovat a pak dělat závěry. Intuice je jako hlásek z jiné planety. Přichází z čista jasna a říká nám, že teď máme odbočit, i když plánujeme, že pojedeme rovně. Že máme zavolat kamarádce, kterou jsme pěkně dlouho neviděli a ona nám pak „náhodou" poskytne přesně takovou informaci, kterou jsme potřebovali. Prostě je to o odvaze důvěřovat svým vnitřním pocitům, Britové tomu říkají „gut feeling" - to, co cítí naše střeva. Jako všechno v našem životě, chce to praxi.

Energetická centra - čakry

Vyciťování, nebo chcete-li napojení, se děje skrze energetická centra „čakry". Slovo čakra v sanskrtu znamená kolo, protože se jako kolo otáčí a podobá se vodnímu víru. Jednotlivé čakry přijímají a zpracovávají energie a jsou propojeny s konkrétními žlázami s vnitřní sekrecí.
Stejně jako barvy světelného spektra mají různou vlnovou délku v závislosti na rychlosti vibrace, tak i čakry se otáčejí různou rychlostí a mají odpovídající barvu. Čakry umístěné ve spodních částech těla vibrují pomalu, barevnými odstíny od červené po žlutou, jdeme – li výš po těle, vibrace se zvyšují a barvy se mění od zelené přes modrou a fialovou. Většina z nás zná sedm hlavních čaker umístěných podél páteře, ale na našem těle jsou i další energetická centra. Informace intuitivního rázu zprostředkovávají zejména čakry umístěné v horní části těla. Korunní sedmá čakra je místem božského napojení, třetí oko zprostředkovává obrazy, čakry umístěné v oblasti uší zase sluchové vjemy a skrze srdeční čakru a solar plexus vyciťujeme.

Intuice je v postatě „telefonní linka" do nebe, propojení se Zdrojem, Vesmírem, Božským principem. Abychom signál vůbec zachytili a byli schopni ho slyšet bez šumů, ruchů a dalších „stanic", na to musíme být vyladěni. Signály lépe zachytíme v klidu nebo v meditaci. Když jsme úzkostní, bojíme se nebo jsme podráždění, signál neslyšíme.

Zjistěte, jak se vaše intuice projevuje

S vnějším světem se spojujeme skrze pět smyslů, o intuici se říká, že je tím šestým. Chuť, čich, zrak, sluch a hmat jsou naším spojením s realitou. Máme ale i odpovídající vnitřní smysly, prostřednictvím kterých zpracováváme energie. Čakry a následně náš endokrinní a nervový systém je schopen zachytit „negativní" nebo „pozitivní" energie ještě dříve než našich pět fyzických smyslů. Právě tady mluvíme o intuici. U každého z nás ale převažuje jiný způsob intuitivního vnímání.

 Jasné vidění (jasnovidnost)

 Energie, které člověk vnímá, jsou překládány pomocí obrazů, symbolů a vizuálních poselství. Ne každý má tří dimenzionální prorocké vize, ale možná jste měli sny, které se nakonec vyplnily, nebo jste viděli záblesky světla či měli vize viděné vaším vnitřním zrakem. Božská či andělská poselství jsou vnímána vizuálně. Vnímáte tak energii mezi vámi a vašimi anděly. Světle modrá může indikovat, že je s vámi archanděl Michael, smaragdově zelená je zase barva archanděla Rafaela.

 Třetí oko, šestá čakra, místo mezi fyzickýma očima je místem, kde je možné mentální obrazy spatřit. Třetí oko neustále zpracovává energie, ale většina z nás má třetí oko zavřené, možná je to ochrana a obrana před obrazy, které by nelahodily našemu oku, nebo obava nad ztrátou kontroly.

 Jasné slyšení

 Zde jsou energie překládány prostřednictvím sluchu. Sluch je pro vás právě tím nejdůležitějším kanálem, který vám zprostředkovává důležitá poselství. Prostě slyšíte důležitá jména a rady třeba ráno po probuzení. Andělé a Bůh k vám promlouvají, slyšíte je. Někdy můžete být zmateni a vaše ego vám může našeptávat, že si to všechno vlastně vymýšlíte. Pokud máte tento talent, na zvuky jste velmi citliví, proto se obklopujte jemnými zvuky.

 Jasné vědění

 Tento vnitřní smysl vám umožňuje okamžitě „vědět", aniž byste k poznání museli absolvovat nějaký složitý proces, v podstatě víte a nevíte, jak jste na to přišli. Vedení se vám dostává prostřednictvím myšlenek. Pokud je to vaším darem, dávejte pozornost svým myšlenkám. Přicházejí prostřednictvím korunní čakry.

 Jasné cítění

 Kombinuje tři výše uvedené způsoby jasného zření a týká se vašeho vyciťování. Můžete mít pocit, že vás někdo sleduje, že vám někdo zavolá, můžete cítit parfém člověka, který není vůbec přítomen nebo máte „jen" negativní pocit při setkání s nějakým člověkem. Mnoho obchodníků a úspěšných lidí tento typ intuice dennodenně využívá při svém rozhodování a spoléhá se přitom na své pocity.

 Podpořte svou intuici

Máme k dispozici naše těla, abychom dosáhli naplnění a svého životního úkolu. Vše, co do sebe dáváte, čím je plníte, má velký efekt na to, jak své dny žijete, prožíváte, jak se cítíte a také na vaši intuici. Neexistují doporučení platná pro nás všechny, každý z nás je originál, všichni jsme jedineční. Své intuici důvěřujte, i když si vybíráte svoje jídla. Věřte tomu, že právě tento pokrm vám udělá dobře, když to tak cítíte. Stejné je to s úpravou jídla, někdo se cítí skvěle s raw dietou, tedy ovocem a zeleninou bez tepelné úpravy, zatímco jiní dávají přednost sezónním tepelně upraveným, kořeněným pokrmům. Na pozoru se ale mějte před geneticky modifikovanými pokrmy. Ty nejsou toho božského původu, jsou spíš dílem Frankensteina. Vybírejte si to čerstvé z místní produkce a třeba BIO.

Nepřátelé naší intuice:

  • Potraviny s vysokým obsahem lepku. Pšenice konzumujeme více než je zdrávo! Pokud konzumujete mnoho pečiva, sušenek a dalšího, vězte, že lepek vám zalepuje i třetí oko a spatřit anděly a další bytosti je náročné
  • Rafinovaný cukr – krystaly cukru vás v podstatě zbavují energie, můžete se cítit unavení, slabí, vyčerpaní...chybí energie k akci
  • Mléčné výrobky – pokud jich konzumujete mnoho, meditace vám může způsobovat problém, možná je pro vás problém soustředit se na vaše cíle
  • Nezdravé tuky blokují váš energetický systém a vaše pocity mohou být zavádějící a můžete slyšet místo intuice hlas ega

Aby endokrinní systém fungoval tak, jak má, zajistěte mu palivo:

  • Vitamin A – v zelené listové, žluté a oranžové zelenině, např. ve špenátu, mrkvi, paprikách. Podporuje imunitní systém, zrak, reprodukci a komunikaci buněk
  • Vitaminy skupiny B
  • B1 – v semenech, fazolích, hrachu a celozrnných obilovinách. Důležitý pro zpracování energie z přijaté potravy, podporuje srdeční a nervovou činnost.
  • B5 – v brokolici, rybách, kuřecím mase, avokádu, jogurtu, celozrnných obilovinách. Podporuje správnou tvorbu melatoninu
  • B6 – v drůbeži, rybách, červeném mase, celozrnných obilovinách a rýži. Podporuje imunitu a správné fungování metabolizmu.
  • B12 – v rybách, cereáliích, fermentovaných potravinách a kvasnicích. Pomáhá udržet krev a nervový systém v dobré formě. Vegani si musí zajistit dostatečné množství tohoto vitamínu suplementačně.
  • Vitamin C – v citrusech, červené a zelené paprice, kiwi, brokolici. Plní funkci antioxidantu, chrání buňky před poškozením, pomáhá vstřebávat železo.
  • Vitamin D – v tučných rybách. Zlepšuje vstřebávání vápníku, napomáhá růstu buněk a správnému fungování imunitního systému.
  • Jod – v mořských řasách a mléčných výrobcích. Pomáhá správnému fungování štítné žlázy.
  • Omega 3 mastné kyseliny – v rybách, lněném semínku, chia semínkách, ořechách. Napomáhá správnému fungování mnoha tělesných funkcí.
  • Selen – v mořských řasách, cereáliích, mléčných výrobcích a para ořechách. Hraje důležitou roli při metabolizmu hormonů štítné žlázy a ochraně buněk.

Zelená na intuici dobrá

Váš jídelníček by měl hýřit zelenou! Zařaďte zeleninu na různé způsoby a nejen tu zelenou. Přidejte ořechy, semínka a sezónní ovoce. Nezapomeňte na kvalitní tuky, třeba olivový olej. Energii vám dodají celozrnné obiloviny, dávejte přednost těm bez lepku. Vyzkoušejte třeba quinou a pohanku. Bílkoviny vám dodají ryby. Ostatní maso a mléčné výrobky si dopřávejte méně.
Vyzkoušejte „spirituální" otvírače!
Můžete použít obyčejný kuchyňský mixér. Když konzumujeme smoothie nebo fresh juice, pamatujme, že mrkev, brokolice nebo jiná rostlina se pro nás svým způsobem obětovala, a že bychom měli tento příděl energie zužitkovat co nejlépe. Právě prostřednictvím smoothies a džusů konzumujeme životní energii o vysoké vibraci. Pijeme životní sílu.
Použijte třeba brokolici, spirulinu, okurku, kapustu nebo špenát. Smaragdově zelená nás spojuje se srdeční čakrou, a je barvou archanděla Rafaela. Zelená otevírá srdce.

 

  • Zveřejněno v Výživa

Lehký salát s pomerančem a koriandrem

Koriandr byl znám už ve starověkém světě jako součást kořeněných vín a léčivých přípravků. Býval obsažen i v nápojích lásky. Toto koření je součástí oblíbeného kari koření a používá se hlavně v asijské, jihoamerické a mexické kuchyni.

Koupit ho lze i v běžném supermarketu, v ledničce dlouho ale nevydrží. Vypěstujte si ho sami!

Jak koriandr používat? Začněte třeba se salátem!

Jeho chuť vynikne v kombinaci s ledovým salátem, pomerančem a zálivkou z jemného olivového oleje s trochou citronu nebo balzamikového octa. Pro dochucení stačí špetka soli a pepře.
Když máme v lednici tvrdý kozí sýr nebo třeba Pecorino Romano, koncert chutí je dokonalý.
Pokud zrovna řešíte váhu, dejte si ho jako přílohu ke kuřecím prsům nebo hovězímu steaku. Ideální večeře bez sacharidů.

  • Zveřejněno v Výživa

Jezte všemi smysly a kila půjdou dolů!

Motto: „Cpát se může směle, kdo jí bděle."

Věděli jste, že na světě existuje asi 100 hlavních výživových směrů? Vegetariánství, veganství, makrobiotika, stravování podle krevních skupin, protizánětlivá dieta, populární paleo dieta, raw food stravování, ketogenní dieta, stravování podle glykemických indexů, stravování podle tradiční čínské medicíny...
Jak je možné, že všechny hlavní výživové směry svým způsobem fungují, mají své skalní stoupence, propagující celebrity, úspěchy? Přitom si jednotlivé směry velmi často odporují.
Jedna skupina radí: „Jezte pravidelně každé 2 až 3 hodiny." A druhá zase hlásá: „Stačí jíst dvakrát denně, nebo radši nejezte téměř vůbec, postěte se..." Jedni doporučují: „Zajistěte si dostatek bílkovin!" A další zase kontrují: „Pozor, bílkoviny zakyselují organismus! Omezte je!"

Tolik protichůdných názorů. A přece to funguje. Jak je to možné?

Tuto záhadu vysvětlují dvě slova. Všímavé jedení!
Představme si třeba pana Nováka. Sedí si v křesle, v televizi sleduje svůj oblíbený sportovní přenos, oči má přilepené k obrazovce a rukou náměsíčně občas hrábne do misky, cosi z ní vyloví, donese k ústům a nepřítomně spolkne. Pan Novák ani moc netuší, jestli to, co chroupe, je slané, sladké, hořké. Prostě žvýká a polyká. Do toho sem tam vykřikne na děti, aby byly zticha, protože v jejich lomozu zaniká hlas sportovního komentátora.
Pan Novák se pohybuje a jí jako náměsíčník. Bezhlavě, nevšímavě, nepozorně.
Rozdíl mezi náměsíčným jedením a všímavým jedením spočívá v tom, že při všímavém jedení jsme plně přítomni u jídla a všech jeho darů. Chuti, vůně, barev, tvarů.

Naše kultura přeceňuje význam toho, CO jíme. Je food-centered, zaměřená na aminokyseliny, éčka, vitamíny, minerály. Zapomínáme, že stejně důležité je, JAK jíme to, co jíme.
Vědci z Oregon Research Institutu, Center for Family and Adolescent Research a University of New Mexico provedli zajímavý experiment. Po dobu šesti týdnů pracovali dvě hodiny týdně se skupinou obézních klientů, které učili všímavému jedení. Jaký byl výsledek jejich snahy? Klienti významně zlepšili svoji schopnost počínat si všímavě a zvýšila se jejich schopnost krotit se v jedení. A teď pozor! Statisticky významně se snížila jejich hmotnost! Došlo ke snížení projevů deprese. Šokující je, že u klientů došlo ke snížení C-reaktivního proteinu (CRP), který je indikátorem zánětu či infekce v těle. Došlo ke snížení prozánětlivého stavu organismu. Vše bylo publikováno pod názvem Pilot study: Mindful Eating and Living (MEAL): Weight, eating behavior, and psychological outcomes associated with a mindfulness-based intervention for people with obesity.

I další výzkumy dosvědčují, že to, JAK jíme, významně ovlivňuje naše tělo a mysl.
Arnold Schwarzenegger, nejúspěšnější kulturista historie, sedminásobný Mr. Olympia, guvernér státu Kalifornie, klade mladým kulturistům s oblibou na srdce, že trénink v posilovně je mnohem účinnější, pokud si u něj netelefonují s kamarádkou, nečtou noviny, nepřemýšlí o nesmyslech. Zdůrazňuje, že k fenomenálním sportovním výsledkům mu dopomohlo plné soustředění na prováděný cvik. Prociťování a prožívání procvičovaného svalu, nikoli bezduché tahání železa.

Tělo je velmi vnímavé ke kvalitě všímavosti, pozornosti, kterou mu věnujeme. A reaguje na ni téměř zázračně. Dáme-li tělu všímavou péči, začne rozkvétat. Uzdravovat se. Těšit se ze života. Plnit se vitalitou.
Bohužel většinu života s tělem zacházíme nepozorně. Nevšímavě. Je to pro nás jen jakýsi kufr či stroj, který musí sloužit našim vymyšleným potřebám a zájmům.
Všímat si ho začneme, až když onemocní, vypoví službu. A i tam velmi často místo všímavé péče přijde ze strany lékařů dloubání, rýpání, bodání, řezání.

VŠÍMAVÉ JEDENÍ – nejúčinnější nástroj nejrůznějších diet a stravovacích směrů.
Stejný pan Novák z našeho příkladu se stane třeba makrobiotikem. Co začne dělat? No, vyrazí na internet a pročte si deset webů s tématem makrobiotiky. Manželka mu dá několik knih pojednávajících o makrobiotice. Pan Novák si jednu přečte, zbytek prolistuje. Začne svým kamarádům nemakrobiotikům povídat o výhodách makrobiotiky. Přesvědčovat je. Diskutovat o makrobiotice. Obhajovat svůj výživový směr. Pozornost pana Nováka bude plně vázána k novému výživovému směru. Ke studiu, vaření, nakupování, obhajobě.
A bude mu to fungovat!
Známí, kteří pana Nováka potkají, ho budou chválit: „Jak krásně vypadáš, kolik si shodil kilo, vypadáš tak čile..."
Fungovat to bude až do okamžiku, kdy se dříve nová makrobiotika stane pro pana Nováka rutinou. Kdy se opět stane náměsíčníkem. Tentokrát makrobiotickým.

TO NAŠE VŠÍMAVOST ZAŘÍDÍ, ŽE DIETA FUNGUJE!

Jak jíst všímavě?
RYBA
Pro nácvik jsou skvělé ryby. S kostmi. Taková ryba plná drobných kostiček nás nutí jíst opravdu všímavě a pozorně. Člověk si ani nepopovídá se spolustolovníky.
Puding či dort se zapečeným prstýnkem poslouží obdobně.
KOUSÁNÍ
Málo se o tom mluví, ale proces trávení začíná již v ústech. Čím lépe, důkladněji a pozorněji stravu pokoušeme, tím víc prospějeme celému trávicímu procesu. Kolikrát tedy kousnout? Dvacet- až třicetkrát by měla být norma všímavého jedení. Kdo si troufne na víc, může kousnout do sousta tolikrát, kolik je mu let.
ZPOMALIT
Zpomalení je vůbec královskou technikou rozvoje všímavosti. Zpomalme proto i proces jedení. Můžeme třeba donést polévku na lžíci do úst, pak lžíci položit do talíře a plně se soustředit na kousání (ano!) polévky. Následně lžíci opět uchopit, nabrat polévku, donést do úst, odložit lžíci...

K čemu dojde? Zpomalení vnese do vašeho života přímo revoluční proměny!

a) Začnete si lépe uvědomovat i jemné a skryté chutě jídla. V důsledku omezíte spotřebu stolní soli a pepře. Kdo nevnímá základní chuť jídla, ten do talíře vyklopí půl solničky. Aby alespoň něco zaznamenal. Když omezíte spotřebu kuchyňské soli, prospějete svému vysokému krevnímu tlaku. Benefit jako hrom!

b) Sníte toho méně. Hormon leptin zodpovídá za náš pocit sytosti. Když se najíme, vyloučí se do krve leptin, který dává mozku pokyn: „Tukové rezervy jsou naplněny, už jsi sytý. Ukonči oběd!" To leptin zastaví chuť k jídlu a příjem potravy. Leptin byl, mimochodem, objeven docela nedávno – v roce 1994. Bohužel leptin se vylučuje s jistým zpožděním. Proto si častokrát nacpeme žaludek, zhltneme během minuty polévku, knedlíky i palačinku, přidáme si a ještě čenicháme po kuchyni, protože „máme hlad". Problém je, že jsme to všechno snědli během chviličky. A leptin nestačil zareagovat. Nestačil doputovat do mozku a způsobit pocit sytosti. Pokud prodloužíme dobu příjmu potravin z „minuty" třeba na půlhodinu, zažijeme pocit sytosti. Omezíme přídavky, sladké tečky, něco malého ještě na závěr. A shodíme nadbytečná kila. Uspěchané stolování vede k přejídání.

JÍST VŠEMI SMYSLY
Když se bavíme o jídle, máme na mysli především chutě daného pokrmu. Jenže do hry nám vstupují i další smysly!
Kdo z nás třeba pět minut pouze čichal a užíval si vůně polévky?
Kdo z nás třeba pět minut pouze koukal na jídlo a pozoroval jeho barvy, páru, strukturu?
Kdo z nás třeba pět minut zkoumal rukama bramborovou kaši? Nebo uvařenou čočku? (Toto cvičení nedoporučuji do restaurace.)
Kdo z nás třeba pět minut zkoumal zvuky jídla? Ano! Zvuky! Výrobci potravin si dávají patentovat kupříkladu křupnutí oplatky. Nebo zasyčení otevírané lahvičky s nápojem!

Věnujme 5 minut prozkoumání jednotlivých smyslových kanálů (zrak, vůně, chuť, dotek, zvuk) a potřebujeme 25 minut na jeden chod.

Je to moc času?
• Získáte to nejúčinnější ze všech diet a výživových směrů!
• Začnete jíst přesně tolik, kolik vaše tělo doopravdy potřebuje (a to bez nudného počítání kalorií nebo stálého měření bazálního metabolismu).
• Zharmonizujete si trávení, což se týká zejména obtíží způsobených stresem, hněvem, strachem.
• A v neposlední řadě se osvobodíte od věčných diet.

 

  • Zveřejněno v Výživa

Vaření jako umění

Největší expert léčebného stravovacího systému východní medicíny Michio Kushi přináší mnoho užitečných rad, jak dosáhnout dobrého zdraví a dlouhověkosti.

Hledejme rovnováhu jin a jang
Nemoc v tomto pojetí není považována za nevysvětlitelnou negativní záležitost způsobenou viry či bakteriemi, ale za naše odchýlení se od řádu vesmíru, řádu přírody, nerovnováhu v nás a ve vztahu k našim blízkým. Základní pravidlo pro to, abychom se opět uzdravili, vypadá na první pohled jednoduše – obnovit v těle rovnováhu energií tak, aby správně proudily ve všech meridiánech, tj. akupunkturních drahách.
Strava se stává neoddělitelnou součástí životní filosofie. Jejím cílem je udržet či obnovit naše zdraví, ovšem v globálním měřítku také zásadně přispívá k ozdravení společnosti i celé naší planety. Rozhodně však nejde o to, zužovat tyto myšlenky na striktní dodržování dietetických předpisů pro každého jedince.

Nic není předem určeno
Příprava stravy v tomto pojetí není dogma, na základě něhož se „zuby nehty" držíme daného receptu, nakoupíme požadované suroviny, předepsaným způsobem je zpracujeme a dáme na talíř. Nikoliv! Potrava je považována za zdroj života a kuchař zůstává umělcem mnoha improvizací, který pracuje s vlastnostmi surovin – jejich tvary, barevností, chutěmi. Je jako kouzelník, který pomocí jednoduchých triků stvoří zdraví celé rodiny, dá jejím členům pocit pohody, klidu a míru na duši a pozvedne je k vyššímu vědomí. Takovýto dobrý kuchař ovládá všechna kouzla s kombinováním potravin, používáním soli, oleje, koření od sestavení jídelníčku přes jeho uvaření a servírování.

Zásady mají logiku
Pokrm na talíři musí být oku lahodící a chuť probouzející. Mistr kuchař musí umět přizpůsobit ingredience a přípravu pokrmů sezónním změnám. Správně vycítí, jaké nádobí na které jídlo použije, jak pokrm na talíři upraví a nazdobí. Vždyť i špetka koření či kousek oblohy stačí k tomu, aby se změnila energie vycházející z jídla. Samozřejmě, že zdravé a léčivé je pouze jídlo čerstvé, protože svojí energií zvýší naši vitalitu, oproti ohřívaným zbytkům, které ji snižují.
Kuchař též navazuje na odkaz našich předků, pokud respektuje skutečnost, že oheň stál u zrodu civilizace a kultury lidstva - proto nepoužívá k vaření elektřinu, ale pokud je aspoň trochu možné, plynový plamen.
Opravdový mistr vaří vždy s láskou, radostí a klidem v mysli. Výsledkem jeho práce je pak pokrm naplněný harmonií a vyzařující pozitivní energii. Pokud by vařil rozladěný nebo ve stresu, pokrm na talíři by byl horší chuti a kvality.

Kruh se uzavírá
Optimálně má jídlo na talíři uspokojovat všech našich 5 chutí - slané, sladké, hořké, kyselé
a pikantní. Všichni, kdo se jídla účastní, by k němu měli přistupovat s úctou. Podle Kushiho není až tak podstatné, zda před začátkem jídla vyjádří stolovníci vděčnost Bohu a lidem, kteří se na jídle podíleli svoji prací, než se dostalo na stůl – zásadní zůstává malá chvilka ticha a naladění mysli na pokrm tak, aby byl strávníkům ku prospěchu a zdraví. I to přispívá k léčivým účinkům jídla a harmonii v rodině.
Klid hodujících a důkladné žvýkání předloženého pokrmu jsou posledním článkem řetězu, který by měl ty předcházející propojit v duchu slavné Hippokratovy věty: „Nechť Tvá strava je Tvým lékem".

Výzva k zamyšlení
Vaření a jídlo v pojetí Michia Kushiho nám přináší do dnešní doby plné stresu a všemožných problémů VÝZVU k tomu, abychom se alespoň u jídla zastavili a proměnili jej v malý rituál pro radost, zdraví a klid mysli. Když už nic jiného, zařaďme do svých uspěchaných dnů 2 malé pokusy...
Nejprve absolvujme 2-3 dny stravování ve fast foodech, které i u nás vyrostly jako houby po dešti (v USA už je těžší sehnat obyčejnou vodu než coca-colu...). Postavíme se pěkně do fronty, ale nevadí. Vše jde rychle jako na běžícím pásu. Rychle se najíme, vždyť za námi už čekají další. Hlas svého partnera stěží slyšíme, ale můžeme se radovat z toho, že jsme nasyceni. Co na tom, že nám pak může být těžko od žaludku (pokud jsme spokojeni, je to v pořádku ).
A pak si ověřme, že když něco chceme, čas se vždycky najde. Udělejme si čas na vaření i jídlo samotné, vyzkoušejme alespoň pár nových způsobů, které přinesly mnoha lidem úplně jiný pohled na život. Umožnily a umožňují jim, prožívat ho daleko intenzivněji díky výrazně vyššímu přísunu energie, rozhodující pro celkové zdraví. Do ničeho se nenuťme! Ale i malá změna k lepšímu je vždy pozitivní.
Zkusme si dát šanci! S vysokou pravděpodobností zažijeme zázrak, že nám bude prostě „jen" dobře. Je to moc či málo? Rozhodnutí zůstává vždy na nás, byť nad ním musíme přemýšlet a následně i něco vykonat.

(Podle knihy Michia Kushiho a Alexe Jacka Makrobiotikou k dokonalému zdraví, www.svitani.eu)

 Tento tradiční stravovací systém je postaven na zásadách, jejichž platnost a účinnost je ověřena staletími. I my máme nyní možnost ho použít k svému prospěchu. Ať vám všem slouží ke zdraví!

Nora Chvojková

  • Zveřejněno v Výživa

Stále se vám nedaří zhubnout? Příčinou může být nadměrné množství vody v organizmu.

Pokud máte oteklá nejen chodidla, ale i obličej, vaše tělo pravděpodobně zadržuje vodu, a kromě potíží s hubnutím můžete cítit i únavu a nedostatek energie nebo zhoršení pomerančové kůže.
Normální hodnoty podílu vody v organizmu se nacházejí v rozmezí 40 a 60 % u žen a 50 až 65 % u mužů.

Jak se zbavit přebytečného množství vody?

V prvé řadě odstraňte z jídelníčku potraviny obsahující konzervační látky, omezte slané a sacharidy (cukry, včetně pečiva a těstovin). Pijte dostatečné množství vody, ale pozor i tady je přemíra škodlivá. Hýbejte se a dopřejte si lymfatickou masáž. S odvodněním může i pomoci konzumace špenátu, chřestu, okurky nebo petržele.

Na pomoc můžete přizvat i bylinky:

Kopřivový čaj – čistí krev a povzbuzuje látkovou výměnu

Ostropestřec mariánský – podporuje funkci jater. Čaj z této byliny není bohužel lahodné chuti, navíc se jeho vstřebatelnost zvyšuje se současně přijímanými tuky, je lepší užívat potravinový doplněk v podobě kapslí.

Šťáva z mladého ječmene – doslova vitaminová minerální a antioxidační bomba, ale ne každý si ji hned zamiluje.

Zelený čaj – zdroj antioxidantů, pomáhá stabilizovat hladinu krevního cukru a podporuje trávení. Pomáhá tělu i méně ukládat tuky.

Šťáva z aloe vera – posiluje imunitu a detoxikuje.

S nadbytečnou vodou odejdou z těla i toxické látky a vaše energie stoupne.

  • Zveřejněno v Výživa

Tloustneme do zásoby

Jíme, abychom žili, nežijeme, abychom jedli
Sokrates (469 – 399 př. n. l.)

Výrok v titulku bývá připisován jednomu z nejproslulejších starořeckých filosofů, jenž skončil svou životní pouť sebevraždou – byl k ní donucen politickou intrikou, a vypil číši bolehlavu. Zatímco jeho filosofické názory jsou doménou odborníků, úvodní věta žije v obecném povědomí, ovšem nelze tvrdit, že bychom se jí všichni řídili. Kdyby tomu tak bylo, nejspíš by dnes nebyla obezita tak rozšířená. Někteří vědci neváhají hovořit v pojmech „epidemie". To navozuje dojem, jako by obezita byla chorobný stav, podobně jako třeba chřipka. Něco na tom je, alespoň potud, že obézních osob přibývá, jako při epidemii nakažlivé nemoci, a s tím někdy až dramaticky narůstá výskyt chorob, které nadměrnou tloušťku často doprovázejí – cukrovky, nemocí oběhového systému. Hledání příčin této moderní metly však je obtížné, a s pokračujícími objevy je obraz spíš složitější.

Při tomto výzkumu opravdu není nouze o překvapení. Nedávno se spolehlivě prokázalo již dříve tušené, totiž, že určitou roli hrají endorfiny, což jsou látky opiové povahy, řečeno zjednodušeně, které ovlivňují vylučování hormonů. Výsledkem působení endorfinů je příznivé ovlivnění nálady, tlumení bolesti, prostě podobných stavů, jaké vyvolává například morfium. Ne nadarmo se endorfinům někdy říká „hormony štěstí", výstižnější však je patrně obrat „vyvolávající pocit štěstí". Ovšem zatímco endorfiny vznikají přirozeně v našem mozku, používání opiátů navozuje příjemný pocit uměle, a vyvolává závislost na této droze, jakož i jiných, například heroinu. Nedávno se ukázalo, že preparáty blokující aktivitu endorfinů snižují užívání morfia, heroinu a také alkoholu u osob závislých. Ostatně proto se tyto preparáty podávají, ale zjistilo se, že současně tyto léčené osoby jedí méně! Odtud názor, že nadměrné přejídání má jisté společné rysy s drogovou závislostí. Tedy, že přejídání se může stát návykem. Nebo je to už vrozené, a stačí jednou tento návyk „spustit" podobně, jako se to děje s drogami?

Není snadné odpovědět. Dr. Paul J. Kenny ze Scippsova výzkumného ústavu na Floridě se přesvědčil o tom, že závislost na jídle je mimořádně silná. Svoje pozorování učinil na myších, ale zřejmě je to u lidí podobné. Ve svém pokusu nechal myši živit se kromě standardního krmení, zdravého ale běžné chuti, také lahůdkami jako párky, sýrem nebo čokoládou. Myši rychle ponechávaly bez povšimnutí svoje dosavadní zdravé krmení – a tloustly. V dalším kole pokusu byly myši světelným signálem varovány, že dostanou elektrický šok, samozřejmě slabý, do nožiček. Ty, které navzdory lákavé nabídce zůstaly přece jen u standardního (a zdravého) krmiva, se po spatření světla rychle odklidily od krmení do kouta. Jejich obézní družky však pokračovaly v hodování lahůdek, a to navzdory elektrickým šokům. Touha po dobrotách zvítězila nad základním živočišným pudem, totiž snahou uniknout nebezpečí, které elektrický impulz představoval. Téměř současně učinil analogické pozorování dr. Barry Everitt (Universita Cambridge, Anglie), který ale navykl myši na kokain. Tím se opět dostáváme k předchozímu pozorování shodného, nebo přinejmenším velmi podobného, mechanizmu mezi drogovou závislostí a přejídáním.

Ale zas tak jednoduché to není – každý organizmus je doslova sbírkou hormonů, lidský samozřejmě také, jenže výzkum není tak snadný. Lidé nejsou laboratorní myši. Takže jak to vypadá u normálních lidí, alespoň z toho, co je zatím známo? Když nějakou dobu nejíme, dostáváme hlad, a v této fázi se v určité oblasti mozku zvyšuje právě koncentrace endorfinů – roste chuť na jídlo, a když začneme jíst, tyto látky zesilují příjemný pocit z potravy. Postupně, jak se žaludek plní, začne náš mozek vysílat naopak signály k potlačení chuti k jídlu, prostě máme včas přestat. To obstarávají především hormony leptin a také insulin, ten, který je klíčový pro štěpení jednoduchého cukru, glukosy.

Zatím to nevypadá složitě – naše tělo má tedy systémy regulující zájem či nezájem o jídlo. Problémem, jak odborníci konstatují, jsou jídla bohatá na tuky a cukry, právě taková, která jsou v dnešní době velmi rozšířená. Navíc mají většinou také lákavý vzhled. Výsledkem je, že taková jídla mohou doslova přemoci náš přirozený obranný systém chránící před obezitou, zeslabit, nebo téměř vyřadit signál „konec jídla". Ostatně, přiznejme si, že když nám po vydatném obědě nabídnou třeba čokoládový dort, obvykle zjistíme, že máme přece jen v žaludku ještě trochu místa. To je onen osudný práh, který má však každý z nás v jiné výšce.
Pokud opakovaně podléháme těmto svodům, začíná začarovaný kruh – s růstem tělesné hmotnosti se zeslabuje působení hormonů potlačujících chuť k jídlu, tedy leptinu a insulinu, tělo jich vylučuje víc, ale přesto je jejich účinek slabší. To není všechno – současně slábne účinek endorfinů, takže k tomu, aby se dostavil příjemný pocit z jídla, je třeba ho sníst více. Je to opravdu obraz hodně podobný drogové závislosti – obézní člověk musí jíst stále více, aby se dostavil příjemný pocit, současně nemá dost silný signál oznamující, že jídla už je dost.

Obraz se ale ještě zkomplikoval a podoba s drogovou závislostí vzrostla, když se ukázalo, že roli hraje i další hormon, dopamin. O něm je známo, že v drogově závislých osobách právě on vyvolává touhu po další dávce drogy. Řada odborníků soudí, že právě tento hormon odpovídá za vznik návyku na drogu. Ukázalo se, že lákavé jídlo vzbuzující silnou chuť, takové, jaké jsme popsali, tedy sladké nebo tučné, případně obsahující obě složky, také povzbuzuje tvorbu dopaminu v mozku. Opět se naznačuje podoba jídlo – droga. Navíc se ukazuje, že obézní osoby mívají v mozku méně center reagujících na dopamin, což prakticky znamená, že potřebují větší dávku jídla, co možná lákavého, aby se dostavil příjemný pocit. Podobně je tomu u drogově závislých, ať již na opiátech, kokainu, nebo alkoholu. Takže se dnes přijímá názor, že osoby, které mají menší množství receptorů na dopamin, jsou více ohroženy vznikem návyku na jídlo, v horším případě na drogy. Toto pozorování se potvrdilo na pokusných myších, o nichž byla zmínka – ty z nich, které se navzdory elektrickým šokům nechtěly odloučit od nabízených lahůdek, měly opravdu nižší hladinu receptorů dopaminu.

Výzkumy, které jsme naznačili, vedou k dalším otázkám. Například – mělo by se v případě obezity postupovat stejně, nebo velmi podobně, jako při léčbě drogové závislosti? Hned dodejme, že léčení drogově závislých osob je velmi obtížné a výsledek je nejistý. Nemalé procento z nich prostě zbavit závislosti natrvalo nelze. Co s obezitou? Jak konstatují někteří odborníci, je potřeba hledat v jídle něco, co nazývají „nikotinem potravy", tedy složku, která se na návyku podílí rozhodující měrou, podobně jako nikotin v cigaretách. Někteří soudí, že by to mohly být opravdu cukry, které se rychle tráví, takže může v krátké době vzniknout pocit prázdného žaludku. Jiní vědci soudí, že to nemůže být jediná složka a tvrdí, že rozhodující je zmíněná kombinace cukrů a tuků.
Je tu také třetí, malá skupina odborníků, tvrdících, že obezita a drogová závislost jsou v zásadě odlišné. Obecný souhlas opravdu nemají, jen jim někteří dávají za pravdu v tom, že označovat obezitu jako „závislost" a připodobňovat to k závislosti na drogách, není úplně šťastné. Ovšem fakt, že hormonální mechanismy jsou podobné, opravňuje do jistě použití tohoto termínu. A konečně další vědci zastávají názor, že my všichni jsme závislí na jídle, míněno podobně jako je tomu u drog, protože bez této závislosti bychom podle jejich názoru nepřežili. Ostatně Sokrates to vyjádřil první polovinou svého výroku.

Právě otázka našeho přežití vede další odborníky tak říkajíc ke kořenu problému. Co se v nás vlastně odehrávalo a odehrává? Naši dávní předkové během předchozích milionů let měli především výrazné mechanizmy podporující chuť, nikoli potlačující ji. Potravy nebylo vždy dost, a k přežití bylo nezbytné mít v těle zásoby energie, což jsou tuky a cukry. Bylo užitečné najíst se opravdu pořádně, obrazně řečeno „do zásoby". Zdá se, že to do jisté míry zůstalo – naše tělo je více nastaveno na přijímání potravy, než na její odmítání. Toto dědictví pak, jak vědci soudí, se snadno projeví v dnešní době při nabídce velmi chutných, současně však vysoce kalorických jídel. Tedy sladkých a tučných, která jsou doslova na každém kroku. Prvním krokem v boji proti obezitě je tedy odmítnutí těchto lákadel. Snadné to však není. Zkuste po výborném obědě odmítnout ten čokoládový dort ...

  • Zveřejněno v Kondice

Běh není pro každého

Chcete-li zatřást s povánočními kily navíc, zaměřte se na pohyb. Zkrásníte a doslova ožijete. Sám život je neustálá změna a pohyb. Hlavně si veberte ten správný pro vás!

Chůze

Vhodná pro každého a levná :-)

• Choďte minimálně 30 minut
• Denně ujděte alespoň 3 km
• Zkuste chůzi s nordickými holemi, zapojíte tak i horní část těla, což znamená, že spálíte více kalorií a podpoříte svaly
• Velmi účinnou a příjemnou metodou je chůze v přírodě. Díky nerovnému terénu zapojíte a střídavě zatěžujete další svalové partie a zároveň si užijete relaxační atmosféru v přírodě

Běh

Vhodný pro většinu lidí. Lidé s rozšířenou obezitou a problémy s klouby, by měli na začátku volit jiný druh hubnutí, jako je plavání, jízda na kole, nebo cvičení.

• Běhejte minimálně 30 minut
• Pamatujte, že velký výkon neznamená, že spálíte tuky. Pouze vám zmizí vaše zásoba cukru, vyčerpáte a spálíte těžce nabyté svaly
• Jak bez přístroje poznáte tempo vhodné pro pálení tuku?
Jednoduše, správné tempo je to, při kterém dokážete mluvit, proto je dobré běhat s partnerem s podobnou kondicí
• Krize - u začátečníků se často při běháni dostavuje krize tzn., začnete se soustředit na to, že vám dochází dech, že vás začíná lechtat lýtko nebo píchat v boku. Na toto téma existuje mnoho způsobů, workshopů a seminářů, které vám řeknou, jak se zbavíte počáteční krize a demotivace při běhání. Pomáhá soustředit se na jiné věci, pomůže vám: hudba v uších, běžecký partner, nebo běh v přírodě.

Plavání

Je skvělý pohyb pro lidi, kteří jsou v období rekonvalescence, mají problémy s klouby nebo jsou obézní. Ale i plavání má svá pravidla a ta nejsou vůbec jednoduchá.

• Studená voda zpomaluje metabolizmus, takže bude váš organizmus nutit k ukládaní toho, co sníte, do vašich zásob, tedy tuku. Proto plavte v bazéně o 26 stupních a více
• Hubnutí nastupuje až po hodině intenzivního plavaní v tempu 40-50x bazénu (25m)
• Po plavání většinou následuje intenzivní hlad a vy byste nejradši snědli celou ledničku, proto se doporučuje buďto to vydržet anebo lépe vzít si sebou svačinu, která bude mít správné výživové hodnoty
• Skvělou věcí na plavání, je jeho základní funkce: formování postavy
• Vodu (bazén, moře, přehradu) lze využít pro cvičení celého těla, místo činek odpor vody (Odtlačování vody od sebe, nebo dělání vln). Doporučuje se 15-20 minut posilovat ve vodě a potom 15-20 minut plavat

Posilovna

Pro některé nepochopený zdroj možností, pro jiné svatyně. Většina lidí si stereotypně o posilovně myslí, že je to místo pouze pro lidi, kteří chtějí vypadat spíše, jako gorily. Tito lidé by nemohli být více na omylu.

Pro ty vytíženější, kteří nemají čas, a proto se posilovně vyhýbají, mám skvělou zprávu. Existuje tzv. Kruhový tréning je to časově nenáročný tréning, který pomáhá udržet stávající svalovou hmotu a zlepšit její „ostrost" a také vám pomůže více zapojit kardiovaskulární systém. Nevýhodou kruhového tréningu je pouze menší možnost budování větších svalových objemů. Pokud chcete ještě více podpořit hubnutí po kruhovém tréningu zařaďte ještě 30 min. aerobní zátěže (třeba běhu) v max. 70%-tní tepové frekvenci
Ve zkratce Zhubnete - Vyrýsujete svaly - Neztratíte jejich objem

Nebo vyzkoušejte třeba Zumbu, Aerobic, Fit box, spinning a další kondiční lekce u kterých platí: KVALITNÍ TEMPO = HUBNUTÍ

  • Zveřejněno v Kondice

Jak hubnout s NLP?

Znáte někoho, kdo zhubnul pomocí nějaké diety a i po několika letech si svou sníženou váhu v pohodě a bez dalších diet udržel? Určitě někdo takový existuje, ale těchto lidí bude pravděpodobně velmi malé procento a štíhlé, vysportované tělo bude jejich hlavním životním tématem. Proč tedy valná většina hubnoucích znovu a znovu „bojuje" se svou nadváhou, snaží se cvičit, hlídat si jídelníček, počítat kalorie a vytoužený výsledek se dostavuje jen na krátkou chvíli?


Odpověď je poměrně jednoduchá. Trvalé snížení váhy není o počítání kalorií, o mučení se denně ve fitness, ale o změně myšlení, životních postojů, o změně vnitřních přesvědčení, protože v našem životě neexistuje nic, co by nejdříve neprošlo naším mozkem a naším myšlením. Co člověka nutí se zvednout a jít se najíst nebo jít si zacvičit? Jedině mozek. Mozek a mentální programy v něm uložené v podobě neuronových drah určují to, co si vybíráme k jídlu nebo v jakou dobu jíme. Lidská psychika je určující pro to, jak bude vypadat tělo a vůbec celý život.


Metoda NLP – neurolingvistické programování je psychologickou metodou, která pracuje s myšlením, s podvědomím a vnitřními přesvědčeními. Pomocí jednoduchých technik umí pomoci člověku rozpoznat a následně změnit, tzv. přeprogramovat mozek a jeho programy. Hubnutí musí začít v hlavě, protože cokoliv vychází jen z vůle, může fungovat jen chvilku a pak se znovu obnoví staré podvědomé programy a dochází k jo-jo efektu. Lze to přirovnat k počítači a tiskárně. Pokud se vám nelíbí výstup na tiskárně, nebudete přeci pracně gumovat a přepisovat písmenka na vytištěném papíře, ale jednoduše změníte obsah v počítači.
Metoda NLP – neurolingvistické programování má řadu účinných technik, pomocí kterých lze nahlédnout do podvědomí daného člověka a velmi efektivně nežádoucí programy, vedoucí k nadváze změnit. Jestliže chodíte denně kolem zrcadla a pokaždé se při pohledu do něj otřesete hrůzou, jak tlusté je vaše tělo, je to již zvyk, který je pevně usazen v podvědomí a jen změnou jídelníčku nebo cvičením ho neodstraníte. Nebylo by jednodušší, nejdříve změnit tento zlo-zvyk a teprve potom nechat tělo, aby se měnilo samo?

NLP umí přeprogramovat váš vztah k jídlu, ke cvičení, ale především sami k sobě a k životu. Jakmile se přestanete prát s vaším mozkem pomocí vůle, půjdou kila dolů prakticky sama a uvolníte velké množství energie, které jste až doteď vynakládali na boj s programy ve vašem mozku a jeho myšlením. Uvědomte si, že mysl ovládá tělo, takže naučit se ovládnout svou mysl, je v hubnutí to nejdůležitější. Nemusíte pak již nikdy držet žádné diety.

www.vedomehubnuti.cz
Květa Exnerová

Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS

Martina Šindýlková

Ing. Martina Šindýlková vystudovala Stavební fakultu VUT v Brně a krátce působila jako statik, dnes je maminkou pěti dětí. Svoji lásku a péči dává nejen jim, ale dalším potřebným ve svém okolí. Pracuje jako tazatelka společnosti zabývající se průzkumem veřejného mínění. Radost jí dělají nejen děti, ale i účinkování ve sboru Kdur v Kuřimi. Díky povinnostem a životním peripetiím nabrala 25 kg, pociťuje únavu a říká, že je na čase něco s tím udělat.

// EOF