Diabetes neboli cukrovka je onemocnění slinivky břišní, které je charakterizováno sníženou produkcí inzulinu. Díky tomu dochází v krvi k vzestupu hladiny krevního cukru – glukózy.

V praxi rozlišujeme diabetes mellitus 1. typu, který je charakterizován absolutním nedostatkem inzulinu kvůli autoimunitnímu poškození beta buněk slinivky břišní, tedy právě těch, které produkují inzulin. Tento diabetes se vyskytuje nejčastěji mezi 5. až 25. rokem života. Často se mu také říká juvenilní. Diabetes mellitus 2. typu je charakterizován relativním nedostatkem inzulinu, jeho opožděnou sekrecí a také inzulinovou rezistencí, která snižuje inzulinovou odpověď v cílových buňkách. V krvi je vysoká hladina cukru a tělo ji při dalším přívodů sacharidů nedokáže vyrovnat.

Diabetes je komplexní porucha látkové přeměny. Kromě poruchy metabolismu cukrů s sebou přináší i poruchu látkové přeměny tuků, bílkovin, vodního i minerálového hospodářství. Změny probíhají již na buněčné úrovni. Vše je doprovázeno orgánovými komplikacemi. Při cukrovce je snížená nová syntéza tuků i bílkovin, ve zvýšené míře se odbourávají zásobní živiny. Říká se tomu hladovění uprostřed nadbytku.

Jak se diabetes projevuje?
Diabetes prvního typu má relativně náhlý začátek. Diabetes druhého typu se projevuje pomalu nastupujícími příznaky. Nejednou se objeví zvýšená hladina krevního cukru při rutinních preventivních prohlídkách – při odběrech.

Mezi příznaky patří postupně se rozvíjející žízeň a na ni navazující časté močení. Je to proto, že hladina cukru v krvi přesáhla určitou mezní hodnotu, při níž dojde k vylučování glukózy do moči. Glukóza je koncentrovaná látka, která s sebou strhává vodu z organismu, proto se zvyšuje množství vyloučené moči. Jako další potíže se objeví únava, svědění kůže, svědění v okolí konečníku a pohlavních orgánů.
Častý je také úbytek hmotnosti, zejména v důsledku odbourávání zásobních živin.

Člověk také může trpět častými infekcemi, ať už bakteriálními nebo plísňovými. Jde především o záněty kůže (furunkly nebo kvasinkové infekce). Tyto příznaky – žízeň, močení, hubnutí – by nás měly upozornit, že není vše v pořádku.

Neléčený a nepoznaný diabetes se může projevit velmi závažným stavem, který se manifestuje jako diabetické kóma. V dnešní době je to relativně vzácný stav. Většinou se diabetes odhalí dříve, než k této závažné komplikaci dojde.

Komplikace pozdějších stadií
Větším problémem jsou ale komplikace, které přicházejí v pozdějších stadiích špatně léčeného nebo špatně kompenzovaného diabetu, zejména, když je diabetik neukázněný a nedodržuje dietní opatření, jak by měl. Proto je hladina cukru v jeho krvi stále vysoká a díky poruše metabolismu se v těle začnou vytvářet určité metabolity (zplodiny látkové přeměny), které poškozují některé tkáně.
Nejvíce postiženy bývají cévy, ať už v podobě diabetické mikro- nebo makroangiopatie. Jde o postižení větších i úplně malých cév. Makroangiopatie postihuje koronární tepny, takže diabetici mohou být ohroženi vznikem infarktu myokardu. Další větší cévy jsou cévy dolních končetin, při jejichž postižení vzniká takzvaná ischemická choroba dolních končetin. Třetí skupinou postižených cév jsou tepny mozku. Ischemické infarkty mozkové bývají častou komplikací diabetu.

Postižení nejdrobnějších tepének se nazývá diabetická mikroangiopatie. Podle toho, jaký orgán postihuje, rozlišujeme diabetickou nefropatii (s poškozením ledvin) a diabetickou retinopatii (s poškozením sítnice).
Dalším postižením je poškození nervových struktur, zejména periferních nervů, nazývané diabetická neuropatie. Poškození cév i nervů a zároveň mikrotraumata a infekce mohou vést k takzvané diabetické noze. Velmi často se vytvářejí otlaky, které postupně progredují ve vředy až odúmrť koncových částí nohou – prstů –, které končí amputacemi.

Poškození očí při diabetu
Velmi častou komplikací je šedý zákal neboli katarakta. Diabetici také častěji trpí zeleným zákalem – glaukomem, obrnou okohybných svalů a nervů (příznak diabetické neuropatie). Někteří diabetici mívají přechodné mlhavé vidění. Nejzávažnější je ale diabetická retinopatie. Při patnáctiletém trvání cukrovky se vyskytuje poškození sítnice ve více než 50 %. Jde ruku v ruce s diabetickou nefropatií, tedy poškozením ledvin. Při poškození sítnice se na cévách sítnice tvoří drobné výdutě s tečkovitým krvácením do sítnice, na sítnici se vytváří jakýsi výpotek. V dalších stadiích do sítnice prorůstají nové cévy, dochází i k růstu vaziva a výraznějšímu krvácení – do sítnice, do sklivce. Postupně dojde až k odloučení nebo úplné destrukci sítnice a vznikne slepota. Diabetes je jednou z nejčastějších příčin slepoty dospělých.

Poškození ledvin při diabetu
Jde o velmi častou komplikaci diabetu. Nezáleží na závažnosti samotné cukrovky – někdy těžké postižení ledvin provází pouze lehčí diabetes, ale i naopak. Postižení ledvin se vztahuje jak na ledvinový parenchym, tak na ledvinové pánvičky i samotné glomeruly (filtrační aparát), zjednodušeně řečeno. Projevuje se nejprve přítomností bílkoviny v moči, v krvi se objeví značné množství tuků, včetně cholesterolu. Poškození ledvin vede k postupnému zániku funkce ledvin (mnoho diabetiků je odkázáno na umělou ledvinu).

Poškození nervů při diabetu
Nejvíce postižené jsou nervy dolních končetin. Projevuje se palčivým brněním, křečovitými bolestmi, pálením, mravenčením. Jindy jsou postižené i hlavové nervy – například lícní nerv, který může utrpět obrnu. Postižené mohou být i útrobní nervy. Tato porucha může být provázena zvýšenou srdeční frekvencí v klidu, ortostatickou hypotenzí (pokles krevního tlaku při změně polohy z lehu do stoje apod.), poruchou polykání, střídáním průjmů a zácpy, poklesem napětí močového měchýře a dalšími příznaky.

Ostatní komplikace
Kožní problémy mnohdy upozorní na dekompenzaci diabetu. Vznikají častější hnisavé afekce – furunkly kdekoli na pokožce, záněty kůže, které se obtížně hojí. Také kožní mykózy (plísně) bývají častou komplikací diabetu, včetně mykóz pohlavních orgánů.
Velmi často se u diabetiků setkáváme s postižením jater, od mírného zvětšení jater přes steatózu neboli zmnožení tuků v jaterních buňkách až po hepatitidy či jaterní cirhózu.
Diabetici také trpí záněty dásní, bolavými koutky, zubními kazy, změnami na sliznici dutiny ústní (různé vřídky).

Hyperlipoproteinémie (zmnožení tuků v krvi) často předchází diabetu nebo se naopak objeví jako komplikace diabetu. Rutinně by se u diabetiků měl vyšetřovat cholesterol a triglyceridy.

Léčba diabetu
Co je cílem? V první řadě se snažíme o to, abychom dosáhli normální kvality života. Dále by léčba měla zabránit komplikacím diabetu, ať již akutním nebo postupně se vyvíjejícím při špatné léčbě.
Po stanovení diagnózy diabetu by měl dotyčný člověk změnit zejména stravovací návyky a svůj způsob života. Je velmi důležité dodržovat dietní opatření, která se týkají vynechání zejména jednoduchých cukrů.
Dále je důležité omezit i příjem nadbytečných tuků, a zejména kalorií. Denní příjem potravy by měl být rozložen do menších porcí. Důležitá je optimalizace hmotnosti, což je velmi často obrovský problém. Strava by měla obsahovat větší množství zeleniny, měla by být obecně bohatá na vlákninu. Jedním z nejdůležitějších bodů je zvýšit pohybovou aktivitu, a to zejména u diabetu druhého typu, kdy je přítomna inzulinová rezistence, což znamená, že buněčné receptory na inzulin nereagují a ten pak nemůže přispět k využití cukru v buňkách. Svalové buňky dokážou využít přímo cukr (glukózu), aniž by k tomu potřebovaly inzulin. Proto svalová práce (tělesná zátěž, pohybová aktivita...) vede ke snížení hladiny krevního cukru i bez inzulinu.

Klasická léčba
Spočívá v užívání perorálních antidiabetik – tablet, které snižují hladinu cukru. Při naprostém nedostatku si pacient aplikuje podkožně inzulin. Možná je i kombinace tablet a inzulinu. Vhodnost léčby posuzuje diabetolog ve spolupráci s praktickým lékařem.
Každý diabetik by měl být poučen o samotné chorobě i jejích komplikacích, jež nastanou, pokud nebude nemoc dostatečně kompenzována. Jinými slovy, pokud bude diabetik neukázněný. Diabetes spolu se zvýšenou hladinou krevních tuků je značným rizikem pro vznik kardiovaskulárních chorob – infarktu myokardu a cévní mozkové příhody. Poučení spočívá i v péči o nohy, abychom předešli diabetické noze. Potřebné jsou pravidelné kontroly očního pozadí, ledvinových funkcí, krevního tlaku a pochopitelně laboratorních ukazatelů (glykemie, hladiny tuků, jaterních a ledvinných markerů).

Pohled celostní medicíny
Z pohledu celostní medicíny je potřeba detoxikovat slinivku a všechny její zátěže (těžké kovy, chemické látky, virové infekce – časté vyvolavatele autoimunitního procesu).
Ale ani při důkladné detoxikaci nedocílíme vyléčení diabetu. Určité možnosti máme u diabetu 2. typu. Ten je otázkou zejména špatné životosprávy a špatných stravovacích návyků. Pokud se nám podaří razantně snížit u obézních lidí hmotnost, pak zpravidla velmi dobře upravíme hodnoty glykemie. Problém je ale jeden: moc lidí nesnese, když jim někdo provede restrikci stravy a nutí je hýbat se. Pochopitelně slinivku můžeme také detoxikovat. Dále bychom se měli zaměřit i na detoxikaci jater a ovlivnění tukového metabolismu. Určitě je potřebné očistit i ledviny a srdce a cévy.

Jaké preparáty Diochi můžeme využít při léčbě cukrovky?

V první řadě Astomin. Je to preparát k velmi dobré detoxikaci slinivky, také žlučníku, částečně i jater. Podporuje trávení.
Podobně působí i Intocel – v podobě kapek nebo kapslí. Detoxikuje slinivku, slezinu, játra. Odstraňuje i virové zátěže.
Jako komplexní velmi dobrý preparát můžeme uvést Vista Clear. Dokáže detoxikovat játra, ledviny, klouby. Velmi dobře protektivně působí i na buňky sítnice – tyčinky a čípky.
Deviral, Dinavir, Baktevir jsou preparáty k odstranění virové zátěže.
Ledviny můžeme čistit opakovaně a dlouhodobě Diocelem. Ledviny jsou velmi často diabetem ničeny, proto bychom měli myslet na jejich detoxikaci a regeneraci.
Zajímavým preparátem je Diaflex Biobalzám, který vychází jako detoxikans slinivky téměř u všech diabetiků. Doporučují se dlouhodobě 2x 2 vstřiky do úst.
Protektivní účinek na cévy a srdce má bezpochyby Venisfér.
Toto jsou ty nejdůležitější preparáty. Využít ale můžeme aktuálně i ostatní. Komplexní a cílená detoxikace má u diabetika rozhodně důležité místo. Ale na prvním místě, a to by si měli uvědomit všichni, nejenom diabetici, je změna životního stylu, úprava životosprávy a jídelníčku a zvýšení pohybové aktivity.