Banner nové Sféry

Astomin

Bioinformační bylinné kapky Astomin mají blahodárný vliv na funkci zažívacího ústrojí. Díky vysokému obsahu hořčin si poradí s jakoukoliv dietní chybou.

seznam modryŘeší problémy se zažíváním
seznam modryOdstraňuje překyselení organismu
seznam modryZlepšuje metabolismus organismu

Popis

Bioinformační bylinné kapky Astomin mají blahodárný vliv na funkci zažívacího ústrojí. Díky vysokému obsahu hořčin si poradí s jakoukoliv dietní chybou. Jeho hořká chuť je ideální pro žaludek a slinivku. Hořčiny mají také výborný vliv na správnou funkci metabolismu. Podporují vylučování žlučových kyselin, zlepšují trávení, tvorbu žaludečních a slinivkových enzymů, omezují vznik diabetu, nadýmání a mají též pozitivní vliv na srdce. Obsažené fytolátky mají eliminační vliv na celou řadu parazitů.

Upozornění:

  • Není vhodné pro děti do 6 let.
  • Uchovávejte mimo dosah dětí.
  • Není vhodné pro těhotné a kojící ženy.
  • Nepřekračujte doporučené dávkování.
  • Před použitím protřepat.
  • Během užívání zvyšte pitný režim.
  • Výrobek není náhradou pestré stravy.

Doporučení:

1. Před použitím lahvičku důkladně protřepejte asi 21x. Tím dojde k dynamizaci a účinnost přípravku se tak zvýší.

2. Chronické stavy orgánové disharmonie a nedostatku energie
Řídíme se pravidlem, čím starší a horší stav, tím menší dávkování a větší rozestupy mezi jednotlivými dávkami. Ten, kdo má hodně zdravotních problémů nebo trpí chronickým onemocněním, začne vždy s nižší dávkou a bude ji postupně zvyšovat. Například 5 kapek 1x denně. Platí to zejména pro ty, kteří trpí nějakou chronickou nemocí, například dlouhodobým ekzémem. Dávkování a rozestupy mezi jednotlivými dávkami mohou být i menší. Neobjeví-li se přechodné zhoršení, zvýšíme po týdnu dávkování na 10 kapek 2x denně. Přechodným zhoršením je myšleno například rozšíření ložisek ekzému. Když se po dalším týdnu neobjeví žádná výrazná reakce, opět zvýšíme dávku a užíváme maximální dávkování 3x denně 20 kapek.

3. Kdy udělat pauzu?
Vždy po třech týdnech užívání udělejte 1 týden pauzu. Tím završíte měsíční cyklus. Při maximálním dávkování a s týdenní pauzou vám 50 ml přípravku vydrží asi jeden měsíc. Týdenní pauza je vhodná, je totiž známo, že tělo si postupně na podávání jakéhokoliv přípravku zvykne. Abychom pak zachovali stejnou účinnost, museli bychom například zvyšovat dávky. Přechodné zhoršení, nebo-li reverzní reakce je pouze pozitivní regenerační efekt.

3. Akutní stavy orgánové disharmonie a náhlého nedostatku energie
Čerstvá orgánová disharmonie si žádá vyšší okamžitou dávku a více opakování. Užívejte 3 x 20 kapek za den. Dále pak v akutních případech, například při chřipkovém onemocnění. A také tehdy, když nově získaná nemoc překryje chronickou. V tom případě bez obav opět užíváme maximální dávky, aniž by byla vyvolána silná reverzní reakce u chronického onemocnění. Je to jako při olupování slupek cibule. Abychom se dostali na spodní vrstvu, nejdříve musíme odstranit vrchní slupku. Jakmile akutní problém vymizí, přistoupíme na původní nižší dávkování přípravku, který jsme užívali před tím. Opět se zabýváme chronickým stavem.

4. Dávkování pro ty, co se cítí zdrávi a s dostatkem energie
Kdo se cítí zdráv, může začít rovnou s maximálním dávkováním. Pokud se objeví reverzní reakce, která ho bude výrazně obtěžovat, sníží dávkování na minimum, tj. na 1 čajovou, nebo 1 mocca lžičku denně, nebo na pár kapek denně. Je-li reverzní reakce vyšší, prodlužte si intervaly mezi jednotlivými dávkami, například 1 kapku denně, nebo 1 kapku obden, příp. 1 kapku 1x za tři dny, nebo i 1x týdně i za 14 dní. Zde musíte již přihlížet k individuálnímu dávkování podle toho, jak vaše tělo reaguje na bioinformace. Platí pravidlo: Čím větší je odezva organismu, tím menší jsou dávky a rozestupy mezi jednotlivými dávkami jsou větší. Pravidelnost dávkování však zůstává zachována. Tak si můžete svůj regenerační postup sami regulovat. Je to jako v autě, když šlapete na plyn.

5. Průběh detoxikace a regenerace
Detoxikace a celková regenerace probíhá většinou bez reverzních příznaků. Jakákoliv shodná informace, která vyvolá biorezonanci, může vyvolat rychlejší odplavování toxinů z těla z uložených depozit. Jedná se o takzvanou reverzi. Regenerace postupuje ze shora dolů a zevnitř ven.

6. Projev reverzní reakce:
Každý z nás je individuální, a tak i reverze může mít mnoho podob. Je to reakce organismu na shodné bioinformace. Vaše obranné mechanismy se začínají aktivovat a z těla odcházejí toxické zplodiny.
- Může se projevit například vyrážkou nebo jejím přechodným zhoršením, náznaky problémů souvisejících s již prodělanými onemocněními. Mohou to být různé výtoky z tělních otvorů, například zhoršení rýmy, u žen z pochvy, vzácněji i z prsou, výtok se slabým pálením na konci močové trubice u mužů a další. Veškerá mikrobiologická vyšetření takových falešných výtoků jsou negativní.
- Objeví-li se některé projevy reverze, je to dobrou známkou rychlé a kvalitní regenerace.
Pokud si nejste jisti, že se u vás jedná o reverzi, konzultujte svůj stav s některým lékařem-homeopatem. Seznam spolupracujících lékařů získáte na příslušném distribučním místě vašeho regionu.

7. Přetrvávání reverzní reakce a extrémní citlivost
Ve všech případech, kdy reverze přetrvává déle než 14 dní, přípravek vysaďte a nechte bioinformace doznít. To se projeví celkovým vylepšením stavu. Po vymizení reverzní reakce můžete začít opět dávkovat po kapkách s většími, ale pravidelnými časovými rozestupy a po čase dávku zvyšujte.

8. Extrémní citlivost a neodpovídající silná reakce
Týká se lidí s extrémní citlivostí na bioinformační přípravky, u nichž se již po jedné kapce určitého přípravku dostaví nepřiměřená reakce. Tam raději začněte přípravkem, který je sousedem jeho pozice ve sféře a nemá tak silný harmonizační vliv. Změnou postupu docílíme toho, že reakce již není silná, protože došlo k předčištění organismu z jiné strany. Po jeho využívání uděláme nový test, nebo pokračujeme původním přípravkem, který vyvolával větší citlivost. Jestliže se opakuje opět silná reverze, můžeme přistoupit pouze na pití bylinného čaje.

9. Dodržujte pitný režim.

10. Jste-li v lékařském ošetření, řiďte se pokyny lékaře!

  • Kód produktu: CZ90001205
  • skupenstvi: kapky
  • kartuše: 4,2,3,7
  • Země původu: Česko
  • Tabulka horní: řeší problémy se zažíváním a trávením působí jako účinné digestivum odstraňuje překyselení organismu zlepšuje metabolismus organismu obsažené fytolátkymají eliminační vliv na řadu parazitů
  • Dávkování:

    50 ml přípravku vydrží asi jeden měsíc

  • Složení:

    Bylinný lihový macarát:

    • Galgán lékařský (Alpinia officinarum, Galangal)
    • Žlutodřev peprný (Zanthoxyllum piperitum, Anýzový pepř, Čínský pepř, Japonský pepř, Fagara)
    • Atraktylis velkoúborný (Atractylis macrocephala)
    • Kosatec německý (Iris germanica, Schwerlilie)
    • Puškvorec obecný (Acorus calamus, Calamus)
    • Koprníček čínský (Ligusticum chinense, Gaoben, Čínský libeček)
    • Bedrník větší (Pimpinella major, bedrník velký, Bedrník veliký)
    • Momordica charantia (Hořká okurka, Momordika, Karela)
    • Koptis čínský (Coptis chinensis)
    • Lékořice uralská (Glycerhiza uralenzis)
    • Kopretina řimbaba (Tanacetum coccineum, Řimbaba obecná, pyrethrum parthenium)
    • Levandule lékařská (Lavandula angustifolia, Dulenka, Devandule, Špikanard, špikrnát, Lavandula officinalis, Lavandula vera, Lavandula spica)
    • Kočičí dráp (Uncaria tomentosa Vilkakora, Unkárie, Řemdírák plstnatý)
    • Děhel dahurský (Angelica dahurica)
    • Hořec žlutý (Gentiana lutea, Asteris lutea)

    směs éterických silic:

    • Skořicová (silice rostliny: Skořicovník – Cinnamomum)
    • Libečková (silice rostliny: Libeřek lékařský - Levisticum officinale
    • Vetiverová (silice rostliny: Vousatka - Vetiveria zizanioides
    • Peruánský balsám (silice rostliny: Vonodřev – Myroxylon)
    • Kardamomová (silice rostliny: Kardamovník obecný - Elettaria cardamomum)
    • Tymiánová (silice rostliny: Tymíán obecný - Thymus vulgaris)
    • Kmínová (silice rostliny: Kmín kořenný - Carum carvi)
    • Gerániová (silice rostliny: Kakost - Geránium)
    • Kopaivový balsám (silice rostliny: Kopaiva – Copaifera)
  • Dávkování plné:

    ikona kapky Balení obsahuje 50 ml

    Dávkování: 3x denně max. 20 kapek. Děti od 6 let 2x denně max. 10 kapek.

  • Typ:: kapky
  • Akce: Ne
  • Zařazení: REGENERACE VE SFÉŘE / 4 žaludek, slezina, slinivka

Související položky (podle značky)

  • Bedrník obecný

    Bedrník je trvalka s lysou nebo mírně pýřitou lodyhou, dorůstající do asi půlmetrové výšky. Lodyha je oblá, jemně rýhovaná, plná, větvená, nahoře bezlistá. Vřetenovitý oddenek připomíná mrkev. Dolní listy jsou přisedlé, vejčité, zubaté, tří až sedmijařmé, dvakrát peřenosečné. Horní lodyžní listy jsou přisedlé, třídílné až nedělení. Okolíky s bílými až narůžovělými květy. Plody jsou široce vejčitém na hřbetu žebernaté.

    Bedrníky jsou rodem neobyčejně proměnlivým. Vedle bedrníku obecného je ještě častějším předmětem sběru bedrník větší. Jsou poměrně hojné, ale při současném odklonu od přírody klesá i jejich obliba. Je to navíc dáno tím, že ve volné přírodě je málokdo pozná.

    Drogou je kořen, sbíraný na jaře nebo na podzim. Protože terapeutická účinnost jiných částí rostliny je podstatně nižší, od sběru se postupně upustilo. Čerstvé listy se někdy využívají jako koření.

    Důležitou obsahovou látkou je především silice, obsahující deriváty eugenolu a aromatické kumariny, přítomny jsou také třísloviny, hořčiny, soli draslíku a vápníku, pektin, sliz, saponin a tanin.

    Kořen bedrníku řadíme k drogám, kterou dovedou zmenšit soudržnost ledvinových a močových kamenů, takže začnou drolit a rozpadat. Působí jako detoxikační prostředek a zbavuje tělo usazenin.

    Dalším indikačním okruhem je oblast dýchacích cest, kde droga zvyšuje sekreci sliznic.

    Bedrník není vhodný k užívání pro lidi příliš horkokrevné a cholerické, protože tyto vlastnosti ještě umocňuje. Při předávkování může dojít k fotosenzibilně neboli přecitlivělosti na světlo. Vykašlávající účinek můžeme posílit kombinací s podbělem, tymiánem, diviznou, islandským mechem a květem petrklíče. Není vhodný v době těhotenství  pro jedince s prodělaným zánětem ledvin.

    V homeopatii se používá esence z čerstvého kořene, což je prostředek velice oblíbený.

  • Hořec žlutý

    Hořec žlutý je trvalka s dlouhým, mohutným oddenkem a dorůstá až do výšky dvou metrů. Bylina se dožívá úctihodných šedesáti let, což ji nutí několikrát za život vyměňovat lodyhu. Kvete poprvé od čtvrtého až pátého roku, od té doby lze také sbírat kořeny. Pěstování je proto málo rentabilní. Pro léčebné účely je třeba hořec pěstovat, protože všechny české i slovenské druh jsou chráněny, v Česku se vyskytují zřídkakdy. Nejpřirozeněji se vyskytuje v Alpách, Vogézách, v Pyrenejích a Balkánském poloostrově. V České republice není původní, byl přivežen ve 20., 30. letech 20. století.  

    Kořen obsahuje hořké glykosidy, terpeny, alkaloidy, slizy, pektiny, inulin a jiné látky. Přímo v bylinném léčitelství je používán při zažívacích potížích. Tlumí také dyspeptické projevy při poruchách funkce žlučníku, jater a slinivky. Neznámým mechanismem podporuje krvetvorbu, funkce centrální nervové soustavy a lze ho využít také jako obecné tonikum k rekonvalescenci po těžkých chorobách.

    Zevní použití je možné uplatnit na nehojící se a zduřelé rány. Někteří autoři hovoří i o protirevmatických účincích hořcových obkladů.

    Podávání byliny je omezeno při žaludečním a dvanácterníkovém vředu, při krvácení ze zažívajícího ústrojí a v prvních třech měsících těhotenství.

  • Kosatec německý

    Prospívá žlučníku a slezině

    Používá se při kataru horních cest dýchacích a kašli. Eliminuje riziko vzniku rakoviny, podporuje vylučování žluči, má diuretické účinky a zlepšuje činnost sleziny. Podporuje významné imunitní faktory.

    Kosatec je pýchou zahrad, podmaní si vás velkými fialovomodrými květy, kvete v květnu a v červnu.
    Sbírá se oddenek (Radix iridia), nazývaný lidově "fialkový kořen", který se získává z 3 - 4-letých rostlin. Příjemnou, fialkovou vůni kořene způsobuje silice s ironem a kyselinou myristovou. Dále obsahuje flavonový glykosid iridín, třísloviny a fytoncidy. Ve farmacii se používá droga na přípravu Galenika, prášků na zásypy, zubních prášků a náplastí. Bylinkáři kořen doporučují pro jeho odhleňující účinky, při onemocněních žlučníku a při zánětech horních cest dýchacích. Destilací se získává z oddenků silice, která se používá v kosmetice a v potravinářském průmyslu na výrobu likérů. Extrakt stimuluje aktivní vrstvy lidské pokožky a přináší hydrataci a rovnováhu do jejich vnějších vrstev.

  • Kinetóza
  • Kočičí dráp

    Uňa de gato je gigantická peruánská liána, která dosahuje délky 20-30 m, je také známá pod názvem vilcacora či cat´s claw (tj. kočičí dráp - podle trnů, které vypadají jako háčky). Roste v amazonských pralesích ve výšce 600 -2000 metrů nad mořem, kde obrůstá ostatní stromy. Rostlina je zralá teprve po 20 letech, kdy je kůra vilcacory již zdřevnatělá. Jako droga se používá kůra, kořeny i listy této dřevité liány (Uncaria tomentosa). Stejné účinky má velmi podobná Uncaria guianensis, která se liší více zahnutými trny a červenooranžovými květy, zatímco Uncaria tomentosa má květy nažloutlé.

    Podle legendy tuto liánu kdysi objevil zoufalý lovec, jenž dlouho nemohl nic ulovit. Náhle uviděl jaguára, který rozdrápal liánu a lízal šťávu, která z ní vytékala. Lovec jaguára napodobil a ochutnal také. Hned měl pocit, jako by omládl. Další den se probudil plný síly a štěstí v lovu jej už neopustilo.

    Vilcacora má antiseptické, protizánětlivé a protinádorové účinky. Je to výtečný antioxidant a imunostimulant, který se v Peru používá více než 2000 let. Současná věda ji ale objevila teprve nedávno. Indiáni s ní léčili astma, záněty močového ústrojí, hluboké rány, artritidu, revmatismus, žaludeční vředy a nádorová onemocnění.

     

     

     Indiáni Cashibo v Peru ji dodnes používají jako antikoncepci. Kořeny se za tímto účelem vaří ve vodě a odvar se užívá v průběhu menstruace po dobu tří měsíců. Tato antikoncepční kúra údajně způsobuje 3-4letou sterilitu.

    Vilcacora obsahuje speciální alkaloid izopteropodin, který má až magickou účinnost v aktivizaci imunitního systému. Právě izopteropodin dokáže opět probrat nečinný a oslabený organismus k boji proti nemocem, se kterými si už nevěděl rady. Rovněž zde byla prokázána protinádorová aktivita. Vilcacora působí i proti leukemii, ale na rozdíl od chemoterapeutik nemá vedlejší účinky, jako je vypadávání vlasů, ztráta váhy, nauzea, druhotná infekce a kožní obtíže. Díky beta-sitosterolu, glykosidům a dalším antioxidantům má tato rostlina protizánětlivé vlastnosti. Toho lze využít i u artritidy a revmatismu, kdy vilcacora zpomalí postup zánětlivého onemocnění o 46-69 %.

    Alkaloidy rhynchophyllin, hirsutin a mitraphyllin snižují krevní tlak a mají vazodilatační vlastnosti. Rhynchophyllin rovněž zastavuje trombózu a může pomoci proti krevním sraženinám v cévách, snižuje tlukot srdce a hladinu cholesterolu v krvi. Neapolští výzkumní pracovníci dále ve vilcacoře identifikovali chemické substance, které prokazovaly antivirové vlastnosti. Toho všeho lze využít při léčbě Crohnovy nemoci, divertikulózy, při mrtvici, infarktu, alergiích, kandidóze, v menopauze, při otravě toxiny, oparu, HIV, astmatu, žaludečních vředech, hemoroidech a parazitech.

    Západní svět si poprvé protinádorových účinků vilcacory všiml v 60. a 70. letech minulého století, kdy také proběhly první vědecké studie. Do současnosti se podařilo z Uncarie izolovat více než 20 složitých a jednoduchých chemických látek. V roce 1994 zaštítila Světová zdravotnická organizace první konferenci o této rostlině v Ženevě.

    Vzhledem k tomu, že vilcacora posiluje imunitní systém, neměli by ji užívat lidé po transplantacích. Vilcacora může způsobovat kontrakce dělohy, nedoporučuje se proto ženám, které jsou těhotné, nebo těm, které chtějí otěhotnět.

    Rod Uncaria není pouze jihoamerickou doménou, celkem se ve světě vyskytuje přes třicet druhů uncarií. Pouze dvě však obsahují účinné látky (alkaloidy) a vyskytují se pouze ve Střední a Jižní Americe. Jsou to Uncaria tomentosa a Uncaria guyanensis, přičemž U. tomentosa drtivě svým obsahem U. guyanensis předčí. Obsah těchto látek a jejich jednotlivý obsahový poměr záleží na místu výskytu a mnohých jiných okolnostech (sluneční svit, složení půdy apod.). Nejúčinější se z hlediska dosavadních vědeckých poznatků jeví Uncaria tomentosa z oblasti rovníku (Brazílie, Ekvádor, Peru). Při vlastním rozhodování, zda a jak tuto bylinu použít, je třeba též přihlédnout ke vhodnému dávkování vzhledem k povaze a stupni onemocnění i k úpravě rostlinné formy (tablety, kapsule, extrakt, čaj apod.) a vzhledem k jejich vstřebatelnosti. Obecně lze říci, že jednou z nejúčinnějších je forma čaje (odvaru) nebo rostlinného extraktu. V želatinových kapslích podávaná drcená kůra či směs kůry a listu se vstřebává nejhůře. Pokud se setkáte s nabídkou kořene či extraktu z něj, jedná se s největší pravděpodobností o podvod, poněvadž vláda Peru přijala v roce 1995 a posléze r. 1998 restrikce bránící volné těžbě rostliny a kořen nesmí být těžen ani na kultivovaných farmách, kde se rostlina pěstuje.

     

  • Levandule lékařská

     

    S vůní levandule…
    Levanduli mám ráda nejen pro její charakteristickou příjemnou vůni a uklidňující účinky, ale také si velmi ráda prohlédnu obrázky z míst, kde se levandule pěstuje. Jen tak se alespoň na chvíli zasnít nad fotografiemi pořízenými někde v západním Středomoří nebo ještě lépe přímo v Provence. Fialové pruhy levandulových polí, v pozadí typické francouzské venkovské usedlosti nebo případně bílé vápencové skály… Na romantiku prožitou na těchto místech se určitě nezapomíná.

    Levandule je pro Středoevropany bylina exotická, ale v poslední době máme možnost spatřit levandulová pole i u nás, a když ne, pak třeba máme alespoň malá „políčka“ na svých zahrádkách. Název Lavandula pochází z latinského slova lavare = mýti se nebo omývati.

    Bylina pochází z Persie, dále z oblastí na jih do tropické Afriky a jihovýchod do Indie. Používali ji staří Řekové, Římané i Keltové, přidávali ji do koupele pro její léčivé vlastnosti a uklidňující vůni. Vonička levandule byla používána jako ochrana před nakažením morem a k léčení bolestí, pohmožděnin a popálenin. V příbytcích sloužila k odpuzování molů a levandulový olej jako dnešní deodorant. Ve středověku byla hojně používána a pěstována hlavně v klášterních zahradách. Jedna z prvních zmínek o pěstování levandule ve Francii pochází z roku 1371. Byla součástí bylinkových zahrad apatykářů. Na slavné univerzitě v Montpellier byla sepsána jedna z prvních vědeckých prací o léčivých účincích levandule. V 16. století se v Provence z levandule začal extrahovat esenciální olej, v 18. století pak byla společně s dalšími bylinami použita k léčení moru. Spotřeba levandule vzrostla v 19. století s rozvojem kosmetického průmyslu a výroby parfémů. Do té doby byla sklízena na svých přirozených divokých stanovištích. Aby jí byl dostatek, začala vznikat první levandulová pole. I po staletích je velmi oblíbenou rostlinou. Levandule je krásná po celý rok a prochází různým zabarvením.Na jaře září jemnou zelenou, v létě obdivujeme drobné květy pro jejich fialovou, modrou a někdy růžovou i bílou barvu, po sklizni a přes zimu pak má zabarvení šedozelené.

    Polokeřík je trsnatě větvený a vysoký až 60 cm. Listy má přisedlé, čárkovité a na okrajích podhrnuté.

    Levanduli vyhovuje slunné stanoviště.

    Líbí se jí obzvláště vápenatá půda.

    Kvete v červenci až srpnu a užívá se květ a nať.

    Nejcennější je olej získaný z levandule lékařské, z 1 ha levandulového pole se vyrobí přibližně 15 kg oleje. Nejkvalitnější esenciální olej je pouze z pravé levandule, jeho kvalita se sleduje a (podobně jako u vína) jeho původ je kontrolován. Mezi největší pěstitele dnes patří Francie, Španělsko, Bulharsko, Čína, Rusko a Austrálie.

    Účinky

    Léčivé látky mají mírně tlumivý účinek na ústřední nervstvo, potlačují růst bakterií, snižují krevní tlak. Osvědčují se při křečích žaludku, upravují střevní činnost, působí mírně diureticky. Využívají se ve farmaceutickém průmyslu k výrobě sedativ a spasmolytik. Silice slouží jako přísada do antirevmatických mazání.

     

     

    Užití

    Levandule se používá v léčitelství, při výrobě kosmetiky. Z květů se destilací získává levandulová silice, hojně využívaná ve voňavkářství. Je to velmi oblíbený olej v aromaterapii, patří mezi nejpoužívanější tělové a masážní oleje s všestranným použitím. Je vhodný k masážím celého těla, k ošetření obličeje, regeneraci poraněné a popálené pokožky, zmírňuje alergické reakce, bolesti při menstruaci, psychické napětí a stres, podporuje klidný spánek. Je také vhodný pro dětskou pokožku. Levanduli můžete použít jako přírodní prostředek proti molům ve skříních, můžete ji přidat do poslední vody při praní prádla nebo si třeba malým sáčkem sušených květů provonět byt. Lze ji používat i v kuchyni – do dresinků, polévek, zmrzlin, pudinků, ovocných salátů. Je součástí tzv. provensálských bylin (levandulové květy, tymián, šalvěj, bazalka, fenykl), které jsou vhodné ke kořenění všech druhů masa, omáček a pizzy. Dokonce si můžete upéct levandulový koláč.

     

    Autor: Marie Jasioková

     

  • Galgán lékařský

    Jeho domovem je Východní Indie a blízké ostrovy.

    Obsahové látky: obsahuje bioflavonoidy, silice, beta-sitosterol, emodin, quercetin, kurkumin, kaempferol-4'-methylether, 3,4-dihydroxylbenzoovou kyselinu, glycosidy, phenylpropanoidy – antioxidační účinek, sekviterpeny – cineol a eugenol, třísloviny, alkaloidy, sacharidy, proteiny, aminokyseliny, steroidy a steroly, tříslovinné hořčiny, klejopryskyřice, více jak 15 druhů diarylheptanoidů s protizánětlivými a protirakovinnými účinky, kampferidin, flavonoidy – galangin a další látky.

      

     Účinky galgánu lékařského:

    Výtažky z galgánu působí proti obezitě regulací metabolizmu lipidů. Galgán má protirakovinné, chemoprotektivní, antibakteriální, antivirové, antimykotické hemostatické (zastavuje krvácení) a močopudné vlastnosti.
    Silice Galgánu obsahuje: alfa-pinen, beta-pinen, eukalyptol alfaterpineol a další látky.

    Antibakteriální
    U galanginu byla prokázána významná aktivita proti kmenu zlatého stafylokoka rezistentního na penicilin betalaktamová antibiotika. Působí synergicky a vykazuje možnost zvrátit bakteriální rezistence u staphylococcus aureus na beta-laktamová antibiotika jako jsou methicilin, ampicilin, amoxicilin, cloxacillin, penicilin G a ceftazidim. Sřední až silnou aktivitu vykazoval proti Bacillus cereus, Staphylococcus aureas, Pseudomonas auroginosa. Fytolátky z galgánu mají silnou aktivitu proti helicobacter pylori. Diarylheptanoidy obsažené v galgánu vykazovaly významnou aktivitu proti multireistentnímu kmeni na antibiotika u Escherichia coli. Ethanolový výtažek z galgánu významně inhiboval bakterie alfa-hemolytické streptokoky, beta-hemolytické streptokoky a Streptococcus pneumoniae.

    Antivirové
    Byla u něj prokázána antivirová aktivita proti viru influenzy, herpes simplex HSV-1, syncytiálního viru (RSV), který způsobuje pneumonie, polioviru a viru spalniček.

    Antimykotické
    Acetoxychavicol acetát obsažený v silici byl účinný proti sedmi typům plísní včetně proti candida albicans a kvasinkám. Protiplísňový účinek mají i jeho flavonoidy.

    Protirakovinné
    Zpomaluje růst buněk rakoviny lymfatického systému, prsu, hlavy, krku, tlustého střeva, plic, jater, prostaty-( některé fytolátky inhibují 5 alfa-reduktázu což má příznivý vliv u rakoviny prostaty a androgenní plešatosti -alopecie) a navíc u většiny z nich způsobuje jejich apoptózu (sebedestrukci). Dále působí na rakovinné linie buněk monocytární leukémie, buněk HepG2, MCF-7, T98G a SF-268. Kaempferidin a galangin zpomaluje růst buněk melanomu B16-F10 včetně zbrždění růstu metastáz. Dva obsažené diarylheptanoidy v galgánu vykazovaly významnou cytotoxicitu proti buněčným liniím neuroblastomových buněk (IMR-32, SK-N-SH, NB-39), způsobují též apoptózu (sebedestrukci) buněk neuroblastomu. Další test jiných vědců ukázal, že z 15 diarylheptanoidů měli tři z nich 11,12,14 IC 50 a učinkovali již v množství 0,83, 0,23 a 0,11 uM, v daném pořadí. New cytotoxic diarylheptanoids from the rhizomes of Alpinia officinarum.
    Sun Y1, Tabata K, Matsubara H, Kitanaka S, Suzuki T, Yasukawa K.
    Galangin velmi silně potlačuje genotoxicitu chemikálií a tím působí preventivně proti vzniku rakoviny.

    Pohybový aparát, klouby
    Vědci zjistili u výtažků z Alpinia officinarum preventivní i terapeutické účinky při akutní a chronické artritidě a revmatizmu. Výtažky mají silné protizánětlivé účinky.

    Antiobezní účinek
    Normalizuje hladinu triglyceridů v krvi a snižuje hladinu LDL. U krys krmených tučnou stravou a výtažkem z galgánu snížil hmotnost oproti kontrolní skupině. Snížil hladinu LDL cholesterolu a triglyceridů, patologické změny v játrech byli menší a účinně potlačil přírůstek tělesného tuku. Galgán se jeví jako nadějná rostlina v boji proti obezitě ale i proti stárnutí.

    Paměť
    Obsažený diarylheptanoid podporuje diferenciaci, vývoj neuronů in vivo v mozku a obsažené triterpenoidy mají neuroprotektivní účinky. Flavonol Galangin z Galgánu lékařského obsažený v kořeni inhibuje acetylcholinesterázu in vitro.(Guo AJ1, Xie HQ, Choi RC, Zheng KY, Bi CW, Xu SL, Dong TT, Tsim KW.) Inhibice acetylcholinesterázi se používá při léčbě Alzheimerovy nemoci. Galgán byl z několika desítek testovaných bylin nejsilnější.

    Cévní systém, krev a srdce: normalizuje krevní tlak, zlepšuje krevní oběh, obsažený kurkumin snižuje agregaci srážlivost krevních destiček velmi silně IC- 50, navíc fytolátky aktivují krevní destičky a zastavují krvácení až o 53 % oproti kontrolní skupině. Roztahují cévy a tím napomáhají lepšímu okysličení srdce. Galgán se používá se při Angině pectoris a srdeční nedostatečnosti. Normalizuje trigliceridy, metabolizmus tuků, lipidy, hladinu cholesterolu v krvi a tím snižuje zanášení cév cholesterolem. Působí tak preventivně proti vzniku atherosklerózy.

    Zažívací systém dutina ústní, dýchací systém: má spazmolitické, a desinfekční účinky. Používá se při trávicích potížích, bolestech břicha, zvracení, průjmech, úplavici, nadýmání a žlučníkových potížích, žaludečních vředech, gastrointestinálním krvácení, zánětech a ztučnění jater. Galangin se silnými antioxidačními vlastnostmi působí protinánětlivě a má vynikající účinky u zánětu jater jak preventivní tak terapeutické. Játra ovlivňuje galgán lékařský po všech stránkách velmi pozitivně. Dále se galgán používá při zánětech dásní, hltanu, průdušek, teplotách, dušnosti a kašli.

    Krása, pokožka: Alpinia officinarum blokuje enzym tirosinazu a tím brání tvorbě pigmentových skvrn. Tirosinaza je klíčový enzym který hraje důležitou roli v procesu pigmentace kůže a jeho blokací se zmenšuje velikost a intenzita stařeckých skvrn. Účinně zabraňuje hyperpigmentaci. Též byli zjištěny zajímavé účinky na ovlivnění vitiliga - potírat zevně a užívat vnitřně po dobu dvou měsíců. 1 kapsli lipodestronu můžete vysypat, trochu smíchat s vodou 1:1 a pak vmíchat do Panadermu a s ním potírat 1x denně postiženou pokožku. Pozor na silný efekt u Panadermu, který obsahuje vysoký podíl kyseliny boswelové. V případě výskytu vyrážky použijte následující systém péče o pokožku.

    Masáž obličejová nebo tělová při vitiligu, hyperpigmentaci a proti stárnutí: Připravíme si jakýkoliv masážní krém od Diochi, třeba Venisfér a naplníme s ním prázdný skleněný 30 ml kelímek od Diozonu krém a vmícháme do něj sterilní tyčinkou 1 kapsli Lipodestronu. Na obličej můžeme použít též i Diolift hydrogel obohacený o lipodestron, který připravíme stejným způsobem. Takto připravené krémy skladujte uzavřené výčkem v chladničce. Používáme 1x denně nad postižená místa. Masáž zad nebo rukou provedeme svým způsobem s Diochi masážním krémem a zakončíme naším namíchaným krémem. Pro lepší roztírání nezapomínejte při masáži častěji zvlhčovat ruce vodou.
    Koupel při stařeckých skvrnách a při vitiligu: do vany plné vody vysypeme 3 kapsle Lipodestronu a provedeme 15 minutovou koupel. Koupele provádíme obden po dobu 3 týdnů.

    Další účinky Alpinia Officinarum:
    Díky triterpenoidům má Galgán lékařský silnější antioxydační účinky jak vitamín C. Nově se studuje možnost použití Galgánu při epilepsii a též synergický účinek spolu s léky při léčbě TBC.

     

  • Zvýšený krevní cukr
  • Cukr v moči
  • Zvracení
  • Žlučníkové kameny

    Příčiny  z pohledu klasické medicíny

    Existuje více příčin vzniku žlučníkových kamenů. Hlavně to jsou špatné stravovací návyky, strava bohatá na cholesterol a chudá na vlákninu, obezita, nesprávný pitný režim, velký obsah tuků v potravě, hormonální antikoncepce, těhotenství a déle trvající stres.
    Bolestivě se projevují hlavně ty kaménky, které se ze žlučníku pohybují vývody. V takových případech má nemocný záchvaty žlučové koliky (prudká bolest v podjaterní krajině).

  • Překyselení organismu

    Příčiny  z pohledu klasické medicíny

    Překyselení organismu způsobuje ve většině případů špatná životospráva. Pravidelný a častý přísun bílé mouky, bílého cukru, tmavého masa, „umělých“ potravin, kávy či alkoholu způsobuje zvýšenou produkci kyselých žaludečních šťáv. Překyselení je také důsledkem nedostatku ovoce, zeleniny a bylinek v jídelníčku. Kouření velmi často způsobuje překyselení, tzv. pálení žáhy. Nedostatek pravidelného spánku a pohybu na čerstvém vzduchu či oslabený imunitní systém jsou dalšími rizikovými faktory.

     

  • Zvětšení sleziny

    Příčiny  z pohledu klasické medicíny

    Leukémie − Usazování a množením nádorových bílých krvinek ve tkáni sleziny.
    Prakticky jakékoliv onemocnění červených krvinek, které způsobí jejich sníženou životnost a zvýšený rozpad se projeví zvětšením sleziny, kde se červené krvinky odbourávají.
    Infekční příčiny – Slezina je typicky zvětšená u infekční mononukleózy a pak také u malárie, kdy jsou červené krvinky poškozovány parazitem ze skupiny plazmodií.
    Překrvení sleziny – K prostému a nevýznamnému překrvení sleziny dochází při fyzické námaze u netrénovaných jedinců, typicky při běhu, známe jako „píchání v levém boku“. Po ukončení námahy se stav rychle upraví.
    Poranění sleziny –Slezina začne krvácet, ale krev se drží pod pouzdrem a nezpůsobuje závažnější obtíže kromě zvětšení objemu. V případě, že krvácení neustane, může s časovým odstupem dojít k prasknutí pouzdra tlakem krve a rychlému vykrvácení do dutiny břišní.
    Nádory sleziny – Ve slezině můžeme najít nezhoubné nádory a relativně vzácně i metastázy zhoubných nádorů. Typickým nezhoubným nádorem sleziny je hemangiom, z metastazování do sleziny je zmiňován například melanom.

  • Svalové křeče

    Příčiny  z pohledu klasické medicíny

    • Přetížení svalů – Jedná se o nejčastější příčinu svalových křečí. Objevuje se zejména u nesportujících lidí, kteří hodně cvičili nebo fyzicky pracovali.
    • Nedostatek některých minerálů, především hořčíku. Nedostatek hořčíku může být způsoben špatnou stravou, silným pocením, chronickým alkoholismem, těhotenstvím, dlouhodobým hladověním, silnou fyzickou námahou, stresem, užíváním močopudných prostředků či projímadel, chronickým průjmem, zvracením, onemocněním štítné žlázy, cukrovkou nebo nedostatečným přívodem tekutin.
    • Nemoci žil dolních končetin – Pokud jsou příčinou svalových křečí právě nemoci žil dolních končetin, budou svalové křeče doprovázet i pocity těžkých nohou a bolesti svalů i kloubů.
    • Nedostatek vitamínů B (především vitamínu B6) – Příčinou nedostatku vitamínů B v těle může být alkohol, antikoncepční pilulky zvyšující hladinu estrogenu, dlouhodobý stres a nadměrná konzumace jednoduchých cukrů a upravovaných potravin.
    • Nedostatek vitamínu E – Pokud patříte mezi lidi, kteří často pijí chlorovanou vodu nebo konzumují velké množství tuků s nenasycenými mastnými kyselinami, budete spotřebovávat více vitamínu E.
    • Nedostatečný pitný režim.

     

  • Slinivka břišní

    Endokrinní funkce – slinivka vylučuje z Langerhansenových ostrůvků hormon inzulin a glukagon, které regulují hlainu glukózy v krvi.
    Exokrinní funkce – vylučování pankreatické šťávy – bezbarvé tekutiny, která se skládá z vody, trypsinu pro snadnější štěpení bílkovin, alfa amylázy pro štěpení cukrů, lipázy na štěpení tuků.
    Pankreatická šťáva také vylučuje bikarbonát sodný, který neutralizuje kyselé prostředí v duodenu.

    Sekrece pankreatické šťávy je řízena nervově a zejména vlivem chemických látek, jejichž tvorba je zahájena podrážděním sliznice kyselým žaludečním obsahem. Kyselý obsah stimuluje tvorbu enzymu sekretinu, který zevní cestou podporuje tvorbu a sekreci pankreatických šťáv do duodena.

    Při autoimunitním onemocnění diabetes 1. typu dochází k likvidaci Langerhansenových ostrůvků a vymizení produkce inzulínu. Nemoný je odkázán na trvalé dodávání inzulinu z vnějšku.

    Při diabetu 2. typu dochází k rezistenci na inzulin, časný průběh nemoci lze zvrátit režimovými opatřeními - dietou, pohybem.

  • Nehty
  • Centrální nervový systém (CNS)
  • Žlučník
  • Svaly a šlachy

    Šlacha (tendo) je silný vazivový provazec připojující sval ke kosti. Úlohou šlachy v těle je přenášet sílu stahujícího se svalu a tím uvést kost do pohybu.

    Na jednom konci vyrůstá ze svalového bříška a na druhém přirůstá k okostici. Šlachy jsou neaktivní tkání, nemají téměř žádné krevní zásobení. Mají málo nervových zakončení a jejich přítomnost v těle poznáme až při poranění.

    Na místech, kde se stýkají s jinými vnitřními strukturami těla, jsou šlachy umístěné ve šlachových pochvách - obalech s dvojitou stěnou vyplněnou tekutinou, v níž kloužou a promazávají se. Při přirozeném stárnutí či dlouhodobém výkonu stejného pohybu mazivová tekutina vysychá a pokud nedojde k jejímu doplnění, vrstvy pochvy se o sebe začnou bolestivě odírat za praskavého zvuku (tzv. krepitace, známé při praskání kloubů prstů).

    Dlouhodobé či nárazové zatížení šlach může způsobit zánět - tenditidu či tendosynovitidu (zánět šlachového obalu). Nejznámějším příkladem zánětu šlach je tenisový loket.

  • astomin - nervozita

    Už můžu jíst i ve zkouškovém období!
    Jakmile se přiblížilo zkouškové, dolehl na mě stres, že to nezvládnu, že si nic nezapamatuju, že při zkoušce si nevzpomenu na to důležité... Měla jsem už dlouho dopředu žaludek jako na vodě a nemohla skoro nic jíst. Pak jsem se samozřejmě cítila unavená, nevýkonná, stres se prohloubil a mně se ještě přitížilo. Dostala jsem se do začarovaného kruhu. Až mi kamarádka doporučila navštívit poradnu Diochi. Dostala jsem Astomin, 3 x denně 8 kapek. Nervozita začala slábnout, žaludek se uklidňoval a já mohla začít normálně jíst, učit se bez zbytečných obav. Zkoušky jsem udělala a Astomin si hýčkám zase do dalšího semestru.

    Veronika, Třebíč

  • astomin - žlučník

    Přesvědčila jsem nevěřícího Tomáše
    Mého manžel bral velmi často žlučník. Pravda, dietním doporučením a mým dobrým radám se spíš posmíval, než aby je bral vážně. V jídle se opravdu nešetřil. Dopřával si smažené řízky, pečínky, nějaké ty brambůrky, pivo... A bylo mu čím dál hůř. Až jednou si dal říct a když mu bylo hodně špatně, zkusil užívat Astomin. Světe div se, postupně se mu ulevilo. Pravda, začal také jíst o něco zdravěji. Astomin je u nás jediný „babský“ přípravek, který je ochotný užívat a který dokonce před návštěvou pochválil!

    Anna, Rudolfov

  • Astomin - žaludeční nevolnost

    Astomin mám vždycky ve svojí „Krabičce poslední záchrany“
    Byla jsem se svým přítelem na dovolené v Řecku. Báječně a velmi vydatně jsme povečeřeli v místní restauraci, ochutnali spoustu místních lahůdek. Druhý den nás čekal výlet lodí. Moc jsem se na něj těšila. Jenže v noci se mi udělalo špatně. Zvracela jsem, motala se mi hlava, málem jsem se nepostavila na nohy. Naštěstí jsem měla s sebou Astomin. Vzpomněla jsem si na doporučení, které jsem k němu dostala a každé dvě hodiny jsem si nakapala pár kapiček rovnou do pusy.
    Do rána se mi ulevilo tak, že jsem klidně mohla na moře a výlet jsme si užili. Astomin jsem měla s sebou a ještě několikrát si kápla. Už bez něj nikdy nikam nejezdím.

    Eva, Borovany

  • Meridián žaludku

     

    Obecná charakteristika jangová dráha probíhající sestupně od hlavy k noze
    Pod vlivem je

    hlava

    tváře

    ústa

    zuby

    hrdlo

    žaludek a střeva

    dolní končetiny

    koleno vpředu

    Sdružený orgán

    slezina a slinivka

    Element země
    Měsíc říjen
    Maximální čas 07 - 09 hod. 
    Povrchové tkáně  měkké vazivo, podkoží
    Nálady starosti
    Barva  oranžová

     

    Symptomy

    Fyzické projevy energetické nerovnováhy:

    • Postižení tváří - obrny, neuralgie, oční choroby. Choroby horních cest dýchacích, bolesti a sucho v krku, bolesti zubů, zejména v dolní čelisti. Poruchy hrtanového svalstva, koktavost. Bolesti břišních útrob, zvracení, pocity hladu. Choroby močových cest, menstruační potíže. Horečnatá onemocnění, pocení, vlny chladu po těle, pocit horkosti anebo chladu na přední straně trupu, bolestivé stoupání chladu v lýtkách, roz¬pínání břicha, kručení ve střevech, otoky břicha, bolesti žaludku, sklony k bušení srdce, rychlé trávení, na reflexní zóně žaludku v čele může dojít až k černání čela. Afty na rtech, krvácení z nosu, otoky, ochabování svalstva holeně, neschop¬nost pokrčit nohy, zešikmení úst, potíže se zavíráním a otevíráním víček, škubání v koutcích úst, bolesti v průběhu dráhy.

     Psychické projevy energetické nerovnováhy:

    • Starostlivost, nesnášenlivost přítomnosti lidí a pohled na oheň, blouznění, strhávání šatů ze sebe, pomatené pobíhání, delirium, epileptické záchvaty, zlost na sebe a na jiné lidi, útočnost, škytavka.
  • Meridián sleziny a slinivky

     

    Obecná charakteristika jinová dráha probíhající vzestupně od nohy k hrudníku
    Pod vlivem je

    oči

    uši

    jazyk

    postranní části hrudníku

    ramena a lokty

    Sdružený orgán

    žaludek

    Element země
    Měsíc září
    Maximální čas 0í - 11 hod. 
    Povrchové tkáně  měkké vazivo, podkoží
    Nálady starosti
    Barva  oranžová

     

    Symptomy

    Fyzické projevy energetické nerovnováhy:

    • Vliv na imunitu, anemie, poruchy elasticity cév, krvácivost, modřiny, bolesti jazyka a tuhnutí kořenu jazyka, po jídle nutkání zvracet, bolesti žaludku a břicha, střevní poruchy, nadýmání břicha, diabetes, prudké bolesti pod srdcem, řídká stolice a průjem s pocitem nedostatečného vyprázdnění, zablo¬kování vody v organismu, žloutenka, neschopnost stabilního spánku, opuchliny na vnitřní straně kolen a stehen, pocit chladu v končetinách, pocity slabosti - zejména dolních končetin, slabost a tíha v celém těle, celková únava, pocity chladu na vnitřní straně stehen a kolen, nedostatek energie, vodnaté výtoky z nosu, krku, úst a jiných sliznic, bolesti v průběhu dráhy, pocení, alergie na potraviny.

     Psychické projevy energetické nerovnováhy:

    • Soužení - starosti, otevřenost, špatná paměť a vyjadřování, zmatené, těžkopádné a pomalé myšlení, nesoustředěnost, tréma, prchavé myšlenky a utkvělé představy, nutkavé konání a dogmatismus, nedůvěra, přílišná starostlivost a sebelítost, úzkostné stavy, duševní labilita, podezíravost, smutek, žárlivost.
  • Meridián jater

     

    Obecná charakteristika

    jinová dráha probíhající vzestupně od nohy k hrudníku

    Pod vlivem je

    postranní část trupu

    játra

    žlučník

    slinivka

    urogenitální orgány

    svaly

    šlachy

    oči

     

    Sdružený orgán

    žlučník

    Element dřevo
    Měsíc duben
    Maximální čas 01 - 03 hod. 
    Povrchové tkáně  šlachy a svaly
    Nálady hněv
    Barva  zelená

     

    Symptomy

    Fyzické projevy energetické nerovnováhy:

    • Alergie, kožní vyrážky, onemocnění a funkce jater, bolesti v hypogastriu, nechutenství, zvracení, bolesti hlavy na vrcholu lebky, otok šourku u mužů a podbřišku u žen, potíže s předkláněním a zakláněním trupu, bolesti v kříži a hlavy, hučení v uších, rozostřené vidění, suchost očí, pocity plnosti v podžebří, zácpa, průjmy, poruchy trávení, pomočování nebo zaražení močení, zvýšená únava, střídavé otékání šourku. Svalové křeče v průběhu dráhy, onemocnění šlach, kloubů a vaziva. Obličej je suchý a má barvu prachu. Měkké, slabé, křehké nehty, vlasy bez lesku, snížená odolnost vůči nemocím.

     

     Psychické projevy energetické nerovnováhy:

    • Agresivita, přílišné sebevědomí, chvastounství, nebo naopak nepořádnost, nerozhodnost, opatrnost, nadměrná sebekontrola, pocit slabého sebeovládání, nevyrovnané chování a emoce, výbuchy zuřivosti, vztek, impulzivní projevy, zvýšená podrážděnost, neustálé výmluvy, přecitlivělost na hluk, silné vůně a chuti, frustrace, nepružnost myšlení, přepracovanost s neschopností uvolnit se, přílišné plány, přizpůsobivost, tvrdohlavost, vztek na ty, kterým se dobře daří.

     

  • Sféra 4 - žaludek, slezina, slinivka - ASTOMIN
  • Slezina

     

    Slezina má několik funkcí. Je článkem imunitní obrany organizmu. Dochází v ní k syntéze protilátek. Slouží také jako krevní filtr s velkým množstvím makrofágů. Ty pohlcují a destruují poškozené nebo zanikající erytrocyty, leukocyty, bakterie a další materiál. Podílí se na recyklaci železa. Funguje jako rezervoár krve. Ve slezině se normálně objevuje krvetvorba ve fetálním období. Po vytvoření funkční kostní dřeně tvorba krvetvorných elementů ve slezině zaniká a objevuje se teprve, když je v organizmu krvetvorných elementů málo.
    Slezina je zodpovědná za kvalitu imunitního systému. Čistí lymfatický systém a také odvádění chemických látek a barviv z těla, které získáváme např. potravou. Vstupuje do ní slezinná tepna, vystupuje slezinná žíla. Ve slezině se tepna větví na tepénky. Tyto tepénky nepřecházejí do sítě vlásečnic, ale vyprazdňují se přímo do sleziny. V dřeni jsou obaleny lymfatickou tkání. Ve vnitřku je vyplněna červenou a houbovitou dření.

    Tato dřeň (též označovaná jako pulpa), se skládá ze sítě cév, přerušovaných útvary lymfatické tkáně. Červenou část dřeně tvoří cévy, bílou část mízní tkáně. Nejbližšími sousedy sleziny v našem těle je žaludek a slinivka břišní. Hlavní význam sleziny spočívá v tom, že třídí zdravé a poškozené červené krvinky. Ty poškozené se zachycují v červené části pulpy a tam zaniknou. Naproti tomu bílá část pulpy se podílí na tvorbě protilátek.

    Podobně jako játra disponuje slezina a celý její orgánový okruh výraznou energií. Její emocí jsou starostlivost. Přehnané obavy a neustále se opakující vnitřní otázky: „Co když... Co kdyby...“

     

  • Cholesterol zvýšený

    Příčiny  z pohledu klasické medicíny

    Vysoké hodnoty cholesterolu bývají spojovány s genetickým podkladem a vnějšími faktory, tedy se zvýšeným příjmem tuků a cholesterolu ve stravě. Nadměrná váha, nadměrná konzumace kávy a alkoholu, kouření, nedostatek pohybu, nedostatek tekutin také přispívají ke zvyšování hladiny cholesterolu. Nevhodný je i nadměrný stres. Příčinou vysokého cholesterolu může být i jiné onemocnění. Nejčastěji to bývá onemocnění jater, ledvin, štítné žlázy.

     

     

  • Dyspepsie

    Příčiny  z pohledu klasické medicíny

    Ke vzniku dyspepsie přispívá více faktorů.

    • Nejčastěji jde o špatné stravování - přejídání, rychlé jedení, konzumace mastných, olejových a silně kořeněných jídel, kouření, pití velkého množství alkoholu, konzumace čokolády, kofeinu, sycených nápojů a některé léky.

    • Velmi častým důvodem příznaků dyspepsie bývá přítomnost bakterie Heliobacter pylori.
    • Změny na orgánech zažívacího ústrojí (orgánové dyspepsie) - zánět sliznice žaludku, nádory, žaludeční vředy, zánět slinivky a žlučové kameny.
    • Jiná onemocnění - cukrovka, hormonální poruchy a poruchy nervového systému.
    • Stres dokáže být spouštěčem dyspepsií.

  • Dysbióza

    Příčiny  z pohledu klasické medicíny

    Pokud v organismu dojde k nerovnováze střevní mikroflóry, mohou se stát vnější (požité) i vnitřní škodlivé bakterie zdrojem infekce.
    • Nejčastější příčinou vzniku dysbiózy je užívání antibiotik. V dnešní době je léčba antibiotiky nadměrná a ty likvidují ve střevech velkou škálu bakterií, včetně těch normálních a zdraví prospěšných. Vznikají tak průjmy při užívání antibiotik. Dysbióza způsobena právě antibiotiky potlačuje naší imunitu, což nás vede opět k větší nemocnosti.
    • I další léky zvyšují pravděpodobnost vzniku dysbiózy. Jedná se hlavně o hormony používané při léčbě menopauzálních symptomů, možná i antikoncepce.
    • Stres hraje významnou roli ve vzniky dysbiózy.
    • Nevyvážená strava a špatné stravovací návyky dnešního světa mohou stát za vznikem dysbiózy, i když spíše nepřímo. Ovšem nekvalitní strava nepřispívá ke správnému fungování a vytváření střevní mikroflóry. Maso, uzeniny, cukr, lepek, mléko, přídatné látky tzv. éčka, antibiotika přítomná v potravinách a jiné důležité vlivy mají spolu podíl na vzniku dysbiózy.

  • Cukrovka

    Příčiny  z pohledu klasické medicíny

    Cukrovka může mít odlišné příčiny vzniku, podle toho rozdělujeme dva hlavní typy:
    Diabetes 1. typu vzniká z důvodu nedostatečné produkce inzulinu (hormon slinivky břišní), propuká nejčastěji v dětství nebo v mládí. Buňky slinivky břišní jsou ničeny vlastním imunitním systémem, proto se jedná o autoimunitní chorobu. Z neznámého důvodu si naše tělo začne vytvářet protilátky proti buňkám slinivky břišní tvořícím inzulin. Inzulin je nutný pro vstup cukru do buněk. Bez inzulinu cukr v buňkách chybí, hromadí se v krvi a uniká do moče.
    Diabetes 2. typu je svým původem metabolické onemocnění zapříčiněné sníženou citlivostí tkání vlastního těla k inzulinu. Inzulinu se tvoří dostatek, ale špatně funguje. Vyskytuje se hlavně v dospělosti, u obézních pacientů, vzniká pozvolna. Rizikovým faktorem bývá tedy obezita, nedostatek pohybu a nezdravý životní styl a výživa. Je nejčastější formou cukrovky.
    • Těhotenská cukrovka má souvislost s těhotenskými hormony, které zvyšují nároky na funkci slinivky břišní. Pokud se slinivka nedokáže se zvýšenými nároky na výrobu inzulinu vyrovnat, dochází ke kolísání hladiny cukru v krvi. Objevuje se u žen, které nikdy neměly potíže a po porodu odeznívá. Je nutno ji však léčit, jelikož může způsobit mnoho komplikací.

  • Nevolnost
  • Nadýmání
  • Bolest v nadbřišku
  • Žaludek

    Žaludek bývá považován za hlavní orgán trávicího systému, ačkoli většina trávicích procesů, především vlastní vstřebávání živin, neprobíhá zde, ale až v jednotlivých úsecích střeva.

    Žaludek průměrné dospělé osoby pojme obsah 1 až 1,5 litru; každých 24 hodin vyrobí také zhruba stejné množství žaludečních šťáv, jejichž sekreci stimuluje jednak vzhled, vůně a chuť jídla, jednak vlastní vstup potravy do žaludku.

    Stavba žaludku odpovídá základní stavbě všech úseků trávicí trubice. Žaludeční stěny jsou tvořeny několika vrstvami podélné a kruhové svaloviny, jsou vystlány výstelkou ze speciálních žlázových buněk produkujících trávicí enzymy, kyselinu a hlen a jsou bohatě zásobeny krevními cévami a inervovány četnými nervy.

    Třebaže hlavní funkcí žaludku je pokračovat v rozkladu potravy, který byl zahájen v ústní dutině a dokončuje se v tenkém střevu, působí navíc jako jakýsi přechodný sklad. Kdyby tomu tak nebylo, museli bychom přijímat potravu každých zhruba dvacet minut, a nikoli – jak je to obvyklé – třikrát za den.

    Žaludek je tedy skladníkem a současně také překladačem potravy. Jeho horní, vakovitá část čili fundus zadržuje rychle snědenou potravu, kterou pak po částech dodává do dolní části – vlastní žaludeční dutiny.

    Žaludek působí i jako barman vyrábějící mixované nápoje. Silné svaly v jeho stěnách se každých dvacet sekund rytmicky stahují, a dovolují tak rozmačkat a rozdrtit obsah uvnitř na lepkavou a blátivou hmotu, které se říká trávenina, cizím slovem chymus. Rozmělnění potravy účinně napomáhají žaludeční šťávy, jejichž základní složkou je koncentrovaná kyselina chlorovodíková a enzym pepsin. Hlavní funkcí trávicího enzymu, který ke své činnosti vyžaduje právě kyselé prostředí, je štěpení bílkovin na jednoduché vstřebatelné polypeptidy tvořené řetězcem aminokyselin. Tvorba tráveniny trvá různě dlouho v závislosti na druhu požité potravy. Obecně lze říci, že čím je strava tučnější a bohatší, tím déle v žaludku setrvává. Potrava obsahující hodně tuků se zdržuje v žaludku nejdéle – až 6 hodin. Potrava obsahující převážně sacharidy (cukry) opouští žaludek již za 2 až 3 hodiny.
    Částečně natrávená potrava je v pravidelných intervalech stahy žaludku a uvolňováním svěrače vrátníku v dolní části žaludku vypuzována do dvanáctníku. Peristaltické pohyby se na žaludku objevují i při lačnění, tedy v období mezi jídly. Tato pohybová aktivita žaludku vzniká přibližně jednou za dvě hodiny a trvá několik minut.

    Žaludek plní rovněž funkci sterilizátoru. Již zmíněná kyselina chlorovodíková, vylučovaná nástěnnými buňkami žláz ve výstelce žaludeční stěny, bez milosti usmrcuje většinu virů ve zkažené nebo ne zcela čerstvé potravě.
    Všechny buňky povrchu žaludeční sliznice se postupně vyměňují v průběhu 1 až 3 dnů. Obnovná schopnost žaludeční sliznice je stejně jako u ostatních částí trávicího systému pozoruhodná.

     

     

     

Celostní medicína

Osobní rozvoj

Zdraví a krása

// EOF