Ledviny

Ledvina savců je párový orgán uložený po stranách páteře v břišní dutině. Slouží k odstranění nečistot z krve. Tyto nečistoty následně odchází z těla v podobě moči.
Ledvina má oválný, fazolovitý tvar, má červenohnědou barvu, na povrchu je hladká a je kryta tenkým vazivovým pouzdrem, které se dá z ledviny lehce sloupnout. Na mediálním okraji ledviny je ledvinová branka (hilus renalis), kudy vstupuje do ledviny tepna a žíla a odkud vystupuje močovod. Branka prohloubí do ledviny hlubokou ledvinovou jamku (sinus renalis), kde je uložena ledvinová pánvička (pelvis renalis). Na povrchu tvoří souvislou vrstvu (4-8 mm) světlejší kůra. Směrem k sinus renalis z ní odstupují sloupce, které od sebe oddělují sousední ledvinové pyramidy tvořené dření. Jednotlivé pyramidy tvoří ledvinné lalůčky. Ledvinu tak tvoří spoustu malých ledvinných lalůčků, ústících do jednoho společného vývodu, které srostly během vývoje.

Ledviny společně s močovody, močovým měchýřem a močovou trubicí tvoří močový systém, vylučující z těla dusíkatý odpad v podobě močoviny. Současně s odstraňováním rozpustných odpadních produktů ledviny udržují rovnováhu solí, tekutin a stopových prvků v organismu a podílejí se na regulaci krevního tlaku. Aby mohly všechny tyto úkoly úspěšně plnit, jsou bohatě zásobeny krví, a to vlastní tepnou vycházející přímo z aorty – minutu co minutu proteče ledvinami 1,2 litru krve.

Ledviny jsou párovým orgánem; jsou uloženy symetricky v zadní části břišní dutiny asi 5 cm od páteře přímo pod dolními žebry. Průměrná ledvina dospělého člověka je asi 10 centimetrů dlouhá a váží přibližně 150 gramů.

Základní funkční jednotkou ledvin, ve které se vytváří moč, je nefron. Podobá se dlouhé trubičce, jejíž jeden konec je rozšířený a slepě uzavřený (tzv. Bowmanův váček), v němž je uloženo cévní klubíčko (glomerulus) skládající se z 20 až 40 vlásečnicových kliček – tento útvar se nazývá ledvinné tělísko. Z glomerulu vychází kanálek nefronu nejprve v podobě tzv. Henleovy kličky a poté jako sběrací kanálek ústící do ledvinné pánvičky.
Vlastní filtrační plocha tvořená stěnami vlásečnic v glomerulu, vnitřním listem Bowmanova pouzdra a tzv. bazální membránou nalézající se mezi nimi. Tímto filtrem přechází z krve do začátku nefronu tekutina, obsahující nízkomolekulární látky do velikosti 4 nanometrů. Molekuly krevních bílkovin do tohoto filtrátu, kterého se se denně vytvoří 170 až 180 litrů, nepřecházejí. Tato takzvaná primární moč dále protéká kanálky nefronu a postupně se redukuje na 1,5 až 2 litry konečné moči denně. Zpět do krve se tedy vstřebá 99 procent vody a s ní i veliké množství látek, které tělo nezbytně potřebuje a o něž nesmí být ochuzeno. Moč je z ledviny transportována vývodnými močovými cestami do močového měchýře, v jehož stěně se nalézá hladká svalovina, která se uplatňuje při vypuzování moči. S přítokem moči stoupá v močovém měchýři tlak, zprvu jen zvolna, při větším naplnění prudčeji. Výraznější nucení k močení nastává při náplni 350 až 400 ml, kdy je v močovém měchýři tlak přibližně 13 kPa. Za normálních okolností se u dospělého člověka vytvoří za den 1,5 až 2 litry moči. Klesne-li množství vylučované moči za den pod 500 ml, zadržují se v těle odpadní produkty dusíkového metabolismu, zvláště močovina, a vyvolají otravu organismu, která se nazývá urémie.