Prsní žláza

Mléčná neboli prsní žláza je specializovaná žlázová struktura, která má identický základ jako kožní potní žláza. Plně se vyvíjí pouze u žen, u mužů je tzv. vývojovým rudimentem.

V době porodu člověka je vytvořen základ mléčné žlázy. Základ je naprosto identický jak u dětí ženského, tak mužského pohlaví. Rozvoj se začne diferencovat až v období puberty. Mléčná žláza  je tvořena 15-20 lalůčky, z nichž každý vyúsťuje samostatným mlékovodem na bradavce ( mammilla). Každý lalůček obsahuje hrozen acínů.

Celý skelet prsu tvoří Cooperovo vazivo, které vytváří prostorovou síť, jehož výběžky se upínají ke kůži prsu. Dále je zde početná tuková tkáň, a v ní uložená mléčná žláza. Okolo prsní bradavky (ta je tvořena vazivem, cirkulární a podélnou svalovinou, která je zodpovědná za případnou erekci bradavky) je prsní dvorec- areola. Na okraji areoly jsou patrné hrbolky, které mohou být dvojího původu: Jsou to Morgagniho hrbolky, což jsou mazové žlázky lokalizované na vlasové folikuly nebo jde o Montgomeryho hrbolky, což jsou drobné přídatné mléčné žlázky.
Za růst mlékovodů patrně může činnost ženských pohlavních hormonů – estrogenů. Za vývoj lobuj pak je zodpovědný progesteron. Proto se při těhotenství, kdy jsou prsy vystaveny enormním hladinám hormonů, zvětšují. Poté, co žena porodí, dochází k výraznému poklesu hladiny progesteronu a méně estrogenů, avšak zvyšuje se hladina dalšího hormonu - prolaktinu , což vede k zahájení sekrece – laktaci.