Intocel kapsle

Související položky (podle značky)

• Meduňka lékařská

  Meduňka lékařská je trvalka s přímou, asi ¾ metru vysokou, bohatě větvenou a hustě olistěnou lodyhu. Má vstřícné, dlouze řapíkaté, tenké listy eliptického tvaru s vroubkovaně pilovitým okrajem čepele. Bledé listy mají starorůžovou barvu s namodralým nádechem. Uspořádány jsou do jednostranných lichopřeslenů. Plodem jsou tvrdky a celá rostlina příjemně voní po citronech. Kvete počátkem léta.
  
  Má svůj původ ve Středomoří, ale často ji také nacházíme v našich zahradách, kde se zplaňuje, naopak ve volné přírodě zřídka kdy.

  Předmětem sběru je především list, případně nať, sbíraná v době přesně před rozkvětem v době poledne. Nať je nejlepší, je li vyrobena především z mladých vršků rostliny, protože mladší rostlina poskytuje kvalitnější surovinu než starší rostliny. Proto je velmi vhodné kulturu po několika letech obnovovat ze semen.

  Meduňka poskytuje siličnou drogu s obsahem geraniolu, citronelalu, citronelolu, linalolu a citralu. Obsahuje také třísloviny, hořčiny, sliz, flavonoidy, triterpeny, organické kyseliny a minerální látky.

  Působí sedativně na nervovou soustavu i na vegetativní systém. Uplatňuje se především jako výborné gastrosedativum a kardiosedativum, tedy při žaludeční a střevové neuroze, při bušení srdce, arytmiích, vhodná i při nervové vyčerpanosti, nespavosti, mírné úzkosti a při lehkých depresivních náladách.

  Můžeme dále vhodně využít při dyspeptických poruchách, které doprovázejí nadýmání a křečovité bolesti.
  Je vhodné ji užívat v těhotenství a i v době kojení. Při terapeutických dávkách nejsou žádné kontraindikace ani vážnější nežádoucí účinky.
  
  Na zdůraznění účinků kardiosedativních volíme s oblibou kombinaci se srdečníkem, chmelem, kozlíkem i vřesem. Při žaludečních potížích ale kombinujeme meduňku s hořčinami – kořen anděliky, oddenkem puškvorcem, listem vachty nebo kořenem hořce. Při dyspeptických poruchách přichází v úvahu zejména kombinace ze zeměžlučí, případně pelyňkem, černobýlem a estragonem.

  Je také velmi prospěšná v homeopatii, protože kromě skvělého účinku i příjemně voní. Prostředkem je čerstvý list, který trháme těšně před rozkvětem rostliny.

   
• Majoránka zahradní

  Majoránka zahradní je letnička s přímou nebo někdy vystoupavou lodyhou, dorůstající běžně do výšky půl metru. Listy jsou vejčité až elipsovitě kopišťovité, celokrajné. Drobné květy jsou bílé, růžové až fialové. Kvete během letních prázdnin. Plodem je hnědá tvrdka. Synonymum byliny je dobromysl majoránka.

  Je to pěstovaná rostlina, ojediněle zplaňující v teplejších částech našeho území.

  Sbíranou částí je nať, která se sklízí těsně před rozkvětem byliny, nejlépe kolem desáté hodiny dopoledne.
  Hlavní účinnou látkou je silice s obsahem citralu, eugenolu a alfaterpinelolu, linalolu, terpinenu a sabinenu. Dále jsou v ní obsaženy třísloviny, enzymy, kyselina askorbová a další látky.

  Majoránka je spíše známá než jako bylina, ale jako výtečné a téměř nenahraditelné koření. Podporuje trávení, tlumí nadýmání a křečovité břišní bolesti, působí protizánětlivě, dezinfekčně, močopudně, potopudně a mírně uklidňuje. Používáme ji na mnoha místech, například při tzv. dyspepsiích, doprovázených nadýmáním a případnými kolikami.

  Tlumí průjmová onemocnění, ale i menstruační bolesti. Lze ji dokonale využít i zevně , například jako kloktadlo nebo při léčbě kožních zánětů a zánětlivých ekzému.
  Může také sloužit jako kosmetická maska na obličej, kupříkladu při akné.

  Z majoránky samostatně připravujeme především nálev. Samostatná silice bývá rovněž podávána při dávkování 3 až 5 kapek. Při zevním použití můžeme zesílit koncentraci použitím většího množství a delší doby vylouhování.

  Podáváme samostatně i ve směsích. Chuťově i léčebně je vynikající trojkombinace stejných dílů květu vřesu, nati tymiánu a nati majoránky, kterou můžeme využívat ve všech indikacích, platných pro jednotlivé součásti směsi.

  Nemá žádné nežádoucí účinky ani kontraindikace, ale při předávkování může dojít k podráždění sliznic, zejména sliznic v oblasti žaludku a obecně trávicího ústrojí, případně i k bolestem hlavy.

  Silicí můžeme parfémovat měsíčkovou mast, čímž nevylepšíme jen aromatickou vlastnost masti, ale i její antiseptické a hojivé vlastnosti. Taková mast je pak vhodná zejména na ošetření zevně dostupných sliznic, například nosních, ústních nebo poševních.

  Nepoužíváme ji tedy jen jako koření, ale i v homeopati, kdy se zpracovává čerstvá nať.
• Ostropestřec mariánský

  Ostropestřec mariánský je jedno až dvouletý, statný, dekorativní bodlák. Lodyha je dole hustě, nahoře řídce listnatá, dorůstá do výšky i přes 1 metr. Listy jsou střídavé, objímavé, tuhé, na žilnatině bíle mramorované, v obrysu podlouhle eleptické, peřenoklané a ostnaté. Z vejčité, ostnatě zubaté báze vyrůstá nachový květ. Plodem jsou lesklé, hnědě skvrnité nažky velikosti asi 7 x 4 mm s bílým chmýrem, štetinky drsné, dole srostlé. Kvete od července do září.

  Je to pěstovaná léčivka, původem ze Středomoří. V teplejších oblastech se vzácně zplaňuje.

  Drogou jsou plody, někdy nesprávně označované jako semena. Těsně před zralostí se celé, chmýřité hlavice uřežou a uloží na větraných, suchých místech. Lidově se dosud hojně užívá i list, trhaný na jaře v květnu a červnu, sběr mezi čtrnáctou a šestnáctou hodinou. Zřídka kdy se užívá i kořem, kopaný na jaře.

  Hlavní obsahovou látkou  je sylimarin, což je souhrný název pro flavolignanové sloučeniny a silici. Obsaženy jsou především flavonoidy silybin, silydianin a silycristin, díle biogenní aminy tyramin a histamin, některé aminokyseliny, cukry a množství oleje s vyšším podílem nenasycených mastných kyselin.

  Droga působí ochranně na jaterní paranchym, ovlivňuje tvorbu žluči a její distribuci, proto se užívá zejména pro léčbu a doléčování chorob jater a žlučníku a tím vlastně i celé látkové výměny.

  Nemá prakticky žádné výraznější vedlejší účinky ani kontraindikace. Jediná možnost znehodnocení drogy je právě možné její žluknutí.

  Ostropestřec používáme v těch případech, kdy máme podezření, že potíže nemocného mohou být spojeny s chronickou otravou nebo když lečíme její následky. V celku se dá říci, že ji využíváme všude tam, kde se jedná o sníženou funkci jater.

  Může se také aplikovat i při gynekologických a plicních pozížích nebo žloutence.
• Fenykl obecný

  Fenykl obecný je dvouletá bylina, dorůstající do výšky až dva metry. Na dlouhých stopkách rostou lístky s blanitými stopkami. Čepel listu je čtyřikrát peřenodílná, s čárkovitými úkrojky. Žlutavé květy rostou v okolících, složených z 15 až 20 okolíčků. Plodem je šedožlutavá dvounažka s pěti žebírky.

  Je pěstovaná bylina, má ráda teplé, nepříliš suché podnebí, s dobrou, na živiny bohatou půdou. Svým výskytem přibližně sleduje oblasti pěstování vinné révy.  Roste planě ve Středomoří, kde se užívají jak listy, tak i plody. Dále se s ní setkáme kolem Černého moře a v asijských státech. V České republice se vyskytuje na jižní Moravě.

  Fenykl je sbíraný v srpnu druhého roku. Nejvhodnější pro sběr je ráno za rosy.

  Obsahuje silici s terpeny anetholem, fenochonem, feniculinem, metylchavikolem, karvolem a mnoha dalšími látkami. Dále obsahuje sacharidy, bílkoviny, mastný olej, pektin, škrob a estragol.

  Je výborným karkaminativem a spasmolytikem – tlumí nadýmání a bolestivé křeče v trávicím ústrojí. Hořký fenchom též zlepšuje vylučování trávicích fermentů a povzbuzuje správnou činnost střev. Malý obsah látek podobných ženským hormonům, má vliv na zvýšení tvorby mateřského mléka.

  Při zevním použití má silice fenyklu velice blahodárný vliv a dobře se vstřebává do pokožky, což má značný desinfekční účinek. Fenyklový čaj je také výborným výplachovým prostředkem při očních zánětech nebo při únavě očí.

  Fenykl je také velmi vhodný pro užití v ophtalmologii, v pediatrii a porodnické praxi pro kojící ženy a pro staré a zesláblé jedince.

  Své účinky podporuje i při odtučňovací kůře. Doporučení na dávkování při tinktuře je 21 dní ráno a večer a poté 5 dní vynechat.
• Myrhovník habešský

   Myrhovník je keř nebo menší strom, který může vyrůst do výšky tří, a dokonce i deseti metrů. Pyšní se mohutným kmenem a hustou korunou s trnitými větvičkami. Obsypán bývá drobnými bílými květy, které vyrůstají ve svazcích. Tisíciletí se využívá pryskyřice, která vytéká zpod kůry samovolně nebo po naříznutí. V kůře má totiž mezibuněčné kanálky, ve kterých se tato vzácná látka nachází. Ve vzduchu pak tuhne na žlutou nebo nahnědlou či načervenalou poloprůsvitnou vonnou hmotu. Vůně surové pryskyřice je ostrá, příjemná. Chuť hořká, aromatická, při žvýkání se lepí na zuby.

  Do Evropy se dovážela především z Habeše (dnešní Etiopie). V současnosti k nám myrha putuje především z Jemenu. Subtropický keř nazývaný Myrhovník roste pouze v některých koutech světa, kromě zmiňované Etiopie a Jemenu, na západním pobřeží Arabského poloostrova, v přední Indii, východní Africe, či v Somálsku. Známe několik set druhů keřů z rodu Commiphora, jejich společným znamením je, že vylučují zmíněnou pryskyřici, některé dokonce tak jedovatou, že se v tradičních kulturách využívala jako jed na šípy. Nejznámější druhy myrhovníku, které se využívají ve fytoterapii jsou: Myrhovník molmolový (Commimphora moly), Myrhovník Habešský (Commiphora abysinica) a Myrhovník pravý (Commiphora myrrha).

  Mytologie bájné rostliny

  Velkému významu rostliny nasvědčuje i mytologie, která ji opřádala mnoha kouzelnými vlastnostmi. Myrha byla součástí kadidlové směsi, která byla prodávána jako afrodiziakum s kouzelnou mocí vyvolat u lidí lásku. Proto byla myrha zasvěcena jedné z nejstarších egyptských bohyň Hathor, která ztělesňovala štěstí, tanec, ochraňovala ženy a střežila milence. Ve starověkém Řecku byla myrha rostlinou bohyně Afrodity, patronky lásky. Ze starověkého Řecka pochází i mýtus o původu myrhy. Bylo to prý jméno dívky, která se zamilovala do svého otce a nevědomky ho přiměla k incestu. Když otec přišel na její podvod, rozkázal dceru, která s ním otěhotněla zabít. Ona však utekla a kajícně požádala bohy o trest. Proměnili ji na Myrhovník.

  Dlouhá staletí byla lékem

  V řeckých obětních rituálech měla myrha velký význam, byla oblíbeným kadidlem. Pálily ji při římských pohřbech, součástí posvátné masti byla v hebrejských kultech. Podle slov starověkého učence Hérodota, jehož považujeme za otce dějepisu, byla myrha nejspolehlivějším, ale také nejdražším způsobem balzamování mrtvých.

  Tlumila bolesti
  Roztok myrhy a vína podávali jako uklidňující prostředek odsouzencům před ukřižováním.

  Bojovala proti zánětům

  V Indii, v ajurvédské medicíně, byla myrha během starověku nejpoužívanější substancí k léčení tělesných poruch, poranění, na uklidnění bolesti, na záněty ústní dutiny a na infekce v hrdle. Předepisovali ji na depresi, ale i zájemcům o zpomalení procesu stárnutí. Sloužila totiž jako osvědčený prostředek na omlazování těla i ducha.

  Podávali ji na duševní problémy

  Číňané ji dokonce používali při léčbě duševních onemocnění.

  Prostředek proti revmatismu

  V Africe sloužila jako účinný prostředek proti zánětům, včetně revmatických.

  V Evropě odstraňovala akné

  Středověké spisy Evropy hovoří o tom, že byla myrha používaná v lékařství, přidávali ji do vína a připravovali se z ní přípravky na krásné vlasy. Doporučovala se při revmatismu, užívala se jako ústní voda. Hippokrates ji používal na opary, staří Řekové na infekce úst a očí. Smíchaná s medem a čínskou skořicí se předepisovala na akné, spolu s octem odstraňovala lišeje, myrhový olej zpevňoval vypadávající vlasy, chronické katary léčila mast, která se vtírala do nosní dírky.

  Dezinfikovala domy

  Židé využívali myrhu jako jednu ze složek oleje pomazání, který byl součástí obřadů v jejich svatostánku a sloužil také jako kadidlo během náboženských rituálů. Olej se používal jako účinný dezinfekční prostředek v domech a v chrámech.

  Stala se vzácným parfémem

  Myrha byla na Středním Východě vyhlášenou voňavkou. Ve starověké Persii, když si králové vybírali novou královnu, musely dívky, které o tuto pozici bojovaly, absolvovat roční salon krásy. Jeho součástí byla šestiměsíční kúra, během které každý den natírali jejich pokožku Myrhový olejem.

  Využití v lidovém léčitelství

  Bylinkáři doporučují užívat myrhu, pokud trpíte těmito problémy: dýchací potíže, hemoroidy, infekce, proleženiny, rány, odřeniny, záněty dásní, kůže (akné) a hrdla. Tinktura z myrhovníku, která se vyrábí z pryskyřice, se přidává do směsí na vykašlávání, při kataru horních a dolních cest dýchacích. Tinkturu z myrhovníku habešského doporučuje lidové léčitelství při zvýšeném "špatném" cholesterolu LDL, proti plísním a na harmonizaci hormonálního systému. Účinné látky příznivě ovlivňují činnost jater, žaludku a střev. Esenciální olej je vhodný na masáž při bronchitidě a nachlazení doprovázené tvorbou hustého hlenu. Doporučuje se jím natírat hrudník. Při ucpaných dutinách rozpusťte 3 kapky v 1 čajové lžičce čistého oleje a jemně masírujte místa nad dutinami. Antiseptický olej se může zředěný používat i na poranění.
• Croton lechleri

  Latex stromu Croton lechleri ​​je přírodní látka, která vytéká z poraněného stromu a je skutečným pokladem pro zdraví.

  Latex nazývají indiáni Sangre de drago – dračí krev. Strom používá svůj červený latex na hojení tržných ran, které vznikají na jeho kůře. Musí mít tedy dezinfekční, antibakteriální, antivirové a protiplísňové účinky. Kdyby neměl, strom by brzy uhynul na nějakou infekci z poranění. Pro indiány byl latex doslova požehnáním a jen žasneme, jakou sílu mají přírodní látky.

  Na jaké neduhy používají místní indiáni dračí krev? Při řezných a bodných ranách, protože urychluje jejich zacelení. Proti bakteriím, virům a jako dezinfekci. Proti bolestem si indiáni dopřávají jednu lžičku čistého latexu a dávka vydrží až sedm hodin. Po vytržení zubu podle jejich tvrzení stahuje dásně, zastavuje krvácení a podporuje krvetvorbu. Místní bylinkáři dračí krev doporučují i ​​jako protinádorový prostředek, při žaludečních a dvanáctníkových vředech, na revmatické otoky, na hemoroidy, při zánětech hltanu a angínách. Podle jejich zkušeností je vhodným prostředkem při průjmech, zlepšuje činnost střev, žaludku, srdce, plic a cév. Využívají ho i na zlepšení kvality vlasů, účinné fytolátky odstraňují lupy a jiné kožní problémy ve vlasech.

  Podle japonských výzkumů stimuluje růst a činnost vlasových folikulů, a to při vnitřním i venkovním použití. Indiáni jej používají i proti oparům. I vědci zkoumají tuto silně působící látku na herpes viry, kterou nepředčí ani syntetické medikamenty. Účinné látky mají silné antioxidační účinky – zpomalují stárnutí a ochraňují DNA buňky.

• Hadí kořen

  Jedná se o vytrvalou bylinu s bílorůžovými květy a až 15 cm hadovitě zahnutými a jako palec silnými odenky ve tvaru písmene S. Podle něj má též pojmenování. České jméno hadí kořen si vysloužila podle svého dávného používání. Má větší přízemní listy. Lodyžní jsou asi o polovinu kratší. Mladé listy se dají jíst.

  Rozšíření: vyskytuje se na mokrých podhorských loukách v alpinském pásmu, světlejších lužních lesích na březích potoků.

  Obsahové látky: obsahuje až 30 % sacharidů a 20 % tříslovin katechinových, gallových a elagových, kyselinu elagovou, antrachinony, flobafen, bistortovou červeň, emodin, škrob, pektin a též asi 10% bílkovin a mnoho minerálů.

   

   

   

  Účinky a využití: Má antiseptické, antitoxické, antibakteriální a adstringentní účinky. Pro léčebné účely se používá oddenek. Nálev působí svíravě a používá se při průjmech, chronických průjmech i s příměsí krve. Zabraňuje vstřebávání toxických látek při infekčních průjmech zpět do krevního oběhu. Lze jej použít jako protijed v případě požití toxických látek bílkovinného charakteru. Eliminuje riziko poškození organismu. Jelikož hadí jedy mají také bílkovinný charakter, používal se kořen jako protijed a též se doporučoval zevně na rány po uštknutí zmijí.
  Působí antisepticky na většinu střevních bakterií. Doporučuje se rovněž i při anémii - chudokrevnosti.
  Omezuje množení herpes virů. Sráží bílkoviny na sliznicích a omezuje průnik virů do buněk. Snižuje krevní tlak, tiší bolest, je účinný při zánětech střev a sliznic. Jeho hojivé účinky můžeme využít při všech trávicích problémech jako jsou žaludeční vředy, záněty sliznic a střev, Crohnově chorobě a hemoroidech. Kyselina elagová napomáhá zastavení krvácení. Pro tento účinek se dá využít i při přílišném menstruačním krvácení.
  Zevně se odvar z hadího kořene se používá na různé kožní vyrážky, zejména na mokvavé ekzémy, kde urychluje vysušení. Výzkum u něj není zdaleka u konce a tak nám tato krásná a dekorativní rostlina ještě připraví jistě překvapení svým blahodárným působením na lidský a zvířecí organismus.

  Příprava čaje: Na 3/4 litru vody dáme 2-3 lžičky jemně drcených kořenů a vaříme 5 minut. Odvar ihned slijeme a nebo necháme vyluhovat dalších 5 - 15 minut dle toho, jak silný čaj chceme mít. Slabší používáme na stimulaci funkcí organismu a silnější na detoxikaci. Slabší odvar můžeme pít před jídlem a silnější vzhledem silnému obsahu tříslovin až po jídle. Přemíra tříslovin na lačný žaludek může vyvolat stažení žaludku a nevolnost.

  Salát: Mladé listy si můžeme připravit jako salát. Krátce je spaříme nad párou, pomažeme máslem, lehce posolíme a nezbývá popřát než dobrou chuť. Případně je nařežeme na centimetrové kousky, a klasicky je zasmažíme s vajíčkem.

   

• Kardamom

  KARDAMOMOVÁ SILICE
  Kardamom (Elettaria cardamomum) se pro své blahodárné účinky využívá už mnoho tisíc let. Pochází z Indie, odtud se rozšířil do Číny a ve 4. století př. n. l. byl dovezen do Řecka. Je jedním z nejstarších a nejznámějších olejů. Původně se kardamovník vyskytoval v tzv. Kardamomových horách při jihozápadním pobřeží Indie.

  „Všeobecně posilující účinek kardamomu spočívá v jeho schopnosti posilovat energii čchi sleziny – slinivky, hlavního orgánu odpovědného za přeměnu potravy a nápojů v čchi a krev. Kdykoli nedostatečnost slezinné čchi vyvolá letargii, nechuť k jídlu a zastavení stolice, lze doporučit kardamomové silice.“

  Gabriel Mojay: Aromaterapie pro léčení duše

  Dnes se pěstuje také v Guatemale, na Srí Lance a v Tanzanii. Od středověku se dovážela semena do našich zemí pod názvem rajská zrna, pro jejich schopnost potírat vnitřní neduhy. Zajímavé je jeho řecké pojmenování καρδιά = srdce + τέλειος = bezvadný, tj. bezvadné koření v chorobách srdečních. V Přední Indii nazývají tuto rostlinu Elletari. O kardamomu se můžeme dočíst ve starých herbářích, citujme alespoň Mathioliho herbář: „Cardamomi aneb rajská zrna jsou k užívání dobrá těm, s nimiž třesení srdce, omdlévání a závrať zápasí…“ Kardamom jako podpůrný prostředek využívá už mnoho tisíc let tradiční čínská medicína i ájurvéda. Doporučoval ho i Hippokrates.

  Kardamomová silice je také nedílnou součástí parfémářského průmyslu a v parfémech udává střední tón.

  Jak poznáme kardamovník?
  Kardamovník je rostlina podobná rákosu, dorůstající do výšky až tři metry. Má protáhlé listy, malé žluté květy s růžovým až fialovým okrajem a malé světle žluté plody. Květy kardamomu jsou podobného složení jako květy zázvoru a náleží do společné čeledi rostlin zázvorovitých (zingiberaceae). Plody obsahují červenohnědá vejčitá semena, která se jako koření drtí na prášek nebo ponechávají vcelku. Semena jsou zdrojem silice. Rostlina kvete a plodí pouze v oblasti tropů, neboť vyžaduje vysokou vlhkost, teplotu minimálně 22 °C a nadmořskou výšku mezi 700 až 1500 m n. m. V mírném pásmu se dá pěstovat ve skleníku pro své zajímavé listy.

  Vlastnosti kardamomové silice
  Kardamomová silice je jako většina silic z koření horké a suché povahy. Má harmonizující a vyrovnávající účinky, což znamená, že kardamomový olej je vhodný i pro začátečníky. Tradičně se silice z kardamomu používala a používá hlavně při zažívacích potížích. V indické Materia Medica je olej uveden jako účinný prostředek proti nevolnosti.

  ZPŮSOB ZÍSKÁVÁNÍ SILICE: Parní destilací ze semen. Ze 30 kg sušených semen se získá 1 kg bezbarvé silice.
  AROMA: Teplé, exotické, kořeněné, sladké, balzámové
  POVAHA (dle teploty a vlhkosti): Teplá a suchá
  PŘEVLÁDAJÍCÍ ENERGIE (dle čínského pentagramu): ZEMĚ – slinivka, slezina
  Hlavní obsahové látky a terapeutické vlastnosti
  Cardamomová silice obsahuje převážně terpenické estery (alfa-terpinyl acetát 40 %), terpenické oxidy (1,8-cineol 30 %), linalyl acetát (6 %), limonen, borneol, pinen, mircen, citral, linalol, sabinen a další.
  Vzhledem k velkému množství 1,8-cineolu má podle odborných studií inhibiční účinek proti množení bakterií a virů. Další průběžné studie prokazují účinnost 1,8-cineolu na snížení bronchiálního astmatu (PumMed 2004). Silice také vykazovala silnou antibakteriální aktivitu proti mikroorganismům Staphylococcus aureus, Bacillus cereus, Escherichia coli a Salmonella (Journal of Science 2008). U borneolu, nedílné složky silice, bylo prokázáno, že je velmi efektivní antagonista acetylcholinu (Cabo a kol. 1986), a je možné, že je to právě borneol, který má účinek proti zvracení a nevolnosti (J. Buckle 2008).

  Kardamom se užívá především při trávicích potížích, proti plynatosti,břišním křečím a zvracení. Také usnadňuje vykašlávání (ředí hlen) a působí antibakteriálně, takže je vhodný i při infekcích dýchacího systému. Usnadňuje odvodnění a tok lymfy. Silice z kardamomu podporuje, na rozdíl od ostatních horkých silic, kromě tvorby noradrenalinu také tvorbu serotoninu, a proto působí především jako vyrovnávající a harmonizační prostředek. Zklidňuje při vnitřním neklidu, nervozitě, žaludečních a trávicích neurózách a nespavosti, ale zároveň dodává energii a odvahu k novým začátkům. Posiluje koncentraci, proto je vhodný jako podpora při studiu nebo při zkouškách, prezentacích apod. Jeho teplé aroma přináší pocit přijetí, jistoty, stability a zakořenění. Používá se tedy při práci s tématem „uzemnění“, bezpečné existence v hmotném světě.
  Silici lze použít k ošetření ran a kožní a nehtové plísně.

   

   

   

  Využití kardamomu v praxi
  Zažívání
  při trávicích potížích
  proti plynatosti
  při břišních křečích
  zvracení
  Dýchací systém
  usnadňuje vykašlávání (ředí hlen)
  působí antibakteriálně – při infekcích dýchacího systému
  usnadňuje odvodnění a tok lymfy
  Psychika
  působí jako vyrovnávající a harmonizační prostředek
  podporuje tvorbu noradrenalinu
  podporuje tvorbu serotoninu
  zklidňuje při vnitřním neklidu, nervozitě,
  pomáhá při žaludečních a trávicích neurózách
  pomáhá při nespavosti
  dodává energii a odvahu k novým začátkům
  podpora při studiu nebo zkouškách, prezentacích apod.
  jeho teplé aroma přináší pocit přijetí, jistoty, stability a zakořenění; používá se při práci s tématem „uzemnění“, bezpečné existence v hmotném světě
  Péče o tělo
  k ošetření ran
  k ošetření kožní a nehtové plísně
  Diochi léčí, Diocho pomáhá. Proto najdete kardamomovou silici v těchto přípravcích:
  Astofresh tablety – bioinformační specialita
  Bioinformační posilující doplněk stravy vyrobený ze silic vybraných rostlin. Rychle se vstřebává a navrací tělu svěžest a vitalitu. Harmonizuje především meridián žaludku, sleziny se slinivkou a plic. Díky tomu si tělo samo přirozenou cestou upravuje problémy, které se pojí k disharmonii v těchto meridiánech a následujících oblastech. Trávicí systém, hormonální systém, plíce, aktivace a harmonizace organismu.

  Astofresh – bioinformační kapky
  Astofresh je bioinformační posilující doplněk stravy vyrobený ze silic vybraných rostlin. Rychle se vstřebává, navrací tělu svěžest a vitalitu. Astofresh tak napomáhá při onemocněních horních cest dýchacích. Přispívá ke tlumení kašle, pomáhá při dýchacích potížích a zklidňuje bolesti v krku. Při nachlazení odstartuje vylučování hlenu z plic a celkově osvěžuje organismus.

  Reference:
  František Polívka: Rostliny cizích zemí, Nakladatelství R. Prombergra 1908
  Gill Farrer-Halls: Aromaterapie od A do Z, Metafora 2007
  Gabriel Mojay: Aromaterapie pro léčení duše, Alternativa 2008
  Jane Buckle: Clinical Aromatherapy, Elsevier Science 2008
  Journal of Science of Food and Agriculture, 2008, 88, 2, 280–289
  U. R. Juergens, T. Engelen, K. Racké, M. Stober, A. Gillissen, H. Vetter: Inhibitory activity of 1,8-cineol (eucalyptol) on cytokine production in cultured human lymphocytes and monocytes, Department of Pneumology, Allergology and Sleep Medicine, Medical Outpatient Clinic, Bonn University Hospital, Wilhelmestrasse 35-37, Bonn D-53111, Germany
  Gastroprotective effect of cardamom, Elettaria cardamomum Maton. fruits in rats. http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0378874105004782#
  V. Gochev et al.: Low temperature extraction of essential oil bearing plants by liquefied gases, seeds from cardamom (Elletaria cardamomum /L. Maton/), J.BioSci.Biotech 2012
  J. Cabo, M. Crespo, J. Jimenez et al.: The spasmolytic activity of various aromatic plants from the province of Granada. The activity of the major components of their essential oils. Plantes Medicinales et Phytotherapie, 1986, 20, 3, 213–218

   

• Kůže
• Prostata
• Děloha
• Meridián jater

   

  Obecná charakteristika	jinová dráha probíhající vzestupně od nohy k hrudníku
  Pod vlivem je	postranní část trupu játra žlučník slinivka urogenitální orgány svaly šlachy oči
  Sdružený orgán	žlučník
  Element	dřevo
  Měsíc	duben
  Maximální čas	01 - 03 hod.
  Povrchové tkáně	šlachy a svaly
  Nálady	hněv
  Barva	zelená

   

  Symptomy

  Fyzické projevy energetické nerovnováhy:

  • Alergie, kožní vyrážky, onemocnění a funkce jater, bolesti v hypogastriu, nechutenství, zvracení, bolesti hlavy na vrcholu lebky, otok šourku u mužů a podbřišku u žen, potíže s předkláněním a zakláněním trupu, bolesti v kříži a hlavy, hučení v uších, rozostřené vidění, suchost očí, pocity plnosti v podžebří, zácpa, průjmy, poruchy trávení, pomočování nebo zaražení močení, zvýšená únava, střídavé otékání šourku. Svalové křeče v průběhu dráhy, onemocnění šlach, kloubů a vaziva. Obličej je suchý a má barvu prachu. Měkké, slabé, křehké nehty, vlasy bez lesku, snížená odolnost vůči nemocím.

   

   Psychické projevy energetické nerovnováhy:

  • Agresivita, přílišné sebevědomí, chvastounství, nebo naopak nepořádnost, nerozhodnost, opatrnost, nadměrná sebekontrola, pocit slabého sebeovládání, nevyrovnané chování a emoce, výbuchy zuřivosti, vztek, impulzivní projevy, zvýšená podrážděnost, neustálé výmluvy, přecitlivělost na hluk, silné vůně a chuti, frustrace, nepružnost myšlení, přepracovanost s neschopností uvolnit se, přílišné plány, přizpůsobivost, tvrdohlavost, vztek na ty, kterým se dobře daří.

   

• Meridián žlučníku

   

  Obecná charakteristika	jangová dráha probíhající sestupně od hlavy k noze
  Pod vlivem je	oči uši hrudník játra žlučník hýždě kolena dolní končetiny svaly šlachy
  Sdružený orgán	játra
  Element	dřevo
  Měsíc	březen
  Maximální čas	23 - 01 hod.
  Povrchové tkáně	šlachy a svaly
  Nálady	hněv
  Barva	zelená

   

  Symptomy

  Fyzické projevy energetické nerovnováhy:

  • kožní alergie, žlučníkové potíže a žlučové kameny, hořkost v ústech, zvracení, bolesti v podžebří, časté vzdychání, chrapot, oční onemocnění, poruchy zraku, ušní poruchy, hluchota, závratě, vysychání pokožky, zvadlá barva obličeje. Bolesti hlavy v oblasti čelistí, čela, koutků očí, ztuhlost šíje a ramen, bolestivý otok v jamce nad klíční kostí a v podpaží, zánět uzlin v podpaží nebo na hrdle, samovolné pocení, záchvaty horečky nebo zimniční třesavky, svalové a degenerativní choroby, hemeroidy, vnější bolesti kloubů, hořká chuť v ústech.

   

   Psychické projevy energetické nerovnováhy:

  • Duševní poruchy projevující se blouzněním, pomateností a zá¬chvaty provázené ztrátou vědomí, depresivní stavy, neklid, bázlivost, nesmělost, bezohlednost, lehkovážnost, nedba¬lost, hyperaktivita autonomního nervového systému s nepřiměřenými reakcemi na stres a s neschopností uvolnit se, ustrašenost, neschopnost mít vlastní cíl života.

   

• Sféra 1 - plexus solaris - INTOCEL
• Dysbióza

  Hlavním příznakem dysbiózy je narušená funkce střev, která se může projevit průjmem, zácpou, nebo kombinací obojího. Vždy však dochází k nadměrné tvorbě plynů a nepříjemným tlakům v břišní dutině. Mohou se vyskytovat i jiné příznaky, které jsou výsledkem dysbiózy.

  Příčiny  z pohledu klasické medicíny

  Pokud v organismu dojde k nerovnováze střevní mikroflóry, mohou se stát vnější (požité) i vnitřní škodlivé bakterie zdrojem infekce.

  • Nejčastější příčinou vzniku dysbiózy je užívání antibiotik. V dnešní době je léčba antibiotiky nadměrná a ty likvidují ve střevech velkou škálu bakterií, včetně těch normálních a zdraví prospěšných. Vznikají tak průjmy při užívání antibiotik. Dysbióza způsobena právě antibiotiky potlačuje naší imunitu, což nás vede opět k větší nemocnosti.

  • I další léky zvyšují pravděpodobnost vzniku dysbiózy. Jedná se hlavně o hormony používané při léčbě menopauzálních symptomů, možná i antikoncepce.

  • Stres hraje významnou roli ve vzniky dysbiózy.

  • Nevyvážená strava a špatné stravovací návyky dnešního světa mohou stát za vznikem dysbiózy, i když spíše nepřímo. Ovšem nekvalitní strava nepřispívá ke správnému fungování a vytváření střevní mikroflóry. Maso, uzeniny, cukr, lepek, mléko, přídatné látky tzv. éčka, antibiotika přítomná v potravinách a jiné důležité vlivy mají spolu podíl na vzniku dysbiózy.

• Crohnova choroba

   

  Průběh onemocnění je chronický, střídá se období klidu s obdobím potíží. Nejčastěji jsou úporné vleklé průjmy, které mohou být trvalé nebo s přestávkami a mohou obsahovat i krev, méně často hlen. Průjmy jsou doprovázené bolestí břicha, tělesnou teplotou kolem 38°C, únavou, ztrátou energie, slabostí, ospalostí, ztrátou chuti k jídlu, ztrátou tělesné hmotnosti a objeví se i křeče v břiše. Je porušeno vstřebávání živin a následně vzniká podvýživa. Ve stolici se objevují tuky (steatorea) a při chronickém krvácení může vzniknout anémie související s nedostatkem železa. Kromě vředů a zánětů se může Crohnova choroba projevovat zúžením průchodnosti střev, tvorbou abscesů a píštělí, což jsou kanálky spojující místa zánětu s jakýmkoliv jiným místem. Zanícená místa se hojí jizvami, které pak způsobují zúžení trávicí trubice.

  Mimo střevních projevů choroby se může objevit vyrážka, záněty podkožní tukové tkáně (erythema nodosum), kožní vředy, též bolesti zad a neinfekční záněty oka.

  Příčiny  z pohledu klasické medicíny

  Crohnova choroba není nakažlivá, jasná příčina však není známá. Nejčastějšími příčinami vzniku jsou genetické vlivy, infekční původ v podobě bakterie Helicobakter pylori, plísní i dalších bakterií a virů. Ke vzniku může přispívat i porucha obranyschopnosti, nevhodná strava s vysokým obsahem rafinovaných cukrů a nedostatkem vlákniny, potravinové alergie, nedostatek vitaminů C a E. Nepříznivě působí i kouření, užívání nesteroidních antirevmatik a hormonální antikoncepce.

• Tlusté střevo

  Tlusté střevo má kromě slepého střeva ještě další dvě části – tračník a konečník, které na sebe plynule přecházejí. V tračníku dochází ke vstřebávání vody a solí a k tvorbě stolice, v konečníku se vzniklé výkaly hromadí. Na konečník navazuje krátký řitní kanál, který ústí řitním otvorem na povrch těla.

  Sliznice tlustého střeva netvoří řasy ani klky, naopak obsahuje velké množství pohárkových buněk, které vylučují hlen. Do tlustého střeva se nevylučují žádné trávicí enzymy.

   slepé střevo (intestinum caecum) – nejširší část, uložena v pravé jámě kyčelní a ileocaekálním vyústěním na levém boku slepého střeva, červovitý výběžek (appendix vermiformis) – připojen na slepě zakončený dolní konec céka

  tračník (colon) – hlavní část tlustého střeva, která obsahuje :
  tračník vzestupný (colon ascendens) – od slepého střeva po pravé straně vzhůru pod játra
  tračník příčný (colon transversum) – zprava nalevo pod játry a žaludkem ke slezině
  tračník sestupný (colon descendens) – po levé straně dutiny břišní od sleziny do levé jámy kyčelní
  esovitá klička (colon sigmoideum) – od konce colon descendens do středu malé pánve
  konečník (rectum) - poslední úsek střeva v malé pánvi, navenek vyúsťuje řitním otvorem (anus)

  Tlusté střevo (latinsky: intestinum crassum) je konečný úsek trávicí trubice, kde probíhá konečné zahušťování a vyměšování potravy z těla. V tlustém střevě se vstřebávají zbylé vitamíny a minerály a také voda. Nestravitelné zbytky jsou zahušťovány, vzniklé výkaly odchází konečníkem z těla ven. Na procesu tvorby stolice se významně podílí zde usídlené symbiotické bakterie – tzv. střevní mikroflóra.

   Tlusté střevo člověka je dlouhé 1,5 metru a má průměr 5–7 cm. Určit délku je však složité, protože délka je závislá na aktuálním tonu tračníků, který se mění v čase. Po smrti tonus klesá a tlusté střevo se tudíž prodlužuje.

   

• Meridián opasku

  Symptomy

  Fyzické projevy energetické nerovnováhy:

  • migrény
  • funkce pohlavních orgánů
  • gynekologické potíže
  • poruchy měsíčků
  • výtok
  • výhřez dělohy
  • alergie
  • napětí a plnost břicha
  • křečovité a bolestivé stavy kloubů a svalstva
  • anémie
  • hubnutí
  • ochablost pasu a dolních končetin
  • svalové atrofie
  • slabost a pohybové poruchy dolních končetin

   

   Psychické projevy energetické nerovnováhy:

  • pocity slabosti a vyčerpání
• Meridián tenkého střeva

   

  Obecná charakteristika	jangová dráha probíhající vzestupně od ruky k hlavě
  Pod vlivem je	hlava hrdlo šíje záda
  Sdružený orgán	srdce
  Element	oheň
  Měsíc	červen
  Maximální čas	13 - 15 hod.
  Povrchové tkáně	arterie
  Nálady	radost
  Barva	žlutá

   

  Symptomy

  Fyzické projevy energetické nerovnováhy:

  • Bolesti v dutině ústní - zubů a horní čelisti, bolesti v krku, otékání pod bradou, bolesti na vnější straně šíje ramen a hlavy, otoky na hlavě, závratě a hučení v uších, zhoršení sluchu, hluchota, zežloutnutí bělma, nutnost zavírat oči při zaostřování zraku, otok tváří, lámavá bolest v nadloktí a předloktí, nevládnost v kloubech loktů a ramen, cévní onemocnění a poruchy centrálního nervového systému, revmatická a jiná onemocnění horních končetin, bolesti v podbřišku, pohlavních orgánech a bederní páteři, průjmy, zácpa, onemocnění dvanáctníku, bolesti svalů v průběhu jeho šlachosvalové dráhy, vznik bradavic.

   

  Psychické projevy energetické nerovnováhy:

  • smích
  • přílišná radost
  • neschopnost vidět širší souvislosti
  • neschopnost udržet se v rovnovážném stavu - neradovat se příliš z úspěchu a nepropadat panice při neúspěchu