Diochi vyrábí ryze české přípravky propagující zdravý životní styl. Zjistěte, jak nahlížíme na vaše zdraví.
Proč se zrovna teď vyplatí pečovat o nohy? Je zima, jsou schované v botách, nevěnujeme jim rozhodně tolik pozornosti jako v létě. A věnujeme jim vůbec někdy pozornost?
Vnímáme je, jen když začnou bolet – ať již ze zdravotních důvodů, či kvůli použití nevhodné obuvi nebo umělého oblečení, které je „dusí". Případně vás může ještě rozhodit „kuří oko", popraskané paty a různé mozoly, otlaky, deformující se klouby, plísně či křečové žíly.
Malá relaxace nohou
Sedněte si do pohodlného křesla nebo na židli a nohy položte do vyšší polohy tak, abyste je měli úplně uvolněné. Chvíli své nohy prociťujte. Jaký z nich máte pocit? Jak vnímáte ponožky či další oblečení na vašich nohou? Nohy odrážejí celkovou vitalitu organismu, jak se cítí vaše nohy, tak se cítíte celkově ve svém těle. Ne náhodou jsou na ploskách chodidel uloženy akupresurní body, které se vztahují k celému organismu, ne náhodou vedou přes celé nohy meridiány jednotlivých vnitřních orgánů.
Pokračujeme dál. Jste ochotni své nohy ukázat na veřejnosti? Kdysi jsme na jednom dětském táboře hráli moc zábavnou hru s názvem: „Čí jsou to nohy?" Z prostěradla se udělala divadelní opona, která se nadzvedla asi tak do výšky kolen dětských nohou. A pak postupně děti chodily za oponou a předváděly své nohy a ostatní hádali, kdo tam asi je? Byli byste své nohy ochotni takto prezentovat i v dospěláckém věku? Stydíte se za ně? A přitom se bez nich v běžném životě neobejdeme.
Nezbytná péče
Jedná se o základní všeobecně známá pravidla. Mnoho lidí je však nedodržuje a riskuje tak určité zdravotní problémy.
Zpříjemněte svým nohám život
Třeba uvolňující koupelí se solí. Pro relaxaci a detoxikaci celého těla je velmi příjemné si čas od času položit nohy (asi nad kotníky i výše, nemáte-li křečové žíly) do lavoru s teplou vodou doplněnou kvalitní solí (můžete přidat esenciální olejíček, například levandulový – pár kapek rozředit asi v 1 dl mléka, jinak se nerozpustí, bylinky apod.). Po koupeli byste se měli cítit lépe a odlehčeně. Koupel je nejvhodnější před spaním.
Nebo masáží z oblázků. Určitě máte doma oblázky, které jste si přivezli na památku od moře, a teď nevíte, co s nimi. Můžete je využít jako příjemný a přírodní prostředek pro masáž nohou. Například je položte do lavoru, když provádíte koupel nohou, a hrajte si s nimi s prsty u nohou nebo po nich jemně šlapejte (aktivujete tak svaly nožní klenby). Můžete je také položit do ručníku na podlahu a stát na nich při čištění zubů, česání apod. Nebo je můžete nahřát a stát na nich přímo. Krásně si tak promasírujete chodidla a budete mít hned po ránu více vitality.
Strupy, mazotok, svědění a zčervenalé odlupující se velké kusy převážně na vrcholu hlavy, právě tam, kde prochází meridián ledvin a močového měchýře. Přesně tak jsem to viděl i u svého známého. Byl to jeho letitý problém. Co s tím?
Udělal jsem mu diagnostiku a původ vyšel v oslabení ledvin. Posilovali jsme tedy ledviny a detoxikovali tělo pomocí produktů systému Regenerace ve Sféře. Během dvou měsíců několikaletý problém zmizel a již se neobjevil. Ale i ostatní klienti, kteří dodržovali mnou předepsaný rozpis, se tohoto problému zbavili. U každého to chce jiný čas pro regeneraci. Když jsem nedávno procházel internet, našel jsem zde diskusi o této nemoci, jmenuje se seborea. Rozhodl jsem se tam napsat takový univerzální návod, jak na tento problém jít. Nejdříve se ale podívejme na ukázku toho, co se tam píše.
"Zdravím. Má tu někdo tento problém? Trápilo mě to už dlouhou dobu, ale v únosné míře. Nedávno jsem však navštívila kožní. Až kožařka mě utvrdila v tom, že je to seborea. Dlouho předtím jsem používala šampon z lékárny. Momentálně mám na pokožce hlavy rozsáhlejší ložiska s nepříjemnými lupy, které pevně drží u kořínků a ne a ne se jich zbavit. Někdy neodolám a snažím se je olupovat – vím, že bych to neměla. Kupodivu kůže nesvědí, ale hrozně se mastí (s tím jsem měla problém vždy). Více mi padají vlasy. Používám šampon Sebiprox a na ty ložiska mám kortikoid – Triamcinolon-IVAX. Můžu říct, že je to po tom šamponu ještě horší, což mě mrzí. Zatím se mi nikam jinam (až na oblast kolem nosu – což se mi zhorší vždy na zimu) seborea nedostala. Snažím se dobře jíst, o spánek nouzi nemám, stres – když řeknu, že se nestresuju, tak bych lhala. Bohužel stresu se snad nikdy nevyhnu. Alkohol nevedu, nekouřím. Předpokládám, že se toho asi dost pravděpodobně nezbavím, a když se to zlepší, bude se to nejspíš znovu vracet. Nemá zde někdo nějaké tipy, doporučení, než se zase vydám na kožní? Děkuji."
Najdete samozřejmě mnoho dalších podobných případů se seboreou popisujících podobné zkušenosti a neúspěchy jak léčiv, tak i různých přírodních produktů. Na problém se musíme podívat pěkně „zhluboka“. Nejdříve si u této neznámé osoby, dejme jí jméno Jana, udělám dálkovou diagnostiku. Vyšlo mi, že má energeticky dole ledviny a jejich párový orgán – močový měchýř, dále tlusté střevo, slinivku, epifýzu a štítnou žlázu. Vše začalo od ledvin a močového měchýře, dále začíná oslabování nejblíže propojených orgánů, jde to na hormonální systém až na pankreas. Dále tam jsou alergie na chemické látky a těžké kovy. Těžké kovy mají vztah k oslabování ledvin. Když se energetický propad nezastaví, bude to postupovat dále, až začnou vznikat daleko těžší onemocnění. Její problém se zhoršuje přes zimu. Má to svoji logiku, protože zima je obdobím ledvin a močového měchýře. Jana popisuje zvýšené padání vlasů, za tím stojí oslabení štítné žlázy, ale v pozadí jsou opět ledviny. Při neustále pokračujícím propadu energie by to mohlo dojít až k diabetu, astmatu a dále. Proto je dobré vše řešit ještě s předstihem.
Univerzální návod na seboreu
• 2 lahvičky Gerocel kapky – 3x denně 7 kapek
• 3 balení Vista clear – 3x 1 kapsle denně
• homeopatikum: Zincum metalicum 15 CH, užívat 2 kuličky 1x za 3 dny, celkem užívat 6 týdnů
• čaj Achyrocline satureioides – 4 týdny pít, 2 týdny pauza a 2x opakovat
• Diaflex biobalzám – 2x týdně vetřít ke kořínkům do vlasů a nechat působit 15 minut, celkem opakovat 4x
Stevia rebaudiana
Na závěr se podívejme na Diaflex biobalzám a výzkum rostliny Stevia rebaudiana, která je jednou z jeho hlavních složek. Testy vědců odhalily, že stevie dokáže inhibovat (brzdit) růst mnoha patogenních bakterií, virů a dokonce i rakoviny kůže. Bylo zjištěno, že uživatelé stevie též trpí menším výskytem chřipek a nachlazení. Její výtažky se dávají do zubních vod a past, protože potlačuje růst bakterií způsobujících zubní kaz. Stejně působí i rostlina vilín, která je součástí produktu Vista clear a je proslulou léčivkou indiánů Severní Ameriky. Když užíváme stevii vnitřně, dokáže brzdit růst například Streptococcus mutans, Pseudomonas aeruginos, Proteus vulgaris a dalších mikrobů. Stevie se používá jako sladidlo (tam, kde je to povoleno) a ve světě se stále více prosazuje jako bezpečné sladidlo pro diabetiky a pro ty, kteří chtějí shodit nějaké to kilo navíc. Já si Diaflex dávám i do kávy. Je to sice kosmetika, ale není tam žádná „chemie“. Vše je naprosto přírodní. Celý svět sladí stevií čím dál více, protože je bezpečná, oproti aspartamu, jenž je neurotoxinem a v některých státech je již zakázaný. U nás se stále používá jako sladidlo do žvýkaček, a proto si je už nekupuji. V Evropě byla stevie v některých zemích povolena, například ve Švýcarsku, a pak zase zasáhla nějaká lobby, která měla strach, že se nebudou prodávat jiná sladidla, třeba sporný neurotoxický aspartam, a tak ji zase z Evropy vypudili. Jak tlak veřejnosti sílí a stevie je čím dál žádanější, situace je nyní taková, že se projednává její schválení jako sladidla v EU komisi EFSA (European Food Safety Authority). Možná se tedy dočkáme jejího schválení. Stevie se dnes běžně používá jako sladidlo např. v Japonsku, ale i v dalších zemích zejména západní Asie a Jižní Ameriky, ale také třeba v Austrálii. V USA používá steviová sladidla společnost Coca-Cola do limonád Sprite Green a značka Danone zde chce stevii používat do nového ovocného jogurtu pro zákazníky hlídající si štíhlou linii. Indiáni Jižní Ameriky ji jako sladidlo bez problémů využívali již dávno. Její bezpečnost na sobě vyzkoušely celé generace lidí na světě, což se o nových sladidlech včetně aspartamu říci nedá. Nicméně k dnešnímu dni stevie jako sladidlo v EU stále schválená není, nemůžeme proto oficiálně doporučovat její použití vnitřně! Zatím stále jde o nepotravinářské zboží! Naštěstí má stevie i mnoho dalších skvělých vlastností, kterých lze využít.
Já si z Diaflexu občas udělám obličejovou stahující masku, mnoho mých známých a moje dcera používají Diaflex biobalzám spolu s Nervaminem po umytí vlasů. Vlasy se netřepí, dobře rostou a jsou velmi kvalitní. Diaflex kromě stevie obsahuje více než 60 koloidních minerálů včetně organického zlata. Je to doslova balzám pro kůži.
Co dalšího zjistili vědci o stevii ?
Místně má stevie excelentní hojivé účinky. Na odřeninách a řezných poraněních nejprve způsobuje bodavé pálení, ale poté následuje zřetelný ústup bolesti a zrychlené hojení bez jizev. Extrakt z celých listů stevie může být používán jako pleťová maska – vyhlazením tmavé tekutiny přes celý obličej a ponecháním 30–60 minut k uschnutí a poté opláchnutím.
To pomáhá napnout pokožku, vyhladit vrásky, léčit skvrnky a akné. Bylo zaznamenáno, že stevie je účinná při dermatitidě a ekzémech. Je také vhodná pro vlasy a kůži na hlavě. Dobré výsledky byly dosaženy přidáním koncentrátu stevie do šamponů a také aplikací koncentrátu do vlasů po jejich umytí šamponem, ponecháním na vlasech po několik minut a poté opláchnutím. Tolik výzkum. Zkuste si doma i vy přidat třeba 5 ml Diaflexu do 500 ml vašeho oblíbeného šamponu. Diaflex biobalzám můžete přidávat i do koupele při různých ekzémech a psoriáze nebo přímo pokožku Diaflexem ošetřit a pak nanést ozonový krém Diozon clear. Obecně po aplikaci Diaflexu pokožka doslova prokoukne a je krásně napnutá. To ocení především dříve narozené ženy.
Nakonec, takovou masku si může podle návodu udělat každý, vždyť péče o vlastní tělo se vyplatí.
Autor: Vladimír Ďurina
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 04/2011
Na 5 porcí budeme potřebovat:
1 kg krůtích prsou v celku
1 lžíce soli
1 lžička namletého bílého pepře
½ lžička krupicového cukru
1 lžička mleté papriky
1 lžička kurkumy
½ lžička muškátového oříšku
2-3 lžíce rostlinného oleje
1 hrst petržele
1 chilli paprička k podávání
QUINOA
200g quinoy
500ml vody nebo drůbežího vývaru
sůl a mletý pepř
ZELENINA
2 velké mrkve
½ celer
10 malých šalotek
2 lžíce přepuštěného másla
1 lžíce rostlinného oleje
½ citronu
PESTO
1 hrst sladkolisté petržele
1-2 stroužků česneku
1 lžíce slunečnicových semínek
50g strouhaného parmezánu
200ml rostliného oleje
sůl a namletý pepř
šťáva z ½ citronu
Pokud máte možnost, bouchněte do masa párkrát tenderizérem, maso hezky zkřehne a koření se tak dostane i dovnitř. Ze všech zbylých ingrediencí kromě oleje, vytvořte suchou kořenící směs. Maso ze všech stran dobře posypte a marinujte v lednici ideálně přes noc, klidně i tři dny. Před pečením maso potřete olejem a prudce opečte ze všech stran na pánvi. Pak vložte do trouby vyhřáté zhruba na 120 stupňů celsia a dopékejte asi 1,5h nebo dokud nebude hotové, ale stále šťavnaté. Quinou nejdříve v hrnci nasucho opražte, jakmile začne praskat, zalijte vodou nebo vývarem. Vařte 6-8minut, pak hrnec odstave, přikryjte poklicí a nechte quinou asi 20 minut dojít. Dochuťte solí a pepřem.
Mezitím nakrájejte mrkev a celer na kostičky, šalotky přepulte. V pánvi ohřejte máslo a urychleně orestujte kostičky zeleniny. Jakmile začnou chytat barvu a měknout, přidejte plátky šalotky a ještě chvíli restuje, zhruba 3 minuty. Dochuťte solí, pepřem a citronovou šťávou.
Petrželku rozmixujte spolu s česnekem, slunečnicovými semínky, parmezánem a částí oleje. Pokud se vám bude pesto zdát příliš husté, přidejte další olej. Nakonec pesto dochuťte solí, pepřem a citronovou šťávou. Upečené maso nakrájejte na 5mm plátky. Quinou rozprostřete na talíř, přidejte orestovanou zeleninu a plátky masa. Vše zakápněte bylinkovým pestem a dokončete pár lístky petrželky a chilli papričky. Dobrou chuť!
WENDITA - jihoamerická bylina se zajímavými antioxidačními účinky.
Wendita je domorodá rostlina severovýchodní části Patagónie a dnešní Paraguaye. Z převážné většiny se konzumuje v Jižní Americe a postupně nabývá na oblíbenosti v "západní kultuře", tj. Severní Americe, Evropě a Austrálii.
Wendita má výtečnou chuť a vůni. Používá se jako samostatný čaj nebo v kombinacích, odvar nebo jako doplněk stravy k osvěžení při vysokých vedrech v Argentině a Paraguayi, využívá se jako aperitiv k podpoře chuti k jídlu. Zároveň se může popíjet k lepšímu trávení po těžkých jídlech stejně, jako se pije po obědě k osvěžení a stimulaci trávení. Místní wenditu pravidelně popíjejí při zácpě, pálení žáhy, bolestech žaludku a jater. V listech jsou obsaženy verbascosidy, které se zpracovávají do doplňků stravy a do kosmetických přípravků.
Bylina harmonizuje meridián střev, jater, žlučníku a žaludku. Různé herbáře a učebnice tradiční medicíny doporučují wenditu při střevních obtížích, zvracení a nechutenství.
Dávkování: Jednu polévkovou lžíci sušené nati přelijeme 750 ml horké vody a pod pokličkou necháme louhovat 10–15 min. Takto připravený čaj popíjíme v průběhu dne. Po třech týdnech užívání následuje jeden týden pauza. Sušené listy jsou vhodné i jako dochucující přísada do jiných bylinných čajů.
Vhodné kombinace, které jsme do 31. 8. 2023 zvýhodnili 50% slevou na čaj Wendita.
WENDITA CALYSINA čaj + ASTOMIN kapky
Bioinformační kapky ASTOMIN obsahují macerát bylin s vysokým obsahem hořčin, které pomáhají harmonizovat trávení, činnost žaludku, střev a jater. Jejich přesah je až ke slinivce a slezině. Obsahují macerát 15 bylin a 9 esenciálních silic. Hořčiny bývaly vždy nedílnou součástí omlazujících elixírů. Silně podporují čištění trávicího ústrojí, podporují vylučování žlučových kyselin, zlepšují trávení, tvorbu žaludečních a slinivkových enzymů. Vybrané byliny obsahují též fytohormony a fytolátky, které se osvědčily při odbourávání alkoholu z organizmu. Zároveň Astomin kapky obsahují extrakt rostlin, které působí proti parazitům.
WENDITA CALYSINA čaj + INTOCEL kapky
Bioinformační kapky INTOCEL – doplněk stravy mají silný ochranný vliv na celý organizmus a jsou jedním z korunních králů základní řady REGENERACE VE SFÉŘE. Jejich doménou je především orgány v oblasti plexus solaris, ale mají rozsáhlý vliv na celou energetiku těla, protože harmonizují energetickou dráhu (meridián) opasku, který spojuje všechny orgány. Proto je jejich působnost velmi široká.
Obsahují extrakt bylin s vysokým podílem tříslovin, které při redukčních dietách významně napomáhají hubnutí. Pro jejich vysoký podíl se kapky užívají výhradně po jídle. Rostlinné třísloviny reagují s bílkovinami na povrchu střev a sliznic a vytvoří na nich ochrannou bariéru. Ta pak brání průniku mikročásteček tuku do cév a jejich následnému usazování v těle. Ochranná vrstva brání též průniku různým patogenům a toxinům do těla.
Říká se, že kdo má funkční střeva, ten má 60% imunitního systému v pořádku, proto je zapotřebí o střeva pečovat.
INTOCEL kapky obsahují extrakt 12 bylin + dračí krev + 10 esenciálních silic. Mezi extrakty najdete byliny, které se už po staletí užívají při problémech s trávením.
WENDITA CALYSINA čaj + SAGRADIN kapky
SAGRADIN kapky obsahují latex ze stromu CROTON LECHLERI, jehož míze se říká dračí krev. Jedná se o mízu, která strom chrání před napadením různými plísněmi, patogeny a vnějšími škůdci. Dračí krev obsahuje řadu přírodních aktivních látek jako jsou alkaloidy, flavonoly, fenoly, z nichž nejznámější je taspin. Další klíčovou složkou dračí krve je proanthocyanindinový oligomer zvaný SP-303, jež byl podroben výzkumům, které vedly v USA v roce 2013 k registraci léků. Jedním z nich je lék proti infekcím dýchacích cest virového původu. Druhým je lék místně (lokálně) působící proti herpetoviru (skupina retrovirů) typických tzv. reverzní transkripcí tedy specifickým přepisem virové informace (zpětný přepis), běžným onemocněním způsobeným herpetovirem je např. Herpes zoster (tedy tzv. pásový opar).
Dračí krev si našla své místo v přírodní medicíně jihoamerických národů. Zevně se používá potíráním na postižené místo, kde dojde k poranění. Rána se lépe hojí a nepronikne tak do ní příliš infekce. Dračí krev velmi rychle zasychá a vytváří druhotnou kůži. Zevně se dále používá při vaginálních koupelích, ekzémech po kousnutí hmyzem nebo k zastavení krvácení. Domorodí léčitelé ale užívali i dračí krev vnitřně.
Na závěr lze říci, že dračí krev by neměli užívat lidé trpící jaterními a ledvinovými problémy, děti, těhotné a kojící ženy. Její užívání je vhodné doplnit probiotiky pro posílení střevní mikroflóry, protože dračí krev ji částečně ničí
Pelyněk pravý je trvalka s vícečetným oddenkem. Dorůstá do výšky kolem 1 metru, spodní část lodyhy dřevnatí. Lodyhy jsou světlé, celá rostlina pak stříbrnošedá, díky jemným chloupkům stříbřité barvy. Přízemní listy mají dlouhý řapík, jsou třikrát peřenodílné, s úzkými kopinatými úkrojky. Plod – vejčitá nažka. Kvete pouze od června do srpna.
Pelyněk je pěstovaná rostlina, která občas zplaňuje kolem cest, na náspech, stráních a smětištích.
Předmětem sběru je nať, sbíraná seřezáváním v době květu, asi 5 až 10 cm nad koncem zdřevnatělé lodyhy. Kvalitnější drogou je list s květem, který získáme sdrhnutím z uřezané lodyhy. Droga má kořenité aroma a hořkou až odpornou chuť.
Asi nejdůležitější obsahovou látkou v pelyňku je silice s chamazulény a s 10% obsahu toxického tujonu. Rotlina dále obsahuje tujol, kandiden, felandren, hořké seskviterpenové laktony, hořký absinth a anabsinthin, flavonoidy, třísloviny a malá množstí dalších látek.
Výborný je pelyněk na činnost žlučníku a jater, dezinfikuje a tlumí křeče, takže se výborně uplatňuje při bolestech břicha nejrůznějších původů. V gynekologii tlumí premenstruační tenzi a bolesti, které někdy mentruaci provázejí.
Běžnou formou je nálev. V každém případě se musíme vyvarovat nadměrnému užívání, je silný. Není vhodný pro dlouhodobou léčbu a nedoporučují se ani velké množství. Není také vhodný pro těhotné a kojící ženy..
Slabikář tradiční čínské medicíny
Starověké čínské učení o pěti prvcích přiřazuje ke každému z nich jeden orgán lidského těla a také konkrétní psychické projevy. Hovoří o vzájemných vztazích, kdy narušení funkce některého orgánu vyvolává emoce pro něj charakteristické, a naopak dlouhotrvající silné duševní hnutí může poškodit „svůj“ orgán a způsobit takzvané onemocnění „z vnitřní příčiny“. Tato myšlenka není nikterak kontroverzní. Naše současná západní medicína přece rovněž poukazuje na souvislost mezi psychickým a fyzickým zdravím a označuje takové poruchy jako nemoci psychosomatické.
Hněv:
patří k prvku dřevo, souvisí s játry a s energií vítr.
Způsobuje stoupání čchi a krve směrem vzhůru. Projevem jsou závratě, bolesti hlavy, zarudnutí obličeje a očí, hučení v uších, zvracení, ztráta vědomí.
• Jin hněv trvá dlouho, ale není příliš silný, člověk se nemůže zbavit myšlenek na události, které mu v minulosti uškodily, a neustále se k nim vrací, bývá často podrážděný, nesnášenlivý.
• Jang hněv je silný, impulzivní, působí krátkodobě, dodává velkou sílu. Člověk se přestává ovládat a v rozrušení může udeřit nebo i zabít. Ve sportu takový hněv napomáhá k dosažení velkých výkonů.
Radost:
patří k prvku oheň, souvisí se srdcem a s energií teplo.
Radost způsobuje, že je čchi vyrovnaná, vrcholí ve spokojenost a štěstí. Když je ale přehnaná, duch se rozptyluje, nemůže se schovat, a to vede ke stavům vyčerpání, neschopnosti se soustředit, bezuzdné radosti až k psychickým poruchám.
• Jang radost je silná, krátkodobá, projevuje se hlasitým nakažlivým smíchem. Přílišný nával radosti – když například člověk vyhraje vysokou částku peněz – může vést až k infarktu.
• Jin radost je tichá, dlouhodobá, projevuje se jen tichým úsměvem. Člověk se neustále vrací k důvodu své radosti, která vychází zevnitř.
Neklid, obavy, starosti:
patří k prvku země, souvisí se slezinou a s energií vlhko.
Pokud jsou tyto emoce přepjaté a neustálé, vyvolávají pocit plnosti u srdce, srdeční arytmie, poruchy spánku, zapomnětlivost.
• Jin neklid vede k tomu, že jedinec dlouho přemýšlí, nemůže se rozhodnout pro ani proti, vše bere velmi seriózně, z nepatrného důvodu upadá v zádumčivost. O problému stále přemýšlí a špatně spí, jeho přemýšlivost a sklon k filozofování ho však neuspokojují a nepřináší mu radost ani potěšení.
• Jang neklid je silný a nepředvídatelný, netrvá však dlouho, člověk intenzivně přemýšlí, třeba až několik dní nejí, ale nakonec se rychle vrací k normálu.
Smutek:
patří k prvku kov, souvisí s plícemi a s energií sucho.
Smutek a žal způsobují vyčerpání, ubývání čchi i v ostatních orgánech. Projevem je zkrácený dech, celková slabost, úbytek psychických sil, časté vzdychání, nechutenství, poruchy močení a stolice.
• Jang smutek je reakcí na velké hoře, které způsobuje například úmrtí nebo ztráta blízké osoby. Silný smutek může podle cyklu rození přejít rychle do jang strachu, vyvolat těžké onemocnění, někdy končící i smrtelně.
• Jin smutek se projevuje častým pláčem bez znatelné příčiny nebo při dojemném filmovém či divadelním představení. Může také skrývat nespokojenost člověka z toho, že mu nikdo nevěnuje pozornost.
Strach:
patří k prvku voda, souvisí s ledvinami a s energií chlad.
Když strach a úzkost působí dlouhodobě, dochází k poruchám ledvin, oslabování kostí, ochabování dolních končetin, poruchám spánku, menstruačním potížím. Postiženy jsou i plíce, dostaví se prudké bušení srdce, dočasná ztráta řeči nebo bezvědomí. Strach je charakteristický pro starší lidi, kteří se často setkávají se smrtí svých vrstevníků, trpí fyzickou slabostí a jsou často nemocní. Strach vyvolává chronická onemocnění a zhoršuje zpětně jejich průběh. Léčba na tělesné úrovni bývá proto často neúčinná. Emoce strachu může vést k onemocnění spojenému s nadbytkem jang chladu. Projevem je silná bolest, slabost, prochládání, obrny, mrtvice.
• Jin strach se může projevit jako strach z výšek, tmy, smrti a podobně.
• Jang strach je náhlý, těžko vysvětlitelný, například strach z pádu. Je nezvladatelný až panický, člověk hnaný jangovým strachem pobíhá jako choromyslný z místa na místo. Mnohdy je naopak člověk strachem až strnulý. Jeho zrak je zafixován do jednoho bodu, objevuje se třes rukou, neschopnost cokoli dělat.
Jak zvládnout emoce
Vztahy mezi emocemi se řídí – jak jinak – stejnými pravidly, jako vztahy mezi jejich „mateřskými“ prvky. Pokud jde o léčení, nebude nás nyní příliš zajímat cyklus rození, podle kterého se nemoc spíše rozvíjí a postupuje, ale cyklus vzájemného ovládání. Úryvek z Vnitřního kánonu, starověké čínské medicínské klasiky, to přibližuje takto: „Hněv poškozuje játra, ale smutek přemáhá hněv; radost poškozuje srdce, ale obavy překonávají radost; starosti poškozují slezinu, ale hněv překonává starosti; smutek poškozuje plíce, ale radost překonává smutek; obavy poškozují močový systém, ale starost překonává obavy.“ Je to praktický návod, jak škodlivou emoci ovládat, čili jakou emoci je třeba v pacientovi vzbudit, aby byl vyléčen. Nebude na závadu věci, připojíme-li na závěr také jednu „kazuistiku“, jak je vylíčena v díle I fang kchao (Výzkumy o lékařských postupech), které sepsal Wu Kchun koncem 16. století. „Wen Č’ byl muž [pocházející] z Čchi. Král Wej z Čchi byl chorý a vyslal posla, aby přivedl Wen Č’a. Když Wen Č’ dorazil, pravil k následníkovi trůnu: ,Král se uzdraví, jestliže se rozhněvá. Ale pokud se pokusí zabít mne na místě, co mám dělat?’ Následník trůnu odpověděl: ,Neměj obavy. Zachráním tě.’ Wen Č’ nebyl dochvilný, když navštívil krále. Jakmile vstoupil, postavil se na matraci [na níž seděl král], aniž by sňal obuv. Král, rozzuřený, přikázal sloužícím, aby Wen Č’a odvlekli, a byl hotov nechal ho uvařit k smrti. Následník trůnu v tom okamžení zasáhl a požádal krále, aby muže ušetřil. Králův hněv pominul a panovník odpustil Wen Č’ovi. Protože se tím [touto procedurou] uzdravil.”
Jak Wu Kchun dodává, příčinou královy choroby byla starost, a Wen Č’ tedy záměrně svým nevhodným chováním vyvolal v králi hněv, emoci, která starost ovládá. Podle pozdější verze se události seběhly stejně až do okamžiku, kdy král přikázal nechat Wen Č’a usmrtit. Dále historka pokračuje tak, že „následník trůnu a královna se ho marně zastávali, neuspěli. Přes všechnu jejich snahu byl Wen Č’ vařen zaživa ve velké nádobě. Když byl vařen tři dny a tři noci, jeho výraz se ani trochu nezměnil. Pravil: ,Jestliže mne opravdu chcete zabít, proč nedáte na nádobu víko, abyste zastavili [cirkulaci] jinové a jangové čchi?‘ Král přikázal přiklopit nádobu, načež Wen Č’ zemřel.“
(S použitím knihy MUDR. R. Růžičky, CSc., Učení o pěti prvcích, 2004)
autor: Ivana Karpenková
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 07/2010
Slabikář tradiční čínské medicíny
„Pozorný čtenář bude v dalším na rozpacích, neboť místo pěti základních prvků budeme mluvit o šesti. Je to jako u Alexandra Dumase a jeho mušketýrů – zatímco v názvu knihy se mluví o třech mušketýrech, spolu s d'Artagnanem jsou čtyři. Podobně tomu je i v našem případě u pěti základních prvků.“ MUDr. Radomír Růžička, CSc.
Proč je tomu tak, se můžeme dočíst v jedné z nejstarších knih čínské medicíny, v Knize složitých otázek, Nan-ťing, v kapitole 38, kde se dozvíme, že „je pět orgánů cang, avšak šest orgánů fu, neboť je k nim přiřazován i trojitý zářič“. Také tři ohřívače, tři ohně nebo tři části těla – to vše znamená totéž. Co si pod tímto pojmem můžeme představit, není příliš jednoduché vysvětlit. Nejedná se totiž v pravém slova smyslu o žádný z tělesných orgánů. Podle nejstarších teorií je zářič beztvarý orgán. V knize Nan-ťing se také říká, že zářič „má jméno, ale nemá tvar“. Je pravděpodobné, že z hlediska starších představ je tento „orgán“ podobný (anebo shodný?) s tím, čemu se v józe říká čakry, tj. určitá energetická centra nacházející se právě v oblastech, kam čínská medicína umisťuje tři zářiče. Konkrétním projevem tří zářičů je dosti komplikovaná akupunkturní dráha.
Podle novějších představ zde svou roli sice určité orgány hrají, jedná se však spíše o model, který vysvětluje, jak v organismu funguje hospodaření s teplem a vodou. Tento systém je založen na existenci dvou vzájemně se ovlivňujících energií. První z nich, prenatální čchi, je vrozená, určuje naši konstituci, nelze ji nijak doplnit a závisí na ní délka lidského života. Skládá se z genetického základu po rodičích, který ovlivňuje náš vzhled i povahové vlastnosti, a takzvané kosmické čchi, božského nebo kosmického původu. Je uložena v ledvinách a představuje dolní ohřívač. Prenatální čchi slouží jako základní výživa pro všechny orgány a jejich funkce. Druhá, postnatální čchi, určuje naši okamžitou kondici a je též tvořena dvěma složkami: potravní čchi získávanou z potravy a dýchací čchi získávanou ze vzduchu pomocí orgánu horního ohřívače, jímž jsou srdce a plíce. Tyto energie můžeme průběžně doplňovat a šetřit tak výdej vzácné energie prenatální. Záleží přitom na způsobu našeho života. Činnost tří zářičů probíhá z fyziologického hlediska tak, že dolní ohřívač – ledviny – vytváří s pomocí prenatální a postnatální čchi vlhký vyživující jin ledvin a zahřívající i aktivizující jang ledvin, které jsou základem jinu a jangu celého těla. Stoupající oheň zahřívá a aktivizuje střední ohřívač – slezinu se žaludkem – a ten pomocí tohoto tepla získává ze stravy jednak čchi, kterou posléze dodává celému tělu, a jednak šťávy, které tělo ochlazují a zvlhčují. Při správné funkci stoupá potravní čchi do horního ohřívače, aby zásobila jeho orgány – srdce a plíce. Plíce získávají ze vzduchu čchi dýchací a ta se v horním zářiči smísí se čchi potravní, čímž se vytváří postnatální čchi, kterou tělo přeměňuje do všech forem čchi – do krve, šťáv i do hmoty.
Patologické stavy
Protože čchi trojitého zářiče podporuje proudění celkové čchi a tekutin po celém těle, projevují se poruchy jeho vyváženosti různými stavy stagnace a zahrazování, jakými jsou například pocity plnosti, nadýmání nebo měkké vodnaté otoky. Kromě toho mohou vznikat i poruchy jeho jednotlivých částí. Onemocnění horního zářiče je většinou provázeno kašlem, dušností, narušením funkce srdce a plic. Poruchy středního zářiče mívají za následek zažívací potíže. Při napadení horkostí dochází k nadýmání a zácpě, v případě chladu ke špatnému trávení, kručení ve střevech nebo průjmům. Při horkosti ve spodním zářiči dochází k potížím s močením, v moči se může objevit krev, nebo dochází k těžkostem při vytlačování stolice. Při chladu a prázdnotě je naopak hojné močení až pomočování, stolice je řídká, objevují se průjmy.
V psychické oblasti na sebe může nerovnováha trojitého zářiče upozornit nedostatkem vstřícnosti a přehnanou starostlivostí o sebe i své blízké.
Podle tradiční čínské medicíny je dráha jangových tří zářičů energeticky na vrcholu mezi 21. až 23. hodinou, spadá pod element oheň, orgánem podléhajícím jeho vlivu jsou tepny a příslušnou emocí radost.
V pozdější době byl k trojitému zářiči přiřazen také jeho jinový protějšek, osrdečník (perikard) neboli obal srdce – blána, ve které je srdeční sval uložen. Jeho úkolem je ochránit srdce před vlivem zhoubných energií (horkost, chlad a podobně) a zabránit jejich přímému vniknutí do něj. Srdce je v čínské medicíně považováno za vládce všech ostatních orgánů a za sídlo ducha. Osrdečník je jeho strážcem, který jako první zastavuje a zachycuje chorobné činitele. Proto se říká, že „všechna škodlivost, jež je v srdci, nachází se v obalu srdce“. Jestliže však pronikne přímo do srdce, nikdo nemůže přežít. Jinový osrdečník přísluší, stejně jako jeho párový „orgán“ tři zářiče, k elementu oheň, a energetické maximum jeho dráhy je mezi 19. a 21. hodinou. S osrdečníkem se v textech čínské medicíny nesetkáváme příliš často, jen občas ve spojitosti s chorobnými stavy způsobenými narušením duševní funkce srdce, jako jsou pomatenost, poruchy vědomí, nesouvislé blábolení a podobně. V těchto případech se říká, že „horkost vstoupila do obalu srdce“.
Vnitřní orgány se v čínské medicíně rozdělují do tří skupin: je pět orgánů cang – játra, srdce, slezina, plíce, ledviny; šest orgánů fu – žlučník, tenké střevo, žaludek, tlusté střevo, močový měchýř, trojitý zářič; a zvláštní orgány fu – mozek, dřeň kosti, cévy, žlučník, děloha (jichž je šest nebo pět podle toho, zda počítáme žlučník, který patří také k orgánům fu). To jsou základní počty. Někdy se však setkáme s tím, že orgánů cang je šest, pokud jsou ledviny počítány jako dva orgány anebo když se za samostatný orgán považuje osrdečník. O orgánech fu zase můžeme uvažovat jako o pěti, nepočítáme-li trojitý zářič, což není anatomický orgán.
Trochu zmatené? To uvádíme jenom pro představu složitosti celého pohledu. Základní počet je však skutečně pět orgánů cang, šest orgánů fu.
(S použitím knih: V. Ando, Klasická čínská medicína I, 2005, B. Temelie, Výživa podle pěti elementů, 2002)
autor: Ivana Karpenková
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 06/2010
"Petiveria je přírodní prostředek na revmatismus a artritidu"
"Poprvé jsem se s touto rostlinou setkal v Paraguayi. Hned mi učarovala svojí česnekovou vůní a pikantní chutí, "říká bioterapeut Vladimír Ďurina.
Petiveria obsahuje mnoho biologicky aktivních látek, jako jsou například flavonoidy, triterpeny, steroidy, a sirné sloučeniny. Na Univerzitě v Chicagu zjistili, že obsažený dibenzyl trisulfid má protirakovinné účinky. Dalšími fytolátkami s protirakovinným účinkem jsou astilbin a kumarin. Petiveria alliacea je vytrvalá bylina, která dorůstá až do výšky jednoho metru. V Paraguayi a v Brazílii jí říkají tipi nebo pipi, v Peru Anam. Je to rostlina amazonských deštných pralesů a tropických oblastí Jižní a Střední Ameriky, Karibiku a Afriky. Má tmavozelené kožovité listy, nacházející se blízko u země. Má drobné bílé kvítky. Pokud list promnete mezi prsty, pocítíte česnekový zápach. Na jazyku čerstvá rostlinka chutná pikantně, protože obsahuje množství kapsaicinu. Proto se jí také říká česnekový plevel.
Pivoňka lékařská je asi ¾ metru vysoká rostlina s řapíky hluboce žlábkovitými a dva až třikrát trojčetnými listy, jenž jsou široce kopinaté, koncový je lístek trojsečný. Korunní plátky má tmavě červené, řidčeji bílé, o průměru několika centimetrů. Semínka jsou drobná, černá. Kvete v květnu a v červnu.
Je běžně pěstovaná okrasná květina, sázená obyčejně skupinově, takže vytváří jakýsi ozdobný keřík. Má ráda slunná a suchá stanoviště.
Předmětem sběru je řádně rozvitý tmavočervený květ, sbíraný v květnu a červnu, kořen, sbíraný v září a říjnu, a semeno, sbírané obvykle v září.
Nejužívanější částí pivoňky je kořen, který obsahuje alkaloid peregrinin, silici s peonolem, třísloviny, glutamin, sacharidy, organické kyseliny, minerální látky a také glykosid peonin. V květech nacházíme antokyanová barviva a sliz, v semenech, jež jsou silně olejnatá, sacharidy, bílkoviny, silici a třísloviny a alkaloid berberin.
Kořenová droga působí jako účinné spasmolytikum – tlumí křečovité bolesti a křeče vůbec. Od nepaměti se proto užívala i jako antiepileptikum. Její podávání je namístě při chorobách spojených s průjmy a kolikami. Droga zužuje cévy zvyšuje tonus dělohy a podporuje srážlivost krve. Pomáhá i při astmatu, ledvinových nebo žlučníkových kolikách a některých typech bolestí hlavy, ale také při krvácení z vnitřních orgánů, například při gynekologickém krvácení.
Květová droga se užívá v malých dávkách jako korrigens vůně a chuti čajových směsí. Od léčebného využívání květů se většinou, ke škodě věci, upustilo. Semena se používala na vyvolání dávení, například při otravách, dnes se tato aplikace pokládá za zastaralou.
Ikdyž se především dává přednost v homeopatii, je stále skvěle prospěšná v fototerapii. Některé druhy epilepsie je možné zvládnout terapeutickými dávkami pivoňkového kořene. Tato léčba přinejmenším sníží nebo i úplně vyloučí podávání antiepileptik.
Homeopaticky je zpracováván kořen i květ. Přednostně se vyhledávají čerstvé, na jaře kopané vedlejší kořínky, které se zpracovávají.
Tinktura se používá hlavně proti dětské křečovitosti, při hemeroidech, řitních trhlinkách, análnímu ekzému, tedy při všech potížích v oblasti konečníku.
Značný význam přikládáme esteticky krásnému tělu. Co je dokonalé a co nikoliv, se určuje podle zrovna společensky nastavených měřítek. Mnoho lidí trpí tím, že parametry nesplňují. Tělesných „deformací“ je řada. Někdo má vychýlenou pánev, jiný páteř, další krátký krk či asymetrii v obličeji nebo křivé nohy – a právě na ty se dnes podrobněji zaměříme.
Laicky řečeno, nohy mohou být zakřiveny do písmene O nebo X. Někteří lidé mívají dokonce kombinaci písmen – jednu nohu do O a druhou do X. V případě, že příčina této „deformace“ spočívá v kloubech, lze pro organismus bezbolestnou a nenásilnou metodou nohy srovnat. Prvotní podmínkou však je, aby holenní kosti byly rovné nebo téměř rovné.
Test rovných kostí
Sami můžete jednoduchým testem zjistit, jak na tom jste. Sedněte si na židli a natáhněte nohy před sebe, nejlépe rovnoběžně s podlahou. Prohlédněte si holenní kosti (tj. kosti, které spojují koleno a kotník), jsou-li od kolen ke kotníkům rovné (či téměř rovné). Zdají-li se vám vaše holenní kosti jako „rovné čáry“, testem pro rovnání nohou jste v první fázi prošli. Nemáte-li jistotu, jsou-li kosti rovné, či nikoliv, nechte si zhotovit rentgen této části nohou, aby se mohl změřit přesný úhel vychýlení kostí. V případě, že úhel jejich zakřivení je malý, lze nohy srovnat v kloubech, v porovnání s pacienty, kteří mají kosti rovné, zhruba na 80 %.
Jak rovnání probíhá?
Mám patentovaný speciální přístroj na rovnání nohou v kloubech. Při terapii pracuji s celou nohou – od kyčelního kloubu až k palci. Tato metoda rovnání je vhodná také v případě, kdy člověk podstoupil chirurgický zákrok rovnání kostí (tzn. lámání kosti a následnou instalaci nohy do přístroje, takzvaného aparátu dr. Ilizarova). Lékaři nedokážou změnit osu kosti v kloubu, pouze zakřivení kosti, a to chirurgickým způsobem. Vidím proto možnost velkého potenciálu v kombinaci přístroje na rovnání nohou a chirurgických zákroků.
Na věku nezáleží
Nikdo není příliš starý, aby nemohl mít krásné rovné nohy. I když je vám 70 či 80 let, není pozdě. Spíše naopak. Rovné nohy jsou prevencí proti artróze. Změní-li se postavení úhlu nohy, dotyčný pak chodí více zlehka, bez napětí, a je vitálnější než dříve. I když máte teprve malé děti, nebývá na rovnání jejich nohou příliš brzy. Malí pacienti reagují na terapii velmi rychle a není třeba v porovnání se staršími absolvovat tolik návštěv. Výsledek neuvidíte bezprostředně po skončení návštěvy, protože tělo začne na změnu reagovat zhruba po třech až pěti dnech. Působí zde totiž faktory lokomoce a ovládání pohybu. Každý člověk je navyklý na určitý způsob chůze a dalších pohybů.
A máte-li nohy rovné?
Díky terapii více zpevní, odvodní se a zkrášlí. Na stavbu dolních končetin mají vliv také sporty, kterým se hodně věnujete. Například nohy do O jsou typické u fotbalistů, hokejistů, žokejů a lidí, kteří se věnují karate a sjezdovému lyžování. Nohy do X formují on-line brusle. Naopak nezávislé na tvaru dolních končetin je plavání a běh na lyžích. Příklady z praxe S bolestmi zad přišla na terapii krásná žena s nohama do O. Bylo vidět, že ji tento problém velmi trápí. Navíc si z ní někteří lidé kvůli této deformaci utahovali. Sedm sezení stačilo k tomu, aby měla nohy pěkně rovné. Bylo to v období, kdy měla mít zanedlouho svatbu, vdávala se již v krátké sukni. Sedmdesátiletý pán nebyl nikdy v životě u moře, protože se styděl za své nohy do O. Bylo třeba 30 terapií, aby měl na stará kolena nohy krásné a rovné.
Ploché nohy
Mnoho dětí a dospělých má nohy do X. Tento defekt způsobuje ploché nohy. Váha se totiž při chůzi přenáší hlavně na vnitřní stranu chodidel. Máte-li ploché nohy, pak při našlapování vědomě přenášejte váhu více na vnější stranu chodidel, aby se zátěž rozložila na jeho celou plochu. Mnoho mých pacientů má ploché nohy a účinně jim v odstraňování tohoto problému pomáhá terapie na rovnání nohou.
Počet sezení se řeší individuálně, podle výsledku, který se dostaví vždy po poslední návštěvě. Je ideální, když po dokončení celé terapie chodí klient tak jedenkrát do měsíce „na preventivní údržbu“ rovných nohou.
Doporučuji též svým pacientům cvičení pro prevenci plochých nohou. Dvakrát denně asi 10 minut se procházejte vnější hranou chodidel po měkkém koberci. Dávejte si však pozor, abyste chození nepřehnali a nespadla vám nožní klenba. Nemáte-li jistotu při cviku a potřebnou dávku citlivosti, neprovádějte jej bez diagnostiky a průběžné kontroly lékaře! Uvádím cvik spíše proto, abyste se ještě více seznámili se strukturou metody.
Poradna Vjačeslava Kirjuchina
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 08/2010
Dosud někteří dietologové varují, že med způsobuje obezitu, protože má vysokou kalorickou hodnotu. Nesmějí ho prý jíst diabetici. Tyto obavy jsou ale zbytečné!
Med je sice velmi sladký, ale převažuje v něm jednoduchý cukr hroznový (glukóza) a ovocný (fruktóza). Lidské tělo tráví řepný cukr (sacharózu) velmi složitě a potřebuje k tomu mnoho minerálů, zejména vápníku. Právě proto se lidem, kteří dlouhodobě sladí bílým řepným cukrem, často kazí zuby a řídnou kosti kvůli nedostatku vápníku. Tělo se okyseluje a musí kyselost neutralizovat vápníkem. Důsledek? Máte-li osteoporózu, slaďte raději medem.
K tomu, aby včela sebrala nektar pro jediný kilogram medu, musí do úlu přinést svůj náklad při 150 000 výletech. Odborník A. Z. Zlotin tvrdí, že při tomto úkolu malý zranitelný tvoreček nalétá neuvěřitelných 360 000–460 000 kilometrů. Když přičichnete k jediné lžičce květového medu, pochází z tisíce květů. Na jedinou skleničku je zapotřebí nektar z dvou a půl milionu kvítků.
Po 2700 let lidé med užívali k léčení rozmanitých chorob (včetně tropických) až do plného pochopení příčin infekce a nasazení antibiotik. Vědci poté objasnili, že med působí jako antibakteriální (antiseptický) činitel – podobně jako penicilin a streptomycin. Účinnost přitom ovlivňuje druh léčivých rostlin, ze kterých pochází nektar.
Díky vysokému obsahu cukru med ničí bakterie procesem zvaným osmolýza (prasknutí buňky destrukcí buněčné membrány). Nemohou se na něm zachytit ani kvasinky ze vzduchu, protože obsah vody je příliš nízký.
Ve zlatavé sklenici je celá lékárna
V lidové medicíně se med používal pro krytí ran, popálenin a vředů, redukoval otoky a jizvy. Osvědčil se proti bolení v krku. Postačily dvě lžíce medu, které se spolu se šťávou z půlky citronu rozpustily ve sklenici vody. Další použití: choroby srdce, jater, žaludku a močového ústrojí, chřipková onemocnění, černý kašel, tuberkulóza plic, vředy, otravy. V zažívacím traktu působí jako přírodní antibiotikum. Ochraňuje sliznici žaludku před dráždivými látkami. Nefiltrovaný med může zabraňovat vzniku senné rýmy. Půl lžičky medu nalačno zklidní žaludeční vředy nebo podrážděný žaludek. Z hlediska čínské medicíny jsou žaludek spolu se slezinou a slinivkou párovými orgány a spolupracují. Sladká chuť stimuluje jejich činnost, navíc med je pro takovou stimulaci naprosto ideální. Osvědčil se i při snižování krevního tlaku, kdy užívání medu rozšiřuje krevní cévy. Tradičně slouží jako vhodný prostředek při nespavosti (dvě lžičky před spaním).
Med a cukrovka
Pokud jde o příčiny cukrovky, většina lékařských učebnic se tomuto tématu pečlivě vyhýbá. Jiné uznávají, že příčina je neznámá. Podávání inzulinu, což je hormon slinivky břišní, upravuje patologický stav u cukrovky a převádí cukr do glykogenu, což povaha cukrovky není schopna plnit. Inzulin je doplněk při léčbě diabetu, ale v žádném případě lék. Používání inzulinu je náročný postup. Pacient musí injekčně brát inzulin asi půl hodiny před každým jídlem, aby upravil tuto funkci. Jeho dávkování musí být přesně stanoveno, protože jednotky inzulinu musí korespondovat s následujícím jídlem a s pacientovou tolerancí cukru atd. Jakákoliv látka, která by mohla být orálně užívána při mírné cukrovce pro převod sacharidů na glykogen, by byla neocenitelná a překročila by prospěšnost jinak užitečného inzulinu. Úleva od těžkopádných podkožních injekcí by byla neocenitelnou službou. Zda by diabetici mohli využít med přeměnou na glykogen a nahradit potřebný zdroj energie pro své vyčerpané systémy, je problém hodný nezaujatého vyšetřování. Existuje mnoho indikací, že tato možnost tu je.
Med a rafinované cukry se liší nejen v chemických vlastnostech, ale také ve fyziologických účincích. Okolnost, že med obsahuje invertní cukry a ušetří zeslabeným zažívacím orgánům dodatečnou práci s inverzí komerčních cukrů, je důležitým faktorem a významnou výhodou. Ve vztahu k diabetu existují také další výrazně heterogenní funkce cukru a medu. Pokud byl inzulin podáván diabetickým pacientům před jídlem a byl přebytek jednotek inzulinu, než je následně spotřebováno sacharidů, nebo nebyla potrava vůbec, může se objevit vážný, často katastrofální inzulinový šok. Důvodem pro tuto událost je, že inzulin bude konzumovat cukr a již tak skromné rezervy organismu. Nedostatek krevního cukru je stejně nebezpečný jako nadměrný. Jedinou cestou k nápravě takové situace je řídit dostatečné množství glukózy a kompenzovat působení přebytku inzulinu.
Byly hlášeny případy, kde bylo podáno velké množství medu k odvrácení inzulinového šoku kvůli subglykemii, ale výsledky nebyly příznivé. Na druhou stranu, následující podání glukózy rychle neutralizovalo škodlivé efekty inzulinu. Pomalá absorpce ovocného cukru a zpoždění transformace v systému do glukózy by se považovaly za neefektivní. To jasně dokazuje, že na chemickém a fyziologickém základě existuje rozdíl mezi obyčejným cukrem a medem. Stejná nerovnost je mezi glukózou a ovocným cukrem, druhou důležitou složkou medu. Příznaky subglykemie, které následují po úplném odstranění jater u zvířat, byly rychle odstraněny podáváním glukózy, zatímco ovocný cukr se ukázal jako neúčinný. Je pozoruhodné, že ovocný cukr se jen zřídka – pokud vůbec – nalézá v krvi.
Bylo zaznamenáno mnoho případů, kdy byl med diabetiky dobře snášen a dodával jim požadovanou energii. Některé z těchto zpráv tvrdí, že med byl použit v beznadějných diabetických situacích, a s úspěchem. Některé zprávy jsou velmi poučné. Pan G. J. (USA) píše: „Byl jsem železniční inženýr, ale stal jsem se obětí cukrovky a musel jsem se vzdát práce, protože jsem byl velmi slabý. Doktoři prohlásili, že pro mě neexistuje žádná naděje. Pak jsem se rozhodl pro dietu, byť ji doktoři odmítli. Tady je: špenát - syrový nebo vařený, většinou syrový; hlávkový salát slazený medem a limetová šťáva; syrová mrkev – umytá, vykartáčovaná a strouhaná, slazená medem pro chuť; salát ze syrového zelí s limetovou šťávou a med; zralá rajčata – syrová nebo konzervovaná, slazená s medem; celozrnný pšeničný chléb. Od počátku diety doktoři nemohli najít stopy cukru, ačkoli mě jich testovalo několik, aby uspokojili svou zvědavost. Nyní je mi 65 let, jím všechno a pracuji jako každý muž mého věku.“
Pan L. M. D. z New Yorku píše, nejenom, že vyléčil mnoho případů revmatismu pomocí včelích žihadel, ale dodává také seznam lidí, kteří byli obětí cukrovky. Potom, co si dopřáli med, uzdravili se. „Jedni manželé trpěli oba cukrovkou, léčili se u různých lékařů dlouhou dobu bez zlepšení. Nakonec zahájili dietu sestávající z velkého množství medu a spousty ovoce, a dnes jsou oba v pořádku.“ Taková odhalení, i když pocházejí od laiků, by měla vzbudit pozornost úctyhodného lékařského bratrstva.
K ospravedlnění domněnky, že med se může dávat diabetikům, vede také tvrzení zástupců lékařského povolání. Dr. F. C. Ameiss obhajuje med tupelo (druh modřínu) pro diabetiky, protože obsahuje minimum dextrózy a maximum fruktózy. Dr. Desiderius de Beszedits z Mexika již v roce 1934 napsal: „Použití medové diety v léčení cukrovky může vypadat nevědecky, nelékařsky, dokonce skoro hloupě teoretickému nebo povrchnímu pozorovateli. Právě při tomto psaní, jsou moje včely zaměstnány nošením medu z rostlin v květu nazývaných retama nebo tecoma mollis, retania nebo tronadora. Dělám výluh a výtažek z této rostliny (listy a kořeny) a dávám ji diabetickým pacientům v kapkách v čaji manzanilla, když nemůžu získat listy na čaj, kterému dávám přednost. Čaj, tinktura a vodní extrakt rostliny mají rozhodně a zřetelně antiglykosurické a eupeptické vlastnosti a jeho antipolyurický účinek je rychlý. Nyní všichni víme, že včela saje kvintesenci z květové šťávy, přidává něco ze sebe (sliny nebo jiné substance), a pak vše zpracuje do medu. Každá země má velký počet léčivých rostlin a včely sbírají jejich med i z jejich květů. Není těžké pochopit, že z tohoto důvodu se med hodí do léčebné diety pro diabetiky. Nejpravděpodobněji je právě správnou potravou pro zeslabené hladové žlázy.“ Názor, že léčivé vlastnosti jistých rostlin se přenáší včelami z květů do medu, je dosti rozšířený. Menelik, velký král Etiopanů, údajně pěstoval stromy Coso, pod kterými umístil včely. Med Coso, který včely sbíraly z květů, byl považován za vynikající lék proti parazitickým červům. Lžíce medu ve vodě stačila na to, aby byly viditelné výsledky. Domorodci v Indii kapou med z lotusu do očí a léčí tak šedý zákal. Důvěra v antituberkulozní účinek eukalyptového medu je světoznámá.
Dr. A. Y. Davidov z Ruska zjistil, že med je dobrou náhražkou cukru a jiných sladkostí při cukrovce. Věří, že med brání acetonemii a snižuje obsah cukru v moči navzdory faktu, že obsahuje 75 % cukru. Jeden z jeho pacientů užíval půl kilogramu medu během deseti dnů bez zvýšení obsahu cukru v moči. Když bylo užívání medu zastaveno, procento cukru v moči se zvýšilo a pacientovi byly podány 4 čajové lžičky medu denně, potom obsah cukru znovu poklesl. Dr. Davidov hlásil dalších šest případů, kde měl med prospěšné účinky při cukrovce.
Profesor A. Szent-Györgyi, objevitel vitaminu C, publikoval zajímavé výsledky, které získal ústním podáváním kyseliny jantarové v léčení kyselosti cukrovky. Toto, pokud se to potvrdí, může vysvětlit příznivé účinky různých kyselin, mimo jiné mléčné, jantarové, citronové, jablečné a dalších, které med obsahuje. Vytváření nebezpečného acetonu při cukrovce je možné upravit za pomoci těchto kyselin. Za ovocnými kyselinami nemusíme jít daleko. Obsahuje je každé ovoce. Angrešt má třeba kyselinu jantarovou, jablko kyselinu jablečnou a citron kyselinu citronovou. Podobně jsou na tom i jiné druhy ovoce, které můžeme použít pro ideální snídani. Jak taková snídaně může vypadat? Připravíme ji z nastrouhaného jablka, ovesných vloček, šťávy z citronu, bílého jogurtu, a vše osladíme medem.
Dlouhověkost a hladina inzulinu
Zkoumáním dlouhověkých lidí bylo zjištěno, že mají výrazně nižší hladinu inzulinu v krevní plazmě, nižší výskyt nádorových onemocnění, kardiovaskulárních problémů, celkově se těší většímu zdraví a fyzické a duševní pohodě. Na jednu z nemocí, kdy člověk zapomíná a hledá svoje věci, se můžeme podívat i z jiného úhlu. Alzheimerova choroba je v podstatě jiná forma cukrovky, kdy organismus nedostatečně využívá vyprodukovaný inzulin. Buďme věrni potravinám, jež nám dala příroda. Co si můžeme jako výživu, kromě medu, naordinovat z preparátů Diochi při diabetu? Rozhodně Vista Clear. Obsahuje ideální složky pro regeneraci ledvin a fytolátky napomáhající snižovat hladinu cukru v krvi, a výtažek z koňského kaštanu má prokázaný účinek při obezitě. Slabá funkce ledvin je vždy v pozadí dysfunkce hormonálního systému a kaštan koňský obsahuje látky podobné hormonům v kůře nadledvinek. Ve Vista Clearu se násobí několik účinků dohromady: antiobézní, antidiabetický, regenerace ledvin, kloubů a očí. Vše, co by mohl potřebovat diabetik s nadváhou.
(Autor naléhavě upozorňuje diabetiky, aby med nepoužívali bez porady s lékařem.)
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 05/2010
Dnes probereme konkrétní zdravotní téma na pozadí jeho hlubších příčin. Vede mne k tomu jednoduchý důvod. Jde o velmi rozšířené onemocnění, vědeckou medicínou nepochopené, a tedy zdravotním systémem naprosto neřešitelné. Navíc se zdá, že případů poslední dobou lavinovitě přibývá…
Tento text nebude pouze obsahovat rozbor energetických a biologických zdrojů zvláštního příznaku plovoucích teček, nýbrž (samozřejmě) nabídne konkrétní a logická řešení. Jinak by neměl smysl a sklouzli bychom snadno do hnijících vod materiální vědy ve vazalských službách průmyslu a byznysu. Lékaři v pojišťovenském systému univerzitní medicíny – pokud se vůbec s pacientem baví, poučí jej o příčinách jeho obtíží (které většinou neznají), vystraší (vynucování autority), jaký by mohl být vývoj bez jejich léčby – a ve finále nevyléčí.
Mluvíme o tzv. plovoucích tečkách v očním sklivci – šedavých skvrnkách či drobných útvarech, jež se pasivně pohybují přes zorné pole při pohledu na světlou plochu (nebe či stěnu, okno…). Pohnete očima a skvrnečky se střelhbitě rovněž pohnou – jak hejno rybiček a pak si zase pomalu plují jedním směrem. Někdy jich je méně, třeba jen jediná či žádné, jindy zase více. Lze i vysledovat jisté periody většinou v řádech týdnů. Lidé s tímto zvláštním příznakem buď nikam nezajdou a příliš o tom ani nemluví – jako o množství dalších delikátních symptomů nejen tělesných, ale zejména psychických a to už vůbec nemluvím o energetických a spirituálních stavech a zkušenostech. Podvědomě (často i vědomě a naprosto oprávněně) se bojí, že by skončili na psychiatrii a jejich okolí by je odmítlo jako někoho s nebezpečnou a vysoce nakažlivou nemocí. Není to kafkovská či orwellovská psycho sci-fi. Je to realita všedních dnů. Tolik moje skoro 40letá lékařská praxe.
Zkuste říct psychiatrovi, že slyšíte hlasy či vidíte něco, co ostatní občané nevidí. Něco, co je materialistickou vědou definováno jako neviditelné – a tedy nereálné. Nebo že jste přesvědčeni, že skutečná realita není hmotné povahy, že celá ta ordinace se vším tím vybavením je pouhým odrazem jediné skutečnosti. Přiřknou vám dg. schizofrenie a poučí vás o tom, že je to nevyléčitelné, ale že je nutné do smrti brát léky a docházet na pravidelné kontroly. Že jste nebezpeční. Nevěříte? Zkuste to… Není nad vlastní zkušenost. Upřímně: Raději to nezkoušejte a prostě mi to věřte (nebo ne). Možná, že byste se zbytečně pak zapletli, třeba by vám rovnou sebrali řidičák, ve finále i svéprávnost. Ježíš se kdysi prohlásil za krále, za božího syna. Z pohledu odborníků na psychiku jasný případ schizofrenních bludů. Tenkrát psychiatři ještě nebyli. Ale byli jim podobní, vlastnící patent na rozum… a nepomohla mu ani četná svědectví. A zřekli se ho. Vydali… byl nebezpečný.
Ale zpět k tečkám (abychom se zbytečně nezaplétali).
Ještě nikdy jsem se nedoslechl o jediném případu, kdy by oční lékař někomu v těchto případech pomohl. Na rozdíl třeba od dermatologů, kteří systémově předstírají, že léčí ekzém či jiné vnitřní kožní projevy, oční specialista rovnou řekne, že to léčit nelze. A rozvíjí různé myšlenky a teorie, čím by to mohlo být způsobeno a oč se tedy jedná. Kdyby to nebylo tak smutné, tak bychom se mnoha výplodům fantazie mohli srdečně zasmát. Možná, že mi to mnozí z vás nebudete věřit, ale alespoň jednou za týden (desítky let) v ordinaci slyším a vidím nepřímé důkazy, že nejmodernější vědecká medicína založená na důkazech ve své praxi funguje v podstatě na úrovní věštění z kávové sedliny a zaříkávání. S výjimkou urgentní péče a operativy. Několikrát jsem dokonce obdržel referenci, že jim okulista pravil, že se jim to jenom zdá – a nabídl vyšetření u kolegy psychiatra. Samo sebou se do očí podívali a nic neshledali. Tak je to jasné: Nic tam není! Očař nic nevidí…
Paraziti mohou být příčinou mnoha špatně diagnostikovaných chorob, a to nejen očních.
Nuže k tečkám. Mnoho let mám stopu a jdu po ní. Někdy před dvaceti léty ke mně přijela vysokoškolsky vzděláná paní pracující ve státní správě. Dobře jsem ji znal. Svěřila se mi, že ji mnoho let obtěžují a znervózňují ony plovoucí skvrnky v zorném poli. Navíc se u ní posledních asi deset let rozvinuly již objektivní oční příznaky. Bolesti očních bulvů, podivné výtoky ze spojivkových váčků, záněty rohovky i čočky. Oboustranně. Spousta očních vyšetření, spousta různých kapiček. „Řekla jste jim o těch skvrnkách, co vidíte“, zeptal jsem se jí. „Samozřejmě…“ Tak jsem dumal. Pak jsem jí podal tužku a papír. „Nakreslete je, pokud můžete“, poprosil jsem. Bez rozmýšlení se chopila tužky a ty vločky, sklivečky, flokusy, tečky, jak to lékaři roztomile nazývají, nabyly svých tvarů. Tušil jsem, leč byl jsem ohromen detaily. Díval jsem se na jasné drobné parazity, tak, jak jsou zobrazeny na fotkách parazitologických atlasů. U některých nechyběla tmavší hlavička a článkovité zahnuté tělíčko, dokonce i náznak kusadel bylo možno identifikovat. Pacientka také vyobrazila tři vývojová stádia – od larviček (tečky) až po tzv. dospělce. Zíral jsem. Jen lituji, že jsem si ten výkres neschoval.
Problém byl v tom, že jsem tou dobou ještě neznal léčbu. Neměl jsem ani ponětí, kam ji ev. poslat. Protiparazitární alternativa se teprve rodila a vzájemná informovanost byla na nízké úrovni. Dával jsem jí pouze homeopatika, která měla jen chabý a přechodný účinek. Kupodivu mi paní potvrdila, tento původ svých obtíží tušila, ale bála se o něm zmínit před lékaři. I dnes by jí to nebylo nic platné…
Od té doby jsem se otevřel myšlence, že drobní a okem neviditelní (ovšem v očním sklivci velmi dobře viditelní) paraziti mohou být příčinou mnoha špatně diagnostikovaných chorob a to nejen očních. Později s rozvojem informatiky a rezonanční diagnostiky jakožto i celé, tzv. alternativy, jsem pochopil, že i naprostá většina psychóz, nevysvětlitelných úzkostí a panik i depresí mají na svědomí parazité zabydlení v mozku. Také jsem např. díky Dr. Josefu Jonášovi pochopil, že psychiku utváří tlusté střevo. Nikoliv mozek. Ale to už se dotýkám širší problematiky, kterou zde nechci řešit. Mnoho srdečních arytmií jsou vlastně mikroparaziti ve vegetativních nervech myokardu. Po odstranění parazitů arytmie mizí.
Také jsem dobře pochopil, že vědecká humánní (ne tak veterinární) medicína parazity – mimo metrových tasemnic a škrkavek lezoucích v ordinaci z nosu, na parazity prostě nevěří. Platí dodnes. Před dvěma lety mi jeden z našich předních parazitologů, s ním jsem chtěl navázat plodný dialog, sdělil, že jsou to nesmysly. Věc jsem konzultoval s několika patology. S onkology. Existují vědecké materiály dokazující, že mnoho domnělých zhoubných nádorů včetně metastáz jsou ve skutečnosti parazitární hnízda či cysty. Viz např. profesorka očního lékařství v Moskvě, dr. Jelisejevová. Pilně jsem studoval a vnímal pacienty v ordinaci. Plovoucí a tečky v očích jsou imunitou omráčení mikroparaziti, jež jsou lymfou odnášeni do krve a jejím prostřednictvím do vylučovacích orgánů. Proto se tak bezmocně a bez aktivního pohybu, navíc víceméně periodicky dle svých vývojových cyklů, vznášejí před zraky nemocných. Lymfu nelze vidět – až na oční sklivce! Od té doby jsem zaznamenal stovky takových případů a dnes už mohu nabídnout či zprostředkovat pomoc.
Několik mých klientů dokonce doneslo k lékaři drobného parazita ve zkumavce, nic platno. Nedávno jsem měl v ordinaci paní, která mi líčila, že cítí pod kůží pohyby a několikrát jí s čela vylezl tenký černý červíček. Praktický lékař jí doporučil léky na zklidnění. Mnoho lidí má nepoznanou malárii projevující se periodickými teplotami a únavou. Takže paraziti spolu s borreliemi a chlamydiemi jsou velkým epidemickým problémem a lékaři, které si platíme přes zdravotní pojišťovnu, to ignorují.
Metoda autopatie může tento problém vyřešit. Používám převařenou slinu ev. střevní obsah jako zdroj informace pro imunitu, na jaký cíl se má zaměřit a souběžně se informují paraziti o vlastní smrti (převaření vzorečku ve vodě) a tak se „dozví“ že v daném organizmu nemají perspektivu a snadněji se mají k odchodu. Dále i autopatii u prány, tedy netělesnou. Ta má vyšší poslání…jakožto i jakákoliv infekční onemocnění.
V pokročilých případech odkazuji své pacienty k odborníkům na diagnostiku a léčbu parazitů. Těch mnoho není a rozhodně nepracují v oficiálním zdravotním systému. Většinou ani nemají lékařské vzdělání. Mají ale výsledky! To je důležité. Tito lidé se mají možnost uzdravit. Používají informační léky v kombinaci s přesně zacílenými antiparazitiky, které daného parazita umí zabít. Léčba trvá několik měsíců.
Mikrosvět je užitečným prostředníkem mezi naší chorou myslí a tělem. Na mikrosvětě stojí psychosomatika. Oním pojítkem mezi psyché a tělem (soma) je mikrosvět nezastupitelný. Infekce a záněty nám mohou zprostředkovat nepříjemné symptomy. A ty nás mají upozornit na to, že nejsme dostatečně „in" vzhledem k Životu. S tím může právě pomoci i ona autopatie z prány, tedy ze sedmé čakry (neviditelné antény). Vyladí program a mikrosvět pak nebude k nám přitahován. Toto jsou Zákony. Není výjimek. Jsou pouze výmluvy a pomluvy. A neschopnost vyléčit. To je obraz aplikované materiální vědy. Bohužel…
Stejné zákony platí i v makrosvětě. Pak také můžeme shledat, že my sami jsme se stali parazity této Země. Vida, od plovoucích teček až do kosmu. Z vyššího principu jest vše hrou a vše má vývoj. Ale tím vás chci jen na konci kapku utěšit. Vše dobře dopadne… Ale to znamená, že je třeba občas máknout. Tady a TEĎ!
Podle odborných studií se imunita odvíjí od počtu T lymfocytů v organizmu.
Imunitní systém se skládá ze dvou základních složek – vrozené a získané (adaptivní) imunity, které fungují ve vzájemné spolupráci. Každá z nich disponuje různými typy buněk s různými úlohami. Adaptivní (získaný) imunitní systém se skládá ze tří hlavních typů buněk. Jsou jimi:
Funkce T lymfocytů
B lymfocyty, resp. plazmatické buňky, dokážou tvořit protilátky proti infekcím. Protilátky většinou zastavují patogeny mimo buňky, navážou se na ně, tím neumožní vstup do buňky a zároveň je označí pro rychlejší odstranění.
T lymfocyty jsou brány jako pomocné buňky, jedná se o druh bílých krvinek tvořících se v kostní dřeni, při růstu opouštějí kostní dřeň a migrují do brzlíku, ve kterém dozrávají. Zralé T lymfocyty exprimují na svém povrchu různé proteiny, které označujeme jako CD4+ T nebo CD8+ T. Tyto bílé krvinky sice nemají schopnost rozhodovat o formě imunitní odpovědi, ale zesilují nebo potlačují funkci ostatních (poškozených nebo virem napadených) buněk nebo nevhodné buňky dokonce zabíjejí, zastavují jejich replikaci uvnitř buněk, tj. podílejí se na kontrole infekcí.
Při prvním setkání s infekcí trvá nějaký čas, než vznikne reakce a vytvoří se adaptivní imunita. Tato „dělba práce“ se jeví jako účinný mechanismus k eliminaci infekcí. Obecně se však dá říci, že T lymfocyty jsou podstatou specifické (získané) buněčné imunity.
Paměťové buňky - T lymfocyty
Paměťová buňka je označení pro bílé krvinky ze skupiny lymfocytů, které se v těle uchovávají po proběhnuté imunitní odpovědi. Zajišťují tím imunitní paměť. V praxi to znamená, že druhá infekce konkrétním patogenním organizmem vyvolá silnější a pohotovější odpověď, než primární infekce. K paměťovým buňkám patří paměťové B-lymfocyty a paměťové T-lymfocyty. V obou případech však platí, že jsou tyto buňky přizpůsobeny k potírání konkrétního patogenního organizmu, jako je určitý druh bakterie nebo viru.
Jak si udržovat silný imunitní systém?
Základem zdravého těla a tedy i obranyschopnosti organismu je vždy na prvním místě
V případě, že alespoň trochu dbáme na to, abychom měli kvalitní výživu, která se skládá z velkého množství zeleniny a ovoce, jsme na dobré cestě k silnému imunitnímu systému. Nelze určit, který z vitamínů je nejdůležitější, je potřeba zajistit tělu dostatek všech vitamínů, protože každý spouští v těle jiné chemické reakce. Stejné je to i u minerálů, dostatek jednoho minerálu zajišťuje vstřebatelnost minerálu druhého a ten třetího. Vitamíny a minerály jsou silnými antioxidanty, které se podílejí na tvorbě bílých krvinek a tím silného imunitního systému.
Kozí kolostrum – biologické zlato
Kozí kolostrum, nebo-li mlezivo, je mateřské mléko, které produkuje koza první hodiny, max dny po porodu kůzlete. V kozím kolostru je zastoupeno největší množství účinných látek, jako jsou: imunoglobuliny protilátky, laktoferin, vitamíny, cytokin, růstové hormony, biominerály, antibakteriální a antivirové látky, interferon a další. Právě tyto látky pomáhají našemu tělu obnovit a posílit imunitu (obranyschopnost organismu). Díky pastvě se do mleziva dostávají látky, které se nacházejí v bylinách a venkovních porostech. Koza si sama z bylinek vybírá to nejlepší a přirozenou cestou se prospěšné látky dostanou až do kolostra. Bioinformační doplněk stravy kapsle TCD 4 Imuserol s obsahem kozího kolostra, ovesných betaglukanů a koriandrové silice byl vyvinut právě pro podporu adaptivní, nebo-li získané imunity a pro zvýšení počtu T lymfocytů v těle.
Svou získanou imunitu máte ve svých rukou - zajistěte tělu dostatek výživových látek jako jsou vitamíny, betaglukany, minerální látky, přírodní flavonoidy!
TCD4 Imuserol kapsle - doplněk stravy s kozím kolostrem a ovesnými betaglukany.
Kozímu kolostru se říká biologické zlato, protože obsahuje maximální množství účinných látek, které tvoří základ imunity mláďat. Stejné je to i u dětí - novorozeňat, které v prvních dnech po porodu získávají od matky mlezivo bohaté na imunoglobuliny a má nižší obsah laktózy.
Betaglukany jsou přírodní komplexní polysacharidy, které se nachází v obilninách, houbách a kvasinkách.
Superschopnost betaglukanů spočívá v aktivaci makrofágů - buněk, které hrají důležitou roli v imunitní reakci organismu.
Aby měly betaglukany na lidský organizmus příznivý vliv, musíte je konzumovat pravidelně a v dostatečném množství. Dobrou zprávou je, že se jimi nedá předávkovat.
Koriandr setý pomáhá udržovat normální činnost kardiovaskulárního systému, normální hladinu cholesterolu v krvi, působí na činnost nervové soustavy, stav pokožky, podporuje chuť k jídlu a pomáhá normálnímu trávení.
CD Flavonoidy jsou bioinformační bylinné kapsle s obsahem vitamínů C, B2, D3 a flavonoidů (přírodních, bylinných účinných látek), které působí v organizmu jako antioxidanty, tj. zhášení volné radikály a pomáhají tak organizmu udržovat jeho zdraví.
Vitamín C je v kapslích zastoupen ve dvojí formě. jako vitamín C a ESTER-C, což je nekyselá forma vitamínu C, která nezpůsobuje podráždění žaludku. Vzhledem k neutrálnímu pH, je možno užívat Ester-C dlouhodobě.
Vitamín C pomáhá snižovat únavu, udržovat zdravý imunitní systém, pomáhá v normální produkci kolagenu v těle, zvyšuje vstřebávání vápníku a tím pomáhá udržovat zdravé klouby, kosti a zuby, pomáhá zvyšovat vstřebávání železa, dále vitamínu E pro zdravou pokožku, přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem.
Vitamín D3 se vyznačuje protizánětlivou aktivitou, přispívá k normálnímu vstřebávání vápníku a fosforu, tj. k udržení normálního stavu kostí, svalů a zubů, podporuje normální imunitní systém a podílí se na procesu dělení buněk.
Vitamín B2 - Riboflavin je důležitý pro důležitý pro dobrý stav kůže, očí, funkce srdce a dalších orgánů. Jelikož má významný vliv na metabolismus cukrů, tuků a aminokyselin, ovlivňuje celkovou energetickou přeměnu v organismu. Jako součást enzymů v dýchacím řetězci je nezbytný pro základní buněčný metabolismus. Nedostatek vitamínu B2 se může projevit jako trhliny v ústních koutcích, bolest a pálení rtů, pálení jazyka, záněty dásní, pálení očí, záněty spojivek. Dále by vás mohla postihnout chudokrevnost, světloplachost, poruchy funkce nervů. Nedostatek vitamínu B2 se může projevit také na psychice a intelektu.
TROMBOSERIN multivitamín jsou bioinformační kapsle s patentovanou látkou Fruitflow® a vitamíny:
Fruitflow® je patentovaná látka vyrobená z extraktu rajčat, působí jako aspirin, ale bez vedlejších účinků, pomáhá udržovat normální srážlivost krve a normální krevní tlak.
Vitamín A Retinol, vitamín B-1 Tiamin, vitamín B-2 Riboflavin, vitamín B-3 Niacin, vitamín B-5 kyselina pantotenová, vitamín B-6 Pyridoxin, vitamín B-9 kyselina listová Foliacin, vitamín B-10 Paba kyselina paraaminobenzoová, vitamín B-12 Kobalamin
Vitamín D3 Calciferol
Vitamín E
Vitamín H Biotin
Koenzym Q10
Extrakt medicinální houby Rezavec šikmý - ČAGA
Extrakt bylin: Pampeliška lékařská, Právenka latnatá, Červená řepa, Resistaid - extrakt modřínu, Voňatka citrónová a Plečky obecné
VIRAIMUN kapsle s extrakty 4 medidinálních hub s betaglukany
Reishi
Cordyceps
Shiitake
Maitake
CASSIS - šumivé rozpustné tablety s vitamínem C, betaglukany a extrakty ACAI Berry a černým rybízem.
I.
Základní ustanovení
adresa: Průmyslová 1306/7, Praha 10, 102 00
email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
telefon: 222764004
II.
Zdroje a kategorie zpracovávaných osobních údajů
III.
Zákonný důvod a účel zpracování osobních údajů
IV.
Doba uchovávání údajů
V.
Příjemci osobních údajů (subdodavatelé správce)
VI.
Vaše práva
VII.
Podmínky zabezpečení osobních údajů
VIII.
Závěrečná ustanovení
Tyto podmínky nabývají účinnosti dnem 25.5.2018.
Regenerace ve Sféře
Nemoci můžete předejít, když vyrovnáme nedostatek energie v meridiánech. Cílem našich ryze českých přípravků je zharmonizovat energetickou síť dříve, než dojde k dlouhodobému energetickému úbytku.
Vladimír Ďurina
„Mým cílem bylo vymyslet takový produkt, který bude stejně silný jako antibiotika, bude na přírodní bázi, bude v něm něco z krystalterapie, něco z fytoterapie a něco z informací rostlin.
Myslím si, že mnoho lidí, kteří onemocněli nějakou chorobou, dojde k tomu, že nejcennější v životě je zdraví. Tím to začíná a tím to končí.“
Roberto Carlos Gomez Colman
Diochi Paradise
České produkty, které pomáhají