Diochi vyrábí ryze české přípravky propagující zdravý životní styl. Zjistěte, jak nahlížíme na vaše zdraví.
Příjemné teplo, ulevující chlad, voňavá směs bylin, vyživující olej či uzdravující látky z ovoce, zeleniny a dalších přírodních produktů, jako je mladý ječmen, propolis, aloe vera, přinášejí značnou úlevu při široké škále zdravotních neduhů.
Obkladová léčba se odvíjí především od vašich pocitů a nálad. Všeobecně platí pravidlo, že při zánětech, horečkách, angínách, otocích, modřinách, bolestech zubů, aftech na dásních, ekzémech a štípnutích hmyzem se přikládají studené (případně ledové obklady), a naopak při nachlazení, kašli, chrapotu, tlaku na průduškách, menstruačních křečích, bolestech břicha ze špatného zažívání a růstových bolestech svalů u dětí se využívají obklady teplé.
Základní pravidlo – zkoušení a pozorování
Připravujete-li si studený obklad, věnujte pozornost jeho teplotě. Ne vždy musí být pravda, že čím studenější, tím účinnější. Například některé angíny potřebují hodně studeno, a tak nejlepším prostředkem, jak zmírnit bolest, je jíst zmrzlinu. U některých typů angín byste si naopak uškodili.
Při horečkách se doporučuje studený zábal či obklad, ale nesmí být ledový! Nejste-li si proto jisti správnou teplotou, využijte spíše obkladu z tvarohu, který nanesete na chodidla, převážete ručníkem a necháte asi 20 minut působit. Podle potřeby postup opakujte. Při bolestech hlavy vám může ulevit příjemně chladný obklad na čelo, nebo naopak horký obklad na ramena a zátylek.
Stejně tak při zánětu středního ucha se všeobecně doporučuje studený obklad, ale zrovna vám může přinést úlevu obklad teplý a suchý. Snad jen u otoků kotníků, pohmožděných kolen a dalších obdobných úrazů dělají většině lidí dobře hodně studené obklady až ledování. Nepokládejte led či v pytlíku zmraženou zeleninu přímo na bolavé místo, ale zabalte jej nejprve do ručníku, abyste si přímým kontaktem nepoškodili kůži.
U ekzému, kopřivek, vyrážek se doporučují studené obklady na bolestivá místa. Jsou však lidé, kterým spíše pomáhá osprchovat podrážděné místo co nejvíce horkou vodou. Opatrně tedy zkoušejte, co vyhovuje vám, ve vašem individuálním případě. Pro inspiraci jsem připravila několik tipů na léčivé obklady. Snad vám přinesou úlevu.
Levandule pomáhá při nachlazení
Jednou ze širokého spektra možností využití léčivých účinků levandule jsou právě začínající bolesti v krku, kašel a rýma.
Levandulový masážní olej můžete vtírat do hrudníku, zad či oblasti krku. Poté přiložte teplý suchý obklad či zavažte krk teplým bavlněným šátkem. Můžete tak stihnout ještě odvrátit nepříjemný kašel a palčivou bolest na průduškách.
Využíváte-li působení bylinkových polštářů, teplo v nich delší dobu udržíte tím, že je před použitím dáte zahřát do trouby na mírnou teplotu.
Opar na rtech
Můžete využít různé druhy obkladů. Nejúčinnější jsou samozřejmě v počátečním stadiu onemocnění. Na vatový tampon nakapejte několik kapek propolisové ústní vody, kterou zakoupíte běžně v lékárně či v prodejnách se zdravými produkty. Můžete si též připravit obklad z hypermanganové vody. V případě nouze položte na rty použitý čajový pytlík (čaj černý i zelený obsahuje kyselinu taninovou, která má protivirový účinek) či kostku ledu. Obklad přiložte na několik minut a opakujte co nejčastěji, až do pocítění úlevy.
Stejně tak propolisová ústní voda pomáhá při aftech v ústech. Nakapejte na tamponek několik kapek tekutiny a přiložte na pár minut na bolavou dáseň. Při častém opakování příznaky brzy odezní.
Na opary se též osvědčilo přikládat zelený prášek z mladého ječmene, který se pro své léčebné, chladivé a stahující účinky též hodí pro ošetření řezných ran.
Šalvěj ulevuje od bolesti zubů
První pomoc při náhlé bolesti zubu vám může poskytnout šalvěj. Připravte si nálev a nechte jej vychladnout na příjemnou teplotu. Poté naberte tekutinu do úst a snažte se ji udržet co nejdéle (nejlépe dokud nevychladne), udělejte si zkrátka „vnitřní obklad“. Vyplivněte, a postup opakujte několikrát po sobě. Užívání šalvěje se nedoporučuje těhotným ženám!
Jírovec účinkuje při hemoroidech
Pro toto nepříjemné žilní onemocnění si můžete připravit obklad z jírovce podle receptu léčitelky Věry Slavíkové. Nasbírejte si v sezoně plody jírovce, usušte, oloupejte a jemně nastrouhejte. Tím získáte surovinu, kterou můžete používat po celou zimu, až do další sklizně. Půl čajové lžičky prášku smíchejte s trochou kvalitního oleje tak, aby směs zůstala tuhá. Potom ji zahřejte na 40 °C a tuto teplotu udržujte asi 2 minuty. Směs dejte do čistého plátýnka a vytvořte roubík. Nechte jej zchladnout na tělesnou teplotu, a poté přiložte na postižené místo asi na 20 minut.
Suché obklady na bércové vředy
Na běžně ošetřený bércový vřed přikládejte obklad ze směsi brutnáku lékařského a květu divizny v poměru 1 : 1. Do plátěného nebo bavlněného sáčku vsypte směs sušených a rozdrcených bylin. Vše zahřejte na teplotu těla, přiložte na postižené místo a obklad ponechte přes noc. Tento recept též pochází z repertoáru léčitelky Věry Slavíkové.
Krvácení z nosu chce zimu
Při akutním krvácení přiložíme hodně studený obklad (případně led v kapesníku či šátku) na kořen nosu a zátylek. Obklad obměňujeme, aby byl stále studený. Opakujeme do zastavení krvácení. (Kromě obkladu je nutné postiženou nosní dírku ucpat ihned vatou. Krvácení ustalo ve chvíli, kdy nemůžete na postiženou dírku dýchat.)
Kuří oko léčíme citronem
Před spaním na chvíli namočte postižené chodidlo do horké vody, aby mohlo kuří oko změknout. Poté nohu důkladně osušte a na problematické místo přiložte kousek kůry z citronu s trochou dužiny. Ovažte, aby obklad v noci nespadl. Ráno sejměte a opakujte několik večerů za sebou. Do týdne by mělo dojít ke znatelnému zlepšení.
Na hnisavý zánět nehtového lůžka hypermangan a aloe vera
Do misky či většího hrnku si připravte horkou lázeň z pár částeček hypermanganu (aby voda získala jen narůžovělou barvu; o správném dávkování hypermanganu se poraďte v lékárně!). Do lázně na několik sekund vložte postižený prst, poté vytáhněte, a za krátkou chvilku proceduru opakujte dokola asi 10 minut. Celý postup provádějte 4krát denně. Večer, po poslední proceduře, přiložte na bolavé místo kousek dužiny listu aloe vera. Bude-li vás prst stále moc bolet, je nutný chirurgický zákrok. Tento postup můžete též vyzkoušet na hnisavý zánět, který vznikl při poranění kůže apod.
Drobné popáleniny od vaření a žehličky
Okamžitě dejte postižené místo pod studenou tekoucí vodu, dokud se bolest neztiší. Můžete též přiložit studený obklad. Studená voda pomáhá zastavit šíření popáleniny či opařeniny a zmírňuje bolest. Nedávejte na postižená místa led, protože by ještě více poškodil kůži. Poté se podle starých receptů doporučuje spáleninu potírat bílkem. Vytvoří-li se puchýř, nechte jej být. Povrch puchýře funguje jako ochranná vrstva pro hojící se kůži pod ním a jeho protržení může vést k infekci. Výborným prostředkem na drobné popáleniny je levandulový olej. Někteří lékaři však použití oleje a masti nedoporučují, protože drží teplo v pokožce. Na druhou stranu má olej schopnost, kromě obsahu léčivých silic, izolovat ránu a zmenšit tak riziko infekce.
Akutní a chronická rýma a obklad ze soli
Na pánvi ohřejte sůl, a poté ji nasypte do bavlněné ponožky či lněného pytlíku. Prostředek horkého sáčku položte nad kořen nosu a konce na pravou a levou stranu od nosu. Teplem přichází úleva a zánět se postupně léčí. Postup opakujte podle potřeby i několikrát denně. Z použité soli můžete znovu a znovu připravovat další obklady. Sůl je vhodná jako teplý obklad i při jiných zdravotních problémech. Například tradiční čínská medicína využívá solných obkladů na chodidla při únavě a vyčerpanosti.
Pomoc při bolesti hlavy
Udělejte si kašovitý obklad z půlky kořene křenu podle starého lidového léčitelství. Nastrouhejte křen, přidejte dvě lžíce vody, hmotu rozetřete na lněný ručník. Poté ručník složte, aby ze všech stran byla látka, a přiložte na zátylek. Nechte působit až 5 minut. Citlivým lidem může zčervenat pokožka, proto nejdříve obklad vyzkoušejte na malém místě kůže. Křenové obklady mírní potíže také při revmatismu či artritidě. Místo křenu můžete vyzkoušet obklad z citronové kůry. Kousky citronové kůry zbavené bílé dužiny přiložte vlhkou stranou na spánky a nechte chvíli působit. Na místech, kde je citronová kůra přiložena, může bolest zintenzivnit, po chvíli by však měla slábnout, až úplně zmizet.
Řebříčkový zábal při zažívacích obtížích
Tento bylinkářský recept můžete využít při křečích v břiše ze zažívacích obtíží. Čtyři polévkové lžíce květů a listů řebříčku přelijte vroucí vodou, přikryjte a nechte pět minut louhovat. Poté nálev sceďte a namočte jím ručník (plátno). Takto připravený obklad přiložte na bolavé místo. Obklad udržujte stále teplý, například zahřívací lahví. Působení obkladů na břicho je vhodné doplnit masáží břicha. Masírujeme jemně ve směru hodinových ručiček, ve směru průchodu jídla zažívacím traktem. K masáži můžete použít trochu oleje.
Léčivé využití dužiny
Máte-li doma odšťavňovač ovoce a zeleniny, lze odpad, tedy dužinu, využít k léčivým obkladům. V knize Encyklopedie léčivých šťáv je uvedeno, že dužina ze zeleniny, která obsahuje síru, jako je zelí, kapusta kadeřavá, cibule, urychluje léčbu popálenin. Síra ránu dezinfikuje a napomáhá regeneraci poškozené tkáně. Obklad se vyměňuje po několika hodinách.
Dužinu z mrkve, okurky, tykve a dýně doporučuje autor knihy dr. Lendon Smith pro léčbu kožních zánětů, které byly způsobeny ekzémy, vyrážkami, oparem či sluncem. Obklad z dužiny této zeleniny je vhodný též při horečkách, kdy se přikládá na čelo, prsa a břicho. Obklady z dužiny zeleniny obsahující škrob (brambory, vodnice, tuřín) jsou vhodné při lokálních infekcích. Můžete ji tedy využít na diabetické vřídky na nohou, otevřené rány, gangrenózní boláčky, puchýře a obdobná kožní poranění.
Dužiny z velmi kyselých či stahujících šťáv mají uplatnění jako obklady při srůstání a hojení řezných ran nebo škrábanců. Pomáhají také zastavit krvácení.
Upozornění na závěr: Trpíte-li souběžně vážným zdravotním problémem, je třeba na něj brát zřetel a o působení přírodní medicíny se poradit nejprve se svým lékařem.
autor: Ing. Petra Forejtová
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 02/2010
LEDEN je prvním měsícem v novém roce a je spojován s velkými touhami, přáními, očekáváním, čeho chceme v dalším roce dosáhnout. Děláme si plány, dáváme si předsevzetí a máme novou vnitřní naději na lepší budoucnost.
MOČOVÝ MĚCHÝŘ, orgán měsíce ledna, je místem, kde se shromažďuje odpadová nepotřebná tekutina předtím, než je z těla vyloučena ven. Je produkována ledvinami a říkáme jí moč. Močový měchýř funguje jako skladiště ke shromažďování moče, proto je „správce nad vodními nádržemi“. Pokud se nahromadí v určitém množství, automaticky je moč vylučována přes močovou trubici z těla ven. Světle žlutá až průhledná barva nám ukazuje na dostatek tekutin v těle, naopak tmavě žlutá až hnědá na jejich nedostatek.
Orgánové hodiny nám prozrazují, že močový měchýř nejvíce pracuje v době mezi 15. – 17. hodinou, proto je vhodné v tomto čase jeho aktivitu podporovat.
Jak poznáme oslabení močového měchýře?
Chorobné procesy močového měchýře souvisí s jeho funkcí shromažďovat a vylučovat nepotřebné zbytky tekutin, a proto se jeví jako přílišné uvolnění moči v podobě častého chození na toaletu nebo naopak zahrazováním odtoku moči. Objeví se vlhká horkost v močovém měchýři nebo prázdný chlad. Mezi nejčastější důsledky napadení vnějšími škodlivinami nebo nevyváženou stravou se vznikem vlhké horkosti můžeme zařadit ztmavnutí moči, pálivé bolesti při močení, snížené nebo úplné zastavení močení, močové kameny, ostrá bolest v podbřišku, krev v moči.
Na začátku prázdného chladu stojí nedostatek jangu buď od narození, kdy se močový měchýř nestihne dostatečně vyvinout, nebo jeho vyčerpanosti ve stáří. Při nedostatku jangu vzniká noční pomočování u dětí, neudržení moči nebo časté močení. Pokud se k tomu přidá i prázdnota čchi ledvin, přidávají se další příznaky, např. celková únava, sexuální poruchy, závratě, hučení v uších, studené ruce a nohy aj. Jestliže máte chuť na slané, znamená to, že vaši pozornost si vyžaduje voda organizmu, není dost energie pro orgány a dráhy vody. Jestliže se objeví otoky končetin, organizmus požaduje draslík a slané jídlo je třeba vysadit, protože sodík a draslík regulují rovnováhu tekutin v těle.
Nadbytek energie v dráze močového měchýře, která je nejvíce jangovou dráhou těla, se projevuje prchlivostí, jízlivostí, agresivitou, lstivostí a neschopností ustoupit. Objevují se bolesti močopohlavního systému, vystřelující bolest v nohou, otoky a bolesti chodidel i malíčků nohou, napětí svalů podkolenní jamky a bolest a napětí kolem celé páteře. Objevuje se bolest vnitřního koutku oka, zánět spojivek, oslabení zraku, bolest hlavy v čelní a týlní oblasti, krvácení z nosu a častá rýma.
Nedostatek energie se v psychice člověka projeví slabou vůlí, slabošstvím, neochotou jednat, leností. Objevují se otoky pohlavních orgánů, impotence, necitlivost a hypotonie svalů podél páteře, také tíže nohou, slabá chodidla. Může se objevit i bolestivé močení, pomočování, zhoršení sluchu a celková oteklost.
Strach, zloba, obavy, bolest a nevíra v lepší budoucnost ovlivňují oblast pánve a ovládají ji. Oslabená místa jsou živnou půdou pro rozvoj bakterií a virů. Zánět a bolest močového měchýře jsou naše hluboko ukryté slzy a křivdy, které úzce souvisí s našimi vztahy. Naučme se zbavovat všeho starého, vyjadřujme své niterné pocity, příjemné i nepříjemné.
Jak získat rovnováhu a jak posilovat období vody?
V první řadě je důležité myslet na doplnění dostatečného množství tekutin do organizmu, nejlépe vodu a bylinkové čaje, které jsou pro tělo přirozené. Tekutiny propláchnou močový měchýř, aby se nezadržovaly nečistoty a bakterie.
I v zimě je nutné se věnovat fyzické aktivitě. Dráha močového měchýře je nejsilnější jangová dráha organizmu. Jestliže ji nebudeme rozhýbávat, voda organizmu začne stagnovat. Dopřejte si ranní rozcvičky, lyžování, sáňkování, pěší procházky. Pohyblivost kloubů a ohebnost těla zajišťuje dobrý stav vody.
Doporučuje se chodit po drsnějším koberci, masírovat míčkem chodidla a tím stimulovat krevní oběh chodidel. Můžeme také použít éterické oleje (rozmarýn, borovice, šalvěj, eukalyptus) k pravidelným masážím podbřišku. Jednou z nejlepších bylin na močový měchýř je lichořeřišnice větší. Působí jako přírodní antibiotikum.
Vhodné je vyvarovat se všemu uměle sladkému, slazeným nápojům nebo i cukru ve všech jeho podobách. Sladké nám znemožní odplavit bakterie z těla a zhoršuje nerovnováhu prvku
vody.
Smyslovým orgánem močového měchýře jsou uši, dávejte si tedy pozor na jejich ofouknutí zimním větrem.
Nezbytností je v dnešní době doplňovat vápník, který je nutný pro kosti a vitamin D, který zajistí lepší vstřebatelnost vápníku.
Při močení se uvolní nahromaděný tlak tekutiny v močovém měchýři. Přeneseno na naši duši, psychiku, je potřeba se naučit uvolňovat své vnitřní duševní tlaky. Strach, podrážděnost, vztek, neschopnost prosadit sami sebe nebo pocit nesvobody oslabuje, až blokuje náš močový měchýř. Je důležité naučit se vyjadřovat své emoce a potřeby bez přehnaného vzteku a zloby.
Jaké potraviny nám pomohou posílit močový měchýř?
V zimě je hlavním úkolem potravy dodat organizmu dostatek jangu, aby mohl močový měchýř odolávat vnějšímu chladu. Venkovní chlad je silný a my potřebujeme prohřívat organizmus.
Zahřívací energii má hlavně zelenina pěstovaná v severských zemích, protože zraje ve studených měsících, jsou to zelí, kadeřavá kapusta, pórek a karotka. Doporučujeme konzumovat luštěniny, zejména malé červené fazole adzuki, sójové boby nebo fazole. Vhodné z obilovin jsou pohanka, oves, amarant, kroupy nebo divoká rýže. Je vhodné zařadit více potravin slanější chuti a vyhnout se jednoduchým cukrům. Při zánětech je dobré doplňovat vitamin C v přirozené formě, který je potřebný k okyselení moči a tím pádem k boji organizmu s choroboplodnými zárodky. Preventivně také působí brusinky (šťáva nebo sušené plody). Příjemné zahřátí těla nám zajistí polévky. Pro dodání potřebných enzymů do organizmu můžeme použít miso pastu nebo umeocet.
Zdeňku, zde fotku – něco z výše uvedených potravin: kapusta, zelí, pórek, karotka, adzuki (červené fazole), oves...
Citrusové plody a mléčné výrobky je nutné úplně vypustit, jelikož do našeho těla přinášejí chlad a zahleňují. Vyhněte se také nadměrné konzumaci alkoholu.
Pro posílení močového měchýře si udělejme čaj z květů černého bezu, přesličky, jitrocele nebo břízy. Důležité je také omezení kávy, čokolády a neprochladnout. Reflexní bod pro močový měchýř leží na vnitřní straně obou chodidel, pod vnitřním kotníkem. Masírujeme opatrně a omezeně vzhledem k potížím.
Ledviny pomáhá harmonizovat nejen v zimním období bionformační preparát DIOCHI DIOCEL https://www.diochi.cz/cs/produkty/diocel. VYZKOUŠEJTE! :-)
Koriandr byl znám už ve starověkém světě jako součást kořeněných vín a léčivých přípravků. Býval obsažen i v nápojích lásky. Toto koření je součástí oblíbeného kari koření a používá se hlavně v asijské, jihoamerické a mexické kuchyni.
Koupit ho lze i v běžném supermarketu, v ledničce dlouho ale nevydrží. Vypěstujte si ho sami!
Jak koriandr používat? Začněte třeba se salátem!
Jeho chuť vynikne v kombinaci s ledovým salátem, pomerančem a zálivkou z jemného olivového oleje s trochou citronu nebo balzamikového octa. Pro dochucení stačí špetka soli a pepře.
Když máme v lednici tvrdý kozí sýr nebo třeba Pecorino Romano, koncert chutí je dokonalý.
Pokud zrovna řešíte váhu, dejte si ho jako přílohu ke kuřecím prsům nebo hovězímu steaku. Ideální večeře bez sacharidů.
Lékaři varují před vysokými teplotami a důrazně upozorňují na nutnost dodržování pitného režimu!
Meteorologové vydali pro celou republiku výstrahu před vysokými teplotami. Že se nejedná o planá varování dokazují statistiky nemocnic a záchranných služeb, v řadě krajů hlásí zdravotníci značně zvýšený počet kolapsů. Ohroženi jsou zejména děti, senioři a lidé s problémy se srdcem a krevním tlakem.
Trpíte v těchto dnech bolestí hlavy, žízní, cítíte se unavení nebo malátní? Pak to mohou být příznaky dehydratace. Ta se může projevit i poklesem výkonnosti a koncentrace. Dehydratací se také zvyšuje riziko vzniku infekce močových cest, zánětu slepého střeva nebo kardiovaskulárních chorob. Už při pětiprocentní dehydrataci hrozí přehřátí, oběhové selhání a šok, uvádějí lékaři, kteří vyjíždějí v těchto dnech k akutním případům. Důležité je vypít alespoň 2 – 3 litry tekutin, nejlépe vody, káva a alkohol se do pitného režimu nezapočítávají.
Vzhledem k tomu, že s potem tělo vylučuje i různé soli a minerály, je nanejvýš vhodné do vody doplnit minerály, vitamíny a potřebné stopové prvky.
Výborným a zdravým „obohacovačem“ jsou kapky DIOCEL BIOMINERÁL, které obsahují vyváženou skladbu přírodních koloidních minerálů v organické formě, který pozitivně ovlivňuje meridián ledvin a močového měchýře. Jejich základem je vinný ocet, který příjemně ochlazuje a pomáhá udržovat zdravé pH organizmu. Obsahuje macerát šungitu, který je známý tím, že odstraňuje škodlivé mikroorganismy a znečišťující látky a vodu mění v biologicky aktivní.
Pokud smícháte 2 polévkové lžíce KRÁLOVSKÉHO OCTA BIOCER s dvěma dcl vody, získáte velmi osvěžující nápoj, plný fytolátek a stopových prvků. BIOCER je tinktura ve velkém balení, která obsahuje macerát 17 medicinálních bylin a sibiřské houby ČAGA. Čaga je světově uznávaná houba používaná v boji proti nejtěžším nemocem, více si o ní přečtěte na netu.
BIOCER lze smíchat i s šumivými tabletami TROPIC, CITRUS nebo CASSIS. Nejen že si namícháte lahodný nápoj, ale doplníte tělu i fytolátky z tzv. superpotravin jako je AMLA, CAMU CAMU, ACAI BERRY, BEZ ČERNÝ nebo ČERNÝ RYBÍZ. Jsou to plody plné vitamínů a stopových prvků s vysokým obsahem vitamínu C.
Proto jsme pro vás připravili letní akci na podporu pitného režimu.
Při koupi produktů po 2 ks – Diocel Biominerál, šumivé tablety Tropic, královský ocet BIOCER získáte na oba slevu 10%. Při koupi všech 3 druhů po 1 produktu získáte slevu 15%.
Stačí si jen vybrat, i zdraví může chutnat. Akce platí 13. - 31. 7. 2023 nebo do vyprodání zásob.
Kdo by neznal chuť lékořice - setkáváme se s ní v mnoha cukrovinkách (nejznámější je asi tzv. pendrek). Překvapením však může být, že mlsáním těchto pochutin zároveň prospíváme svému organismu. Lékořice je totiž jednou z nejstarších léčivek - zmínky o ní nalezneme již v nejstarších egyptských papyrech a spolu se ženšenem patří k tradičním pilířům čínské medicíny. V současné době je již dokonce vědecky prokázáno, že zmírňuje zhoršování paměti v důsledku stárnutí.
Lékořice lysá patří do čeledi rostlin bobovitých (Fabaceae). Do rodu lékořice řadíme asi dvě desítky druhů. Lékořice lysá je vytrvalá rostlina s kořeny dlouhými až 100 cm a oddenky. Dorůstá do výšky jednoho až jednoho a půl metru, její lodyhy jsou přímé a silné. Listy má lichozpeřené, jednotlivé lístky jsou vejčité, celokrajné, na spodní straně jsou žláznaté a lepkavé. Lékořice lysá kvete v červnu a červenci bledě fialovými květy, které skládají přímé hrozny. Plodem je lysý lusk (proto G. glabra, lékořice lysá), který obsahuje většinou tři až čtyři semena.
Rozšíření
Zástupci rodu lékořice jsou rozšířeny především v jižní Evropě, v Asii, méně na americkém kontinentě a v Austrálii. V těchto oblastech patří kořeny několika druhů lékořice k důležitým rostlinným drogám a jsou ceněny v lidovém léčitelství i oficiální medicíně. U nás se můžeme s lékořicí lysou setkat především na jižní Moravě, méně v Čechách. Na všech lokalitách se jedná o pozůstatek dřívější kultury. Lékořice lysá pochází původně z východního Středomoří, ale v našich zemích se hojně pěstovala od 16. století do druhé poloviny 19. století, kdy její pěstování postupně zanikalo a bylo nahrazeno dovozem. S pozůstatky dříve pěstované lékořice se můžeme setkat na výslunných stráních v okolí Hustopečí, Mikulova a Bzence.
Užívané části
Vlastní drogu tvoří kořen lékořice (radix liquiritiae). Ten se loupe a zbavuje zevní vrstvy, aby se snáze vylouhovaly účinné látky a odstranili nepříjemně chutnající pryskyřice. Sbírá se na podzim, nejlépe v říjnu, kdy rostlině opadávají listy z rostlin, které dosáhly věku minimálně tří let. Kořeny se suší ideálně při teplotě 20 až 35°C (teplota sušení by nikdy neměla přesáhnout 40°C). Droga má slabý charakteristický pach a sladkou chuť. Správně sušená, loupaná droga má sírově žlutou barvu. Pro lékařské účely je možné použít též kořeny různých variet lékořice, např. G. glabra var. typica, G. glabra var. violacea, G. glabra var. Glandulifera.
Glycirrhizin, který reprezentuje sladkou chuť lékořice je asi 50-ti násobně sladší než řepný cukr. Vědecký název rostliny pochází z řeckého glykys = sladký a rhiza = kořen. Název Liquiritia je latinská forma starořeckého označení rostliny. Druhové jméno glabra = lepkavý se vztahuje na žlázy lepkavých listů; běžněji se uvádí výklad lysý, holý (s ohledem na plody).
Historie použití
Lékořice patří k velice starým léčivým rostlinám, jejíž používání přetrvalo v evropské medicíně dodnes. Znali ji a používali ji už ve starověkém Egyptě. V roce 1923 byla archeology objevena ve velkém množství v jedné z faraónských hrobek. V indické ájurvédě jsou o lékořici zmínky starší než 4000 let. Pozdější, středověké pěstování lékořice v Evropě zmiňuje např. Matthioli ve svém herbáři. U nás se v minulosti hojně používal odvar proti kašli připravený z lékořice, rozinek a fíků.
Lidové pověry a magie
Lékořice je temným a tajemným kořenem. Je spojován s vášní ve všech jejích podobách (láska, nenávist, žádostivost, pomstychtivost, zuřivost, šílenství zrozené ze sexuálních posedlostí). Bylina působí zejména na způsob projevu základních instinktů. Její síla je magická, ukrytá a těžce přístupná. Lékořice vyvolává rozpolcenost, odděluje mysl od cítění. V žádném případě by se proto neměla podávat ženám, které jsou plaché, nesmělé či bojácné - bylina může vyvolat velmi silné cítění, může se stát, že tento druh energie nebudou schopny zvládnout. Lékořice je považována za ženskou obdobu kořene žen-šen (podobné složení látek i účinky). Žen-šen je však více stimulující, lékořice je spíše harmonizující.
Obsahové látky
Lékořice obsahuje monosacharidy a oligosacharidy s uronovými kyselinami. Dále triterpenoidní saponiny (glycyrrhizin, který je 50krát sladší než sacharóza), flavonidové glykosidy (likviricin, likviricigenin, izolikviricigenin, formononetin), oxykumariny, asi 20% škrobu, do 6% hořčin atd. Rostlina jako taková navíc obsahuje cyklitoly (pinitol) a její semena toxický kanavanin.
Vlastnosti
Expektorans, spazmolytikum, diuretikum, antiflogistikum, antiulcerosum, emenagogum, mírné laxans a chuťové korigens.
Účinky na organimus
Droga působí na sliznici žaludku a reflexně vyvolává zvýšenou sekreci v dýchacích cestách. Při krátkodobém užívání je lékořice mírné diuretikum, ale pokud se užívá déle a ve vyšších dávkách, působí naopak antidiureticky. Při dlouhodobé konzumaci drogy působí podobně jako kortikosteroidy, a proto se dlouhodobé užívání nedoporučuje. Výjimkou je dlouhodobé používání lékořice při tzv. Addisonově chorobě (selhání nadledvinek v produkci hormonu kortizolu a případně i aldosteronu). Droga působí také estrogenně. Lékořice působí hojivě na žaludeční a dvanáctníkové vředy.
Len setý je letnička, vysoká asi ¾ metru. Má jednoduchou, nahoře větvící se lodyhu, s jednoduchými, úzkými, celokrajnými listy se třemi žilkami, které jsou v blízkosti lodyhy. Květy rostou ve složeném hroznu, před rozvitím visí dolů, po rozkvětu se vzpřímí. Jsou blankytně modré a jejich kalich i koruna jsou pětidílné. Plodem je pětipouzdrá tobolka s cca deseti semeny.
Je to pěstovaná, kulturní rostlina, vyžadující mírné, vlhčí podnebí a hnilitou nebo hnilitopísčitou půdu, vhodná pro podhorské a nižší horské oblasti.
Předmětem sběru a hlavní účelovou složkou lnu je semeno, sbírané v době, kdy nať začíná žloutnout. Len pěstovaný jen pro vlákno se sklízí ihned po odkvetení, v tomto případě pak už není možné získat semeno.
Semeno obsahuje především velmi účinný sliz, hydrolyzující na galaktozu, arabinózu, xylozu, ramnozu, fukozu, kyselinu galakturonovou, manuronovou a glukuronovou. Vysýchavý olej je složen převážně z glycerolů kyseliny linoleové, linolové a olejové. Dále v obsahu semena nacházíme protiny, fosfatidy, steroly a kyanogenní glykosidy linamarin a lotaustralin. Přítomny jsou i kyseliny myristionové, stearová a palmitová, některé enzymy a vitamín F.
Len je velmi účinný při zácpě, při zánětu žaludku a střev, při žaludečních vředech a dvanácterníkových, zevně pak při kožních zánětech, na spáleniny a jako kosmetikum při přesušené pokožce.
Poměrně vzácnou vlastností je skutečnost, že v žaludečních indikacích přídavek této drogy prodlužuje dobu, po kterou je čajovina účinná.
U málokteré rostliny záleží na formě podání jako u lněného semene. Chceme – li, aby semeno působilo v žaludku nebo ve dvanácterníku, podáváme slizovitý macarát. V případě, že potřebujeme zajistit působnost semena ve střevech, podáváme lněné semeno syrové, buď celé nebo čerstvě namleté. Mleté semeno ale neobvykle rychle žlukne, proto se musí mlít těsně před podáním.
Obyčejně se podává samostatně, ale pro zvýšení účinnosti je vhodné kombinovat se slézem nebo proskurníkem.
U lnu nejsou známé nežádoucí účinky a dávky jsou zcela bezpečné.
Luční 877, Třebíč
Otevírací doba: Út-Pá 09.00 - 12.00, nebo dle telefonické dohody
T: 777 066 566
Co je vlastně tolik diskutovaný lepek? Jako lepek označujeme bílkoviny, které se nacházejí v obilovinách. Díky lepku se z obilnin dá péct chléb a další dobroty, bez kterých si mnoho z nás nedokáže život představit. Díky lepku je vše nadýchané, slepené dohromady.
Starověké národy popsaly potíže, které nazýváme celiakií, již před 2000 lety! V období války si holandský pediatr starající se o děti s celiakií všiml, že pokud nedostávají chleba, pak vymizí jejich příznaky. Po jeho opětovném zařazení do jídelníčku, začali mít znovu potíže. Lepek byl tedy dán do souvislosti s onemocněním, kterému říkáme celiakie. Byl studován lepek v pšenici, ječmeni a žitu, tedy v obilovinách, které byly lidem nejvíce přístupné. Vědci došli logicky k závěru, že lidé trpící střevním onemocněním – celiakií, netolerují právě pšenici, ječmen, žito, později byl přidán i oves.
Dnes ale už víme, že lepek není jediná bílkovina, jde o celou skupinu bílkovin nacházejících se v různých obilninách – rýži a kukuřici nevyjímaje. V každé plodině je zastoupen lepek v určitém procentu. V jedné studii bylo prokázáno dokonce na 400 druhů lepků, z nichž asi 60 bylo toxičtějších pro organizmus než lepek z pšenice gliadin.
Lepek v žitě se nazývá sekalin, v ječmeni hordein, v ovsu avenin, v jáhlách panicin, v kukuřici zein, v rýži oryzenin. Lepek obsahuje i quinoa, čirok a další obilniny a traviny. Ne všechny vykazují stejnou toxicitu. Protože nebyly dříve přístupné naší populaci, nejsou testy na lepek uzpůsobené na další druhy. Že existují i jiné druhy lepku se zjistilo dalšími výzkumy, ke kterým vedlo zjištění, že existují lidé, u nichž i po vyloučení klasických lepkových potravin, nedojde ke kýženému zlepšení a mají stejné potíže.
Celiakie je jen jedna z nemocí způsobených lepkem. Je dána geneticky. Spouští se expozicí lepku. Pak existuje alergie na lepek jako taková. Ta se projeví zvýšením protilátek třídy IgE. A jako třetí onemocnění, dnes uznávané, je intolerance lepku – klinická diagnóza se přesně nazývá neceliakální nealergická senzitivita na lepek. Citlivost- senzitivita na lepek je pouze genetická predispozice, při jejím spuštění se v těle aktivuje kaskáda poškozujících zánětů.
Z výzkumů vyplývá, že citlivost na lepek je vázána na celou řadu příznaků a je spojována s řadou onemocnění, v neposlední řadě autoimunitních. Mezi časté obtíže vázané na citlivost k lepku patří bolesti hlavy, migrény, bolesti svalů, nervů, kloubů, snížení funkce štítné žlázy, střevní onemocnění jako je Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, dráždivý tračník, emoční potíže, deprese, roztroušená skleróza, stěhovavé bolesti, lupenka, ekzémy a všechny autoimunitní choroby přímo jako autoimunitní definované. Lepek je příčinou přibývání na váze, metabolických poruch. A jak se zjistilo, nejde jen o lepek pšeničný, žitný, ovesný a ječný. Protože lidé, kteří drží bezlepkovou dietu – tedy s vyloučením těchto 4 obilovin v domnění, že je to v pořádku, začínají nabírat na váze při konzumaci takzvaných zdravých bezlepkových potravin. Bohužel jsou vyrobené z kukuřice, rýže, sóji, amarantu, pohanky, jáhel, z obilovin, které také lepek obsahují. Navíc jsou tyto výrobky přeslazeny, obsahují řadu kypřících látek, protože ty a cukr udrží pečivo nadýchané. A protože přibývá lidí, kteří si uvědomují, že něco není dobře a lepek vynechávají, přecházejí na bezlepkovou dietu, pak se stává výroba bezlepkových potravin velkým byznysem. Donedávna jsem ani já toto nevěděla a sobě i svým pacientům jsem doporučovala rýži, jáhly, pohanku a kukuřici, v domnění, že jsou bez lepku. Vše je ale jinak.
Kukuřice, rýže, sója, amarant, pohanka a jáhly také lepek obsahují.
Čím nám lepek tak škodí? Lepek vyvolává ve střevě tvorbu látky – takzvaného zonulinu, který rozvolňuje spoje mezi střevními buňkami. Tím se do krevního oběhu dostanou molekuly, které by tam běžně nepronikly. Ať jde o lepek, kasein – mléčnou bílkovinu, luštěniny, či další součásti potravy – například chemické přísady – konzervanty, barviva, zahušťovadla, stabilizátory, zvýrazňovače chutě a další jiné látky. Hovoříme tak o zvýšené propustnosti střeva. Cizorodé látky, které pronikly touto cestou do krevního oběhu, spustí reakci imunitního systému. Ten nastartuje řadu kaskád, při nichž se začnou uvolňovat prozánětlivé mediátory, ve snaze zničit cizorodou látku – antigen. Zpočátku reakce není velká. Při delší době trvání se ale reakce zvětšuje a imunitní systém začne likvidovat kromě cizorodých látek i svoje vlastní buňky v těle. Takto se nastartuje autoimunita. Není omezena na jeden orgán, ale krevním oběhem ovlivní všechny orgány tělesné, některé víc, jiné méně. Lepek způsobuje v organizmu chronický zánět, ten dál spouští autoimunitu a udržuje ji v aktivitě a zhoršuje průběh nemocí. Chronický zánět zatěžuje imunitní systém a ten pak začne útočit proti vlastnímu organizmu.
Ve své ordinaci roky vyšetřuji pacienty, kteří ke mně přicházejí se svými chronickými obtížemi, které nejsou řešitelné klasickou medicínou. Mají buďto rovnou autoimunitní onemocnění (je jich popsáno více než 130) přímo diagnostikovaná klasickou medicínou, nebo povětšinou mají bolesti pohybového aparátu, sníženou funkci štítné žlázy, Crohnovu chorobu, lupenku, poruchu imunity, chronickou únavu, ekzémy, astma, migrény, deprese a další nemoci. Berou léky, které jim klasická medicína může poskytnout, a to hlavně na potlačení bolesti nebo zánětu jako jsou analgetika, kortikoidy, imunosupresiva. Tyto léky ale potíže výrazně nevylepší, navíc zatíží organizmus dalšími nežádoucími účinky.
Když takový pacient ke mně dorazí, začnu automaticky měřit zátěže mikroorganizmy. Mohu říct, že u 90 % pacientů s chronickým problémovým onemocněním vytestuji v organizmu přítomnost borrelie, chlamydie, mycoplazmat, virů – zejména EBV, CMV, někdy parazitů. Pokud jsem objevila tyto zátěže, většinou mi pacienti sdělili, že byli vyšetřeni, avšak přítomnost těchto mikrobů se testy neprokázala. Začala jsem se tímto problémem zabývat a zjistila, že tito lidé mají sérové hodnoty protilátek proti daným mikrobům (například borrelie) v rozmezí, které naše medicína považuje za negativní nález. (To znamená hodnoty 0,0 – 0,9. Rozmezí intervalu 0,9 – 1,1 jsou hodnoty hraniční, nad 1,1 se nález považuje za pozitivní.) Většina mých pacientů ale přichází s hodnotami 0,3, 0,5; tedy negativní, přesto s problémy. I výrobci testů ví, že i hodnoty v daném intervalu označené za negativní nevylučují onemocnění boreliózou.
To, že jde o správnou úvahu, mi potvrdily letité zkušenosti, kdy pacientům s „negativním“ nálezem po odstranění borrelie informační technologií ulevím a vylepším zdravotní stav.
V souvislosti s přítomností těchto mikrobů vždy navíc vytestuji autoimunitu, tedy onen sklon imunitního systému ničit sám sebe, reagovat sebepoškozujícím zánětem. O některých mikrobech je to přímo vědecky dokázáno. Právě například borrelie nebo EB virus a další jsou iniciátorem vzniku autoimunity. Zjistila jsem ale, že dokážu z organizmu mikroby odstranit, ale nedokážu odstranit autoimunitu jimi nastartovanou. A to byl problém. Proto jsem hledala dál.
Autoimunita – sklon imunitního systému ničit sám sebe – je podmíněna konzumací lepku a jeho působení na organizmus a přítomností určitých mikroorganizmů v těle.
Po letech testování jsem došla k závěru, že přítomnost zmíněných mikroorganizmů + autoimunita se pojí s intolerancí lepku a mléčné bílkoviny. To měřím automaticky. Takže máme dva způsoby vzniku autoimunity, jeden vychází přímo z konzumace lepku a jeho působení na organizmus, druhý vznik autoimunity je podmíněn přítomností určitých mikroorganizmů v těle a reakcí imunitního systému na ně. Je otázkou, na kterou odpovědět nedokážu, zda autoimunita u lidí, kteří mají v těle tyto mikroby, už nebyla spuštěna jako první právě lepkem. Je výzkumy potvrzeno, že pokud organizmus reaguje negativně na lepek, pak je to vždy spojeno s reakcí na mléčnou bílkovinu. K tomu se přidávají i další látky, další potraviny, které provokují imunitní systém. Poškození lepkem může začít i při požívání lepku kojící matkou, která má citlivost na lepek a konzumuje ho. Ten pak přechází i do mateřského mléka. Nejednou jsem se setkala s kojenci s rozsáhlým ekzémem celého těla s klasicky prokázanými alergiemi minimálně na deset i více potravin, včetně rýže, kukuřice, sóji, vajec, a to v době, kdy tuto stravu nezkusili – kojenci dvouměsíční, čtyřměsíční. Tam jsem si kladla otázku, jak je to možné. Při studiu této problematiky už zdůvodnění vidím.
Také jsem zjistila, že ne každý člověk má rozvinuté všechny potíže a více zdravotních problémů. Někteří trpí jen mírným zánětem, protože jejich tělo se s ním dokáže lépe vypořádat. Jde například o jednotlivé příznaky, jimž nepřikládají takovou váhu – reflux, zácpa, akné, únava, deprese, nadváha, dráždivý tračník. U jiných je autoimunitní zánět rozvinut ve značném rozsahu problémů – najednou trpí bolestivými záněty kloubů, sníženou činností štítné žlázy, depresemi, dráždivým tračníkem, alergiemi, obezitou, autoimunitními kožními problémy. Autoimunitní onemocnění se vyskytuje v rodinách, aniž by si to lidé uvědomovali. Všem svým pacientům jsem doporučovala jako bezlepkové potraviny kukuřici, jáhly, sóju, pohanku, quinou, amarant. Některým se problémy nelepšily. Nyní testuji i intoleranci těchto potravin, včetně mléčných výrobků, luštěnin i některých typů zeleniny – lilkovitých rostlin.
Téma lepku a dietních omezení je obsáhlé. Jedno vím jistě, lékaři, jejichž práce jsem studovala, se nemýlí. Prošla jim rukama řada pacientů a s dietními omezeními bez alergizujících a zánět způsobujících potravin odstranili potíže u mnoha svých pacientů. Mohu říct, že pro své autoimunitní potíže jsem se touto cestou dala také a výsledky se začaly dostavovat po týdnu a dostavují postupně dál.
Na závěr malý kvíz. Pokud najdete příznaky, kterými trpíte, a čím víc jich bude, tím větší je míra vaší autoimunity. Hlava – bolesti hlavy, migrény, mdloby, potíže se spánkem. Mysl – zastřené myšlení, špatná paměť, zhoršená koordinace, obtížné rozhodování, nezřetelná řeč, zadrhávání, obtíže při učení, nepozornost. Uši – svědění uší, bolesti uší, infekce, výtok z uší, zvonění v uších, ztráta sluchu. Ústa a hrdlo – chronický kašel, časté odkašlávání, bolení v krku, oteklé rty, afty. Srdce – nepravidelný tep, bolesti na hrudi. Oči – oteklá, zarudlá víčka, tmavé kruhy, oteklé oči, špatný zrak, vodnaté svědící oči. Nos – ucpaný nos, nadměrná tvorba hlenů, plný nos, rýma, obtíže s dutinami, časté kýchání. Tělesná hmotnost – neschopnost zhubnout, chutě, nadváha, podváha, nutkání k jídlu, zadržování vody, otoky. Trávení – nevolnost, zvracení, průjem, zácpa, nadýmání, říhání, únik plynů, pálení žáhy, špatné trávení, bolest nebo křeče v oblasti střev a žaludku. Plíce – tíseň na hrudi, astma, bronchitida, dušnost, dýchací obtíže. Pokožka – akné, kopřivka, ekzém, suchá kůže, vypadávání vlasů, návaly horka, nadměrné pocení. Klouby, svaly – bolest kloubů, artritida, ztuhlost svalů, bolesti svalů, slabost, únava. Emoce – úzkost, deprese, výkyvy nálad, nervozita, podrážděnost. Energie, aktivita – únava, letargie, hyperaktivita, neklid. Jiné – časté nemoci či infekce, časté nutkání na močení, svědění genitálií, výtok, svědění v konečníku. Čím více příznaků máte, tím výš stojíte
Dřevokazná houba, klobouk má 3–25 cm velký, oválný, ledvinovitý hladký, lesklý, jakoby nalakovaný, hrbolatý, v mládí špinavě žlutavý, pak červenohnědý, s tenkou kůrou na povrchu. Rourky 5–30 mm, s hnědavými póry. Třeň – noha většinou postranní, 5–20 cm dlouhý, válcovitý, tvrdý, barvy červenohnědé až černé. Výtrusy jsou vejcovité, hnědé, na vrcholu zploštělé. Roste jednotlivě nebo ve skupinách na kořenech, pařezech a bázích odumřelých dubů, méně i jiných listnáčů, velmi vzácně i jehličnanů. Je nápadná lesklou plodnicí. Nehodí se na kuchyňské zpracování. Má ale zato jiné významnější přednosti a těmi jsou její léčivé účinky.
Čína, Japonsko, Korea, Asie. Houba se pěstuje pro léčebné účely téměř v celém světě.
Obsahové látky: Obsahuje zejména polysacharidy – polysacharido-proteinové komplexy – ganoderan A a C, heteropolysacharidy, arabinoxylo-b-D-glukan, xylo-b-D-glukan, manno-b-D-glukan a xylomanno-b-D-glukan, ganoderan A a B, glykan A, B a C, polysacharidy podobné glykogenu – fukogalaktan, manofukogalaktan, fukoxylomannan, xylomannoarabinogalaktan, glykogen – zásobárna energie pro tělo a peptidoglykan. Dále alkaloidy, RNA nukleovou kyselinu s antivirovým účinkem, nukleosidy, nukleotidy – adenosin – uvolňuje svaly a má analgetický účinek, steroly – ergosterol 0,3–0,4 %, beta-sitosterol, steroidy, alkaloidy, peptidy, lektiny, terpeny, bílkoviny, glykoproteiny – kompletní molekuly glukanů s bílkovinami, více než 100 triterpenoidů, lanostanoid s protirakovinným účinkem, ganodermadiol (snižování krevního tlaku, inhibice ACE), deriváty kyseliny ganodermové, ganoderové, ganoderenové a luciderové, triterpeny (ganoderiol A–H, ganodermanonol, lucidon). Steroidy – ganodosteron (jaterní protektant), 18 základních aminokyselin, antivirová kyselina oleanová, olejová – antialergický účinek, ganoderová (s protialergickými účinky, ochrana jater, inhibitor syntézy cholesterolu), kyselina ganodermová T-0, inhibitor syntézy cholesterolu, kyselina ganodermová – jaterní protektant, kyselina palmitová a behenová, betain, vitaminy B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B6 (pyridoxin), B12 (cobalamin) – jeho součástí je prvek kobalt, provitamin D2 a stopové prvky. Bílkovina popsaná jako Ling Zhi-8 protein má antialergické a imumomodulační účinky. Germanium ve formě organokovové sloučeniny – karboxyetyl-germanium-seskvioxid, minerály: železo, hořčík, zinek, měď, mangan, Germanium 132 s analgetickým a protinádorovým účinkem. Doposud bylo v houbě zjištěno více než 400 obsahových látek.
Bioinformační doplněk stravy vyrobený z extraktů bylin posilující meridián tří zářičů. Extrakty bylin, např. lotos, rozchodnice růžová, sibiřský ženšen nebo boldovník vonný pomáhají tělu navodit klid, pohodu, relaxaci, dobrou náladu a harmonizují centrální nervový systém.
Sport a dokonalá souhra s přírodou
Dokonalá souhra, maximální koncentrace a nakonec supervýkon! Který sportovec by si nepřál vyhrát?
Přírodní doplněk stravy Levamin začali užívat i závodní koně – a vyhrávají! Jaký vliv má na sportovce tento bioinformační přípravek?
Podařilo se mi vyvinout bioinformační preparát, který je velmi vhodný pro správnou funkci těla sportovců. V ethanolovém extraktu jsou obsaženy rostliny s antivirovým, antibakteriálním, antimykotickým, antioxidačním, afrodiziakálním, analgetickým, antikarcinogenním a posilujícím účinkem.
Co potřebuje sportovec?
Sportovec potřebuje vysokou inteligenci, aby se mohl správně a rychle rozhodovat, musí být odolný vůči nemocem. Sportovec potřebuje být rozhodný, aby zareagoval rychle, a to mnohdy rozhoduje o výhře či prohře. Sportovec musí být bystrý, rychlý, pozorný, hbitý, vytrvalý, a hlavně psychicky odolný! Sportovec musí být po všech stránkách fyzicky dobře připravený. Sportovec musí mít dokonalou psychiku. Sportovec potřebuje dostat rychle kyslík do buněk. Sportovec potřebuje rychle odbourávat metabolity!
Jak zlepšit paměť a mentální funkce mozku sportovce?
Některé fytolátky mají psychostimulační účinek a omezují riziko vzniku stresu. Levamin je unikátní směsí rostlin pro pohodu a dobrou náladu. A sportovec přece musí mít dobrou náladu, aby vyhrál! Při delším užívání Levaminu se vám otevřou nové pohledy na svět. Vítod tenkolistý, rozchodnice růžová a další byliny ochraňují buňky mozku před degenerativními změnami, koordinují a synchronizují dokonalou práci mozku, našeho centrálního počítače, na kterém také závisí, zda vyhrajeme, nebo ne.
Adaptujte se rychle a získejte výhodu!
Sportovec potřebuje posílit všechny smysly a další fyzické a psychické pochody v těle včetně metabolismu. Člověk získá jistotu, zlepší se sluch, čich, zrak, chuťové vjemy, ale co je také důležité pro sportovce? Dobře se adaptovat v novém, neznámém prostředí, kde se závod koná. S Levaminem získá sílu i vytrvalost. Pro běžce to znamená, že Levamin je vhodný produkt pro vytrvalostní disciplíny. Čím delší trať, tím větší výkon a vytrvalost. Soupeř je vždy o trochu pomalejší, a to je důležité pro výhru. Dále se podíváme na širokou paletu účinků vybraných rostlin a řekneme si, co je pro profesionálního sportovce potřebné. Dojdeme k závěru, že kromě vytrvalosti, síly a psychiky je potřebná správná funkce všech orgánů, protože orgány jsou spojené s psychikou, a ta se z velké části podílí na úspěchu.
Účinky na paměť obsažené rozchodnice růžové byly zkoumány A. S. Saratnikovou, která uvádí velmi přesvědčivé výsledky. Při vyplňování korektorských testů se snížil počet přehlédnutých chyb na 56 %, tedy téměř na polovinu. Její účinky synergicky zesilují další obsažené byliny. Jiná studie uvádí snížení chybovosti až o 88 %. Při pokusech byl zjištěn i vliv na anestezii, kdy extrakt zkrátil spací čas v závislosti na požité dávce o 22–54 %. To je jasný důkaz, že díky této rostlině zůstaneme neustále čilí a svěží i bez kofeinu a jeho vedlejšího efektu – roztěkanosti.
Svěžest a správné rozhodování jsou potřebné jak pro šachistu, tak pro střelce či kanoistu nebo běžce. Nenajdeme žádný sport, kde bychom tento efekt nedokázali využít. Mezi další výsledky testů patří ochranný vliv na žaludek, zvýšení práceschopnosti vlivem optimalizace energetického metabolismu, normalizace oxidačních procesů v mozku a afrodiziakální efekt. Z klinické studie vyplynulo, že extrakt má též výrazný terapeutický vliv při astenii a parkinsonismu – při tomto onemocnění a jiných hyperkinezích snižuje v mozku obsah dopaminu. Výrazné zlepšení psychického stavu nastalo především u nemocných se slabou excitabilitou. U nemocných neurózami se zlepšil spánek, paměť, vnímání, viabilita, snížila se podrážděnost a nepříjemné pocity v srdeční krajině. Kvalitní spánek znamená rychlou regeneraci sil! Byly upevněny podmíněné reflexy, zlepšila se psychická koncentrace, zmizela mnohomluvnost a odpovědi byly obsažnější. U 80 % neurotických pacientů normalizoval extrakt průběh nervových reakcí. V provozech se zvýšenou hlučností bylo extraktu použito k prevenci negativních změn na sluchovém ústrojí. Po 14denní terapii pacientů s mírnou alterací sluchu bylo na základě foniatrického vyšetření konstatováno výrazné zlepšení.
Ochranná funkce jater a vliv na hladinu cukru v krvi
U extraktu rozchodnice růžové byla prokázána schopnost snižovat hepatotoxicitu některých škodlivin, a dokonce inhibovat růst některých nádorů (Ehrlichův tumor a Plissův lymfosarkom). Rozchodnice má výrazný vliv na ochranu, regeneraci a normalizaci funkce jater. Má antitoxický efekt vůči látkám způsobujícím methemoglobinemii – dusitanu sodnému, anilinu a strychninu. Dusitan sodný se používá při konzervaci některých uzenářských výrobků, zejména salámů. Ve střevech se pak dusitany mění na karcinogenní nitrosaminy. Ten, kdo si libuje v pojídání salámů, může užíváním Levaminu zmírnit negativní účinky konzervační látky dusitanu sodného. Tím se docílí lepšího okysličení krve a opět se náš výkon zlepší.
Antioxidační látky
Rozchodnice růžová ochraňuje tělo před nežádoucími účinky volných radikálů, které způsobují stárnutí buněk. Nedá se opomenout ani vliv na hladinu sacharidů. U zvířat byl pozorován pozitivní vliv na těžkou inzulinovou hypoglykemii (1 UI/kg), a to při dávce 1 ml extraktu/kg. Fytolátky snižují riziko vzniku: bolestí (zejména trojklaného nervu), astmatu, přechodových potíží, disharmonie štítné žlázy a menstruačního cyklu, sexuálních dysfunkcí, poškození DNA, diabetu různých typů, pneumonií, šedivění vlasů, zvýšené tvorby stařeckých skvrn, žlučníkových a ledvinových kamenů, zánětů, degenerace kloubů, vysokých teplot, influenzy, nedostatečné činnosti hormonálního systému, stresu a depresí, neplodnosti, sexuálního selhání. Výtažky léčivých rostlin snižují hladinu HDL cholesterolu a cukru v krvi a podporují činnost CNS, srdce, žaludku, jater, ledvin, žlučníku, kloubů, cév, kůže, vaječníků, kostní dřeně, tlustého střeva, sleziny, slinivky a našeho ochranného systému.
Rozchodnice ve sportu
Ochraňuje srdce, rozšiřuje cévy, normalizuje krevní tlak a podporuje regeneraci nervů. Díky rozchodnici růžové a dalším stimulačním rostlinám podporuje vytrvalost těla, fyzický a psychický výkon. Stimulační efekt extraktu rozchodnice růžové je až o 60 % vyšší než při stimulaci kofeinem. Díky podpoře udržení optimální skladby krve dochází k lepšímu zásobení tkání kyslíkem, což se zpětně projeví i ve výkonech. Například při běhu – čím delší trať, tím větší výkon.
Výkonnost na šlapacím měřicím přístroji vzrostla o 9 % a stabilní výkon při bodu vyčerpání o 28 %. Téměř neuvěřitelně znějí výsledky jedné ze sérií pokusů s laboratorními krysami, které byly nuceny šplhat po provaze, kdy vzrostla vytrvalost o 173 %, tedy téměř o trojnásobek. Rovněž se u krys zvýšila schopnost zapamatovat si určitou cestu bludištěm. Zkoušel se také vliv různých tonizujících rostlin na výkonnost běžce na střední tratě. Ze všech zkoušených se jako nejúčinnější ukázala rozchodnice růžová, která zvýšila výkon o 6 %. Účinek byl ještě zřetelnější na dlouhých tratích, protože zlatý kořen nezvyšuje pouze svalovou sílu, ale i vytrvalost. Při sportování byl potvrzen příznivý vliv na hospodaření s glykogenem v játrech. Extrakt snižuje ve svalech hladinu kyseliny mléčné, udržuje vyšší hladinu fosfolipidů v játrech a svalech a sacharidů v krvi. Při dlouhodobé zátěži byl normalizační efekt výraznější, přičemž koncentrace makroergních fosfátů zůstala prakticky v normě. Fytolátky urychlují odbourávání tuku, a to díky výtažkům z lotosu a rozchodnice růžové. Podporují maximální koncentraci, vytrvalost, správný vývin svalů a kostry. Pro vývin svalů je nutná správná činnost sleziny, pro vytrvalost a celkové posílení organismu je potřebná dobrá činnost žaludku a pro zpomalení stárnutí zase aktivace hormonálního systému.
Rostliny Levaminu
1. Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea): obsahuje rosavin, rosin, rosarin, salidrosid, flavonoidy, kyselinu citronovou, vinnou, jablečnou, kávovou, fumarovou, jantarovou, šťavelovou a gallovou, minerály, až 20 % tříslovin, až 4 % silice a flavonoidy – tricin, rhodionin, dále heteroglykosidy a steroidní látky, betasitosterol. Má stimulační účinky o 40–60 % vyšší než kofein. Zlepšuje sluch, normalizuje tlak, snižuje teplotu. Používá se jako vynikající tonikum, snižuje hladinu cukru v krvi a používá se při diabetu, arytmiích, poruchách CNS, stařecké senilitě, zapomnětlivosti, Alzheimerově chorobě. Zlepšuje fyzický výkon, zejména při delších zátěžích. Ochraňuje játra. Omezuje rozvoj metastáz různých typů rakovin.
2. Boldovník vonný (Peumus boldus): obsahuje alkaloid boldin, spartein, flavonoidy, glykosidy – boldoglusin, boldosin, peumosid a silici s obsahem monoterpenů – limonen, p-cymen a další. Je velmi silným diuretikem a antioxidantem, ochráncem buněk před poškozením DNA volnými radikály. Má antibakteriální a antimykotické účinky. Používá se při nemocech jater, dvanáctníku, slinivky, diabetu, žlučníkových kamenech a při různých bolestech. Má analgetický a hepatoprotektivní efekt. Tišící účinek na kašel byl v laboratorních testech jen o něco menší než u kodeinu. Napomáhá vylučování kyseliny močové u dny a onemocnění kloubů. Podporuje vylučování žlučových kyselin, zlepšuje trávení, relaxuje organismus, CNS a má sedativní účinky.
3. Vítod tenkolistý (Polygala tenuifolia): obsahuje triterpenoidní ojisaponiny A–G, volný triterpenoid beta-amirin, kyselinu methoxyskořicovou, xanthonové deriváty, 1-carbobutoxy-beta-carboline, N9-formylharman, 1-carboethoxy-beta-carboline aj. Zlepšuje sluch, zrak, paměť a další mentální funkce. Používá se při depresích, stresu, demenci – Alzheimerově chorobě, závratích, mdlobách, předčasném výronu semene, bušení srdce, nervové slabosti, nespavosti, zahlenění, astmatu, abscesech, usnadňuje odkašlávání, posiluje kosti a šlachy, podporuje růst svalů. Omezuje množení viru chřipky. Zvyšuje apoptózu rakovinných buněk (sebedestrukci). Ochraňuje játra. Má antipsychotické účinky – omezuje účinek kokainu. Tonizuje ledviny, plíce a srdce.
4. Pupečník asijský (Hydrocotyle, Centella asiatica): obsahuje asiatikosid, který omezuje množení TBC, kvercetin, pektin s imunomodulačním účinkem, esculosid s vlivem na odbourávání tuku, kyselinu asiatikovou, rozmarýnovou s antivirovým působením na herpes virus a virus HIV, steroidní saponiny a alkaloidy s působením na kůru nadledvin. Má antivirové účinky a antibakteriální účinek na methicilin rezistentní Staphylococcus aureus (MRSA), Staphylococcus aureus, Klebsiella pneumoniae, Pseudomonas aeruginosa a Escherichia coli. Používá se při poruchách paměti, lepře, rakovině jater, dělohy a dalších onkologických onemocněních, syfilis (0,3–0,5 g práškovaného listu), ekzémech se sklonem ke hrubnutí pokožky, psoriáze, TBC kůže a cystitidě – zánětu močového měchýře, poruchách funkce jater, křečových žilách, otocích nohou, rakovině kůže, psychické únavě. Snižuje srážlivost krve. Podporuje mikrocirkulaci krve v kůži. Má prokázanou ochrannou funkci srdce při užívání onkologického léku adriamycinu. Omezuje některé účinky arzenu. Ochraňuje kůži a játra při ozařování. Léčí žaludeční vředy a podporuje činnost imunitního systému. Ochraňuje srdce, urychluje hojení ran a omezuje tvorbu keloidů. Podporuje odbourávání tuku a regeneraci nervů. Brání vzniku deprese a má antioxidační účinek. Normalizuje krevní tlak. Obsažená kyselina asiatiková urychluje sebedestrukci buněk rakoviny kůže. Elixír dlouhověkosti, který vnáší více ohně do sexuálního projevu.
5. Maytenus macrocarpa: obsahuje macrocarpin A (1), B (2), C (3) a D (4), cytotoxicky působící na rakovinné buňky IC50. Velmi dobře působí při artritidě, revmatismu, bolestech v kříži, svalů, menstruačních bolestech, leishmanióze a podporuje ochranný systém organismu a krvetvorbu. Má vynikající antibakteriální, antivirové a antiparazitické působení.
6. Kručinka barvířská (Genista tinctoria): obsahuje genistin, což je isoflavon, který zabezpečuje metabolizaci estrogenu na 16-etoxyestron, karotenoidy, chinolizidinové alkaloidy cytizin, metycytizin, lupanin, isopartein, hořčiny, silice, třísloviny, flavonové látky, agenistin a luteolin. Omezuje četnost přechodových návalů, vznik otoků nohou a ekzémů. Má močopudný účinek, podporuje činnost cévního systému, normalizuje krevní tlak a činnost štítné žlázy, silně detoxikuje, zlepšuje zásobování těla kyslíkem a snižuje chuť na cigaretu.
7. Eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus senticosus): obsahuje glukany, eleuterosidy A, B, B1, E, I, K, L, M, sitosterol, fenilpropanoid, kumarin, lignan, kyselinu oleanovou. Tonizuje organismus, rozšiřuje cévy, má antioxidační účinky, podporuje produkci interleukinu, inhibuje RNA viry – rhinovirus (HRV), virus napadající dýchací systém (RSV) a virus influenzy typu A, snižuje hladinu cukru v krvi a má adaptogenní účinky. Usnadňuje transport kyslíku do buněk. Používá se při poruchách paměti, rakovině, po chemoterapii a radioterapii, snížené obranyschopnosti organismu a špatné krvetvorbě, nedostatečné činnosti srdce a různých typech pneumonií. Silně podporuje činnost T ochranných lymfocytů a činnost imunitního systému, řídí činnost NK buněk, působí proti pocení a protizánětlivě, snižuje hladinu cukru v krvi, má neuroprotektivní efekt, snižuje hladinu HDL cholesterolu, normalizuje krevní tlak, aktivuje hormonální systém a výrazně urychluje metabolismus tuků.
8. Lotos indický (Nelumbo nucifera): obsahuje alkaloidy – nuciferin, N-nornuciferin, liensinin, neferin a jiné flavonoidy – kvercetin, rutin, polysacharidy a tanin. Byly u něj objeveny látky, které napomáhají metabolismu tuků, a tak je rostlinou číslo jedna pro podporu hubnutí. Ovlivňuje impotenci, zmírňuje silné menstruační krvácení, poševní výtok, neurastenii, nespavost, průjmy, srdeční nedostatečnost, staví krvácení, používá se jako tonikum a afrodiziakum.
9. Srdečník sibiřský (Leonurus sibiricus): obsahuje alkaloidy leonurin, leonuridin, leonurinin, pyrrolový alkaloid stachydrin, kyselinu benzoovou, laurovou, linolovou a olejovou, flavonoid rutin a provitamin A. Používá se při srdeční arytmii, slabosti srdce, bolestivé menstruaci, ženské neplodnosti a poševních infekcích. Má antivirové, antibakteriální, protizánětlivé, protirakovinné účinky – při rakovině prsu a dělohy, analgetické účinky a ochraňuje ledviny.
10. Muira puama (Ptychopetalum olacoides): obsahuje alkaloidy, muirapuamin, kumarin, mnoho organických kyselin, betasitosterol, silici, lupeol a flobafen. Používá se při impotenci, neurasteniích, slabosti srdce, stresu, revmatu, chřipce, neplodnosti, jako afrodiziakum a tonikum. Harmonizuje hormonální systém, má antioxidační účinek, neuroprotektivní efekt a obnovuje vitalitu těla.
11. Škornice šípolistá (Epimedium sagittatum): obsahuje polysacharidy, glykosid icariin a noricariin. Má neuroprotektivní efekt. Podporuje činnost kostních buněk osteoblastů a zpomaluje rozvoj osteoporózy. Normalizuje krevní tlak a podporuje činnost ledvin. Vynikající rostlina na periferní prokrvení, používá se jako afrodiziakum, dále při neplodnosti, revmatu, artritidě, bolestech v kříži, kašli, bronchitidě, astmatu a zeleném zákalu. Omezuje množení herpes viru HSV-II.
12. Arálie mandžuská (Aralia mandshurica): obsahuje triterpenické glykosidy – aralosidy A, B, C, jejichž aglykonem je kyselina oleanová s antivirovými účinky. Obsahuje řadu organických kyselin, pryskyřic a sacharidů. Podporuje obranyschopnost organismu, upravuje tukový metabolismus a má tonizační účinky.
13. Schizandra čínská (Schisandra chinensis): obsahuje řadu lignanů, silici, organické kyseliny (citronová, jantarová, jablečná, askorbová), dále flavonoidy, anthokyany, vitamin E, volné mastné kyseliny a steroly. Má neuroprotektivní efekt, antioxidační účinek, tonizuje organismus a používá se při snížené obranyschopnosti organismu, diabetu, hepatitidě, závratích, průjmu, bolestech hlavy, spontánním a nočním pocení, sexuálních potížích, mužské a ženské neplodnosti, vleklém kašli a dušnosti, oslabených ledvinách, zapomnětlivosti, nespavosti, nedostatku tělních tekutin a jaterních poruchách.
Autor: Vladimír Ďurina
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 10/2010
Levanduli pro její krásu opěvovali básníci v Persii, v Řecku i v Římě před stovkami let. Římští vojáci si levandulí léčili rány i nervy. Julius Caesar oceňoval její uklidňující účinky po náročném dni v senátu. Římané ji pravidelně využívali do koupelí. S koupelí je spojeno i samotné její jméno – lavare – mýt, umývat. Přes alpy přenesli levanduli benediktýnští mniši. Levandule prý sloužila i jako jakési antiafrodiziakum. Měla očišťovat tělo i duši a zapuzovat zlé duchy i nečisté myšlenky.
Levandule lékařská je velmi stará kulturní rostlina. Všechny bylinné části po rozemnutí intenzívně voní. Využívá se proto především ve voňavkářství, ale rovněž ve farmacii. Používala se při mytí, pro odpuzování nejrůznějších druhů hmyzu, ale také v kuchyni jako výrazné koření. Olej se přidává do koupelí, využívá se při masážích apod. Levandulová voda je proslulá. Nejvíce ta, která vznikla v Kolíně coby Kolínská voda. Levandule je velmi dekorativní rostlina, která zdobí zahrady, lze ji pěstovat v nádobách, využívat v četných aranžmá čerstvá i sušená.
Léčivé účinky
Hořký nápoj z levandule napomáhal proti jaterním potížím a k uklidnění nervů. Sběrači levandule prý byli chráněni proti tuberkulóze.
Levandule obsahuje éterické oleje – ocimen, pinen, kamfen, geraniol, linalol, citronelal, citral, dále kumarin, třísloviny, flavonoidy, saponiny apod. Tlumí neklid, podrážděnost a stres. Působí jako sedativum, lze ji využít při depresích, migréně a dlouhodobém nervovém vypětí. Pomáhá při poruchách spánku. Napomáhá od zažívacích potíží a nadýmání. Inhalování napomáhá při dýchacích potížích a chřipce.
Původ a popis rostliny
Levandule lékařská (Lavandula angustifolia), slovensky levanduľa úzkolistá je jednou z nejznámějších a u nás nejpěstovanějších středomořských rostlin. Je zástupcem čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae).
Levandule pochází ze západního Středomoří, roste v teplejších částech Evropy, pěstuje se a někdy i zplaňuje. Roste na výslunných stráních s dobře propustnou půdou. U nás ke zplaňování dochází na jižní Moravě. Jedná se o nízký, bohatě větvený polokeř. Kořen je kůlová, pronikající do značné hloubky. Stonky jsou vystoupavé až přímé. Vzýška rostlin bývá 30 až 60 cm. Spodní část brzy dřevnatí. Bylinné větvičky jsou čtyřhranné s přisedlými, čárkovitými listy. Drobné, fialové květy vyrůstají v pětivětých až desetikvětých lichopřeslenech a tvoří klasovitá květenství. Květy četných kultivarů mohou být bílé, růžové, šedomodré až blankytně modré, sytě modrofialové apod. Plodem je černá, lesklá tvrdka. Kromě uvedené levandule lékařské se pěstuje levandule hlavaté (Lavandula stoechas), která má atraktivní květenství v ještě širší škále barev. V našich podmínkách však spolehlivě nepřezimuje.
Nálev z levandulových květů
Spaříme 2 polévkové lžíce květů 1,5 dl vroucí vody a necháme 5 minut přikryté stát. Pijeme před jídlem pro povzbuzení chuti k jídlu. Po jídle působí proti nadýmání a zlepšuje trávení. Večer uklidňuje a napomáhá klidnému spánku. Inhalování působí proti nachlazení.
Směs proti stresu
Smícháme stejné množství květů levandule, růže, lípy, řebříčku a meduňkových listů. Nálev necháme louhovat asi 10 minut. Pijeme až 3x denně dle potřeby.
Vonná uklidňující koupel
Nálev připravíme z asi 30 g levandulových květů, 20 g meduňkových listů, 10 g růžových květních plátků. Necháme 10 minut louhovat a pak vlijeme do vody ve vaně.
Levandulový sirup
Hodí se do různých nápojů a zjemní chuť aromatických dezertů. Ve 3 dl vody rozpustíme 250 g cukru, cukr rozvaříme. Odstavíme a přidáme hrst levandulových květů. Necháme louhovat do druhého dne a pak přecedíme.
Nálev proti migréně
Smícháme stejné množství levandulových květů, květů tužebníku jilmového, listů rozmarýny, meduňky a řimbaby. Přelijeme vroucí vodou a necháme 10 minut louhovat. Pijeme podle potřeby až 3 x denně.
Nálev proti nadýmání
Smícháme stejné množství levandulových květů, meduňky, máty a plodů fenyklu. Přidáme listy a květy hlohu. Přelijeme vroucí vodou a necháme louhovat 10 minut. Pijeme podle potřeby až 3 x denně.
S vůní levandule…
Levanduli mám ráda nejen pro její charakteristickou příjemnou vůni a uklidňující účinky, ale také si velmi ráda prohlédnu obrázky z míst, kde se levandule pěstuje. Jen tak se alespoň na chvíli zasnít nad fotografiemi pořízenými někde v západním Středomoří nebo ještě lépe přímo v Provence. Fialové pruhy levandulových polí, v pozadí typické francouzské venkovské usedlosti nebo případně bílé vápencové skály… Na romantiku prožitou na těchto místech se určitě nezapomíná.
Levandule je pro Středoevropany bylina exotická, ale v poslední době máme možnost spatřit levandulová pole i u nás, a když ne, pak třeba máme alespoň malá „políčka“ na svých zahrádkách. Název Lavandula pochází z latinského slova lavare = mýti se nebo omývati.
Bylina pochází z Persie, dále z oblastí na jih do tropické Afriky a jihovýchod do Indie. Používali ji staří Řekové, Římané i Keltové, přidávali ji do koupele pro její léčivé vlastnosti a uklidňující vůni. Vonička levandule byla používána jako ochrana před nakažením morem a k léčení bolestí, pohmožděnin a popálenin. V příbytcích sloužila k odpuzování molů a levandulový olej jako dnešní deodorant. Ve středověku byla hojně používána a pěstována hlavně v klášterních zahradách. Jedna z prvních zmínek o pěstování levandule ve Francii pochází z roku 1371. Byla součástí bylinkových zahrad apatykářů. Na slavné univerzitě v Montpellier byla sepsána jedna z prvních vědeckých prací o léčivých účincích levandule. V 16. století se v Provence z levandule začal extrahovat esenciální olej, v 18. století pak byla společně s dalšími bylinami použita k léčení moru. Spotřeba levandule vzrostla v 19. století s rozvojem kosmetického průmyslu a výroby parfémů. Do té doby byla sklízena na svých přirozených divokých stanovištích. Aby jí byl dostatek, začala vznikat první levandulová pole. I po staletích je velmi oblíbenou rostlinou. Levandule je krásná po celý rok a prochází různým zabarvením.Na jaře září jemnou zelenou, v létě obdivujeme drobné květy pro jejich fialovou, modrou a někdy růžovou i bílou barvu, po sklizni a přes zimu pak má zabarvení šedozelené.
Polokeřík je trsnatě větvený a vysoký až 60 cm. Listy má přisedlé, čárkovité a na okrajích podhrnuté.
Levanduli vyhovuje slunné stanoviště.
Líbí se jí obzvláště vápenatá půda.
Kvete v červenci až srpnu a užívá se květ a nať.
Nejcennější je olej získaný z levandule lékařské, z 1 ha levandulového pole se vyrobí přibližně 15 kg oleje. Nejkvalitnější esenciální olej je pouze z pravé levandule, jeho kvalita se sleduje a (podobně jako u vína) jeho původ je kontrolován. Mezi největší pěstitele dnes patří Francie, Španělsko, Bulharsko, Čína, Rusko a Austrálie.
Účinky
Léčivé látky mají mírně tlumivý účinek na ústřední nervstvo, potlačují růst bakterií, snižují krevní tlak. Osvědčují se při křečích žaludku, upravují střevní činnost, působí mírně diureticky. Využívají se ve farmaceutickém průmyslu k výrobě sedativ a spasmolytik. Silice slouží jako přísada do antirevmatických mazání.
Libeček je trvalka mohutného vzrůstu. Má silný oddenek, bohatě rozvětvené kořeny, lodyha vyráží až do výše 2 metrů. Je oblá, rýhovaná, nahoře rozvětvená. Spodní listy jsou veliké, s dlouhým řapíkem a dva až třikrát zpeřené. Květy jsou žlutavé, uspořádány v okolících. Plodem jsou dvounažky, velikosti asi 3 x 8 mm nebo i menší. Libeček kvete v letních měsících. Celá rostlina vykazuje typické aroma, připomínající polévkové koření Maggi, proto se jí také říká Maggikořen.
Má svůj původ v jižní Evropě. Hojně se pěstuje na zahrádkách a jen občas se zplaňuje.
Předmětem využití je především oddenek s kořeny, méně často poté nať nebo plody. Oddenek sbíráme zpravidla na podzim třetího roku. Nať sbíráme v průběhu celého roku, semena na podzim, po úplném dozrání.
Obsahuje silici s terpineolem, karvakrolem, s estery kyseliny octové, laktonovými sloučeninami kyseliny ftalové, dále cukry, pryskyřici a kumarinové látky.
Působí jako silný močopudný prostředek, podporující vylučování nežádoucích solí z organismu, především však chloridů. Výborně léčí záněty dolních cest močových, zlepšuje vylučování žluči a při nachlazení rozpouští hlen. Vylučuje kyselinu močovou a pomáhá ke snižování soudržnosti močových kamenů, které pod jeho vlivem rozpadají. Zlepšuje vylučování trávicích fermentů, a proto je vhodný pro léčbu různých dyspepsií, zejména pak u starších osob. Příznivě ovlivňuje nepravidelnou menstruaci.
Nať používáme především v kuchyni do omáček a polévek, ve fototerapii třeba k protirevmatickým koupelím, zejména rukou a nohou.
Vhodnou lékovou formou je nálev, obvykle podávaný po šálcích 2 až 3 krát denně.
S ohledem na velmi silné aroma, které není každému příjemné, doporučujeme libeček převážně do směsí. V urologických indikacích volíme kombinace s různými rdesny – ptačím, blešníkem, červincem nebo peprníkem.
Libeček je kontraindikován při těžších chorobách ledvin, není také vhodná kombinace s jalovcem. Také těhotné a kojící ženy by jej neměly používat. Není vhodný při dlouhodobé užívání. Jen relativní kontraindikací je osobní nesnášenlivost.
K léčebným účelům se používá květ z lípy malolisté neboli též srdčité, což více koresponduje s latinským názvem Tilia cordata (cor = srdce) a též květ lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) . Do stejnojmenného rodu lípa (Tilia) z čeledi lipovitých (Tiliaceae) patří asi 30 až 40 druhů opadavých dřevin rostoucích v mírném pásu severní polokoule.
Popis: Lípa malolistá je opadavá dřevina dosahující výšky 20 až 30 metrů. Kmen je válcovitý, koruna je hustá, vejcovitá. Kůra je na mladších větvích šedá, hladká, na starších černošedá, rozpukaná. Listy jsou nesouměrně okrouhle srdčité, na líci tmavě zelené, na rubu šedozelené, v paždí žilek s patrnými chomáčky rezavých chlupů, což je asi nejmarkantnější znak, kterým ji odlišíme od ostatních lip. U lípy velkolisté jsou listy větší, mají v úžlabí žilek bělavé chomáčky chloupků a obě strany listu jsou stejně zbarveny. Květy jsou oboupohlavné. Vyrůstají z paždí listů v dlouze stopkatých vrcholičnatých květenstvích s velkým blanitým zelenožlutým jazykovitým listenem, který tvoří létací zařízení celého plodenství. Květenství lípy malolisté tvoří 5-15 květů, u lípy velkolisté 3-9 květů. Kalich je pýřitý, pětilistý, bledězelený, opadavý, koruna je pětiplátečná a žlutozelená. Vidličnatě rozvětvených tyčinek bývá až třicet. Lípa malolistá kvete v červnu a červenci, asi o 14 dní později než lípa velkolistá. Ta dokonce může v nejteplejších oblastech kvést již začátkem května. Plodem je oříšek, který obsahuje zpravidla jediné semeno. Oplodí je hnědé, kožovité, tenké, v prstech snadno zmáčknutelné. Lípa malolistá je dlouhověkou dřevinou - dožívá se stáří až 700 let.
Rozšíření: Lípa malolistá roste téměř v celé Evropě a na Krymu a Kavkaze tvoří dokonce rozsáhlé lesy. Neroste pouze v nejjižnějších a nejsevernějších oblastech kontinentu. Je to dřevina dubohabřin, lužních, suťových i stinných roklinových lesů. Zastoupení lípy v našich lesích pokleslo především v důsledku přeměny lesní půdy na zemědělskou. K tomuto faktu dnes přistupuje také náhrada listnatých a smíšených lesů smrkovými a borovými monokulturami. V minulosti byla hojně vysazována, a tak se s ní můžeme setkat na starých vesnických návsích, u kostelů, křížků a kapliček.
Jak ji rozpoznáte: Pokud se rozhodnete pro vlastní sběr rostlinné drogy, lipového květu, narazíte patrně na problém přesného určení botanického druhu. Určování lip je poměrně náročné, některé druhy jsou značně proměnlivé, a ještě se vzájemně kříží. Pro lepší orientaci jsou uvedeny alespoň základní určovací znaky druhů, se kterými se můžete setkat v našich podmínkách.
Oba výše uvedené druhy spolu s lípou zelenou (Tilia euchlora C. Koch) mají na rubu jednoduché chlupy (trichomy) nebo jsou lysé. Na rubu čepele, v paždí žilek, jsou chomáčky chloupků.
Lípa srdčitá má listy okrouhle srdčité, 4 až 8 cm dlouhé, v paždí žilek s chomáčky hnědých chlupů. Oplodí je kožovité a lze jej lehce v prstech rozmáčknout. Listeny jsou dlouze řapíkaté.
Lípa velkolistá má čepel listovou 7 až 12 cm dlouhou, listeny jsou kratičce řapíkaté. V paždí listu jsou chomáčky běložlutých trichomů. Plody jsou žebernaté, většinou vlnaté, v prstech nezmáčknutelné. Oba druhy mají listy na líci matné a letorosty hnědočervené.
Lípa zelená má na rozdíl od lípy malolisté i velkolisté letorosty zelenožluté a listy nápadně lesklé, jako nalakované. Lípa zelená kvete o tři týdny později než lípa velkolistá. Pro svoji větší odolnost vůči suchu se vysazuje dnes častěji než obě naše domácí lípy.
Dále se u nás můžete setkat s lípou stříbrnou (Tilia tomentosa Moench) a lípou řapíkatou (Tilia petiolaris DC.). Listy těchto lip jsou na rubu listů šedobíle plstnaté s hvězdicovitými trichomy. V paždí žilek nemají chomáčky chlupů. Lípa stříbrná je původní v jižní Evropě, čepel listová je přibližně dvakrát delší než řapík a květy intenzivně až nepříjemně voní. Méně často se pěstuje lípa řapíkatá, která pochází z jihovýchodní Evropy. Má převislé větve a řapíky jsou delší než polovina čepele.
Historie užití: Ve starověku lidé používali lípu jako léčivku, i když použití bylo zcela odlišné od současného. Kůra sloužila proti malomocenství, listy na puchýře v ústech, šťáva proti vypadávání vlasů. Matthioli uvádí ve svém slavném herbáři, že vodu z květu lipového používají ženy k potírání skvrn na tváři, proti otokům a že podporuje růst vlasů. V 16. století se používal lipový květ také jako osvědčený prostředek proti dětské tetánii (psotník, staročesky dětinský božec). Listy spařené vodou a smíchané s vínem se přikládaly na končetiny při svalových křečích a na popáleniny.
Lípa je od pradávna jedním z nejoblíbenějších stromů po celé Evropě a hojně se s ní setkáváme již ve starých bájích, pověrách, poezii a výtvarném umění. Podle pověstí právě lípy osídlovali spravedliví a dobří duchové. Lidé je pak vyhledávali, aby se pod nimi schovali před bouřkou, v domnění, že do nich díky dobrým duchům neuhodí blesk. U nás se stala dokonce zásluhou Kollárovy Slávy dcery a národního obrození národním stromem.
Název rodu Tilia pochází z řeckého ptilon (= křídlo), podle blanitých křídlatých listenů květenství.
Sběr: Sbírají se celá květenství ( Flos Tiliae) včetně listenu na počátku kvetení, kdy rozkvete asi polovina květů v květenství. Ve směsi nesmí být plody! Květy se suší ve stínu a pokud možno v průvanu nebo při umělé teplotě do 35 °C v načechrané vrstvě do 5 cm. Droga se snadno zapaří, čímž ztrácí kvalitu. Slunce a vyšší teplota také nepříznivě působí na účinnost drogy. Předsušení na slunci je nevhodné. Dobře usušené květy a listeny si mají uchovat svou původní barvu a charakteristickou vůni. Květ nesmí znovu navlhnout. Nesbíráme odkvetlá květenství s malými chlupatými plody ani poupata. Droga má slabě kořenitý pach a nasládle slizovitou chuť. Uchovává se v dobře uzavřených nádobách. Droga sesychá v poměru 5 : 1.
Účinné látky: Droga obsahuje velké množství slizu, třísloviny (tilirozid), glykosidy, silice a flavonidy (kvercetin, hesperidin), organické kyseliny, saponiny, látky blízké tokoferonu (vitaminu E) , fytosteroly a další.
Vlastnosti:Lípa rozpouští hleny (mucilaginosum a expektorans), vyvolává pocení (diaforetikum), utišuje křeče (spazmolytikum), podporuje vylučování žluči (cholagogum) a zlepšuje chuť k jídlu (stomachikum). Dále se používá jako diuretikum (podporuje vylučování moči) a při koupelích a v kosmetice. Často se kombinuje s černým bezem.
Účinky na organismus: Droga má močopudný účinek, kterého se využívá zvláště při chorobách z nachlazení. Jako sedativum má využití při nervovém podráždění i při nespavosti. Tvoří složku čajovin používaných při revmatismu. Má pozitivní vliv na tvorbu hlenu a usnadňuje odkašlávání. Květ lípy má podpůrný vliv na vylučování žaludeční šťávy, takže urychluje trávení. Podporuje tvorbu žluče a uvolňuje křeče trávicího traktu. Odvar z lipového květu dodává kůži jemný zlatavý nádech, proto se používá také v kosmetice. Je součástí mnohých čajovin jako korigens.
Regenerace ve Sféře
Nemoci můžete předejít, když vyrovnáme nedostatek energie v meridiánech. Cílem našich ryze českých přípravků je zharmonizovat energetickou síť dříve, než dojde k dlouhodobému energetickému úbytku.
Vladimír Ďurina
„Mým cílem bylo vymyslet takový produkt, který bude stejně silný jako antibiotika, bude na přírodní bázi, bude v něm něco z krystalterapie, něco z fytoterapie a něco z informací rostlin.
Myslím si, že mnoho lidí, kteří onemocněli nějakou chorobou, dojde k tomu, že nejcennější v životě je zdraví. Tím to začíná a tím to končí.“
Roberto Carlos Gomez Colman
Diochi Paradise
České produkty, které pomáhají