Regenerace ve sféře Diochi

Pokud jste zdraví a netrpíte závažnějšími chorobami, například metabolickými poruchami, jako je cukrovka druhého typu či sklon k obezitě, pak je pravděpodobné, že jsou vaše hodiny v pořádku. Asi tušíte, že jde o naše vnitřní, orgánové hodiny, nesmírně složitý a jemně vyvážený systém, jehož výzkum je stále v počátcích.

Jak na dlouhověkost?

Lidé odpradávna toužili po nekonečném životě. Podle současných názorů to samozřejmě není možné. Ale trochu si život prodloužit určitě možné je. Jak na to a co k tomu aktuálně říká současná věda?

Vědci zjistili, že výrazně urychlit stárnutí dokážou některé nízkokalorické potraviny. Obvinili široce používané přísady do potravin – kyselinu fosforečnou a její soli. Myslí si, že stejně, jako krátí život hlodavcům, činí totéž i nám. Kyselinu fosforečnou obsahuje mimo jiné i světově rozšířený nápoj Coca-Cola.

Chipsy a limonády jsou balastem zkracujícím život. Taková prohlášení slýcháme často. Vždy se u toho zatím argumentovalo přebytkem kalorií, který dává srdci zabrat. Ve zprávě publikované Federací amerických společností experimentální biologie (FASEB) jde nyní o něco zcela jiného. Vedoucí výzkumného týmu Mohamed Shawkat Razzaque z Harvard School of Dental Medicine označil za škodlivinu něco, bez čeho se potravinářský průmysl již neobejde. Tím, co poškozuje srdce, jsou i nekvalitní ztužené tuky, které se používají pro výrobu různých levných čokoládových polev. Objevují se i jako náplně v různých sušenkách a proteinových tyčinkách. Obsahují tzv. „trans kyseliny“, a tak u některých pochutin můžeme zkonzumovat maximálně jednu denně, abychom dostáli normám a nepoškozovali si takovými pamlsky svá srdce. Kromě toho i rafinovaný cukr zvyšuje v těle hladinu škodlivého cholesterolu, což také srdci neprospívá. Pro posílení srdce a cév je dobrá kombinace doplňků stravy Venisfér a Vista clear, které obsahují rostliny prospěšné pro srdeční činnost a cévnímu zdraví. Závorník lékařský, jmelí bílé, kurkuma a další rostliny přispívají organismu k udržování normálního krevního tlaku, mají prospěšné účinky na srdeční a cévní činnost.

Co nového o dlouhověkosti?

Japonští vědci nedávno objevili gen, který se u myší projevuje typickými lidskými příznaky stárnutí. Protein, jehož syntézu má tento gen na starosti, souvisí s citlivostí buněk na inzulin. Při pokusech na zvířatech se ukázalo, že zvýšení hladiny proteinu vede k prodloužení života o celou jednu třetinu. Myši, které mají tento gen poškozený mutací, se jeví zpočátku normální a zdravé, ale jen do věku 3–4 týdnů. Poté se u nich začnou objevovat znaky stáří – atrofuje jim kůže, řídnou kosti, vytrácí se pružnost cév a začíná se projevovat rozedma plic. Umírají předčasně ve věku okolo dvou měsíců. Když vědci zjistili, co tento poškozený gen, a tím i nízká produkce dotyčné bílkoviny dokáže, snažili se přijít na to, co se stane, když si organismus začne sám produkovat více tohoto proteinu. Vytvořili mutantní kmen myší, který si dokázal proteinu tvořit více, než kolik ho mají normální jedinci. Ukázalo se, že tito myší mutanti žili o 19–31 % průměrného normálního „myšího času“ déle. Protein zpomalující stárnutí Vědci tvrdí, že pomocí konkrétního proteinu umí u mušek zabránit patologickým změnám spojeným s předčasným stárnutím. Jeho obdobu máme v buňkách i my, lidé. Protein sestrin chrání buňky při stresových situacích a zabraňuje předčasnému stárnutí organismu. Badatelé se o sestrin zajímají nejen z důvodu dlouhověkosti blanokřídlého hmyzu, ale také proto, že při jeho nedostatku v buňkách začne tělo akumulovat triglyceridy, dochází k srdečním arytmiím a svaly degenerují. To vše postihne i mladé mušky. Jde tu tedy o překvapivou podobnost s lidskými projevy předčasného stárnutí a s ději, které postihují osoby s nadváhou.

To vedlo vědce z Kalifornské univerzity a z Burnham Institute in La Jolla k dalšímu pokusu. Muškám se sklonem k předčasnému stárnutí začali do žrádla přidávat syntetickou látku s účinkem sestrinu. Doufali, že jim tím zpozdí nástup jejich smutného údělu. Podařilo se. Synteticky ošetřené mušky žily déle.

Tolik pro zajímavost. Z produktů Diochi je pro dlouhověkost vhodné užívat například doplňky stravy Levamin, Gerocel kapsle a Viraimun, který obsahuje výtažky z hub, jež se v Číně už od nepaměti používají k prodloužení lidského života. Výtažky pomáhají organismu posilovat imunitní systém, což je pro stárnoucího člověka nesmírně důležité. Všechny tyto přírodní produkty obsahují byliny pomáhající zpomalovat procesy stárnutí.

autor: Vladimír Ďurina

uveřejněno v časopise Sféra, vydání 06/2011

Jak posílit imunitu a odolnost těla před nemocemi?

Zdravý životní styl je tou nejlepší prevencí před vznikem různých onemocnění. Možná si ani neuvědomujeme, kolika škodlivým vlivům je naše tělo každý den vystaveno. Imunitní systém musí reagovat na množství virů a bakterií z prostředí, ve kterém se nacházíme, a to nejen během chřipkového období. K tomu, aby nás každodenně chránil, můžeme přispět i my a podpořit jeho činnost zdravým životním stylem.

Imunitní systém
Lidské tělo má svůj samostatný systém, jehož úkolem je bojovat proti všem škodlivým vlivům a udržovat zdraví člověka. Imunitní systém sestává z orgánů, tkání, buněk a proteinů, které společně ochraňují organismus před bakteriemi, viry nebo parazity, které mohou způsobit onemocnění nebo infekci. Tento systém je neustále aktivní a pořád zjišťuje, zda buňky patří do našeho organismu nebo ne. V případě, že zachytí hrozbu, spustí imunitní reakci a zničí ji. Při imunitní reakci systém uvolní protilátky, které se navážou na patogeny a zabijí je.

Imunitní systém můžeme rozdělit na dvě základní formy:
1. Přirozená imunita - je to ochrana organismu, kterou získáme při narození, a jde o první ,,linii" v obraně a boji proti infekci. Při infekci reaguje na škodlivý patogen rychle a pokusí se ho vyplavit produkcí hlenu nebo spálením pomocí horečky.
2. Získaná imunita - jde o typ imunity, kterou získáváme během života očkováním nebo tím, že jsme vystaveni onemocněním. Adaptivní systém používá ke zničení nepřítele protilátky, jejichž úkolem je zničit a zbavit se útočníka.
Spolupráci obou forem imunitního systému můžete vidět například při řešení problému. Adaptivnímu systému může rozpoznání a tvorba protilátek pro zničení útočníka trvat 5 - 10 dní. Během této doby se o hrozbu postará přirozená imunita, která ji udrží na uzdě a zabrání jejímu šíření.

Horečka a zánět
Horečka a zánět jsou nástroji imunity v boji proti škodlivým patogenům, tyto projevy jsou nepříjemné a vám se může zdát, že jde o něco špatného. Opak je však pravdou, vznik zánětu nebo horečky je dobré znamení, protože to signalizuje, že tělo reaguje tak, jak má. Účelem zánětu je omezit vliv dráždivé látky. Poškozené buňky uvolňují histamin, který způsobuje zvětšení buněčných stěn. Výsledkem je typické zarudnutí, bolest a otok při zánětu. Při horečce dochází k uvolnění bílých krvinek, zvýšení metabolismu, a také zabránění šíření organismů v těle člověka.

Imunitní systém je komplex typů buněk, které působí na různé mikroby. Vědci zatím neznají odpověď na to, které a kolik imunitních buněk je potřeba posílit. Je však známo, že organismus neustále vytváří imunitní buňky s názvem leukocyty (bílé krvinky) a lymfocyty. Přirozený a získaný imunitní systém potřebuje pro fungování správné typy buněk, ve vhodném množství. Je potřeba se ještě hodně dozvědět o propojení a složitosti imunitní reakce, ale na to, aby správně fungoval systém, je potřeba rovnováha a harmonie. Co tedy můžete pro správné fungování imunitního systému udělat? Nejrozumnější cestou je získání zdravých návyků, které budou prospěšné pro celý organismus a zároveň imunitní systém.

Podpora imunitního systému
Svému organismu a imunitnímu systému nejlépe pomůžete osvojením si zdravého životního stylu a správných návyků. Díky nim může být imunitní systém lépe připraven na boj například i proti virům. Patří mezi ně:
• konzumace ovoce, zeleniny a celozrnných obilovin
• pravidelné cvičení
• pití alkoholu s mírou
• omezení kouření
• udržování zdravé tělesné hmotnosti
• dostatek spánku
• mytí rukou
• redukce stresu

Potraviny pro podporu imunity
Váš imunitní systém můžete podpořit příjmem vhodných živin, které zlepší schopnost organismus bojovat se škodlivými mikroby.
1. Borůvky - v borůvkách se nachází důležitý flavonoid antocyanin, který se vyznačuje antioxidačními vlastnostmi a významem pro imunitní systém. Extrakt z borůvek najdete v kapslích Vista clear.
2. Citrusové ovoce - patří mezi ně citrón, limetka, pomeranč, mandarinka nebo grapefruit. Skoro všechny citrusové plody jsou bohaté na vitamín C, což je důvodem, proč jsou známým bojovníkem proti nachlazení.
3. Zázvor - má antioxidační vlastnosti a může pomáhat snižovat hladinu cholesterolu. U nás ho najdete v Gerocel kapkách.
4. Kurkuma - koření žluté barvy je díky obsahu kurkuminu prospěšné v podpoře imunity. Kurkumin má podle výzkumu z roku 2015 také protizánětlivé a antioxidační účinky. V Diochi produktech ho najdete v kapslích Alfa Artrizone nebo kapkách Gerocel a Venisfér.
5. Červená paprika (red bell peppers) - vyznačuje se vysokým obsahem vitamínu C a beta-karotenu. Možná vás to překvapí, ale červená paprika obsahuje 2x více vitamínu C než citrusové plody.
6. Mandle - důležitým vitamínem pro zdravý imunitní systém není pouze vitamín C, ale i vitamín E. Jeho skvělým zdrojem jsou mandle, které mimo jiné obsahují i zdravé tuky.
7. Ryby - mastné ryby, jako například tuňák, losos nebo sardinky, jsou bohaté na omega-3 mastné kyseliny. Jejich konzumace má pro člověka mnoho výhod a jednou z nich jsou jejich protizánětlivé účinky.
8. Drůbež - kuřecí polévka během nemoci není pouze teplá voda do žaludku. Ochraňuje a snižuje příznaky nachlazení. Kuřecí a krůtí maso má vysoký obsah vitamínu B6, který se podílí na několika procesech v lidském těle, například při tvorbě červených krvinek. Kromě toho je kuřecí vývar zdrojem chondroitinu, želatiny a dalších živin prospěšných pro trávicí trakt a imunitu člověka.

Vitamíny a minerály, které podporují obranyschopnost
Ideálním řešením je získávat vitamíny a minerály ze stravy, pokud si však nejste jisti, zda jste jich přijali dostatek, zvažte doplňky výživy. Pokud už se rozhodnete zlepšit imunitu pomocí jednosložkových nebo komplexních suplementů, přinášíme vám tipy na vitamíny a minerály, které podporují fungování imunity:
• vitamín C - zřejmě nejznámější vitamín na podporu imunity, který organismus potřebuje pro tvorbu neurotransmiterů a kolagenu. Kromě toho, že se nachází v ovoci a zelenině, je dostupný i ve formě výživových doplňků, u nás v Diochi ho najdete v kapslích CDF nebo v šumivých tabletách Citrus, Tropic a Cassis, který navíc obsahuje i betaglukany.
• vitamín A - má antioxidační vlastnosti, nachází se v zelenině bohaté na karotenoidy, například na beta karoten. Organismus je přemění na vitamín A, a použije v ochraně před infekcemi, pro správné fungování očí a jiných orgánů.
• vitamín D - nachází se v mastných rybách jako losos nebo tuňák, vitamín D můžeme také získat ze slunce, případně suplementů. V Diochi se nachází v kapslích CDF. Kromě podpory imunity je také potřebný pro vstřebávání vápníku a růst kostí.
• vitamín E - je antioxidant, který chrání buňky před jejich poškozením oxidačním stresem. Vitamín E najdete například v mandlích, arašídech nebo slunečnicových semínkách.
• vitamín B6 - je potřebný v mnoha biochemických reakcích a je důležitý i pro podporu imunity. Pyridoxin, což je jiný název pro vitamín B6, najdete ve stravě, ale i ve formě suplementu jako samostatný vitamín, např. v kapslích CDF
• vitamín B9 (kyselina listová) - jeden z důležitých vitamínů typu B, který je užitečný při tvorbě DNA a tvorbě červených krvinek. Nachází se v hrášku, luštěninách a listové zelenině.
• železo - minerál, který pomáhá doručovat kyslík do buněk a při tvorbě některých hormonů.
• zinek - minerál důležitý pro zdravý růst, imunitní systém nebo hojení ran. Zinek najdete v drůbeži, cizrně nebo jogurtu.
• selen - důležitý pro obranu před oxidačním stresem nebo pro zdravou štítnou žlázu. Najdete ho v brokolici, česneku nebo ječmeni.

Mnoho výše uvedených vitamínů je obsaženo v bioinformačních kapslích Tromboserin. Svými protizánětlivými účinky jsou známé i zázvor a kurkuma, které jsou obsaženy v kapslích Alfa Artrizone nebo v bioinformačních kapkách Venisfér.
Imunitní systém člověka je komplexní stroj na ochranu před neviditelnými nepřáteli, s nimiž se můžeme setkat prakticky kdekoliv. Dokáže se vypořádat s mnoha bakteriemi nebo viry, ale pro své fungování potřebuje dostatek živin, spánku nebo důkladnou hygienu. Určitě se mu bude lépe pracovat, pokud ho podpoříte zdravým životním stylem a vyhýbáním se alkoholu.

Přejeme Vám hodně zdraví

Diochi

„Každý den je nový začátek. Pokud se vám něco nepovedlo... NADECHNĚTE SE. A začněte znovu!"

Za kosmetiku utrácíme měsíčně nemalé částky. Ze zkušenosti víme, že nám některá pomáhá, jiná méně. Některá naší pleti dokonce škodí. Ptáme se, zda je lepší přírodní kosmetika než ta běžná, zda výrobky obsahují také nějaká svá „éčka" jako potraviny, na co si dávat pozor apod. Pro lepší porozumění světu kosmetiky jsme pro vás připravili nový seriál.

Kosmetika se rozděluje na mnoho druhů. Obecně je to zkrátka věc, která slouží ke zkrášlení těla nebo jeho ochraně. Dá se tak ale označit i třeba obyčejné mýdlo a mnoho dalších mycích prostředků. Zvláštním případem je potom autokosmetika či kosmetika pro psí miláčky. Nás ale bude zajímat kosmetika určená hlavně pro člověka. Autokosmetika možná příště, pánové jistě prominou.

Trochu teorie na úvod

Obecně můžeme kosmetiku rozdělit na přírodní nebo biokosmetiku, kosmetiku přírodní s obsahem syntetických látek, syntetickou s obsahem přírodních látek, a nebereme-li v potaz vodu obsaženou ve výrobku, i kosmetiku čistě syntetickou. Je možné se částečně orientovat podle certifikátů, jako je kupříkladu Ekocert, BDIH, CPK, CPK Bio, NaTrue a další. Ne všechny firmy si ale z různých důvodů nechávají své výrobky certifikovat (nejčastěji z důvodu velké finanční nákladnosti), proto nám spotřebitelům nezbývá nic jiného, chceme-li mít komplexní přehled, než se naučit pár základních pravidel, jak zdravou kosmetiku rozpoznat. K tomu je třeba trochu zabrousit do základů kosmetické technologie, jako jsou funkční složky jednotlivých přípravků, jejich výroba a zdroje.

Můžeme začít například krémem. Jakýkoliv krém obyčejně musí obsahovat tři základní složky a těmi jsou: vodní fáze, olejová fáze a emulgátor. Olejová fáze se skládá, jak název napovídá, z látek rozpustných v tucích. Snaha výrobců je samozřejmě ceny stlačovat co nejníže, proto raději volí ropné deriváty. Jelikož rafinací ropy lze získat produkty od lehkého oleje (paraffinum liquidum) až po velmi tuhé vosky (microcristaline wax, cera microcristallina), najdeme je v mnoha výrobcích. Krém také musí být pocitově hebký. Zde přichází na řadu emolienty. Jsou to naprosto neutrální látky bez vůně a velmi lehce roztíratelné bez zanechání mastného pocitu. Jsou to ty látky, které vytváří dojem „sametové" pleti. Jedná se o sloučeniny mastných kyselin a alkoholů (estery). Mastné kyseliny pocházejí většinou z rostlinných nebo živočišných olejů. Alkoholy se vyrábí synteticky z ropy.
Olej a voda jsou za běžných podmínek nemísitelné. Proto do hry vstupují emulgátory, což jsou látky, které umožňují spojení oleje a vody do formy krému. Zde jsou to nejčastěji tzv. PEG deriváty (PolyEthylenGlykol), které mají nízké výrobní náklady. Navíc takový emulgátor se dá vyrobit na míru, aby splňoval všechny nároky výrobce. PEG deriváty se ale také nepřímo vyrábějí z ropy. Ethylenglykol se používá například jako nemrznoucí kapalina do aut.

Zbývá nám ještě zmínit vodní část. Voda se naštěstí synteticky vyrábět nemusí, ale její kvalita pro výrobu kosmetiky musí být velmi dobrá, jinak by krém nedržel pohromadě. Voda se tedy používá destilovaná, případně demineralizovaná.

Jak sami vidíte, nahradit všechny tyto složky surovinami pocházejícími pouze z obnovitelných zdrojů či ekologického zemědělství není snadný úkol. Navíc přírodní kosmetika mnohdy ani zdaleka nevypadá jako její ropný protějšek. To situaci výrobcům ještě ztěžuje. V poslední době ale došlo v oblasti přírodní kosmetiky k velkému vývoji a tento rozdíl se rychle smazává.

Počátky

Ropné tuky se do kosmetiky dostaly téměř omylem. „Surovina pro vazelínu byla objevena v roce 1859 v Titusville v Pensylvánii, na některém z prvních ropných vrtů v zemi. Pracovníci neměli rádi parafinovitý materiál, který se ve vrtech tvořil, protože způsoboval poruchy. Používali ho však na rány a popáleniny, neboť urychloval hojení. Mladý chemik Robert Chesebrough, jehož dřívější práce na destilaci paliv z tuku vorvaňů byla překonána využitím ropy, přišel do Titusville, aby viděl, které nové materiály mají komerční potenciál. Vzal nerafinovaný černý „tyčový vosk", jak ho naftaři nazývali, do své laboratoře k rafinaci a ke zjištění potenciálního využití. Chesebrough objevil, že destilací lehčích, řidších olejových produktů z tohoto vosku by mohl vytvořit světle zbarvený gel. Tento proces výroby vazelíny si v roce 1872 nechal patentovat. Proces zahrnuje vakuovou destilaci surového materiálu s následnou filtrací destilačního zbytku přes živočišné uhlí. Chesebrough cestoval v okolí New Yorku, kde předváděl produkt a doporučoval ho k nákupu. Leptal kvůli tomu svou kůži kyselinou a pálil otevřeným plamenem, potom tato místa pokryl novou mastí, a nakonec je ukazoval vyléčená, jak hlásal, svým zázračným výrobkem. První továrnu si otevřel v roce 1870 v Brooklynu. Chesebrough původně doporučoval vazelínu primárně jako mast na rány a popáleniny. Lékaři však prokázali, že vazelína nemá žádný lékařský účinek (ani proti puchýřům) ani není pohlcována kůží. Její účinnost při zrychlování hojení ran a popálenin spočívá v utěsnění proti průniku mikrobů do rány a proti vysychání rány." (zdroj: wikipedia.org)

Pravděpodobně se tato surovina spolu s „tyčovým olejem" – parafínem stala velkou módou a zůstala dodnes běžnou součástí kosmetiky – tradicí, bez ohledu na následná zjištění. Jak již bylo uvedeno, ropné oleje jsou nevstřebatelné, jsou to dlouhé řetězce uhlovodíků, které vytvářejí na pokožce povlak či vrstvu. To, že pokožka vypadá lépe, je důsledkem toho, že tento povlak má efekt jako make-up či nátěr, jak ho známe z ošetření nábytku. Kůže nevypadá ani suchá a ani se v danou chvíli neodlupuje. Neobsahuje ale nic vstřebatelného. Parafínový olej neobsahuje ani minerály, ani mastné kyseliny, enzymy, vitaminy, prostě jakoukoliv látku použitelnou pro pokožku, čímž jsou přesným protikladem k rostlinným olejům. Ropné a syntetické tuky díky tomu, že vytvářejí neproniknutelnou vrstvu, jsou báječnou ochranou např. pro ruce automechaniků. Každý den však v pokožce zamezují buněčnému dýchání, pocení, vyměšování mazu z mazových žláz a obecně přirozeným procesům. Jsou dokonce podezřelé z toho, že bývají častou příčinou chronicky mastné či suché pokožky a jiných potíží.

Ropné a syntetické tuky jsou pro výrobce dokonalou surovinou, neboť jsou mnohonásobně levnější než přírodní rostlinné tuky. Mají také téměř neomezenou trvanlivost a nemohou způsobit alergii (stejně tak jako PET láhev nebývá příčinou alergie při běžné manipulaci s ní). Jsou totiž látkami téměř inertními (nereaktivními).
Potíž je v tom, že podráždění pleti, pupínky a přecitlivělost mohou být zapříčiněny ucpanými póry a potními žlázami, což právě umělé tuky způsobují. Nebo tím, že je kůže schovaná pod „igelitovou" vrstvou, což vytváří nepřirozené podmínky. Narušení kteréhokoli přirozeného procesu se samozřejmě projeví (u jakéhokoliv živého organismu nebo systému), a to různými způsoby, které nabývají individuálního charakteru. Avšak to, že nemohou způsobit alergii (ale pozor, mohou být její prvotní příčinou – spouštěčem), je výrobci vyzdvihováno a využíváno jako argument, proč ropné tuky používat. Snad už základním protiargumentem by mělo být, že o kůži z pohledu funkčního orgánu mluvíme jako o „druhých plicích", proto bychom neměli jakýmkoli způsobem zabraňovat jeho přirozeným funkcím. Již na základní škole jsme se naučili, že buňka potřebuje dýchat, vylučovat, přijímat potravu. U přírodní kosmetiky je možnost reagovat na olejovou složku také minimální. Spotřebitel by musel mít alergii na sezam, mandle, avokádo atp. Navíc často, existuje-li tato alergie, je tomu tak jen v případě kontaktu s poškozenou pokožkou nebo u vnitřního užití.

Alergie
Obecně je vhodné se konkrétním alergenům vyhýbat, a ne používat obecná tvrzení iracionálně, jako důvod, proč zavrhnout přírodní kosmetiku. Dobrým příměrem by nám mohlo být: Máme-li alergii na papriku, také se nezačneme vyhýbat jakékoliv zelenině. Nahradíme ji igelitem, parafínovými svícemi, plastovými láhvemi a jiným běžným vybavením domácnosti? Samozřejmě, jíst takové věci je představa absurdní. Zamyslíme-li se stejně nad výživou pro naši pokožku, musí se nám zákonitě začít jevit ropné složky kosmetiky, které mívají většinou majoritní podíl, stejně absurdní a nevhodné. U jídla na první pohled poznáme jablko od láhve, ale u kosmetiky musíme číst titěrné nápisy na obalu a naučit se pár latinských názvů, abychom rozpoznali potřebné a nenechali se výrobcem uvádět v omyl, jak je jeho kosmetika přírodní a ekologická.

Silikony a voda
Poslední často používanou složkou bývají silikony. Jedná se v podstatě o „tekutý křemen". Pokud si uvědomíme obecné užití silikonu v jiných oborech, jako například stavební materiál nebo třeba umělá ňadra, opět se dobereme obdobných vlastností jako u ropných tuků. Používá se jako izolační materiál, který nepropouští ani vzduch nebo vodu a je biologicky nenarušitelný. Jinak by se nám implantáty vstřebaly do těla.
Vodní fáze bývá stejná u všech kosmetik, většinou se jedná o vodu demineralizovanou kvůli stabilitě emulze, ionty by narušovaly spojení mezi vodou a olejem a krém nebo mléko by se oddělovaly na dvě a více vrstev podle hustoty tekutin. V přírodní (či bio) kosmetice se jako vodní fáze může vyskytovat hydrolát neboli květová voda, která je výsledkem parovodní destilace esenciálních olejů. Obsahuje malý podíl esence a má účinky dané vlastnostmi bylin nebo květů, ze kterých pochází.
Málokdy se v přírodní kosmetice setkáme s vodami minerálními nebo s obsahem soli ve vodní fázi kvůli velké náročnosti na emulgátor. Syntetické jsou v emulgačních schopnostech samozřejmě mnohem výkonnější, jelikož jsou vyvinuty přímo k tomuto účelu. Příroda sama o sobě něco tak výkonného, jako je kosmetický emulgátor, k ničemu nepotřebuje (přírodní jsou např. lecitin, cholesterol, kefalin, encefalin – ty jsou však nepoužitelné a nedostačující). Tuky bývají ochranou před vodou (peří ptáků, srst), a není tedy důvod vytvářet něco, co by způsobovalo v podstatě poruchu, tedy mísitelnost tuku s vodou. Proto i přírodní emulgátory pocházejí sice z rostlinného zdroje, avšak při jejich výrobě se účastnila nějaká syntetická složka, která buď zcela zreaguje a promění se, nebo je odstraněna v následných krocích. Běžnými zástupci takových přírodních emulgátorů jsou třeba cetearyl alkohol, který pochází z kokosového oleje, nebo polyglyceryl-3-oleát, který se vyrábí z glycerinu a rostlinného oleje. Na obalech výrobků se také můžete setkat s látkou nazvanou polyglyceryl-3-matylglucose distearate, který kromě glycerolu a mastné kyseliny obsahuje také glukózu.
Nebyly u nich zjištěny jakékoliv vedlejší nebo neblahé účinky na pokožku. Některé přírodní emulgátory se také používají v potravinářství, například u margarínů, mléčných a tukových krémů a různých druhů omáček. U „běžné" kosmetiky se používají nejčastěji tzv. PEG deriváty, poznáme je podle koncovky -th/-eth (ceteareth) nebo PEG- ve spojení s číslem (např. PEG-100 Stearate, Ceteareth-33, Steareth-21) nebo též časté bývají: polyglykol, polysorbát či kopolyol. Jsou podezřelé z toho, že způsobují větší pronikavost pokožky, čímž ztrácí na své hlavní funkci potřebného orgánu, ochranného pláště celého těla. Taková pokožka často přehnaně reaguje na běžné vnější vlivy, jako je chlorovaná voda, slunce, vítr. Má sklony k infekcím, olupování, lupům, pupínkům, alergiím a dalším nezdravým projevům.
Dalšími složkami krému bývají účinné látky, konzervanty, parfemace a různé další regulátory konzistence, toku, viskozity a vlastností výrobku. Pokud výrobek obsahuje vodu, je nutné jej konzervovat. Voda vytváří vhodné podmínky pro růst bakterií. Jako konzervanty mohou sloužit i jiné složky výrobku, např. alkohol (může být obsažen třeba měsíčkový výluh v ethanolu), extrakt z grepového jádra, některé bylinné extrakty, kyseliny a esence. Dají se použít i potravinářské konzervanty benzoan sodný a sorban draselný.

JE NĚKOLIK ZPŮSOBŮ, JAK SI VYBRAT TEN PRAVÝ.

1. Pro přibližné a správné určení přípravku stačí znát oblast, kde vězí váš problém. Například když máte potíže se žaludkem, použijte Astomin, který harmonizuje meridián žaludku. Začněte s tím přípravkem, který má vliv na meridián, se kterým se pojí váš problém. A tak podobně.
2. Snad k nejpřesnějšímu určení správného přípravku dojdeme kineziologickým testem.
3. Použijte některou z psychotronických metod, kyvadlo, virguli, test rukou ap.
4. Vyzkoušejte svoji intuici, který z přípravků vás momentálně nejvíce oslovuje. Berte v potaz barvu, květinu na obalu, nebo i celkový dojem. Hodně senzitivní člověk si většinou vybere správně.
5. Zkuste některý z EAV přístrojů.

JESTLIŽE SI NEVÍTE RADY, NECHTE SI PORADIT ODBORNÍKEM A VYHLEDEJTE VYŠKOLENÉHO PORADCE FIRMY DIOCHI NEBO SPOLUPRACUJÍCÍHO LÉKAŘE.

Při vývoji každého přípravku Diochi vycházíme z praktických zkušeností použití jednotlivé složky v alternativní medicíně a z poznatků moderních výzkumů těchto složek, a také z nejnovějších poznatků bioinformační terapie, psychotroniky, fytoterapie, homeopatie, krystalterapie a biorezonance.

Krása začíná uvnitř
Fyzická i psychická harmonie posilují vaši krásu.

• 

  POSÍLENÍ VITALITY A KONDICE

  Účinná regenerace Diochi vlastní unikátní systém kompletní detoxikace a regenerace organismu "Regenerace ve Sféře", který je výjimečný svým rozsahem, hloubkou a intenzitou regenerace. Jak správně regenerovat Posílení imunity Posílením imunity dokáže tělo samo vyřešit řadu nepříjemných komplikací a zabrání vzniku možných nemocí. Využijte jedinečného programu na posílení imunity. Posilněte svoji imunitu Přírodní lifting Přírodní liftingový Diolift hydrogel poskytuje velice rychlý vypínací a omlazující efekt. Tento přípravek získal cenu za kosmetické inovace v roce 2015! Přírodní omlazení
• 

  POMOC PŘI ŘEŠENÍ ZDRAVOTNÍCH SITUACÍ

  Akutní O použití přípravků Diochi v akutních případech se vždy poraďte s našimi poradci nebo lékařem. K dispozici máte Odbornou poradnu zdarma.Chronické Díky bioinformační složce naše přípravky úspěšně pomáhají i při dlouhodobých potížích.Přípravky Diochi nejsou léky! Vždy se jedná o potravinové doplňky či kosmetiku, které je možné doplňkově použít při léčbě. Konzultaci s lékařem doporučujeme.Odborná poradnaOsvědčené zkušenostiS příběhy našich zákazníků, kterým přípravky Diochi pomohly při řešení jejich zdravotních situací se můžete seznámit v sekci "Vaše příběhy". Příběhy klientů

Využijte osvědčené kvality potravinových doplňků
a kosmetiky Diochi k posílení životní energie, psychické pohody a krásného vzhledu.

Stanovte si cíl, kterého chcete dosáhnout!  Neznáme-li cíl, nemůžeme ani nikam dojít. Lidská psychika je jako ledovec – jen 10% věcí v životě si uvědomujeme a 90% prožíváme nevědomě. Je tedy zapotřebí dostat nevědomí na stranu našeho záměru.

Budete potřebovat alespoň půl hodiny klidu. Najděte si místo, kde jste sami a kde nejste rušeni žádnými vnějšími vlivy. Pohodlně se usaďte, začněte se soustředit na svůj dech, pozorujte ho a uklidněte svou mysl. Prociťte si pocit klidu, pohody a užívejte si ho. V klidu se začněte soustředit na svou vysněnou váhu. Nechte myšlenkám volný průchod, jen je sledujte, jaké informace vycházejí z vašeho podvědomí. Představujte si, že jste štíhlá a předložte tuto myšlenku svému podvědomí. Zeptejte se sami sebe:
„Co pro mě znamená být štíhlá?" „Jaké to je být štíhlá?" „Jaká váha je mojí vysněnou vahou?"
Sledujte pocity, které při tom prožíváte. Abyste ze svého podvědomí získala i dostatek energie k uskutečnění vašeho cíle, najděte pádný důvod, proč chcete zhubnout.

„Proč chci zhubnout?" „Proč chci být štíhlá?"

Až budete cítit, že už svou vysněnou váhu prožíváte jako byste už štíhlá byla, znáte i svůj vnitřní pocit a motivaci. Dotkněte se některého místa na vašem těle. Může to být dotknutí se ucha, nosu nebo jen semknutí prstů na ruce. Přitom si řekněte, že každým dotykem na toto místo, se vám z vašeho podvědomí vždy vrátí stejný, krásný pocit vaší vysněné váhy. Ponechte si v mysli a v prožitcích váš cíl a několikrát denně se k němu přes ukotvený dotyk vracejte. Nejlépe večer před spaním se do svého vysněného stavu štíhlosti stále vracejte a s tímto pocitem i usínejte.
V dalším článku budeme pracovat s některými přesvědčeními, které nám brání v hubnutí.

Bc.Květa Exnerová

www.vedomehubnuti.cz  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 Autoimunitní onemocnění se v naší společnosti vyskytují stále častěji, v České republice jsou některým z nich postiženy řádově desítky tisíc lidí. Tyto nemoci se obecně velmi obtížně léčí a s mnohými si lékaři umí poradit jen málo, nebo vůbec. Důvod jejich vzniku je u všech stejný. Imunitní systém, který nás má chránit, se obrátí proti nám a napadá naše buňky a tkáně. Dle typu onemocnění dochází k postižení specifické části těla, ať už kůže u lupénky, štítné žlázy u Hashimotovy nemoci nebo kloubů u revmatoidní artritidy atd.  Genetická predispozice u těchto onemocnění představuje zhruba jednu třetinu rizika, další dvě třetiny pocházejí z našeho životního prostředí, stravy a životního stylu.

Co je autoimunitní paleo protokol?

Autoimunitní protokol, zkráceně (AIP), je účinným nástrojem, jak dát tělu příležitost k uzdravení. Léčba je zaměřena na úpravu stravování a změnu životního stylu. Cílem je zmírnit nebo zastavit reakci imunitního systému a obnovit vnitřní rovnováhu v těle.

Dle přístupu AIP je potraviny možné rozdělit do dvou skupin. Ty, které zdraví prospívají a naopak ty, které přispívají ke vzniku zánětů a alergií. První skupina obsahuje mnoho užitečných složek a velmi málo nebo žádnou škodlivou. Příkladem je většina zeleniny, vnitřnosti, mořské plody. Do druhé skupiny patří potraviny, které mají relativní nedostatek zdraví prospěšných látek např. obilí, arašídy a většina sójových výrobků. Mezi těmito dvěma extrémy existuje tzv. šedá zóna. Do té spadají potraviny, které způsobují individuální alergické reakce. AIP, který je přísnější verzí paleo diety, se zaměřuje pouze na potraviny z první skupiny, aby umožnil tělu získat co nejvíce zdraví podporujících látek.

Stručný seznam dovolených potravin:

• Vnitřnosti
• Kvalitní maso
• Ryby a mořské plody
• Zelenina všech druhů a barev – doporučuje se 8–14 hrnků denně
• Houby
• Bylinky a koření
• Kvalitní tuky
• Ovoce – cca 10–20 g denně (kvůli obsahu fruktózy)
• Probiotické a fermentované potraviny (kombucha, nápoj z Tibi krystalků, kysané zelí)
• Mořské řasy (kromě řas chlorela a spirulina, které jsou stimulátory imunitního systému)

Seznam zakázaných potravin:

• Obilí
• Luštěniny
• Mléčné výrobky
• Rafinované a zpracované cukry a oleje
• Vejce (zejména bílek)
• Ořechy
• Semena (včetně kakaa, kávy a koření)
• Brambory, rajčata, lilky, sladká a pálivá paprika, kajenský pepř, červená paprika, kustovnice atd., a všechna koření, která ji obsahuje
• Potraviny obsahující lepek
• Alkohol
• Analgetika jako např. aspirin nebo ibuprofen
• Umělá sladidla včetně stévie
• Emulgátory, zahušťovadla a další přísady do potravin  

Vzorový jídelníček:

Před snídaní je vhodné nalačno vypít sklenici vody se 2 lžícemi jablečného octa. (nejlepší je domácí, pokud je kupovaný tak je vhodný nefiltrovaný a nepasterizovaný)

Snídaně: Masová směs s batáty

• 750 g mletého hovězího (optimálně v bio kvalitě)
• 750 g velký sladký brambor (batát) – oloupaný a nakrájený na kostky
• 1 velká cibule nakrájená na kostky
• 1-2 lžíce kokosového oleje
• 2 stroužky lisovaného česneku
• 1 lžička zázvoru
• 2 lžičky soli 
• nasekaná nať čerstvé petržele

Postup: Zahřejte kokosový olej na pánvi. Orestujte nakrájené batáty. Přidejte cibuli a osmažte, aby zesklovatěla. Mezitím orestujte maso na jiné pánvi nebo odložte stranou brambory a použjte stejnou pánev. Přidejte koření a sůl a osmažte maso do hněda. Smíchejte brambory s masem a posypte čerstvou petrželí.

Oběd: Kuřecí játra s květákovou rýží

• 500 g kuřecích jater
• 1 menší cibule, zázvor
• lístky čerstvé bazalky
• trocha vývaru na podlití (lze nahradit vodou)
• olivový olej
• sůl

Na kvalitním olivovém oleji osmažte na drobno nakrájenou cibulku do zlatova, přidejte očištěná játra a nechte orestovat, zalijte trochou vývaru, přidejte lístky bazalky na drobno nakrájený zázvor a nakonec osolte.

Květáková rýže:

• květák
• kokosový olej
• cibule
• kokosové mléko
• kurkuma
• sůl

Cibuli nakrájejte na kostičky, lehce osmažte na kokosovém oleji, přidejte (v mixéru na drobno rozmixovaný) květák, kurkumu a osolte. Zalijte kokosovým mlékem a vařte do měkka, až se odvaří voda.

Večeře: Cuketové nudle s avokádovým pestem

• 6 velkých cuket nakrájených pomocí spiralizéru
• 1 lžíce olivového oleje

Na pesto budete potřebovat:

• 2 zralá avokáda
• hrst čerstvých bazalkových lístků
• 3 stroužky česneku
• ¼ hrnku piniových oříšků
• 2 lžíce citrónové šťávy
• ½ lžičky soli
• 3 lžíce olivového oleje

Pomocí spiralizéru vytvořte z cuket špagety a položte je na papírovou utěrku, aby se odstranila přebytečná voda.  V mixéru rozmixujte avokádo, bazalku, česnek, piniové oříšky, citrónovou šťávu a sůl. Nakonec přidejte olivový olej. Ve velké pánvi zahřejte olivový olej a přidejte cuketové špagety, nechte rychle osmahnout minutu nebo dvě, až cuketa změkne. Hotové špagety přesuňte do velké mísy a zalijte avokádovým pestem.

Další informace najdete na blogu autorky: www.balancewithtcm.blogspot.com

Návaly horka, pocení, nadváha, oslabená pokožka a tvorba vrásek… to je jen několik příznaků ženského přechodu. Jak menopauzu zvládnout co nejlépe?

Projevy ženského přechodu

Nejčastějším projevem tohoto období je porucha pravidelnosti menstruačních cyklů.  Cykly se mohou zkracovat, prodlužovat, může docházet k různě dlouhému období bez krvácení. V tomto období existuje také zvýšené riziko vzniku zbytnění děložní sliznice, růstu fibromů (nezhoubných vazivových útvarů).

K dalším projevům, pro ženy dost nepříjemným, patří návaly horka.  Objevují se až u 80 % žen. Jsou charakterizovány náhlým vzestupem teploty – zejména pocit tepla na tváři, krku, někdy i hrudníku. Dost často jsou provázeny i pocením, které je velmi nepříjemné. Tyto epizody pocení trvají různě dlouhou dobu, sekundy až minuty. Po návalech horka a pocení může přijít opak – pocit chladu, třes, zimomřivost.  Často se vyskytují i v noci a může se zhoršovat i spánek.

Kromě těchto potíží se vyskytují problémy s psychikou.  Běžné jsou stavy slabosti, nevýkonnosti, úzkosti.  Právě úzkost je velmi častá, mnohdy se prohloubí v depresi a často vede k předepisování antidepresiv nebo léků na zklidnění. Ženy bývají podrážděné, nesoustředěné, s menšími či většími poruchami paměti. Stavy slabosti bývají provázeny i závratěmi.  Psychické potíže jsou odrazem rozkolísaných hormonálních hladin.

Změny tělesné konstituce a nabírání na váze jsou další nepříjemné změny, které provázejí klimakterium. Každá žena by měla vědět, že mezi 40. a 50. rokem fyziologicky dochází k přibírání na váze, obvykle o 10% hmotnosti.  V tomto období se snižuje metabolizmus a také se mění rozložení tělesného tuku, nejvíce se zvětšuje objem břicha.  Kromě toho díky hormonální nerovnováze dochází k zadržování vody a sodíku, čímž vznikají otoky kotníků, rukou, břicha. Nejvíce se to projeví ve druhé polovině cyklu. Pokud žena neupraví stravovací návyky a fyzickou aktivitu, začne nekontrolovaně přibírat na váze.

Vlivem hormonální nerovnováhy se objevují také bolesti v prsou, takzvané mastodynie, někdy dokonce od skončení menstruace po začátek nové. Jindy se vyskytují již od poloviny cyklu.

Také poruchy sexuálního života patří do období klimakteria.  Díky hormonálním změnám se snižuje pocit libida, často se objevují bolesti během pohlavního styku.

Bolesti hlavy, brnění končetin, slabosti, závratě, někdy pocity bušení srdce mohou být dalšími doprovodnými příznaky tohoto období. 

Hormonální změny mají dopad také na pokožku a její vzhled.  Pokožka ztrácí vodu, ubývá i kolagenu, čímž se výrazněji tvoří vrásky a zrychluje se stárnutí pokožky.

K dalším nepříjemným potížím v období přechodu patří i vznik osteoporózy neboli řídnutí kostí, které je opět zapříčiněno hormonální nerovnováhou. V tomto období často dochází i ke zvýšení krevního tlaku a cholesterolu. Zvýšené je i riziko vzniku kardiovaskulárních chorob a chorob močového ústrojí, zejména inkontinence a močových zánětů.

Jaké jsou možnosti přírodní terapie?

Z fytoterapie uvádí literatura olej z pupalky dvouleté, kdy bylo provedeno několik studií, které vedly k závěru, že příznivě ovlivňuje bolesti v prsou, premenstruační syndrom a návaly horkosti.  K dalším rostlinám, které příznivě působí na období klimakteria, řadíme izoflavony, které se vyskytují zejména v rostlinách, jako sója, čaj, jetel, cizrna. Další látky – lignany – účinkující v tomto období, se vyskytují v obilovinách, luštěninách, ovoci, řasách, celeru, lněných semínkách, okurce, rajčatech a dalších. U izoflavonoidů je prokázáno, že snižují návaly horkosti od prvního měsíce léčby.

Velmi velký výběr existuje při použití homeopatických léků. Existuje zde hodně možností výběru podle jednotlivých příznaků a obtíží dané pacientky. Zaměřuje se na fyzické potíže, ale i psychické, na různé patologické emoce.  Je potřeba zde i připomenout užívání esencí z Bachovy květové terapie, která je čistě přírodní a neškodná. Spolehlivě dokáže působit na nepříjemné emoce a psychické stavy.

K preparátům, které obsahují fytolátky účinné při klimakterických potížích, patří zejména Estrozin, dále Androzin Fytolátky v nich obsažené harmonizují hormonální systém ženy, zmírňují potíže vyvolané jejich rozkolísanou hladinou. Dalším přípravkem, který může být významným potravním doplňkem v období klimakteria, je Cytonic obsahující rostlinu maytenus. Její listy jsou vydatným zdrojem fytoestrogenů. Harmonizují menstruační cyklus, snižují přechodové návaly, snižují riziko vzniku osteoporózy díky obsahu vápníku a hořčíku.  Fytoestrogeny harmonizují žlázy s vnitřní sekrecí a tím vyrovnávají hladiny hormonů.

Jan Amos Komenský - Už je pro nás škola hrou?

Letos uplynulo 425 let od narození Jana Amose Komenského, zakladatele moderní pedagogiky. Zamysleme se, kam se „naše moderní školství“ za tu dlouhou dou posunul. Řídíme se již dostatečně zásadami  jednoho z největších českých myslitelů, filosofů a spisovatelů, přezdívaného Učitel národů?

Jan Ámos se narodil se 28. března 1592 na jihovýchodní Moravě. Byl poslední biskup Jednoty bratrské. Během svého života si získal renomé především jako pedagog, resp. teoretik pedagogiky a autor mnoha spisů z tohoto oboru. Byl jediným tvůrcem originální, filosoficky ukotvené pedagogické soustavy v českých zemích, zabýval se všeobecnou teorií výchovy, didaktikou, vytvořil speciální metodiku výuky jazyků a sám sepisoval originální učebnice. Zemřel 15. listopadu 1670 v Amsterodamu.

Už za Komenského života si získaly mimořádnou oblibu jeho jazykové příručky Janua linguarum reserata  - Brána jazyků otevřená a Orbis sensualium pictus - Svět v obrazech.

Od roku 1628 žil v exilu, protože se odmítl přizpůsobit katolické církvi. Vytvářel spisy encyklopedické a jeho ideálem byla pansofie (vševěda).

Je autorem nejslavnějšího česky psaného díla 17. století s názvem Labyrint světa a ráj srdce.

Zásadní učebnice pedagogiky Orbis pictus nebo též Orbis sensualium pictus byla sepsána podle Komenského přesvědčení, že škola má být především hrou. Poprvé byla vydána v roce 1658 v Norimberku. Domníval se, v rozporu s tehdejšími vyučovacími praktikami, že by žáci měli umět naučenou látku nejen mechanicky odříkat, ale opravdu i rozumět tomu, čemu se učí. Opatřil tedy učebnici množstvím ilustrací, tak aby byla pro děti poutavá. Týkala se biologie (živé i neživé přírody), teologie a dále člověka, tedy něčeho, co lze dnes nazvat základy společenských věd.

Komenský vysoce oceňoval význam výchovy. Podle něj by žádné dítě nemělo být vyloučeno z výchovy, protože i to nejméně nadané dítě lze alespoň poněkud vychovat.

Výchova dítěte má podle něj tři hlavní cíle:

poznat sebe a svět – vzdělání ve vědách, uměních a řemeslech

ovládnout sebe – výchova mravní

povznést se k Bohu – výchova náboženská

Klade důraz na význam kázně. Odmítá tělesné tresty za neznalost, ale za porušení kázně je v určitých případech připouští.

Ve svých spisech navrhoval Komenský tuto školskou organizaci:

od narození do 6 let má být dítě vychováváno doma. Obsah výuky stanovil v příručce pro rodiče Informatorium školy mateřské

od 6 do 12 let navštěvují děti školu obecnou, která by měla být v každém městě i vesnici. Škola je pro chlapce i dívky. Vyučuje se čtení, psaní, počítání, náboženství, reálie (učení o přírodě a společnosti), zpěv, ruční práce. Vyučování probíhá dvě hodiny dopoledne a dvě hodiny odpoledne.

od 12 do 18 má mládež navštěvovat školu latinskou, která by měla být v každém městě. Základem vzdělání je sedmero svobodných učení (gramatika, rétorika, dialektika, aritmetika, geometrie, astronomie a múzika), přírodní vědy, zeměpis, dějepis, matematika a jazyky jako latina a řečtina. Komenský ovšem doporučuje i jiný jazyk, aby se každý dorozuměl se svými sousedy (němčina).

od 18 do 24 let slouží ke vzdělávání akademie, která by měla být v každé zemi. Jde o vysokou školu, kde by se studovalo bohosloví, práva nebo medicína. Důležité je i vzdělání náboženské a filosofické. Vysokou školu nazývá akademie, protože univerzity byly katolické, chtěl je tedy odlišit od protestantských.

Po ukončení vzdělávání by měl člověk cestovat.

Jan Ámos Komenský zdůrazňoval že vzdělávání nikdy nekončí, že je neustálé.

Poprvé definoval pojem školní rok, školní prázdniny a školní týden. Ve třídách by měli být žáci stejného věku a stejné úrovně znalostí. Pokud je ve třídě větší počet žáků, doporučuje pro učitele pomocníka (ve třídách bývalo 80 až 100 žáků). Každá třída by měla mít svou místnost pro výuku, každý žák by měl mít učebnice, učitelé by měli mít poznámky, jak s učebnicí pracovat.

Rodiče a učitel mají být vhodným příkladem pro dítě a vést jej ke správné životosprávě. Doporučuje vhodnou stravu, střídání práce s odpočinkem, dostatek spánku (8 hodin) a péči o hygienu těla.

Při výuce samé aplikoval Komenský tyto zásady:

zásada názornosti – přímá žákova zkušenost

zásada systematičnosti a soustavnosti – učivo by na sebe mělo navazovat, nejen v jednotlivých předmětech, ale i mezi nimi. Je třeba zajistit soustavný vzdělávací režim

zásada aktivnosti – žáci by měli své poznatky získávat vlastní zkušeností, využívat je v praxi

zásada trvalosti – je třeba soustavně učivo opakovat

zásada přiměřenosti – učitel by měl vycházet z věkových a individuálních schopností dětí

Děti dělil podle nadání:

bystré, dělají radost

bystré, líné

bystré, vzpurné

s nedostatkem bystré mysli

s nedostatkem bystré mysli, líné

s nedostatkem bystré mysli, vzpurné