Regenerace ve sféře Diochi

 Nemoci, jež otřásly světem: Jed, lék, zkrášlovadlo i smrtící zbraň

Ptáte se, co je to za hloupý název? Co má společného jed s lékem? Takřka vše, odpovídám. Jed, jak nás učili v toxikologii, se od nejedu liší pouze množstvím. Je to tak, každá látka je potenciálně toxická, záleží na dávce. A tak táž látka může být jedem stejně jako lékem. Asi na tom není nic překvapivého – kdyby léky měly pouze léčivé účinky, nedalo by se jimi předávkovat.

Ale proč zkrášlovadlo a smrtící zbraň, není to už trochu přitažené za vlasy? Ujišťuji vás, že není. Existuje totiž jedna látka, která je extrémně prudkým jedem, zároveň se používá v lékařství, ale také pro kosmetické „zkrášlení“ a zároveň je potenciálně jednou z nejnebezpečnějších biologických zbraní. Stále netušíte, o čem mluvím?

Na začátku věda

Nejrůznější otravy z jídla bývaly pravděpodobně dříve zcela běžné. Koneckonců lidé neměli k dispozici lednice, mrazáky ani prostředky k účinné sterilizaci a konzervaci potravin, jako máme dnes. A víme, že ani v dnešní přetechnizované době se špatně konzervovaným potravinám nevyhneme. Není proto divu, že otravy z jídel nevzbuzovaly přílišné zděšení, pokud se ovšem nejednalo o větší počet lidí najednou. Tak tomu bylo zřejmě např. v 10. stolení, kdy byzantský císař Leon VI. Moudrý vydal zákaz výroby krvavých klobás.

Až o mnoho století později, mezi lety 1817 a 1822, studoval ve Württembergu německý básník a lékař Justinus Kerner (1786–1862) množství nemocí a záhadných úmrtí. Nakonec dospěl k závěru, že se jde o otravy z místních klobás a uzenin. Jako první předpokládal, že se jedná o jed biologického původu. Popsal i některé z příznaků, např. pokleslá oční víčka, a určil přímou příčinu smrti – zástava dechu. O osmdesát let později, v roce 1895, vedla hromadná otrava po smuteční večeři v jedné belgické vísce k objevu hledaného patogenu. Jejím „otcem“ se stal profesor bakteriologie na univerzitě v Gentu Émile Pierre van Ermegem. Za „masového vraha“ byla označena bakterie Clostridium botulinum. Již o dvacet let dříve se definitivně ujal název nemoci – botulismus (z lat. botulus – klobása).

V roce 1928 přišel další vědecký úspěch, když se dvěma vědcům, Tessmeru Snipeovi a Hermannu Sommerovi, podařilo izolovat čistý toxin, jedovatou látku, kterou bakterie vylučuje. Přeskočme nyní časovou linii (vrátíme se k ní v dalším oddíle) a povězme si o botulismu něco více. Celkem bylo objeveno sedm antigenně (imunologicky) odlišných sérotypů neurotoxinu označovaných A–G, z nichž čtyři (A, B, E a vzácně i F) způsobují botulismus u lidí. C, D, E vyvolávají nemoc u jiných savců, ptáků i ryb.

Rozlišujeme tři typy botulismu. Botulismus přenášený potravou vzniká při požití jídla, případně nápoje již kontaminovaného toxinem, produktem botulinových bakterií. Lze mu relativně snadno předejít zahřátím na dostatečnou teplotu, neboť již teplota nad 60 °C toxin inaktivuje. Dalším typem je botulismus vzniklý ze zranění, kdy dojde k infekci otevřené rány, kde se baterie namnoží a toxin se může dostat do krevního oběhu. Ač se bakterie často nachází v půdě, tento druh nemoci je vzácný a nejčetnější je výskyt u závislých na intravenózních drogách.

Posledním typem je kojenecký (nebo také střevní) botulismus. Jde o případ, kdy se zapouzdřené spory bakterií, jež vydrží i teplotu nad 100°C, dostanou s potravou do střev kojenců. Ti mají ve střevech kyselejší prostředí a vůbec vhodnější podmínky pro množení těchto bakterií než dospělí. Pokud se zde bakterie začnou množit a produkovat toxin, jde o vážné, mnohdy smrtelné onemocnění. Dospělých se toto onemocnění zpravidla netýká. Protože spory bakterie C. botulinum může obsahovat med (obsahuje je asi 10 % testovaných vzorků), nedoporučuje se podávání medu dětem mladším jednoho roku. Je to jediný známý zdroj spor bakterií (z potravy) pro kojence. „Dětský“ botulismus je znám až od roku 1976, a ročně se např. v USA objeví asi stovka potvrzených případů této nemoci, většinou u dětí mladších než šest měsíců.

Co se týče nejznámějšího botulismu, tedy toho pocházejícího ze špatně skladované či tepelně neupravené potravy, pak v současnosti nejčastějším zdrojem jsou domácí výrobky. Zatímco producenti potravinářských výrobků musí splňovat nejpřísnější podmínky při výrobě svých produktů (např. zahřátí na teplotu 121 °C po 3 minuty), domácí „zavařovatelé“ často podstatných zásad nedbají. Bakterie produkuje toxin jen v případech, kdy se množí za speciálních podmínek. Těmi jsou nízké pH (kyselé, pod 5,4) a minimum nebo úplná absence kyslíku. Bakterie se živí rozkládajícím se organickým materiálem. Proto se nachází ve špatně zapracovaném mase, ale také v zavařovaných potravinách, které vytvářejí kyselé prostředí – např. mrkvový džus, chřest, zelené fazole, červená řepa nebo kukuřice. Všechno toto jídlo by ale mělo být bezpečné, pokud je povařené 20 minut před podáním. Nicméně pokud se např. v kovových konzervách množí botulové bakterie, vznikají plyny, které plechovku „vypouknou“. Žádné takové podezřelé zavařeniny by se nikdy neměly požívat, stejně jako zrezavělé nebo různě proděravělé či jinak netěsnící zavařené produkty či páchnoucí uzeniny. V ČR se objeví tak 3–4 potvrzené případy botulismu ročně.

A jaké jsou příznaky a průběh nemoci? Symptomy mohou nastat po šesti hodinách, ale také až po dvou týdnech od požití (zpravidla je to 12–36 hodin). Jedná se o potíže s mluvením, viděním a polykáním. Přesněji: dvojité či rozostřené vidění, pokleslá víčka, neschopnost zřetelně artikulovat, obtížné polykání, sucho v ústech, svalová slabost. Jde o paralýzu, kterou neurotoxin vyvolává. Pokud nedojde k podání protilátky, ve většině případů končí nemoc smrtí (do 24–72 hodin od objevení příznaků) způsobenou paralýzou dýchacích svalů.

Na začátku 20. století byla mortalita u pacientů s botulismem 70 %. WHO dnes uvádí, že smrtnost je 5 % (typ B), resp. 10 % (typ A), u pacientů starších 60 let je to 30 %. Nicméně pokud je botulismus neléčen, stále platí, že jde ve většině případů (60–70 %) o nemoc pro člověka poslední. Celkem běžnou nemocí je botulismus pro vodní ptactvo, zejména kachny. Napadá ale i chovnou drůbež. Může napadat i dobytek, kde může „vymýtit“ až tři čtvrtiny stáda. Naopak poměrně vzácný je u domácích zvířat, psi se z botulismu vyléčí zpravidla za dva týdny.

Lék a elixír mládí v jednom

A nyní se vraťme zpět v čase, do 50. let 20. století. Byl to již zmíněný Justinus Kerner, objevitel klobásového jedu, který jako první naznačil možnosti terapeutického využití botulotoxinu. A právě v padesátých a šedesátých letech počala cesta vedoucí k využití jím naznačeného léčebného potenciálu silného jedu. Doktoru Edwardu Schantzovi se podařilo izolovat čistý botulotoxin v krystalické formě. Doktor Vernon Brooks objevil, že malé množství botulotoxinu dokáže dočasně uvolnit napjatý sval. Oční lékař Alan B. Scott začal s vědeckými pokusy na opicích, kdy se pokoušel injekčním podáním léčit šilhavost. Nakonec dostal oprávnění pokračovat ve svém výzkumu i na lidech, a botulotoxin se skutečně začal k léčbě strabismu používat. Práva k distribuci tohoto léku koupila v USA nadnárodní farmaceutická společnost Allergan Inc., která koupila i výzkumnou společnost dr. Scotta a v roce 1989 vznikl lék a dnes všeobecně známý ochranný název BOTOX. V devadesátých letech se při dalších výzkumech zjistilo, že Botox lze s úspěchem použít i při nadměrném pocení, kdy nezabírají antiperspiranty, a také při spasmech po mozkové obrně.

Asi nejzajímavější objev přinesla kanadská oční lékařka Jean Carruthers, která si všimla, že její pacienti, jimž Botox podávala, vypadají jakoby bez vrásek. Spolu s manželem (dermatolog) položili základ výzkumu a budoucímu nejčastějšímu využití Botoxu – kosmetickému odstranění vrásek. Oficiálního povolení k použití při vyhlazení vrásek a léčbě nadměrného pocení se v USA Botoxu dostalo v roce 2002.

Botox je čistý botulotoxin A, samozřejmě naředěný fyziologickým roztokem (stejně tak jiný výrobek s údajně nižší účinností – DYSPORT firmy Ipsen). Používá se k vyhlazení vrásek na čele, u kořene nosu, u zevních očních koutků, při redukci vrásek na krku. Ambulantní zákrok bez anestezie trvá 5–10 minut. Výsledný efekt trvá asi tři měsíce, po druhém podání přibližně půl roku. Poté lze zákrok podstupovat pravidelně zhruba každých devět měsíců, nejedná se o trvalou změnu. Kontraindikací je těhotenství, laktace, poruchy srážlivosti krve. Botox také nelze podat při současném užívání antibiotik či léků na srdeční arytmii. Výsledek se projeví za 3–6 dní, nejlepšího efektu je dosaženo po 14 dnech. Cena za zákrok se pohybuje kolem 4–6 tisíc korun.

Princip je založen na neurotoxicitě botulotoxinu, který v neuronech blokuje uvolnění neurotransmiteru acetylcholinu. Mimický sval, jenž vrásku „vytváří“, je tak dočasně vyřazen z provozu. Stejného principu se využívá i při jiných terapeutických použitích botulotoxinu. Zmiňme např. spasticitu, tiky, třesy, hypersalivace, chronické bolesti hlavy. Prokázaná účinnost u fokálních dystonií je více než 85 %, což je oproti 40% účinnosti farmakoterapie vysoké číslo.

Hrozba

Odvrácenou stranou pohádky o krásných lidech jsou nehody a nežádoucí účinky Botoxu (svalová slabost, potíže s polykáním, potíže s mluvením, dýchací obtíže). Je třeba si uvědomit, že botulotoxin je prudký jed. Dokonce se jedná o nejjedovatější známou látku pro člověka vůbec! Smrtelnou dávkou pro dospělého jedince při vdechnutí je pouhý 1 mikrogram (některé zdroje uvádějí i čtvrtinové množství), intravenózně dokonce desetkrát méně. Pro terapeutické účely se používají dávky mnohem nižší, nicméně k vážným i smrtelným nehodám po aplikaci Botoxu bohužel došlo. V roce 2005 FDA uvedla, že mezi lety 1989 a 2003 došlo v USA k 28 smrtelným případům po aplikaci Botoxu, avšak ani jedna z nich nebyla po aplikaci za účelem kosmetického vyhlazení vrásek. Jiný zdroj uvádí mezi lety 1997–2006 šestnáct úmrtí (z toho jeden případ po aplikaci za účelem vyhlazení vrásek).

Možná největší hrozbou spojenou s botulotoxinem je možnost výroby biologické zbraně. Bakterii lze celkem snadno kultivovat v laboratorních podmínkách a je řazena mezi pět nejnebezpečnějších látek, které lze k výrobě biologické zbraně využít. Jako zbraň má botulotoxin hned několik výhod. Množství potřebné k vyvolání nemoci či způsobení smrti člověka je extrémně malé. Distribuce je poměrně snadná. Přeživší musí absolvovat dlouhou dobu (několik měsíců) intenzivní péče, aby se z následků dostali. „Nevýhodou“ je fakt, že botulismus se nijak nešíří z člověka na člověka.

Botulotoxin jako zbraň lze rozptýlit ve formě aerosolu nebo třeba přidat do vodního zdroje. V roce 1971 se v modelu WHO podařilo vypočítat, že aplikace 250 g botulotoxinu do vodojemu pro 50 000 obyvatel by měla za následek smrt 60 % z nich. Čistě teoreticky by taková dávka „ideálně intravenózně nadávkovaná“ spolehlivě vyhubila celé lidstvo. Inu, ne každá přírodní látka je zrovna vhodná pro domácí lékárničku.

Za druhé světové války existoval plán, kdy čínské prostitutky měly botulotoxinem otrávit vysoké důstojníky japonské armády. Nicméně k tomuto kroku nakonec nikdy nedošlo. Během této nejhrůznější války v historii lidstva se botulotoxin pro vojenské účely snažilo vyprodukovat hned několik zemí. Údajně proběhly i zkoušky v kanadské divočině, kde padlo za oběť mnoho zvěře. Ale nemusíme tak daleko do historie. CIA tvrdí, že irácký režim Saddáma Husajna vedl až 100 různých zařízení na výrobu biologických zbraní, maskovaných jako farmaceutické továrny, pivovary nebo třeba mlékárny. Údajně měl vyrobit mj. i přes 8000 litrů antraxu a dvojnásobek botulotoxinu. Nevím, zda lze takovým tvrzením věřit či zda mělo jít o botulotoxin čistý, pak by takové množství mohlo vyhubit snad celou živočišnou říši světa. Avšak není fér ukazovat prstem pouze na Irák. Mezi další země, které jsou podezřelé, že botulotoxin vyrobily nebo se to o nich s jistotou ví, se řadí Kanada, Francie, Írán, Severní Korea, Jižní Afrika, Sýrie, Velká Británie – a nikoho nepřekvapí, že také USA.

 uveřejněno v časopise Sféra, vydání 01/2010

Borůvky jsou významnou léčivou potravinou už po mnoho staletí. Známé jsou hlavně svou bohatostí na vitamin C, který posiluje náš imunitní systém a působí jako prevence a lék nemocí z nachlazení, infekčních a jiných onemocnění. Borůvky jsou ale také jedním z nejlepších přírodních zdrojů silných antioxidantů (karoten, antokyan, pterostilben), tříslovin (tanin) a mají též vysoký obsah železa a dalších bioaktivních látek.

Tato modře kvetoucí dekorativní rostlina s bohatým terapeutickým a kulinářským využitím byla používána již v dobách antiky, kdy se pilo víno s naloženými listy brutnáku jako prostředek posilující srdce, dodávající odvahu a rozveselující mysl. Brutnákové víno bylo například nezbytným "dopingem" gladiátorů, než vstoupili do arény, a tak nás ani nepřekvapí, že název této rostliny (pocházející z keltského "borrah") značí odvahu.

Popis: Brutnák je jednoletá rostlina, s přímými lodyhami vysokými 10-80 cm. Lodyhy jsou jednoduché nebo větvené, v horní části jsou často červeně naběhlé. Jsou porostlé řídkými, tuhými, odstálými, štětinovitými chlupy. Listy mají vejčitý až elipčitě kopinatý tvar. Listy v přízemní růžici jsou dlouze řapíkaté, lodyžní listy jsou přisedlé. Jejich velikost se pohybuje v rozmezí 2 až 5 cm x 3 až 10 cm. Čepele mají vyniklou žilnatinu, nejsou vroubkované, bývají ale vykrajované nebo vlnitě zprohýbané. Květy vyrůstají na převislých stopkách dlouhých 2 cm a tvoří řídké listnaté vijany. Jsou stopkaté, nící, modré, zřídka bílé, v ústí koruny s bílou pakorunkou. Plody jsou světle hnědé, vejčité, drsné tvrdky. Rostlina kvete od května až do září.

Výskyt a rozšíření: Brutnák lékařský roste na slunných nebo polostinných místech v kyprých půdách bohatých na minerály. Potřebuje velký prostor, protože se rozrůstá do šířky. V České republice není původní. Pochází z jižní Evropy (oblast Středomoří od Španělska po Turecko) a severozápadní Afriky, ale dnes je rozšířen prakticky na všech kontinentech. Boraginaceae - brutnákovité
Jak již starší název - drsnolisté - napovídá, jedná se vesměs o drsně chlupaté, jednoleté až vytrvalé byliny. Lodyhy přímé, listy v přízemní růžici i na lodyze. Jsou zpravidla střídavé, bez palistů, přisedlé nebo řapíkaté, celokrajné. Květy ve vijanech, oboupohlavné, pravidelné, pětičetné. V ústí koruny je pakorunka. Korunní i kališní lístky srostlé. Vytrvalý kalich se za plodu často zvětšuje. Plodem jsou čtyři jednosemenné tvrdky.
Rostliny se používají zvláště jako léčivé byliny (brutnák, plicník, pilát, kamejka, kostival atd.), do salátů (hadinec, brutnák), jako okrasné (pomněnka, brutnák) a medonosné rostliny.
Celkově čeleď zahrnuje okolo 100 rodů a 2000 druhů především v subtropických a mírných pásech, z čehož u nás roste okolo 20 rodů s více než 40 druhy.

Sběr: Drogou je kvetoucí nať (Herba boraginis), sbíraná nejlépe v první fázi květu. Používáme čerstvou, zamraženou nebo sušenou. Sušíme rychle v suchu a temnu v tenkých vrstvách. Samotné květy lze ještě konzervovat naložením do octa, kandováním v cukru či zamražením do kostek ledu. Hitem poslední doby je brutnákové semeno, ze kterého se lisuje brutnákový olej.

Pěstování: Rostliny potřebují slunné nebo polostinné místo, hodně prostoru, rozrůstají se do šířky. Brutnák se vysévá v dubnu přímo na stanoviště, potřebuje zeminu dobře zásobenou kompostem nebo rozleželou chlévskou mrvou, aby narostl do výšky. Poměrně velká hranatá semena brutnáku, která jsme sklidili z loňské sklizně nebo koupili, snadno klíčí ve tmě, proto je zahrneme asi 5cm vrstvou zeminy a tu mírně udusáme. Rostliny brzy vzejdou. Pro jejich úspěšný vývoj udržujeme záhon vlhký. Výsev jednotíme na 30 až 50 cm - sazenice zásadně nepřesazujeme, protože podobně jako kopr mají rostlinky kůlovité kořeny pronikající hluboko do země. Příliš husté porosty brutnáku trpí přemnožením mšic. Po třech týdnech začneme rostliny přihnojovat kompostem nebo organickými hnojivy. Výborně působí kopřivový výluh. Rostlinu můžeme stejně úspěšně pěstovat v truhlících nebo nádobách, musíme se však spokojit s podstatně nižším vzrůstem.

Účinné látky: Nať obsahuje především slizy (až 30 %), třísloviny, pryskyřice, saponiny, minerální látky (hlavně vápník, draslík a mangan), vitaminy (zejména C v čerstvých listech), aminokyseliny a další důležité látky. Účinky na organismus
Brutnák má močopudné, protizánětlivé a dezinfekční účinky a vliv na zlepšení dýchání. Vyzkoušejte
- Čaj z brutnáku rozrazilu a meduňky pro zlepšení paměti
- Odvar z brutnáku při jarní očistné kúře
- Obden střídaný nálev z jahodníku a brutnáku (4-6x denně) při nadměrném pocení

Bukvice lékařská je bylina, známá také pod názvem čistec lékařský. Jde o trvalku s přímou lodyhou, vysokou půl až jeden metr, která je nevětvená, řídce listnatá. To činí bukvici velmi typickou rostlinou listnatých lesů, luk a pastvin. Květy jsou typicky pyskaté, starorůžové, karmínové až fialové.

Bylina má ráda vlhčí, zásadité až neutrální prostředí, humozní půdy. Místy je poměrně hojná.
Předmětem sběru je nať. Sbírá se začátkem rozkvětu a s jistými výhradami se dá sbírat po celé léto až do podzimu.
Tříslovitá droga obsahuje betain, cholin, silice s hořčinami, prchavý olej, kyselinu tannovou, stachydrin a další účinné látky.

Je velmi účinná při poruchách trávicího ústrojí se zanícenou a překrvenou sliznicí, například při krvavých průjmech následkem úplavice. Lze ji využít i při dyspepsii, vzniklé nedokonalým trávením. Důležité je působení protiastmatické a dokonce se uvádí i kancerostatický efekt. Mírně snižuje krevní tlak a je vhodná při nervové vyčerpanosti snižováním přecitlivělosti centrální nervové soustavy. Využívá se toho hlavně při lehčích depresích a při mírnější epilepsii. Zevně se používá v léčbě bércových vředů a jiných afekcí, například při bakteriálním zánětu nebo postižení pokožky plísní.

Bukvici podáváme nejčastěji formou odvaru, dávkovaného při samostatném užívání 3 krát denně jeden pohár. Nemá výraznější nežádoucí účinky, snad kromě vyvolávání pocitu ošklivosti při podávání koncentrovanějších dávek indisponovaným osobám.

V homeopatii je též velice účinná, avšak aby nabila své účinnosti, musíme podávat nejméně po dobu 30 dní.

Láska a sex
První měsíce nového roku budou přát prožívání sexuality. Možná jsou setkání s novou láskou, nebo oživení vztahu stávajícího. Březen a duben už tak úžasné nebudou, možné je setkávání se s nevěrou, nebo ne příliš čestným jednáním a také sklony k žárlivosti. Ta by mohla potrápit ještě v říjnu a listopadu, kdy může ve vztahu dojít k nečekanému zvratu. Konec jara bude přát navazování nových vztahů a započínání něčeho nového.V letních měsících si pravděpodobně budete lásku a věci milostné užívat stejně, jako na počátku roku. Možné jsou sňatky a přírůstky do rodiny.
Zdraví
První půl rok se intenzivně věnujte zdraví jako takovému. Žádné velké komplikace by vás čekat neměly, ale podpora organismu bude v tomto období velmi důležitá. Nebude vás to stát žádné velké přemáhání, protože tak nějak budete sami mít chuť pro sebe něco udělat. Je možné, že někdo z přátel vás upozorní, nebo rovnou zprostředkuje nějakou tělesnou aktivitu, nebo směr. Počátkem léta pozor na úrazy v důsledku přeceňování sil a během podzimních měsíců se zaměřte cíleně na zažívací ústrojí a životosprávu. Změna ve stravování bude prospěšná. Konec roku by měl být klidný.
Peníze
Začátkem roku by se měly zhodnocovat veškeré snahy, investice a počiny v oblasti financí. Jinými slovy, jak jste zaseli, tak budete sklízet. Jarní měsíce budou přát investicím spojeným s bydlením a zvelebováním domova. Koncem června pozor na uzavírání smluv, je možné setkání s podvodem. To samé platí v listopadu, kdy se ještě vyvarujte jakýmkoliv půjčkám. Snadné zisky by mohly přijít během letních měsíců, kdy je ještě velká šance že něco vyhrajete, nebo se k penězům dostanete celkem snadnou cestou. Poslední měsíc v roce hlídejte výdaje a i když budete mít něco navíc, nevydávejte všechno.
Kariéra a práce
Tento rok bude pravděpodobně plný změn a zvratů. Můžete se často cítit jako na houpačce, kdy vám může připadat že všechno je buď úplně úžasné, nebo naopak, že se proti vám všechno spiklo. Pokud uvažujete o změně zaměstnání, vhodnými měsíci budou únor, duben, červen a listopad. Počátkem roku můžete mít pocit že se nic neděje, ale pozor, abyste nebyli nemile překvapeni. Potíže mohou být za rohem. V březnu, květnu, září a prosinci byste mohli dosáhnout větších úspěchů a dařit by se vám mělo skvěle. Letní měsíce budou takové stagnační, kdy můžete čas využít na rozmyšlenou. Podzim a konec roku bude problematičtější.

Pokračování článku Srdce - císař lidského těla ze Sféry č. 05/2016, str. 8 - 11

Bylinná léčba na podporu srdce

Čaj proti bušení srdce
Smíchejte 40 g květu hlohu obecného, 20 g natě meduňky lékařské, 20 g natě srdečníku obecného,10 g natě třezalky tečkované a 10 g kořene kozlíku lékařského. Přelijte 2 čajové lžičky směsi 200 ml vroucí vody, 15 minut vyluhujte a sceďte. Pijte 2-4 šálky denně.

Při srdeční neuróze
Smíchejte 30 g srdečníku obecného, 10 g mochny husí, 20 g meduňky lékařské, 20 g kořene bedrníku obecného (lze nahradit řebříčkem obecným) a 10 g routy vonné. Přelijte 2 čajové lžičky směsi 200 ml vroucí vody, 10 minut vyluhujte a sceďte. Pijte 2x či 3x denně.
Smíchejte stejné díly jablečníku obecného a květu hlohu obecného. Převařte 1 lžíci ve 200 ml vody, 5 minut vyluhujte a sceďte. Pijte 3x denně. K tomuto čaji užívejte kozlíkovou tinkturu.

Při bušení srdce, neuróze, srdeční slabosti, vysokém krevním tlaku, krvácení tepen
Smíchejte 1 čajovou lžičku sušených listů hlohu obecného a 1 čajovou lžičku květů hlohu. Směs přelijte 250 ml vroucí vody, nechte přejít varem, 15 minut vyluhujte a sceďte. Pijte ráno a večer jeden šálek čaje.

Na srdeční slabost spojenou s otoky nohou (čaj na posílení srdce)
Smíchejte 20 g přesličky rolní, 30 g truskavce ptačího a 50 g hlohu obecného. Přelijte 1 čajovou lžičku směsi 200 ml vroucí vody, 5 minut vyluhujte a sceďte. Pijte 2-3 šálky teplého čaje denně.
Směs 15 g jablečníku obecného, 15 g chmele otáčivého a 50 g hlohu obecného: 1 čajovou lžičku směsi přelijte 200 ml vroucí vody, 5 minut vyluhujte a sceďte. Pijte při srdeční slabosti s pokašláváním denně jeden šálek teplého čaje po doušcích.

Na zlepšení prokrvení srdečního svalu
Přelijte 2 čajové lžičky arnikových květů (prhy chlumní) 250 ml vroucí vody, 10 minut vyluhujte a sceďte. Pijte 2 x denně.
2 čajové lžičky květu hlohu obecného přelijte 200 ml vroucí vody, 10 minut vyluhujte a sceďte. Pijte denně 1-2 šálky hlohového čaje.
Přelijte 1 vrchovatou čajovou lžičku natě nebo květů tužebníku jilmového 200 ml vroucí vody, 10 minut vyluhujte přikryté a sceďte. Pijte při bušení srdce jen 3 dny, vždy mezi jídly.

Odvodňování:
Bříza bělokorá, kopřiva dvoudomá a petržel zahradní podporují odvodňování: 1 lžíci natě a kořene petržele přelijete 200 ml vroucí vody, 15 minut přikryté vyluhujte a sceďte. Pijte 3x denně. Stejným způsobem se připravuje čaj z břízy i kopřivy.

Bylinné extrakty pomáhající posilovat dýchací systém a imunitu.

Bylinky byly od nepaměti součástí našich životů a je na čase se k prastaré moudrosti opět vrátit. Příroda si ví se vším rady. Není bylinky, aby na něco nebyla říkávaly naše babičky. Řepík lékařský, Šalvěj, Černohlávek, Máta, Eukalyptus, Lyšejník, Růže stolistá, Třapatka, Ženšen, Aloe Vera, Kozinec, to jsou jen některé, které pomáhají udržovat náš dýchací systém v pořádku a posilují imunitní systém.

Laboratoře Diochi sestavují receptury bylinných produktů na základě znalosti Tradiční čínské medicíny, a proto u produktů uvádíme energetické dráhy (meridiány), které dané přípravky harmonizují, např. meridián plic harmonizuje dýchání. Každá energetická dráha má na starosti orgány, které vyživuje. Např. Dráha plic ovlivňuje nos, vedlejší dutiny, hrdlo, hlasivky, plíce, hrudník, ale i horní končetiny.

Staňte se členem Sféra Klubu Diochi a získáte produkty s 20% slevou a k tomu další spoustu slev a výhod. Více info na 222 764 004 nebo Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nebo si vyberte nejbližší klub Diochi po celé ČR.

Deviral kapsle

• Řepík lékařský podporuje normální funkce horních cest dýchacích
• normální činnost jater, vylučování, normální stav pokožky, normální činnost oběhové soustavy
• dobrou imunitu, normální trávení a fungování žlučníku
• Hřebíčkovec vonný působí jako antioxidant
• podporuje normální činnost kardiovaskulárního systému -oběh - prokrvení

Viraimun kapsle

• Obsahují uníkátní složení 4 druhů hub Cordyseps, Reishi, Shiitake a Maitake
• Houby přirozeně obsahují betaglukany, které stimulují imunitní systém
• přispívají k normální hladině cholesterolu v krvi
• Lesklokorka normalizuje funkci oběhové soustavy a přirozenou obranyschopnost těla - imunitní systém
• Bazalka podporuje normální funkci imunitního systému (antioxidant) a trávení

DiNAvir kapky

TCD4 Imuserol kapsle

• Kozí kolostrum obsahuje aminokyseliny, imunitní faktory, růstové faktory, enzymy, vitamíny a minerály
• Koriandrová silice napomáhá k normálnímu trávení a působí přirozeně jako antioxidant-imunitní systém
• cholesterol v krvi, nervová soustava a močový systém
• Ovesný betaglukan pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi
• Sorbitol jako náhražka cukru, omezení nárůstu hladiny glukózy v krvi

Astofresh cucavé tablety

• Badyánová silice podporuje normální funkci dýchání
• Citronová silice pomáhá podporovat imunitní systém, paměť a krevní oběh
• Mátová silice podporuje normální dýchání, obranyschopnost, činnost jater, žlučníku a trávení
• Anýzová silice pomáhá normalizovat trávení, dýchání a podporuje chuť k jídlu
• Fenyklová silice pomáhá normalizovat trávení, dýchací systém, podporuje pročištění a detoxikaci jater
• Eukalyptová silice pomáhá normální funkci dýchání
• Kardamomová silice podporuje normální funkci respiračního systému

A další produkty s výtažky bylin pomáhajících posilovat imunitní systém: čaj Prunella vulgaris - dráha plic, Intocel kapky, Diocel kapky - dráha ledvin močového měchýře, Astomin kapky - dráha žaludku, Gerocel kapky - dráha osrdečníku, slinivky a sleziny, Estrozin kapky - hormonální systém a další.

Staňte se členem Sféra Klubu Diochi a získáte produkty s 20% slevou a k tomu další spoustu slev a výhod. Více info na 222 764 004 nebo Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nebo si vyberte nejbližší klub Diochi po celé ČR.

Přejeme hodně zdraví

Vaše Diochi

Bioinformační přípravek (doplněk stravy) s flavonoidy, přírodními silicemi a vitamíny. Obsahuje vitamín  D, C, B2, flavonoidy z vinných hroznů a černého bezu. Vitamín C je v CDF zastoupen v podobě mikrogranulí, který je charakteristický svým postupným uvolňováním Ester-C, který má několikanásobně silnější antioxidační účinky, než má normální podoba vitaminu C.