Regenerace ve sféře Diochi

Svízel syřišťový je vytrvalá bylina, vyhánějící z pevného, dřevnatého, dlouhočlenného oddenku přímé nebo vystoupavé, asi půl metru vysoké lodyhy. Ty jsou zaoblené. Droboučké citronově žlutí květy jsou složeny v koncových, hroznovitých, bohatých latách. Voní lehce medově. Plodem je suchá dvounažka, složená ze dvou lysých tvrdek. Kvete od června do srpna.

Je obecná hojná bylina suchých, zvláště podhorských pastvin, luk a strání.
Předmětem sběru je kvetoucí nať. V lidovém léčitelství se někdy nahrazuje natí svízele povázky, svízele přítuly nebo natí svízele lesního. Všechny tyto náhradní druhy kvetou bíle.

Svízel lze využít především v urologii, protože je značně močopudný. Současně snižuje chuť k jídlu, s úspěchem se ho využívá v boji s obezitou. Patří k nejúspěšnějším léčivům dutiny ústní, kde aplikujeme formou žvýkání čerstvé byliny nebo alespoň jeho sušené formy. Poměrně málo známé je silné působení protirevmatické, kde využíváme kombinace vnitřní a zevní léčby. Na oteklé klouby aplikujeme kašovité obklady, stejně jako na furunkly, vředy, nehojící se rány a kožní záněty, případně i na lehčí popáleniny. Působí dobře též při nočních křečích v nohou, v tomto případě jej však podáváme vnitřně.

Vhodnou formou je nálev nebo krátce, několik vteřin vařený odvar. Osvědčila se též forma bylinného balzámu a forma Kloudova homeopatického čaje.

Plod má nepříjemné aroma a silnější čaj může u disponovaných osob vyvolat pocit ošklivosti, spojený s lehkým nutkání na dávení. Objektivní kontraindikace ani nežádoucí účinky nejsou známy.

Je vytrvalá bylina se vzpřímeným stonkem, vysokým až 50 cm, s modrofialovými dvoupyskými květy, které jsou uspořádány do hroznovitého květenství. Listy má přisedlé, vstřícné a kopinaté, jasně zelené barvy. Kořen je vřetenovitý, masitý se žlutým vnitřkem.

Rozšíření: V yskytuje se zejména ve východní oblasti Ruska v Zabajkalí. Dále je rozšířen v Číně a Severní Americe. Roste na sušších propustných, štěrkovitých a kamenitých svazích. Má rád mnoho slunce, ale nevadí mu ani polostín. Je významnou medonosnou rostlinou s vynikajícími léčivými vlastnostmi.

Obsahové látky: Kořen obsahuje vysoké množství flavonoidů - až 35 % (baikalin, baikalein a wogonin), 1,75 mikrogramu melatoninu v jednom gramu rostliny. Dále pak betasitosterol, kampesterol, steroly, betasitosterol a kampesterol, organické kyseliny, kyselinu benzoovou a přes čtyřicet flavonových glykosidů.

náš nejjedovatější keř
Jedovaté rostliny nejsou jen ty rostoucí na zanedbaných místech a odpuzující svým vzhledem, pachem či chutí. Velmi často se jedná o rostliny z našeho pohledu půvabné. Proto je máme na svých zahrádkách či v parcích. Některé z nich jsou jedovatými účinky na člověka i na zvířata pověstné, u některých dochází k otravám jen zřídka a u jiných téměř nikdy. Takovou méně známou jedovatou rostlinou je i štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides). Tento opadavý keř z čeledi bobovitých (Fabaceae), často pěstovaný v parcích a zahradách, patří mezi nejkrásnější, ale také nejjedovatější zahradní keře. Dorůstá výšky 3–4 m a na jaře jej zdobí záplava zářivě žlutých květů uspořádaných do převislých hroznů. Pro bohatost květů a jejich zlatožlutou barvu bývá nazýván „zlatý déšť“.

U nás je tato rostlina nepůvodní, pochází z jižní Evropy, ale protože se jedná o nenáročnou a mrazuvzdornou dřevinu, našla místo na našich zahrádkách, kde se jí velmi dobře daří. Kvete od května do června a záplavou zářivě žlutých květů zaujme nejen milovníky květin. Celá rostlina je jedovatá, protože obsahuje toxické alkaloidy, o jejichž účinku není na škodu něco vědět.

Tajuplný černý „kámen“ je známý a využívaný již dávno, zejména mezi ruskými lidovými léčiteli, objevili ho již i naši léčitelé čeští.

 Šungit se nalézá v nejstarších vrstvách zemské kůry, starších více jak 2 miliardy let, o jeho vzniku existuje hned několik hypotéz. Jde snad o usazeniny dávných mikroskopických organizmů na břehu prehistorického moře? Jde o výsledek vulkanických a tektonických procesů? Vzhledem k tomu, že fullereny se nalézají také v meteoritech, může být původ šungitu rovněž mimozemský, coby výsledek pádu meteoritu...

Geologicky jde o nejstarší horninu na Zemi, obsahující uhlík, ale v jiné modifikaci, než jaká dosud byla známá u diamantů, či grafitu. V šungitu jde o strukturu molekul, zvanou fullereny, za jejichž objev dostala skupina anglických vědců Nobelovu cenu.

Jediné naleziště šungitu se nachází v Karélii, v severozápadním Rusku.

 Mocný dávný uhlík

Fullereny jsou údajně nejsilnějšími a nejdéle působícími přírodními antioxidanty. Hojivé schopnosti mají různé masti ze šungitového prášku, které mají antibakteriální a antialergické účinky, léčí zánětlivá onemocnění, působí na kožní a kloubní potíže, revmatické bolesti, odřeniny, popáleniny a opařeniny, bodnutí hmyzem apod. - urychlují celkový proces hojení. Šungit zlepšuje také látkovou výměnu a pomáhá s mnoha dalšími zdravotními problémy.
Oblíbenou formou využití šungitu jsou z něho broušené pyramidky, které se používají k přípravě aktivované "Šungitové vody", k energetické očistě jiných kamenů, šperků, či amuletů, k odstranění geopatogenního záření různého druhu, ke zlepšení psychického a fyzického stavu lidí.

Kudy teče, tudy léčí

Význam šungitu pro léčitelské účely stoupá vzájemným spojením s vodou, kterou přetváří na biologicky aktivní, dezinfikuje ji a čistí. Pro tento účel se vyrábí tzv. Šungitová voda". Principem její výroby je zalití např. úlomků kamene vodou po určitou dobu, závislé na druhu použitého šungitu (zda jde o drť, nebo broušenou pyramidku apod.). Baktericidní účinky se projeví už za 30-40 minut, maximální doba přípravy je 3 dny, pak je třeba připravenou vodu zkonzumovat a do láhve nalít vodu čerstvou. "Šungitová voda" se nemá dávat do lednice.

Šungit je univerzální sorbent. Nic se nevyrovná schopnosti šungitu čistit vodu od škodlivých příměsí. Na svém povrchu absorbuje 95% nečistot, odstraňuje zakalení a dodává vodě pramenitou chuť. Šungit odstraňuje z vody těžké kovy, koloidní železo z vodovodního potrubí, nitráty a nitrity, pesticidy, dioxiny, fenoly, sloučeniny chlóru, ropné produkty, radionuklidy, vajíčka helmintoz, viry a bakterie. Současně dodává organizmu prospěšné mikro a makroprvky a pohlcuje škodlivé. Šungitovou vodu je možné používat ke kloktání, vyplachování úst a nosu při angínách, paradentóze a rýmě.

Připravte si vlastní šungitový iontový nápoj

Ani Diochi přípravky nemohly samozřejmě šungit a jeho blahodárné účinky pominout. Najdete jej v Diocel Biominerálu, ze kterého si můžete v parném létě připravit skvělý iontový nápoj k uhašení žízně. Stačí nakapat 10 – 20 kapek do půl litru vody a váš organismus dostane potřebnou dávku minerálů v té nejčistší a nejlépe využitelné podobě.

Z historie
Neobyčejné vlastnosti šungitu byly v Rusku známy už velmi dávno, nenazývali ho však šungit, ale „břidličný kámen“, známý již z Bible. Šlechtična Xeňa Ivanova Romanovová byla vyhnána Borisem Godunovem do Zaoněží, kde ji bylo souzeno zemřít, ale na radu místních rolníků začala pít vodu ze zázračného pramene a koupat se v ní, po čemž nejen že se uzdravila, ale v roce 1596 porodila budoucího cara, zakladatele dynastie Romanovců, Michaila Fjodoroviče.
Petr první, který trpěl ledvinovými kameny, avitaminozou a poruchami trávicího ústrojí, vyzkoušel na sobě velikou sílu „břidličného kamene“ a vydal nařízení, aby tento kámen nosil každý voják. Ruská armáda vyhrála poltavskou bitvu částečně díky tomuto kameni. Léto 1709 bylo suché, vodní nádrže „rozkvetly“. Švédská armáda včetně krále Karla XII. měla poruchy střevního traktu a rychle ztratila bojovou formu. Ale ruští vojáci podle nařízení cara pili pouze vodu upravenou „břidličným kamenem“. Ruská armáda byla zdravá a porazila Švédy. Později, v roce 1719, byly na příkaz Petra I. na místě léčivého pramene postaveny první lázně v Rusku “Marciální vody“, které byly pojmenovány na počest boha války – Marsu.

Udává se, že na léčebné účely v podobě stavebního materiálu byl šungit poprvé použit v dětském alergologickém sanatoriu "Čajka", kde deskami z něj byl jeden z pavilonů sanatoria zevnitř obložen. Po krátkém pobytu v něm se prý děti rychleji uzdravovaly, byly následně i méně nemocné a zlepšoval se jejich celkový zdravotní stav.

Šungit přitáhl pozornost např. velkého ruského architekta A. A. Monferrana, autora projektu Isakijevského chrámu v Petrohradě (stavěl se v letech 1818-1858), který použil šungit na stavbu zdí budovy. Šungit se nachází také v podstavci památníku tohoto architekta. Kámen se používal také při stavbě Kazanského chrámu v Petrohradě, ale nejvíce budov asi bylo s použitím šungitu postaveno v hlavním městě Karélie Petrozavodsku.

Nad sněhovými vločkami si lámal hlavu už v polovině 17. století filozof a přírodovědec René Decartes. Své pojednání o vločkách napsal i Johannes Kepler. Oba zjistili, že ledové krystalky mají vždy přibližný tvar šestiúhelníku, případně mají šest přibližně stejných ramen.
Sněhové vločky se začínají tvořit ve výšce šesti kilometrů a důležitou roli při jejich vzniku hrají zrníčka prachu a vodní pára, která při dopadu kondenzuje.
Tvar sněhových vloček ovlivňuje mnoho faktorů
Při teplotách – 3°C až 0°C vypadají jako šestihranné destičky, při nižších teplotách pak na sebe berou tvar jehličky. Pokud teplota ještě více klesne, tvoří duté sloupky a kapradinovité hvězdičky.
Vlhkost je také klíčová. Plošší tvary dopadnou na váš kabát, když je vzduch sušší, zatímco při vyšší vlhkosti se vločka zvětšuje na konci a v rozích.
Víte, že možnost nalezení dvou stejných sněhových vloček, je prakticky nulová?
Nenajdete dvě stejné
Meteorologové říkají, že každá vločka je originál.
Dvě stejné vločky nenajdeme. Každá vločka obsahuje něco přes 1000 molekul vody a ty mohou být uspořádány v nekonečném množství variant. I cesta, kterou se vločka dostává na zem, ovlivňuje její tvar. A uměle je vyrobit nedokážeme. Umělý sníh pod mikroskopem postrádá romantiku, molekuly vytváří pouze nepravidelné shluky.

Tartaletky s nektarinkami a kozím sýrem

Pro 6 osob budeme potřebovat:

250g polohrubé mouky
125g moučkového cukru
125g másla
špetka soli
1 vejce
3 nektarinky
200g čerstvého kozího sýra
2 lžíce medu

Smícháme mouku s cukrem a špetkou soli. Do mouky přidáme malé kostičky nakrájené studené máslo, přidáme vejce a prohněteme. Z těsta vytvoříme bochánek, zabalíme do mikrotenového sáčku a na chladném místě necháme hodinu odpočinout. Kousky těsta poté vtlačujeme do malých forem tzv. tartaletek. Mohou být i formičky na cupcakes. Těsto ve formičkách propícháme na několika místech vidličkou a poklademe plátky nektarinek. Mezi ovoce zasuneme kousky kozího sýra a pokapeme medem. Pečeme ve středně vyhřáté troubě cca 35minut.

Bioinformační doplněk stravy vyrobený z kozího kolostra, výtažků silic z rostliny Coriandrum sativum a unikátním poměrem beta glukanů β-1,3 a β-1,4 z rostliny Avenna sativa. Harmonizuje meridián ústřední, jinový patní a jangový patní.

ÚNOR je z pohledu astrologického kalendáře zimou, ale dle biologického kalendáře nastává už 13. února období jara. Podle tradiční čínské medicíny jsou nejcitlivější a nejvíce ohroženy ledviny. Stále ještě vládne element Voda.

LEDVINY jsou považovány za jeden z nejdůležitějších orgánů těla. Říká se o nich, že jsou „kořenem jin-jangu všech vnitřních orgánů“ a „pramenem života“. V ledvinách se uschovává vrozená životní síla a hmota, z nichž se člověk rodí, žije i plodí další potomky. Jsou základním orgánem určujícím délku života. Od narození energie klesá, jakmile se vyčerpá, organizmus umírá. Tuto energii nelze ničím navýšit, pouze udržovat stav klesání co nejpomalejší a uchovat si tuto energii v co největší kvalitě.

Ledviny také řídí vodu, mají na starosti řízení procesu proměňování a pohyb tekutin v těle od vstupu až po vyloučení. K ledvinám patří močový měchýř, kosti a dřeň, mozek, vlasy, uši, konečník a močová trubice.

Podle orgánových hodin ledviny nejvíce pracují v době mezi 17.  – 19. hodinou, proto je vhodné v tomto čase jejich aktivitu podporovat.

Jak se projevuje oslabení ledvin?

Nejčastěji se disharmonie ledvin projeví snížením až zadržováním močení nebo naopak hojné močení a pomočování, ke kterým dochází v případě, když prázdnota čchi ledvin způsobí oslabení svíracích funkcí ledvin. S disharmonií jsou spojené i poruchy pohlavních funkcí. K častým projevům patří tlak a bolest v kříži a bederní oblasti, ochablost dolních končetin, studené nohy, ztráta vitality, zhoršení sluchu, hučení v uších až hluchota, neplodnost, oteklá horní víčka nebo i špatná kvalita vlasů.

Nespavost a celková nervozita souvisí s prázdnotou jin, zapomnětlivost pak s vyčerpaností esence ledvin. Oslabení ledvin se také projevuje bolestmi kolen, otoky nohou. Vodnaté otoky jsou způsobené prázdnotou jangu ledvin, voda se začne zastavovat a kumulovat v povrchových částech těla. 

Jak se dostat do rovnováhy?

Je potřeba být v souladu s přírodou, která stále ještě odpočívá. Proto nedostatek spánku, přílišná konzumace kávy, alkoholu, nedostatek pohybu, spěch při jídle, stresové situace nám odebírají životně důležitou energii ledvin. Dopřejme si tedy klid v našem životě, odpočinek a co nejvíce tepla, zejména chraňme naše ruce a nohy.

V duchovní rovině se na zdraví ledvin odrážejí naše partnerské vztahy i vztah, který máme sami k sobě, ke zvířatům a rostlinám. Je potřeba se naučit mít rádi všechny bytosti kolem nás. Ledvinám škodí chlad (nezájem, studený, nevstřícný přístup v partnerských vztazích) a jejich činnost povzbuzuje příjemné teplo (láska ze srdce). Také na ostrá jídla a tvrdé, přímé vystupování ledviny nepříznivě reagují, ale potěší je klidná a hladivá strava a rodinná pohoda a pohlazení.

Jaké potraviny nám pomohou posílit ledviny?

Ledviny jsou velmi náchylné na chlad, proto je musíme chránit výživnou zahřívací stravou, bohatou na bílkoviny. Všechny studené potraviny a bílý cukr mají ohrožující vliv na ledviny. Nejvhodnějšími potravinami jsou zejména luštěniny, polévky (nejlépe vývar), případně masitá strava, kompoty a vařené obiloviny. Je také důležité se vyhnout nadměrnému solení, cukru, výrazně ochlazujícím potravinám, pití kávy a alkoholu.

Vhodnými obilovinami pro posílení ledvin jsou pohanka, oves nebo jáhly. Z luštěnin vybírejte fazole adzuki červené a bílé fazole, čočku a sójové boby. Zeleninu doporučujeme lehce zahřátou v páře nebo kvašenou. Zahřeje nás cibule, česnek, zázvor, fenykl, celer, růžičková kapusta, pórek a červená řepa. Do vařených pokrmů přidávejme například miso pastu, kvalitní sójovou omáčku a umeocet.

Vhodným zimním kořením jsou hřebíček, anýz, skořice, vanilka. Bylinami povzbuzujícími ledviny jsou například bříza bělokorá, kopřiva dvoudomá, přeslička rolní, zlatobýl obecný, vřes obecný a smetanka lékařská.

Z bioinformačních preparátů je jasnou volbou na posilnění ledvin a močového ústrojí Diocel - obsahuje řadu bylin zaměřených na detoxikaci a regeneraci močového ústrojí. Napomáhají léčit onemocnění ledvin a močového měchýře, dále mají pozitivní vliv na stav kůže, kvalitu vlasů, kostí a kloubů. V oblasti psychiky Diocel napomáhá zbavit se strachu a fobií.

Prociťujme každý den v každé buňce našeho těla radost a nadšení, harmonii, lásku ke všemu kolem nás a důvěru v život.