Diochi vyrábí ryze české přípravky propagující zdravý životní styl. Zjistěte, jak nahlížíme na vaše zdraví.
Len setý je letnička, vysoká asi ¾ metru. Má jednoduchou, nahoře větvící se lodyhu, s jednoduchými, úzkými, celokrajnými listy se třemi žilkami, které jsou v blízkosti lodyhy. Květy rostou ve složeném hroznu, před rozvitím visí dolů, po rozkvětu se vzpřímí. Jsou blankytně modré a jejich kalich i koruna jsou pětidílné. Plodem je pětipouzdrá tobolka s cca deseti semeny.
Je to pěstovaná, kulturní rostlina, vyžadující mírné, vlhčí podnebí a hnilitou nebo hnilitopísčitou půdu, vhodná pro podhorské a nižší horské oblasti.
Předmětem sběru a hlavní účelovou složkou lnu je semeno, sbírané v době, kdy nať začíná žloutnout. Len pěstovaný jen pro vlákno se sklízí ihned po odkvetení, v tomto případě pak už není možné získat semeno.
Semeno obsahuje především velmi účinný sliz, hydrolyzující na galaktozu, arabinózu, xylozu, ramnozu, fukozu, kyselinu galakturonovou, manuronovou a glukuronovou. Vysýchavý olej je složen převážně z glycerolů kyseliny linoleové, linolové a olejové. Dále v obsahu semena nacházíme protiny, fosfatidy, steroly a kyanogenní glykosidy linamarin a lotaustralin. Přítomny jsou i kyseliny myristionové, stearová a palmitová, některé enzymy a vitamín F.
Len je velmi účinný při zácpě, při zánětu žaludku a střev, při žaludečních vředech a dvanácterníkových, zevně pak při kožních zánětech, na spáleniny a jako kosmetikum při přesušené pokožce.
Poměrně vzácnou vlastností je skutečnost, že v žaludečních indikacích přídavek této drogy prodlužuje dobu, po kterou je čajovina účinná.
U málokteré rostliny záleží na formě podání jako u lněného semene. Chceme – li, aby semeno působilo v žaludku nebo ve dvanácterníku, podáváme slizovitý macarát. V případě, že potřebujeme zajistit působnost semena ve střevech, podáváme lněné semeno syrové, buď celé nebo čerstvě namleté. Mleté semeno ale neobvykle rychle žlukne, proto se musí mlít těsně před podáním.
Obyčejně se podává samostatně, ale pro zvýšení účinnosti je vhodné kombinovat se slézem nebo proskurníkem.
U lnu nejsou známé nežádoucí účinky a dávky jsou zcela bezpečné.
Luční 877, Třebíč
Otevírací doba: Út-Pá 09.00 - 12.00, nebo dle telefonické dohody
T: 777 066 566
Co je vlastně tolik diskutovaný lepek? Jako lepek označujeme bílkoviny, které se nacházejí v obilovinách. Díky lepku se z obilnin dá péct chléb a další dobroty, bez kterých si mnoho z nás nedokáže život představit. Díky lepku je vše nadýchané, slepené dohromady.
Starověké národy popsaly potíže, které nazýváme celiakií, již před 2000 lety! V období války si holandský pediatr starající se o děti s celiakií všiml, že pokud nedostávají chleba, pak vymizí jejich příznaky. Po jeho opětovném zařazení do jídelníčku, začali mít znovu potíže. Lepek byl tedy dán do souvislosti s onemocněním, kterému říkáme celiakie. Byl studován lepek v pšenici, ječmeni a žitu, tedy v obilovinách, které byly lidem nejvíce přístupné. Vědci došli logicky k závěru, že lidé trpící střevním onemocněním – celiakií, netolerují právě pšenici, ječmen, žito, později byl přidán i oves.
Dnes ale už víme, že lepek není jediná bílkovina, jde o celou skupinu bílkovin nacházejících se v různých obilninách – rýži a kukuřici nevyjímaje. V každé plodině je zastoupen lepek v určitém procentu. V jedné studii bylo prokázáno dokonce na 400 druhů lepků, z nichž asi 60 bylo toxičtějších pro organizmus než lepek z pšenice gliadin.
Lepek v žitě se nazývá sekalin, v ječmeni hordein, v ovsu avenin, v jáhlách panicin, v kukuřici zein, v rýži oryzenin. Lepek obsahuje i quinoa, čirok a další obilniny a traviny. Ne všechny vykazují stejnou toxicitu. Protože nebyly dříve přístupné naší populaci, nejsou testy na lepek uzpůsobené na další druhy. Že existují i jiné druhy lepku se zjistilo dalšími výzkumy, ke kterým vedlo zjištění, že existují lidé, u nichž i po vyloučení klasických lepkových potravin, nedojde ke kýženému zlepšení a mají stejné potíže.
Celiakie je jen jedna z nemocí způsobených lepkem. Je dána geneticky. Spouští se expozicí lepku. Pak existuje alergie na lepek jako taková. Ta se projeví zvýšením protilátek třídy IgE. A jako třetí onemocnění, dnes uznávané, je intolerance lepku – klinická diagnóza se přesně nazývá neceliakální nealergická senzitivita na lepek. Citlivost- senzitivita na lepek je pouze genetická predispozice, při jejím spuštění se v těle aktivuje kaskáda poškozujících zánětů.
Z výzkumů vyplývá, že citlivost na lepek je vázána na celou řadu příznaků a je spojována s řadou onemocnění, v neposlední řadě autoimunitních. Mezi časté obtíže vázané na citlivost k lepku patří bolesti hlavy, migrény, bolesti svalů, nervů, kloubů, snížení funkce štítné žlázy, střevní onemocnění jako je Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, dráždivý tračník, emoční potíže, deprese, roztroušená skleróza, stěhovavé bolesti, lupenka, ekzémy a všechny autoimunitní choroby přímo jako autoimunitní definované. Lepek je příčinou přibývání na váze, metabolických poruch. A jak se zjistilo, nejde jen o lepek pšeničný, žitný, ovesný a ječný. Protože lidé, kteří drží bezlepkovou dietu – tedy s vyloučením těchto 4 obilovin v domnění, že je to v pořádku, začínají nabírat na váze při konzumaci takzvaných zdravých bezlepkových potravin. Bohužel jsou vyrobené z kukuřice, rýže, sóji, amarantu, pohanky, jáhel, z obilovin, které také lepek obsahují. Navíc jsou tyto výrobky přeslazeny, obsahují řadu kypřících látek, protože ty a cukr udrží pečivo nadýchané. A protože přibývá lidí, kteří si uvědomují, že něco není dobře a lepek vynechávají, přecházejí na bezlepkovou dietu, pak se stává výroba bezlepkových potravin velkým byznysem. Donedávna jsem ani já toto nevěděla a sobě i svým pacientům jsem doporučovala rýži, jáhly, pohanku a kukuřici, v domnění, že jsou bez lepku. Vše je ale jinak.
Kukuřice, rýže, sója, amarant, pohanka a jáhly také lepek obsahují.
Čím nám lepek tak škodí? Lepek vyvolává ve střevě tvorbu látky – takzvaného zonulinu, který rozvolňuje spoje mezi střevními buňkami. Tím se do krevního oběhu dostanou molekuly, které by tam běžně nepronikly. Ať jde o lepek, kasein – mléčnou bílkovinu, luštěniny, či další součásti potravy – například chemické přísady – konzervanty, barviva, zahušťovadla, stabilizátory, zvýrazňovače chutě a další jiné látky. Hovoříme tak o zvýšené propustnosti střeva. Cizorodé látky, které pronikly touto cestou do krevního oběhu, spustí reakci imunitního systému. Ten nastartuje řadu kaskád, při nichž se začnou uvolňovat prozánětlivé mediátory, ve snaze zničit cizorodou látku – antigen. Zpočátku reakce není velká. Při delší době trvání se ale reakce zvětšuje a imunitní systém začne likvidovat kromě cizorodých látek i svoje vlastní buňky v těle. Takto se nastartuje autoimunita. Není omezena na jeden orgán, ale krevním oběhem ovlivní všechny orgány tělesné, některé víc, jiné méně. Lepek způsobuje v organizmu chronický zánět, ten dál spouští autoimunitu a udržuje ji v aktivitě a zhoršuje průběh nemocí. Chronický zánět zatěžuje imunitní systém a ten pak začne útočit proti vlastnímu organizmu.
Ve své ordinaci roky vyšetřuji pacienty, kteří ke mně přicházejí se svými chronickými obtížemi, které nejsou řešitelné klasickou medicínou. Mají buďto rovnou autoimunitní onemocnění (je jich popsáno více než 130) přímo diagnostikovaná klasickou medicínou, nebo povětšinou mají bolesti pohybového aparátu, sníženou funkci štítné žlázy, Crohnovu chorobu, lupenku, poruchu imunity, chronickou únavu, ekzémy, astma, migrény, deprese a další nemoci. Berou léky, které jim klasická medicína může poskytnout, a to hlavně na potlačení bolesti nebo zánětu jako jsou analgetika, kortikoidy, imunosupresiva. Tyto léky ale potíže výrazně nevylepší, navíc zatíží organizmus dalšími nežádoucími účinky.
Když takový pacient ke mně dorazí, začnu automaticky měřit zátěže mikroorganizmy. Mohu říct, že u 90 % pacientů s chronickým problémovým onemocněním vytestuji v organizmu přítomnost borrelie, chlamydie, mycoplazmat, virů – zejména EBV, CMV, někdy parazitů. Pokud jsem objevila tyto zátěže, většinou mi pacienti sdělili, že byli vyšetřeni, avšak přítomnost těchto mikrobů se testy neprokázala. Začala jsem se tímto problémem zabývat a zjistila, že tito lidé mají sérové hodnoty protilátek proti daným mikrobům (například borrelie) v rozmezí, které naše medicína považuje za negativní nález. (To znamená hodnoty 0,0 – 0,9. Rozmezí intervalu 0,9 – 1,1 jsou hodnoty hraniční, nad 1,1 se nález považuje za pozitivní.) Většina mých pacientů ale přichází s hodnotami 0,3, 0,5; tedy negativní, přesto s problémy. I výrobci testů ví, že i hodnoty v daném intervalu označené za negativní nevylučují onemocnění boreliózou.
To, že jde o správnou úvahu, mi potvrdily letité zkušenosti, kdy pacientům s „negativním“ nálezem po odstranění borrelie informační technologií ulevím a vylepším zdravotní stav.
V souvislosti s přítomností těchto mikrobů vždy navíc vytestuji autoimunitu, tedy onen sklon imunitního systému ničit sám sebe, reagovat sebepoškozujícím zánětem. O některých mikrobech je to přímo vědecky dokázáno. Právě například borrelie nebo EB virus a další jsou iniciátorem vzniku autoimunity. Zjistila jsem ale, že dokážu z organizmu mikroby odstranit, ale nedokážu odstranit autoimunitu jimi nastartovanou. A to byl problém. Proto jsem hledala dál.
Autoimunita – sklon imunitního systému ničit sám sebe – je podmíněna konzumací lepku a jeho působení na organizmus a přítomností určitých mikroorganizmů v těle.
Po letech testování jsem došla k závěru, že přítomnost zmíněných mikroorganizmů + autoimunita se pojí s intolerancí lepku a mléčné bílkoviny. To měřím automaticky. Takže máme dva způsoby vzniku autoimunity, jeden vychází přímo z konzumace lepku a jeho působení na organizmus, druhý vznik autoimunity je podmíněn přítomností určitých mikroorganizmů v těle a reakcí imunitního systému na ně. Je otázkou, na kterou odpovědět nedokážu, zda autoimunita u lidí, kteří mají v těle tyto mikroby, už nebyla spuštěna jako první právě lepkem. Je výzkumy potvrzeno, že pokud organizmus reaguje negativně na lepek, pak je to vždy spojeno s reakcí na mléčnou bílkovinu. K tomu se přidávají i další látky, další potraviny, které provokují imunitní systém. Poškození lepkem může začít i při požívání lepku kojící matkou, která má citlivost na lepek a konzumuje ho. Ten pak přechází i do mateřského mléka. Nejednou jsem se setkala s kojenci s rozsáhlým ekzémem celého těla s klasicky prokázanými alergiemi minimálně na deset i více potravin, včetně rýže, kukuřice, sóji, vajec, a to v době, kdy tuto stravu nezkusili – kojenci dvouměsíční, čtyřměsíční. Tam jsem si kladla otázku, jak je to možné. Při studiu této problematiky už zdůvodnění vidím.
Také jsem zjistila, že ne každý člověk má rozvinuté všechny potíže a více zdravotních problémů. Někteří trpí jen mírným zánětem, protože jejich tělo se s ním dokáže lépe vypořádat. Jde například o jednotlivé příznaky, jimž nepřikládají takovou váhu – reflux, zácpa, akné, únava, deprese, nadváha, dráždivý tračník. U jiných je autoimunitní zánět rozvinut ve značném rozsahu problémů – najednou trpí bolestivými záněty kloubů, sníženou činností štítné žlázy, depresemi, dráždivým tračníkem, alergiemi, obezitou, autoimunitními kožními problémy. Autoimunitní onemocnění se vyskytuje v rodinách, aniž by si to lidé uvědomovali. Všem svým pacientům jsem doporučovala jako bezlepkové potraviny kukuřici, jáhly, sóju, pohanku, quinou, amarant. Některým se problémy nelepšily. Nyní testuji i intoleranci těchto potravin, včetně mléčných výrobků, luštěnin i některých typů zeleniny – lilkovitých rostlin.
Téma lepku a dietních omezení je obsáhlé. Jedno vím jistě, lékaři, jejichž práce jsem studovala, se nemýlí. Prošla jim rukama řada pacientů a s dietními omezeními bez alergizujících a zánět způsobujících potravin odstranili potíže u mnoha svých pacientů. Mohu říct, že pro své autoimunitní potíže jsem se touto cestou dala také a výsledky se začaly dostavovat po týdnu a dostavují postupně dál.
Na závěr malý kvíz. Pokud najdete příznaky, kterými trpíte, a čím víc jich bude, tím větší je míra vaší autoimunity. Hlava – bolesti hlavy, migrény, mdloby, potíže se spánkem. Mysl – zastřené myšlení, špatná paměť, zhoršená koordinace, obtížné rozhodování, nezřetelná řeč, zadrhávání, obtíže při učení, nepozornost. Uši – svědění uší, bolesti uší, infekce, výtok z uší, zvonění v uších, ztráta sluchu. Ústa a hrdlo – chronický kašel, časté odkašlávání, bolení v krku, oteklé rty, afty. Srdce – nepravidelný tep, bolesti na hrudi. Oči – oteklá, zarudlá víčka, tmavé kruhy, oteklé oči, špatný zrak, vodnaté svědící oči. Nos – ucpaný nos, nadměrná tvorba hlenů, plný nos, rýma, obtíže s dutinami, časté kýchání. Tělesná hmotnost – neschopnost zhubnout, chutě, nadváha, podváha, nutkání k jídlu, zadržování vody, otoky. Trávení – nevolnost, zvracení, průjem, zácpa, nadýmání, říhání, únik plynů, pálení žáhy, špatné trávení, bolest nebo křeče v oblasti střev a žaludku. Plíce – tíseň na hrudi, astma, bronchitida, dušnost, dýchací obtíže. Pokožka – akné, kopřivka, ekzém, suchá kůže, vypadávání vlasů, návaly horka, nadměrné pocení. Klouby, svaly – bolest kloubů, artritida, ztuhlost svalů, bolesti svalů, slabost, únava. Emoce – úzkost, deprese, výkyvy nálad, nervozita, podrážděnost. Energie, aktivita – únava, letargie, hyperaktivita, neklid. Jiné – časté nemoci či infekce, časté nutkání na močení, svědění genitálií, výtok, svědění v konečníku. Čím více příznaků máte, tím výš stojíte
Dřevokazná houba, klobouk má 3–25 cm velký, oválný, ledvinovitý hladký, lesklý, jakoby nalakovaný, hrbolatý, v mládí špinavě žlutavý, pak červenohnědý, s tenkou kůrou na povrchu. Rourky 5–30 mm, s hnědavými póry. Třeň – noha většinou postranní, 5–20 cm dlouhý, válcovitý, tvrdý, barvy červenohnědé až černé. Výtrusy jsou vejcovité, hnědé, na vrcholu zploštělé. Roste jednotlivě nebo ve skupinách na kořenech, pařezech a bázích odumřelých dubů, méně i jiných listnáčů, velmi vzácně i jehličnanů. Je nápadná lesklou plodnicí. Nehodí se na kuchyňské zpracování. Má ale zato jiné významnější přednosti a těmi jsou její léčivé účinky.
Čína, Japonsko, Korea, Asie. Houba se pěstuje pro léčebné účely téměř v celém světě.
Obsahové látky: Obsahuje zejména polysacharidy – polysacharido-proteinové komplexy – ganoderan A a C, heteropolysacharidy, arabinoxylo-b-D-glukan, xylo-b-D-glukan, manno-b-D-glukan a xylomanno-b-D-glukan, ganoderan A a B, glykan A, B a C, polysacharidy podobné glykogenu – fukogalaktan, manofukogalaktan, fukoxylomannan, xylomannoarabinogalaktan, glykogen – zásobárna energie pro tělo a peptidoglykan. Dále alkaloidy, RNA nukleovou kyselinu s antivirovým účinkem, nukleosidy, nukleotidy – adenosin – uvolňuje svaly a má analgetický účinek, steroly – ergosterol 0,3–0,4 %, beta-sitosterol, steroidy, alkaloidy, peptidy, lektiny, terpeny, bílkoviny, glykoproteiny – kompletní molekuly glukanů s bílkovinami, více než 100 triterpenoidů, lanostanoid s protirakovinným účinkem, ganodermadiol (snižování krevního tlaku, inhibice ACE), deriváty kyseliny ganodermové, ganoderové, ganoderenové a luciderové, triterpeny (ganoderiol A–H, ganodermanonol, lucidon). Steroidy – ganodosteron (jaterní protektant), 18 základních aminokyselin, antivirová kyselina oleanová, olejová – antialergický účinek, ganoderová (s protialergickými účinky, ochrana jater, inhibitor syntézy cholesterolu), kyselina ganodermová T-0, inhibitor syntézy cholesterolu, kyselina ganodermová – jaterní protektant, kyselina palmitová a behenová, betain, vitaminy B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B6 (pyridoxin), B12 (cobalamin) – jeho součástí je prvek kobalt, provitamin D2 a stopové prvky. Bílkovina popsaná jako Ling Zhi-8 protein má antialergické a imumomodulační účinky. Germanium ve formě organokovové sloučeniny – karboxyetyl-germanium-seskvioxid, minerály: železo, hořčík, zinek, měď, mangan, Germanium 132 s analgetickým a protinádorovým účinkem. Doposud bylo v houbě zjištěno více než 400 obsahových látek.
Bioinformační doplněk stravy vyrobený z extraktů bylin posilující meridián tří zářičů. Extrakty bylin, např. lotos, rozchodnice růžová, sibiřský ženšen nebo boldovník vonný pomáhají tělu navodit klid, pohodu, relaxaci, dobrou náladu a harmonizují centrální nervový systém.
Sport a dokonalá souhra s přírodou
Dokonalá souhra, maximální koncentrace a nakonec supervýkon! Který sportovec by si nepřál vyhrát?
Přírodní doplněk stravy Levamin začali užívat i závodní koně – a vyhrávají! Jaký vliv má na sportovce tento bioinformační přípravek?
Podařilo se mi vyvinout bioinformační preparát, který je velmi vhodný pro správnou funkci těla sportovců. V ethanolovém extraktu jsou obsaženy rostliny s antivirovým, antibakteriálním, antimykotickým, antioxidačním, afrodiziakálním, analgetickým, antikarcinogenním a posilujícím účinkem.
Co potřebuje sportovec?
Sportovec potřebuje vysokou inteligenci, aby se mohl správně a rychle rozhodovat, musí být odolný vůči nemocem. Sportovec potřebuje být rozhodný, aby zareagoval rychle, a to mnohdy rozhoduje o výhře či prohře. Sportovec musí být bystrý, rychlý, pozorný, hbitý, vytrvalý, a hlavně psychicky odolný! Sportovec musí být po všech stránkách fyzicky dobře připravený. Sportovec musí mít dokonalou psychiku. Sportovec potřebuje dostat rychle kyslík do buněk. Sportovec potřebuje rychle odbourávat metabolity!
Jak zlepšit paměť a mentální funkce mozku sportovce?
Některé fytolátky mají psychostimulační účinek a omezují riziko vzniku stresu. Levamin je unikátní směsí rostlin pro pohodu a dobrou náladu. A sportovec přece musí mít dobrou náladu, aby vyhrál! Při delším užívání Levaminu se vám otevřou nové pohledy na svět. Vítod tenkolistý, rozchodnice růžová a další byliny ochraňují buňky mozku před degenerativními změnami, koordinují a synchronizují dokonalou práci mozku, našeho centrálního počítače, na kterém také závisí, zda vyhrajeme, nebo ne.
Adaptujte se rychle a získejte výhodu!
Sportovec potřebuje posílit všechny smysly a další fyzické a psychické pochody v těle včetně metabolismu. Člověk získá jistotu, zlepší se sluch, čich, zrak, chuťové vjemy, ale co je také důležité pro sportovce? Dobře se adaptovat v novém, neznámém prostředí, kde se závod koná. S Levaminem získá sílu i vytrvalost. Pro běžce to znamená, že Levamin je vhodný produkt pro vytrvalostní disciplíny. Čím delší trať, tím větší výkon a vytrvalost. Soupeř je vždy o trochu pomalejší, a to je důležité pro výhru. Dále se podíváme na širokou paletu účinků vybraných rostlin a řekneme si, co je pro profesionálního sportovce potřebné. Dojdeme k závěru, že kromě vytrvalosti, síly a psychiky je potřebná správná funkce všech orgánů, protože orgány jsou spojené s psychikou, a ta se z velké části podílí na úspěchu.
Účinky na paměť obsažené rozchodnice růžové byly zkoumány A. S. Saratnikovou, která uvádí velmi přesvědčivé výsledky. Při vyplňování korektorských testů se snížil počet přehlédnutých chyb na 56 %, tedy téměř na polovinu. Její účinky synergicky zesilují další obsažené byliny. Jiná studie uvádí snížení chybovosti až o 88 %. Při pokusech byl zjištěn i vliv na anestezii, kdy extrakt zkrátil spací čas v závislosti na požité dávce o 22–54 %. To je jasný důkaz, že díky této rostlině zůstaneme neustále čilí a svěží i bez kofeinu a jeho vedlejšího efektu – roztěkanosti.
Svěžest a správné rozhodování jsou potřebné jak pro šachistu, tak pro střelce či kanoistu nebo běžce. Nenajdeme žádný sport, kde bychom tento efekt nedokázali využít. Mezi další výsledky testů patří ochranný vliv na žaludek, zvýšení práceschopnosti vlivem optimalizace energetického metabolismu, normalizace oxidačních procesů v mozku a afrodiziakální efekt. Z klinické studie vyplynulo, že extrakt má též výrazný terapeutický vliv při astenii a parkinsonismu – při tomto onemocnění a jiných hyperkinezích snižuje v mozku obsah dopaminu. Výrazné zlepšení psychického stavu nastalo především u nemocných se slabou excitabilitou. U nemocných neurózami se zlepšil spánek, paměť, vnímání, viabilita, snížila se podrážděnost a nepříjemné pocity v srdeční krajině. Kvalitní spánek znamená rychlou regeneraci sil! Byly upevněny podmíněné reflexy, zlepšila se psychická koncentrace, zmizela mnohomluvnost a odpovědi byly obsažnější. U 80 % neurotických pacientů normalizoval extrakt průběh nervových reakcí. V provozech se zvýšenou hlučností bylo extraktu použito k prevenci negativních změn na sluchovém ústrojí. Po 14denní terapii pacientů s mírnou alterací sluchu bylo na základě foniatrického vyšetření konstatováno výrazné zlepšení.
Ochranná funkce jater a vliv na hladinu cukru v krvi
U extraktu rozchodnice růžové byla prokázána schopnost snižovat hepatotoxicitu některých škodlivin, a dokonce inhibovat růst některých nádorů (Ehrlichův tumor a Plissův lymfosarkom). Rozchodnice má výrazný vliv na ochranu, regeneraci a normalizaci funkce jater. Má antitoxický efekt vůči látkám způsobujícím methemoglobinemii – dusitanu sodnému, anilinu a strychninu. Dusitan sodný se používá při konzervaci některých uzenářských výrobků, zejména salámů. Ve střevech se pak dusitany mění na karcinogenní nitrosaminy. Ten, kdo si libuje v pojídání salámů, může užíváním Levaminu zmírnit negativní účinky konzervační látky dusitanu sodného. Tím se docílí lepšího okysličení krve a opět se náš výkon zlepší.
Antioxidační látky
Rozchodnice růžová ochraňuje tělo před nežádoucími účinky volných radikálů, které způsobují stárnutí buněk. Nedá se opomenout ani vliv na hladinu sacharidů. U zvířat byl pozorován pozitivní vliv na těžkou inzulinovou hypoglykemii (1 UI/kg), a to při dávce 1 ml extraktu/kg. Fytolátky snižují riziko vzniku: bolestí (zejména trojklaného nervu), astmatu, přechodových potíží, disharmonie štítné žlázy a menstruačního cyklu, sexuálních dysfunkcí, poškození DNA, diabetu různých typů, pneumonií, šedivění vlasů, zvýšené tvorby stařeckých skvrn, žlučníkových a ledvinových kamenů, zánětů, degenerace kloubů, vysokých teplot, influenzy, nedostatečné činnosti hormonálního systému, stresu a depresí, neplodnosti, sexuálního selhání. Výtažky léčivých rostlin snižují hladinu HDL cholesterolu a cukru v krvi a podporují činnost CNS, srdce, žaludku, jater, ledvin, žlučníku, kloubů, cév, kůže, vaječníků, kostní dřeně, tlustého střeva, sleziny, slinivky a našeho ochranného systému.
Rozchodnice ve sportu
Ochraňuje srdce, rozšiřuje cévy, normalizuje krevní tlak a podporuje regeneraci nervů. Díky rozchodnici růžové a dalším stimulačním rostlinám podporuje vytrvalost těla, fyzický a psychický výkon. Stimulační efekt extraktu rozchodnice růžové je až o 60 % vyšší než při stimulaci kofeinem. Díky podpoře udržení optimální skladby krve dochází k lepšímu zásobení tkání kyslíkem, což se zpětně projeví i ve výkonech. Například při běhu – čím delší trať, tím větší výkon.
Výkonnost na šlapacím měřicím přístroji vzrostla o 9 % a stabilní výkon při bodu vyčerpání o 28 %. Téměř neuvěřitelně znějí výsledky jedné ze sérií pokusů s laboratorními krysami, které byly nuceny šplhat po provaze, kdy vzrostla vytrvalost o 173 %, tedy téměř o trojnásobek. Rovněž se u krys zvýšila schopnost zapamatovat si určitou cestu bludištěm. Zkoušel se také vliv různých tonizujících rostlin na výkonnost běžce na střední tratě. Ze všech zkoušených se jako nejúčinnější ukázala rozchodnice růžová, která zvýšila výkon o 6 %. Účinek byl ještě zřetelnější na dlouhých tratích, protože zlatý kořen nezvyšuje pouze svalovou sílu, ale i vytrvalost. Při sportování byl potvrzen příznivý vliv na hospodaření s glykogenem v játrech. Extrakt snižuje ve svalech hladinu kyseliny mléčné, udržuje vyšší hladinu fosfolipidů v játrech a svalech a sacharidů v krvi. Při dlouhodobé zátěži byl normalizační efekt výraznější, přičemž koncentrace makroergních fosfátů zůstala prakticky v normě. Fytolátky urychlují odbourávání tuku, a to díky výtažkům z lotosu a rozchodnice růžové. Podporují maximální koncentraci, vytrvalost, správný vývin svalů a kostry. Pro vývin svalů je nutná správná činnost sleziny, pro vytrvalost a celkové posílení organismu je potřebná dobrá činnost žaludku a pro zpomalení stárnutí zase aktivace hormonálního systému.
Rostliny Levaminu
1. Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea): obsahuje rosavin, rosin, rosarin, salidrosid, flavonoidy, kyselinu citronovou, vinnou, jablečnou, kávovou, fumarovou, jantarovou, šťavelovou a gallovou, minerály, až 20 % tříslovin, až 4 % silice a flavonoidy – tricin, rhodionin, dále heteroglykosidy a steroidní látky, betasitosterol. Má stimulační účinky o 40–60 % vyšší než kofein. Zlepšuje sluch, normalizuje tlak, snižuje teplotu. Používá se jako vynikající tonikum, snižuje hladinu cukru v krvi a používá se při diabetu, arytmiích, poruchách CNS, stařecké senilitě, zapomnětlivosti, Alzheimerově chorobě. Zlepšuje fyzický výkon, zejména při delších zátěžích. Ochraňuje játra. Omezuje rozvoj metastáz různých typů rakovin.
2. Boldovník vonný (Peumus boldus): obsahuje alkaloid boldin, spartein, flavonoidy, glykosidy – boldoglusin, boldosin, peumosid a silici s obsahem monoterpenů – limonen, p-cymen a další. Je velmi silným diuretikem a antioxidantem, ochráncem buněk před poškozením DNA volnými radikály. Má antibakteriální a antimykotické účinky. Používá se při nemocech jater, dvanáctníku, slinivky, diabetu, žlučníkových kamenech a při různých bolestech. Má analgetický a hepatoprotektivní efekt. Tišící účinek na kašel byl v laboratorních testech jen o něco menší než u kodeinu. Napomáhá vylučování kyseliny močové u dny a onemocnění kloubů. Podporuje vylučování žlučových kyselin, zlepšuje trávení, relaxuje organismus, CNS a má sedativní účinky.
3. Vítod tenkolistý (Polygala tenuifolia): obsahuje triterpenoidní ojisaponiny A–G, volný triterpenoid beta-amirin, kyselinu methoxyskořicovou, xanthonové deriváty, 1-carbobutoxy-beta-carboline, N9-formylharman, 1-carboethoxy-beta-carboline aj. Zlepšuje sluch, zrak, paměť a další mentální funkce. Používá se při depresích, stresu, demenci – Alzheimerově chorobě, závratích, mdlobách, předčasném výronu semene, bušení srdce, nervové slabosti, nespavosti, zahlenění, astmatu, abscesech, usnadňuje odkašlávání, posiluje kosti a šlachy, podporuje růst svalů. Omezuje množení viru chřipky. Zvyšuje apoptózu rakovinných buněk (sebedestrukci). Ochraňuje játra. Má antipsychotické účinky – omezuje účinek kokainu. Tonizuje ledviny, plíce a srdce.
4. Pupečník asijský (Hydrocotyle, Centella asiatica): obsahuje asiatikosid, který omezuje množení TBC, kvercetin, pektin s imunomodulačním účinkem, esculosid s vlivem na odbourávání tuku, kyselinu asiatikovou, rozmarýnovou s antivirovým působením na herpes virus a virus HIV, steroidní saponiny a alkaloidy s působením na kůru nadledvin. Má antivirové účinky a antibakteriální účinek na methicilin rezistentní Staphylococcus aureus (MRSA), Staphylococcus aureus, Klebsiella pneumoniae, Pseudomonas aeruginosa a Escherichia coli. Používá se při poruchách paměti, lepře, rakovině jater, dělohy a dalších onkologických onemocněních, syfilis (0,3–0,5 g práškovaného listu), ekzémech se sklonem ke hrubnutí pokožky, psoriáze, TBC kůže a cystitidě – zánětu močového měchýře, poruchách funkce jater, křečových žilách, otocích nohou, rakovině kůže, psychické únavě. Snižuje srážlivost krve. Podporuje mikrocirkulaci krve v kůži. Má prokázanou ochrannou funkci srdce při užívání onkologického léku adriamycinu. Omezuje některé účinky arzenu. Ochraňuje kůži a játra při ozařování. Léčí žaludeční vředy a podporuje činnost imunitního systému. Ochraňuje srdce, urychluje hojení ran a omezuje tvorbu keloidů. Podporuje odbourávání tuku a regeneraci nervů. Brání vzniku deprese a má antioxidační účinek. Normalizuje krevní tlak. Obsažená kyselina asiatiková urychluje sebedestrukci buněk rakoviny kůže. Elixír dlouhověkosti, který vnáší více ohně do sexuálního projevu.
5. Maytenus macrocarpa: obsahuje macrocarpin A (1), B (2), C (3) a D (4), cytotoxicky působící na rakovinné buňky IC50. Velmi dobře působí při artritidě, revmatismu, bolestech v kříži, svalů, menstruačních bolestech, leishmanióze a podporuje ochranný systém organismu a krvetvorbu. Má vynikající antibakteriální, antivirové a antiparazitické působení.
6. Kručinka barvířská (Genista tinctoria): obsahuje genistin, což je isoflavon, který zabezpečuje metabolizaci estrogenu na 16-etoxyestron, karotenoidy, chinolizidinové alkaloidy cytizin, metycytizin, lupanin, isopartein, hořčiny, silice, třísloviny, flavonové látky, agenistin a luteolin. Omezuje četnost přechodových návalů, vznik otoků nohou a ekzémů. Má močopudný účinek, podporuje činnost cévního systému, normalizuje krevní tlak a činnost štítné žlázy, silně detoxikuje, zlepšuje zásobování těla kyslíkem a snižuje chuť na cigaretu.
7. Eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus senticosus): obsahuje glukany, eleuterosidy A, B, B1, E, I, K, L, M, sitosterol, fenilpropanoid, kumarin, lignan, kyselinu oleanovou. Tonizuje organismus, rozšiřuje cévy, má antioxidační účinky, podporuje produkci interleukinu, inhibuje RNA viry – rhinovirus (HRV), virus napadající dýchací systém (RSV) a virus influenzy typu A, snižuje hladinu cukru v krvi a má adaptogenní účinky. Usnadňuje transport kyslíku do buněk. Používá se při poruchách paměti, rakovině, po chemoterapii a radioterapii, snížené obranyschopnosti organismu a špatné krvetvorbě, nedostatečné činnosti srdce a různých typech pneumonií. Silně podporuje činnost T ochranných lymfocytů a činnost imunitního systému, řídí činnost NK buněk, působí proti pocení a protizánětlivě, snižuje hladinu cukru v krvi, má neuroprotektivní efekt, snižuje hladinu HDL cholesterolu, normalizuje krevní tlak, aktivuje hormonální systém a výrazně urychluje metabolismus tuků.
8. Lotos indický (Nelumbo nucifera): obsahuje alkaloidy – nuciferin, N-nornuciferin, liensinin, neferin a jiné flavonoidy – kvercetin, rutin, polysacharidy a tanin. Byly u něj objeveny látky, které napomáhají metabolismu tuků, a tak je rostlinou číslo jedna pro podporu hubnutí. Ovlivňuje impotenci, zmírňuje silné menstruační krvácení, poševní výtok, neurastenii, nespavost, průjmy, srdeční nedostatečnost, staví krvácení, používá se jako tonikum a afrodiziakum.
9. Srdečník sibiřský (Leonurus sibiricus): obsahuje alkaloidy leonurin, leonuridin, leonurinin, pyrrolový alkaloid stachydrin, kyselinu benzoovou, laurovou, linolovou a olejovou, flavonoid rutin a provitamin A. Používá se při srdeční arytmii, slabosti srdce, bolestivé menstruaci, ženské neplodnosti a poševních infekcích. Má antivirové, antibakteriální, protizánětlivé, protirakovinné účinky – při rakovině prsu a dělohy, analgetické účinky a ochraňuje ledviny.
10. Muira puama (Ptychopetalum olacoides): obsahuje alkaloidy, muirapuamin, kumarin, mnoho organických kyselin, betasitosterol, silici, lupeol a flobafen. Používá se při impotenci, neurasteniích, slabosti srdce, stresu, revmatu, chřipce, neplodnosti, jako afrodiziakum a tonikum. Harmonizuje hormonální systém, má antioxidační účinek, neuroprotektivní efekt a obnovuje vitalitu těla.
11. Škornice šípolistá (Epimedium sagittatum): obsahuje polysacharidy, glykosid icariin a noricariin. Má neuroprotektivní efekt. Podporuje činnost kostních buněk osteoblastů a zpomaluje rozvoj osteoporózy. Normalizuje krevní tlak a podporuje činnost ledvin. Vynikající rostlina na periferní prokrvení, používá se jako afrodiziakum, dále při neplodnosti, revmatu, artritidě, bolestech v kříži, kašli, bronchitidě, astmatu a zeleném zákalu. Omezuje množení herpes viru HSV-II.
12. Arálie mandžuská (Aralia mandshurica): obsahuje triterpenické glykosidy – aralosidy A, B, C, jejichž aglykonem je kyselina oleanová s antivirovými účinky. Obsahuje řadu organických kyselin, pryskyřic a sacharidů. Podporuje obranyschopnost organismu, upravuje tukový metabolismus a má tonizační účinky.
13. Schizandra čínská (Schisandra chinensis): obsahuje řadu lignanů, silici, organické kyseliny (citronová, jantarová, jablečná, askorbová), dále flavonoidy, anthokyany, vitamin E, volné mastné kyseliny a steroly. Má neuroprotektivní efekt, antioxidační účinek, tonizuje organismus a používá se při snížené obranyschopnosti organismu, diabetu, hepatitidě, závratích, průjmu, bolestech hlavy, spontánním a nočním pocení, sexuálních potížích, mužské a ženské neplodnosti, vleklém kašli a dušnosti, oslabených ledvinách, zapomnětlivosti, nespavosti, nedostatku tělních tekutin a jaterních poruchách.
Autor: Vladimír Ďurina
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 10/2010
Levanduli pro její krásu opěvovali básníci v Persii, v Řecku i v Římě před stovkami let. Římští vojáci si levandulí léčili rány i nervy. Julius Caesar oceňoval její uklidňující účinky po náročném dni v senátu. Římané ji pravidelně využívali do koupelí. S koupelí je spojeno i samotné její jméno – lavare – mýt, umývat. Přes alpy přenesli levanduli benediktýnští mniši. Levandule prý sloužila i jako jakési antiafrodiziakum. Měla očišťovat tělo i duši a zapuzovat zlé duchy i nečisté myšlenky.
Levandule lékařská je velmi stará kulturní rostlina. Všechny bylinné části po rozemnutí intenzívně voní. Využívá se proto především ve voňavkářství, ale rovněž ve farmacii. Používala se při mytí, pro odpuzování nejrůznějších druhů hmyzu, ale také v kuchyni jako výrazné koření. Olej se přidává do koupelí, využívá se při masážích apod. Levandulová voda je proslulá. Nejvíce ta, která vznikla v Kolíně coby Kolínská voda. Levandule je velmi dekorativní rostlina, která zdobí zahrady, lze ji pěstovat v nádobách, využívat v četných aranžmá čerstvá i sušená.
Léčivé účinky
Hořký nápoj z levandule napomáhal proti jaterním potížím a k uklidnění nervů. Sběrači levandule prý byli chráněni proti tuberkulóze.
Levandule obsahuje éterické oleje – ocimen, pinen, kamfen, geraniol, linalol, citronelal, citral, dále kumarin, třísloviny, flavonoidy, saponiny apod. Tlumí neklid, podrážděnost a stres. Působí jako sedativum, lze ji využít při depresích, migréně a dlouhodobém nervovém vypětí. Pomáhá při poruchách spánku. Napomáhá od zažívacích potíží a nadýmání. Inhalování napomáhá při dýchacích potížích a chřipce.
Původ a popis rostliny
Levandule lékařská (Lavandula angustifolia), slovensky levanduľa úzkolistá je jednou z nejznámějších a u nás nejpěstovanějších středomořských rostlin. Je zástupcem čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae).
Levandule pochází ze západního Středomoří, roste v teplejších částech Evropy, pěstuje se a někdy i zplaňuje. Roste na výslunných stráních s dobře propustnou půdou. U nás ke zplaňování dochází na jižní Moravě. Jedná se o nízký, bohatě větvený polokeř. Kořen je kůlová, pronikající do značné hloubky. Stonky jsou vystoupavé až přímé. Vzýška rostlin bývá 30 až 60 cm. Spodní část brzy dřevnatí. Bylinné větvičky jsou čtyřhranné s přisedlými, čárkovitými listy. Drobné, fialové květy vyrůstají v pětivětých až desetikvětých lichopřeslenech a tvoří klasovitá květenství. Květy četných kultivarů mohou být bílé, růžové, šedomodré až blankytně modré, sytě modrofialové apod. Plodem je černá, lesklá tvrdka. Kromě uvedené levandule lékařské se pěstuje levandule hlavaté (Lavandula stoechas), která má atraktivní květenství v ještě širší škále barev. V našich podmínkách však spolehlivě nepřezimuje.
Nálev z levandulových květů
Spaříme 2 polévkové lžíce květů 1,5 dl vroucí vody a necháme 5 minut přikryté stát. Pijeme před jídlem pro povzbuzení chuti k jídlu. Po jídle působí proti nadýmání a zlepšuje trávení. Večer uklidňuje a napomáhá klidnému spánku. Inhalování působí proti nachlazení.
Směs proti stresu
Smícháme stejné množství květů levandule, růže, lípy, řebříčku a meduňkových listů. Nálev necháme louhovat asi 10 minut. Pijeme až 3x denně dle potřeby.
Vonná uklidňující koupel
Nálev připravíme z asi 30 g levandulových květů, 20 g meduňkových listů, 10 g růžových květních plátků. Necháme 10 minut louhovat a pak vlijeme do vody ve vaně.
Levandulový sirup
Hodí se do různých nápojů a zjemní chuť aromatických dezertů. Ve 3 dl vody rozpustíme 250 g cukru, cukr rozvaříme. Odstavíme a přidáme hrst levandulových květů. Necháme louhovat do druhého dne a pak přecedíme.
Nálev proti migréně
Smícháme stejné množství levandulových květů, květů tužebníku jilmového, listů rozmarýny, meduňky a řimbaby. Přelijeme vroucí vodou a necháme 10 minut louhovat. Pijeme podle potřeby až 3 x denně.
Nálev proti nadýmání
Smícháme stejné množství levandulových květů, meduňky, máty a plodů fenyklu. Přidáme listy a květy hlohu. Přelijeme vroucí vodou a necháme louhovat 10 minut. Pijeme podle potřeby až 3 x denně.
S vůní levandule…
Levanduli mám ráda nejen pro její charakteristickou příjemnou vůni a uklidňující účinky, ale také si velmi ráda prohlédnu obrázky z míst, kde se levandule pěstuje. Jen tak se alespoň na chvíli zasnít nad fotografiemi pořízenými někde v západním Středomoří nebo ještě lépe přímo v Provence. Fialové pruhy levandulových polí, v pozadí typické francouzské venkovské usedlosti nebo případně bílé vápencové skály… Na romantiku prožitou na těchto místech se určitě nezapomíná.
Levandule je pro Středoevropany bylina exotická, ale v poslední době máme možnost spatřit levandulová pole i u nás, a když ne, pak třeba máme alespoň malá „políčka“ na svých zahrádkách. Název Lavandula pochází z latinského slova lavare = mýti se nebo omývati.
Bylina pochází z Persie, dále z oblastí na jih do tropické Afriky a jihovýchod do Indie. Používali ji staří Řekové, Římané i Keltové, přidávali ji do koupele pro její léčivé vlastnosti a uklidňující vůni. Vonička levandule byla používána jako ochrana před nakažením morem a k léčení bolestí, pohmožděnin a popálenin. V příbytcích sloužila k odpuzování molů a levandulový olej jako dnešní deodorant. Ve středověku byla hojně používána a pěstována hlavně v klášterních zahradách. Jedna z prvních zmínek o pěstování levandule ve Francii pochází z roku 1371. Byla součástí bylinkových zahrad apatykářů. Na slavné univerzitě v Montpellier byla sepsána jedna z prvních vědeckých prací o léčivých účincích levandule. V 16. století se v Provence z levandule začal extrahovat esenciální olej, v 18. století pak byla společně s dalšími bylinami použita k léčení moru. Spotřeba levandule vzrostla v 19. století s rozvojem kosmetického průmyslu a výroby parfémů. Do té doby byla sklízena na svých přirozených divokých stanovištích. Aby jí byl dostatek, začala vznikat první levandulová pole. I po staletích je velmi oblíbenou rostlinou. Levandule je krásná po celý rok a prochází různým zabarvením.Na jaře září jemnou zelenou, v létě obdivujeme drobné květy pro jejich fialovou, modrou a někdy růžovou i bílou barvu, po sklizni a přes zimu pak má zabarvení šedozelené.
Polokeřík je trsnatě větvený a vysoký až 60 cm. Listy má přisedlé, čárkovité a na okrajích podhrnuté.
Levanduli vyhovuje slunné stanoviště.
Líbí se jí obzvláště vápenatá půda.
Kvete v červenci až srpnu a užívá se květ a nať.
Nejcennější je olej získaný z levandule lékařské, z 1 ha levandulového pole se vyrobí přibližně 15 kg oleje. Nejkvalitnější esenciální olej je pouze z pravé levandule, jeho kvalita se sleduje a (podobně jako u vína) jeho původ je kontrolován. Mezi největší pěstitele dnes patří Francie, Španělsko, Bulharsko, Čína, Rusko a Austrálie.
Účinky
Léčivé látky mají mírně tlumivý účinek na ústřední nervstvo, potlačují růst bakterií, snižují krevní tlak. Osvědčují se při křečích žaludku, upravují střevní činnost, působí mírně diureticky. Využívají se ve farmaceutickém průmyslu k výrobě sedativ a spasmolytik. Silice slouží jako přísada do antirevmatických mazání.
Libeček je trvalka mohutného vzrůstu. Má silný oddenek, bohatě rozvětvené kořeny, lodyha vyráží až do výše 2 metrů. Je oblá, rýhovaná, nahoře rozvětvená. Spodní listy jsou veliké, s dlouhým řapíkem a dva až třikrát zpeřené. Květy jsou žlutavé, uspořádány v okolících. Plodem jsou dvounažky, velikosti asi 3 x 8 mm nebo i menší. Libeček kvete v letních měsících. Celá rostlina vykazuje typické aroma, připomínající polévkové koření Maggi, proto se jí také říká Maggikořen.
Má svůj původ v jižní Evropě. Hojně se pěstuje na zahrádkách a jen občas se zplaňuje.
Předmětem využití je především oddenek s kořeny, méně často poté nať nebo plody. Oddenek sbíráme zpravidla na podzim třetího roku. Nať sbíráme v průběhu celého roku, semena na podzim, po úplném dozrání.
Obsahuje silici s terpineolem, karvakrolem, s estery kyseliny octové, laktonovými sloučeninami kyseliny ftalové, dále cukry, pryskyřici a kumarinové látky.
Působí jako silný močopudný prostředek, podporující vylučování nežádoucích solí z organismu, především však chloridů. Výborně léčí záněty dolních cest močových, zlepšuje vylučování žluči a při nachlazení rozpouští hlen. Vylučuje kyselinu močovou a pomáhá ke snižování soudržnosti močových kamenů, které pod jeho vlivem rozpadají. Zlepšuje vylučování trávicích fermentů, a proto je vhodný pro léčbu různých dyspepsií, zejména pak u starších osob. Příznivě ovlivňuje nepravidelnou menstruaci.
Nať používáme především v kuchyni do omáček a polévek, ve fototerapii třeba k protirevmatickým koupelím, zejména rukou a nohou.
Vhodnou lékovou formou je nálev, obvykle podávaný po šálcích 2 až 3 krát denně.
S ohledem na velmi silné aroma, které není každému příjemné, doporučujeme libeček převážně do směsí. V urologických indikacích volíme kombinace s různými rdesny – ptačím, blešníkem, červincem nebo peprníkem.
Libeček je kontraindikován při těžších chorobách ledvin, není také vhodná kombinace s jalovcem. Také těhotné a kojící ženy by jej neměly používat. Není vhodný při dlouhodobé užívání. Jen relativní kontraindikací je osobní nesnášenlivost.
K léčebným účelům se používá květ z lípy malolisté neboli též srdčité, což více koresponduje s latinským názvem Tilia cordata (cor = srdce) a též květ lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) . Do stejnojmenného rodu lípa (Tilia) z čeledi lipovitých (Tiliaceae) patří asi 30 až 40 druhů opadavých dřevin rostoucích v mírném pásu severní polokoule.
Popis: Lípa malolistá je opadavá dřevina dosahující výšky 20 až 30 metrů. Kmen je válcovitý, koruna je hustá, vejcovitá. Kůra je na mladších větvích šedá, hladká, na starších černošedá, rozpukaná. Listy jsou nesouměrně okrouhle srdčité, na líci tmavě zelené, na rubu šedozelené, v paždí žilek s patrnými chomáčky rezavých chlupů, což je asi nejmarkantnější znak, kterým ji odlišíme od ostatních lip. U lípy velkolisté jsou listy větší, mají v úžlabí žilek bělavé chomáčky chloupků a obě strany listu jsou stejně zbarveny. Květy jsou oboupohlavné. Vyrůstají z paždí listů v dlouze stopkatých vrcholičnatých květenstvích s velkým blanitým zelenožlutým jazykovitým listenem, který tvoří létací zařízení celého plodenství. Květenství lípy malolisté tvoří 5-15 květů, u lípy velkolisté 3-9 květů. Kalich je pýřitý, pětilistý, bledězelený, opadavý, koruna je pětiplátečná a žlutozelená. Vidličnatě rozvětvených tyčinek bývá až třicet. Lípa malolistá kvete v červnu a červenci, asi o 14 dní později než lípa velkolistá. Ta dokonce může v nejteplejších oblastech kvést již začátkem května. Plodem je oříšek, který obsahuje zpravidla jediné semeno. Oplodí je hnědé, kožovité, tenké, v prstech snadno zmáčknutelné. Lípa malolistá je dlouhověkou dřevinou - dožívá se stáří až 700 let.
Rozšíření: Lípa malolistá roste téměř v celé Evropě a na Krymu a Kavkaze tvoří dokonce rozsáhlé lesy. Neroste pouze v nejjižnějších a nejsevernějších oblastech kontinentu. Je to dřevina dubohabřin, lužních, suťových i stinných roklinových lesů. Zastoupení lípy v našich lesích pokleslo především v důsledku přeměny lesní půdy na zemědělskou. K tomuto faktu dnes přistupuje také náhrada listnatých a smíšených lesů smrkovými a borovými monokulturami. V minulosti byla hojně vysazována, a tak se s ní můžeme setkat na starých vesnických návsích, u kostelů, křížků a kapliček.
Jak ji rozpoznáte: Pokud se rozhodnete pro vlastní sběr rostlinné drogy, lipového květu, narazíte patrně na problém přesného určení botanického druhu. Určování lip je poměrně náročné, některé druhy jsou značně proměnlivé, a ještě se vzájemně kříží. Pro lepší orientaci jsou uvedeny alespoň základní určovací znaky druhů, se kterými se můžete setkat v našich podmínkách.
Oba výše uvedené druhy spolu s lípou zelenou (Tilia euchlora C. Koch) mají na rubu jednoduché chlupy (trichomy) nebo jsou lysé. Na rubu čepele, v paždí žilek, jsou chomáčky chloupků.
Lípa srdčitá má listy okrouhle srdčité, 4 až 8 cm dlouhé, v paždí žilek s chomáčky hnědých chlupů. Oplodí je kožovité a lze jej lehce v prstech rozmáčknout. Listeny jsou dlouze řapíkaté.
Lípa velkolistá má čepel listovou 7 až 12 cm dlouhou, listeny jsou kratičce řapíkaté. V paždí listu jsou chomáčky běložlutých trichomů. Plody jsou žebernaté, většinou vlnaté, v prstech nezmáčknutelné. Oba druhy mají listy na líci matné a letorosty hnědočervené.
Lípa zelená má na rozdíl od lípy malolisté i velkolisté letorosty zelenožluté a listy nápadně lesklé, jako nalakované. Lípa zelená kvete o tři týdny později než lípa velkolistá. Pro svoji větší odolnost vůči suchu se vysazuje dnes častěji než obě naše domácí lípy.
Dále se u nás můžete setkat s lípou stříbrnou (Tilia tomentosa Moench) a lípou řapíkatou (Tilia petiolaris DC.). Listy těchto lip jsou na rubu listů šedobíle plstnaté s hvězdicovitými trichomy. V paždí žilek nemají chomáčky chlupů. Lípa stříbrná je původní v jižní Evropě, čepel listová je přibližně dvakrát delší než řapík a květy intenzivně až nepříjemně voní. Méně často se pěstuje lípa řapíkatá, která pochází z jihovýchodní Evropy. Má převislé větve a řapíky jsou delší než polovina čepele.
Historie užití: Ve starověku lidé používali lípu jako léčivku, i když použití bylo zcela odlišné od současného. Kůra sloužila proti malomocenství, listy na puchýře v ústech, šťáva proti vypadávání vlasů. Matthioli uvádí ve svém slavném herbáři, že vodu z květu lipového používají ženy k potírání skvrn na tváři, proti otokům a že podporuje růst vlasů. V 16. století se používal lipový květ také jako osvědčený prostředek proti dětské tetánii (psotník, staročesky dětinský božec). Listy spařené vodou a smíchané s vínem se přikládaly na končetiny při svalových křečích a na popáleniny.
Lípa je od pradávna jedním z nejoblíbenějších stromů po celé Evropě a hojně se s ní setkáváme již ve starých bájích, pověrách, poezii a výtvarném umění. Podle pověstí právě lípy osídlovali spravedliví a dobří duchové. Lidé je pak vyhledávali, aby se pod nimi schovali před bouřkou, v domnění, že do nich díky dobrým duchům neuhodí blesk. U nás se stala dokonce zásluhou Kollárovy Slávy dcery a národního obrození národním stromem.
Název rodu Tilia pochází z řeckého ptilon (= křídlo), podle blanitých křídlatých listenů květenství.
Sběr: Sbírají se celá květenství ( Flos Tiliae) včetně listenu na počátku kvetení, kdy rozkvete asi polovina květů v květenství. Ve směsi nesmí být plody! Květy se suší ve stínu a pokud možno v průvanu nebo při umělé teplotě do 35 °C v načechrané vrstvě do 5 cm. Droga se snadno zapaří, čímž ztrácí kvalitu. Slunce a vyšší teplota také nepříznivě působí na účinnost drogy. Předsušení na slunci je nevhodné. Dobře usušené květy a listeny si mají uchovat svou původní barvu a charakteristickou vůni. Květ nesmí znovu navlhnout. Nesbíráme odkvetlá květenství s malými chlupatými plody ani poupata. Droga má slabě kořenitý pach a nasládle slizovitou chuť. Uchovává se v dobře uzavřených nádobách. Droga sesychá v poměru 5 : 1.
Účinné látky: Droga obsahuje velké množství slizu, třísloviny (tilirozid), glykosidy, silice a flavonidy (kvercetin, hesperidin), organické kyseliny, saponiny, látky blízké tokoferonu (vitaminu E) , fytosteroly a další.
Vlastnosti:Lípa rozpouští hleny (mucilaginosum a expektorans), vyvolává pocení (diaforetikum), utišuje křeče (spazmolytikum), podporuje vylučování žluči (cholagogum) a zlepšuje chuť k jídlu (stomachikum). Dále se používá jako diuretikum (podporuje vylučování moči) a při koupelích a v kosmetice. Často se kombinuje s černým bezem.
Účinky na organismus: Droga má močopudný účinek, kterého se využívá zvláště při chorobách z nachlazení. Jako sedativum má využití při nervovém podráždění i při nespavosti. Tvoří složku čajovin používaných při revmatismu. Má pozitivní vliv na tvorbu hlenu a usnadňuje odkašlávání. Květ lípy má podpůrný vliv na vylučování žaludeční šťávy, takže urychluje trávení. Podporuje tvorbu žluče a uvolňuje křeče trávicího traktu. Odvar z lipového květu dodává kůži jemný zlatavý nádech, proto se používá také v kosmetice. Je součástí mnohých čajovin jako korigens.
Unikátní stimulující doplněk stravy Lipodestron jsou přírodní bioinformační kapsle s vlastnostmi přírodního tonika a životabudiče. Lipodestron harmonizuje především energetickou dráhu – meridián řídící, jater, tenkého střeva, žaludku, plic, osrdečníku, močového měchýře a další meridiány.
Podle TČM jsou v LISTOPADU jsou nejvíce ohroženy a oslabeny plíce. Jsou křehkým orgánem, nesnáší chlad a horko. Leží ze všech orgánů nejvýše, rozkládají se nad nimi jako ochrana, proto dostaly ve starých medicínských textech přezdívku „stříška“. Jsou hlavním orgánem, který obhospodařuje pohyb a výměnu čchi (základní životadárná a hybná síla) v celém těle.
Veškerá krev lidského těla prochází plícemi, proto jsou plíce také nazývány dvoranou všech cév. Řídí pokožku a ochlupení. Nos je vnějším vývodem čchi plic. Hleny, které mají zvlhčovat nosní dutinu, jsou ovládány plícemi. Plíce mají vliv i na hlas, jelikož jej řídí, jsou branou hlasu. Z pěti základních emocí elementů se k plicím váže zármutek a žal. Orgánové hodiny nám prozrazují, že plíce nejvíce pracují v době mezi 3. – 5. hodinou ranní.
Plíce podporují, doplňují a regulují čchi všech vnitřních orgánů.
Jak poznáme oslabení plic?
Práce celého dýchacího ústrojí závisí na dobrém stavu plic. Když nejsou v pořádku, nejsou v dobrém stavu ani průdušky a průdušnice. Příčinu různých poruch dýchání, kašle, zánětu průdušek, astmatu, dušnosti a dalších potíží vidí čínská medicína v oslabení plic a jejich čchi (resp. i ledvin, které zajišťují nasávání čchi). Pokud je porušena funkce plic v řízení pohybu vody, dochází k zahušťování hlenů a vzniku měkkých vodnatých otoků. Poruchy dušnosti, bušení srdce, zmodrání rtů a jazyka vyvolává oslabená čchi plic, která nedostatečně plní funkci řízení krevního oběhu a doplňování krve. Zdravé plíce se projevují zdravou pokožkou a silnou obrannou čchi zajišťující obranyschopnost těla. Pokud je čchi plic oslabená, zhoršuje se kvalita kůže, ochlupení, potních žláz a snižuje se obranyschopnost. Má také velký vliv na změny v kvalitě hlasu.
Jak získat rovnováhu a jak posilovat plíce?
Je to velmi jednoduché, buďme spojeni s přírodou, bedlivě ji pozorujme, napodobujme a naše plíce budou silné. Důležité je chodit spát časněji, vstávat brzy ráno, nejlépe s východem slunce, abychom si zajistili duševní klid. Tak jako se stromy uchylují do svého nitra, i my shromažďujme duševní i fyzickou energie na zimní měsíce, obracejme svou pozornost k nám samotným, nikoliv na vnější svět. Pobývejme hodně času na čerstvém vzduchu, naučme se správné techniky dýchání, kterými zajistíme pro tělo dostatek kyslíku. Nejlepším lékem pro plíce i tlusté střevo je pohyb. Vyhýbejme se zakouřenému prostředí, častým nočním aktivitám. Nádech a výdech v sobě zahrnuje schopnost brát a dávat. Dýchání musí být harmonické, tak i braní a dávání v životě musí být v harmonii.
Jaké potraviny pomohou ke zdraví plic?
Podzim je obdobím sucha, proto bychom měli plíce více zvlhčovat. Sucho jim škodí. Vhodnou potravinou je celozrnná rýže, jež zásobuje orgány čchi a chrání je před vysoušením. Také jemné bílé druhy zeleniny, jako je celer, květák a černý kořen mají příznivý vliv na orgány kovu. Dobrými pomocníky jsou ředkev, pór, cibule, křen a ostré koření. Chuť elementu Kovu je ostrá. Tyto potraviny posilují plíce a zvyšují imunitu. Chceme-li se vyhnout nachlazení, konzumujme masové vývary a zeleninové polévky s luštěninami, dostatkem pórku, cibule a koření. Ze zeleniny doporučujeme bílé zelí, kedluben, mrkev, česnek i kvašenou zeleninu. Z ovoce jsou vhodné hrozny, hruška, meruňky, jablka, datle. Z koření nás zahřeje skořice, anýz, fenykl, lékořice, zázvor a mnoho dalších. I v bylinách hledáme pomocníky, jsou jimi jitrocel, mateřídouška, plicník, kopřiva, měsíček. Vhodné jsou v podobě čajů. Snažíme se zcela vynechat potraviny, které vnáší do těla chlad a zahleňují nás, jako jsou mléčné výrobky a bílá mouka. Omezujeme konzumaci kávy a černého čaje.
Purkléřka islandská je lišejníkem s lupenatě křovitou, zelenohnědou až hnědou stélkou, laloky žlábkovitě svinutý, téměř rourkovými, na okrajích s krátkými brvami, viditelnými nejlépe pod lupou.
Roste zpravidla na zemi, v příkopech, na pastvinách, na lesních cestách, na mechem obrostlých skalách a balvanech.
Drogou je stélka, sbíraná po celý rok, nejkvalitnějším sběrem je sběr májový.
Obsahuje tzv. membránový sliz, složený především z polysacharidů (lichenin, isolichenin a další). Dále obsahuje tzv. lišejníkové kyseliny jako kyselinu fumaroprotocetrarovou, usinovou, cetrarovou a další. Dále se v ní nacházejí pektiny, vitamín A řady B a jod.
Svými účinky je lišejník (jeho stélka) mimořádně vzácný. Sliz je skvělým protektivním prostředkem sliznic. Podávání je namístě při zánětlivých procesech v ústní dutině, v horních cestách i v trávicím traktu. Zlepšuje trávení a vstřebávání živin, působí výrazně fytoncidně, a t v poměrně širokém spektru účinků, které zahrnují i některé nebezpečné viry. Léčí žaludeční a střevní vředy.
Vhodnou lékovou formou je především macarát, před použitím mírně přihřívaný. Ideální lékovou formou je i bylinkářský čaj a čaj homeopatický.
Islandský mech, jak se lišejníku říká, je ideální drogou vhodnou pro podávání samostatné i ve směsích. Mucilaginozní účinek potencuje kombinace s kostivalem nebo proskurníkem, či lněným semenem nebo slézem. Hořké působení můžeme posílit kombinací s puškvorcem, omanem, kořenem anděliky, natí čubetu benediktu apod.
Vyšší překročení rozumné dávky může vyvolat nevolnost, jinak nejsou známy žádné vážnější vedlejší účinky ani kontraindikace. Naopak, je velmi vhodný pro jakkýkoliv věk – pro pediatrickou a geriatrickou praxi. Pokud je ovšem chuť zahořklá nebo nepříjemná, můžeme jej korigovat např. medem.
Lnice obecná je trvalka s přímou, kulatou lodyhou, vysokou asi kolem půl metru, porostlou střídavými, čárkovitými listy. Špinavě žluté květy jsou v jícnu oranžově zbarvené a vytvářejí hustý konečný hrozen. Plodem je vejčitá, dvoupouzdrá, vícesemenná tobolka.
Lnice květel vyniká v rostlinném společenství už na dálku, protože vytváří dojem štíhlé, ztepilé svíčky. Je známá tím, že si vybírá s oblibou místa poměrně znečištělá, takže ji nacházíme většinou v příkopech a v prachu polích cest, na skládkách nebo železničních náspech. Naštěstí ji nacházíme také ve velkém množství na podhorských pastvinách, zejména na kamenitém podkladu, například v podhůří Jeseníků a Beskyd.
Předmětem sběru je kvetoucí nať, sbíraná od června do srpna, nejlépe brzy ráno do 9h. Protože spodní část byliny bývá velmi tvrdá a navíc obyčejně vězí ve znečištěném terénu, sbíráme spíše jen kvetoucí vrcholky, které odřezáváme asi 15 cm od země.
Obsahuje hořké flavonoidové glykosidy linarin a linaricin, neolinarin, alkaloid peganin, organické kyseliny oxyglutanovou, antirinovou, mravenčí, octovou, askorbovou, dále třísloviny, sacharidy, fytosteroly, řadu minerálních solí a pektiny.
Podle našeho názoru patří lnice květel mezi zásadně nedoceňované byliny, protože její účinky jsou zcela mimořádné v mnoha oblastech. Především působí neobyčeně výrazně jako spasmolytikum – tlumí křečovité bolesti při průjmech a při jiných kolikách nejrůznějšího původu, například při záchvatech žlučníkových nebo ledvinových kamenů. Také se velmi dobře osvědčila při dyskinezi žlučníku s nadýmáním. Působí také močopudně, podporuje funkci ledvin a jater.
Při zevní aplikaci droga velmi příznivě ovlivňuje cévní systém, takže napomáhá léčbě varixů, bércových vředů, hemoroidů, infikovaných kožních defektů, ale také praskání cévek nebo fragilitě čili lámavosti cév. Může být použita také i k očním výplachům při zánětu spojivek, očních víček nebo rohovky.
Tinktura ze lnice mírně zvyšuje krevní tlak, avšak poměrně výrazně prohlubuje srdeční činnost.
K samotnému užití ve formě čaje se příliš nedoporučuje, díky jeho nepříznivé chuti.
Nepříjemným nežádoucím účinkem může být nevolnost, pocit ošklivosti u některých jedinců. Není vhodná k dlouhodobému užívání, ani při těhotenství a při laktaci.
Lopuch větší je dvouletá bylina s přímou, rýhovanou lodyhou, dorůstající do výšky přes jeden metr. Lodyha je vyplněná dření, bohatě větvená přímo odstátými větvemi, listy s plnými, dlouhými řapíky, čepele listů má srdčitě vejčité, většinou celokrajné nebo velmi jemně chrupavčitě zubaté, na líci tmavozelené, na rubu světlejší. Listy jsou velké a proto si je mnoho lidí pletou s listy devětsilu. Plodem jsou nažky. Kvete převážně v červenci a v srpnu.
Lopuch je typická rostlina opuštěných nepoužívaných skládek, hradních zřícenin, pustých míst, plotů palouků a lučin, typické jsou i okrajové části silnice.
Předmětem sběru je převážně kořen, sbíraný na podzim nebo na jaře. Semena sbíráme po úplném dozrání koncem léta. Občas sbíráme i listy, a to během celé vegetační doby.
Kořen obsahuje především polysacharid inulín, dále polyacetylenové složky jako tridekadientetrain se silně fytoncidním a fungicidním působením, dále sliz, třísloviny, silice, minerální látky, hořčiny, glykosidně vázané látky a minerální soli.
Droga podporuje látkovou výměnu a patří k nejlepším vnitřním léčivům v dermatologii. Je močopudná, uplatní se tudíž i v urologii, podporuje činnost ledvin a odstraňování zplodin z těla a růst vlasů.
Lopuchové drogy můžeme podávat v různých kombinacích i samostatně. V dermatologii lopuch kombinujeme s natí zemědýmu a oddenkem pýru, s čekankou a pampeliškou.
Nejsou známé žádné kontraindikace a vedlejší účinky. Lopuchový olej je výborným dermatologickým prostředkem, obzvlášť při mazotoku a kožních afekcích.
"Podle bylinkáře unikátní Vymítač tuků!"
Lotos patří k nejuctívanějším květinám naší planety. Pro hinduisty a buddhisty je symbolem čistoty, svatosti, dobra a krásy. Lotosovému květu připisovali zvýšení plodnosti, prohloubení vnitřní krásy a vnímavosti k vyšším energiím.
Produkty firmy Diochi jsou ve formě tekuté a tuhé. Podle současné terminologie v tomto státě patří produkty Diochi pod souhrnný název doplňky stravy. Léčiva léčí, doplňky doplňují a tělo se léčí samo. Znamená to, že doplněk stravy nám do těla doplňuje něco, co mu schází. A zcela jistě uznáte sami, že v dnešní „příliš rychlé“ době techniky a chemie chybí člověku kdeco. Právě kvůli rozvinuté civilizaci ztrácíme kontakt s přírodou a doplácíme na to svým zdravým. Není to ale škoda?
Kapky
Jedná se o extrakty z rostlin a dalších látek, které jsou macerovány za studena v lihovodném roztoku. Tím dochází k velmi šetrné extrakci. V roztoku se rozpustí jak látky rozpustné v lihu, tak rozpustné ve vodě. Voda a kvasný líh jsou dvě nejlepší přírodní rozpouštědla. Líh je navíc univerzální a dosud ničím nepřekonaná přírodní konzervační látka, která se v přírodě běžně vyskytuje. To věděli již mniši v klášterech, kteří zjistili, že to znásobuje jejich účinek. Alkohol nejen že dokáže vytáhnout více účinných látek, ale díky němu se tyto látky v těle lépe vstřebávají. Pár kapek vodněalkoholového extraktu o lihovosti 22,5%, který se užívá 3x denně může posílit náš organizmus natolik, že se sám dokáže zregenerovat a odbourat toxickou zátěž.
Pozitiva alkoholu
Pár kapek alkoholu napomůže po ránu k uvolnění napětí cév a snižuje riziko vzniku aterosklerózy. Působí proti srážení krve a vzniku trombů a tím i ucpávání cév. Upravuje hladinu cholesterolu, podporuje správný HDL cholesterol. Pár kapek alkoholu rychle napomůže odstranit trému, stres a psychické napětí. Alkohol urychluje vstřebávání rostlinných látek a zvyšuje účinnost přípravků. Například když budete mít na regeneraci cév a mozku přípravek tekutý a tuhý o stejném obsahu látek, pak tekutým přípravkem tento okruh zregenerujete rychleji. Fruktóza obsažená v kapkách naopak zase urychluje samotné odbourávání alkoholu. Malá množství mají celkově prospěšný vliv na organizmus. Navíc jsou vodněalkoholové extrakty velmi stabilní, a dokonce jejich kvalita s časem roste. Člověk si sám také vytváří ve střevech malé množství alkoholu, když jí cukr, který následně miniaturní kvasinky ve střevech rozloží a přetvoří na alkohol. Díky alkoholu může být extrakt náležitě koncentrovaný.
Samozřejmě jsou i jiná rozpouštědla a konzervační látky, a dokonce přípravky bez konzervace a alkoholu, ale jejich stabilita a kvalita jsou daleko za horizontem našich přípravků. Též jejich cena je vysoká, navíc se musí uchovávat v chladu a nejrychleji spotřebovat. Bakterie číhají všude a takový produkt je pro ně pochoutkou, rozkládají napadený produkt a mění jeho chemické vlastnosti. Alkohol je prověřen tisíciletým používáním, je součástí velkých darů přírody, ale musí se s ním umět zacházet. Vše je jed i lék zároveň, záleží na dávkování.
Kapky mají velkou sílu
Směs vody a alkoholu je pro naindukované informace nejlepší nosné médium. Též pro různě rozpustné látky z rostlin. Roztok si udržuje svoji dynamiku, která se dá občasným protřepáním aktivovat. Každá rostlina je důležitou a dobře promyšlenou součástí celku, jako by byl celek samostatnou rostlinou. Jednotlivé byliny a informace se navzájem synergicky doplňují. Tím nám vznikne vysoce biologicky aktivní komplex. Když jej užíváme pravidelně, tělu jsou předkládány informace různých látek, a pokud najdou v těle odezvu, díky biorezonanci nastartují samoregulační proces.
Dalo by se říct, že každý produkt se chová jako „inteligentní bytost“.
Lihovodné bioinformační produkty a nejen ty, můžete zakoupit osobně na klubech Diochi po celé ČR nebo z pohodlí domova zde na eshopu.
Kniha Mateřství a seberealizace, neotřelá prvotina autorky Lucie Nobis
Deset inspirujících, niterně nahých zpovědí českých žen. Kniha o hledání a nacházení souvislostí v životě.
Regenerace ve Sféře
Nemoci můžete předejít, když vyrovnáme nedostatek energie v meridiánech. Cílem našich ryze českých přípravků je zharmonizovat energetickou síť dříve, než dojde k dlouhodobému energetickému úbytku.
Vladimír Ďurina
„Mým cílem bylo vymyslet takový produkt, který bude stejně silný jako antibiotika, bude na přírodní bázi, bude v něm něco z krystalterapie, něco z fytoterapie a něco z informací rostlin.
Myslím si, že mnoho lidí, kteří onemocněli nějakou chorobou, dojde k tomu, že nejcennější v životě je zdraví. Tím to začíná a tím to končí.“
Roberto Carlos Gomez Colman
Diochi Paradise
České produkty, které pomáhají