Diochi vyrábí ryze české přípravky propagující zdravý životní styl. Zjistěte, jak nahlížíme na vaše zdraví.
Jitrocel kopinatý je trvalá bylinka s krátkým kořenem a růžicí přizemních listů, ze které vyrůstá několik stvolů. Listy jsou celokrajné, typicky kopinaté. Listy příbuzného druhu jitrocele většího mají kulatější tvar. Malé žlutobílé květy nacházíme ve válcovitém klásku, který je u jitrocele většího statnější.
Oba druhy jitrocelů patří mezi hojně rozšířené plevele, ale často i pěstované byliny.
Předmětem sběru je především list, sbíraný od května do srpna, nejlépe kolem čtrnácté hodiny. Stále se ovšem sbírá i semeno. Droga obsahuje především glykosid aukubin, flavonoidy, enzymy, sliz, třísloviny, pektiny, saponin, vitamín C, kyselinu křemičitou, soli vápníku a draslíku a další.
Úspěšně tlumí kašel a má protizánětlivé účinky. Čerstvá droga a zvláště jitrocelová šťáva jsou významnými léčivy, doporučovanými při vředové chorobě žaludku a dvanácterníku a současně špatně fungujícím trávicím procesu. Méně často se v těchto případech indikuje sušená droga. Jelikož působí také jako antibiotikum, je používaná i při vředové chorobě tlustého střeva a dokonce i při Crohnově nemoci.
Semeno jitrocele snižuje hladinu krevního cukru, léčí žaludek a játra, mírně stimuluje krvetvorbu a účinně upravuje peristaltiku tlustého střeva při zácpě.
Nejčastější formou podávání je nálev, ale osvědčil se i jako bylinný balzám. Velmi vhodným přípravkem, zejména pro děti, je jitrocelový sirup. Jitrocelová šťáva léčí žaludeční vředy i ušní záněty. Dávkování je u odvaru až 4 sklenice denně, u sirupu 2 až 5 čajových lžiček denně, u šťávy 3 až 8 polévkových lžic denně.
Jitrocel můžeme kombinovat s mnoha bylinkami. Osvědčila se kombinace s mateřídouškou, dobromyslí, proskurníkem, pelyňkem, kmínem, fenyklem, listem podbělu, ale také zemědýmem. Nemá žádné toxické účinky a nehrozí ani předávkování. Je vhodní i k dlouhodobému podávání.
Jmelí bílé (Viscum album L.) patří do čeledi rostlin jmelovitých (Viscaceae Batsch). Rod jmelí zahrnuje asi 100 druhů rostlin, které se vyskytují hlavně v tropech Afriky a Austrálie. Ve střední Evropě se setkáváme s jediným zástupcem rodu Viscum, jmelím bílým.
Popis: Jmelí je poloparazitická rostlina, která hostiteli odebírá roztoky minerálních látek a částečně snad i asimiláty, ale závažně hostitele nepoškozuje. Namísto kořenů jsou zde vyvinuty savé orgány – haustoria, která prorůstají kůrou hostitelského stromu, napojují se na jeho cévní systém a odebírají mu roztoky minerálních látek. Živiny si však jmelí převážně vytváří samo vlastní fotosyntézou (proto není parazitem, ale pouze poloparazitem). Roste v korunách jehličnatých i listnatých stromů. Podle hostitelů lze jmelí zařadit do tří poddruhů, které je ovšem těžké bezpečně rozeznat. Jedná se o jmelí bílé pravé (Viscum album subsp. album), které roste na dvouděložných dřevinách (např. lípa, topol, jabloň, akát, javor, jeřáb, vrba, bříza, meruňka, hloh, dub aj.). Dalším poddruhem je jmelí bílé borovicové (Viscum album subsp. austriacum), které roste na borovici a smrku ztepilém. Posledním poddruhem je jmelí bílé jedlové (Viscum album subsp. abietis), které roste na jedli. Lékařsky se všechny poddruhy považují za rovnocenné. Z nevětveného kmínku vyrůstají pravidelně větvičky, které se snadno lámou. Při pohledu zdálky vypadá jmelí jako zelená koule o průměru až jeden metr. Jmelí má celokrajné, neopadavé a kožovité listy kopisťovitého tvaru. Kvete nenápadně, květy jsou drobné, jednopohlavní. Jmelí je rostlina dvoudomá (samčí a samičí květy jsou na různých rostlinách). Samčí květy intenzivně voní. Plodem je bílá nepravá bobule velikosti hrachu, která po rozemnutí silně lepí. Jmelí rozšiřují především drozdovití ptáci. Semena, která prošla zažívacím traktem ptáků, klíčí dříve.
Od silné lepivosti jmelí je také odvozeno jeho latinské rodové jméno, neboť latinské slovo viscosus znamená viskózní neboli lepkavý. A protože album znamená bílý, bývalo také někdy jmelí nazýváno bílým lepidlem. A skutečně se v některých zemích ze jmelí vyrábí silně lepivá pryskyřice, která bývá nabízena např. pod názvy Viscinum nebo Viscin a která se dříve používala např. k přípravě lepu na chytání ptáků.
Rozšíření: Jmelí bílé roste na stromech celé jižní a střední Evropy a v Asii. Najdeme ho na stromech listnatých, zvláště na topolech, jabloních, lípách a javorech, ale i jehličnatých (jedle a borovice).
Obsahové látky: Obsahové látky jmelí jsou stále předmětem výzkumu. Obsahuje viskotoxin, tyramin, cholin a acetylcholin, histamin, různé pryskyřičné alkoholy, kardiostaticky účinnou bílkovinovou složku histonového charakteru, kyselinu oleanolovou a aminomáslovou, dále saponiny a flavonidy. Různé odrůdy jmelí obsahují velmi rozdílná množství účinných látek, která během vegetace podléhají velkým výkyvům.
Historie: Jmelí užívali lidé při obřadech, magii i léčení od nejstarších dob. Podle Plinia jmelí sbírali Galové v noci před úplňkem na počátku roku, který připadal na náš listopad. Kněz nejprve přivedl ke stromu se jmelím dva za nohy svázané býky. Ty obětoval a jmelí odsekl zlatým srpem. Ve starověku se jmelí používalo jako protijed, proti uřknutí a uhranutí duchy z podsvětí, ale také jako lék na ženskou neplodnost. Ve starověkém Římě se jmelí užívalo při Saturnáliích
Pamatujete na vyhořelou Silvu z první části? Nejde o to, aby Silva přestala pracovat, starat se, podnikat... Jde o to, aby se učila zapojovat „svaly", které zapojované nejsou. Začínáme tím, že jim věnujeme pozornost. V tomto případě se Silva učí odpočívat a věnovat pozornost svému tělu, signálům, které tělo vysílá. Zároveň učí druhé pečovat o sebe sama. Projevuje také svoji slabost, únavu, vyčerpání, bezradnost. Není to pro ni snadné, ale zdravé.
Jak poznáme, že potřebujeme aktualizovat své návyky?
Jednoduše. Naše nespokojenost, brblání, zdravotní příznaky (únava, nespavost, bolest hlavy, zad...) nám jasně dávají informaci: „změň něco". Zpravidla je ignorujeme nebo stejně jako u počítače klikneme na pokyn „později". A příznaky časem sílí. Jak jinak bychom věděli, že je nutné učit se něčemu novému. Naše tělo se mění, podmínky kolem se mění a je nutné aktualizovat svá přesvědčení, prozkoumat i ta zakázaná.
Jak na to?
Často máme tendenci pátrat po tom, proč to tak je. Vracíme se do minulosti: „Vždycky jsem to zvládla, co se stalo, že teď mě to tak vyčerpává"? Analyzujeme. To je jedna z možností. Mnohdy časově náročná. A někdy se v tom utopíme.
Další způsobem je uvědomit si způsob, jakým to děláme dnes. Vlastně si uvědomit, který ze „svalů" přetěžujeme a který není zapojen. A pak už jen trénujeme, cvičíme ochablý „sval", aby sílil. Jednoduché, že?
Je tady malá past. Netrpělivost. Vzdáváme „cvičení" dříve než ochablý sval zpevníme. Zlobíme se na sebe, že to jde pomálu, že děláme chyby, že .... a tak se mnohdy vrátíme k původnímu způsobu. Proč? Je pohodlnější. Že se tímto rozhodnutím připravujeme o úspěch, štěstí, spokojenost či dokonce zdraví v budoucnosti nevidíme...
Poslední bod byl rozhodující také v Silviině příběhu. Dlouho přehlížela informaci „aktualizuj". Bez podpory manžela a dětí by to nezvládla. Překonávala strach z jejich reakce. Bála se jim říci, jak se opravdu cítí a jak moc potřebuje odebrat některé povinnosti, které si sama a dobrovolně na sebe naložila. Největší strach měla z toho, zda si jí budou vážit, když už pro ně nebude zajišťovat takový servis. Bude dobrou matkou, partnerkou? Měla opravdu velmi velké ohledy k těm, které miluje. A k sobě? Tam už tolik štědrá nebyla.
Čtyři základní předpoklady úspěšné sebeaktualizace
• Nové zvyky vyžadují čas. Ne mnoho, ale přesto.
• Když je návyk hodně silný (tak jako Silviin), začněte prvním malým krůčkem.
• Nový návyk potřebuje podporu. Oceňte, že jdete. I maličko.
• Nezůstávejte v tom sami. Je užitečné mít vedle sebe někoho, kdo vás podpoří v úsilí ať se děje co se děje. Připomene a nedovolí novému návyku zapadnout. Podporující, pozorný a nezaujatý přítel je nezbytný. Proč? Stávající systém se zuby nehty bude bránit „cizímu".
Když chceme nějaký návyk posílit, stačí vlastně jen jedno, věnovat mu pozornost a být k němu laskavý, oceňující. Je to jako s lidmi, které chceme mít ve svém životě. Ti, ke kterým jsme nevšímaví, časem odchází.
www.alenajachimova.cz
Kakost smrdutý je letnička, vysoká 20 až 40 cm. Žláznatě chlupatá lodyha vyrůstá z tlustého oddenku a má zduřelá, obvykle nachově zbarvená kolínka, jejichž rozemnutí vyvolává nepříjemný zápach. Listy jsou složeny do tří až pěti řapíkatých lístků, které jsou jednoduše nebo i dvakrát zpeřené a hluboce rozeklané. Květní plátky jsou růžově fialové. Stopky rozvinutých květů se na noc a před deštěm ohýbají dolů.
Kakost je rumištní, křovištní a lesní rostlina, která má ráda vlhko a stín.
Sbírá se hlavně kvetoucí nať od června do září, někdy se ke sběru přidává i kořen.
Obsahuje silice, hořčiny, třísloviny, pryskyřice, organické kyseliny, geraniovou červeň a další účinné látky.
Kvetoucí nať používáme při hematurii neboli objevení se krve v moči, proti zevnímu i vnitřnímu krvácení a proti průjmu, zejména krvavému. Drogu můžeme aplikovat při vykašlávání krve, při chronických střevních zánětech a také jako kloktadlo. Pitná kůra se osvědčuje při močovém písku a kaméncích a při nejrůznějších chorobách ledvin.
Rozdrcený čerstvý nebo horkou vodou navlhčený sušený kakost účinně léčí ušní záněty, obličejové otoky související se zubními problémy, nervové záněty, například trojklanného nebo sedacího nervu. Obklady a omývání se dají použít na nehojící se rány.
Při neplodnosti se doporučuje kakostový čaj, který se pije po doušcích v denním množství 250 ml a 350 ml. Velmi pravděpodobný se zdá být i protinádorový účinek kakostu.
Vždy dáváme přednost užití rostliny čerstvé před sušenou, protože sušením výrazně klesá obsah účinných látek. Pro čajovou formu je vhodný nálev.
Kakost není toxický, ale pro jeho aroma doručujeme dávkování v menších dávkách. Dá se použít i samostatně, ale vhodnější je podávání ve směsích.
Jaro každoročně ohlašuje i vzácný endemit kandík psí zub. Tato 20 cm vysoká liliovitá trvalka podobající se bramboříku kvete na přelomu března a dubna. Zdobí ji jeden růžovofialový květ, stonek doplňují dva široce kopinaté nachovo – tmavozelené mramorované listy. Druhové jméno psí zub dostala podle malé do země ponořené cibulky podlouhlého tvaru.
Kandík je nesouvisle rozšířen po celé Evropě, v Čechách se vyskytuje pouze na jediném místě, na úbočí vrchu Medník, na levém břehu Sázavy v NPP Medník, zhruba 300 m n.m., v katastru obce Hradišťko. Najdete ho zde společně s jaterníkem podléškou a ostřicí chlupatou. Nepřehlédnete je, jednotlivé rostlinky jsou označeny klacíky, které nad rostlinami vztyčili ochránci přírody. Letos ho ještě můžete stihnout. :-)
Na ovesné karbanátky budeme potřebovat:
1 čtvrtlitrový hrnek ovesných vloček
1-2 vejce
2 cibule
1 stroužek česneku
špetka majoránky
jemná strouhanka za huštění
sůl
mletý pepř
přepuštěné máslo
Postup:
Ovesné vločky zalijeme hrnkem vody a necháme několik hodin změknout. Vločky povaříme v přiměřeném množství osolené vody a necháme vychladnout. Do chladného vločkového základu přidáme vejce, drobně nasekanou a osmaženou cibulku, rozetřený česnek, špetku majoránky, pepře a dle chuti osolíme. Je-li směs příliš řídká, zahustíme ji přidáním jemné strouhanky. V dlani tvarujeme malé ploché placičky ve tvaru karbanátků a osmažíme je z obou stran na pánvi. Karbanátky z ovesných vloček podáváme s vařeným bramborem, bramborovou kaší nebo jako doplněk salátového talíře. Pokud někdo namítá, že mu v ovesném karbanátku chybí maso, může si při přípravě do základu kousek uzeniny nebo vařeného masa přidat.
KARDAMOMOVÁ SILICE
Kardamom (Elettaria cardamomum) se pro své blahodárné účinky využívá už mnoho tisíc let. Pochází z Indie, odtud se rozšířil do Číny a ve 4. století př. n. l. byl dovezen do Řecka. Je jedním z nejstarších a nejznámějších olejů. Původně se kardamovník vyskytoval v tzv. Kardamomových horách při jihozápadním pobřeží Indie.
„Všeobecně posilující účinek kardamomu spočívá v jeho schopnosti posilovat energii čchi sleziny – slinivky, hlavního orgánu odpovědného za přeměnu potravy a nápojů v čchi a krev. Kdykoli nedostatečnost slezinné čchi vyvolá letargii, nechuť k jídlu a zastavení stolice, lze doporučit kardamomové silice.“
Gabriel Mojay: Aromaterapie pro léčení duše
Dnes se pěstuje také v Guatemale, na Srí Lance a v Tanzanii. Od středověku se dovážela semena do našich zemí pod názvem rajská zrna, pro jejich schopnost potírat vnitřní neduhy. Zajímavé je jeho řecké pojmenování καρδιά = srdce + τέλειος = bezvadný, tj. bezvadné koření v chorobách srdečních. V Přední Indii nazývají tuto rostlinu Elletari. O kardamomu se můžeme dočíst ve starých herbářích, citujme alespoň Mathioliho herbář: „Cardamomi aneb rajská zrna jsou k užívání dobrá těm, s nimiž třesení srdce, omdlévání a závrať zápasí…“ Kardamom jako podpůrný prostředek využívá už mnoho tisíc let tradiční čínská medicína i ájurvéda. Doporučoval ho i Hippokrates.
Kardamomová silice je také nedílnou součástí parfémářského průmyslu a v parfémech udává střední tón.
Jak poznáme kardamovník?
Kardamovník je rostlina podobná rákosu, dorůstající do výšky až tři metry. Má protáhlé listy, malé žluté květy s růžovým až fialovým okrajem a malé světle žluté plody. Květy kardamomu jsou podobného složení jako květy zázvoru a náleží do společné čeledi rostlin zázvorovitých (zingiberaceae). Plody obsahují červenohnědá vejčitá semena, která se jako koření drtí na prášek nebo ponechávají vcelku. Semena jsou zdrojem silice. Rostlina kvete a plodí pouze v oblasti tropů, neboť vyžaduje vysokou vlhkost, teplotu minimálně 22 °C a nadmořskou výšku mezi 700 až 1500 m n. m. V mírném pásmu se dá pěstovat ve skleníku pro své zajímavé listy.
Vlastnosti kardamomové silice
Kardamomová silice je jako většina silic z koření horké a suché povahy. Má harmonizující a vyrovnávající účinky, což znamená, že kardamomový olej je vhodný i pro začátečníky. Tradičně se silice z kardamomu používala a používá hlavně při zažívacích potížích. V indické Materia Medica je olej uveden jako účinný prostředek proti nevolnosti.
ZPŮSOB ZÍSKÁVÁNÍ SILICE: Parní destilací ze semen. Ze 30 kg sušených semen se získá 1 kg bezbarvé silice.
AROMA: Teplé, exotické, kořeněné, sladké, balzámové
POVAHA (dle teploty a vlhkosti): Teplá a suchá
PŘEVLÁDAJÍCÍ ENERGIE (dle čínského pentagramu): ZEMĚ – slinivka, slezina
Hlavní obsahové látky a terapeutické vlastnosti
Cardamomová silice obsahuje převážně terpenické estery (alfa-terpinyl acetát 40 %), terpenické oxidy (1,8-cineol 30 %), linalyl acetát (6 %), limonen, borneol, pinen, mircen, citral, linalol, sabinen a další.
Vzhledem k velkému množství 1,8-cineolu má podle odborných studií inhibiční účinek proti množení bakterií a virů. Další průběžné studie prokazují účinnost 1,8-cineolu na snížení bronchiálního astmatu (PumMed 2004). Silice také vykazovala silnou antibakteriální aktivitu proti mikroorganismům Staphylococcus aureus, Bacillus cereus, Escherichia coli a Salmonella (Journal of Science 2008). U borneolu, nedílné složky silice, bylo prokázáno, že je velmi efektivní antagonista acetylcholinu (Cabo a kol. 1986), a je možné, že je to právě borneol, který má účinek proti zvracení a nevolnosti (J. Buckle 2008).
Kardamom se užívá především při trávicích potížích, proti plynatosti,břišním křečím a zvracení. Také usnadňuje vykašlávání (ředí hlen) a působí antibakteriálně, takže je vhodný i při infekcích dýchacího systému. Usnadňuje odvodnění a tok lymfy. Silice z kardamomu podporuje, na rozdíl od ostatních horkých silic, kromě tvorby noradrenalinu také tvorbu serotoninu, a proto působí především jako vyrovnávající a harmonizační prostředek. Zklidňuje při vnitřním neklidu, nervozitě, žaludečních a trávicích neurózách a nespavosti, ale zároveň dodává energii a odvahu k novým začátkům. Posiluje koncentraci, proto je vhodný jako podpora při studiu nebo při zkouškách, prezentacích apod. Jeho teplé aroma přináší pocit přijetí, jistoty, stability a zakořenění. Používá se tedy při práci s tématem „uzemnění“, bezpečné existence v hmotném světě.
Silici lze použít k ošetření ran a kožní a nehtové plísně.
Dobrý den,
chci se podělit o zkušenost s Detoxin krémem a Vista clearem.
Mám od malička atopický ekzém v oblasti předloktí, na prstech u rukou. Občas se objeví, pak ho dlouho likviduji s kožní lékařkou (většinou používám Dermovate krém). Atopický ekzém na chvíli zmizí a pak se zase objeví.
Bylo mi doporučeno používat Detoxin krém a Vista clear (3x denně 2 kapsle). Detoxin krém nanáším na noc na postižená místa a poté si dám na ruce jednorázové rukavice a předloktí si zabalím do smršťovací fólie. První den ekzémem postižená míst zrudla a svědila. (Léčitelka mi doporučila, že když ekzém svědí, tak že postižená místa mám poplácat. Kůže se prokrví a má to stejný efekt, jako když se to poškrábe).
Po týdnu mazání a užívání Diochi mám od atopického ekzému skoro klid. Mockrát děkuji! Vřele doporučuji! Karolína <3
Tenké střevo je jedním z nejdůležitějších orgánů. Stěny tenkého střeva mají mimořádně složitou strukturu, z jedné buňky střevní sliznice vyrůstá až čtyři tisíce mikroklků a dohromady tvoří hustý kartáčový lem. Jsou velmi důležité při vstřebávání potravy, neboť na tom záleží, jak bude naše stravy využita. V každém mikroklku je i lymfatická uzlinka.
Pokud jíme převážně moučnou stravu, tyto mikroklky si prostě „zalepíme“ a výživa pro organismus je téměř nulová.
Je to totéž, jako když máme kartáč, který je plný nečistot, a tudíž nedokáže plnit svoji funkci. Tenké střevo funguje na podobném principu.
Pokud je „náš kartáč“ v podobě tenkého střeva čistý, do mikroklků propadne strava, která je využita, a my máme živiny pro běžný život. Je to na každém z nás.
Neznamená to však, že si občas rohlík nebo kousek kvalitního pečiva nemůžeme dát, ale je třeba mít na paměti, jak bílé pečivo a pšeničná mouka funguje. Dříve se používala pouze divoce rostoucí pšenice špalda. Dnes se převážně používá vyšlechtěná pšenice, která nechytá žádné plísně a má vysoký výnos, nicméně tato pšenice má 5x více lepku, než náš organismus dokáže zpracovat.
„Co mám tedy snídat?“
Jsme opět u kaší a polévek, které jsou, a to mi věřte, jen otázkou zvyku a priorit.
Pokud snídáme ovesné kaše či zeleninové polévky, prospíváme tenkému střevu, ale důležité jsou i pro slezinu, která je z pohledu TČM jedním z nejdůležitějších orgánů, neboť nás zásobuje energií.
A na stavu a kvalitě sleziny záleží, jak se budeme cítit. Když sníme potravu, žaludek ji rozmělní a slezina se „dojde podívat“, co se jí hodí. Pak tuto stravu využije a s pomocí tenkého střeva zpracuje pro naši energii a pošle nahoru k plicím, které ji okysličí a srdíčko obarví na červeno a ve formě krve pošle do cév, aby vyživovala organismus.
Slezina z pohledu TČM je element Země a aby Země (tenké střevo) mohla plodit, potřebuje k tomu suchou půdu a teplo.
Pokud jíme stravu tvořící vlhko (jogurty, hodně syrové zeleniny a ovoce, sladké, smažené) a do toho neustále o něčem přemítáme, tak věřte, že si zaděláváme na problémy nejen s trávením, ale i pocitem těžkých nohou, únavou, průjmy.
Bývá to začátek začarovaného kruhu, který mnohdy může vést ke Crohnově chorobě nebo ulcerózní kolitidě. Pokud slezina (tenké střevo) nezvládá, pak vlhko, které se v ní tvoří, padá dolů.
Žaludkem rozložená potrava postupuje pomocí jeho funkce řízení sestupu přes vrátník dolů do tenkého střeva, jež je jí naplňováno – to je tzv. příjem a naplňování se. Ve střevě potrava zůstává po delší dobu a dále je trávena, přeměňuje se na vyživující esenci, potřebnou pro život a chod organismu; proto se mluví o proměňování věcí. Řídí vylučování, řídí oddělování čistého od kalného.
Pojem „čisté“, jak už víme, označuje jemné esenciální látky, produkty trávení poskytující výživu pro organismus, zatímco „kalné“ znamená nestrávené a pro tělo již nepotřebné zbytky stravy, které z něho odcházejí. Tenké střevo při rozkládání potravy současně provádí i její transformaci, třídění, takže jeho činností vznikají tři základní produkty – esence požité stravy a tekutin, nepotřebné zbytky tuhé stravy a odpadové zbytky tekutin. Esence, čili čisté, je dopravována pomocí čchi sleziny do plic a srdce, a odtud včleněna do krve se roztéká po těle; nespotřebovaná strava a tekutiny, čili kalné, klesají (s podporou čchi žaludku) dolů, přičemž tuhý odpad vstupuje do tlustého střeva a odchází přes konečník ven, zatímco tekutý odpad se za pomoci čchi trojitého zářiče a ledvin shromažďuje v močovém měchýři a odtud je vylučován v podobě moči.
5 zásad, aby se tenkému střevu dobře žilo
Jelikož tenké střevo se významnou mírou podílí i na metabolismu tekutin v těle, čínská medicína mu přisuzuje úlohu „řízení tělesných tekutin“. Tato funkce vedle vstřebávání vodní esence v sobě zahrnuje i podíl tenkého střeva na tvorbě moči a její dopravy do močového měchýře. K tomu je totiž nutné transformační působení tenkého střeva, díky němuž se tekutiny dostávají do měchýře. Z uvedených spojitostí vyplývá, že funkční poruchy v činnosti tenkého střeva mohou vedle zažívacích obtíží, jako jsou kručení v břiše, bolesti břicha, průjmy apod., způsobit i různé poruchy močení – snížení tvorby moči, její zrudnutí, bolestivé močení, krev v moči atd. Proto je na to v léčbě pamatováno například zásadami: „aby byla napravena stolice, je třeba napravit močení“ anebo „léčit průjem, a přitom nenapravit močení – to není jeho léčba“.
Tenké střevo pomáhá řídit oddělování čistého od kalného
Oddělování řídí slezina, ale děje se to v tenkém střevě, tenké střevo pouze pomáhá, slezina analyzuje a rozhoduje. Tenké střevo má vztah ke dvěma orgánům: tlusté střevo a močový měchýř, s nimi má příslušnost do jednoho klubu, do tlustého střeva a do močového měchýře posílá odpad. Čisté prostřednictvím sleziny stoupá nahoru do plic a srdce a odtud včleněna do krve stéká po těle. Stává se z toho Gu Qi.
Tenké střevo také úzce spolupracuje se srdíčkem, které je velmi yangové, a tudíž má tendenci se přehřívat. Zde tenké střevo funguje jako přepouštěcí ventil. Když se srdíčko, ať již z důvodu emocí nebo horka, přehřeje, je to proto, že akupunkturní dráha srdce je nejkratší, má pouze 9 bodů. Když je srdce přeplněné, nezvládá to, nemá to kam uložit, na pomoc si zavolá tenké střevo, a to si to tam uloží.
Zánět močových cest a různé urologické potíže nesouvisí nezbytně pouze s nastydnutím a většinou tuto nepříjemnou zkušenost mají nervózní lidé, kteří mají rozrušené nespavé srdce.
Proto srdce přebytky pošle do tenkého střeva, které to následně posílá do tlustého střeva, močového měchýře a vzniká infekční zánět.
Jak si můžeme pomoci bylinnou léčbou?
Jednou z nejlepších bylin na tenké střevo je lnice květel, málo využívaná a nedoceněná bylina. Je to velká škoda, neboť ovlivňuje činnost a funkci sliznic, což v našem případě znamená pozitivní ovlivňování tenkého střeva. Bylina také velmi pomůže při úpravě ledvin a jater, při žlučníkových potížích včetně záchvatu a i při kolikách různé etiologie, protože působí jako spasmolytikum. Při sběru je nutné sbírat nať od patnácti cm výše, protože spodní část bývá značně znečištěna. Také se využívá proti lámavosti cév.
Diochi nás hýčká! Pro naše tenké i tlusté střevo je připraven výkonný pomocník. Vyčistí naše zanešené "trubky" ode všech nečistot i možných parazitů. Nastartuje ozdravné procesy organizmu. Pomůže od dlouhodobých únav.
Víte, kdo je to? KORUNNÍ KRÁL celého systému Regenerace ve Sféře s číslem 1 - INTOCEL
Pohlaďte své tenké střevo báječným jídlem
Fazolový guláš s dýní hokaido
Ingredience:
olej, dýně hokaido, jarní cibulka, mrkev, petržel, pórek, sůl, majoránka
Na oleji orestujeme bílou část cibulky, přidáme na kostičky nakrájenou dýni, na kolečka mrkev, petržel a pórek, osolíme, přidáme majoránku a zalijeme cca 1dcl vody. Nakonec přidáme uvařené fazole (bílé, červené), můžeme ochutit bazalkou, zelenou částí jarní cibulky, tymiánem a petrželovou natí.
Polévka z červené čočky
Ingredience:
červená čočka, brambory, mrkev, celer, petržel, špetka majoránky, slunečnicový olej (nebo jiný tuk – nemusí být)
Oloupané nakrájené brambory, mrkev, celer, petržel a čočku s troškou oleje vaříme do měkka a rozmixujeme, přidáme majoránku, česnek, sůl. Podáváme s opečeným rohlíkem nebo chlebem. Výhodou červené čočky je její dobrá stravitelnost a také rychlá příprava.
Těstovinový salát s cizrnou a krůtím masem
Ingredience:
těstoviny, krůtí maso, cizrna, mrkev, zelí, pórek, brokolice, hlíva ústřičná, jarní cibulka, uvařená cizrna
Zálivka: tofunéza smíchaná s nastrouhanou kvašenou okurkou a lžičkou hořčice
Na oleji orestujeme cibulku, maso, přidáme hlívu ústřičnou, zelí, brokolici, kolečka pórku a nudličky mrkve. Podlijeme trochou vody a dusíme do měkka. Smícháme s cizrnou a těstovinami, doplníme zálivkou.
Rýže se slzovkou a broskvemi
Ingredience:
rýže, slzovka, rýžové mléko, banán, ořechy, broskve nebo meruňky, skořice, med
Rýži zalijeme vodou, přidáme na kousky pokrájené ořechy, rýžové mléko a vaříme 40 minut. Přidáme nakrájený banán a vaříme dalších 5 minut. Slzovku zalijeme 1 hrnkem vody a vaříme 35 až 40 min, až je měkká, ale ne rozvařená, poté vodu slijeme. Rýži dáme na talíř, posypeme slzovkou, skořicí, přidáme zavařené broskve nebo meruňky a pokapeme medem.
Jáhly s dušenou mrkví a vepřovým
Ingredience:
jáhly, vepřová kýta, olej, cibule, mrkev, bazalka, petrželka, sůl
Jáhly několikrát spaříme horkou vodou a pečlivě vodu scedíme (jinak budou hořké). Na 1 díl jáhel dáme 2 díly studené vody, osolíme a na mírném ohni necháme vodu vyvařit. Na oleji zpěníme drobně nakrájenou cibuli. Přidáme na tenká kolečka nakrájenou mrkev, lehce podlijeme vodou a dusíme několik minut do měkka. Smícháme s hotovými jáhlami, okořeníme bazalkou a nasekanou petrželovou natí. Na oleji orestujeme na kousky nakrájenou vepřovou kýtu, osolíme a dusíme do měkka. Jako přílohu podáváme jáhly.
Kašel je obranný mechanismus našeho těla na podkladě reflexu. Organismus se jím snaží očistit dýchací cesty od cizorodých látek nebo sekretů či cizích těles. K usnadnění kašle přispívá fyziologická funkce dýchacího epitelu (buněk, které vystýlají dýchací cesty), a to tvorba hlenu a kmitání řasinkového epitelu směrem ven z dýchacích cest. Kašel rozeznáváme akutní (trvá do 3 týdnů), subakutní (3–8 týdnů) a chronický (déle než 8 týdnů). Dále jej můžeme dělit na produktivní (s vykašláváním hlenů nebo hlenohnisavých sekretů) a neproduktivní (většinou dráždivý, suchý). Jiným hlediskem může být to, zda je kašel trvalý, nebo záchvatovitý. Na každý pád, kašel trvající více než 8 týdnů je nutné vyšetřit!
Příčiny akutního kašle
• Virová infekce (kromě kašle jsou přítomny i výtok z nosu, obstrukce, horečka, slzení)
• Bakteriální infekce (bronchitida, bronchopneumonie, tracheitida, pertuse – záškrt)
• Alergie (otok sliznic – často vede ke dráždění ke kašli)
• Cizorodé látky (vdechnutí cizích těles, dráždivých plynů, přítomnost parazitů)
• Srdeční selhávání
• Tlak na dýchací cesty zvenčí (nádory, metastázy, zvětšené uzliny mezihrudí, aneurysma aorty, zvětšená štítná žláza, jícen)
• Mimoplicní příčiny (onemocnění pohrudnice – záněty, pneumothorax – splasknutí plíce z různých příčin, onemocnění hlavy – chronické záněty vedlejších dutin nosních, onemocnění břicha – distenze – roztažení žaludku nebo tlustého střeva)
• Volní kašel (hysterie, zlozvyk – někdo pokašlává, zejména pokud je nervózní před určitou situací nebo činností)
Pomoc při akutním kašli
(podle příčiny onemocnění)
• Virový kašel – Baktevir, Deviral, Astofresh, Rosa, Prunella, Wendita, Achyrocline
• Bakteriální – Baktevir, Deviral, Astofresh, Gerocel kapsle
• Akutní astmatický záchvat – Astofresh (ve spreji)
• Alergický podklad – celková detoxikace organismu, posílení detoxikačních orgánů – Diocel, Biominerál, Detoxin, Gerocel kapsle, Deviral (odstranění infekčních ložisek z tkání, snižování alergické pohotovosti organismu)
• Vdechnutí cizorodých látek – pozor na akutní příhodu – akutní dušení (poskytnout první pomoc, volat lékaře); dále detoxikace dýchacích cest podle závažnosti postižení plic – čaje: Rosa, Achyrocline, Wendita, Prunella, popřípadě podle vytestování kapky
• Srdeční selhání – kašel kolem půlnoci, narůžovělé sputum – přítomny stopy krve – vždy k lékaři; druhotně posilujeme srdce (Venisfér, Rosa, Aloysie, Achyrocline)
• Nádorová onemocnění – kašel nereaguje na akutní léčbu, přetrvává. U kašle chronického je vždy nutné vyšetření. Léčba podpůrná – podle vytestování nejvhodnějšího preparátu s protirakovinnými účinky (Sagradin, Venisfér, Gerocel, Cytonic, Uncaria, Lapacho, Achyrocline, Smilax, Citrus), nutnost dlouhodobé detoxikace a posilování organismu a imunitního systému
Subakutní kašel
Většinou je postinfekční. Nutná je detoxikace podle příčiny. Použijeme preparáty vytestované pomocí EAV, Oberonu, kineziologicky a podobně. Preparáty použijeme stejné jako u akutního nebo chronického kašle (viz dále).
Chronický kašel
Z 95 % je způsoben níže uvedenými příčinami:
• Chronická rinosinusitida (trvalé zatékání do nosohltanu, popotahování, snaha odkašlat)
• Astma (kašel má 57 % astmatiků) • Refluxní choroba jícnu
• Chronická bronchitida, CHOPN (chronická obstrukční pulmonální nemoc)
• Bronchiektazie (rozšíření průdušek, často přítomnost infekčních ložisek, sekret se uvolňuje v závislosti na poloze a dráždí ke kašli)
• Užívání léků na hypertenzi (ACE-inhibitory – po vysazení mizí do 3 týdnů)
Z 5 % je přítomno:
• Bronchogenní karcinom
• Levostranné srdeční selhání
• Sarkoidóza (autoimunitní onemocnění)
• Aspirace (vdechnutí – při hltanové dysfunkci po cévních mozkových příhodách a podobně)
• Psychogenní kašel Pomoc při chronickém kašli (léčit základní onemocnění) • Rhinosinusitis – odstranění infekčních ložisek (Sagradin, Deviral), odstranění chronických zánětů – (Gerocel kapsle), infekce – Astofresh, Baktevir, Diocel (čelní dutiny), Intocel (plísně) a jiné • Astma – počátek dušnosti před vznikem astmatického záchvatu – Astofresh ve spreji nebo inhalačně, někdy opakovaně tableta dokáže zabránit rozvinutí dušnosti. Nutná detoxikace organismu (Detoxin, Diocel, Biominerál, Gerocel, Astofresh), mnohdy je potřebné ovlivnit i psychickou složku astmatu (viz psychogenní kašel)
• Chronická bronchitis, bronchiektazie, CHOPN – čaje Rosa, Prunella, Wendita, Achyro, Astofresh, Gerocel kapsle, Baktevir • Refluxní choroba jícnu – alkalizace organismu, neutralizace kyselých šťáv – Supracid, Cytonic/Maytenus, někdy Sagradin
• Kašel při užívání ACE-inhibitorů – vysazení léků, výměna za jiná antihypertenziva
• Psychogenní kašel – Rosa – celkové zklidnění, Nervamin, Levamin, Venisfér. Je nutné hledat příčiny. Mnohdy je ideální regrese nebo Bachova květová terapie na odstranění psychických bloků. Preparáty lze vzájemně kombinovat. U chronických onemocnění můžeme s výhodou využít zlepšení reaktivity organismu po jeho alkalizaci Supracidem.
Z hlediska celostní medicíny je třeba si uvědomit, že do dýchacích cest člověka volně prostupují toxické látky, které jsou přítomné ve vdechovaném vzduchu, ať již chemické (barvy, ředidla, exhaláty chemických továren, čisticí prostředky), radioaktivní látky, toxické kovy, látky z automobilové dopravy – výfukové plyny, látky z obrušování asfaltu, kosmetika (spreje, osvěžovače vzduchu). Toxiny dráždící ke kašli vyvolávající zátěž dýchacích cest anebo přímo onemocnění dýchacích cest se usazují na sliznicích, v podslizničních strukturách, v lymfatickém systému (regionální lymfatické cévy i uzliny dýchacích cest), dále v nervových strukturách (nervus vagus – plexus pulmonalis, které jsou často zaneseny u astmatiků). Navíc musíme zohlednit nadměrnou tvorbu hlenu, která není závislá jen na fyziologické funkci dýchacích cest, ale i na příjmu zahleňující stravy (mléko a mléčné výrobky, cukry, bílá mouka). K léčbě je pak vhodné přidat dechová cvičení, nácvik odkašlávání (to znají lidé trpící bronchiektaziemi, mukoviscidózou – onemocnění slinivky s nadměrnou tvorbou hlenů v dýchacích cestách, chronickými bronchitidami aj.). K usnadnění vykašlávání se dobře hodí také inhalace (solné roztoky, minerální vody, silice, bylinné odvary).
Působení jednotlivých preparátů
BAKTEVIR
• Antivirové (RS viry, adenoviry, influenza, parainfluenza, rhinoviry), antibakteriální účinky (streptokok, stafylokok, Klebsiella, Chlamydia, proteus, diplokok pneumonie).
• Rozpouští hleny, zlepšuje odkašlávání, některé složky zastavují kašel – zejména dráždivý.
• Použití při astmatu, TBC, bronchitidě, abscesech.
• Při akutních obtížích lze Baktevir dávkovat 10 kapek po hodině. Baktevir výrazně snižuje délku onemocnění, zlepšuje rekonvalescenci. Postupně dávky snižujeme až na 2x 10 kapek. Při chronických potížích, podle závažnosti stavu, začínáme dávkou 2x 10 kapek nebo i mnohem menší, zejména pokud se objeví reverzní reakce.
DEVIRAL
• Preparát, který dokáže uvolňovat infekční ložiska z tkání.
• Podporuje imunitu.
• Snižuje alergickou pohotovost organismu.
• Ovlivňuje dráhu plic, následně sliznici celých dýchacích cest.
• Záněty dýchacích cest (RS virus, stafylokoky, streptokoky).
• Má úžasnou sílu, velmi výrazné reverzní reakce díky rozvolňování infekčních ložisek (průdušky, dutiny).
• Deviral užíváme k detoxikaci zpočátku 2x 1 kapsli, pokud se objeví reverzní reakce, snížíme dávkování na 1x 1, nebo 1 obden. Pro ovlivnění alergických projevů použijeme dávky větší – až 3x 2 kapsle.
CYTONIC
• Preparát v podobě kapslí, mírnější účinky má jako čaj – Maytenus.
• Úspěchy slaví někdy u postinfekčních kašlů, kde nezabírají obligátní preparáty.
• Působí i při refluxní ezofagitidě a kašli jí vyvolaném, když nezabírá Supracid. Oba preparáty lze spolu vzájemně kombinovat.
• Dávkujeme 3x 1 kapsli. U Cytoniku se vyskytují také nepříjemné reverzní reakce, zejména záněty močového měchýře hemoragického charakteru (přítomnost krve v moči), někdy značná zatuhlost trapézových svalů. Vynecháme užívání nebo snížíme dávkování. Podstatně šetrnější je pití čaje.
ASTOFRESH
• Protizánětlivé účinky – působí proti zánětům všech etáží dýchacích cest.
• Protivirové (i protichřipkové), protibakteriální, protiparazitární, protiplísňové.
• Odhleňující účinek.
• Užíváme jak v akutních stavech, tak subakutních i chronických. Lze ho použít k inhalacím (v kapkách) nebo do aromalamp. Snižuje pocit dušnosti, zavčas podaný dokáže zabránit rozvoji astmatického záchvatu. Kromě expektoračních účinků (zlepšuje vykašlávání) má díky obsahu mentolu i znecitlivující účinky – výhodné při kombinaci s bolestí nebo škrabání v krku. Zlepšuje dech, osvěžuje dech. Vhodný i při rýmách a zánětech dutin.
GEROCEL
• V podobě kapslí se užívá při chronických zánětech pro svůj obsah enzymů.
• Výhodné je jeho působení u zánětů průdušek, zánětů dutin, zápalů plic. U chronických zánětů (ale i u akutních zánětů průdušek, dutin) můžeme užívat poměrně vysoké dávkování 3x 2 kapsle. Jako vedlejší nežádoucí účinky se mohou vyskytnout zažívací potíže, průjmy, nadýmání a křeče v břiše. Opět vysadíme anebo snížíme dávkování.
ROSA CENTIFOLIA
• Lahodný čaj s vynikajícími odhleňujícími účinky, usnadňuje vykašlávání.
• Snižuje teplotu.
• Prokázáno ovlivnění Mycobacteria tuberculosis.
• Užívá se při rýmách, nachlazeních, bronchitidách, tuberkulóze.
• Má protizánětlivý efekt.
• Čaj pijeme nejlépe teplý, ovlivňujeme tak i pocení. Můžeme ho pít opakovaně několikrát. denně. Pro jeho lahodnou chuť ho mají rády i děti. Lze ho i inhalovat.
PRUNELLA VULGARIS
• Čaj s antivirovými a antibakteriálními účinky (streptokoky, mykobakterie, pseudomonády).
• Působí při nachlazeních, chřipkách a jiných virózách.
• Detoxikuje plíce.
• Uvolňuje hleny.
• Má protizánětlivé účinky.
• Čaj popíjíme stejně jako Rosu, čím teplejší čaje, tím více vyvolávají pocení, což pomáhá organismu odstraňovat toxické látky z těla. Také ho můžeme inhalovat.
WENDITA CALYSINA
• Čaj s protizánětlivými účinky.
• Účinný při nachlazení, chřipkách.
• Detoxikuje plíce.
• Zmírňuje kašel, usnadňuje odkašlávání.
• Posiluje imunitu.
• Má antivirové a antibakteriální účinky.
• Užívání stejné jako u výše uvedených čajů.
ACHYROCLINE SATUREIOIDES
• Čaj s vynikajícími účinky na dýchací ústrojí.
• Zlepšuje a usnadňuje vykašlávání.
• Má výrazné protizánětlivé účinky.
• Velmi dobře funguje při posilování imunity a zmírňování alergických reakcí.
• Užívání: viz výše uvedené čaje.
CITRUS AURANTIUM
• Čaj, který usnadňuje pocení. Pokud potřebujeme detoxikovat organismus či vyvolat pocení, je vhodné pít tento čaj.
• Čaj pijeme teplý až vlažný.
SAGRADIN
• Tento preparát ovlivňuje zvýšenou teplotu i horečku.
• Má analgetické účinky.
• Hojí rány (v případě zánětů nosohltanu lze roztokem kloktat nebo vytírat krk – sliznice postižené infekcí).
• Při reverzních reakcích dokáže vyvolat zánět vedlejších dutin nosních.
• Někdy účinkuje u kašle vyvolaného refluxní chorobou jícnu.
• Při teplotách můžeme Sagradin dávkovat po 10 kapkách anebo po kávových lžičkách. Při detoxikaci užíváme v dávce 3x 5 kapek. Při výskytu reverzní reakce užívání přerušíme anebo snížíme dávkování.
DIOCEL SUPRACID
• Užíváme u chronických zánětů, kdy organismus trpí značným překyselením vnitřního prostředí.
• Velmi dobrý preparát u kašle vyvolaného refluxem kyselých žaludečních šťáv do dýchacího ústrojí.
• Dávkujeme 3x 1 nebo 3x 2 kapsle.
DIOCEL BIOMINERÁL
• Přípravek, který ovlivňuje činnost lymfatického systému, a proto je vhodný u všech akutních i chronických onemocnění dýchacích cest.
• Pročištěním lymfatických cest uvolníme cestu pro odstranění dalších toxických látek (mikroorganismů a jejich toxinů).
• Ideální dávkování je 2x 10 kapek.
Preparáty s obsahem látek s prokázanými protirakovinnými účinky:
Vensifér, Cytonic/Maytenus, Gerocel kapsle i kapky, Sagradin, čaj Lapacho, Uncaria tomentosa, Achyrocline satureioides, Smilax officinalis, Citrus aurantium. Tyto preparáty je vhodné vytestovat u každého člověka individuálně. Co dodat na závěr? Preparáty Diochi mají obrovský léčebný potenciál. Čím dříve jsou nasazeny při akutních potížích, tím rychleji se organismus zase vrátí do své původní rovnováhy, tedy do zdraví. Díky složení a zpracování na principu informatiky a biorezonance jsou velmi vhodné při detoxikaci organismu a jeho očistě od infekčních ložisek, která provázejí zejména chronická onemocnění. Velmi vhodné je jejich preventivní užívání k harmonizaci organismu.
MUDr. Lenka Hodková
pozn.: Jednotlivé preparáty lze mezi sebou kombinovat. Ideální je kombinace kapek a čajů.
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 08/2010
Za císaře Karla IV. byl na Novém Městě pražském postaven klášter jím oblíbené sv. Kateřiny s kostelem téhož jména. V jeho ambitu roste kaštan koňský (jinak jírovec maďal). Vyzařováním vytváří vydatný vyzařovací prostor prostupující až do okolních klášterních (nyní většinou nemocničních) staveb. Před jeho důkladným ořezáním se na něm několik dní na jaře a na podzim usazovali havrani na tahu, kde se energeticky posilovali.
Na rozšíření kaštanu koňského u nás mají možná lví podíl mongolští válečníci, kteří v březnu 1241 dobyli větší část severních či horních Uher (dnešního jihozápadního Slovenska). Ti měli jeho plody (kaštany) uložené v sedlech svých koní. Posilovali jak sebe, tak své koně. Možná také proto je jedním z jeho pojmenování kaštan koňský.
Po několika staletích (1983) potkám v Bojnickém zámeckém parku staříka, který se mi svěřil, že v pravé kapse nosí tři kaštany, které používá tak, že je občas drží v pravé dlani. Což činil už jak jeho otec, tak děd. Všichni se ve zdraví dožili vysokého věku. Také jemu by nikdo nehádal bezmála osmdesát let.
Sošce Panny Marii křtinské, z tvrdého geologicky blíže neurčeného kamene, je přisuzována mimořádná schopnost léčit. O jejím původu tradovala v zábrdovickém klášteře legenda, že byla nalezena pod kaštanem nedaleko obce Bukovinky. Právě tam měla vydatné léčivé účinky, které se výrazně navyšovaly ve spojení s energii-prasílou stromu kaštanu. Po jejím přenesení do Santiniho barokního kostela ve Křtinách to už ale neplatí. Tam už léčí pouze duchovní placebo. Jinak řečeno víra, která jak víme, také uzdravuje.
V první polovině května 2015 se dostávám do křivoklátského loveckého hradu Přemyslovců, který král Vladislav Jagellonský (1456-1516) přestavěl na honosné královské „venkovské“ sídlo. Nádvoří mě vítá několika vzrostlými kaštany koňskými. Jejich vyzařovací léčivá energie-prasíla a vyplňuje téměř celý jeho prostor. V pozadí roste lípa, která nejenom listy a květy, ale také svým energetickým působením především vylepšuje činnost dýchacích orgánů. Je vysazena několik kroků od hradní studny. A to nikoliv na jen tak ledajakém místě. Osa jejího kmene je přesně nad slabým podzemním pramenem, který je zároveň osou hradní studny.
Pralidé vyhledávali k léčení, podobně jak dodnes činí zvířata, části léčivých rostlin, které svým zvýšeným vnímáním velmi dobře poznali. Později přebírali funkce léčitelů šamani, kteří k rostlinnému léčení přidávali energetické a duševní související někdy s hypnózou.
Tací se poskrovnu objevují na celém světě dodnes. Též to byly některé babky kořenářky, z nichž některé bývaly upalovány jako čarodějnice. A to už se pomalu dostáváme k démonům hradu Křivoklátu. Jenom ještě zmíním, že ze zdravých stromů (rostlin) a jejich plodů vyzařuje nejvíc léčivé energie. To platí též pro energeticky vydatné kaštany.
Hrad Křivoklát trojúhelníkového půdorysu se nachází na zvláštním dvojostrohu obtékaným Rakovnickým potokem, což bylo místo nejenom strategicky, ale též energeticky velmi zajímavé. Zejména v dobách, kdy kolem dokola rostly jenom a pouze lesy. Mohutná obranná věž hradu není určena k trvalému pobytu, proto je kvůli její pevnosti postavena, podobně jako např. na Zvíkově, Žebráku, nebo Bezdězu, na vzařovacím místě, tedy takovém, jež energii z živých organismů odebírá. Další z daleka viditelná hlásná věž, kde bývala hladomorna, je postavena na místě netečném, nacházejícím se třeba v chrámu sv. Víta, nebo v pařížské katedrále Notre Dame. Obě stavby jsou, kromě křesťanské symboliky, chráněné bezpočtem démonů-ochránců, Podobné nacházíme v nevelkém množství, někdy dokonce na první pohled skryté, především v kapli křivoklátského hradu.
Hrad před zničením zachránil knížecí rod Fürstenbergů. Zanechali po sobě ještě obrazárnu, knihovnu s 50 000 knihami a numerologicky a hermeticky zajímavé kostelní lavice. Na nich najdeme dvanáct nikde neviděných pokorných fantastických démonických převážně, zvířecích postaviček vyřezaných ze dřeva, pocházejících až z konce 19. století. Jednou z nich je např. želva, jinou trpaslík.
Kamenné pozdně gotické démony Křivoklátu najdeme v kapli pod patkami klenebních oblouků. Jeden převelice nenápadný vypadá jako rostlinný úpon. Dalšími neznámými nedémonickými jsou mužské vousaté hlavy.
Pod jedním klenebním obloukem jsou tři hlavy, kterými mohou být bájné kněžny Kazi, Teta a Libuše.
Další gotické, najdeme v královském (rytířském) sále hradu. Kromě démonických, ještě třeba bojovníka s mečem a štítem. Zároveň je tam do kamene vysochána postava s písmenem W na štítě. Protože pod ním leží stočený démon ochránce s lidskou hlavou, tak by tou postavou mohl být král Vladislav Jagellonský. Dvě mladší hlavičky, renesančního dveřního ostění, obklopené stonky hroznového vína, připomínají hlavičky „zeleného muže“ (boha Januse) nacházející se v daleko větší míře nad jižním vchodem do chrámu sv. Víta. Další smutné ploché gotické převelice zvláštní najdeme ve „Stříbrnici“. Jsou proti sobě. Jedna by mohla představovat slunce a druhá měsíc. To znamená, že by měly poukazovat na dvě opačné zástupné složky prasíly. Vyzařovací sluneční a vzařovací měsíční. Dalo by ještě se psát o mnohém dalším. Třeba o třech erbech obložených čtyřmi zdánlivě groteskními výjevy nad vnitřním ochozem.
Celý vnitřní prostor hradu, včetně místností, kde bývalo vězení, je energeticky více či méně nadprůměrný. Také proto byl oblíbeným místem vnímavých českých králů.
Ještě jednou se vrátím do kaple. Oltářním stolem prostupuje, podobně jako u všech ostatních katolických, energetický průsečík linií. Vzácnou zvláštnost jako v křivoklátské kapli objevíme ještě v grabštejnské fantastické renesanční kapli - zlom příčné linie v průsečíku oltářního stolu.
Vyzařovací průsečík je energetickým součtem dvou vyzařovacích linií. Proto je energeticky nejvíce vydatný. Pro další vylepšení jeho energetického potenciálu oltářních stolů se používaly různé předměty. Ať svaté ostatky různé energetické hodnoty, nebo vybrané kameny. Vydatný energetický kámen se nacházel pod dřevěným oltářem (Rynoltice, kostel sv. Barbory), další byl postaven do výklenku za něj (Markvartice u Sobotky v kostele sv. Jiljí). V hradní kapli Křivoklátu to byly dva energeticky vydatné kameny usazené ve výklencích z boku kamenného oltářního stolu. Navyšovaly vyzařovací energetický prostor oltáře také proto, aby energii-prasílu, aby jí třeba mohl kněz s dlaněmi obrácenými před sebe předat těm, kteří se nacházejí před nim. A tímto energetickým posilováním je léčí. Podobně činili keltští druidové. Ti k tomuto účelu využívali především energie-prasíly silných a zdravých stromů.
Což jsem, několika menhirovými stavbami, představil, v silově daleko mohutnějším provedení, v Keltských šancích v Markvarticích u Sobotky. Ve středu kamenného stolu (dolmenu, trilitu) je průsečík dvou vydatných linií. Jedna prostupuje jejich podélnou osou ke středovému stojícímu kameni menhirové řady nacházejícím se opět na průsečíku dvou energetických linií. Systém navyšuje nejenom vyzařovací (léčivou) energii-prasíly na linii mezi kameny, ale též rozšiřuje léčivý prostor, který je obklopuje. A to o až o několik desítek metrů.
Pověděli jsme si to, co stále vědí vnímaví jedinci celého světa. Kde z povrchu zemského vyzařuje energie-prasíla, tak tam je vhodné místo pro zdravý a dlouhý život. Pohyb spolu se zdravou životosprávou tuto preventivní skutečnost ještě navyšuje. Pokud je energetická rovnováha lidského těla dlouhodobě oslabována, místy opačnými, které energii dlouhodobě z lidského těla odebírají, pak jsou důsledkem choroby až předčasná smrt. Což s úspěchem dokáže vnímavý citlivec zjistit a napravit.
Nerovnovážný energetický potenciál prasíly (čchi, chi) v lidském těle může třeba způsobovat bušení srdce spojené s arytmií. Tuto nedostatečnost je možné několika způsoby trvale a bezoperačně vyléčit. Jednou z možností jsou energetické bylinné přípravky tisíciletého staročínského lékařství. Ale o tom už ví víc energetický léčitel a diagnostik Vladimír Ďurina.
Co dodat závěrem? Svými knihami, články, přednáškami a několika pořady v soukromých televizích poukazuji na energii-prasílu, kterou mimořádně vnímám. Energie prostupuje nejenom lidským tělem a celou naší planetou, ale též celým vesmírem. Je nevyvratitelnou skutečností, že prasíla je prvotní a nenahraditelnou podstatou všeho neživého a živého.
Rozhodujícím, pro dlouhý a zdravý život, je pobyt na místech, kde energie prýští (vyzařuje) ze země. Což bylo člověku včetně stavitelů Křivoklátu, na rozdíl od rostlin a zvířat, známo ještě donedávna. Ale už to neplatí pro současnou lidskou technicko-akademickou civilizační vlnu, která podle hinduistických véd, je údajně vlnou poslední. Protože zdravý a trvale obyvatelný životní prostor pro obyčejného člověka stále rychleji ubývá.
Káva je dnes v hledáčku výživářů i požitkářů, pro každou skupinu z jiného důvodu. Pro většinu populace je nápoj z kávy denním chlebem, pro některé je drogou a pro jiné lahodnou meditací. Co vše se skrývá za tajemnými kávovými zrny omamné vůně?
První zmínky o kávě jsou samozřejmě opředeny legendami. Jedna z nich vypráví o dávném čase kolem roku 850 n. l., kdy si jeden habešský pastevec povšiml, že jeho ovce vždy neobyčejně ožijí, když se po celodenním pobytu na pahorkatinách napasou plodů z neznámého stále zeleného keře. Při zkoumání rostliny objevil bobule, které také ochutnal. O příznivém účinku zrnek později hovořil s opatem nedalekého kláštera, jenž se je rozhodl také vyzkoušet. Nakonec však prý plodinu nazval dílem ďábla a zrna hodil do ohně. Díky této náhodě došlo zřejmě poprvé k částečnému upražení kávy a uvolnění jejich aromatických složek. Byla to právě vůně kávy, která přiměla opata ke změně názoru. Zrna se rozhodl rozemlít a smíchal je s vodou. Vznikl tak povzbuzující nápoj, který opat popíjel společně s mnichy v klášteře.
Káva vychvalovaná i zatracovaná
Odborníci tvrdí, že káva obsahuje asi 200 látek, z nichž nejvýraznější jsou antioxidační látky (kterých káva obsahuje dokonce více než zelený čaj či některé druhy ovoce), kofein, niacin – vitamín B3 a vyšší obsah draslíku, fosforu, železa a hořčíku. Kvalitní a vhodně připravená káva ve správném množství tedy působí jako poměrně silný antioxidant, povzbuzuje trávení, srdeční a mozkovou činnost, prohlubuje dech a zvyšuje krevní tlak. V přiměřeném množství působí proti bolesti a kofein je vnímán dokonce jako protijed po požití alkoholu. V mozku kofein zvyšuje koncentraci dopaminu, hormonu štěstí a dobré nálady, proto káva působí také antidepresivně. Dalo by se říct, samá pozitiva… Ale ono to tak úplně není.
To, co nám káva poskytuje, rozhodně není zadarmo. Něco si od nás bere a záleží do velké míry na tom, v jaké podobě, v jakém množství a v jakou denní dobu si svůj šálek dopřejeme. Z již známých negativních účinků kávy na organizmus můžeme jmenovat především dehydrataci. Nadměrná konzumace kávy navíc způsobuje nervozitu, neklid, nesoustředěnost a ztrátu schopnosti jemné motoriky. Pojďme si ovšem posvítit i na ty méně známé, a přesto zcela zásadní informace a souvislosti…
Tím, že je káva především stimulantem, je vhodné ji konzumovat před intenzivní činností, předně fyzickou. Připraví tělo na výkon spuštěním složitých chemických reakcí. V důsledku jsme vnímavější, rychlejší, silnější, svaly jedou naplno, jsme v tzv. pohotovostním režimu, tedy připraveni na útok či útěk… Díky kofeinu, který podporuje tvorbu glukózy, coby energetické zásobárny svalů, a tím prodlužuje působení adrenalinu, jsme schopni držet maximální výkon déle. Adrenalin se samotným výkonem zase odbourává. Pokud kávu popíjíme v klidu, posedáváme a fyzický výkon nenastane, káva má přesně opačný účinek. Cítíme se brzy unavení, fyzicky i mentálně. Proč? Protože se naše tělo vyčerpá odbouráváním a odplavováním právě těch stresových hormonů (především adrenalinu), které se v reakci na konzumaci kávy začnou vyplavovat.
Na čem se odborníci neshodnou, je výrazný vliv kávy na acidobazickou rovnováhu těla. Káva organizmus zakyseluje, to potvrzuje celá řada lékařů a léčitelů hlásících se k celostnímu přístupu ke zdraví. Tím, že se acidobazická rovnováha organizmu naruší směrem ke kyselosti (ke kyselému pH), tělo učiní v obraně (pro zachování vnitřní stálosti těla, tzv. homeostáze) vše proto, aby rovnováha opět nastala. Co přesně udělá? Začne odplavovat zásadotvorné prvky jako hořčík, vápník, zinek a selen z kostí, tkání a zubů a využívat je tak k obnovení potřebné hladiny pH v tělesných tekutinách.
Patříte mezi fanoušky tohoto lahodného nápoje? Je káva vaší vášní? Pro mě ano. Již léta hledám způsoby, jak minimalizovat negativní účinky kávy a naopak těžit z toho, co dobrého nám tento omamný nápoj nabízí.
Příprava, množství a kombinace s ostatními potravinami
Řada lékařů vám řekne, že 2 – 3 šálky kávy denně jsou v pořádku, některé zdroje uvádí i šálků 6. Co však máme na mysli šálkem? Je obrovský rozdíl mezi českým „turkem“ v třídecáku a malým Espressem, jak co do obsahu kofeinu, tak kvality a zdravotního přínosu výsledného nápoje.
Předně, množství kofeinu v kávě závisí na přípravě. Kávová zrna by se měla zpracovávat do několika málo týdnů po upražení, to tvrdí fajnšmekři. Káva by vůbec neměla přijít do kontaktu s vařící vodou, běžná teplota, která se uvádí jako ideální pro přípravu kávy od té rozpustné, přes Turka až po Espresso je kolem 80 stupňů Celsia. Pokud kávu zalijeme vařící vodou, znehodnotí se a navíc dojde k louhování nežádoucích látek, které pozmění chuť, vůni i kvalitu nápoje.
Také platí, čím déle necháme kávu louhovat, tím více kofeinu a dalších nežádoucích látek se z ní uvolní. Občas ještě zaslechnu, jak si někdo postěžuje, že by ho malé Espresso zabilo, raději si nechá připravit českou specialitu, tzv. „presso“ neboli „bazén.“ Je to přesně naopak. Pokud je mašina na Espresso správně nastavená, voda má správnou teplotu a tlak, malé Espresso je čirou esencí toho nejcennějšího, co nám kávové zrno nabízí. Navíc obsahuje minimum kofeinu, v porovnání s ostatními kávovými nápoji. Ano, je to tak. Pokud toužíte po větším šálku, ne náhodou do malého espressa (30 – 40 ml) Italové od pradávna přidávají trochu teplé vody, a dostanou tzv. Espresso Lungo – prodlouženou kávu nebo Americano – kávu ve větším hrnku. Rozhodně se nedoporučuje nechat vodu prolévat dávkou kávy do většího množství. Znehodnotí se kvalita výsledného nápoje i váš požitek z ní a v důsledku se umocní i její negativní účinky.
Káva a mléko – synergie či věčný boj?
Jak je to s kávou a mlékem? Těžko říct, kde a za jakých okolností vymysleli kávu s mlékem. Italové popíjí tzv. Caffé Latte coby snídaňový pokrm, občas ho dávají i dětem. Mají pravdu, mléko zaplní žaludek a stane se z něj potravina, tedy přináší falešný pocit zasycení. Jiná pozitiva tento nápoj nenese. Toto konstatování bude zřejmě zklamáním pro všechny milovníky Caffé Latte i Cappuccina. Výzkumy z posledních let totiž dokazují, že tato kombinace páchá pěknou paseku, z určitého úhlu pohledu je až vražedná. Není to mléčná bílkovina, ale mléčný tuk, který se s černou kávou nesnese. Boj černé kávy a mléčného tuku působí velice špatně na dvanácterník, který pak v křeči stáhne svoje hladké svalstvo a následně začne vyřazovat z provozu slinivku břišní. Dále pak zablokuje i celý žlučník. Jestliže nám žlučník z jakéhokoliv důvodu řádně nefunguje, máme zaděláno na mnohé další zdravotní problémy.
Jak si tedy kávu vychutnat co nejzdravějším způsobem?
Rozhodně pít kávu černou, správně připravenou, ideálně bez cukru a rozhodně ne v kombinaci s mlékem ani mléčnými výrobky. Kombinace oblíbeného větrníku s kávou je tedy zřejmě zapovězena. S ohledem na biologické hodiny našeho těla a funkci orgánů je vhodné kávu konzumovat spíše v odpoledních hodinách, tedy po obědě, pokud součástí jídla nebyly mléčné výrobky, anebo později po poledni. Lahodný šálek doplňte sklenicí vody (pokud bude s citrónem, ještě lépe kvůli vyrovnání acidobazické rovnováhy) a na chvíli se zastavte. Odložte všechny starosti a pracovní plány a jen buďte, pozorujte a dopřejte si chvíli pro sebe. Meditujte. Po kávě nechť se dostaví žádoucí fyzický výkon: procházka se psem, hodinka v posilovně, lekce Pilates…
Pro mě je chvíle s kávou MEDITACÍ. Zastavím se a jsem čistě jen pozorovatelem veškerého dění. Piji kávu, tedy jsem!
ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA KÁVY
Tip DIOCHI: Pokud si už nemůžeme odříct kávu s mlékem a cukrem, je zde první pomoc – Gerocel kapky nebo Gerocel kapsle, které podpoří regeneraci slinivky.
Pro řadu z nás je ranní kávička příjemným vstupem do nového dne, a pro takové slimáky je smrtelným jedem. Roztok kofeinu nastříkaný na rostliny odrazuje a zabíjí slimáky i hlemýždě.
Slimáci, z pole ven!
Velké plochy zaměřené na pěstování salátů, květáků, zelí a dalších plodin určených pro přímou konzumaci člověkem jsou při současném omezení pesticidů ideálním prostředím pro přemnožení škůdců. Podniky zabývající se ochranou plodin investují do této oblasti množství prostředků a farmáři zase velké naděje. Zjistilo se, že postřik o koncentraci pouhé jedné desetiny procenta kofeinu činí rostliny pro slimáky nepoživatelnými. Postřik roztokem o koncentraci 1–2 % slimáky dokonce zabíjí. Není to ani žádná novinka, již za Rakouska-Uherska používaly naše babičky kávu pro ochranu rostlin před různými škůdci.
Něco pro uklidnění: V běžném šálku kávy je kofein v koncentraci asi 0,05%.
Brazilští vědci nedávno zkoumali rozdíly v působení kávy na muže a ženy. Pro pokus bylo zapotřebí získat co nejvíce studentů, a tak se nabídla káva zdarma. Je zajímavé, kolik studentů se nechalo nalákat a jaký byl podíl žen a mužů. Káva zdarma přilákala 238 chlapců. Dívky káva „zadara" zaujala mnohem více, a tak jejich počet v testu mužskou část populace značně převyšoval. Přihlásilo se jich 450. Všem 668 testovaným osobám bylo okolo 22 let. Testy se prováděly před požitím a po požití kofeinové dávky, a sice v časech 10, 20 a 30 minut po vypití šálku, a to v rozmezí mezi 11. a 13. hodinou. Následné testy pak proběhly v čase odpolední přestávky mezi 16. až 18. hodinou. To aby se přišlo na případný špatný vliv doby provádění testu a možného omylu v interpretaci získaných výsledků. Jak se dalo očekávat, u obou pohlaví bylo zaznamenáno zvýšení aktivity, přičemž efekt s pozdějším měřením narůstal.
Účinnost kávy má pouze psychologický efekt?
Subjektivně zkoumané osoby svorně vyjadřovaly zlepšení svého soustředění, a to i tehdy, když šlo o bezkofeinový mok. Nejde zde zcela o placebo efekt, neboť nějaké malé množství kofeinu s tímto nápojem do sebe studenti přece jen nalili. I tak je to zajímavé zjištění, neboť výsledek se týká lidí, kteří z nějakého důvodu klasickou kávu pít nemohou. Pozitivní na tom je, že i bezkofeinová káva na nás má stimulační účinek. Těžko říci, čím to je, protože tak malé množství kofeinu by fyziologický povzbudivý účinek na organismus mít nemělo. Možná jde o psychologický efekt rituálu, jenž pití kávy provází. Faktem je, že bezkofeinová káva tak působí na obě pohlaví, na ženy ale poněkud více.
Předchozí studie prokazovaly zvýšení bdělosti 30–45 minut po požití kávy. U studentů v tomto pokusu k tomu ale docházelo již po pouhých deseti minutách. Maximální koncentrace kofeinu v krvi se objevovala až po 45 minutách od napití, ale jen pár minut stačilo k tomu, aby hladina kofeinu v krvi dosahovala poloviny maximální hodnoty. Trvání účinku kofeinu se pohybovalo mezi dvěma až třemi hodinami. Jiní znalci zase tvrdí, že káva účinkuje čtyři až pět hodin. Zřejmě zde hodně závisí na individualitě jednotlivce a na rychlosti jeho metabolických pochodů, které se s věkem značně mění.
Jedeme na kafe a cukr?
Australští vědci vedení Johnem Hawleyem z Royal Melbourne Institute of Technology University v Bondooře zjistili to, co sportovní lékaři už delší dobu vědí – konzumace cukrů a kofeinu před namáhavým výkonem nebo během něj má prokazatelně pozitivní efekt na výsledek závodníkova snažení. Australané nyní odhalili překvapivě silný účinek této kombinace při „dobíjení" energie v unaveném organismu.
Do studie zařadili sedm špičkově trénovaných cyklistů. Vědci je nechali šlapat na laboratorním ergometru až do vyčerpání tak, aby se sportovcům ve svalech spotřeboval zásobní cukr glykogen. Krajně unaveným dobrovolníkům pak podali nápoj, který obsahoval buď jen cukry, anebo cukry v kombinaci s kofeinem. Oba nápoje chutnaly stejně a sportovci nevěděli, co jejich dávka obsahuje. Během následujícího odpočinku vědci sledovali, jak se cyklistům ve svalech obnovuje zásobní cukr glykogen.
Výsledky byly zajímavé. Během první hodiny regenerace probíhala obnova glykogenu ve svalech u všech cyklistů stejně. Už po čtyřech hodinách byl ale patrný dramatický rozdíl. Konzumenti nápoje s přídavkem cukru a kofeinu měli ve svalech o dvě třetinyglykogenu více než sportovci odkázaní na nápoj obsahující pouze cukry. Zároveň stoupala v těle konzumentů kofeinového nápoje i koncentrace inzulinu a krevního cukru glukózy. Výrazně jim také přibylo látek zodpovědných za transport glukózy do svalů.
Podle Hawleye je význam tohoto objevu zřejmý. Kofein není na seznamu zakázaných podpůrných látek, a tak jej zřejmě začnou využívat k regeneraci sil sportovci. Kofein nebudou muset složitě shánět, protože jej obsahují běžné potraviny i nápoje, vedle kávy a čaje například i čokoláda nebo kola.
„Když máte den po intenzivním tréninku nebo namáhavém závodě ve svalech o 66 % více ‚paliva', není nejmenších pochyb o tom, že budete výkonnější a rychlejší," říká australský vědec.
Mechanismus, jakým kofein přispívá k obnově glykogenu ve vyčerpaných svalech, není zatím znám. To však není zdaleka jediný zádrhel při jeho užívání. Během pokusů, jejichž výsledky otiskl vědecký časopis Journal of Applied Physiology, konzumovali sportovci poměrně velké množství kofeinu. Odpovídalo pěti až šesti šálkům silné kávy vypitým naráz.
Vysoká dávka kofeinu může mít za následek například nespavost nebo třes.
Proto chce Howley testovat účinky nižších dávek kofeinu. Nebude to jednoduché, neboť nežádoucí reakce na „oslazenou kávu" po vyčerpávajícím tréninku se ukazují jako individuální. Někteří cyklisté nemohli po vypití kofeinového nápoje v noci pořádně spát. Jiní usnuli navzdory koňské dávce kofeinu bez větších potíží už během odpočinku, jenž následoval po vyčerpávajícím testu.
„Sportovci, kteří by chtěli využívat kofein k regeneraci po velké námaze, by si měli celý postup vyzkoušet už v tréninkovém období, aby před závody věděli, jak jim kofein zabírá a jaká dávka je pro ně nejlepší," radí Howley.
Teď se podržte třeba židle nebo stolu, protože další studie prokázala, že pro zvýšení výkonu a vytrvalosti stačí vzít do úst sladkou vodu a tu hned vyplivnout. Už jen to, že se dotkne našeho jazyka, má za následek, že receptory na jazyku pošlou impulz do mozku a zvýší se výkon. Není nutné zatěžovat tělo cukrem, který má neblahý vliv na ledviny a tělo překyseluje.
Hledáte řešení bez újmy na zdraví, jak být první v cíli?
Vyzkoušejte bioinformační produkt Levamin
• Nevystavíte se vedlejším účinkům vysokých dávek kofeinu a přesto si navýšíte si výkonnost
• Zlepšíte si paměť
• Zlepšíte si sluch i zrak
• Zpřesníte koordinaci pohybů
• Snížíte hladinu cukru v krvi, což má pozitivní vliv na diabetiky
• Detoxikujete si tělo
• Levamin je produkt pro každého, a zejména pro studenty, sportovce a manažery – pro lidi trpící únavou, kterou by ale chtěli překonat, a ještě by rádi něco udělali. K tomu chtějí být v pohodě a první.
– exotické ovoce i léčivá rostlina Kdouloň obecná (Cydonia oblonga) je rozvětvený keř nebo stromek s pokroucenými větvemi, vysoký až kolem 5 metrů, původem ze Střední Asie. Koncem jara kvete atraktivními a nápadně velkými květy (asi 5 cm), které mají obvykle bílou nebo světle růžovou barvu. Kdouloň má tmavozelené listy dlouhé 5–10 cm, které jsou na mladých výhonech na spodní straně bělavě plstnaté. Plodem je plstnatá, kulovitá až hruškovitá malvice známá jako kdoule.
Plody jsou výrazně aromatické, ale velmi tvrdé i při plné zralosti, kdy mají žlutou dužninu. Syrové jsou téměř nejedlé. Vyvolávají pocit drsného jazyka a špatně se polykají. Pro špatnou stravitelnost v syrovém stavu se využívají převážně k výrobě marmelád nebo kompotů. Takto zavařené jsou vynikající. V poslední době se v řadě zemí stává různě upravená kdoule kulinářskou záležitostí a mnohé restaurace ve Spojených státech se pyšní pestrou nabídkou jídel a nápojů z tohoto u nás málo známého ovoce.
Původ
Kdouloň obecná je jednou z nejstarších kulturních rostlin. Její pravlastí je oblast Íránu, Střední Asie, Zakavkazí a jihu Arabského poloostrova. Plody kdouloně byly známy jako ovoce již ve starověkém světě. Vědecké jméno rostliny Cydonia je odvozeno od názvu starověkého města Cydonia (Kydonia, Kydon) na Krétě, odkud se kdoule přivážely. Ve starověkém Řecku patřila k rostlinám přiřčeným Afroditě a byla symbolem lásky a plodnosti. Věřilo se, že kdoule účinkují jako afrodiziakum. Na svatbách se předávaly snoubencům jako symbol zdraví a plodnosti. Byly však také oblíbeným prostředkem v lidové medicíně. Žvýkání sušené kdoule se doporučovalo při žaludečních potížích a bolestech v krku, při průjmech a krvácení. Abatyše Hildegarda z Bingenu se domnívala, že časté podávání kdoulí v různých podobách je nejlepší prevencí revmatismu.
S výjimkou Austrálie kdouloň zdomácněla po celém světě. V Evropě se začala pěstovat již ve středověku – zejména v klášterních a zámeckých zahradách. U nás najdeme kdouloň spíše vzácně ve starších zahradách, kde působí exoticky jak svým vzhledem, tak i plody. Na některých místech naší vlasti kdouloň zplaněla (jižní Morava, okolí Roudnice nad Labem, okolí Prahy) a můžeme ji objevit nejlépe na jaře podle nápadných květů nebo na podzim podle neméně nápadných hruškovitých plodů, které mohou na délku měřit až 15 cm.
Kapky mají vliv na regeneraci těla zejména při chronických stavech, nedostatku energie a různých disharmoniích. Pronikají rychle do těla a jsou vynikajícími nosiči bioinformací. Lze je přesně dávkovat.
Tuhá forma je mocnější po všech stránkách. Proniká pomaleji, ale má více rostlinných výtažků a několikanásobně vyšší účinnost při harmonizaci. Hodí se pro hlubší regeneraci, nebo tam, kde potřebujeme rychle stabilizovat organizmus.
Tuhou a tekutou formu můžeme navzájem kombinovat. Následující text se zabývá používáním tekuté formy přípravků, ale vše se dá použít i pro formu tuhou.
V případě kapslí dávkujeme 1 - 3 kapsle 1x až 3x denně.
Tím dojde k dynamizaci a účinnost přípravku se tak zvýší.
řídíme se pravidlem, čím starší a horší stav, tím menší dávkování a větší rozestupy mezi jednotlivými dávkami. Ten, kdo má hodně zdravotních problémů nebo trpí chronickým onemocněním, začne vždy s nižší dávkou a bude ji postupně zvyšovat. Například 5 kapek 1x denně. Platí to zejména pro ty, kteří trpí nějakou chronickou nemocí, například dlouhodobým ekzémem. Dávkování a rozestupy mezi jednotlivými dávkami mohou být i menší. Neobjeví-li se přechodné zhoršení, zvýšíme po týdnu dávkování na 10 kapek 2x denně. Přechodným zhoršením je myšleno například rozšíření ložisek ekzému. Když se po dalším týdnu neobjeví žádná výrazná reakce, opět zvýšíme dávku a užíváme maximální dávkování 3x denně 20 kapek.
Vždy po třech týdnech užívání udělejte 1 týden pauzu. Tím završíte měsíční cyklus. Při maximálním dávkování a s týdenní pauzou vám 50 ml přípravku vydrží asi jeden měsíc. Týdenní pauza je vhodná, je totiž známo, že tělo si postupně na podávání jakéhokoliv přípravku zvykne. Abychom pak zachovali stejnou účinnost, museli bychom například zvyšovat dávky. Přechodné zhoršení, nebo-li reverzní reakce je pouze pozitivní regenerační efekt.
Čerstvá orgánová disharmonie si žádá vyšší okamžitou dávku a více opakování. Užívejte 3 x 20 kapek za den. Dále pak v akutních případech, například při chřipkovém onemocnění. A také tehdy, když nově získaná nemoc překryje chronickou. V tom případě bez obav opět užíváme maximální dávky, aniž by byla vyvolána silná reverzní reakce u chronického onemocnění. Je to jako při olupování slupek cibule. Abychom se dostali na spodní vrstvu, nejdříve musíme odstranit vrchní slupku. Jakmile akutní problém vymizí, přistoupíme na původní nižší dávkování přípravku, který jsme užívali před tím. Opět se zabýváme chronickým stavem.
Kdo se cítí zdráv, může začít rovnou s maximálním dávkováním. Pokud se objeví reverzní reakce, která ho bude výrazně obtěžovat, sníží dávkování na minimum, tj. na 1 čajovou, nebo 1 mocca lžičku denně, nebo na pár kapek denně. Je-li reverzní reakce vyšší, prodlužte si intervaly mezi jednotlivými dávkami, například 1 kapku denně, nebo 1 kapku obden, příp. 1 kapku 1x za tři dny, nebo i 1x týdně i za 14 dní. Zde musíte již přihlížet k individuálnímu dávkování, podle toho, jak vaše tělo reaguje na bioinformace. Platí pravidlo: Čím větší je odezva organismu, tím menší jsou dávky a rozestupy mezi jednotlivými dávkami jsou větší. Pravidelnost dávkování však zůstává zachována. Tak si můžete svůj regenerační postup sami regulovat. Je to jako v autě, když šlapete na plyn.
Detoxikace a celková regenerace probíhá většinou bez reverzních příznaků. Jakákoliv shodná informace, která vyvolá biorezonanci, může vyvolat rychlejší odplavování toxinů z těla z uložených depozit. Jedná se o takzvanou reverzi. Regenerace postupuje ze shora dolů a zevnitř ven.
Každý z nás je individuální, a tak i reverze může mít mnoho podob. Je to reakce organismu na shodné bioinformace. Vaše obranné mechanismy se začínají aktivovat a z těla odcházejí toxické zplodiny.
* Může se projevit například vyrážkou nebo jejím přechodným zhoršením, náznaky problémů souvisejících s již prodělanými onemocněními. Mohou to být různé výtoky z tělních otvorů, například zhoršení rýmy, u žen z pochvy, vzácněji i z prsou, výtok se slabým pálením na konci močové trubice u mužů a další. Veškerá mikrobiologická vyšetření takových falešných výtoků jsou negativní.
* Objeví-li se některé projevy reverze, je to dobrou známkou rychlé a kvalitní regenerace.
Pokud si nejste jisti, že se u vás jedná o reverzi, konzultujte svůj stav s některým lékařem-homeopatem. Seznam spolupracujících lékařů získáte na příslušném distribučním místě vašeho regionu.
Ve všech případech, kdy reverze přetrvává déle než 14 dní, přípravek vysaďte a nechte bioinformace doznít. To se projeví celkovým vylepšením stavu. Po vymizení reverzní reakce můžete začít opět dávkovat po kapkách s většími, ale pravidelnými časovými rozestupy a po čase dávku zvyšujte.
Týká se lidí s extrémní citlivostí na bioinformační přípravky, u nichž se již po jedné kapce určitého přípravku dostaví nepřiměřená reakce. Tam raději začněte přípravkem, který je sousedem jeho pozice ve sféře a nemá tak silný harmonizační vliv. Změnou postupu docílíme toho, že reakce již není silná, protože došlo k předčištění organismu z jiné strany. Po jeho využívání uděláme nový test, nebo pokračujeme původním přípravkem, který vyvolával větší citlivost. Jestliže se opakuje opět silná reverze, můžeme přistoupit pouze na pití bylinného čaje, například této bylinné směsi v poměru: 4 díly Smetánky lékařské, 4 díly Krvavce totenu, 5 dílů vřesu a 2 díly fenyklu.
Čtyři prvky zdravé chrupavky – kolagen, proteoglykany, chondrocyty a voda – se společně podílejí na zajištění hladkého, bezbolestného pohybu. Pečlivou týmovou práci může bohužel narušit několik činitelů a způsobit tak nemoc a bolest. Není zcela jasné, co vyvolává primární osteoartritidu, ale víme, že sekundární osteoartritida je často způsobena traumatem.
Trauma může být náhlé a silné, jako je rána do kyčle při fotbalu. Existuje také trauma pomalé a postupné, jako například nahromaděné účinky stovek nebo tisíců drobných poranění. Obezita může rovněž klouby poškodit, neboť je nutí nosit příliš těžkou zátěž. Klouby se také mohou narušit jednoduše proto, že člověk zdědil tělo, které se „opotřebovává“ nešťastným způsobem. Ať je důvod jakýkoli, trauma má za následek postupné poškozování kdysi zdravé chrupavky.
Povrch takové chrupavky je pak odřený a poďobaný, nakonec úplně ošoupaný s dírami, takže vypadá jako svetr rozežraný od molů. Kosti se bez zdravé a celistvé chrupavky, své ochrany, o sebe odírají, což způsobuje velkou bolest. V chrupavce se mohou vytvořit i drobné praskliny. Tělo na to zpravidla reaguje zvýšenou produkcí chrupavky, aby poškozená místa „ucpalo“, ale náhradní chrupavka je často podřadné kvality, neschopná chránit konce kostí před vlivem nárazů. Výsledkem je, že se konce těchto kostí mění, ztrácejí schopnost „ohýbat se“ při tlaku a působit jako tlumiče otřesů. Ve snaze vyřešit tento problém tělo vytváří více kostního materiálu, což ale mívá za následek hrbolatý povrch kloubu. Poškození chrupavky nebo kosti vede k potížím. Narušená, nerovná chrupavka je jako starý odřený koberec a nadbytečná kost funguje jako plocha s ostrými kamínky. V každém případě už kloub nemá hladký povrch a nadále není možný snadný, bezbolestný pohyb.
Když kloub degeneruje, kloubní nitroblána (synovium) se často zanítí. Synovium má mnoho nervových zakončení a receptorů bolesti, proto zánět nepochybně vysílá sdělení o bolesti do mozku. Synovium se tento problém snaží vyřešit produkováním stále většího množství synoviální tekutiny (kloubního mazu), lepkavé vodnaté substance, která promazává a vyživuje chrupavku. Vypadá to na skvělé řešení, ale nadbytečná tekutina nakonec zaplaví vnitrokloubní prostor, způsobí otok a vyvolá snad ještě větší bolest. Synovium se může i zanítit a vylučovat látku podobnou hnisu. To se děje uvnitř nemocného kloubu. Ale vy si uvědomujete pouze skutečnost, že vás koleno bolí, stěží ho ohnete a nechcete ho zatěžovat. A to všechno začalo nějakou událostí, která celý proces vyvolala.
Teorie vzniku primární formy osteoartritidy
Víme, že fyzický stres je jednou z příčin sekundární osteoartritidy, ale přesnou příčinu primární osteoartritidy musí vědci teprve určit. Bylo vysloveno několik teorií vysvětlujících vznik tohoto bolestivého a záhadného onemocnění.
1. Změny v základní hmotě chrupavky. Chondrocyty odpovídají za udržení normálního složení základní hmoty chrupavky tvořené kolagenem, proteoglykany a vodou. Z neznámých důvodů se může „recept“ poplést a poměry se změní. Tělo se pokusí problém odstranit produkováním většího množství chondrocytů, a ty zase vychrlí větší množství kolagenu a proteoglykanů. Naneštěstí se zvětšuje i množství přebytečné kapaliny a ta „odplavuje“ nově vytvořené molekuly – a možná i ty starší, takže jich postupně ubývá.
2. Neukázněný enzym v chrupavce se vymkl kontrole. Chondrocyty produkují kolagen a proteoglykany, a tak se tělo může pokusit napravit problémy chrupavky tvorbou většího množství chondrocytů. Ale chondrocyty se neomezují na produkci stavebního materiálu chrupavky – vytvářejí i enzymy, které ničí starý kolagen a proteoglykany. Větší množství chondrocytů znamená více látky na „stavbu chrupavky“ a více „chrupavku ničících“ enzymů. Konečným výsledkem se může stát opak toho, co bylo zamýšleno. Je zničeno více chrupavky, než bylo vytvořeno. Zaplavení kloubu těmito chrupavku požírajícími enzymy vede ke zmenšení počtu kolagenových vláken v chrupavce a k prořídnutí původně husté sítě vytvářené těmito vlákny. Proteoglykany, které za normálních okolností drží kolagen na místě, se začnou pohybovat a mizet. Chrupavka bez dostatečného množství proteoglykanů přitahujících a zadržujících vodu vysychá, stává se náchylnější na popraskání a zbrázdění a podléhá stále většímu opotřebování.
Chrupavku požírají enzymy, které produkují chondrocyty. Ty udržuje za normálního stavu pod kontrolou stejné množství enzymů podporujících chrupavku. Narušení rovnováhy spojené s tvorbou příliš velkého množství ničivých enzymů může mít katastrofální následky.
3. Problém může vyvolat traumatické postižení subchondrální kosti. Část kosti přímo pod chrupavkou může být zničena úrazem nebo opakovaným tlakem, což vede k nadměrnému růstu kosti a poškození kloubu.
4. Viníkem může být nemoc kosti. Nedostatečné zásobování kosti krví ji může oslabit, což vede k drobným frakturám a osteonekróze neboli „odumírání kosti“. Mezi viníky takového scénáře patří alkoholismus, infekce a akutní trauma.
5. Příčinou může být abnormální funkce jater. Játra (zdroj mnoha hormonů, růstových faktorů a látek, které pomáhají vytvářet chrupavku a kosti) nemusí správně fungovat. Výsledkem pak je nadměrný růst kosti a zničení chrupavky.
Doporučené řešení z přírody
Sepiová kost (Sepia officinalis) obsahuje vyvážené množství vápníku, hořčíku, sodíku a fosforu, dále chitin a řadu stopových prvků. Používá se jako antacidum při překyselení organismu a jako zdroj důležitých minerálů pro kosti, chrupavky, zuby, nehty a vlasy. Harmonizuje činnost žaludku a dvanáctníku. V Asii ji užívají při žaludečních a dvanáctníkových vředech, chronických průjmech a zevně v prášku na nehojící se kožní vředy. Podle tradiční čínské medicíny je vhodnou volbou při problémech s kostmi a klouby, koneckonců je to logické. Kde jinde brát vhodné látky pro naše kosti než z „kosti“? Obsažený chitin navíc pomáhá odbourávat tuky.
Pískavice řecké seno (Trigonella foenum-graecum) obsahuje až 30 % slizu, silici, hořčiny, alkaloid trigonelin 0,1–0,4 %, methylbetain a amid kyseliny nikotinové – vitamin PP – 3,5 mg ve 100 g, triterpenové saponiny, lecitin, dusíkatý cholin, flavonoidy, steroidní sapogeniny – diosgenin, gitogenin a trigogenin. Používá se při menstruačních potížích, jako ženské afrodiziakum, při neplodnosti, návalech, snižuje hladinu krevního cukru, podporuje tvorbu mateřského mléka, povzbuzuje trávení, upravuje činnost štítné žlázy, usnadňuje odkašlávání, zvyšuje obranyschopnost organismu a pomáhá spalovat tuky. Byla nalezena i v Tutanchamonově hrobce. Ve starém Egyptě byla ceněnou rostlinou věčného mládí. Díky svému působení může rovněž pracovat ve prospěch kloubů a kostí a také přispívá k tomu, aby si tělo samo pomocí nastartovaných procesů pomohlo vyřešit potíže týkající se těchto oblastí.
Rdesno mnohokvěté (Polygonum multiflorum) obsahuje resveratrol – antioxidant, který je obsažen i v tmavých vinných hroznech (více viz Sféra 03/2011), antrachinové deriváty chrysofanol, emodin, rhein, dále lecitin a minerály. Používá se při hučení v uších, nespavosti, bolestech kloubů, chronické hepatitidě a zácpě. Má antioxidační a tonizační účinek. Posiluje kosti, šlachy a svalstvo. Snižuje hladinu cholesterolu v krvi, upravuje krevní tlak, podporuje krevní oběh a brání srážení krve. Zpomaluje stárnutí a chrání vlasy před šedivěním, vrací do nich pigment. Tato bylina má sílu podpořit klouby, šlachy i svaly. To vše je velmi důležité.
Kadidlovník pravý (Boswelia serrata) obsahuje kyselinu alfa- a beta-boswelovou, arabovou, olibanoresin, bassorin, pinen, dipenten a alfa- a beta-felandren. Omezuje množení řady virů – například hepatitidy C, grampozitivních a gramnegativních bakterií a plísní. Pozitivně působí na bolest kloubů při polyartritidě, artrózách a zlepšuje činnost srdce, jater a sleziny. Účinné látky pryskyřice zpomalují růst různých typů nádorů – leukemie HL-60, melanomu, mají pozitivní vliv při asthma bronchiale, kolitidě, Crohnově chorobě, různých zánětlivých stavech a podporují obranyschopnost organismu. Tato velmi ceněná látka byla ve starém Egyptě vyvažována zlatem. I vědci potvrzují protizánětlivé schopnosti organických kyselin obsažených v kadidlovníku a jeho vliv na bolestivé stavy.
Další variantou jsou rostlinné silice, např. anethol, cineol a limonen. Ale o tom zase někdy příště.
autor: Vladimír Ďurina
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 07/2011
Regenerace ve Sféře
Nemoci můžete předejít, když vyrovnáme nedostatek energie v meridiánech. Cílem našich ryze českých přípravků je zharmonizovat energetickou síť dříve, než dojde k dlouhodobému energetickému úbytku.
Vladimír Ďurina
„Mým cílem bylo vymyslet takový produkt, který bude stejně silný jako antibiotika, bude na přírodní bázi, bude v něm něco z krystalterapie, něco z fytoterapie a něco z informací rostlin.
Myslím si, že mnoho lidí, kteří onemocněli nějakou chorobou, dojde k tomu, že nejcennější v životě je zdraví. Tím to začíná a tím to končí.“
Roberto Carlos Gomez Colman
Diochi Paradise
České produkty, které pomáhají