Nespavost

Insomnie (nespavost) je porucha spánku, při níž jedinec nemůže usnout nebo se v spánku často probouzí. Insomniak je člověk trpící insomnií. Nespavost způsobuje, že je člověk během dne unavený, malátný, podrážděný, má zhoršenou koncentraci, sníženou pracovní výkonnost, špatnou náladu, sklon k depresím. Tyto problémy souvisí hodně se zvýšenou hladinou kortizolu. Nedostatek spánku se po jistém čase projevuje podobně jako opilost. Při dlouhotrvající nespavosti může dokonce docházet k psychickým poruchám, poruchám vnímání, úsudku a dalších kognitivních funkcí.

 Projevy:

• obtížné noční usínání

• časné ranní probouzení bez schopnosti znovu usnout

• časté noční probouzení

• noční bdělost, záměna dne a noci (paradoxní insomnie)

 

Dělení:

Insomnie se dělí na několik typů především z hlediska délky trvání.

• Přechodná insomnie je stav, který trvá zpravidla do jednoho týdne. Obvykle bývá způsobený stresem a není nutné ho považovat za patologický. Tato insomnie zpravidla po nějaké době odezní sama (často po zmizení stresoru - vykonání zkoušky, pohovoru, atd.).

• Akutní insomnie je známá také jako stress-related insomnia, trvání je do 1 měsíce. Obvykle je vhodný zásah lékaře, který stav insomniaka zkontroluje a konstatuje, zda je nutná léčba.

• Chronická insomnie může být primární (vznikla sama o sobě, např. kvůli organickému poškození), anebo sekundární (vzniká vlivem jiné nemoci, např. deprese). Dlouhotrvající insomnie může mít vážné zdravotní následky.

 

Léčba:

Jedním ze způsobů nefarmakologické léčby je úprava spánkové hygieny. Jedná se o přehled obecných doporučení jedincům, kteří mají problémy s nedostatečným a nekvalitním spánkem a u kterých bylo vyloučeno onemocnění, které nespavost může způsobovat.

• Prostředí by mělo být co možná nejpohodlnější. Pokoj, ve kterém se spí, by neměl zároveň sloužit jako pracovna, měl by se užívat pouze na spaní. Prostředí by nemělo být příliš hlučné, i když tento faktor lze málokdy ovlivnit. Doporučená pokojová teplota pro zdravý spánek je 16-20 °C. Příliš vysoká či příliš nízká teplota může spánek narušovat. V ložnici by se měla udržovat tma, světlo je pro tělo signálem, aby zůstalo vzhůru.

• Načasování spánku: Dobré je chodit spát v pravidelnou dobu každou noc a vstávat také ve stejný čas.

• Zdřímnutí: Krátká zdřímnutí během dne jsou normální zdravou součástí denního režimu mnoha lidí. Avšak, u lidí, kteří mají potíže se spánkem v noci, mohou tato krátká zdřímnutí během dne nahrazovat noční spánek. Denní spánek tak může nespavost zhoršit.

• Cvičení: Ukázalo se, že pravidelné ranní cvičení zlepšuje spánek. Naopak cvičení před spaním může znesnadnit usínání.

• Nikotin: Cigarety a ostatní nikotinové produkty působí povzbudivě. Proto by se mělo před spaním a při probuzení v průběhu noci kouření vyvarovat.

• Kofein: Káva, čaj a mnoho dalších nápojů a potravin obsahující kofein působí povzbudivě a může udržovat déle v bdělém stavu. Lidé trpící nespavostí by neměli konzumovat kofein 4-6 hodin před ulehnutím do postele.

• Alkohol: Alkohol urychluje nástup spánku. Mnoho lidí využívá alkohol jako první prostředek k řešení nespavosti. Dlouhodobé užívání alkoholu však narušuje spánkový režim, proto konzumace alkoholu problém se spánkem neřeší.

• Těžká jídla: Těžká jídla pozdě večer mohou spánek narušit. Na druhé straně lehká jídla anebo jiný rituál před usínáním může pomoci spánek navodit.

• Myšlenky: Při usínání je dobré potlačit negativní myšlenky rušící spánek a usínání.

 

Příčiny  z pohledu klasické medicíny

Nespavost patří k velmi častým zdravotním problémům současné populace. Nicméně pokusy prokázaly, že mnozí lidé, domnívající se, že trpí insomnií, ve skutečnosti spí stejnou dobu jako ostatní, ovšem často se probouzejí, neupadají do hlubokého spánku, špatně odpočívají atd., v mnoha případech se jedná o parasomnii.

Určitou občasnou nespavostí trpí téměř každý člověk. Noční bdění bývá spojeno s psychickými změnami, člověk podléhá chmurným představám, bývá podrážděný, zmatený, mívá sklon ke smyslovým klamům.
Nespavost může být doprovodným symptomem tělesných nebo duševních poruch, ale stejně tak můžeme hovořit o nespavosti jako o primárním onemocnění. Postihuje asi 15 % populace

Mezi nejčastější příčiny patří:

• stres, nadměrná psychická zátěž

• nepravidelný spánkový režim

• změna přirozeného biologického rytmu (např. při změně časového pásma - pásmová nemoc, přechod z letního na standardní čas apod.)

• deprese

• kofein a alkohol

• užívání některých léků

• špatné prostředí pro spánek

• nemoc (zdravotní obtíže)

• nedostatek pohybu během dne

• nadměrná konzumace jídla nebo pití večer

• syndrom neklidných nohou – člověk při usínání cuká nohama, což ho probouzí a znesnadňuje mu usnutí 

  • latinsky: Insomnia
  • skloňovaný název: nespavostí
  • související produkty: ;;942 ;;941 ;;963
  • Skloňování 2: nespavost
  • Id hlavního postiženého orgánu: 853
// EOF