927x127 HEAD VPRAVO

Mozek

 

Lidský mozek je řídící a integrační orgán nervové soustavy člověka. Řídí a kontroluje veškeré tělesné funkce, jako je činnost srdce, trávení, pohyb, řeč, ale i samotné myšlení, paměť či vnímání emocí.
Lidský mozek má objem asi 1450 cm3 a váží přibližně 1300–1400 g, tedy 2 % lidské váhy. Obsahuje asi 50–100 miliard neuronů, z nichž asi 10 % jsou pyramidální buňky v mozkové kůře. Mezi nervovými buňkami existuje až biliarda synaptických spojení.
Mozek lze zjednodušeně rozdělit na mozkový kmen, mezimozek (diencephalon) a koncový mozek (telencephalon). Anatomicky se však dělí na tyto části: prodloužená mícha (medulla oblongata), Varolův most (Pons Varoli, běžně Pons), Střední mozek (mesencephalon), Mozeček (Cerebellum), Mezimozek (diencephalon) a Koncový mozek (telencephalon).
Prodloužená mícha
Prodloužená mícha neboli Medulla oblongata, (oblongata) je přechodem mezi míchou a mozkovým kmenem.
Varolův most
Varolův most (Pons Varoli) je úsek mozkového kmene navazující na oblongatu. Nejdůležitější struktura v pontu jsou pontinní jádra, která přivádí informace do mozečku.]
Mozeček
Mozeček vývojově vznikl z dorsální ploténky methencephala a jedná se o koordinační centrum motoriky. Šedá hmota se dělí na kůru mozečku a na mozečková jádra. Bílá hmota přivádí do mozečkové kůry informace jednak z mozkové kůry (informace o zamýšleném pohybu a zraková či sluchová korekce z příslušných korových oblastí), jednak z vestibulárních jader a rovnovážného ústrojí (informace o poloze či pohybu těla) a jednak z míchy (proprioceptivní informace z těla – pozice končetin, napětí svalů). Tato vlákna tvoří v mozečku tzv. arbor vitae neboli strom života, jelikož jejich větvení opravdu silně připomíná strom. Mozečková kůra tyto informace zpracovává a prostřednictvím jader je vysílá skrze Thalamus do kůry.
Střední mozek
Střední mozek (mesencephalon) je poslední úsek mozkového kmene. Anatomicky se dělí na tři části – tectum, tegmentum a crura cerebri. Tectum, neboli čtverhrbolí, je skupina čtyřech drobných hrbolků, které jsou evolučně stará vývojová centra pro zrak a sluch, jejichž funkci později převzal Thalamus a korová centra, avšak stále do nich vedou odbočky ze zrakové a sluchové dráhy a zajišťují mimovolné odpovědi na zrakové a sluchové podněty. Tegmentum je střední etáž mesencephala a kromě mnoha šedých hmot s velkým významem jak pro motoriku, tak pro mimovolnou činnost.
Mezimozek
Mezimozek (diencephalon) je soubor šedých hmot sdružených okolo třetí mozkové komory, které mají velký funkční význam. Skládá se z těchto struktur: Thalamus, hypothalamus, subthalamus, metathalamus a epithalamus.
Thalamus
Thalamus je největší útvar v diencephalu, soubor šedých hmot, který přijímá sensitivní podněty z celého těla a přepojuje je dále do kůry. Thalamus se považuje za "bránu do vědomí", tedy že podněty, které nedosáhnou Thalamu si člověk neuvědomí. Také je spolu s retikulární formací součást ascendentního budivého systému.
Subthalamus
Subthalamus je soubor šedých hmot uložený těsně pod thalamem. Účastní se na koordinaci pohybů, jeho poškození může vyústit v různé poruchy, jako je třeba hemibalismus – prudké, házivé pohyby končetin, objevují se na opačné straně, než je poškození.
Hypothalamus
Hypothalamus je podkorové visceromotorické centrum a má mnoho významných funkcí. Jednak je zapojený do endokrinního systému a jednak je nadřazený autonomnímu nervstvu. Je také zapojený do limbického systému, a proto v nás emoce vzbuzují somatické reakce (červenání se, zrychlení srdeční akce apod.). Také je pomocí svého napojení na zrakovou dráhu a epifýsu účasten na regulaci cirkadiánních rytmů (denní režim těla).
Metathalamus
Metathalamus sestává ze dvou hrbolků připojených na zadní stranu thalamu a jedná se o podkorové zrakové a sluchové centrum. Zde se přepojuje zraková/sluchová dráha a zároveň odtud vychází odbočky do evolučně starších center v tectu.
Epithalamus
Epithalamus je oddíl diencephala, jež obsahuje tyto důležité struktury: epifýsu, habenulum a comissura habenulare a tzv. pretektální oblast, kde se přepojuje většina očních reflexů.
Koncový mozek
Koncový mozek neboli telencepalon je evolučně nejmladší část mozku, která je u savců a zejména u primátů silně vyvinuta. Telencephalon je rozdělen na dvě hemisféry, z nichž každá má pět laloků (nebo šest, podle některých dělení).
Hemisféry jsou pokryty kůrou, která se dělí na tři typy: paleocortex – evolučně nejstarší, má tři vrstvy, vyskytuje se v tzv. čichovém mozku; archicortex – taktéž evolučně stará třívrstevná kůra, je součástí některých struktur limbického systému; neocortex – tvoří 96 % povrchu hemisfér, je evolučně mladší, je šestivrstevná.
V koncovém mozku se ještě vyskytují tyto významné struktury: bazální ganglia – podkorové motorické centrum, má velký význam pro přípravu složitých pohybů, u některých nižších obratlovců. Dále sem patří struktury limbického systému – podkorové centrum amygdala, hipokampus (korové centrum tvořené archicortexem) a gyrus cinguli (korové centrum).
Povrch hemisfér je u člověka rozbrázděn do mnoha závitů, čímž se efektivně zvyšuje plocha kůry.
Cévní zásobování mozku
Mozek je artériemi zásoben okysličenou krví. Mozková tkáň potřebuje velké množství krve, asi 15–20 % právě cirkulující. Mozek zásobují dva páry tepen. Arteriae vertebralis zásobují mozkový kmen a mozeček. Většina mozku je zásobovaná z arteriae carotidaes internae. Tyto tepenné systémy spolu tvoří anastomotický okruh, který umožňuje aby se i při ucpání některé z tepen nepřerušila dodávka krve do mozku. Když se ucpe jedna z aa. carotidae internae, zbývající tepny se dokáží adaptovat a mozek uživit. Mozkové žíly odvádějí krev do systému splavů (sinusů), odkud směřuje do srdce.

 

 

  • latinsky: encephalon
  • skloňovaný název: mozkem
  • skloňovaný název 2: mozek

Celostní medicína

Osobní rozvoj

Zdraví a krása

// EOF