Kůže

Kůže (cutis, derma) je největší plošný orgán lidského těla. Pokrývá celé tělo, odděluje tak vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí a v místech tělních otvorů přechází do sliznice. Plocha kůže je asi 1,6 – 1,8 m²  a má hmotnost přibližně 7% celkové tělesné hmotnosti. 

Skládá se ze tří vrstev – z povrchové pokožky, hlouběji uložené škáry a podkožního vaziva. Neustále se obnovuje. Celá se vymění asi za tři týdny. Ke kůži neodmyslitelně patří mazové žlázy, potní žlázy, vlasy, chlupy a nehty.

Pokožka (epidermis) se skládá z několika vrstev dlaždicového epitelu, které na povrchu odumírají, protože jsou vzdálené od zdroje krve a živin. Pokožka neobsahuje žádné vlásečnice a většinu živin získává ze škáry. Buňky pokožky pozvolna degenerují, naplňují se keratinem (rohovinou), odumírají a odlupují se. Zvláštní vazivové buňky hlubších vrstev pokožky obsahují tmavohnědé barvivo, kožní pigment melanin. Barva kůže závisí na jeho množství, hloubce uložení a na prokrvení kůže. Melanin pohlcuje ulrafialové sluneční záření, které by poškodilo citlivé buňky hlubších vrstev.

Škára (corium) je druhou vrstvou kůže, pevná a pružná vazivová vrstva. Skládá se z vazivových buněk a elastických vláken, které se proplétají a kříží, mezi nimiž je množství tukových buněk. Elastická vlákna zajišťují pružnost, roztažitelnost, pevnost a štěpitelnost kůže do různých směrů. Ve škáře probíhají krevní a mízní cévy a nervy. Cévní řečiště je ve škáře velmi bohaté, je tedy velkou zásobárnou krve. Škára je bohatá také na nervová zakončení (receptory), která umožňují vnímání bolesti, tepla, chladu a hmatu. Tyto receptory jsou uloženy nerovnoměrně a počet pro jednotlivé pocity je jiný. Jsou zde uloženy také vlasové folikuly, potní a mazové žlázy.

Podkožní vazivo (hypodermis, tela subcutanea) je vrstva pod škárou. Je tvořeno sítí kolagenních a elastických vláken, mezi kterými jsou vazivové buňky. Obsahuje tukové buňky, které jsou zásobárnou energie a úložistě vitamínů A, E, D a K. Podkožní vazivo izoluje a chrání svalstvo, u žen je vrstva silnější. V podkožním vazivu jsou uloženy i receptory tlaku a tahu (Vater-Paciniho tělíska).

Kožní deriváty (přídatné kožní orgány) jsou vlasy, chlupy, kožní žlázy a nehty. Vlasy a chlupy vyrůstají z váčků s vlasovou cibulkou. Vlas se skládá se z dřeně, kůry a kutikuly. Každý vlas je spojen s malým svalem, který reaguje na chlad a psychické podráždění. Nehty jsou zrohovatělé destičky na konečných článcích prstů ruky a nohy. Vyrůstají z buněčné vrstvy pod nehtem a z kořene. Poskytují mechanickou ochranu konečkům prstů. Mezi kožní žlázy řadíme potní, mazové a apokrinní žlázy. Největší kožní žlázou je mléčná žláza.

Kůže zastává velké množství důležitých funkcí:

1. Ochranná – zajišťuje obranu mezi vnitřním a vnějším prostředím, kůže chrání tělo proti škodlivým vlivům vnějšího prostředí, škodlivým látkám, mikroorganismům a před UV zářením.
2. Vylučovací - vylučuje chemické a odpadní látky z těla, jelikož je vedle ledvin kůže považována za další důležitý orgán pro vylučování. Vylučování zajišťují mazové a potní žlázy svými sekrety (pot a maz).
3. Resorbční – kůže je schopna vstřebávat látky rozpustné v tucích, čehož lze využívat v léčebných procesech.
4. Termoregulační – pomáhá udržovat stálou teplotu těla pomocí kožních cév a potních žláz.
5. Smyslová – je v ní uložena řada nervových zakončení, smyslových receptorů, které reagují na teplo, chlad, tlak, poranění tkání, bolest.
6. Zásobní, skladovací – v podkožním vazivu se skladuje tuk, který zaujímá i funkci mechanickou a izolační, jsou v ní uskladněny vitamíny rozpustné v tucích.
7. Estetická funkce a komunikace.

Kůže podle tradiční čínské medicíny je v elementu kovu a řadí se tedy k plicím a tlustému střevu. Kůže je jejich zrcadlem. Kožní potíže vznikají především nedostatečností na drahách plic, tlustého střeva.

Nerovnováha meridiánu plic se projeví kopřivkou, ekzémem, otoky v obličeji, skvrnami na pokožce, drsnou a suchou kůži, tvorbou strií, ztrátou ochlupení. Nerovnováhu meridiánu tlustého střeva prozradí kopřivka, zvýšená citlivost na chlad, předčasné stárnutí kůže, špatná kvalita sliznic. 

Mnoho kožních potíží je spojeno i s játry, horkem a stagnací krve. Horko v krvi vzniká na podkladě horka v žaludku, proto najdeme spojitost kůže i se žaludkem. 

Suchá kůže odpovídá nedostatečnosti krve jater nebo plicního jin, svědivá kůže napadení větrem. Žlutá kůže vypovídá o žloutence. Červené cévy na kůži odpovídají horku, namodralé chladu, nazelenalé bolesti a fialové cévy odpovídají stagnaci krve.