Stévie sladká

•Stevia rebaudiana Bertoni (stevie/stévie sladká) je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae).

•Rostliny mají vzpřímené až 80 cm vysoké lodyhy, podlouhlé vstřícné listy se zubatým okrajem a drobné bílé květy uspořádané v úborech.

•Plodem je nažka.

•Stevie pochází z Jižní Ameriky (Paraguay), kde se její listy odedávna využívají ke slazení nápojů i jídla a k léčebným účelům.

•Dnes se používá jako alternativní nízkokalorické sladidlo v mnoha částech světa,
v některých zemích však užívání stevie díky diskusím o její bezpečnosti omezuje legislativa.

• V Evropské unii bylo používání stevie a steviosidu v potravinářství povoleno
až v roce 2011.

• Široce se používá již desítky let např. v Japonsku, Koreji a dalších asijských zemích, kde se také ve velkém množství pěstuje.

Obsahové látky
Za sladkou chuť stevie zodpovídají diterpenické glykosidy ent-kaurenového typu, které byly izolovány již v roce 1931. Je to především steviosid, jehož rostlina obsahuje až 10 %, a rebaudiosid A (2-4 %), dále pak steviobiosid, rebaudiosidy B, C, D a E a dulcosidy A a B, které jsou zastoupeny v menším množství. Kromě těchto látek stevie obsahuje steroidní látky (stigmasterol, β-sitosterol, kampesterol), flavonoidy (apigenin, luteolin, kvercetin, kaempferol) a další fenolické látky, triterpeny (lupeol), silice, organické kyseliny a také vitaminy a minerály. Sladké látky obsahují i některé další druhy rodu Stevia, nejsladší chuť má však právě Stevia rebaudiana.

Stevia jako sladidlo
K oslazení nápojů i dalších potravin lze užít čerstvé nebo sušené listy, častěji se však používá izolovaný steviosid či rebaudiosid A nebo různé extrakty. Steviosid neobsahuje žádné kalorie a je 200-300x sladší než sacharóza; rebaudiosid A je ještě sladší (až 400x sladší než sacharóza). Využít je můžeme ke slazení jídla i teplých a studených nápojů. V potravinářství se stevie používá především ke slazení jogurtů, cereálií, žvýkaček, ovoce a nápojů. Obsahové látky stevie jsou termostabilní, proto je můžeme využít i při pečení, na rozdíl od některých umělých sladidel.

Léčivé účinky
Kromě sladké chuti vykazuje stevie i řadu léčivých účinků. Její účinnost a bezpečnost byla zkoumána v mnoha studiích, registrována byla také řada patentů. V tradiční medicíně používali jihoameričtí Indiáni kmene Gaurani stevii k léčbě cukrovky, vysokého krevního tlaku, průjmu a pálení žáhy a tyto účinky potvrzují i moderní farmakologické studie. Nejvýznamnějším účinkem stevie je účinek antidiabetický.
Stevie snižuje hladinu glukózy v krvi a zvyšuje hladinu inzulínu v krvi a navíc zvyšuje citlivost inzulínových receptorů, proto je její používání diabetiky mimořádně vhodné. Díky nulovému obsahu kalorií ji mohou užívat i lidé s nadváhou. Příznivý vliv má také na kardiovaskulární systém, snižuje krevní tlak a zlepšuje funkci ledvin. Stevie má i antioxidační a antimikrobiální účinek, působí proti řadě patogenních bakterií a virů včetně bakterií, které způsobují zubní kaz a zánět dásní, což potvrzuje její tradiční využívání. Polyfenolické látky obsažené ve stevii mají protinádorový účinek. Při užívání stevie se neobjevily žádné nežádoucí účinky, pouze někteří lidé mohou vnímat kromě sladké chuti i chuť hořkou. Stevie nemá karcinogenní ani teratogenní účinek. Proto je její užívání bezpečnější než u jiných nízkokalorických sladidel.

Pěstování stevie
Stevii pěstujeme jako letničku nebo přenosnou rostlinu, protože pochází ze subtropů a není mrazuvzdorná. Nejlépe roste na slunci až v polostínu; při pěstování ve stínu se tvoří méně obsahových látek. Rostliny lze dobře tvarovat řezem, protože snadno obrážejí. Semena obvykle špatně klíčí, proto stevii rozmnožujeme převážně řízkováním.

Autor: Mgr. Zdeňka Navrátilová, Jiří Patočka