Myrhovník habešský

 Myrhovník je keř nebo menší strom, který může vyrůst do výšky tří, a dokonce i deseti metrů. Pyšní se mohutným kmenem a hustou korunou s trnitými větvičkami. Obsypán bývá drobnými bílými květy, které vyrůstají ve svazcích. Tisíciletí se využívá pryskyřice, která vytéká zpod kůry samovolně nebo po naříznutí. V kůře má totiž mezibuněčné kanálky, ve kterých se tato vzácná látka nachází. Ve vzduchu pak tuhne na žlutou nebo nahnědlou či načervenalou poloprůsvitnou vonnou hmotu. Vůně surové pryskyřice je ostrá, příjemná. Chuť hořká, aromatická, při žvýkání se lepí na zuby.

Do Evropy se dovážela především z Habeše (dnešní Etiopie). V současnosti k nám myrha putuje především z Jemenu. Subtropický keř nazývaný Myrhovník roste pouze v některých koutech světa, kromě zmiňované Etiopie a Jemenu, na západním pobřeží Arabského poloostrova, v přední Indii, východní Africe, či v Somálsku. Známe několik set druhů keřů z rodu Commiphora, jejich společným znamením je, že vylučují zmíněnou pryskyřici, některé dokonce tak jedovatou, že se v tradičních kulturách využívala jako jed na šípy. Nejznámější druhy myrhovníku, které se využívají ve fytoterapii jsou: Myrhovník molmolový (Commimphora moly), Myrhovník Habešský (Commiphora abysinica) a Myrhovník pravý (Commiphora myrrha).

Mytologie bájné rostliny

Velkému významu rostliny nasvědčuje i mytologie, která ji opřádala mnoha kouzelnými vlastnostmi. Myrha byla součástí kadidlové směsi, která byla prodávána jako afrodiziakum s kouzelnou mocí vyvolat u lidí lásku. Proto byla myrha zasvěcena jedné z nejstarších egyptských bohyň Hathor, která ztělesňovala štěstí, tanec, ochraňovala ženy a střežila milence. Ve starověkém Řecku byla myrha rostlinou bohyně Afrodity, patronky lásky. Ze starověkého Řecka pochází i mýtus o původu myrhy. Bylo to prý jméno dívky, která se zamilovala do svého otce a nevědomky ho přiměla k incestu. Když otec přišel na její podvod, rozkázal dceru, která s ním otěhotněla zabít. Ona však utekla a kajícně požádala bohy o trest. Proměnili ji na Myrhovník.

Dlouhá staletí byla lékem

V řeckých obětních rituálech měla myrha velký význam, byla oblíbeným kadidlem. Pálily ji při římských pohřbech, součástí posvátné masti byla v hebrejských kultech. Podle slov starověkého učence Hérodota, jehož považujeme za otce dějepisu, byla myrha nejspolehlivějším, ale také nejdražším způsobem balzamování mrtvých.

Tlumila bolesti
Roztok myrhy a vína podávali jako uklidňující prostředek odsouzencům před ukřižováním.

Bojovala proti zánětům

V Indii, v ajurvédské medicíně, byla myrha během starověku nejpoužívanější substancí k léčení tělesných poruch, poranění, na uklidnění bolesti, na záněty ústní dutiny a na infekce v hrdle. Předepisovali ji na depresi, ale i zájemcům o zpomalení procesu stárnutí. Sloužila totiž jako osvědčený prostředek na omlazování těla i ducha.

Podávali ji na duševní problémy

Číňané ji dokonce používali při léčbě duševních onemocnění.

Prostředek proti revmatismu

V Africe sloužila jako účinný prostředek proti zánětům, včetně revmatických.

V Evropě odstraňovala akné

Středověké spisy Evropy hovoří o tom, že byla myrha používaná v lékařství, přidávali ji do vína a připravovali se z ní přípravky na krásné vlasy. Doporučovala se při revmatismu, užívala se jako ústní voda. Hippokrates ji používal na opary, staří Řekové na infekce úst a očí. Smíchaná s medem a čínskou skořicí se předepisovala na akné, spolu s octem odstraňovala lišeje, myrhový olej zpevňoval vypadávající vlasy, chronické katary léčila mast, která se vtírala do nosní dírky.

Dezinfikovala domy

Židé využívali myrhu jako jednu ze složek oleje pomazání, který byl součástí obřadů v jejich svatostánku a sloužil také jako kadidlo během náboženských rituálů. Olej se používal jako účinný dezinfekční prostředek v domech a v chrámech.

Stala se vzácným parfémem

Myrha byla na Středním Východě vyhlášenou voňavkou. Ve starověké Persii, když si králové vybírali novou královnu, musely dívky, které o tuto pozici bojovaly, absolvovat roční salon krásy. Jeho součástí byla šestiměsíční kúra, během které každý den natírali jejich pokožku Myrhový olejem.

Využití v lidovém léčitelství

Bylinkáři doporučují užívat myrhu, pokud trpíte těmito problémy: dýchací potíže, hemoroidy, infekce, proleženiny, rány, odřeniny, záněty dásní, kůže (akné) a hrdla. Tinktura z myrhovníku, která se vyrábí z pryskyřice, se přidává do směsí na vykašlávání, při kataru horních a dolních cest dýchacích. Tinkturu z myrhovníku habešského doporučuje lidové léčitelství při zvýšeném "špatném" cholesterolu LDL, proti plísním a na harmonizaci hormonálního systému. Účinné látky příznivě ovlivňují činnost jater, žaludku a střev. Esenciální olej je vhodný na masáž při bronchitidě a nachlazení doprovázené tvorbou hustého hlenu. Doporučuje se jím natírat hrudník. Při ucpaných dutinách rozpusťte 3 kapky v 1 čajové lžičce čistého oleje a jemně masírujte místa nad dutinami. Antiseptický olej se může zředěný používat i na poranění.