Medvědice léčivá

Medvědice léčivá je poléhavý, vždyzelený nízký keřík, značně rozvětvený, se střídavými, podlouhle opačně vejčitými, malými tuhými listy, zúženými v řapík a celokrajnou čepelí. Úhledná, krátce stopkatá kvítka se rozvíjející v chudých, převislých koncových hroznech. Mají špinavě bílou a narůžovělou barvu a kvetou v květnu až červnu. Plodem je kulatá, červená peckovice s pěti jednotlivými semennými pecičkami.

Je rostlinou podhorských až horských krajů, u nás roste pouze v několika lokalitách na Křivoklátsku a ve Slezku. S jejím pěstováním se provádí první pokusy, podomácku se jí dobře daří ve skalkách. Protože je v České republice chráněna, dováží se pro farmaceutické potřeby z Ruska a Španělska.

Drogou je list, který se sbírá po celý rok, nejlépe krátce před polednem. Nejkvalitnější droga se získá z jarního nebo podzimního sběru.

Hlavními obsahovými látkami jsou fenolický glykosid arbutin, jeho metylový derivát metylarbutinu, flavon isokvercetin, hydrochinon, organické kyseliny, třísloviny. Komplex obsahových látek má fytoncidní charakter.

Působí především jako velmi účinné uro – desinficiens při zánětech močových cest, současně má i účinek močopudný s vylučováním sodných solí a chloridů. Protizánětlivý účinek drogy se uplatňuje též v trávicím ústrojí.

Aplikace má určitá specifika, která se často zanedbávají, přirozeně ke škodě nemocného.

Plná protizánětlivá účinnost se může rozvinout pouze v alkalickém prostředí. Pokud má nemocný moč kyselou, je třeba si před podáváním čaje vzít na špičku kulatého nože jedlé sody.

Avšak nejúčinnější podobou přípravku z medvědice je lihovodný roztok.

Nežádoucím účinkem při masivní aplikaci medvědice může být zácpa. Pak musíme přejít z odvaru na nálev. Jednodušší je užívání nějaké projímavé drogy, medvědicová droga může se hodí spíše k nárazové léčbě akutních nebo i chronických stavů, protože při jejím dlouhodobém užívání může dojít k vylučování cukru do moči a narušení jaterních funkcí.
Není vhodná pro těhotné a kojící ženy.