Kopřiva dvoudomá

Kopřiva je trvalka, dorůstající do výšky i přes metr s větveným oddenkem a statnou, čtyřhrannou lodyhou. Listy kopřivy jsou vstřícné a řapíkaté. Samčí a samičí květy jsou zelenkavé, drobné a rostou na různých jedincích. Vytvářejí letnaté květenství. Celou rostlinu pokrývají žahavé chloupky, po kterých když se jich dotknete, vytvoří se na kůži zduřelá, červená skrvna, která pálí a svědí, po chvilce tento pupínek samovolně zmizí. Vzácně se vyskytuje i kopřiva jednodomá. Příbuzná, ovšem podstatně pálivější je žahavka roční, je jednoletná, jednodomá, s hrubě pilovitými menšími listy.

Je velmi rozšířená, plevelní rostlina, nejrozšířenější rostlina rumišť, starých a pustých míst, křovin, cest a příkopů.

Předmětem sběru je u této rostliny list nebo nať. Nejlepším obdobím pro sběr je od časného jara do konce května. Při sběru se lepší se vyvarovat místům neprosluněným a také takovým, kde se kopřivě mimořádně daří. Sbíráme kolem 14 hodiny a můžeme sbírat všechny druhy.

Listy kopřivy obsahují chlorofyl a asi 15% minerálních látek, ze kterých je pro nás zajímavý hořčík. Dále zde nacházíme karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, aminy jako například serotonin, histamin, cholin, acetylcholin, sacharidy jako například arabinózu, galaktozu, glukozu, manozu a další. Dále obsahuje vitamíny, velmi bohatě aminokyseliny, glukokininy, třísloviny, fytoncidy a řadu dalších látek. Nepříliš výhodný je jistý obsah kyseliny šťavelové.

Kopřiva má zcela mimořádné působení. Chlorofyl působí tonizačně a povzbudivě na metabolismus a na všechny fyziologické funkce. Působí také jako antianemikum a antisklerotikum. Další vlivy kopřivy jen ve stručnosti : kardiotonikum, antidiabetikum, zejména kdy si pacient ještě nemusí píchat inzulin, stimuluje činnost slinivky, působí protiprůjmově, působí antivirově, zejména proti chřipkám, podporuje hojení ran, ovlivňuje funkci vaječníků, podporuje léčbu bronchiálního astmatu, podporuje funkci žluče, působí antirevmaticky, staví krvácení, působí močopudně, zvyšuje aktivitu enzymatické činnosti a zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů. Kořen používáme takřka výlučně zevně, nejčastěji proti vypadávání vlasů. Samčí květy zlepšují mužskou plodnost.
Při samostatném podávání můžeme volit jemněji působící nálev nebo razantněji působící odvar. Kopřiva je také ideálním komponentem do směsí. V takovém případě volíme takovou přípravu čaje, jaká odpovídá hlavní droze ve směsi.

Za toxické lze považovat pouze působení čerstvé kopřivy, kdy působí koncentrovaně jed, způsobuje pálení. Ten se však sušením nebo jinou úpravou ztrácí. Podání kopřiv nemá žádné kontraindikace a ani nejsou známy vážné vedlejší účinky. Kopřivu lze podávat dlouhodobě, ne však trvale.