Hřebíček vonný

Hřebíčkovec vonný je vždyzelený tropický strom, ve volné přírodě dorůstající do výšky až 20 m, na plantážích pěstovaný obvykle do výšky 10 m. Má hustou, kuželovitou a symetrickou korunu, kmen s četnými postranními větvemi a hladkou, šedavou kůru. Listy jsou vstřícné, podlouhlé, kopinaté nebo eliptické. Po vyrašení bývají světle zelenožluté, ale brzy kožovatí a jsou líci lesklé a tmavě zelené. Květy jsou uspořádány v hustých vrcholičnatých květenstvích nachově červené barvy. Kalich je strostlý, tvoří jej čtyři červené korunní plátky, které brzy opadají. Plodem jsou jedno nebo dvou semenné bobule.

Je pěstovaný v mnoha varietách. Hojně zplaňuje.
Předmětem sběru a velmi oblíbené koření je tzv. hřebíček, což jsou nerozvitá poupata, sklízená tehdy, když se původní zelená barva začíná měnit na nachovou.

Hřebíček obsahuje především vysoké množství silice, podle některých až 20%, jejíž hlavní složkou je eugenol, acetoeugenol, humul, dále je přítomen terpen caryophyllen, furfural a vanilin. Obsahuje malé množství tříslovin, pryskyřice a slizu, flavonoidy a olej.

Hojně se využívá jako koření, má desinfekční a místně znecitlivující účinky. Působí také mírně dráždivě. Bývá hojně využíván i v zubním lékařství a je neodmyslitelnou součástí známých vietnamských nebo čínských balzámů. Lze jej využít jako účinnou příměs kloktadel, ale v tom případě je lepší přidávat formou tinktury do hotového kloktadla, čímž vzniká lihovodný roztok.

Hřebíčková silice znamenitě tlumí citlivost i bolestivost zubního nervu. Hřebíčkovým čajem nebo ještě lépe lihovodným roztokem, lze vymýtat nehojící se zhnisané rány a bolestivé kožní efekce. Může být také obsažen v protirevmatických mazáních. Podáván inhalační formou desinfikuje dýchací cesty a léčí průduškové záněty. Podle zkušeností ayurvédy podáván v prášku ovlivňuje povzbudivě činnost srdečního svalu.

Nejčastěji se aplikuje formou éterického oleje s dávkováním po kapkách, nebo formou lihové tinktury s dávkováním 10 až 15 kapek. Můžeme připravovat lihovodný roztok nebo nálev. Formou prášku dávkujeme obyčejně 2 až 4 krát denně na špičku nože, před jídlem.

Užití velkých nebo dlouhodobé podávání pokládáme za nevhodné až nebezpečné.