Regenerace ve sféře Diochi

 Cyklus dvanáctiletí se pomalu ale jistě uzavírá. Začal Krysou v roce 2008 a skončí Vepřem koncem roku 2019. Nacházíme se tak v období, kdy vládnou stále slabší a pasivnější energie. Díky tomu je pro nás vše stále těžší a více vyčerpávající. Pokud chceme v tomto posledním období dvanáctiletého cyklu něčeho dosáhnout, musíme tomu věnovat velmi mnoho energie, a to není dobře. Naše vyčerpání by mohlo být tak silné, že by nás mohlo oslabit na velmi dlouhou dobu. Navíc vyčerpání velmi dobře vnímáme (obvykle na podvědomé úrovni) jako ohrožení. A víme, že člověk reaguje na ohrožení pouze třemi možnými způsoby: bojem, útěkem, nebo hrou na „mrtvého brouka“.

V roce 2019 nám bude vládnout Zemský Vepř. Navazuje tak na velmi přísnou vládu Zemského Psa, jehož úkolem bylo nastavit pořádek, řád a systém, aby nám vše správně fungovalo. S tím souviselo i odstranění všeho, co nefunguje, co je rozbité a co by nám mohlo v dalších letech uškodit či ublížit.

Pes se měl postarat o to, abychom vše nefunkční a ohrožující ze svého života odstranili. A protože je to pes, tak jeho přístup může být velmi ostrý a neúprosný. Mnozí lidé tak v roce 2018 museli projít i bolestnou „očistou“ ať již např. ve svých vztazích, v podnikání, ale např. i ve zdraví. Zbavení se nezdravého (jak říkají Číňané – kalného) mohlo být pro mnohé z nás velmi nepříjemné.

Období vlády Zemského Vepře znamená ukončení dvanáctiletého cyklu (ten začal v roce 2008 Zemitou Krysou). Celé dvanáctiletí tak bylo „zatíženo“ energií Země, které s vládou Zemského Vepře také končí. Země má přinášet stabilitu, rovnováhu, jistotu a pevnost. Potřebuje realitu a reálný pohled na svět. Pracuje s fakty, ne s domněnkami. Proto ničemu, co nebylo příliš reálné, se v tomto dvanáctiletí příliš nedařilo. Snaha dosáhnout něčeho nereálného tak mohla být velmi vyčerpávající až devastující.  Zároveň je to ale také energie úrody a plození.  Proto vše, co bylo postaveno na reálném základě, mohlo prosperovat a přinášet bohatou úrodu.

Zemský Vepř ukončuje dvanáctiletý cyklus.

Vepř toto dvanáctiletí uzavírá. Je to konečná fáze cyklu. Její energii můžeme přirovnat k energii zimy či noci. V noci spíme a v zimě máme odpočívat. Je to energie, která je určována fází Vody, tj. nejpasivnější a nejnižší formou energie. Z toho tedy jasně vyplývá, že rok Zemského Vepře má hlavně sloužit k regeneraci a posílení energie, abychom mohli plni síly vykročit do následujícího dvanáctiletí, které začne  Kovovou Krysou v roce 2020. A protože to bude dvanáctiletí „kovové“, je opravdu důležité, abychom měli dostatek sil ho ustát. Kovová energie (hlavně její jangová forma) se řadí k tzv. energii Nebes a ta jsou zcela bezlítostná. Zde zcela zřetelně platí heslo: štěstí přeje připraveným.

Energie Země nám bude vládnout opravdu velmi silně. Její energie se projevují na právě probíhajícím dvacetiletí, které je také pod vládou Země, pak nás ovlivňuje Země právě končícího dvanáctiletí, a nakonec je to právě Země, která bude vládnout roku 2019. Země je velmi silná forma energie. Na jedné straně přináší velký potenciál prosperity a toho, že se nám bude dařit dobře, na druhé straně ale působí tíhou. Proto se musíme zaměřit na to, abychom potenciál prosperity Země co nejvíce využili a naopak, abychom tíhu Země co nejvíce eliminovali.

Vepř potřebuje nadbytek.

Prosperitu Země získáme tak, že budeme věnovat všemu náležitou péči. Je to energie matky, která se stará o své děti. Pokud se tedy budeme řádně starat o své záležitosti, pak nás Země podpoří a výsledky budou více jak hojné. Hojnost Země dokáže zabezpečit nejen naše potřeby, ale umí nám dodat i jistý nadbytek. A právě tento nadbytek potřebuje mít Vepř. Proto se musíme snažit, abychom ze svých aktivit vytěžili opravdu co nejvíce a netrpěli nedostatkem. Pozor jen na to, abyste svoji snahu o vlastní hojnost nevyvíjeli na úkor ostatních. Tím byste ztratili podporu Vepře, který naopak více myslí na ostatní než na sebe. Vaše péče a snaha tak musí být zaměřena především na hojnost a prosperitu celku.

Jak jsme se již zmínili výše, Země je spojena s realitou. Proto je důležité, abyste si v následujícím roce uvědomili reálnost svých plánů a cílů. Neplánujte si nic, na co nemáte dostatek sil, energie či prostředků. Pracujte s fakty, ne s domněnkami. Nic neřešte subjektivně.

V roce 2019 platí „dvakrát měř a jednou řež“!

Země nemá ráda žádná rizika. Ta by narušila její potřebnou stabilitu a rovnováhu. Proto se v tomto roce nepouštějte do ničeho, co by mohlo způsobit nejistotu ve vašem životě. Pokud plánujete nějaké aktivity, které mohou ovlivnit vaši budoucnost, pak jednejte opravdu velmi obezřetně. V následujícím roce bude platit pravidlo „dvakrát měř, jednou řež“ více, než kdy jindy. Pokud nebudete mít určitou míru jistoty a kontroly, pak se do takových aktivit raději vůbec nepouštějte.

S rizikem souvisejí i změny. Každá změna přináší něco nového do života. A tím, že je to nové, tedy neozkoušené, neosahané, je zde vždy potenciální riziko. Ale protože život je změna, budou vás změny provázet i v roce 2019. Důležité ale je, abyste tyto změny měli co nejvíce pod kontrolou. Rozhodně se vyhýbejte náhlým změnám. Neměňte zaměstnání ze dne na den, nestěhujte se do nového místa příliš rychle apod. Změnu byste měli v roce 2019 řídit jako projekt. Dejte si na čas. Nepospíchejte.

Mějte změny pod kontrolou!

Vepř samotný přináší s sebou nejnižší energie Vody – tzv. jinovou Vodu. Tu si můžeme připodobnit jako hluboké černé jezero, jako hlubokou noc či tichou temnou zimu. V této fázi vývoje je energie nejvíce pasivní a klidná. Nepodporuje téměř žádné aktivity a jejím hlavním úkolem je uchování a regenerace energie pro další fázi, kterou bude fáze Dřeva – tedy začátek nového roku.

Z tohoto pohledu je důležité, abychom v roce 2019 co nejvíce odpočívali a regenerovali. Měli bychom se ujistit, že vše máme pečlivě uchováno a zabezpečeno, aby nám energie neunikaly a my se tak neoslabovali.

Vepř má rád hojnost a to na všech úrovních. Proto zde platí heslo: „Až se zima zeptá, co jsi dělal v létě…“. Rok 2019 je opravdu jakousi pomyslnou zimou, kdy byste měli čerpat energii z toho, co jste vybudovali a „nasbírali“ v předcházejících obdobích. Nic nového byste neměli podnikat, ani začínat. Všechny starty v roce 2019 budou mít ve vínku slabou energii a tu budete muset posilovat svojí vlastní energií. Proto tyto aktivity mohou být velmi vyčerpávající.

Vše musíte dělat uvolněně, nechat se energií více vést, než ji „tlačit“ před sebou. Snažte se využít co nejvíce energii Vody, která právě nabízí plynutí a pozvolnou cestu k cíli. Využívejte pro své činnosti pravidla, systémy a jiné nástroje, které vám cestu k cíli co nejvíce usnadní. Voda má ráda Kov, ten jí dodává sílu a všechna pravidla jsou právě energií Kovu. Takže veškeré aktivity si předem dobře naplánujte a připravte si „Fahrplan“, kterého se pak jen již budete držet, a sám vás dovede k cíli.

Kovová energie patří také k tzv. „nápomocným přátelům“. Tato energie nám říká, že bychom neměli na nic být sami. Proto se snažte pro své aktivity získat pomoc přátel, kolegů, členů rodiny apod. Čím větší podporu okolí získáte, tím méně energie sami budete muset vynakládat.

K energii Vody patří také jednoduchost. Proto se snažte v tomto roce vše řešit tím nejjednodušším způsobem. Nic nekomplikujte. K jednoduchosti patří také dělat v daném čase jen jednu věc, nesnažte se řešit více věcí najednou.

Vepř miluje hojnost nejen pro sebe, ale i pro druhé. Tento rok byste se tedy měli věnovat ostatním, kteří vaši energii či pomoc potřebují. Pokud máte přebytky, podělte se o ně s těmi, kterým se nedostává. Je to vhodný rok pro různé charitativní aktivity. Nemusíte rozdávat jen peníze, můžete pomáhat různou službou, nebo prostě přiložit ruku k dílu.

Připravila Šárka Škachová
www.gurmanka.cz

Dny plné vanilky jsou nám v patách a já jako každý rok docházím ke krásnému zjištění, že staré kouzelné zvyky mají pořád to své silné kouzlo, které nejsilněji zafunguje v momentě, když se pustím do pečení. Už přišel ten správný čas!
Recepty po babičce jsou ze všech nejlepší a tak na tom ani letos nebudu vůbec nic měnit.

A pamatujme, že ta úplně nejlepší vánoční vůně není ta, která se vznáší nad miskou plnou cukroví... Ta nejlepší vánoční vůně je esencí poskládanou z drobných pocitů všech malých radostí, které prožíváte se svými nejbližšími na nejkrásnějším místě na světě... doma!

Vanilkové rohlíčky

Doba přípravy: 1 hodina, pro 4 osoby
Ingredience: 150 g hladké mouky, 20 g moučkového cukru, 100 g másla, 50 g mletých lískových oříšků, 1 žloutek, vanilka a moučkový cukr na obalení, vanilkový lusk nebo pár kapek vanilkové esence
Tato dávka vyjde na 1 plech ručně tvarovaných vanilkových rohlíčků.
Smícháme mouku, cukr, žloutek, mleté oříšky s plátky másla a ručně vypracujeme hladké těsto. Můžeme přidat kapku vanilkové esence, pokud ji máme k dispozici. Necháme v chladu odpočinout cca 30 minut. Troubu rozehřejeme na mírnou teplotu a pečeme do růžova cca 20 minut. Ještě horké obalujeme ve vanilkovém cukru.

Linecké těsto ze staré vídeňské kuchařky

Recept pro všechny ctitele pravého lineckého pečiva podle receptu z Linze
Doba přípravy: 1 hodina, pro 6 osob
Ingredience: 150 g másla, 230 g hladké mouky, 110 g cukru, 3 žloutky, bílek z 1 vejce na potírání, 60 g mletých mandlí, 40 g kandovaného cukru, 80 g pikantní rybízové zavařeniny
Chladné máslo promícháme s prosátou moukou, cukrem a žloutky. Těsto vypracujeme a vyválíme na 4 mm silný plát, poté vykrájíme formičkami požadované tvary. Upečeme v předehřáté troubě do světle růžova a po vychladnutí spojujeme pikantní zavařeninou. Stará vídeňská receptura radí pomazat upečené pečivo bílkem a posypat ho směsí mletých mandlí a kandovaného cukru.

Medvědí tlapky dle staročeského receptu

Doba přípravy: 1 hodina, pro 6 osob
Tradice oblíbenosti má kořeny už v kuchařkách Rettigové i Sandtnerové. Toto tmavé formičkové cukroví velmi dobře kontrastuje na jedné míse s bělostnými rohlíčky plnými vanilky.
Ingredience: 350 g polohrubé mouky, 250 g moučkového cukru, 50 g kakaa, 260 g másla, 120 g mletých vlašských ořechů, na špičku nože skořice a hřebíčku
V míse promícháme všechny sypké ingredience a přidáme plátky másla. Prsty propracujeme a uhněteme na vále bochánek těsta. Necháme ho v chladu odpočinout. Rozehřejeme troubu na 160 ° a těsto vymačkáme do formiček na pracny. Připravíme si do každé formičky těstovou kuličku a vmáčkneme ji do formičky. Pečeme na plechu ve středně teplé troubě cca 20 minut. Vyklopíme z formiček a necháme prochladnout.

Recept od perníkářky na velmi dobrý perník

Doba přípravy: 24 hodin odpočinek + 20 minut příprava, pro 6 osob
Ingredience: 100 g tekutého medu, 50 g rozehřátého tuku (Hera), 4 celá vejce, 250 g moučkového cukru, špetka mleté skořice, špetka tlučeného anýzu, 6 tlučených hřebíčků, 20 g sody, 650 g hladké mouky, 1 vejce na potírání perníčků před pečením, 1 vejce na potírání perníčků po pečení

V míse utřeme med s tukem, vejci, cukrem a veškerým kořením. Přidáme sodu a mouku. Těsto důkladně vypracujeme a necháme ho do druhého dne odpočinout. Druhý den z rozváleného těsta vykrajujeme všechny možné tvary a potíráme rozšlehaným vejcem. Pečeme na plechu, který jsme důkladně vytřeli tukem. Upečené horké perníčky ještě jednou potřeme vajíčkem. Když perníčky vychladnou, zdobíme je bílkovou polevou.

Perníková rada: Aby byl doma upečený perník velmi dlouho vláčný, je potřeba přidat při zadělávání těsta trochu černého neslazeného čaje.

A ještě nahlédneme pod pokličku k sousedům vzdálenějším i těm, které máme za humny.

Anglická pečená krůta

Pečená krůta s nádivkou
Rozhodně by nádivka chybět neměla, protože ta tvoří tu pravou slavnostní atmosféru a posouvá obří drůbež blíž ke gastronomickému nebi. V tomto receptu se pěkně snoubí chuť uzené slaniny a sušených meruněk.

(pro 8-10 osob)

Potřebujeme:

• 1 celá krůta
• hrst lístků šalvěje
• 200 g uzené slaniny
• 3 stroužky česneku
• 3 šalotky
• bílé pečivo (housky nebo veka)
• sušené meruňky
• 4-6 vajec (dle velikosti krůty)
• sůl
• pepř
• muškátový oříšek
• strouhaná citrónovou kůru
• 3 jablka

Krůtu prošpikujeme slaninou, ale do masa můžeme píchnout i rozmarýnovou větvičku a klínky nakrájeného česneku. Břišní dutinu vyplníme připravenou nádivkou, kterou si připravíme z pokrájené uzené slaniny orestované s pokrájenou šalotkou, šalvějí a poté smícháme s pečivem nakrájeným na kostičky. Spojíme vejcem, okořeníme a přidáme na menší kousky nakrájené sušené meruňky a na klínky nakrájená šťavnatá jablka. Břišní otvor zašijeme, ale můžeme ho též uzavřít celým jablkem. Povrch krůty pomažeme rozpuštěným máslem, zakryjeme alobalem a na každé kilo váhy počítáme nejméně půl hodinky pečení v troubě. Pravidelně během pečení poléváme vypečenou šťávou.

Nejčastěji se krůta nadívá do prostoru mezi kůží na prsou a prsíčky drůbeže od otvoru, který vznikl odříznutím hlavy a části krku. Prsty se vnikne od krku pod kůži na prsou a oddělí se kůže od masa, kterou pojí blána na hrudní kosti. Při tom je třeba dbát, aby část kůže dole u břišního otvoru zůstala od masa neoddělena. Do takto vzniklé kapsy se vkládá nádivka. Samozřejmě jen tolik, aby mohla při pečení zvětšit svůj objem. Zbylá kůže krku se pak podsune a spínacími jehlami připevní k zádům drůbeže. Dobrým zvykem je u drůbeže svázat potravinářským motouzem biskupa a nohy. Drůbež bude mít při pečení nejen pěkný tvar, ale nebude se vysušovat.

Severská vánoční polévka

Rybí smetanová polévka z mořských ryb a plodů

(pro 6-7 osob)

Potřebujeme:

• 100 g čerstvého řapíkatého celeru
• 50 g čerstvého fenyklu
• 100 g čerstvé papriky (červené)
• 100 g cibule
• 100 g čerstvých hub (žampiónů nebo mražených hříbků)
• 200 ml bílého vína nebo vermutu
• sůl + několik lžic rybí omáčky
• 750 ml zeleninového vývaru
• 1 lžíce rajského protlaku
• 1 kostka cukru
• 150 g másla
• 2 stroužky česneku
• 2 lžíce hladké mouky
• 300 ml sladké smetany
• ryby – losos, treska, podle možností krevetky i mušle
• kopr nebo pažitka na ozdobu

Postup přípravy:

Na másle orestujeme pokrájenou zeleninu s plátky česneku a kostkou cukru. Zaprášíme hladkou moukou, osmahneme, přidáme rajský protlak a zalijeme zeleninovým vývarem s přidáním bílého vína. Polévku dobře promícháme, aby v ní nezůstaly žmolky a přivedeme k varu. Vaříme 20 minut a nakonec polévku zjemníme smetanou. Do tohoto polévkového základu vkládáme ryby, které jsme vařili zvlášť. Jako vložku do polévky přidáme na másle orestované houby a posypeme čerstvým koprem, jemně nasekaným. Podáváme s bílými toasty.
Moučné máslo připravíme tak, že 40 g másla prohněteme s 80 g hrubé krupice a vytvoříme v prstech malé kuličky, které zaváříme před koncem varu do polévky. Neodmyslitelnou součástí této polévky jsou na kostičky nakrájené a na másle osmahnuté žemle.

Největší expert léčebného stravovacího systému východní medicíny Michio Kushi přináší mnoho užitečných rad, jak dosáhnout dobrého zdraví a dlouhověkosti.

Hledejme rovnováhu jin a jang
Nemoc v tomto pojetí není považována za nevysvětlitelnou negativní záležitost způsobenou viry či bakteriemi, ale za naše odchýlení se od řádu vesmíru, řádu přírody, nerovnováhu v nás a ve vztahu k našim blízkým. Základní pravidlo pro to, abychom se opět uzdravili, vypadá na první pohled jednoduše – obnovit v těle rovnováhu energií tak, aby správně proudily ve všech meridiánech, tj. akupunkturních drahách.
Strava se stává neoddělitelnou součástí životní filosofie. Jejím cílem je udržet či obnovit naše zdraví, ovšem v globálním měřítku také zásadně přispívá k ozdravení společnosti i celé naší planety. Rozhodně však nejde o to, zužovat tyto myšlenky na striktní dodržování dietetických předpisů pro každého jedince.

Nic není předem určeno
Příprava stravy v tomto pojetí není dogma, na základě něhož se „zuby nehty" držíme daného receptu, nakoupíme požadované suroviny, předepsaným způsobem je zpracujeme a dáme na talíř. Nikoliv! Potrava je považována za zdroj života a kuchař zůstává umělcem mnoha improvizací, který pracuje s vlastnostmi surovin – jejich tvary, barevností, chutěmi. Je jako kouzelník, který pomocí jednoduchých triků stvoří zdraví celé rodiny, dá jejím členům pocit pohody, klidu a míru na duši a pozvedne je k vyššímu vědomí. Takovýto dobrý kuchař ovládá všechna kouzla s kombinováním potravin, používáním soli, oleje, koření od sestavení jídelníčku přes jeho uvaření a servírování.

Zásady mají logiku
Pokrm na talíři musí být oku lahodící a chuť probouzející. Mistr kuchař musí umět přizpůsobit ingredience a přípravu pokrmů sezónním změnám. Správně vycítí, jaké nádobí na které jídlo použije, jak pokrm na talíři upraví a nazdobí. Vždyť i špetka koření či kousek oblohy stačí k tomu, aby se změnila energie vycházející z jídla. Samozřejmě, že zdravé a léčivé je pouze jídlo čerstvé, protože svojí energií zvýší naši vitalitu, oproti ohřívaným zbytkům, které ji snižují.
Kuchař též navazuje na odkaz našich předků, pokud respektuje skutečnost, že oheň stál u zrodu civilizace a kultury lidstva - proto nepoužívá k vaření elektřinu, ale pokud je aspoň trochu možné, plynový plamen.
Opravdový mistr vaří vždy s láskou, radostí a klidem v mysli. Výsledkem jeho práce je pak pokrm naplněný harmonií a vyzařující pozitivní energii. Pokud by vařil rozladěný nebo ve stresu, pokrm na talíři by byl horší chuti a kvality.

Kruh se uzavírá
Optimálně má jídlo na talíři uspokojovat všech našich 5 chutí - slané, sladké, hořké, kyselé
a pikantní. Všichni, kdo se jídla účastní, by k němu měli přistupovat s úctou. Podle Kushiho není až tak podstatné, zda před začátkem jídla vyjádří stolovníci vděčnost Bohu a lidem, kteří se na jídle podíleli svoji prací, než se dostalo na stůl – zásadní zůstává malá chvilka ticha a naladění mysli na pokrm tak, aby byl strávníkům ku prospěchu a zdraví. I to přispívá k léčivým účinkům jídla a harmonii v rodině.
Klid hodujících a důkladné žvýkání předloženého pokrmu jsou posledním článkem řetězu, který by měl ty předcházející propojit v duchu slavné Hippokratovy věty: „Nechť Tvá strava je Tvým lékem".

Výzva k zamyšlení
Vaření a jídlo v pojetí Michia Kushiho nám přináší do dnešní doby plné stresu a všemožných problémů VÝZVU k tomu, abychom se alespoň u jídla zastavili a proměnili jej v malý rituál pro radost, zdraví a klid mysli. Když už nic jiného, zařaďme do svých uspěchaných dnů 2 malé pokusy...
Nejprve absolvujme 2-3 dny stravování ve fast foodech, které i u nás vyrostly jako houby po dešti (v USA už je těžší sehnat obyčejnou vodu než coca-colu...). Postavíme se pěkně do fronty, ale nevadí. Vše jde rychle jako na běžícím pásu. Rychle se najíme, vždyť za námi už čekají další. Hlas svého partnera stěží slyšíme, ale můžeme se radovat z toho, že jsme nasyceni. Co na tom, že nám pak může být těžko od žaludku (pokud jsme spokojeni, je to v pořádku ).
A pak si ověřme, že když něco chceme, čas se vždycky najde. Udělejme si čas na vaření i jídlo samotné, vyzkoušejme alespoň pár nových způsobů, které přinesly mnoha lidem úplně jiný pohled na život. Umožnily a umožňují jim, prožívat ho daleko intenzivněji díky výrazně vyššímu přísunu energie, rozhodující pro celkové zdraví. Do ničeho se nenuťme! Ale i malá změna k lepšímu je vždy pozitivní.
Zkusme si dát šanci! S vysokou pravděpodobností zažijeme zázrak, že nám bude prostě „jen" dobře. Je to moc či málo? Rozhodnutí zůstává vždy na nás, byť nad ním musíme přemýšlet a následně i něco vykonat.

(Podle knihy Michia Kushiho a Alexe Jacka Makrobiotikou k dokonalému zdraví, www.svitani.eu)

 Tento tradiční stravovací systém je postaven na zásadách, jejichž platnost a účinnost je ověřena staletími. I my máme nyní možnost ho použít k svému prospěchu. Ať vám všem slouží ke zdraví!

Nora Chvojková

Vařit s dětmi je radost a trošku starost. Aby si neublížily, aby suroviny byly ve správném množství a na správném místě, abychom všichni neměli moc velký hlad, než dílo dovedeme až na talíř...
Jsem přesvědčena, že radost nakonec převládá. Pocit, že můžu hned zjistit a ochutnat výsledek své práce! Pojďte to zkusit s námi!

Bílé lanýžové kuličky

Proč se čokoláda rozpouští

V tomto receptu, stejně jako v některých dalších, budeme rozpouštět čokoládu. Víš vlastně, proč se dá čokoláda rozpustit? Když držíš čokoládu dlouho v rukách za chvíli začne měknout a ty máš pak umazané prsty. To proto, že v ruce čokoládu zahřeješ a ona začne pomalu povolovat a roztékat se. Způsobuje to obsah kakaového másla. Má v podstatě stejné vlastnosti jako máslo, které si mažeš na chleba. Když je studené, je tuhé a špatně se maže, když ho naopak zahřeješ, povolí nebo se začne úplně roztékat. A díky tomu můžeš jednoduše rozpustit čokoládu, nalít ji do formiček a vyrobit si tak vlastní tvary, třeba i kuličky. Bílá čokoláda má stejné vlastnosti, jen se liší od té hnědé tím, že neobsahuje žádné kakao, kakaové máslo však ano. Rozpustíš ji úplně stejně jako tu hnědou.

Ingredience:

• 80 ml smetany ke šlehání
• 200 g bílé čokolády
• 2 lžíce másla
• 1 lžička vanilkového extraktu
• kokos na obalení kuliček
• mandle nebo pistácie

1. Spolu s maminkou rozehřejte smetanu. Opatrně do ní nalámej bílou čokoládu, odstav z plamene a přidej máslo a vanilkový extrakt.
2. Pečlivě metličkou rozmíchej, až se čokoláda rozpustí. Přikryj fólií a odložte do chladu úplně vystydnout. Hmota ztuhne a bude se s ní lépe pracovat. Tuhnutí trvá asi hodinu. Pokud by se ti zdála směs pořád příliš tekutá, dej ji do lednice, tam se to určitě podaří.
3. Jakmile je hmota tuhá, můžeš začít válet kuličky. Pokud máš rád oříšky, můžeš přidat do každé kuličky jednu celou mandli nebo pistáciový oříšek.
4. Na talíř si vysyp strouhaný kokos a každou kuličku v něm obal.
5. Kuličky vydrží asi týden až dva, ale skladuj je pro jistotu v ledničce.

Domácí bulky na hamburger

Jak správně uhníst těsto

V celé kapitole se mluví o hnětení těsta, jako by to bylo docela jednoduché, ale správně uhníst těsto je taky kumšt. Mouka nebo kvasnice bývají často docela fajn kamarádi. Ale někdy se stane, že se mezi ně někdo připlete nebo jim uděláš něco, co se jim nelíbí. To si pak postaví hlavu a odmítají kynout, držet tvar a vůbec dělají různé neplechy. Než začnete s maminkou míchat těsto, zapamatujte si pár základních rad. Pak už vás těsto bude vždycky poslouchat.
1. Droždí a sůl nejsou kamarádi. Míchejte je k mouce vždy odděleně.
2. Když liješ do těsta vodu nebo mléko, nikdy by tě neměly pálit do prstíku. Když bude tekutina moc horká, droždí se spaří a kynutí se nebude konat.
3. Uhníst těsto vyžaduje většinou hodně síly a trpělivosti. Každé těsto v této knížce by se mělo odlepovat od stěn mísy a mělo by být heboučké. Nech pracovat maminku nebo dejte těsto zpracovat do robotu. Udělá to za vás oba a ani se přitom nezapotí.
4. Pokud těsto necháš kynout moc dlouho (většinou déle než hodinu), může překynout a pak se to odrazí na jeho chuti. Překynuté těsto poznáš tak, že přestane růst do kopečka a začne se zase propadávat dolů.

Ingredience na 6 bulek
• 250 g hladké mouky
• 150 ml vody
• 2 lžíce olivového oleje
• 2 lžičky třtinového cukru
• 1 vejce
• 1 lžička soli
• 1/2 balíčku sušeného droždí
• mák nebo sezamová semínka na posypání

5. Všechny sypké ingredience nasyp do nějaké větší misky (nebo do mísy kuchyňského robotu) a lehce promíchej vařečkou.
6. Teď postupně přidáš tekuté suroviny. Už umíš rozbít vajíčko? Pokud ti to ještě moc nejde, popros maminku, abys z těsta nemusel vybírat skořápky. Jestli to ale zvládáš levou zadní, rozklepni vajíčko do malé mističky, pečlivě ho prošlehej vidličkou a potom zhruba polovinu nalij do těsta. Druhou polovinu si zatím nech stranou, budeš ji potřebovat na potírání bulek před pečením.
7. Pak přilij do mísy k sypkým surovinám ještě vodu a olivový olej.
8. Maminka nebo domácí robot těsto zpracuje, až bude hladké, lesklé a příjemné na dotek. Přikryjte mísu utěrkou a nechte těsto zhruba hodinu v teple kynout.
9. Až těsto vyroste, posypte si pracovní plochu moukou a těsto na ni vyklopte. Můžete si pomoct navlhčenou stěrkou.
10. Rozdělte těsto na 6 dílů. Z každého kousku vytvarujte co nejkulatější bulku. Naskládejte je s dostatečnými rozestupy na plech vyložený pečicím papírem. V troubě totiž ještě trochu nabydou, tak ať mají kolem sebe místo.
11. Nech bulky na plechu ještě chviličku růst, jen než se ti rozehřeje trouba na 200 stupňů.
Než bulky vložíš do trouby, každou pečlivě potři rozšlehaným vajíčkem a posyp mákem nebo sezamovými semínky, podle toho, co máš rád.
12. Bulky se pečou asi 15 minut. Nespoléhej se úplně na minutku a po očku je sleduj.
Jakmile budou zlaté, může je maminka vytáhnout a přesunout na mřížku.

Recepty pocházejí z kuchařky Vaříme s dětmi pro děti, Petra Novotná
Vydalo nakladatelství Smart Press, www.smartpress.cz

VAŘÍME S DĚTMI PRO DĚTI
pro maminky a děti od tří do deseti let
Petra Novotná

Vavřín vzešený je vždyzelený 2 až 5 metrů vysoký keř nebo vyšší stromek. Kvete drobnými, žlutými kvítky. Plodem je červenomodrá bobule s jedním olejnatým semenem.

Kdysi tvořil podstatnou část tvrdolistých stromů ve Středomoří. V našich klimatických podmínkách se mu příliš nedaří, proto se k nám dováží. K pěstování jsou nejvhodnější sluneční podmínky bez větru. Snese teplotu do – 10 stupňů celsia.

Hlavní drogou je list, případně olej lisovaný ze zralých plodů.
Bohužel droga jako taková je málo probádaná a zkušenosti s jejím užíváním jsou převážně empirická. Nacházíme zde různé alkaloidy, hořčiny, silice. Olej z plodů obsahuje triglyceridy linolové, palmalitové a laurinové kyseliny.
Listovou drogu je možné podávat při špatném trávení, pro podporu metabolismu i při cukrovce druhého typu ( na inzulinu nezávislé). Zevně pak do protirevmatických koupelí, inhalačně při katarech horních cest dýchacích a průdušek. Vavřínové páry, vedené do ucha pomocí kornoutu, připraveného z tuhého papíru, zlepšují sluch a tlumí tinnitus (zvonění a nepříjemné zvuky v uchu). Olej bývá přísadou protirevmatických mazání.

Pro vnitřní použití připravujeme nálev, a to v poloviční až dvoutřetinové koncentraci. Podáváme po polévkových lžících, v průměru 5 až 8 krát denně.

Aplikace musí být vždy obezřetná, zvláště pak při vnitřním podávání. Při předávkování může dojít k podráždění žaludku a navazujících sliznic. Později přichází stavy zmatenosti a pocity silného rozrušení. Můžeme jej míchat i samostatně do směsí.

Není vhodný pro dlouhodobé podávání a nedoporučuje se těhotným a kojícím ženám.

Ingredience:

300 g špaldové mouky, hrubá mouka (na vysypání formy), máslo (na vymazání formy),

4 vejce

200 ml mléka

100 g medu

4 čajové lžičky prášku do pečiva

100 g rozinek

110 ml oleje

Postup:

Předehřejeme troubu na 180 °C, vymažeme formu na beránka máslem a vysypeme moukou.
Špaldovou mouku dáme do mísy a smícháme ji s práškem do pečiva. Oddělíme žloutky od bílků. Žloutky Rozšleháme do pěny, potom k nim postupně, za stálého míchání přidáme po částech mléko, med a olej.
Do směsi po částech vmícháme mouku s rozmíchaným práškem do pečiva, přidáme rozinky ( ne všechny, část necháme stranou pro vytvoření očíček a čumáčku) a vše důkladně promícháme. Z bílků ušleháme tuhý sníh a opatrně ho vmícháme do těsta. Těstem naplníme formu a pečeme v předehřáté troubě zhruba 35 minut.
Po 30 až 35 minutách pomocí špejle zkontrolujeme, zda je těsto propečené (nechytá se na špejli). Formu s upečeným beránkem obalíme mokrou utěrkou a vyklopíme. Z rozinek, které jsme nechali stranou, vytvoříme očíčka a čumáček. Beránka můžeme pro ozdobu lehce poprášit moučkovým cukrem. Nakonec mu kolem krku uvážeme mašličku.

Budeme potřebovat:

1 chlebíčková veka (nejlépe celozrnná) nebo 6 celozrnných rohlíků
5 vajec
500g libového vepřového
250ml mléka
petrželová nať
nasekané mladé listy kopřivy
sůl dle potřeby
pepř
máslo na vymazání

Postup:

Libové vepřové maso omyjeme, očistíme, nakrájíme na kousky a uvaříme v hrnci s vodou. Po uvaření necháme vychladnout a potom nakrájíme nadrobno. Mezitím oddělíme žloutky od bílků. Veku nebo rohlíky nakrájíme na kostičky a zalijeme mlékem, v němž jsme rozšlehali žloutky, a necháme stát. Kopřivy spaříme, zbavíme je tím jejich žhavosti. Listy kopřiv a petrželovou nať omyjeme a nakrájíme na drobno.
Do směsi pečiva s mlékem a vejci přidáme maso, bylinky, sůl, pepř a důkladně promícháme. Předehřejeme troubu. Ušleháme z bílků tuhý sníh a opatrně ho vmícháme do směsi. Směs rovnoměrně rozložíme na pekáč vymazaný máslem a upečeme v předehřáté troubě dozlatova.

Venisfér

Cesta do vyšší sféry

Červená lahvička podobná barvě krve může pomoci zlepšit naši obranyschopnost. Červená symbolizuje horko. Slovo veni můžeme číst v jednom jazyce jako cévy a ve druhém jako přijít. S Venisférem můžeme totiž přijít do jiné sféry.

Jak si představuji jinou sféru? Je to oblast, kde jsme nebyli, a tak jsme o hodně přicházeli. Nová sféra je výš – je ukotvena nad tím vším starým, co již známe a co nás nudí, nezajímá, a mnohdy i otravuje. Člověk musí stoupat za poznáním vzhůru po stupních poznání, výš a výš. Být s minulými věcmi vyrovnaný a plánovat svými myšlenkami cestu do vyšších sfér. Tam, kde můžeme najít odezvu na naši vibraci, která nás zase popostrčí dál.

Energie

Venisfér pracuje s vyššími frekvencemi, které mají vztah k sedmé čakře, energetickému centru hlavy. Člověk musí najít s každou lahvičkou sféry souznění, aby ji začal užívat. Musí být přesvědčen a intuitivně cítit, že barva lahvičky, květina z etikety a celkový dojem z vibrace lahvičky je právě to, co mu umožní stoupat výš. Byliny Venisféru mají vliv na srdce, cévy, mozek, psychiku, ledviny a játra. Ledviny vyživují mozkovou dřeň a mají vliv na naši inteligenci. Strach, který se pojí k ledvinám, se postupným užíváním Venisféru vytrácí z našeho života. Stejně jako vztek a závist jsou najednou pro nás cizí. Začínáme stoupat po spirále nahoru, jako balon plněný horkým vzduchem, když odhodil svoji zátěž. Najednou se před námi otevírají obzory, které jsme dříve neviděli. Uvědomujeme si sami sebe a to, jak jsme žili, jak žijí ostatní, proč se vůbec zabývají malichernými věcmi a proč nedělají něco velkého, co jim naplní život, a nechápeme, jak někdo může někoho utiskovat a parazitovat na ostatních. Chceme vidět sjednocení, týmovou práci, setkávání a výměnu pozitivních myšlenek, které nás opět obohatí.

Venisfér je energie poznání, diskuse, výměny pozitivních energií a příprava na transformaci do vyšších sfér, cesta k Levaminu. Jednoduše řečeno, naše psychika se zbaví strachu a vzteku, jsme pevnější a máme jasno, co chceme dělat, kam chceme jít a co chceme dokázat. Naše rozhodování začíná být přímé a rychlé. Žasneme nad tím, jak malý impulz stačí ke změně naší psychiky. Jak málo stačí na to, abychom se odrazili ode dna, z bahna, kde již nebylo kyslíku a energie pro naše bytí. Vyšší sféra je pro nás okysličení a tvorba nové krve. Výměna starého za nové. Naše já je silnější, a silnější je i naše obranyschopnost.

Tajemství

Venisfér obsahuje mj. jmelí bílé, bylinu opředenou čarovnou mocí. Jmelí ochraňovalo i před nočními můrami, před bleskem, před pádem do temnot. Používalo se k léčbě epilepsie a jeho ochranný energetický vliv se promítl i do vědeckých poznatků. A vědci doložili, že jmelí je vynikající při degenerativních zánětlivých onemocněních kloubů a jako podpůrná terapie se jeho extrakty využívají při onkologické léčbě. Mnoho výzkumů prokázalo pozitivní vliv na léčbu tumorů a jeho imunostimulační účinky. V mnoha případech je zaznamenáno zlepšení kvality života onkologických pacientů.

Takovou doplňkovou terapii Venisférem je dobré doplnit Gerocelem kapsle – 3x 2 kapsle denně. Ten má mohutný stimulační vliv na ledviny a velmi lehce vychytává těžké kovy, které nás celkově poškozují, zejména ve městech je vysoký obsah těžkých kovů v ovzduší a v zemi. Pro krvetvorbu je tato kombinace víc než vynikající. K úplné dokonalosti tuto dvojici doplníme Cytonikem anebo čajem Tabebuia impetiginosa, zejména při leukemiích. Osvědčená kombinace, která má svoje výsledky. Ale zpět ke jmelí.

U různých tumorů brzdí lektiny jmelí proteinovou syntézu a povzbuzují odumírání rakovinotvorných buněk, čímž se zpomaluje růst tumoru. V této činnosti, a zejména v boji proti nádorům mozku, ve Venisféru ještě významně pomáhá kurkuma zedoaria. Rostlina s překrásnými květy jako z jiné planety a s potvrzeným vztahem k nádorům mozku. Její kamarádkou je zde kurkuma dlouhá, která se též užívá při onkologickém onemocnění. Kromě toho jmelí zvyšuje koncentraci důležitých obranných látek a celkově tak posiluje imunitní systém.

Připomeňme si jednu studii, kde 46 pacientek s rakovinou prsu v pokročilém stadiu bylo ošetřováno chemoterapií. Dodatečně obdržely injekčně roztok s extraktem z listů jmelí, nebo placebo. Počínaje druhým chemoterapeutickým cyklem se lišily hodnoty imunitních rozborů u obou skupin. U pacientek, které obdržely plné léčivo, zůstaly hodnoty od toho okamžiku stejné. Tyto pacientky hodnotily kvalitu svého života mnohem pozitivněji než pacientky s placebem.

Rozhodně stojí za to Venisfér užívat v každém případě. Ještě větší studie se jmelím vypovídá o skutečnosti, že rostliny dokážou léčit a zkvalitňovat život, tak proč bychom na ně, jako na součást naší přírody a našeho života, měli zapomenout? Obsáhlá prospektivní epidemiologická studie s 10 226 pacienty s rakovinou žaludku, střev nebo prsů potvrdila klinicky relevantní prodloužení délky života o 40 % oproti 8475 pacientům, kteří žádné léčivo neužívali. V lidovém léčitelství se jmelí užívá při epilepsii, dávivém kašli, astmatu, záchvatech závrati, průjmu, choleře, bušení srdce, nervozitě a poruchách krevního oběhu.

Vždy je velmi zajímavé sledovat toho, kdo užívá Venisfér, jak roste jeho vnitřní já. Většina lidí neví, že psychika je spojena s funkcí orgánů, a naopak. Lidi se nezajímají o zdraví a ani nevědí, že jejich život by mohl mít jinou kvalitu. Někdy si člověk nechce koupit Venisfér, protože je pro něj drahý, ale koupí si porci hranolků, jídlo v rychlém občerstvení a neví, že za tytéž peníze, když si koupí svoji lahvičku číslo 7, může změnit mnoho ve svém životě. Člověk vždy musí začít sám u sebe, a to se každému nezamlouvá, protože každý si myslí, že je „bůh“ a ti ostatní musí být pod ním. Když jsme pod nánosem energie choroby nebo pouze pod nánosem negativní energie, nikdo se nedokáže vidět shora, a to je ten problém. Díky Venisféru vystoupáme výš, a pak se zpětně uvidíme. Určitě mi dáte za pravdu, že to, co bylo, už byste zpět nechtěli.

autor: Vladimír Ďurina

uveřejněno v časopise Sféra, vydání 06/2010