Diochi vyrábí ryze české přípravky propagující zdravý životní styl. Zjistěte, jak nahlížíme na vaše zdraví.
V dnešní moderní době jsou lidé zaměřeni hlavně na budoucnost. Neustále řeší, co nového, co dalšího si do svého života mají pořídit. Neustále řeší, co dalšího je čeká, co dalšího mají udělat. Myslí na to, co je čeká zítra, co musí udělat příští týden, co zařídit další měsíc, kdy zaplatit další splátku apod. Ve firmách zase hledí na budoucí výsledky, na plnění plánu dalšího čtvrtletí, na zisk v příštím roce, na nové zákazníky atd. atd. Neustálé přemýšlení o budoucnosti je velmi vyčerpávající. I toto je jedna z příčin stresu. Neustálý pohled do budoucna člověku neumožňuje se na chvíli zastavit, spočinout a udělat si důležitou přestávku. To vede k tomu, že lidé neumí odpočívat a velmi tak vysilují celý svůj organismus.
Silné ulpívání na budoucnosti tak moc zaměstnává mysl člověka, že si jen velmi málo uvědomuje přítomnost. Umění žít tzv. TADY A TEĎ tak ovládá jen opravdu malá skupina lidí. A přeci vše, co člověk má, je jen „to tady a teď". Nic jiného není. Minulost již byla a budoucnost ještě nenastala. Takže celý život se odehrává právě v tomto okamžiku. Ale protože většina lidí v tomto okamžiku soustředí svoji pozornost k budoucnosti, okrádají se tím o vlastní život.
Je důležité, aby si člověk uvědomil, že vše v přírodě, a tedy i samotný člověk, funguje v nějaké posloupnosti. Nic nevzniká náhodně, najednou, bez příčiny. Již na základní škole nás učili o zákonu „akce a reakce". Vše, co se právě děje, je reakcí na něco, co bylo před tím. A tato reakce se zase stává příčinou toho, co se stane poté. Proto současný okamžik vždy leží mezi okamžikem minulým a okamžikem budoucím.
Podíváte-li se na zákon akce a reakce nebo chcete-li zákon příčiny a následku z pohledu Feng Shui a Čínské kosmologie, pak si uvědomíte, že vše v přírodě má své souvislosti. Každá věc navazuje na věc předchozí a každá situace budoucí navazuje na situaci současnou. Jde tedy o návaznosti mezi minulostí, přítomností a budoucností. Feng Shui tomuto fenoménu říká „Osa člověka". Tato osa ukazuje postup člověka v životě. Každý tak přichází z minulosti do přítomnosti, a z té vychází do budoucnosti. To znamená, že vaše přítomnost stojí na vaší minulosti a vaše budoucnost se odvíjí od vaší přítomnosti.
Schopnost návaznosti, tj. umět navazovat na to, co se stalo v minulosti, přináší člověku velmi silnou energii. Když si představíte, že vše, co je dnes, je výsledkem minulosti, pak si uvědomíte, že veškeré současné bohatství pochází z minulosti. Tj., minulost vytvořila veškeré bohatství. Minulost vám dává toto celé bohatství do vínku a nabízí vám, abyste je využili. Umění stavět na bohatství minulosti je staré tisíce let. Svoji moc i slávu postavily na tomto umění velké říše, velcí panovníci ale také majitelé bohatých firem. Neustálé navazování na minulost se nazývá tradice. Síla tradic je neoddiskutovatelná. Čím delší tradice jsou, tím pevnější základnu pro další rozvoj poskytují. Sílu tradic totiž tvoří energie času.
Dnešní svět většinou tradice odmítá, zavrhuje. Považuje je za něco překonaného, starého, v současné době již nepoužitelného. Je to dáno právě tím velkým soustředěním na budoucnost. Lidé si ale vůbec neuvědomují, že se tak dobrovolně zbavují síly a bohatství všeho, čeho bylo v minulosti dosaženo. Začínají tedy své aktivity od nuly, z ničeho. Začínají vše v přítomnosti, bez jakékoliv návaznosti na minulost. Od té se naopak snaží co nejvíce distancovat. Je to vidět na současné krizi rodiny. Mladí lidé se snaží v životě osamostatnit, a navíc se co nejvíce odlišit od života svých rodičů (pozor, nezaměňovat s „institucí mama-hotel", která je dána leností, a ne snahou navazovat na rodiče). Pokud jste rodiče a máte již větší děti, asi ze zkušenosti dobře víte, jak „milují", když se jim snažíte poradit.
Podobně se pak lidé vyvíjejí i v profesním životě. Mají pocit, že na vše musí přijít sami. Zde jim bohužel velmi silně nahrává současné vzdělávání a celosvětový trend vedoucí k individualismu. Vše je pod heslem: „to musíš dokázat sám", „ty na to máš", „musíš se prosadit", „buď originální" apod. Lidé pak hledají ve všem novou a originální cestu. To však znamená, že vše musí vymýšlet úplně od začátku. Toto vymýšlení je velmi vyčerpávající a má i neblahé účinky na zdraví. Navíc vyvolává stres - a to časový (nestihnu to včas vymyslet, někdo to vymyslí dříve než já apod.) a stres ze selhání (já to nesvedu).
Jak jsme již uvedli na začátku, nic nevzniká samo od sebe. Vše se vyvíjí díky zákonu akce a reakce. Tedy vše nové musí pocházet z minulého. Proto by se člověk měl naučit navazovat své činy a aktivity na to, co bylo vytvořeno v minulosti. Má to dvě obrovské výhody:
Pokud svoji současnou činnost postavím na minulé činnosti, pak stačí „jen něco" přidat a tím vzniká automaticky něco nového. Tj., nemusíte vymyslet vše od nuly, ale jen něčím navážete na minulé a máte hned „to" nové. Síly minulosti a tradice využívají silné a bohaté společnosti. Určitě znáte např. reklamu Plzeňského Prazdroje, který neustále vyzdvihuje fakt, že toto pivo vaří již od 19. století. Podobně svůj úspěch staví Becherovka. Ve světě je to např. Coca-Cola, výrobci drahých vín či lihovin, potravin apod. Velmi dobře tuto taktiku využíval Apple, který každý nový výrobek navázal na výrobek předchozí a „jen ho o něco" zlepšil (např. iPhonů je již 6. řada). Podobně slaví úspěchy i velké automobilky.
Pokud tedy chcete vytvářet něco nového, vždy využijte síly minulosti. Podívejte se, kdo a jak něco podobného řešil před vámi. V době internetu máte neomezené přístupy k informacím. Můžete je získávat z celého světa. Chcete-li založit novou firmu, nevymýšlejte sami, co a jak udělat. Podívejte se, jak vznikaly a jak fungují podobné firmy jinde ve světě. Podívejte se, jakým způsobem tvoří svůj úspěch. Vše, čeho můžete využít, využijte. To, co použijete, pak obohaťte o své znalosti a hned máte novou firmu na světě. Stejně tak s novým výrobkem nebo novou službou. Navíc se pak můžete s navázáním této tradice chlubit a použít ji jako podporu pro kvalitu své činnosti. Pokud chcete vyrábět např. nové víno, pak můžete uvést, že pochází z oblasti, kde se víno pěstuje již stovky let a pochází odtud ty a ty známé značky vín. Již jen tímto navázáním vytvoříte silnou důvěru u svých zákazníků. Budou totiž hned vědět, jak nastavit svá očekávání. Hned se v jejich mysli jasně profiluje váš výrobek. Pokud byste jen řekli: „máme nové víno", každý by asi byl dosti skeptický k tomu, o jaké víno asi jde. Nikdo by si nebyl schopen vytvořit dobrou představu.
Pokud plánujete nějakou svoji cestu, i zde je velmi dobré si najít tradici, na kterou chcete navázat. Ta tradice vám hned jasně určí, jak by vaše cesta měla vypadat. Vy si ji pak jen upravíte podle vlastních potřeb. Chcete-li se stát např. dobrým učitelem, trenérem či koučem, můžete vycházet ze silné tradice Jana Amose Komenského. Chcete-li se stát např. velkým skladatelem, můžete navázat na tradici Antonína Dvořáka. Určete si, na co chcete navazovat. Uvidíte sami, že hned budete mít jasněji v tom, co a jak dál dělat.
Síla tradic je obrovská. Rychlá a moderní doba je nevyužívá. Pokud chcete uspět a nevyčerpávat při tom svoji energii, využívejte ji. Jak v soukromí, tak ve své profesi. Uvidíte, o kolik více energie získáte. Jak se vše najednou zjednoduší, projasní. Vaše aktivity navázané na tradici budou velmi silné a úspěšnější, než když je budete stavět na zelené louce.
Skořicovník je statný tropický strom, dorůstající do výšky i přes 10 metrů, s listy zelenými, vonnými, poněkud užšími a delšími než u skořicovníku cejlonského. Kůru má drsnou, rozpukanou, popelavě šedou. Květy jsou drobné, žlutavé, nenápadně a vytvářejí vrcholičnatě svazečky a řídká, latnatá aroma. Sbírají se těšně po odkvětu, suší se a na trh přicházejí jako tzv. kassiový květ. Někdy se skořicovník pěstuje v podobě většího keře.
Pěstuje se v Cejlonu, v Číně, na Jávě, Sumatře a v dalších tropických oblastech.
Hlavním předmětem sběru je kůra. Můžeme sbírat již ve třetím roce, výjimečně i ve druhém roce, avšak nejkvalitnější materiál poskytují stromy nebo keře osmileté až starší.
Nejdůležitější obsahovou látkou skořicové kůry je silice, která obsahuje aldehyd kyseliny skořicové, phellandrin a eugenol. Dále ve skořici nacházíme třísloviny, pryskyřice a bezdusíkaté extraktivní látky nejednotné povahy, slizy a další látky.
Skořice je silným prostředkem desinfekčním, s poměrně širokým antibiotickým spektrem. Zlepšuje trávení, odstraňuje nadýmání a k tomu se pojící flatulenci. Skořice je pokládána za jeden z nejdůležitějších léků ayurvédy, staroindického tradičního léčebného směru. Také čínské lékařské školy si skořice neobyčejně vážily, protože se o ní traduje, že vyrovnává harmonii elementů jang a jin. Znám je i poměrně výrazný účinek protiprůjmový.
Ze skořice lze přirozeně připravovat nálev nebo odvar, ale my dáváme zásadně přednost tinktuře, která je lékárenský běžně dostupná. Průměrné dávkování činí 4 krát denně 20 až 5 kapek.
Podávání skořice nemá vážnější kontraindikace, s ohledem na poměrně silně působící silici však nedoporučujeme dlouhodobé pravidelné užívání, zvláště u velkých dávek.
Skořicová tinktura je součástí lékárenský běžně dostupné složené chinové tinktury, spolu s tinkturou hořcovou a pomerančovou. Mimořádně podporuje chuť k jídlu a zlepšuje trávení i látkovou výměnu.
Celostní medicína, mnoho léčitelských a filozofických směrů považuje uzdravení za vyšší proces zahrnující nejen nenávratný odchod zdravotních problémů, ale i nádherný pocit ze života, ze sebe a ze všech okolo. Zahrnuje přirozený rozvoj osobnosti a kreativity, přijetí svých darů a vloh. Propojení s jednotou všeho, pochopení, svobodu i naprostou ztrátu vážnosti, strachu, nejistoty, pocitu stažení a nutnosti mít pořád nějaký názor – když ne svůj, tak zastávat alespoň cizí. Uzdravující proces umožňuje přímé propojení s realitou, s pravdou. Není přenosný. Takový člověk se konečně uvolní a dovolí životu přijmout jeho hru. Dovolí Stvořiteli, aby se do nás mohl bezhlavě zamilovat. S lehkostí se podvolí a přestane mít zoufalou snahu mít život a vše, co se děje pod kontrolou. S vnitřním úsměvem odloží haldu znalostí a soudů, zvyklostí i domněnek. Začíná se rozhodovat nikoliv na základě rozumu, nýbrž svých pocitů. Začíná se s nimi propojovat a uvědomovat si, že není jiné pravdy toho okamžiku. Začíná jim/sobě důvěřovat a řídit se jimi. Přestává dělat kompromisy a zřetelně vnímá, co je pro něj i celek dobré, a co nikoliv. A hlavně: Začne to dobré, ba to nejlepší, přímo vyžadovat. Pro sebe i další. Ihned a stále.
Uzdravení je nejen nenávratný odchod zdravotních problémů, ale i nádherný pocit ze života a ze sebe.
Uzdravující se člověk ztrácí potřebu jakýchkoliv mistrů, rádců a náboženství. Samovolně ztrácí zlozvyky. Mnozí lidé přestávají pít alkohol, jíst sladké, maso, někdy i jíst. Cokoliv. Nepotřebují lékaře, zdravotnictví ani různá pojištění. Dostanou odvahu vytáhnout kotvy a rozvinout plachty. Nestarat se o cíl. Ani o výsledky své práce. Dokonce ani v roli terapeuta. To vyžaduje velkou dávku uvědomění a rozpuštění ješitnosti. To je stav skutečného zdraví! Takový člověk se stává divochem v tom nejlepším slova smyslu. Citlivým, emočně inteligentním, propojeným s životem. Pochopí, že život je hra a věčná inovace, svoboda. Že jsme jeho nástrojem, že není Boha mimo nás… Cítí potřebu se radovat a nehledat dále smysl života, neboť mu konečně došlo, že Život smyslu nemá! Značně se mu uleví a ušetřenou energii bezprostředně věnuje svému okolí. Připustí, že posvátnou povinností každého člověka je býti rebelem! Mohl bych pokračovat a pokračovat a plýtvat slovy a vaším časem… Mám za to, že jste pochopili, o čem mluvím. Spíš pocítili.
K takovému uzdravování často dochází i v mé ordinaci… Proces je vždy na straně nemocného. Já, či jakýkoliv jiný terapeut hraje roli průvodce, poradce, zprostředkovatele. První krok k uzdravení udělá sám trpící. Rozhodne se. Sai Baba kdysi řekl: „Uděláš-li jeden krok k Bohu, On již k tobě udělá deset. A dělá to hlavně skrze lidi.“
Posvátnou povinností každého člověka je být rebelem.
Používám autopatii, konstituční homeopatii a slova. Řídím se citem i vědomostmi. Jako podporu pak ayurvédský systém, byliny čínské tradiční medicíny, něco z Amazónie, Sibiře a samozřejmě naše kytičky. Rád používám osvědčené harmonické směsi včetně produktů Diochi. Taktéž symptomatické informační léky včetně homeopatik. Jsem divoch v bílých gatích. Nesloužím žádnému systému, profesnímu sdružení ani firmě. Chcete příběh? Tady je. Jeden z mnoha a mnoha…
Píše mi mladá paní. Jsem v osmém týdnu těhotenství a holčička se v děloze vzpříčila: „Nechci podstoupit císařský řez. Existuje nějaké homeopatikum?“ Odepsal jsem okamžitě: „Ano. Jistě. Pulsatilla 200. Vezměte 3 kuličky a bude vše v pořádku.“ (Pulsatilla je homeopatická informace z koniklece, která posiluje samostatnost a rozpouští strach z opuštění). Za asi 4 dny mi paní napsala: „Děkuji! Malá je již hlavičkou dolů. Ale tu Pulsatillu jsem nestačila sehnat…“ Takovéto „zázraky“ jsou naprosto běžné. Pokud si to ovšem připustíme. My, lékaři i vy. Co si nepřipustíme, to se nestane. Přestaňme si tedy dokola zakazovat a zakazovat. Tvořit hranice a limity. Hrajme si více. Život není řízen z centra. Centrum neexistuje! To je úleva, což? Neexistuje ani konec. Ani začátek. Pusťte ty nesmysly z hlavy.
Čas a vaše tělo jsou jediné věci, které vám skutečně patří.
Pokud váš krevní tlak je kontrolován farmaky ve fyziologických mezích, získáváte čas. Když vás vrtulník převeze do kardiocentra, kde vám rozpustí sraženinu v srdeční cévě, získáte čas… nic víc. Čas a vaše tělo jsou jediné „věci“, které vám skutečně patří. A čas jest přítomný okamžik. Ten máte plně k dispozici…
Na 6 porcí budeme potřebovat (příprava 45minut):
chlazené listové těsto nebo těsto na pizzu
150g čerstvého zeleného chřestu
2 vejce
bylinková sůl
150g lučiny nebo čerstvého kozího sýru
100g niva nebo gorgonzola
čerstvě mletý pepř
jakékoliv ořechy, které máte rádi
Těstem vyložíme vhodnou zapékací nádobu, rozšleháme vejce s lučinou, osolíme a opepříme. Do vzniklého krému můžeme přidat i část jemně nadrobeného plísňového sýra. Chřest seřízneme a konce lehce oloupeme. Chřest rozprostřeme na těsto a přelijeme připraveným krémem. Ozdobíme kousky zbylého sýra a posypeme oříšky a vložíme do předehřáté trouby a pečeme při 180 stupňů po dobu 30 minut.
Je dvouletá až vytrvalá lehce ochlupená rostlina o výšce 30-120 centimetrů. Má pětičetné listy posazené na řapících s vroubkovanými laloky a fialovorůžovými květy. Kvete od června do října. Plody tvoří rozpadavý diskovitý útvar. Dnešní název malva se vyskytoval již v antice. Je odvozen z řeckého moloché, malaché. Souvisí to se slovem malassó, což značí změkčuji, obměkčuji. Tato vlastnost je daná obsahem slizu v rostlině. Druhové jméno sylvestris jí dal botanik Linné nevhodně, protože v lese roste rostlina zřídka. Karel Veliký nařídil pěstování slézu v klášterech.
Rozšíření: Sléz je u nás rostlinou zcela běžnou zejména na rumištích, u cest, na lesních mýtinách, podél plotů a na suchých místech.
Obsahové látky: Květy obsahují mnoho slizovitých látek, fenolové kyseliny, flavonoidy, antokyanové glykosidové barvivo malvin, listy pak trochu tříslovin, silici a ocytocinovou látku.
Opalujete se rádi a slyšíte ze všech stran, že byste mohli dostat rakovinu kůže? Vědci objevili virus vyvolávající sice vzácný, ale velmi nebezpečný typ rakoviny kůže, který postihuje především starší lidi s narušeným imunitním systémem.
Výskyt tohoto druhu rakoviny v posledních letech rychle stoupá. Jde o závažné onemocnění, protože buňky nádoru se mohou rychle šířit tělem a zakládat další, druhotné nádory. Genetické analýzy prokázaly, že se v nádorech vyskytuje virus ze skupiny polyomavirů. Tento typ virů byl objeven poměrně nedávno a byl dáván do souvislosti především se záněty močových cest a zápaly plic. Teď se zdá, že nákaza tímto virem může vyvolat i nebezpečné nádorové bujení.
Síla rostlin
Unikátní rostlinou, jež má potvrzené účinky brzdění růstu buněk rakoviny kůže, je Maytenus ilicifolia. Když už se budete slunit, prozradím vám, že tato rostlina má silné antioxidační účinky srovnatelné s vitaminem C. Slunění způsobuje stárnutí kůže, protože při něm vzniká určité množství volných radikálů, které stárnutí urychlují.
Maytenus ilicifolia ale neumí jen pomáhat chránit před slunečními paprsky. Celkově vás vzpruží. Jedná se totiž o silné tonikum a afrodiziakum. Pro ženy má o to větší význam, že je plná fytoestrogenů a pomáhá omlazovat jejich organismus. Po slunění doporučuji krém s ozonem (ozonovou kosmetiku) vhodný zejména, když to přeženete a trochu si připálíte kůži. Ozon zarudlou pokožku rychle zahojí a aktivní kyslík ji oživí.
Nebojte se opalování, v malé míře je prospěšné!
Díky němu vzniká v těle vitamin D, který má mnoho ochranných účinků. Tak například bylo zjištěno, že ochraňuje muže proti rakovině prostaty. Je důležitý pro pevné kosti a chrání proti křivici. Ukazuje se, že jeho nedostatek má vážnější a širší důsledky. Většina tkání buněk v lidském těle má receptory pro vitamin D, naprosto nezbytný pro celkové zdraví. Podle vědců z bostonské univerzity ovlivňuje nejméně 200 genů včetně těch, které mají vliv na buněčné rozmnožování, diferenciaci a umírání buněk.
Současná průměrná denní spotřeba Američanů je 230 jednotek (IU) vitaminu D denně, potřebná dávka je ale 1500 až 2000 IU denně. Kanadští lékaři dokonce oficiálně doporučili těhotným ženám, aby zvýšily denní konzumaci vitaminu D na 2000 jednotek. Vitamin D je rozpustný v tucích. Lze ho získat slunečním zářením, přesněji působením jeho ultrafialové složky, nebo v potravě. Ultrafialové paprsky působí na provitamin uložený v hlubších vrstvách kůže, ten se změní na vitamin a vstřebá se. V potravě je vitamin D obsažen v rybím tuku, sardinkách, slanečcích, tuňáku, lososu a také v mléce a mléčných výrobcích.
Předávkování vitaminem D se dostavuje až po každodenní konzumaci 20 000 jednotek po delší dobu, čehož je poměrně obtížné dosáhnout. Projevuje se nadměrnou žízní, nevolností, svěděním kůže, zvracením. Před časem tým vědců z amerického Harvardu uveřejnil první výsledky dlouhodobého výzkumu vztahu roztroušené sklerózy a nedostatku vitaminu D. Výzkum zahrnoval sedm milionů krevních vzorků vojenského personálu. Ukázal, že u lidí s krví obsahující dostatek vitaminu D byla v průběhu sledovaných dvanácti let o více než šedesát procent nižší pravděpodobnost výskytu roztroušené sklerózy. Podařilo se dokázat, že existuje souvislost mezi nízkým obsahem vitaminu D a roztroušenou sklerózou, nepodařilo se však určit, co bylo příčinou a co následkem. Zda nízká hladina vitaminu D napomáhá k roztroušené skleróze, nebo zda lidé v důsledku této nemoci mají málo vitaminu D.
Vědci také prokázali význam vitaminu D v boji proti infekčním chorobám, zejména TBC. Zjistili, že dojde-li k nákaze tuberkulózou, receptory v imunitním systému (makrofágy) stimulují přeměnu cirkulujícího vitaminu D do jeho aktivní formy. Má-li ho člověk dost, vytvoří vitamin D peptidy, které bacil TBC zničí. Jsou přesvědčeni, že podobný scénář existuje i u jiných infekčních chorob.
Takže na závěr můžeme jen říci – užijte si léto!
autor: Vladimír Ďurina
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 07/2011
Slunečnice roční je velmi statná jednoletá rostlina, z čeledi hvězdicovitých, dorůstající až do výšky 2,5 metru. Můžeme ji nacházet v přechodu léta do podzimu, a to od srpna do října.
Hlavním předmětem sběru je semeno, potřebné k výrobě oleje, které obsahuje kolem 45% oleje, bílkovin, glyceridů, sterolu, fodfolipoidů a organických kyselin, známé jako citronová, vinná nebo chlorogenová.
Slunečnicový olej je vážený především pro vysoký podíl nenasycených mastných kyselin, zvláště linoleové a olejové.
Květ slunečnice snižuje horečku, zlepšuje trávení a snižuje pocení. Dále byly prokázána podpora a stimulace jaterní činnosti.
Při zevní aplikaci pomáhá léčit kožní infekce, záněty a různá zapaření.
Nebyly zjištěny žádné nežádoucí účinky a proto je slunečnice vhodná k podávání i těhotným a kojícím ženám.
Slzy na pavučině Života pokukovaly jedna po druhé.
Nebyly stejné a dobře to věděly.
"Jsme krásnější!" myslely si slzy Radosti.
"Tryskaly jsme z hlubin, nejsme povrchní!" utěšovaly se slzy Smutku.
A Duše člověka, ve které sídlí oba prameny, už o nich neměla zdání.
Netušila, jak velké tajemství nosí v sobě samé; malý kompas života,
kterého střelka ukazuje a hledá směr "Dobrý člověk".
Eva Ova
Smil písečný je vytrvalá bylina vysoká 10 - 40 cm s úzkými krátkými listy . V mládí je rostlina ochlupená. Stonek je hodně listnatý a na vrcholu má mnoho kulovitých květů s víceřadým zákrovem. Plody jsou nažky. Má zlatožluté až lehce oranžové květy. Pojmenování získala z řeckého helios - slunce a chrysos - žlutý, jakou má barvu květů. Přívlastek erenarius - písečný což vyplývá z místa stanovišť jejího výskytu. Ve středověku byla velmi vyhledávanou rostlinou na žloutenky a kožní vyrážky.
Rozšíření: roste na velmi slunných písečných půdách a suchých kamenitých svazích od nížin až po vrchoviny.
Obsahové látky: obsahuje hořčiny, třísloviny, ftalidy, karotenoidní a flavonoidní barvivo helichrysin a kumarinový derivát herniarin, deriváty kumarinu, glykosidy naringeninu, kempferolu a apigeninu. Silice obsahuje nerol, pineny, furfurol, linalol a antibakteriální a antivirové organické kyseliny - kávová a ursulová. Rostlina je plná flavonoidů. Za spazmolytické působení jsou odpovědné flavonoidy. Přítomný naringeninglykosid a podobné látky mají spazmolitický vliv na hladké svalstvo a dělohu podobně jako papaverin z máku setého.
Obchodní podmínky Reklamační řád Reklamační protokol
Copyright © 2018 DIOCHI SPOL. S R.O, Žampiónová 2, 104 00 Praha 10 - Pitkovice, Česká Republika, Česká republika