Regenerace ve sféře Diochi

Jestřabina je trvalka, dorůstající do výšky i přes jeden metr, s vícehlavým odenkem a tuhou, přímou a nevětvenou lodyhou. Listy jsou lichozpeřené, krátce řapíkaté, tvořené čtyř až osmijařmými lístky, jenž jsou podlouhle eleptické nebo kopinaté. Plodem jsou lusky.

 Má ráda tepolo a vlhko, což jí z českých oblastí poskytuje například jižní Morava nebo část Polabí. Většinou se pak pěstuje jako krmivo.

Cílem sběru je kvetoucí nať, sbíraná během léta, nejlépe odpoledne kolem čtrnácté hodiny. Ojediněle se sbírají i plody po jejich dozrání, což bývá většinou v srpnu.

V semenech se nachází alkaloid peganin a také látka, zvaná galegin. V naťové droze se vyskytují flavonový glykosid galuteolin, aminokyseliny, saponiny, sacharidy, hořčiny, třísloviny a další účinné látky.

Jestřabina se používá jako podpůrný prostředek pro zvýšení tvorby mateřského mléka. Snižuje také hladinu krevního cukru u diabetu II. Typu, při kterém nemocný musí aplikovat inzulín a kromě toho také působí močopudně.

Obvyklou a vlastně jedinou lékovou formou je nálev, pčipravený běžným způsobem.

Účinek samotné jestřabiny jako takový je praktický slabý, a proto se používá, míchá v různých směsích. Jako podpůrný přípravek pro tvorbu mléka se míchá např. s fenyklem nebo s borůvkou nebo fazolovými listy.

Jetel luční je trvalka s krátce stoupavými lodyhami, typickými červenavými nebo bílými květy a charakteristickým trojlístkem. Plodem jsou lusky.

Je to hodně rozšířená bylina luk a pastvin, v současnosti převážně pěstovaná. Používaná také jako droga z jetele plazivého, nověji zvaného jalo jetelovec plazivý.
Předmětem sběru u jetelu jsou květní hlávky červeného i bílého jetele, ale pokud možno raději volíme hlávky červené.

Obsahuje třísloviny, glykosidy, flavonoidy, barviv, fenolické látky, pryskyřice, tanin, pratol a pratensol, což jsou flavonové substance, a silice.
Jetel se využívá hlavně při průjmových onemocnění, při bronchitidě, revmatismu, při oteklých lymfatických žlázách a při cukrovce. Zevně se používá jako kožní dezinfekci a ke koupelím.

Nejběžnější formou pro podávání jetele je nálev, zhotovený běžným postupem.

Nemá žádné výrazné nežádoucí účinky ani kontraindikace a je možné ji volně kombinovat. Například jako dobré složení se osvědčilo v kombinaci s mátou, fenyklem, mateřídouškou nebo tymiánem. Jako metabolikum ji kombinujeme zejména s kořenem a listem pampelišky.

Upozorňujeme ovšem, že jetele roste okolo dvaceti druhů a ne všechny mají terapeutické účinky.

Motto: „Cpát se může směle, kdo jí bděle."

Věděli jste, že na světě existuje asi 100 hlavních výživových směrů? Vegetariánství, veganství, makrobiotika, stravování podle krevních skupin, protizánětlivá dieta, populární paleo dieta, raw food stravování, ketogenní dieta, stravování podle glykemických indexů, stravování podle tradiční čínské medicíny...
Jak je možné, že všechny hlavní výživové směry svým způsobem fungují, mají své skalní stoupence, propagující celebrity, úspěchy? Přitom si jednotlivé směry velmi často odporují.
Jedna skupina radí: „Jezte pravidelně každé 2 až 3 hodiny." A druhá zase hlásá: „Stačí jíst dvakrát denně, nebo radši nejezte téměř vůbec, postěte se..." Jedni doporučují: „Zajistěte si dostatek bílkovin!" A další zase kontrují: „Pozor, bílkoviny zakyselují organismus! Omezte je!"

Tolik protichůdných názorů. A přece to funguje. Jak je to možné?

Tuto záhadu vysvětlují dvě slova. Všímavé jedení!
Představme si třeba pana Nováka. Sedí si v křesle, v televizi sleduje svůj oblíbený sportovní přenos, oči má přilepené k obrazovce a rukou náměsíčně občas hrábne do misky, cosi z ní vyloví, donese k ústům a nepřítomně spolkne. Pan Novák ani moc netuší, jestli to, co chroupe, je slané, sladké, hořké. Prostě žvýká a polyká. Do toho sem tam vykřikne na děti, aby byly zticha, protože v jejich lomozu zaniká hlas sportovního komentátora.
Pan Novák se pohybuje a jí jako náměsíčník. Bezhlavě, nevšímavě, nepozorně.
Rozdíl mezi náměsíčným jedením a všímavým jedením spočívá v tom, že při všímavém jedení jsme plně přítomni u jídla a všech jeho darů. Chuti, vůně, barev, tvarů.

Naše kultura přeceňuje význam toho, CO jíme. Je food-centered, zaměřená na aminokyseliny, éčka, vitamíny, minerály. Zapomínáme, že stejně důležité je, JAK jíme to, co jíme.
Vědci z Oregon Research Institutu, Center for Family and Adolescent Research a University of New Mexico provedli zajímavý experiment. Po dobu šesti týdnů pracovali dvě hodiny týdně se skupinou obézních klientů, které učili všímavému jedení. Jaký byl výsledek jejich snahy? Klienti významně zlepšili svoji schopnost počínat si všímavě a zvýšila se jejich schopnost krotit se v jedení. A teď pozor! Statisticky významně se snížila jejich hmotnost! Došlo ke snížení projevů deprese. Šokující je, že u klientů došlo ke snížení C-reaktivního proteinu (CRP), který je indikátorem zánětu či infekce v těle. Došlo ke snížení prozánětlivého stavu organismu. Vše bylo publikováno pod názvem Pilot study: Mindful Eating and Living (MEAL): Weight, eating behavior, and psychological outcomes associated with a mindfulness-based intervention for people with obesity.

I další výzkumy dosvědčují, že to, JAK jíme, významně ovlivňuje naše tělo a mysl.
Arnold Schwarzenegger, nejúspěšnější kulturista historie, sedminásobný Mr. Olympia, guvernér státu Kalifornie, klade mladým kulturistům s oblibou na srdce, že trénink v posilovně je mnohem účinnější, pokud si u něj netelefonují s kamarádkou, nečtou noviny, nepřemýšlí o nesmyslech. Zdůrazňuje, že k fenomenálním sportovním výsledkům mu dopomohlo plné soustředění na prováděný cvik. Prociťování a prožívání procvičovaného svalu, nikoli bezduché tahání železa.

Tělo je velmi vnímavé ke kvalitě všímavosti, pozornosti, kterou mu věnujeme. A reaguje na ni téměř zázračně. Dáme-li tělu všímavou péči, začne rozkvétat. Uzdravovat se. Těšit se ze života. Plnit se vitalitou.
Bohužel většinu života s tělem zacházíme nepozorně. Nevšímavě. Je to pro nás jen jakýsi kufr či stroj, který musí sloužit našim vymyšleným potřebám a zájmům.
Všímat si ho začneme, až když onemocní, vypoví službu. A i tam velmi často místo všímavé péče přijde ze strany lékařů dloubání, rýpání, bodání, řezání.

VŠÍMAVÉ JEDENÍ – nejúčinnější nástroj nejrůznějších diet a stravovacích směrů.
Stejný pan Novák z našeho příkladu se stane třeba makrobiotikem. Co začne dělat? No, vyrazí na internet a pročte si deset webů s tématem makrobiotiky. Manželka mu dá několik knih pojednávajících o makrobiotice. Pan Novák si jednu přečte, zbytek prolistuje. Začne svým kamarádům nemakrobiotikům povídat o výhodách makrobiotiky. Přesvědčovat je. Diskutovat o makrobiotice. Obhajovat svůj výživový směr. Pozornost pana Nováka bude plně vázána k novému výživovému směru. Ke studiu, vaření, nakupování, obhajobě.
A bude mu to fungovat!
Známí, kteří pana Nováka potkají, ho budou chválit: „Jak krásně vypadáš, kolik si shodil kilo, vypadáš tak čile..."
Fungovat to bude až do okamžiku, kdy se dříve nová makrobiotika stane pro pana Nováka rutinou. Kdy se opět stane náměsíčníkem. Tentokrát makrobiotickým.

TO NAŠE VŠÍMAVOST ZAŘÍDÍ, ŽE DIETA FUNGUJE!

Jak jíst všímavě?
• RYBA
Pro nácvik jsou skvělé ryby. S kostmi. Taková ryba plná drobných kostiček nás nutí jíst opravdu všímavě a pozorně. Člověk si ani nepopovídá se spolustolovníky.
Puding či dort se zapečeným prstýnkem poslouží obdobně.
• KOUSÁNÍ
Málo se o tom mluví, ale proces trávení začíná již v ústech. Čím lépe, důkladněji a pozorněji stravu pokoušeme, tím víc prospějeme celému trávicímu procesu. Kolikrát tedy kousnout? Dvacet- až třicetkrát by měla být norma všímavého jedení. Kdo si troufne na víc, může kousnout do sousta tolikrát, kolik je mu let.
• ZPOMALIT
Zpomalení je vůbec královskou technikou rozvoje všímavosti. Zpomalme proto i proces jedení. Můžeme třeba donést polévku na lžíci do úst, pak lžíci položit do talíře a plně se soustředit na kousání (ano!) polévky. Následně lžíci opět uchopit, nabrat polévku, donést do úst, odložit lžíci...

K čemu dojde? Zpomalení vnese do vašeho života přímo revoluční proměny!

a) Začnete si lépe uvědomovat i jemné a skryté chutě jídla. V důsledku omezíte spotřebu stolní soli a pepře. Kdo nevnímá základní chuť jídla, ten do talíře vyklopí půl solničky. Aby alespoň něco zaznamenal. Když omezíte spotřebu kuchyňské soli, prospějete svému vysokému krevnímu tlaku. Benefit jako hrom!

b) Sníte toho méně. Hormon leptin zodpovídá za náš pocit sytosti. Když se najíme, vyloučí se do krve leptin, který dává mozku pokyn: „Tukové rezervy jsou naplněny, už jsi sytý. Ukonči oběd!" To leptin zastaví chuť k jídlu a příjem potravy. Leptin byl, mimochodem, objeven docela nedávno – v roce 1994. Bohužel leptin se vylučuje s jistým zpožděním. Proto si častokrát nacpeme žaludek, zhltneme během minuty polévku, knedlíky i palačinku, přidáme si a ještě čenicháme po kuchyni, protože „máme hlad". Problém je, že jsme to všechno snědli během chviličky. A leptin nestačil zareagovat. Nestačil doputovat do mozku a způsobit pocit sytosti. Pokud prodloužíme dobu příjmu potravin z „minuty" třeba na půlhodinu, zažijeme pocit sytosti. Omezíme přídavky, sladké tečky, něco malého ještě na závěr. A shodíme nadbytečná kila. Uspěchané stolování vede k přejídání.

• JÍST VŠEMI SMYSLY
Když se bavíme o jídle, máme na mysli především chutě daného pokrmu. Jenže do hry nám vstupují i další smysly!
Kdo z nás třeba pět minut pouze čichal a užíval si vůně polévky?
Kdo z nás třeba pět minut pouze koukal na jídlo a pozoroval jeho barvy, páru, strukturu?
Kdo z nás třeba pět minut zkoumal rukama bramborovou kaši? Nebo uvařenou čočku? (Toto cvičení nedoporučuji do restaurace.)
Kdo z nás třeba pět minut zkoumal zvuky jídla? Ano! Zvuky! Výrobci potravin si dávají patentovat kupříkladu křupnutí oplatky. Nebo zasyčení otevírané lahvičky s nápojem!

Věnujme 5 minut prozkoumání jednotlivých smyslových kanálů (zrak, vůně, chuť, dotek, zvuk) a potřebujeme 25 minut na jeden chod.

Je to moc času?
• Získáte to nejúčinnější ze všech diet a výživových směrů!
• Začnete jíst přesně tolik, kolik vaše tělo doopravdy potřebuje (a to bez nudného počítání kalorií nebo stálého měření bazálního metabolismu).
• Zharmonizujete si trávení, což se týká zejména obtíží způsobených stresem, hněvem, strachem.
• A v neposlední řadě se osvobodíte od věčných diet.

Jinan dvoulaločný je dvoudomý strom, údajně poslední žijící fosilie. Dorůstá běžně pětatřicetimetrové výšky. Má šedou borku, dlouze řapíkaté listy s plochou čepelí, většinou se dvě, a laloky, na bázi s klínovitě vějířnatou žilnatinou.

V současnosti se jinan vyskytuje pouze pěstovaný. Můžeme jej najít například v Riegerových sadech nebo Lobkowitzké zahradě v Praze, na Mendelově náměstí v Brně nebo v parku ve Strážnici. V České republice je řazen mezi vzácné druhy.

Předmětem sběru je list, sbíraný na jaře a v časném létě, nejlépe kolem čtrnácté hodiny. V době plné zralosti se někdy sbírá i plod.

Jinan je doslova přeplněn nejrůznějšími flavonoidy, dále v ní nacházíme terpenické laktony, organické kyseliny, fenolické látky, karotenoidní barviva, sacharidy a další látky. V semenech byly navíc zjištěny glyceridy, steroly a estery.

Podporuje především rozšíření cév, zvláště v hlavě, takže je vynikajícím preventivním prostředkem proti náhlým příhodám mozkovým, ale i proti infarktu myokardu. Nečekaně příznivé účinky byly zjištěny při náhle vznikající hluchotě, při poruchách paměti, při závratích, otocích mozku i při Alzheimerově chorobě. Výborně pomáhá při ischemii (nedokrvení) dolních končetin, ale i jako srdeční antiarytmikum. Má rovněž vynikající účinky protialergické, zejména při astmatu. Kromě toho mají výtažky z listů i semene široké antibiotické spektrum.

Z listů je možné připravovat nálev nebo krátkodobě vařený odvar, ovšem na základě našich zkušeností dáváme jednoznačně přednost tinktuře, která se dávkuje ženám 2 až 3 krát denně po 20 kapkách, mužům pak 2 až 3 krát denně po 25 kapkách.

Používáme především na urychlení doléčení po mozkové příhodě, kde by podle našich zkušeností měla být jinanová droga základem této terapie.

Nežádoucí účinky nebyly zjištěny a nejsou známy ani kontraindikace použití této drogy.

Jitrocel kopinatý je trvalá bylinka s krátkým kořenem a růžicí přizemních listů, ze které vyrůstá několik stvolů. Listy jsou celokrajné, typicky kopinaté. Listy příbuzného druhu jitrocele většího mají kulatější tvar. Malé žlutobílé květy nacházíme ve válcovitém klásku, který je u jitrocele většího statnější.

Oba druhy jitrocelů patří mezi hojně rozšířené plevele, ale často i pěstované byliny.

Předmětem sběru je především list, sbíraný od května do srpna, nejlépe kolem čtrnácté hodiny. Stále se ovšem sbírá i semeno. Droga obsahuje především glykosid aukubin, flavonoidy, enzymy, sliz, třísloviny, pektiny, saponin, vitamín C, kyselinu křemičitou, soli vápníku a draslíku a další.

Úspěšně tlumí kašel a má protizánětlivé účinky. Čerstvá droga  a zvláště jitrocelová šťáva jsou významnými léčivy, doporučovanými při vředové chorobě žaludku a dvanácterníku a současně špatně fungujícím trávicím procesu. Méně často se v těchto případech indikuje sušená droga. Jelikož působí také jako antibiotikum, je používaná i při vředové chorobě tlustého střeva a dokonce i při Crohnově nemoci.

Semeno jitrocele snižuje hladinu krevního cukru, léčí žaludek a játra, mírně stimuluje krvetvorbu a účinně upravuje peristaltiku tlustého střeva při zácpě.

Nejčastější formou podávání je nálev, ale osvědčil se i jako bylinný balzám. Velmi vhodným přípravkem, zejména pro děti, je jitrocelový sirup. Jitrocelová šťáva léčí žaludeční vředy i ušní záněty. Dávkování je u odvaru až 4 sklenice denně, u sirupu 2 až 5 čajových lžiček denně, u  šťávy 3 až 8 polévkových lžic denně.

Jitrocel můžeme kombinovat s mnoha bylinkami. Osvědčila se kombinace s mateřídouškou, dobromyslí, proskurníkem, pelyňkem, kmínem, fenyklem, listem podbělu, ale také zemědýmem. Nemá žádné toxické účinky a nehrozí ani předávkování. Je vhodní i k dlouhodobému podávání.

Jmelí bílé (Viscum album L.) patří do čeledi rostlin jmelovitých (Viscaceae Batsch). Rod jmelí zahrnuje asi 100 druhů rostlin, které se vyskytují hlavně v tropech Afriky a Austrálie. Ve střední Evropě se setkáváme s jediným zástupcem rodu Viscum, jmelím bílým.

Popis: Jmelí je poloparazitická rostlina, která hostiteli odebírá roztoky minerálních látek a částečně snad i asimiláty, ale závažně hostitele nepoškozuje. Namísto kořenů jsou zde vyvinuty savé orgány – haustoria, která prorůstají kůrou hostitelského stromu, napojují se na jeho cévní systém a odebírají mu roztoky minerálních látek. Živiny si však jmelí převážně vytváří samo vlastní fotosyntézou (proto není parazitem, ale pouze poloparazitem). Roste v korunách jehličnatých i listnatých stromů. Podle hostitelů lze jmelí zařadit do tří poddruhů, které je ovšem těžké bezpečně rozeznat. Jedná se o jmelí bílé pravé (Viscum album subsp. album), které roste na dvouděložných dřevinách (např. lípa, topol, jabloň, akát, javor, jeřáb, vrba, bříza, meruňka, hloh, dub aj.). Dalším poddruhem je jmelí bílé borovicové (Viscum album subsp. austriacum), které roste na borovici a smrku ztepilém. Posledním poddruhem je jmelí bílé jedlové (Viscum album subsp. abietis), které roste na jedli. Lékařsky se všechny poddruhy považují za rovnocenné. Z nevětveného kmínku vyrůstají pravidelně větvičky, které se snadno lámou. Při pohledu zdálky vypadá jmelí jako zelená koule o průměru až jeden metr. Jmelí má celokrajné, neopadavé a kožovité listy kopisťovitého tvaru. Kvete nenápadně, květy jsou drobné, jednopohlavní. Jmelí je rostlina dvoudomá (samčí a samičí květy jsou na různých rostlinách). Samčí květy intenzivně voní. Plodem je bílá nepravá bobule velikosti hrachu, která po rozemnutí silně lepí. Jmelí rozšiřují především drozdovití ptáci. Semena, která prošla zažívacím traktem ptáků, klíčí dříve.

Od silné lepivosti jmelí je také odvozeno jeho latinské rodové jméno, neboť latinské slovo viscosus znamená viskózní neboli lepkavý. A protože album znamená bílý, bývalo také někdy jmelí nazýváno bílým lepidlem. A skutečně se v některých zemích ze jmelí vyrábí silně lepivá pryskyřice, která bývá nabízena např. pod názvy Viscinum nebo Viscin a která se dříve používala např. k přípravě lepu na chytání ptáků.

Rozšíření: Jmelí bílé roste na stromech celé jižní a střední Evropy a v Asii. Najdeme ho na stromech listnatých, zvláště na topolech, jabloních, lípách a javorech, ale i jehličnatých (jedle a borovice).

Obsahové látky: Obsahové látky jmelí jsou stále předmětem výzkumu. Obsahuje viskotoxin, tyramin, cholin a acetylcholin, histamin, různé pryskyřičné alkoholy, kardiostaticky účinnou bílkovinovou složku histonového charakteru, kyselinu oleanolovou a aminomáslovou, dále saponiny a flavonidy. Různé odrůdy jmelí obsahují velmi rozdílná množství účinných látek, která během vegetace podléhají velkým výkyvům.

Historie: Jmelí užívali lidé při obřadech, magii i léčení od nejstarších dob. Podle Plinia jmelí sbírali Galové v noci před úplňkem na počátku roku, který připadal na náš listopad. Kněz nejprve přivedl ke stromu se jmelím dva za nohy svázané býky. Ty obětoval a jmelí odsekl zlatým srpem. Ve starověku se jmelí používalo jako protijed, proti uřknutí a uhranutí duchy z podsvětí, ale také jako lék na ženskou neplodnost. Ve starověkém Římě se jmelí užívalo při Saturnáliích

Kakost smrdutý je letnička, vysoká 20 až 40 cm. Žláznatě chlupatá lodyha vyrůstá z tlustého oddenku a má zduřelá, obvykle nachově zbarvená kolínka, jejichž rozemnutí vyvolává nepříjemný zápach. Listy jsou složeny do tří až pěti řapíkatých lístků, které jsou jednoduše nebo i dvakrát zpeřené a hluboce rozeklané. Květní plátky jsou růžově fialové. Stopky rozvinutých květů se na noc a před deštěm ohýbají dolů.

Kakost je rumištní, křovištní a lesní rostlina, která má ráda vlhko a stín.

Sbírá se hlavně kvetoucí nať od června do září, někdy se ke sběru přidává i kořen.

Obsahuje silice, hořčiny, třísloviny, pryskyřice, organické kyseliny, geraniovou červeň a další účinné látky.

Kvetoucí nať používáme při hematurii neboli objevení se krve v moči, proti zevnímu i vnitřnímu krvácení a proti průjmu, zejména krvavému. Drogu můžeme aplikovat při vykašlávání krve, při chronických střevních zánětech a také jako kloktadlo. Pitná kůra se osvědčuje při močovém písku a kaméncích a při nejrůznějších chorobách ledvin.

Rozdrcený čerstvý nebo horkou vodou navlhčený sušený kakost účinně léčí ušní záněty, obličejové otoky související se zubními problémy, nervové záněty, například trojklanného nebo sedacího nervu. Obklady a omývání se dají použít na nehojící se rány.

Při neplodnosti se doporučuje kakostový čaj, který se pije po doušcích v denním množství 250 ml a 350 ml. Velmi pravděpodobný se zdá být i protinádorový účinek kakostu.
Vždy dáváme přednost užití rostliny čerstvé před sušenou, protože sušením výrazně klesá obsah účinných látek. Pro čajovou formu je vhodný nálev.

Kakost není toxický, ale pro jeho aroma doručujeme dávkování v menších dávkách. Dá se použít i samostatně, ale vhodnější je podávání ve směsích.

Na ovesné karbanátky budeme potřebovat:

1 čtvrtlitrový hrnek ovesných vloček
1-2 vejce
2 cibule
1 stroužek česneku
špetka majoránky
jemná strouhanka za huštění
sůl
mletý pepř
přepuštěné máslo

Postup:

Ovesné vločky zalijeme hrnkem vody a necháme několik hodin změknout. Vločky povaříme v přiměřeném množství osolené vody a necháme vychladnout. Do chladného vločkového základu přidáme vejce, drobně nasekanou a osmaženou cibulku, rozetřený česnek, špetku majoránky, pepře a dle chuti osolíme. Je-li směs příliš řídká, zahustíme ji přidáním jemné strouhanky. V dlani tvarujeme malé ploché placičky ve tvaru karbanátků a osmažíme je z obou stran na pánvi. Karbanátky z ovesných vloček podáváme s vařeným bramborem, bramborovou kaší nebo jako doplněk salátového talíře. Pokud někdo namítá, že mu v ovesném karbanátku chybí maso, může si při přípravě do základu kousek uzeniny nebo vařeného masa přidat.

KARDAMOMOVÁ SILICE
Kardamom (Elettaria cardamomum) se pro své blahodárné účinky využívá už mnoho tisíc let. Pochází z Indie, odtud se rozšířil do Číny a ve 4. století př. n. l. byl dovezen do Řecka. Je jedním z nejstarších a nejznámějších olejů. Původně se kardamovník vyskytoval v tzv. Kardamomových horách při jihozápadním pobřeží Indie.

„Všeobecně posilující účinek kardamomu spočívá v jeho schopnosti posilovat energii čchi sleziny – slinivky, hlavního orgánu odpovědného za přeměnu potravy a nápojů v čchi a krev. Kdykoli nedostatečnost slezinné čchi vyvolá letargii, nechuť k jídlu a zastavení stolice, lze doporučit kardamomové silice.“

Gabriel Mojay: Aromaterapie pro léčení duše

Dnes se pěstuje také v Guatemale, na Srí Lance a v Tanzanii. Od středověku se dovážela semena do našich zemí pod názvem rajská zrna, pro jejich schopnost potírat vnitřní neduhy. Zajímavé je jeho řecké pojmenování καρδιά = srdce + τέλειος = bezvadný, tj. bezvadné koření v chorobách srdečních. V Přední Indii nazývají tuto rostlinu Elletari. O kardamomu se můžeme dočíst ve starých herbářích, citujme alespoň Mathioliho herbář: „Cardamomi aneb rajská zrna jsou k užívání dobrá těm, s nimiž třesení srdce, omdlévání a závrať zápasí…“ Kardamom jako podpůrný prostředek využívá už mnoho tisíc let tradiční čínská medicína i ájurvéda. Doporučoval ho i Hippokrates.

Kardamomová silice je také nedílnou součástí parfémářského průmyslu a v parfémech udává střední tón.

Jak poznáme kardamovník?
Kardamovník je rostlina podobná rákosu, dorůstající do výšky až tři metry. Má protáhlé listy, malé žluté květy s růžovým až fialovým okrajem a malé světle žluté plody. Květy kardamomu jsou podobného složení jako květy zázvoru a náleží do společné čeledi rostlin zázvorovitých (zingiberaceae). Plody obsahují červenohnědá vejčitá semena, která se jako koření drtí na prášek nebo ponechávají vcelku. Semena jsou zdrojem silice. Rostlina kvete a plodí pouze v oblasti tropů, neboť vyžaduje vysokou vlhkost, teplotu minimálně 22 °C a nadmořskou výšku mezi 700 až 1500 m n. m. V mírném pásmu se dá pěstovat ve skleníku pro své zajímavé listy.

Vlastnosti kardamomové silice
Kardamomová silice je jako většina silic z koření horké a suché povahy. Má harmonizující a vyrovnávající účinky, což znamená, že kardamomový olej je vhodný i pro začátečníky. Tradičně se silice z kardamomu používala a používá hlavně při zažívacích potížích. V indické Materia Medica je olej uveden jako účinný prostředek proti nevolnosti.

ZPŮSOB ZÍSKÁVÁNÍ SILICE: Parní destilací ze semen. Ze 30 kg sušených semen se získá 1 kg bezbarvé silice.
AROMA: Teplé, exotické, kořeněné, sladké, balzámové
POVAHA (dle teploty a vlhkosti): Teplá a suchá
PŘEVLÁDAJÍCÍ ENERGIE (dle čínského pentagramu): ZEMĚ – slinivka, slezina
Hlavní obsahové látky a terapeutické vlastnosti
Cardamomová silice obsahuje převážně terpenické estery (alfa-terpinyl acetát 40 %), terpenické oxidy (1,8-cineol 30 %), linalyl acetát (6 %), limonen, borneol, pinen, mircen, citral, linalol, sabinen a další.
Vzhledem k velkému množství 1,8-cineolu má podle odborných studií inhibiční účinek proti množení bakterií a virů. Další průběžné studie prokazují účinnost 1,8-cineolu na snížení bronchiálního astmatu (PumMed 2004). Silice také vykazovala silnou antibakteriální aktivitu proti mikroorganismům Staphylococcus aureus, Bacillus cereus, Escherichia coli a Salmonella (Journal of Science 2008). U borneolu, nedílné složky silice, bylo prokázáno, že je velmi efektivní antagonista acetylcholinu (Cabo a kol. 1986), a je možné, že je to právě borneol, který má účinek proti zvracení a nevolnosti (J. Buckle 2008).

Kardamom se užívá především při trávicích potížích, proti plynatosti,břišním křečím a zvracení. Také usnadňuje vykašlávání (ředí hlen) a působí antibakteriálně, takže je vhodný i při infekcích dýchacího systému. Usnadňuje odvodnění a tok lymfy. Silice z kardamomu podporuje, na rozdíl od ostatních horkých silic, kromě tvorby noradrenalinu také tvorbu serotoninu, a proto působí především jako vyrovnávající a harmonizační prostředek. Zklidňuje při vnitřním neklidu, nervozitě, žaludečních a trávicích neurózách a nespavosti, ale zároveň dodává energii a odvahu k novým začátkům. Posiluje koncentraci, proto je vhodný jako podpora při studiu nebo při zkouškách, prezentacích apod. Jeho teplé aroma přináší pocit přijetí, jistoty, stability a zakořenění. Používá se tedy při práci s tématem „uzemnění“, bezpečné existence v hmotném světě.
Silici lze použít k ošetření ran a kožní a nehtové plísně.

Tenké střevo je jedním z nejdůležitějších orgánů. Stěny tenkého střeva mají mimořádně složitou strukturu, z jedné buňky střevní sliznice vyrůstá až čtyři tisíce mikroklků a dohromady tvoří hustý kartáčový lem. Jsou velmi důležité při vstřebávání potravy, neboť na tom záleží, jak bude naše stravy využita. V každém mikroklku je i lymfatická uzlinka.

Pokud jíme převážně moučnou stravu, tyto mikroklky si prostě „zalepíme“ a výživa pro organismus je téměř nulová.

Je to totéž, jako když máme kartáč, který je plný nečistot, a tudíž nedokáže plnit svoji funkci. Tenké střevo funguje na podobném principu.

Pokud je „náš kartáč“ v podobě tenkého střeva čistý, do mikroklků propadne strava, která je využita, a my máme živiny pro běžný život. Je to na každém z nás.
Neznamená to však, že si občas rohlík nebo kousek kvalitního pečiva nemůžeme dát, ale je třeba mít na paměti, jak bílé pečivo a pšeničná mouka funguje. Dříve se používala pouze divoce rostoucí pšenice špalda. Dnes se převážně používá vyšlechtěná pšenice, která nechytá žádné plísně a má vysoký výnos, nicméně tato pšenice má 5x více lepku, než náš organismus dokáže zpracovat.

„Co mám tedy snídat?“

Jsme opět u kaší a polévek, které jsou, a to mi věřte, jen otázkou zvyku a priorit.
Pokud snídáme ovesné kaše či zeleninové polévky, prospíváme tenkému střevu, ale důležité jsou i pro slezinu, která je z pohledu TČM jedním z nejdůležitějších orgánů, neboť nás zásobuje energií.
A na stavu a kvalitě sleziny záleží, jak se budeme cítit. Když sníme potravu, žaludek ji rozmělní a slezina se „dojde podívat“, co se jí hodí. Pak tuto stravu využije a s pomocí tenkého střeva zpracuje pro naši energii a pošle nahoru k plicím, které ji okysličí a srdíčko obarví na červeno a ve formě krve pošle do cév, aby vyživovala organismus.

Slezina z pohledu TČM je element Země a aby Země (tenké střevo) mohla plodit, potřebuje k tomu suchou půdu a teplo.

Pokud jíme stravu tvořící vlhko (jogurty, hodně syrové zeleniny a ovoce, sladké, smažené) a do toho neustále o něčem přemítáme, tak věřte, že si zaděláváme na problémy nejen s trávením, ale i pocitem těžkých nohou, únavou, průjmy.
Bývá to začátek začarovaného kruhu, který mnohdy může vést ke Crohnově chorobě nebo ulcerózní kolitidě. Pokud slezina (tenké střevo) nezvládá, pak vlhko, které se v ní tvoří, padá dolů.

Žaludkem rozložená potrava postupuje pomocí jeho funkce řízení sestupu přes vrátník dolů do tenkého střeva, jež je jí naplňováno – to je tzv. příjem a naplňování se. Ve střevě potrava zůstává po delší dobu a dále je trávena, přeměňuje se na vyživující esenci, potřebnou pro život a chod organismu; proto se mluví o proměňování věcí. Řídí vylučování, řídí oddělování čistého od kalného.
Pojem „čisté“, jak už víme, označuje jemné esenciální látky, produkty trávení poskytující výživu pro organismus, zatímco „kalné“ znamená nestrávené a pro tělo již nepotřebné zbytky stravy, které z něho odcházejí. Tenké střevo při rozkládání potravy současně provádí i její transformaci, třídění, takže jeho činností vznikají tři základní produkty – esence požité stravy a tekutin, nepotřebné zbytky tuhé stravy a odpadové zbytky tekutin. Esence, čili čisté, je dopravována pomocí čchi sleziny do plic a srdce, a odtud včleněna do krve se roztéká po těle; nespotřebovaná strava a tekutiny, čili kalné, klesají (s podporou čchi žaludku) dolů, přičemž tuhý odpad vstupuje do tlustého střeva a odchází přes konečník ven, zatímco tekutý odpad se za pomoci čchi trojitého zářiče a ledvin shromažďuje v močovém měchýři a odtud je vylučován v podobě moči.

5 zásad, aby se tenkému střevu dobře žilo

1. Tenké střevo i srdce nejvíce ničí mléčné výrobky, výjimku tvoří pouze zákysy.
2. Velmi prospívá zvýšená konzumace ryb, mořských řas.
3. Přímo léčivě působí na očistu cév, srdce i tenkého střeva zeleninové polévky (ne vývary z masa!) ze sezonní zeleniny, nejlépe kořenové.
4.  Zvýšit konzumaci česneku a cibule.
5. Denně zařadit alespoň jednu porci zeleninového salátu místo porce běžného jídla.

Jelikož tenké střevo se významnou mírou podílí i na metabolismu tekutin v těle, čínská medicína mu přisuzuje úlohu „řízení tělesných tekutin“. Tato funkce vedle vstřebávání vodní esence v sobě zahrnuje i podíl tenkého střeva na tvorbě moči a její dopravy do močového měchýře. K tomu je totiž nutné transformační působení tenkého střeva, díky němuž se tekutiny dostávají do měchýře. Z uvedených spojitostí vyplývá, že funkční poruchy v činnosti tenkého střeva mohou vedle zažívacích obtíží, jako jsou kručení v břiše, bolesti břicha, průjmy apod., způsobit i různé poruchy močení – snížení tvorby moči, její zrudnutí, bolestivé močení, krev v moči atd. Proto je na to v léčbě pamatováno například zásadami: „aby byla napravena stolice, je třeba napravit močení“ anebo „léčit průjem, a přitom nenapravit močení – to není jeho léčba“.

Tenké střevo pomáhá řídit oddělování čistého od kalného
Oddělování řídí slezina, ale děje se to v tenkém střevě, tenké střevo pouze pomáhá, slezina analyzuje a rozhoduje. Tenké střevo má vztah ke dvěma orgánům: tlusté střevo a močový měchýř, s nimi má příslušnost do jednoho klubu, do tlustého střeva a do močového měchýře posílá odpad. Čisté prostřednictvím sleziny stoupá nahoru do plic a srdce a odtud včleněna do krve stéká po těle. Stává se z toho Gu Qi.

Tenké střevo také úzce spolupracuje se srdíčkem, které je velmi yangové, a tudíž má tendenci se přehřívat. Zde tenké střevo funguje jako přepouštěcí ventil. Když se srdíčko, ať již z důvodu emocí nebo horka, přehřeje, je to proto, že akupunkturní dráha srdce je nejkratší, má pouze 9 bodů. Když je srdce přeplněné, nezvládá to, nemá to kam uložit, na pomoc si zavolá tenké střevo, a to si to tam uloží.
Zánět močových cest a různé urologické potíže nesouvisí nezbytně pouze s nastydnutím a většinou tuto nepříjemnou zkušenost mají nervózní lidé, kteří mají rozrušené nespavé srdce.
Proto srdce přebytky pošle do tenkého střeva, které to následně posílá do tlustého střeva, močového měchýře a vzniká infekční zánět.

Jak si můžeme pomoci bylinnou léčbou?

Jednou z nejlepších bylin na tenké střevo je lnice květel, málo využívaná a nedoceněná bylina. Je to velká škoda, neboť ovlivňuje činnost a funkci sliznic, což v našem případě znamená pozitivní ovlivňování tenkého střeva. Bylina také velmi pomůže při úpravě ledvin a jater, při žlučníkových potížích včetně záchvatu a i při kolikách různé etiologie, protože působí jako spasmolytikum. Při sběru je nutné sbírat nať od patnácti cm výše, protože spodní část bývá značně znečištěna. Také se využívá proti lámavosti cév.

Diochi nás hýčká! Pro naše tenké i tlusté střevo je připraven výkonný pomocník. Vyčistí naše zanešené "trubky" ode všech nečistot i možných parazitů. Nastartuje ozdravné procesy organizmu. Pomůže od dlouhodobých únav.

Víte, kdo je to? KORUNNÍ KRÁL celého systému Regenerace ve Sféře s číslem 1 - INTOCEL

Pohlaďte své tenké střevo báječným jídlem

Fazolový guláš s dýní hokaido
Ingredience:
olej, dýně hokaido, jarní cibulka, mrkev, petržel, pórek, sůl, majoránka
Na oleji orestujeme bílou část cibulky, přidáme na kostičky nakrájenou dýni, na kolečka mrkev, petržel a pórek, osolíme, přidáme majoránku a zalijeme cca 1dcl vody. Nakonec přidáme uvařené fazole (bílé, červené), můžeme ochutit bazalkou, zelenou částí jarní cibulky, tymiánem a petrželovou natí.

Polévka z červené čočky
Ingredience:
červená čočka, brambory, mrkev, celer, petržel, špetka majoránky, slunečnicový olej (nebo jiný tuk – nemusí být)
Oloupané nakrájené brambory, mrkev, celer, petržel a čočku s troškou oleje vaříme do měkka a rozmixujeme, přidáme majoránku, česnek, sůl. Podáváme s opečeným rohlíkem nebo chlebem. Výhodou červené čočky je její dobrá stravitelnost a také rychlá příprava.

Těstovinový salát s cizrnou a krůtím masem
Ingredience:
těstoviny, krůtí maso, cizrna, mrkev, zelí, pórek, brokolice, hlíva ústřičná, jarní cibulka, uvařená cizrna
Zálivka: tofunéza smíchaná s nastrouhanou kvašenou okurkou a lžičkou hořčice
Na oleji orestujeme cibulku, maso, přidáme hlívu ústřičnou, zelí, brokolici, kolečka pórku a nudličky mrkve. Podlijeme trochou vody a dusíme do měkka. Smícháme s cizrnou a těstovinami, doplníme zálivkou.

Rýže se slzovkou a broskvemi
Ingredience:
rýže, slzovka, rýžové mléko, banán, ořechy, broskve nebo meruňky, skořice, med
Rýži zalijeme vodou, přidáme na kousky pokrájené ořechy, rýžové mléko a vaříme 40 minut. Přidáme nakrájený banán a vaříme dalších 5 minut. Slzovku zalijeme 1 hrnkem vody a vaříme 35 až 40 min, až je měkká, ale ne rozvařená, poté vodu slijeme. Rýži dáme na talíř, posypeme slzovkou, skořicí, přidáme zavařené broskve nebo meruňky a pokapeme medem.

Jáhly s dušenou mrkví a vepřovým
Ingredience:
jáhly, vepřová kýta, olej, cibule, mrkev, bazalka, petrželka, sůl
Jáhly několikrát spaříme horkou vodou a pečlivě vodu scedíme (jinak budou hořké). Na 1 díl jáhel dáme 2 díly studené vody, osolíme a na mírném ohni necháme vodu vyvařit. Na oleji zpěníme drobně nakrájenou cibuli. Přidáme na tenká kolečka nakrájenou mrkev, lehce podlijeme vodou a dusíme několik minut do měkka. Smícháme s hotovými jáhlami, okořeníme bazalkou a nasekanou petrželovou natí. Na oleji orestujeme na kousky nakrájenou vepřovou kýtu, osolíme a dusíme do měkka. Jako přílohu podáváme jáhly.

KAŠEL

Kašel je obranný mechanismus našeho těla na podkladě reflexu. Organismus se jím snaží očistit dýchací cesty od cizorodých látek nebo sekretů či cizích těles. K usnadnění kašle přispívá fyziologická funkce dýchacího epitelu (buněk, které vystýlají dýchací cesty), a to tvorba hlenu a kmitání řasinkového epitelu směrem ven z dýchacích cest. Kašel rozeznáváme akutní (trvá do 3 týdnů), subakutní (3–8 týdnů) a chronický (déle než 8 týdnů). Dále jej můžeme dělit na produktivní (s vykašláváním hlenů nebo hlenohnisavých sekretů) a neproduktivní (většinou dráždivý, suchý). Jiným hlediskem může být to, zda je kašel trvalý, nebo záchvatovitý. Na každý pád, kašel trvající více než 8 týdnů je nutné vyšetřit!

Příčiny akutního kašle

• Virová infekce (kromě kašle jsou přítomny i výtok z nosu, obstrukce, horečka, slzení)

• Bakteriální infekce (bronchitida, bronchopneumonie, tracheitida, pertuse – záškrt)

• Alergie (otok sliznic – často vede ke dráždění ke kašli)

• Cizorodé látky (vdechnutí cizích těles, dráždivých plynů, přítomnost parazitů)

• Srdeční selhávání

• Tlak na dýchací cesty zvenčí (nádory, metastázy, zvětšené uzliny mezihrudí, aneurysma aorty, zvětšená štítná žláza, jícen)

• Mimoplicní příčiny (onemocnění pohrudnice – záněty, pneumothorax – splasknutí plíce z různých příčin, onemocnění hlavy – chronické záněty vedlejších dutin nosních, onemocnění břicha – distenze – roztažení žaludku nebo tlustého střeva)

• Volní kašel (hysterie, zlozvyk – někdo pokašlává, zejména pokud je nervózní před určitou situací nebo činností)

Pomoc při akutním kašli

(podle příčiny onemocnění)

• Virový kašel – Baktevir, Deviral, Astofresh, Rosa, Prunella, Wendita, Achyrocline

• Bakteriální – Baktevir, Deviral, Astofresh, Gerocel kapsle

• Akutní astmatický záchvat – Astofresh (ve spreji)

• Alergický podklad – celková detoxikace organismu, posílení detoxikačních orgánů – Diocel, Biominerál, Detoxin, Gerocel kapsle, Deviral (odstranění infekčních ložisek z tkání, snižování alergické pohotovosti organismu)

• Vdechnutí cizorodých látek – pozor na akutní příhodu – akutní dušení (poskytnout první pomoc, volat lékaře); dále detoxikace dýchacích cest podle závažnosti postižení plic – čaje: Rosa, Achyrocline, Wendita, Prunella, popřípadě podle vytestování kapky

• Srdeční selhání – kašel kolem půlnoci, narůžovělé sputum – přítomny stopy krve – vždy k lékaři; druhotně posilujeme srdce (Venisfér, Rosa, Aloysie, Achyrocline)

• Nádorová onemocnění – kašel nereaguje na akutní léčbu, přetrvává. U kašle chronického je vždy nutné vyšetření. Léčba podpůrná – podle vytestování nejvhodnějšího preparátu s protirakovinnými účinky (Sagradin, Venisfér, Gerocel, Cytonic, Uncaria, Lapacho, Achyrocline, Smilax, Citrus), nutnost dlouhodobé detoxikace a posilování organismu a imunitního systému

Subakutní kašel

Většinou je postinfekční. Nutná je detoxikace podle příčiny. Použijeme preparáty vytestované pomocí EAV, Oberonu, kineziologicky a podobně. Preparáty použijeme stejné jako u akutního nebo chronického kašle (viz dále).

Chronický kašel

Z 95 % je způsoben níže uvedenými příčinami:

• Chronická rinosinusitida (trvalé zatékání do nosohltanu, popotahování, snaha odkašlat)

• Astma (kašel má 57 % astmatiků) • Refluxní choroba jícnu

• Chronická bronchitida, CHOPN (chronická obstrukční pulmonální nemoc)

• Bronchiektazie (rozšíření průdušek, často přítomnost infekčních ložisek, sekret se uvolňuje v závislosti na poloze a dráždí ke kašli)

• Užívání léků na hypertenzi (ACE-inhibitory – po vysazení mizí do 3 týdnů)

Z 5 % je přítomno:

• Bronchogenní karcinom

• Levostranné srdeční selhání

• Sarkoidóza (autoimunitní onemocnění)

• Aspirace (vdechnutí – při hltanové dysfunkci po cévních mozkových příhodách a podobně)

• Psychogenní kašel Pomoc při chronickém kašli (léčit základní onemocnění) • Rhinosinusitis – odstranění infekčních ložisek (Sagradin, Deviral), odstranění chronických zánětů – (Gerocel kapsle), infekce – Astofresh, Baktevir, Diocel (čelní dutiny), Intocel (plísně) a jiné • Astma – počátek dušnosti před vznikem astmatického záchvatu – Astofresh ve spreji nebo inhalačně, někdy opakovaně tableta dokáže zabránit rozvinutí dušnosti. Nutná detoxikace organismu (Detoxin, Diocel, Biominerál, Gerocel, Astofresh), mnohdy je potřebné ovlivnit i psychickou složku astmatu (viz psychogenní kašel)

• Chronická bronchitis, bronchiektazie, CHOPN – čaje Rosa, Prunella, Wendita, Achyro, Astofresh, Gerocel kapsle, Baktevir • Refluxní choroba jícnu – alkalizace organismu, neutralizace kyselých šťáv – Supracid, Cytonic/Maytenus, někdy Sagradin

• Kašel při užívání ACE-inhibitorů – vysazení léků, výměna za jiná antihypertenziva

• Psychogenní kašel – Rosa – celkové zklidnění, Nervamin, Levamin, Venisfér. Je nutné hledat příčiny. Mnohdy je ideální regrese nebo Bachova květová terapie na odstranění psychických bloků. Preparáty lze vzájemně kombinovat. U chronických onemocnění můžeme s výhodou využít zlepšení reaktivity organismu po jeho alkalizaci Supracidem.

Z hlediska celostní medicíny je třeba si uvědomit, že do dýchacích cest člověka volně prostupují toxické látky, které jsou přítomné ve vdechovaném vzduchu, ať již chemické (barvy, ředidla, exhaláty chemických továren, čisticí prostředky), radioaktivní látky, toxické kovy, látky z automobilové dopravy – výfukové plyny, látky z obrušování asfaltu, kosmetika (spreje, osvěžovače vzduchu). Toxiny dráždící ke kašli vyvolávající zátěž dýchacích cest anebo přímo onemocnění dýchacích cest se usazují na sliznicích, v podslizničních strukturách, v lymfatickém systému (regionální lymfatické cévy i uzliny dýchacích cest), dále v nervových strukturách (nervus vagus – plexus pulmonalis, které jsou často zaneseny u astmatiků). Navíc musíme zohlednit nadměrnou tvorbu hlenu, která není závislá jen na fyziologické funkci dýchacích cest, ale i na příjmu zahleňující stravy (mléko a mléčné výrobky, cukry, bílá mouka). K léčbě je pak vhodné přidat dechová cvičení, nácvik odkašlávání (to znají lidé trpící bronchiektaziemi, mukoviscidózou – onemocnění slinivky s nadměrnou tvorbou hlenů v dýchacích cestách, chronickými bronchitidami aj.). K usnadnění vykašlávání se dobře hodí také inhalace (solné roztoky, minerální vody, silice, bylinné odvary).

Působení jednotlivých preparátů

BAKTEVIR

• Antivirové (RS viry, adenoviry, influenza, parainfluenza, rhinoviry), antibakteriální účinky (streptokok, stafylokok, Klebsiella, Chlamydia, proteus, diplokok pneumonie).

• Rozpouští hleny, zlepšuje odkašlávání, některé složky zastavují kašel – zejména dráždivý.

• Použití při astmatu, TBC, bronchitidě, abscesech.

• Při akutních obtížích lze Baktevir dávkovat 10 kapek po hodině. Baktevir výrazně snižuje délku onemocnění, zlepšuje rekonvalescenci. Postupně dávky snižujeme až na 2x 10 kapek. Při chronických potížích, podle závažnosti stavu, začínáme dávkou 2x 10 kapek nebo i mnohem menší, zejména pokud se objeví reverzní reakce.

DEVIRAL

• Preparát, který dokáže uvolňovat infekční ložiska z tkání.

• Podporuje imunitu.

• Snižuje alergickou pohotovost organismu.

• Ovlivňuje dráhu plic, následně sliznici celých dýchacích cest.

• Záněty dýchacích cest (RS virus, stafylokoky, streptokoky).

• Má úžasnou sílu, velmi výrazné reverzní reakce díky rozvolňování infekčních ložisek (průdušky, dutiny).

• Deviral užíváme k detoxikaci zpočátku 2x 1 kapsli, pokud se objeví reverzní reakce, snížíme dávkování na 1x 1, nebo 1 obden. Pro ovlivnění alergických projevů použijeme dávky větší – až 3x 2 kapsle.

CYTONIC

• Preparát v podobě kapslí, mírnější účinky má jako čaj – Maytenus.

• Úspěchy slaví někdy u postinfekčních kašlů, kde nezabírají obligátní preparáty.

• Působí i při refluxní ezofagitidě a kašli jí vyvolaném, když nezabírá Supracid. Oba preparáty lze spolu vzájemně kombinovat.

• Dávkujeme 3x 1 kapsli. U Cytoniku se vyskytují také nepříjemné reverzní reakce, zejména záněty močového měchýře hemoragického charakteru (přítomnost krve v moči), někdy značná zatuhlost trapézových svalů. Vynecháme užívání nebo snížíme dávkování. Podstatně šetrnější je pití čaje.

ASTOFRESH

• Protizánětlivé účinky – působí proti zánětům všech etáží dýchacích cest.

• Protivirové (i protichřipkové), protibakteriální, protiparazitární, protiplísňové.

• Odhleňující účinek.

• Užíváme jak v akutních stavech, tak subakutních i chronických. Lze ho použít k inhalacím (v kapkách) nebo do aromalamp. Snižuje pocit dušnosti, zavčas podaný dokáže zabránit rozvoji astmatického záchvatu. Kromě expektoračních účinků (zlepšuje vykašlávání) má díky obsahu mentolu i znecitlivující účinky – výhodné při kombinaci s bolestí nebo škrabání v krku. Zlepšuje dech, osvěžuje dech. Vhodný i při rýmách a zánětech dutin.

GEROCEL

• V podobě kapslí se užívá při chronických zánětech pro svůj obsah enzymů.

• Výhodné je jeho působení u zánětů průdušek, zánětů dutin, zápalů plic. U chronických zánětů (ale i u akutních zánětů průdušek, dutin) můžeme užívat poměrně vysoké dávkování 3x 2 kapsle. Jako vedlejší nežádoucí účinky se mohou vyskytnout zažívací potíže, průjmy, nadýmání a křeče v břiše. Opět vysadíme anebo snížíme dávkování.

ROSA CENTIFOLIA

• Lahodný čaj s vynikajícími odhleňujícími účinky, usnadňuje vykašlávání.

• Snižuje teplotu.

• Prokázáno ovlivnění Mycobacteria tuberculosis.

• Užívá se při rýmách, nachlazeních, bronchitidách, tuberkulóze.

• Má protizánětlivý efekt.

• Čaj pijeme nejlépe teplý, ovlivňujeme tak i pocení. Můžeme ho pít opakovaně několikrát. denně. Pro jeho lahodnou chuť ho mají rády i děti. Lze ho i inhalovat.

PRUNELLA VULGARIS

• Čaj s antivirovými a antibakteriálními účinky (streptokoky, mykobakterie, pseudomonády).

• Působí při nachlazeních, chřipkách a jiných virózách.

• Detoxikuje plíce.

• Uvolňuje hleny.

• Má protizánětlivé účinky.

• Čaj popíjíme stejně jako Rosu, čím teplejší čaje, tím více vyvolávají pocení, což pomáhá organismu odstraňovat toxické látky z těla. Také ho můžeme inhalovat.

WENDITA CALYSINA

• Čaj s protizánětlivými účinky.

• Účinný při nachlazení, chřipkách.

• Detoxikuje plíce.

• Zmírňuje kašel, usnadňuje odkašlávání.

• Posiluje imunitu.

• Má antivirové a antibakteriální účinky.

• Užívání stejné jako u výše uvedených čajů.

ACHYROCLINE SATUREIOIDES

• Čaj s vynikajícími účinky na dýchací ústrojí.

• Zlepšuje a usnadňuje vykašlávání.

• Má výrazné protizánětlivé účinky.

• Velmi dobře funguje při posilování imunity a zmírňování alergických reakcí.

• Užívání: viz výše uvedené čaje.

CITRUS AURANTIUM

• Čaj, který usnadňuje pocení. Pokud potřebujeme detoxikovat organismus či vyvolat pocení, je vhodné pít tento čaj.

• Čaj pijeme teplý až vlažný.

SAGRADIN

• Tento preparát ovlivňuje zvýšenou teplotu i horečku.

• Má analgetické účinky.

• Hojí rány (v případě zánětů nosohltanu lze roztokem kloktat nebo vytírat krk – sliznice postižené infekcí).

• Při reverzních reakcích dokáže vyvolat zánět vedlejších dutin nosních.

• Někdy účinkuje u kašle vyvolaného refluxní chorobou jícnu.

• Při teplotách můžeme Sagradin dávkovat po 10 kapkách anebo po kávových lžičkách. Při detoxikaci užíváme v dávce 3x 5 kapek. Při výskytu reverzní reakce užívání přerušíme anebo snížíme dávkování.

DIOCEL SUPRACID

• Užíváme u chronických zánětů, kdy organismus trpí značným překyselením vnitřního prostředí.

• Velmi dobrý preparát u kašle vyvolaného refluxem kyselých žaludečních šťáv do dýchacího ústrojí.

• Dávkujeme 3x 1 nebo 3x 2 kapsle.

DIOCEL BIOMINERÁL

• Přípravek, který ovlivňuje činnost lymfatického systému, a proto je vhodný u všech akutních i chronických onemocnění dýchacích cest.

• Pročištěním lymfatických cest uvolníme cestu pro odstranění dalších toxických látek (mikroorganismů a jejich toxinů).

• Ideální dávkování je 2x 10 kapek.

Preparáty s obsahem látek s prokázanými protirakovinnými účinky:

Vensifér, Cytonic/Maytenus, Gerocel kapsle i kapky, Sagradin, čaj Lapacho, Uncaria tomentosa, Achyrocline satureioides, Smilax officinalis, Citrus aurantium. Tyto preparáty je vhodné vytestovat u každého člověka individuálně. Co dodat na závěr? Preparáty Diochi mají obrovský léčebný potenciál. Čím dříve jsou nasazeny při akutních potížích, tím rychleji se organismus zase vrátí do své původní rovnováhy, tedy do zdraví. Díky složení a zpracování na principu informatiky a biorezonance jsou velmi vhodné při detoxikaci organismu a jeho očistě od infekčních ložisek, která provázejí zejména chronická onemocnění. Velmi vhodné je jejich preventivní užívání k harmonizaci organismu.

MUDr. Lenka Hodková

pozn.: Jednotlivé preparáty lze mezi sebou kombinovat. Ideální je kombinace kapek a čajů.

uveřejněno v časopise Sféra, vydání 08/2010