Regenerace ve sféře Diochi

Vedoucí Sféra Klubu Diochi Tábor

Koželužská 140, Tábor

Otevírací doba: Po-Čt 10-16, nebo dle tel. dohody

T: 381 258 109

Období jahod trvá krátce, proto se snažím nic nepropásnout. Chce to zpomalit, myslet na tu krásu všude kolem a užít si jahodové tvoření na záhonku i v kuchyni.

Mám ráda ten lidský dotyk, vůni člověčiny, která jahodám dá duši už při sázení a potom je laskavě opečovává až do časů sklizně. Co si nevypěstuji sama, koupím od místních pěstitelů, ale ještě raději jdu a přiložím ruku k dílu. Nejhezčí a nejvoňavější jahody rostou na naší jahodové plantáži. A když rostou na té naší, nebude o ně nouze ani na té vaší.

Jahodárny se shodují, že samosběr přetrvává jako oblíbená a stále populárnější forma prodeje. Každý si sám natrhá, kolik unese, a čerstvé si odnese domů. Kdo nemá vlastní zahrádku, zaručeně čerstvější jahody nikde jinde nesežene.

Z jahodové historie

O konzumaci jahod se mnoho dozvídáme z archeologických nálezů, kdy je zřejmé, že lidé doby kamenné jedli planě rostoucí jahody. První zmínky o léčivých schopnostech jahod se nacházejí ve spiscích řeckého lékaře Hippokrata. Staří Římané jahody řadili ke gurmánským pokrmům a byly tedy skutečnou ozdobou tabule.

Ve středověku se jahody pěstovaly v klášterních zahradách a odtud se dostávaly na stoly šlechty. První odrůdy byly drobné a připomínaly lesní jahody. Až dovezené jahodové sazenice z Ameriky to změnily a začala éra šlechtění velkoplodých jahod. Oblíbil si je též francouzský král Ludvík XV., kterému je pěstoval a předkládal dvorní zahradník. Jahody patřily k nejoblíbenějšímu královskému ovoci a věřilo se, že dokážou zvýšit libido.

Na území Čech a Moravy se pěstování jahod ve velkém počíná dařit až v 19. století, zejména na Neveklovsku. Prvním pěstitelem velkoplodých jahodníků se stal Rudolf Strimpl. Na statku Chlistov v obci Teletín u Krňan začal roku 1896 s úspěchem křížit americké odrůdy.

Pojďme si užít pravé jahodové potěšení!

Ovocné knedlíky s jahodovou merendou

pro 2 osoby potřebujeme:

• 500 g měkkého polotučného tvarohu
• 1 plný čtvrtlitrový hrnek polohrubé mouky
• špetku soli
• 2 čerstvé žloutky
• misku čerstvých jahod

• přímo do talíře: plátek rozpuštěného másla, lžíce strouhaného tvrdého tvarohu, moučkový cukr na posypání

Postup přípravy:

Měkký tvaroh smícháme v míse s moukou, se špetkou soli a žloutky. Vypracujeme hladké a tvárné těsto, které se nelepí. Pod utěrkou necháme ještě chvilku odpočinout a na kamna postavíme velký hrnec s vodou, do které se budou knedlíky zavářet. Těsto podsypeme moukou a rozválíme na obdélníkový plát. Vykrajujeme přiměřeně velké čtverce. Doprostřed každého posadíme jednu jahodu, dobře ji zabalíme a v dlani zakulatíme do tvaru knedlíku. Ihned zaváříme do vroucí vody a mírným varem vaříme cca 8 minut. Do této doby zpravidla vyplavou na hladinu a je čas je děrovanou naběračkou vyjmout a posadit na nahřáté talíře. Před podáváním každý knedlík propíchneme vidličkou, aby z něj vyšla pára. Knedlíky tak budou kypré a nesrazí se. Na talíři je přelijeme rozpuštěným máslem, posypeme strouhaným tvarohem a ocukrujeme.
U nás doma si ještě přilepšíme jahodovou omáčku, tzv. merendou.

Jahodová omáčka – merenda
Merenda je rozmačkané ovoce se smetanou a cukrem. Nejčastěji to jsou jahody, ale mohou to být i borůvky nebo meruňky. Merendu podáváme studenou či přímo vychlazenou, ale k ovocným knedlíkům ji vždy trochu zahřeji.

Nezbývá než popřát :"Dobrou chuť!"

Znáte někoho, kdo zhubnul pomocí nějaké diety a i po několika letech si svou sníženou váhu v pohodě a bez dalších diet udržel? Určitě někdo takový existuje, ale těchto lidí bude pravděpodobně velmi malé procento a štíhlé, vysportované tělo bude jejich hlavním životním tématem. Proč tedy valná většina hubnoucích znovu a znovu „bojuje" se svou nadváhou, snaží se cvičit, hlídat si jídelníček, počítat kalorie a vytoužený výsledek se dostavuje jen na krátkou chvíli?

Odpověď je poměrně jednoduchá. Trvalé snížení váhy není o počítání kalorií, o mučení se denně ve fitness, ale o změně myšlení, životních postojů, o změně vnitřních přesvědčení, protože v našem životě neexistuje nic, co by nejdříve neprošlo naším mozkem a naším myšlením. Co člověka nutí se zvednout a jít se najíst nebo jít si zacvičit? Jedině mozek. Mozek a mentální programy v něm uložené v podobě neuronových drah určují to, co si vybíráme k jídlu nebo v jakou dobu jíme. Lidská psychika je určující pro to, jak bude vypadat tělo a vůbec celý život.

Metoda NLP – neurolingvistické programování je psychologickou metodou, která pracuje s myšlením, s podvědomím a vnitřními přesvědčeními. Pomocí jednoduchých technik umí pomoci člověku rozpoznat a následně změnit, tzv. přeprogramovat mozek a jeho programy. Hubnutí musí začít v hlavě, protože cokoliv vychází jen z vůle, může fungovat jen chvilku a pak se znovu obnoví staré podvědomé programy a dochází k jo-jo efektu. Lze to přirovnat k počítači a tiskárně. Pokud se vám nelíbí výstup na tiskárně, nebudete přeci pracně gumovat a přepisovat písmenka na vytištěném papíře, ale jednoduše změníte obsah v počítači.
Metoda NLP – neurolingvistické programování má řadu účinných technik, pomocí kterých lze nahlédnout do podvědomí daného člověka a velmi efektivně nežádoucí programy, vedoucí k nadváze změnit. Jestliže chodíte denně kolem zrcadla a pokaždé se při pohledu do něj otřesete hrůzou, jak tlusté je vaše tělo, je to již zvyk, který je pevně usazen v podvědomí a jen změnou jídelníčku nebo cvičením ho neodstraníte. Nebylo by jednodušší, nejdříve změnit tento zlo-zvyk a teprve potom nechat tělo, aby se měnilo samo?

NLP umí přeprogramovat váš vztah k jídlu, ke cvičení, ale především sami k sobě a k životu. Jakmile se přestanete prát s vaším mozkem pomocí vůle, půjdou kila dolů prakticky sama a uvolníte velké množství energie, které jste až doteď vynakládali na boj s programy ve vašem mozku a jeho myšlením. Uvědomte si, že mysl ovládá tělo, takže naučit se ovládnout svou mysl, je v hubnutí to nejdůležitější. Nemusíte pak již nikdy držet žádné diety.

www.vedomehubnuti.cz
Květa Exnerová

Jak na dlouhověkost?

Lidé odpradávna toužili po nekonečném životě. Podle současných názorů to samozřejmě není možné. Ale trochu si život prodloužit určitě možné je. Jak na to a co k tomu aktuálně říká současná věda?

Vědci zjistili, že výrazně urychlit stárnutí dokážou některé nízkokalorické potraviny. Obvinili široce používané přísady do potravin – kyselinu fosforečnou a její soli. Myslí si, že stejně, jako krátí život hlodavcům, činí totéž i nám. Kyselinu fosforečnou obsahuje mimo jiné i světově rozšířený nápoj Coca-Cola.

Chipsy a limonády jsou balastem zkracujícím život. Taková prohlášení slýcháme často. Vždy se u toho zatím argumentovalo přebytkem kalorií, který dává srdci zabrat. Ve zprávě publikované Federací amerických společností experimentální biologie (FASEB) jde nyní o něco zcela jiného. Vedoucí výzkumného týmu Mohamed Shawkat Razzaque z Harvard School of Dental Medicine označil za škodlivinu něco, bez čeho se potravinářský průmysl již neobejde. Tím, co poškozuje srdce, jsou i nekvalitní ztužené tuky, které se používají pro výrobu různých levných čokoládových polev. Objevují se i jako náplně v různých sušenkách a proteinových tyčinkách. Obsahují tzv. „trans kyseliny“, a tak u některých pochutin můžeme zkonzumovat maximálně jednu denně, abychom dostáli normám a nepoškozovali si takovými pamlsky svá srdce. Kromě toho i rafinovaný cukr zvyšuje v těle hladinu škodlivého cholesterolu, což také srdci neprospívá. Pro posílení srdce a cév je dobrá kombinace doplňků stravy Venisfér a Vista clear, které obsahují rostliny prospěšné pro srdeční činnost a cévnímu zdraví. Závorník lékařský, jmelí bílé, kurkuma a další rostliny přispívají organismu k udržování normálního krevního tlaku, mají prospěšné účinky na srdeční a cévní činnost.

Co nového o dlouhověkosti?

Japonští vědci nedávno objevili gen, který se u myší projevuje typickými lidskými příznaky stárnutí. Protein, jehož syntézu má tento gen na starosti, souvisí s citlivostí buněk na inzulin. Při pokusech na zvířatech se ukázalo, že zvýšení hladiny proteinu vede k prodloužení života o celou jednu třetinu. Myši, které mají tento gen poškozený mutací, se jeví zpočátku normální a zdravé, ale jen do věku 3–4 týdnů. Poté se u nich začnou objevovat znaky stáří – atrofuje jim kůže, řídnou kosti, vytrácí se pružnost cév a začíná se projevovat rozedma plic. Umírají předčasně ve věku okolo dvou měsíců. Když vědci zjistili, co tento poškozený gen, a tím i nízká produkce dotyčné bílkoviny dokáže, snažili se přijít na to, co se stane, když si organismus začne sám produkovat více tohoto proteinu. Vytvořili mutantní kmen myší, který si dokázal proteinu tvořit více, než kolik ho mají normální jedinci. Ukázalo se, že tito myší mutanti žili o 19–31 % průměrného normálního „myšího času“ déle. Protein zpomalující stárnutí Vědci tvrdí, že pomocí konkrétního proteinu umí u mušek zabránit patologickým změnám spojeným s předčasným stárnutím. Jeho obdobu máme v buňkách i my, lidé. Protein sestrin chrání buňky při stresových situacích a zabraňuje předčasnému stárnutí organismu. Badatelé se o sestrin zajímají nejen z důvodu dlouhověkosti blanokřídlého hmyzu, ale také proto, že při jeho nedostatku v buňkách začne tělo akumulovat triglyceridy, dochází k srdečním arytmiím a svaly degenerují. To vše postihne i mladé mušky. Jde tu tedy o překvapivou podobnost s lidskými projevy předčasného stárnutí a s ději, které postihují osoby s nadváhou.

To vedlo vědce z Kalifornské univerzity a z Burnham Institute in La Jolla k dalšímu pokusu. Muškám se sklonem k předčasnému stárnutí začali do žrádla přidávat syntetickou látku s účinkem sestrinu. Doufali, že jim tím zpozdí nástup jejich smutného údělu. Podařilo se. Synteticky ošetřené mušky žily déle.

Tolik pro zajímavost. Z produktů Diochi je pro dlouhověkost vhodné užívat například doplňky stravy Levamin, Gerocel kapsle a Viraimun, který obsahuje výtažky z hub, jež se v Číně už od nepaměti používají k prodloužení lidského života. Výtažky pomáhají organismu posilovat imunitní systém, což je pro stárnoucího člověka nesmírně důležité. Všechny tyto přírodní produkty obsahují byliny pomáhající zpomalovat procesy stárnutí.

autor: Vladimír Ďurina

uveřejněno v časopise Sféra, vydání 06/2011

Lidé odpradávna toužili po nekonečném životě. Podle současných názorů to samozřejmě není možné. Ale trochu si život prodloužit určitě možné je. Jak na to a co k tomu aktuálně říká současná věda?
Vědci zjistili, že výrazně urychlit stárnutí dokážou některé nízkokalorické potraviny. Obvinili široce používané přísady do potravin – kyselinu fosforečnou a její soli. Myslí si, že stejně, jako krátí život hlodavcům, činí totéž i nám. Kyselinu fosforečnou obsahuje mimo jiné i světově rozšířený nápoj Coca-Cola.
Chipsy a limonády jsou balastem zkracujícím život. Taková prohlášení slýcháme často. Vždy se u toho zatím argumentovalo přebytkem kalorií, který dává srdci zabrat. Ve zprávě publikované Federací amerických společností experimentální biologie (FASEB) jde nyní o něco zcela jiného. Vedoucí výzkumného týmu Mohamed Shawkat Razzaque z Harvard School of Dental Medicine označil za škodlivinu něco, bez čeho se potravinářský průmysl již neobejde. Tím, co poškozuje srdce, jsou i nekvalitní ztužené tuky, které se používají pro výrobu různých levných čokoládových polev. Objevují se i jako náplně v různých sušenkách a proteinových tyčinkách. Obsahují tzv. „trans kyseliny", a tak u některých pochutin můžeme zkonzumovat maximálně jednu denně, abychom dostáli normám a nepoškozovali si takovými pamlsky svá srdce. Kromě toho i rafinovaný cukr zvyšuje v těle hladinu škodlivého cholesterolu, což také srdci neprospívá. Pro posílení srdce a cév je dobrá kombinace doplňků stravy Venisfér a Vista clear, které obsahují rostliny prospěšné pro srdeční činnost a cévnímu zdraví. Závorník lékařský, jmelí bílé, kurkuma a další rostliny přispívají organismu k udržování normálního krevního tlaku, mají prospěšné účinky na srdeční a cévní činnost.

Co nového o dlouhověkosti?

Japonští vědci nedávno objevili gen, který se u myší projevuje typickými lidskými příznaky stárnutí. Protein, jehož syntézu má tento gen na starosti, souvisí s citlivostí buněk na inzulin. Při pokusech na zvířatech se ukázalo, že zvýšení hladiny proteinu vede k prodloužení života o celou jednu třetinu. Myši, které mají tento gen poškozený mutací, se jeví zpočátku normální a zdravé, ale jen do věku 3–4 týdnů. Poté se u nich začnou objevovat znaky stáří – atrofuje jim kůže, řídnou kosti, vytrácí se pružnost cév a začíná se projevovat rozedma plic. Umírají předčasně ve věku okolo dvou měsíců.

Když vědci zjistili, co tento poškozený gen, a tím i nízká produkce dotyčné bílkoviny dokáže, snažili se přijít na to, co se stane, když si organismus začne sám produkovat více tohoto proteinu. Vytvořili mutantní kmen myší, který si dokázal proteinu tvořit více, než kolik ho mají normální jedinci. Ukázalo se, že tito myší mutanti žili o 19–31 % průměrného normálního „myšího času" déle.

Protein zpomalující stárnutí

Vědci tvrdí, že pomocí konkrétního proteinu umí u mušek zabránit patologickým změnám spojeným s předčasným stárnutím. Jeho obdobu máme v buňkách i my, lidé. Protein sestrin chrání buňky při stresových situacích a zabraňuje předčasnému stárnutí organismu. Badatelé se o sestrin zajímají nejen z důvodu dlouhověkosti blanokřídlého hmyzu, ale také proto, že při jeho nedostatku v buňkách začne tělo akumulovat triglyceridy, dochází k srdečním arytmiím a svaly degenerují. To vše postihne i mladé mušky. Jde tu tedy o překvapivou podobnost s lidskými projevy předčasného stárnutí a s ději, které postihují osoby s nadváhou.

To vedlo vědce z Kalifornské univerzity a z Burnham Institute in La Jolla k dalšímu pokusu. Muškám se sklonem k předčasnému stárnutí začali do pokrmu přidávat syntetickou látku s účinkem sestrinu. Doufali, že jim tím zpozdí nástup jejich smutného údělu. Podařilo se. Synteticky ošetřené mušky žily déle.
Tolik pro zajímavost. Z produktů Diochi je pro dlouhověkost vhodné užívat například doplňky stravy Levamin, Gerocel kapsle a Viraimun, který obsahuje výtažky z hub, jež se v Číně už od nepaměti používají k prodloužení lidského života. Výtažky pomáhají organismu posilovat imunitní systém, což je pro stárnoucího člověka nesmírně důležité. Všechny tyto přírodní produkty obsahují byliny pomáhající zpomalovat procesy stárnutí.

„Každý den je nový začátek. Pokud se vám něco nepovedlo... NADECHNĚTE SE. A začněte znovu!"

Jak se stát členem klubu

Ropné a syntetické tuky jsou pro výrobce dokonalou surovinou, neboť jsou mnohonásobně levnější než přírodní rostlinné tuky. Mají také téměř neomezenou trvanlivost a nemohou způsobit alergii (stejně tak jako PET láhev nebývá příčinou alergie při běžné manipulaci s ní). Jsou totiž látkami téměř inertními (nereaktivními).
Potíž je v tom, že podráždění pleti, pupínky a přecitlivělost mohou být zapříčiněny ucpanými póry a potními žlázami, což právě umělé tuky způsobují. Nebo tím, že je kůže schovaná pod „igelitovou" vrstvou, což vytváří nepřirozené podmínky. Narušení kteréhokoli přirozeného procesu se samozřejmě projeví (u jakéhokoliv živého organismu nebo systému), a to různými způsoby, které nabývají individuálního charakteru. Avšak to, že nemohou způsobit alergii (ale pozor, mohou být její prvotní příčinou – spouštěčem), je výrobci vyzdvihováno a využíváno jako argument, proč ropné tuky používat. Snad už základním protiargumentem by mělo být, že o kůži z pohledu funkčního orgánu mluvíme jako o „druhých plicích", proto bychom neměli jakýmkoli způsobem zabraňovat jeho přirozeným funkcím. Již na základní škole jsme se naučili, že buňka potřebuje dýchat, vylučovat, přijímat potravu. U přírodní kosmetiky je možnost reagovat na olejovou složku také minimální. Spotřebitel by musel mít alergii na sezam, mandle, avokádo atp. Navíc často, existuje-li tato alergie, je tomu tak jen v případě kontaktu s poškozenou pokožkou nebo u vnitřního užití.

Alergie
Obecně je vhodné se konkrétním alergenům vyhýbat, a ne používat obecná tvrzení iracionálně, jako důvod, proč zavrhnout přírodní kosmetiku. Dobrým příměrem by nám mohlo být: Máme-li alergii na papriku, také se nezačneme vyhýbat jakékoliv zelenině. Nahradíme ji igelitem, parafínovými svícemi, plastovými láhvemi a jiným běžným vybavením domácnosti? Samozřejmě, jíst takové věci je představa absurdní. Zamyslíme-li se stejně nad výživou pro naši pokožku, musí se nám zákonitě začít jevit ropné složky kosmetiky, které mívají většinou majoritní podíl, stejně absurdní a nevhodné. U jídla na první pohled poznáme jablko od láhve, ale u kosmetiky musíme číst titěrné nápisy na obalu a naučit se pár latinských názvů, abychom rozpoznali potřebné a nenechali se výrobcem uvádět v omyl, jak je jeho kosmetika přírodní a ekologická.

Silikony a voda
Poslední často používanou složkou bývají silikony. Jedná se v podstatě o „tekutý křemen". Pokud si uvědomíme obecné užití silikonu v jiných oborech, jako například stavební materiál nebo třeba umělá ňadra, opět se dobereme obdobných vlastností jako u ropných tuků. Používá se jako izolační materiál, který nepropouští ani vzduch nebo vodu a je biologicky nenarušitelný. Jinak by se nám implantáty vstřebaly do těla.
Vodní fáze bývá stejná u všech kosmetik, většinou se jedná o vodu demineralizovanou kvůli stabilitě emulze, ionty by narušovaly spojení mezi vodou a olejem a krém nebo mléko by se oddělovaly na dvě a více vrstev podle hustoty tekutin. V přírodní (či bio) kosmetice se jako vodní fáze může vyskytovat hydrolát neboli květová voda, která je výsledkem parovodní destilace esenciálních olejů. Obsahuje malý podíl esence a má účinky dané vlastnostmi bylin nebo květů, ze kterých pochází.
Málokdy se v přírodní kosmetice setkáme s vodami minerálními nebo s obsahem soli ve vodní fázi kvůli velké náročnosti na emulgátor. Syntetické jsou v emulgačních schopnostech samozřejmě mnohem výkonnější, jelikož jsou vyvinuty přímo k tomuto účelu. Příroda sama o sobě něco tak výkonného, jako je kosmetický emulgátor, k ničemu nepotřebuje (přírodní jsou např. lecitin, cholesterol, kefalin, encefalin – ty jsou však nepoužitelné a nedostačující). Tuky bývají ochranou před vodou (peří ptáků, srst), a není tedy důvod vytvářet něco, co by způsobovalo v podstatě poruchu, tedy mísitelnost tuku s vodou. Proto i přírodní emulgátory pocházejí sice z rostlinného zdroje, avšak při jejich výrobě se účastnila nějaká syntetická složka, která buď zcela zreaguje a promění se, nebo je odstraněna v následných krocích. Běžnými zástupci takových přírodních emulgátorů jsou třeba cetearyl alkohol, který pochází z kokosového oleje, nebo polyglyceryl-3-oleát, který se vyrábí z glycerinu a rostlinného oleje. Na obalech výrobků se také můžete setkat s látkou nazvanou polyglyceryl-3-matylglucose distearate, který kromě glycerolu a mastné kyseliny obsahuje také glukózu.
Nebyly u nich zjištěny jakékoliv vedlejší nebo neblahé účinky na pokožku. Některé přírodní emulgátory se také používají v potravinářství, například u margarínů, mléčných a tukových krémů a různých druhů omáček. U „běžné" kosmetiky se používají nejčastěji tzv. PEG deriváty, poznáme je podle koncovky -th/-eth (ceteareth) nebo PEG- ve spojení s číslem (např. PEG-100 Stearate, Ceteareth-33, Steareth-21) nebo též časté bývají: polyglykol, polysorbát či kopolyol. Jsou podezřelé z toho, že způsobují větší pronikavost pokožky, čímž ztrácí na své hlavní funkci potřebného orgánu, ochranného pláště celého těla. Taková pokožka často přehnaně reaguje na běžné vnější vlivy, jako je chlorovaná voda, slunce, vítr. Má sklony k infekcím, olupování, lupům, pupínkům, alergiím a dalším nezdravým projevům.
Dalšími složkami krému bývají účinné látky, konzervanty, parfemace a různé další regulátory konzistence, toku, viskozity a vlastností výrobku. Pokud výrobek obsahuje vodu, je nutné jej konzervovat. Voda vytváří vhodné podmínky pro růst bakterií. Jako konzervanty mohou sloužit i jiné složky výrobku, např. alkohol (může být obsažen třeba měsíčkový výluh v ethanolu), extrakt z grepového jádra, některé bylinné extrakty, kyseliny a esence. Dají se použít i potravinářské konzervanty benzoan sodný a sorban draselný.

Jsou konzervanty v běžné kosmetice škodlivé? Které informace by nás měly zajímat při výběru pleťového krému?

Formaldehyd deriváty

Tyto látky jsou schopné postupně uvolňovat formaldehyd, a tak udržovat jeho stálou hladinu ve výrobku. O dezinfekčních účincích formaldehydu, který se například používá pro moření dřeva, netřeba pochybovat. O těchto sloučeninách je ale známo, že způsobují předčasné stárnutí pokožky a mohou způsobit rakovinu.

Parabeny

Dalšími běžně používanými konzervanty jsou tzv. parabeny. Jsou to látky s biocidními vlastnostmi, zabíjí tedy prakticky vše. Jsou podezřelé z karcinogenity a byly nalezeny ve vysoké koncentraci v karcinomu prsu. Někteří lékaři již začali doporučovat především těhotným ženám, aby se vyhýbaly kosmetice a lékům obsahujícím tyto konzervanty. Obzvláště parabeny bývají častým zdrojem alergických reakcí a jsou více než podezřelé z hormonálního působení. Výrobci si je však nemohou vynachválit. Jsou spolehlivé, a navíc velmi levné. Co se týče konzervantů v kosmetice, existuje o nich mnoho mýtů. 

Tvrdí se, že přírodní kosmetika nemůže vydržet déle než pár měsíců. Není to pravda. Spíše je to reklamním trikem výrobce, který se chce zviditelnit.

Pokud je například pleťový olej složený z jojobového oleje a esence, není ho třeba vůbec konzervovat a jeho trvanlivost je v podstatě neomezená. Jojobový olej totiž patří mezi tekuté vosky a nežlukne. Stejné je to s olejem kokosovým nebo karité máslem, které je přirozeně konzervováno kyselinou skořicovou a obsahuje malý podíl vody. Z toho vyplývá, že i naprosto přírodní krém může být konzervovaný a mít trvanlivost dva roky i více let. Výrobek konzervovaný šetrným způsobem je samozřejmě mnohem lepší než líheň bakterií, plísní a jiných choroboplodných zárodků.

Alkoholy

Často se tvrdí, že alkohol pokožku vysušuje a je škodlivý. Je však třeba si povšimnout, jaký výrobce toto prohlašuje. Většinou sám používá celé série parabenů v jednom výrobku. Alkohol je pokožce i celému tělu prospěšný, ovšem v malých dávkách. Každý ví, že sklenička piva nebo vína je lékaři doporučována. Celá láhev nebo několik piv již nikoliv, a stejné je to s pletí. Výrobky s obsahem alkoholu do 13 % pokožku dezinfikují, tonizují, prokrvují a upravují mazotok. Pokud je pokožka velice citlivá a i přes tak malý obsah alkoholu se vysuší, pak jen na několik málo minut. Následně se přirozeně vyloučí dostatečné množství tuku.

Výrobci je většinou alkohol haněn, jelikož jeho pořizovací cena jako suroviny je poměrně vysoká a nahrazením alkoholu syntetickou konzervací ušetří velké firmy v rozpočtech miliony dolarů. Pokud někdo tvrdí, že má alergii na alkohol, nebývá to na alkohol jako takový, ale na možnou přítomnost denaturační přísady (alcohol denat). Přidávají se do etanolu proto, aby se stal chuťově nepoživatelným. Alkohol zná náš organismus už od nepaměti a byl využíván v mnoha souvisejících oborech, jako je tomu dnes. Je nezastupitelný při maceraci bylin. Některé látky jsou ve vodě nebo oleji nerozpustné, a proto není lepšího rozpouštědla, než je alkohol, který díky konzervačním vlastnostem udrží extrakt téměř po neomezenou dobu v perfektní kvalitě. Ve složení (INCI) se objeví heslo alkohol i v případě, je-li zde i ve výši 1 % zastoupen alkoholový extrakt třeba měsíčku. Dále se přidávají různé extrakty, vitaminy a další.

Parfemace

Nyní snad pár řádků o parfemacích. Parfemace nám proniká nejen skrze kůži, ale také sliznicí dýchacích cest přímo do těla. Proto i v případě, že nanášíme parfém na látku oblečení, jak někteří lidé činí, přesto pronikne do těla a do krevního oběhu. Cesta přes plíce je jednou z nejrychlejších možných cest. Vdechnuté látky jsou téměř okamžitě transportovány do krevního řečiště. Původně, stejně jako dodnes v přírodní kosmetice, se používaly esenciální oleje. Ty se vyrábějí parní destilací nebo metodou zvanou enfleurage. Je možné se setkat i s moderními postupy, jako je vakuová destilace nebo extrakce oxidem uhličitým, avšak zatím jen vzácně.

Syntetické náhražky vznikly z důvodu potenciální úspory, která je obzvláště v této oblasti značná. Například pro jeden litr esenciálního oleje z růže či jasmínu potřebujeme minimálně asi tři a půl tuny květů, což je samozřejmě velice nákladná záležitost. Kdybychom porovnali cenu, přírodní esence může stát několik set tisíc korun za litr, zatímco syntetická jen pár desítek či stovek korun. Bohužel, velká úspora s sebou nese svá negativa. Na syntetickou parfemaci se vyskytují častěji alergie než na přírodní a směsi mohou často obsahovat nitro- nebo polycyklické mošusové sloučeniny podezřelé z hormonálního působení a karcinogenity. Oproti tomu přírodní esence nejen, že nejsou škodlivé, ale mají také aromaterapeutické účinky. Takový sprchový gel s grepy či citrusy vás zaručeně po ránu probere, stejně jako jasmín či ylang-ylang zbaví splínu. Cvičený nos prostý otupělosti běžnými parfémy nejen, že syntetickou náhražku rozezná, ale většinou se mu jeví minimálně nelibou, na rozdíl od přírodních, jež hodnotí jako libé a některé přímo lahodné, podle svého individuálního cítění.

Pár tipů na závěr

Tímto můžeme uzavřít kapitolu pleťových krémů, balzámů, mlék a jejich složení. Pár tipů závěrem ke krémům. Pokud nám vyhovuje spíše lehčí konzistence, na pokožku nemusíme nutně kupovat mléko, tedy v podstatě vodu s malým obsahem ostatních složek, ale můžeme krém nanášet na vlhkou kůži. Podle poměru vody ke krému získáme námi požadovanou konzistenci a vstřebatelnost. Pozorný uživatel by si měl povšimnout, jaké rostlinné oleje mu svědčí a které nikoliv. To se však, obzvláště u žen, může měnit v různých obdobích jejich života spolu s hormonálními fázemi. Proto nemůžeme o nějakém krému hovořit jako o dobrém a o jiném jako o špatném. Jedná se o individuální záležitost s tím, že některé věci bývají platné obecně (například že kvalitní zastudena lisovaný olej bude mít lepší vlastnosti a kosmetický efekt než druhořadý rafinovaný, nebo dokonce ropný olej). Mimochodem, o vlastnostech olejů vyšla báječná kniha s názvem Tekuté slunce.

Při vývoji každého přípravku Diochi vycházíme z praktických zkušeností použití jednotlivé složky v alternativní medicíně a z poznatků moderních výzkumů těchto složek, a také z nejnovějších poznatků bioinformační terapie, psychotroniky, fytoterapie, homeopatie, krystalterapie a biorezonance.

Krása začíná uvnitř
Fyzická i psychická harmonie posilují vaši krásu.

• 

  POSÍLENÍ VITALITY A KONDICE

  Účinná regenerace Diochi vlastní unikátní systém kompletní detoxikace a regenerace organismu "Regenerace ve Sféře", který je výjimečný svým rozsahem, hloubkou a intenzitou regenerace. Jak správně regenerovat Posílení imunity Posílením imunity dokáže tělo samo vyřešit řadu nepříjemných komplikací a zabrání vzniku možných nemocí. Využijte jedinečného programu na posílení imunity. Posilněte svoji imunitu Přírodní lifting Přírodní liftingový Diolift hydrogel poskytuje velice rychlý vypínací a omlazující efekt. Tento přípravek získal cenu za kosmetické inovace v roce 2015! Přírodní omlazení
• 

  POMOC PŘI ŘEŠENÍ ZDRAVOTNÍCH SITUACÍ

  Akutní O použití přípravků Diochi v akutních případech se vždy poraďte s našimi poradci nebo lékařem. K dispozici máte Odbornou poradnu zdarma.Chronické Díky bioinformační složce naše přípravky úspěšně pomáhají i při dlouhodobých potížích.Přípravky Diochi nejsou léky! Vždy se jedná o potravinové doplňky či kosmetiku, které je možné doplňkově použít při léčbě. Konzultaci s lékařem doporučujeme.Odborná poradnaOsvědčené zkušenostiS příběhy našich zákazníků, kterým přípravky Diochi pomohly při řešení jejich zdravotních situací se můžete seznámit v sekci "Vaše příběhy". Příběhy klientů

Využijte osvědčené kvality potravinových doplňků
a kosmetiky Diochi k posílení životní energie, psychické pohody a krásného vzhledu.

Je mnoho odborníků, kteří radí, jak zhubnout, jak správně jíst, jak se správně hýbat. Zde pro vás máme pár rad a tipů. Vyberte si z nich to nejlepší, co bude pro vás prospěšné.