Regenerace ve sféře Diochi

Měsíc a jeho fáze neovlivňují jen příliv a odliv moří a oceánů, růst rostlin, ale i záležitosti a konání lidí. Většina z nás ale jeho vliv podceňuje. Zkuste se s fázemi Měsíce sladit - uvidíte, že vaše snažení bude úspěšnější.

Když Měsíc přibývá

Období přibývající Luny trvá zhruba dva týdny, začíná novoluním a končí dnem před úplňkem. Tento čas je nejvíce příznivý pro duchovní a materiální růst. Je tou nejvhodnější dobou pro svatbu, začátek nové práce, nového projektu nebo třeba pro pořízení si nového mazlíčka. Všechno, co je počato v tomto období, bude báječně růst a prosperovat. I růst rostlin koresponduje s fázemi Luny, toto období je tedy nejlepší pro sázení a zakládání nové zahrádky.
První část přibývajícího měsíce je první čtvrť. Trvá přibližně sedm dnů. Tato doba je extrémně potentní a příznivá pro nové začátky, zejména noc, kdy se poprvé objeví malilinkatý srpeček Měsíce. Druhá čtvrť od osmého do posledního dne před úplňkem je také příznivá pro začátky nových aktivit, setí, sázení, investování, počátky nových přátelství a partnerství.

Když Měsíc ubývá

Období počínající úplňkem a končící dnem novoluním je obdobím ubývajícího Měsíce. Trvá také přibližně dva týdny. Je nejvýhodnější dobou k odstranění všeho, co ve svém životě nechceme. Můžeme se například zbavit nemocí, které nás trápí. Začněte tedy proces léčení právě s ubývající Lunou. Je příznivým obdobím takových aktivit jako sklizeň, úklid, zbavení se parazitů, odstranění bradavic.

Zajímavé je, že rostliny mající léčivé účinky rostou právě nejlépe za svitu Luny. Na lunární fáze jsou někteří z nás citliví více, někteří méně. Jedinci, jejichž tělo obsahuje větší množství vody, podléhají vlivu Měsíce obvykle více.

V osmadvacetidenním cyklu Luny jsou čtyři důležité dny, během kterých můžeme zlepšit své zdraví. Úplněk, novoluní, desátý a jedenáctý den. Každá z fází má specifický efekt na vnitřní fungování organizmu. Například jedenáctý den lunárního cyklu je optimální k ovlivnění žláz s vnitřní sekrecí. Tento den jsou žlázy nejlépe čistitelné a stimulovatelné. Je tedy optimálním dnem dát tělu pauzu a postit se.
Pokud své tělo sladíte s lunárním cyklem, sladíte se s přirozeným léčivým rytmem sluneční soustavy.

Feng Ren Shui je učení, díky kterému si umíme udržet silnou energii po celý život. Silná energie nám zaručí pevné zdraví, silnou imunitu (která je velmi důležitá, což nám ukázal právě rok 2020), odolnost vůči všem vnějším vlivům, sílu dosahovat ve svém životě našich cílů a také nám umožňuje prožít dlouhý a naplněný život. K tomu využívá práci s energiemi tzv. tří herců: čas, člověk a prostor.

Energie času nám určuje, kdy a co máme dělat. Energie člověka nám pak říká, s kým máme dané činnosti vykonávat. Energie prostoru nám pak umožňuje vytvořit si ty nejlepší podmínky pro danou činnost. Všichni tři herci jsou tak významnými zdroji naší energie a my pak nemusíme vyčerpávat svoji vlastní energii. Tu si uchováme pro sebe, pro kvalitní fungování našeho organizmu.

Proto je uspořádání prostoru pro náš život tak důležité. Významnou úlohu pro sílu naší energie má náš domov. Zde trávíme podstatnou část svého života. Většinou lidé tráví doma více jak polovinu svého života a z toho celých osm hodin spíme. Když si uvědomíme, že během osmi hodinového spánku trávíme v kuse celý čas na jednom místě – v ložnici, tak nám dojde, jak důležitá pro náš život a sílu naší energie je právě ložnice.

Spánek je pro náš život a kvalitu naší energie velmi důležitý. V jeho průběhu dochází k regeneraci našeho organizmu. Ten se v průběhu spánku připravuje na nový den, abychom vše opět zvládli bez zbytečného vyčerpání. Kvalita spánku je tak významná pro kvalitu celého našeho života.

Mnoho lidí vliv spánku na celkový život velmi podceňuje.

Tím, že spíme, můžeme mít dojem, že se „nic neděje“. Ale v rámci našeho organizmu dochází k velmi důležitým procesům, díky kterým máme kvalitní a silnou energii. A právě energie naší ložnice má vliv na to, jakou energii na nový den získáme.

Spánek patří z hlediska Feng Ren Shui k tzv. energii fáze Vody. Je to fáze, kdy vládne největší klid, je to nejsilnější jinová (klidná a pasivní) energie. A právě tuto energii musíme v ložnici co nejvíce podpořit, aby byl náš spánek kvalitní a abychom díky němu získali silnou energii.

V ložnici se tak snažíme vytvořit co nejjinovější prostředí. Musí zde vládnout klid, aby nás v průběhu spánku nic nerušilo. Voda se projevuje tzv. chladem. Tj. ložnice by měla být nejchladnější místo našeho domova. Měli byste zde mít pocit příjemného chládku, jako když si na rozpáleném slunci jdete sednout do příjemného, chladivého stínu. Už jen díky tomuto chladu se energie zpomalí. Tím chlad přispívá k energii klidu. Před spaním je tak velmi důležité, abyste si ložnici řádně vyvětrali a pustili do ní chladivý čerstvý vzduch. Ten je pro kvalitu spánku také velmi důležitý. Víme, že v životě máme dva důležité zdroje tzv. postnatální energie: strava a právě vzduch. Čím kvalitnější vzduch v ložnici máme, tím kvalitnější energii získáme pro nový den.

Energie Vody je dále spojena s energií noci a zimy. Je to období, kdy vládne tma. Proto i ložnice by měla mít co nejvíce tlumené světlo. Tma stejně jako chlad zklidňují energii a zpomalují její aktivitu, a to je přesně to, co potřebujeme pro svůj kvalitní spánek. Proto je důležité, abyste v ložnici před spaním vytvořili příjemné přítmí. Můžete k tomu využít závěsy či různé rolety, abyste zabránili přílišnému světlu zvenku. I vnitřní osvětlení by mělo být spíše tlumené. Před spaním byste si tak měli raději svítit menšími lampičkami než velkým lustrem.

Při spánku jsme také velmi zranitelní, a proto nám ložnice musí dodávat pocit bezpečí. Tomu slouží uzavření. Ložnice by tak měla být před spaním uzavřená před vlivy zvenčí. Zde jsou důležité kvalitní dveře do ložnice, které se musí dát snadno zavřít. Je důležité, aby dveře nedrhly, nevrzaly apod. Dále jsou důležitá i okna. Musí velmi dobře těsnit a být pevně usazená, aby v noci např. poryvem větru nevydávala žádné zvuky apod.

V rámci ložnice je velmi důležitá postel a její umístění. Pro kvalitní spánek je důležité, aby postel byla opravdu pevná a bytelná. Neměla by se nijak hýbat, vrzat apod., tedy nesmí nás v průběhu spánku budit ani pohybem, ani zvukem. Postel by měla být na pevných nohách.

Pod postelí by měl být volný prostor, aby tudy mohla volně proudit energie.

Prostor pod postelí by měl být vždy čistý a uklizený. Pod postel tak nemáme nic ukládat a je důležité, aby zde nebyl prach či jiné nečistoty.

Postel by měla mít vysokou a pevnou pelest za hlavou. Je důležité, aby nám postel hlavu ve spánku chránila a abychom zezadu měli pocit naprostého bezpečí. Pelest by měla být plná. Ideální je, pokud je pelest polstrovaná, aby nám dodávala pocit měkkosti a tepla. Postel musí být umístěna tak, aby měla za hlavou zeď. Neměla by tedy být pod oknem, nebo hlavou do prostoru.

Kolem postele pak musíme vytvořit tzv. pět zvířat: Želva, Drak, Tygr, Fénix a Had. Tato zvířata nám do prostoru přinášejí rovnováhu, klid a pocit bezpečí. Každé zvíře patří k jedné z pěti fází (Želva – Voda, Drak – Dřevo, Tygr – Kov, Fénix – Oheň, Had – Země). Všech pět fází potřebujeme pro náš život, a proto tyto energie musíme posilovat i během spánku.

Za postelí musíme vytvořit pevnou Želvu. To je energie opory a bezpečí, kryje nám „záda“ a hlavu. Želvu můžeme vytvořit právě pevnou a vysokou pelestí postele za hlavou. Želva musí přinášet energii opory a pevnosti, proto musí být pelest plná a pevná.

Po levé straně postele (když ležíme na zádech) má vládnout energie Draka. Tu vytvoříme něčím vyšším jako např. stojací lampou, vyšší rostlinou, vyšší skříní apod. Drak nám dodává pocit bezpečí a chrání nás při spánku z levé strany. Jeho úloha je dodávat nám energii velkorysosti, kreativity, velkých vizí a mocné síly pro náš život.

Po pravé straně pak vytvoříme silnou energii Tygra. Ten by měl být menší a nižší než Drak (přibližně 1/3 velikosti Draka). Tygra může tvořit menší lampa, menší skříňka, svícen apod. Tygr přináší ochranu z pravé strany a dodává silnou a ochranou energii Kovu. Ta je pro nás např. důležitá z hlediska imunity a celkové odolnosti organizmu. Chrání nás tak před napadením zvenčí.

Fénix je pak před námi. Je to energie Ohně a podporuje naše vize, životní naplnění, štěstí a úspěch. Před postel bychom si tedy měli dát nějaký obraz či symbol našich snů, vizí, toho, čeho chceme ve svém životě dosáhnout. Obraz můžete dát na zeď, která je naproti posteli, nebo pokud se vám před postel vejde komoda, můžete si obrázek či symbol vize dát na tuto komodu.

Energie Hada jste pak vy v posteli. Had potřebuje mít pocit jistoty, stability a zázemí (tento Had patří k energii Země). Proto musí být postel opravdu kvalitní, bytelná, pevná a stabilní. V posteli bychom pak měli vytvořit pocit hnízda, do kterého se rádi vracíme. Had má rád teplo, takže postel nesmí působit chladným dojmem. Měla by být měkká a útulná a vzbuzovat příjemný pocit útulného místa.

Důležité samozřejmě je, aby energie ložnice podporovala individuální energie člověka, který v ložnici spí. Zde musíme znát typologii Feng Ren Shui člověka a jí ložnici přizpůsobit. Pokud v ložnici spí partneři spolu, pak ji musíme přizpůsobit i energiím obou partnerů.

Jak jsme již uvedli výše, v ložnici by měla vládnout silná energie Vody. Tu podporuje energie Kovu. K energii Kovu patří čistota a pořádek. Ložnice by tedy měla být vždy uklizená a čistá. Vše by zde mělo mít své místo. Neměl by tu být pocit chaosu a zmatku. Nemělo by se tu nikde válet různé oblečení, či jiné věci. Důležitá je také celková čistota. Úklidu ložnice věnujte opravdu dostatečnou pozornost.

To, v čem spíte, se pak bude projevovat i ve vašem životě.

Je tedy důležité např. hezky zastlat postel a upravit si ji tak, abyste se opět večer do ní těšili. Pozor ale na přehnaný pořádek a sterilitu (může způsobovat problémy s otěhotněním). To není energie vhodná pro život. V ložnici má být tedy určitý pořádek, ale také útulno a příjemně.

V případě, že ložnici používají lidé, kteří jsou sexuálně aktivní, je důležité v ložnici podpořit i tuto energii. Víme, že sexuální energie patří k elementu Oheň. Ten podpoříme např. červenou barvou. Ale pozor, nic se nesmí přehánět. Proto není úplně vhodné si např. ložnici červeně vymalovat. Energie Ohně je velmi aktivní a neumožnila by nám se příjemně zklidnit na spánek. Tím by byl spánek neklidný a nekvalitní. Oheň tak do ložnice dáváme spíše různými drobnými doplňky. Mohou to být např. dva různé červené polštářky jen tak ležérně pohozené na ustlané posteli. Můžete také do ložnice dát červené svíčky nebo růženínové kamínky apod.

Ložnice je také místo, kde partneři tráví dlouhou dobu ve velké blízkosti. Navzájem tedy na sebe působí a tím ovlivňují i energii vzájemného vztahu. Proto je důležité, aby ložnice podporovala energie vztahu. Toho můžeme docílit např. tím, že v ložnici budeme mít různé doplňky ve dvojicích. Např. dvě svíčky, dva hrníčky, dva kamínky apod. Pozor ale na to, že tyto dvě věci nesmí být stejné, tj. dvě různé svíčky (jedna nízká, druhá vysoká apod.), protože vztah tvoří vždy dva různí partneři.

Dále byste měli mít v ložnici fotky s partnerem. Ale jen vy dva sami, nikdo jiný na fotce nesmí být (ani váš pes ?). Mohlo by se stát, že vám pak do vašeho vztahu bude někdo vstupovat. V ložnici byste neměli mít ani fotky svých dětí. Ložnice by tak měla být doménou partnerů, jejich hlavním „sídlem“, které podporuje jejich silný vztah.

V ložnici by nemělo být mnoho květin. Ty přinášejí do místnosti energii Dřeva, a to je velmi aktivní až agresivní energie. Ta by pak velmi narušovala klid spánku a ten nebude dostatečně kvalitní. V ložnici byste neměli mít ani nic, co se hýbe. Např. různé závěsné doplňky (např. zvonkohry apod.). Rozhodně si do ložnice nedávejte akvárium. Pozor také na umístnění zrcadla v ložnici. Zrcadlo nemá mířit na postel, tj. neměli byste se v zrcadle vidět, když v posteli ležíte.

Pokud máte doma málo prostoru a ložnici využíváte i k jiným aktivitám než jen ke spánku (máte tu např. pracovní koutek), pak je důležité, abyste před spaním všechny věci spojené s touto aktivitou uklidili a maximalizovali tak energii klidu a spánku. V ložnici by neměly být žádné elektronické přístroje, protože ruší spánek. Pokud je tam máte, musí být vypnuté a vytažené ze zásuvky, aby nevytvářely žádné rušivé pole.

Věnujte energii ložnice opravdu velkou pozornost. Pocit, že sem chodíte „jen spát“ je velmi nebezpečný. Spánek je opravdu velmi důležitý pro vaši energii, sílu, odolnost i dlouhověkost. Čím kvalitnější prostředí pro spánek si vytvoříte, tím kvalitnější život budete žít.

Fenykl obecný je dvouletá bylina, dorůstající do výšky až dva metry. Na dlouhých stopkách rostou lístky s blanitými stopkami. Čepel listu je čtyřikrát peřenodílná, s čárkovitými úkrojky. Žlutavé květy rostou v okolících, složených z 15 až 20 okolíčků. Plodem je šedožlutavá dvounažka s pěti žebírky.

Je pěstovaná bylina, má ráda teplé, nepříliš suché podnebí, s dobrou, na živiny bohatou půdou. Svým výskytem přibližně sleduje oblasti pěstování vinné révy.  Roste planě ve Středomoří, kde se užívají jak listy, tak i plody. Dále se s ní setkáme kolem Černého moře a v asijských státech. V České republice se vyskytuje na jižní Moravě.

Fenykl je sbíraný v srpnu druhého roku. Nejvhodnější pro sběr je ráno za rosy.

Obsahuje silici s terpeny anetholem, fenochonem, feniculinem, metylchavikolem, karvolem a mnoha dalšími látkami. Dále obsahuje sacharidy, bílkoviny, mastný olej, pektin, škrob a estragol.

Je výborným karkaminativem a spasmolytikem – tlumí nadýmání a bolestivé křeče v trávicím ústrojí. Hořký fenchom též zlepšuje vylučování trávicích fermentů a povzbuzuje správnou činnost střev. Malý obsah látek podobných ženským hormonům, má vliv na zvýšení tvorby mateřského mléka.

Při zevním použití má silice fenyklu velice blahodárný vliv a dobře se vstřebává do pokožky, což má značný desinfekční účinek. Fenyklový čaj je také výborným výplachovým prostředkem při očních zánětech nebo při únavě očí.

Fenykl je také velmi vhodný pro užití v ophtalmologii, v pediatrii a porodnické praxi pro kojící ženy a pro staré a zesláblé jedince.

Své účinky podporuje i při odtučňovací kůře. Doporučení na dávkování při tinktuře je 21 dní ráno a večer a poté 5 dní vynechat.

Fenykl (Foeniculum vulgare) pěstovali již staří Řekové a Římané především pro jeho léčivou sílu a kořenitou vůni i chuť, kterou rostlině dávají specifické silice. Protože ho antičtí sportovci považovali za velmi zdravý a jedli ho ve velkém množství, dostal řecké jméno Marathon. Hippokratovská medicína používala kořeny, nať a vymačkanou šťávu z fenyklu jako diuretický prostředek a lék proti žloutence. S jeho pomocí se také ošetřovaly oční nemoci. Benediktini jej proslavili jako přírodní lék na zažívání nebo choroby z nachlazení.
Tato vynikající zelenina se silnou anýzovou vůní, dužnatými bázemi řapíků a jemnými listy podobná kopru se pěstuje po staletí jako zelenina. Existují dva druhy, a to fenykl obecný a fenykl zahradní (sladký). V aromaterapii se dává přednost fenyklu sladkému, protože obsahuje méně ketonů a má typické sladké aroma.

Jeho hlavní sférou působení je zažívací trakt.

Kde fenykl pomáhá:
špatné trávení, nadýmání, zácpu, nevolnost a říhání
podporuje tvorbu trávicích enzymů
ulevuje při kašli a astmatu
výrazně zrychluje činnost řasinek na sliznici dýchacích cest, a tím zvyšuje vylučování hlenů
čistí plíce od prachových částic a zlepšuje odkašlávání
ulevuje při menstruačních a klimakterických potížích − látky obsažené ve fenyklové silici působí jako estrogen
harmonizuje hormonální systém
tonizuje, jemně čistí a vypíná pleť
vhodný prostředek při detoxikačních a lymfatických masážích
zevně se používá při svrabu

Blahodárné účinky fenyklu můžeme využít v těchto Diochi přípravcích:

Astofresh, Estrozin, Intocel

Jak pomáhá v psychické oblasti?
Fenyklová silice je vhodná pro typy lidí, kteří příliš přemýšlejí a mají potíže prožít a vyjádřit emoce. Přináší pocit tepla a bezpečí. Podporuje odvahu, důvěru, sebevyjádření a kreativitu.

Fenykl jako rostlina
Původem je fenykl z východního Středomoří a Zakavkazska, ale dnes ho najdeme v Evropě, Indii, Japonsku i v Severní Americe. Planá odrůda roste na okrajích cest, řek, v lomech, na skalách a kamenitých úbočích. Kulturní odrůda je pěstována na polích.
Fenykl je odolná, dvouletá nebo trvalá rostlina, dorůstající v některých kulturách až do výše 2 metrů. Kvete v červenci až říjnu. Vyznačuje se jemnými vějířovitými listy a okolíky nažloutlých květů. Fenykl řapíkový má jedlé, zdužnatělé pochvy a řapíky, připomínající hlízu nebo cibuli. U nás je jeho pěstování zatím málo rozšířeno, ale například v Řecku patří vonící fenykl k divoce rostoucím bylinám.

Způsob získávání: Z rozmačkaných semen se pomocí destilace vodní parou získá silice vonící po anýzu.

Aroma: Sladké, podobné anýzu

Barva: Čirá až světle žlutá

Povaha (dle teploty a vlhkosti):
Teplá a suchá

Převládající energie (dle čínského pentagramu):
Země – působí na žaludek a slinivku

Hlavní obsahové látky
Fenyklová silice obsahuje 50 až 70 % trans-anetholu, 10 až 20 % fenchonu, estragolu 5 %, dále alfa-pinen, alfa-felandren, limonen, fenikulin a methylchavikol.

Jeho domovem je Východní Indie a blízké ostrovy.

Obsahové látky: obsahuje bioflavonoidy, silice, beta-sitosterol, emodin, quercetin, kurkumin, kaempferol-4'-methylether, 3,4-dihydroxylbenzoovou kyselinu, glycosidy, phenylpropanoidy – antioxidační účinek, sekviterpeny – cineol a eugenol, třísloviny, alkaloidy, sacharidy, proteiny, aminokyseliny, steroidy a steroly, tříslovinné hořčiny, klejopryskyřice, více jak 15 druhů diarylheptanoidů s protizánětlivými a protirakovinnými účinky, kampferidin, flavonoidy – galangin a další látky.

Bioinformační doplněk stravy, bylinné kapky Gerocel obsahují zcela unikátní komplex rostlin posilující meridián srdce, osrdečníku, slinivky a sleziny a tří zářičů, které ovlivňují slinivku, slezinu, trávení, srdce, cévní a nervový systém a jednotlivé buňky.

Granát si obvykle spojujeme s tzv. českým granátem a jeho temně rudou barvou. Kromě modré ale hýří všemi barvami a  dovede nás vyvést z pesimistických nálad. Seznamte se se hessonitem, tsavoritem, andraditem a demantoidem a dalšími.

Vedoucí Sféra Klubu Diochi Rožnov pod Radhoštěm

Bylinka, Bezručova 211, 756 61, Rožnov pod Radhoštěm

Otevírací doba: Út-Čt 10.00-12.00, 14.00-17.00, nebo dle telefonické dohody

T: 608 811 708, 602 779 362

S Hanku Zemanovou jsme si povídali dlouho, tuze dlouho. Sféra má určený počet stránek a "přifouknout" nejde. Bylo by škoda, kdybyste si rozhovor nemohli přečíst celý. Naštěstí máme ještě další možnost, jak Vám, milí čtenáři, myšlenky Hanky Zemanové přiblížit. Uvařte si dobrou kávu, nebo stylově bylinkový čaj a ponořte se do čtení o léčivé moci přírody, ktrá nás obklopuje...

Hana Zemanová vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Je autorkou nejprodávanějších knih o biopotravinách: Biokuchařky a BioAbecedáře. V září 2016 vyšla její třetí kniha, kompletně přepracovaná Biokuchařka, která se jmenuje Nová biokuchařka Hanky Zemanové. Pochází z Prahy, ale už více než deset let žije na venkově ve Středních Čechách. Je maminkou dvou dcer, desetileté Natálky a pětileté Elišky. Téměř dvacet let se profesně věnuje ekologickému zemědělství, biopotravinám a zdravému životnímu stylu.

Když přijedete za Hankou Zemanovou k ní domů, uvítá vás otevřená zahrada plná kvetoucích bylin, ovečky se slepicemi ve společné ohradě a úhledný cihlový domek. A hlavně, usměvavá Hanka, prostřený stůl s bylinkovým čajem a kyticí něžných květin. Povídaly jsem si spolu dlouho a já jsem celou dobu měla pocit, že proti mně sedí pravá luční víla.

 Poprvé jsme spolu mluvily před 7 lety. Tehdy bylo bio v plenkách. Co všechno se od té doby podle vás změnilo? Kromě toho, že asi všechno?

Změnilo se opravdu všechno. Když jsem chtěla zaktualizovat Biokuchařku pro druhé vydání, pochopila jsem, že to není možné, že všechno je jinak. Proto je úplně nová. Před deseti lety bylo informací relativně málo. Panovaly předsudky, že bio je jen zrní, klíčky a sója. Na to reagovala moje kniha před deseti lety a informace dala do uceleného balíčku. Teď po deseti letech nastal pravý opak. Informací je příliš mnoho a velmi často si protiřečí. Mezi lidmi zavládl značný chaos v tom, co vlastně jíst a co ne. Objevilo se i mnoho nových výživových směrů. Všechny mají tendenci považovat se za jediné správné, bez kterých nelze zdravě být a žít. Hodně lidí jde do změny stravování moc hr a začne experimentovat na sobě. Podle mě to klíčové, co se musíme my všichni učit, je umění rozlišovat. V informacích, v jídle, kosmetice, zázračných kurzech, jak být pravou ženou, vědomým mužem, respektujícím rodičem… Je to zvláštní, často o tom sama přemítám a mám pocit, že to velké množství kurzů, seminářů, webinářů a knih o šťastném životě je reakcí na to, že se jako společnost necítíme šťastní. Ocitáme se tak v paradoxní situaci, že snad nikdy v historii neměli lidé přístup k tak velkému množství moudrých rad, jak dobře, zdravě, vědomě a šťastně žít a současně se za posledních patnáct let spotřeba antidepresiv téměř ztrojnásobila. Proto když píšu své knihy, stále mám hodně na paměti, abych nevnášela do výživy žádný další zmatek, ale naopak lidem pomáhala utřídit si všechny informace. Proto nabízím jakési klíče k rozlišování, střízlivý přístup zlaté střední cesty, způsob, jak hledat přirozenou kvalitu a přirozený životní styl.

Vím, že moudří vegetariáni vědí, že když si na návštěvě u lidí, na kterých jim opravdu záleží, vezmou např. hovězí vývar, že se jim svět nezhroutí, jejich organismus to přijme. Menší škoda, než aby urazili někoho, kdo jim jídlo s láskou připravil.

Většinou tak jednají lidé, kteří už mají spoustu zkušeností a vědí, že výběr kvalitních potravin je jen jeden z pilířů jejich života. Stejně tak sytí naše tělo i duši to, když jíme celá rodina, nebo i vícegenerační rodina u jednoho stolu a pochutnáváme si v příjemné atmosféře na doma připravené jídlo. Doba je náročná a příliš rychlá, máme velkou svobodu, se kterou souvisí i ztráta jakéhokoli ukotvení či pevných kořenů. Mladí lidé, kteří hledají sama sebe tak snadno propadnou různým výživovým směrům, které mají tendenci se tvářit, že kromě výživy jsou i spásou pro duši. Tímhle jevem se zabývá ortorexie. Ti, kteří jí propadnou, se chovají jako typicky závislí lidé. Stávají se z nich fanatici. Mají tendenci stále obhajovat své názory, poučovat ostatní, často i útočí při prosazování svých názorů a nejsou tolerantní. Dokonce mají pocit jisté nadřazenosti z toho, že oni jsou ti, kteří „prohlédli“ a znají podstatu zdraví…..Dostávají se do stavu, kdy zkoumají jenom sami sebe, své vyladění a svoje jídlo. A tak se může stát, že odmítnou jít na rodinný oběd, který třeba s láskou připravila babička, ale samozřejmě ne přesně podle jejich pravidel. Nebo jdou, ale vysvětlují, že oni to nejí a proč to nejí a stresují všechny kolem sebe. Já jsem si to v sobě nastavila tak, že kdykoli jdeme na jídlo k mé mamince, tak jsem moc ráda, že pro nás uvařila a vážím si toho. To, že si dá kdokoli práci s přípravou domácího poctivého jídla, vnímám vždy jako velkou hodnotu, i když to třeba není bio…

 Ve vaší nové Biokuchařce jsou popsány z mnoha stran různé druhy stravování, např. Ájurvéda, makrobiotika, raw, vegetariánská…Spojujete jídlo s cítěním, životní filozofií, s myšlenkami např. Deepaka Chopry. Proč? Máte svůj oblíbený způsob stravování?

Neumím se zařadit do žádného přesně definovaného výživového proudu. Jíme potraviny, které vznikly co nejpřirozenějším způsobem v rámci ekologického zemědělství nebo vyrostly na naší zahradě. Jíme vždy do sytosti to, co má plnou sezónu. Upřednostňujeme domácí stravu před restauracemi, ale když jsme na dovolené, tak to nijak neřešíme a jíme, co je k dispozici. Nejsem úplná vegetariánka, ale maso jím málokdy. A v každé odpovědi tohoto rozhovoru je nějaký střípek mé životní filozofie. Necítím potřebu svou životní filozofii nějak dál pojmenovávat. Spíše než „filozofie“ je to pro mě cesta objevování na celý život a třeba teď po čtyřicítce cítím, jak moc se mi životní styl mění. Je to každodenní hledání, nalézání, ale i ztrácení a opětovné hledání mé vnitřní rovnováhy. Chci mít dobrý pocit z toho, jak žiju, jaké mám vztahy, jak se chovám k rodině, k cizím lidem i k přírodě. Snažím se vytvářet hezký život sama sobě i lidem kolem mě a dělat to, čím mohu být užitečná. Mám to štěstí, že moje životní poslání je současně i mou vášní.

 Vaše krédo je, že bio filozofie není jen o tom, že je to dobré pro moje zdraví, ale hlavně je to dobré a užitečné pro celou zemi, naši planetu. Má tato myšlenka dobrou osvětu?

Život, který neničí Matku Zemi je pro mě alfa omega a hlavní důvod, proč to celé dělám. Je to pro mě nejhlubší téma, které ve mě vibruje a současně mě i vnitřně trápí. Proto do svých Biokuchařek vkládám hodně ekologické tematiky. Tak například v Nové Biokuchařce je nádherná pasáž o půdě. Když jsem ji psala, bylo to pro mě nejdojemnější a nejsilnější moment knihy. Vím, že proto ty knihy píšu. Chci lidem tyhle myšlenky předat. Víc než recepty. Ale vím, že recepty jsou praktický nástroj, který může čtenáře motivovat a pomoci v každodenním životě, skrze který můžeme dělat my jednotlivci nejvíce změn.
Když lidé jedí zdravě jen kvůli své ideální kondici a postavě, tak se vytrácí to, že jsme tady na planetě proto, abychom pomáhali a něčemu dobrému a prospěšnému sloužili. Být v dobré kondici je vlastně jen pomůcka k tomu, abychom mohli dobře dělat tu naši misi. Službu lidem a naší planetě. Proto je půlka mojí nové knihy věnována receptům a půlka „osvětě“, která je ale psaná velmi atraktivní a čtivou formou.

Co můžeme dělat my jednotlivci?
Co byste doporučila?

Pokud se budeme bavit o jídle, pak je ideální si najít svého ekofarmáře, nebo se zapojit do Komunitou podporovaného zemědělství, popřípadě mít svou zahradu a jíst sezónní produkty. A omezit se v té velké pestrosti potravin. Není zdravé ani ekologické jíst v zimě rajčata, okurky a jahody. Jsme zvyklí mít pořád všechno a obávám se, že dětem to přijde už úplně normální…..

Posíláme Marušku ke dvanácti měsíčkům pro jahody?

Přesně tak. A nemáme pocit, že děláme něco špatného, něco proti přírodě. Trest přichází v podobě narušeného ekosystému. Supermarkety chtějí vytvořit iluzi, že kdykoli si vzpomeneme, můžeme mít cokoli, na co si vzpomeneme. Ale tak to není v řádu našeho světa. Myslím, že by stálo za to si uspořádat život tak, aby souzněl s rytmem přírody. A jsem přesvědčená o tom, že mít kdykoli cokoli nepřináší větší štěstí. Nemluvím ani o tom, jak moc se tím devastuje životní prostředí. Jediné k čemu je převážení potravin přes celý svět „dobré“, je růst HDP.

Lidé často dávají přednost “superfoods” z ciziny před naší lokální, českou produkcí. On už jenom ten název… Viděla jsem prodávat český chléb s chia semínky. Co byste doporučila Čechům?

Chia semínka se pro mne stala možná ještě s kustovnicí takovým mediálně „profláknutým“ zástupcem superpotravin…Bohužel lidé snadno propadnou víře, že není třeba dělat žádné velké změny ve výživě, protože to je běh na dlouhou trať, ale stačí pojídat chia nebo jakékoli jiné superpotraviny. Lidé mají rádi snadná, tak trošku instantní řešení. Když jsem promýšlela svou kapitolu o superfood, seděla jsem na dětském hřišti, kde byly také dvě dámy, v relativně pokročilém věku a bavily se o tom, že přidávají chia semínka do bábovky. Tak jsem si říkala, jestli také řeší, z jakých vajíček připravují těsto či jakou používají mouku…V Biokuchařce jsem proto tomuto trendu věnovala poměrně dlouhou kapitolu a nabídla zcela jiný a selským rozumem pochopitelný pohled na tyto výživově zajímavé potraviny. Chia tak patří do exotických superfoods, což je pro mě jen jedna podskupina. Mnohem více mě zajímají naše české superpotraviny.

Máte své „superfoods“, které byste doporučila?

Máme je všichni k dispozici, můžeme je mít zadarmo a v té nejlepší čerstvé kvalitě. Od jara jsou to nejdříve divoké plevele a byliny. V Čechách se říká: „ Mráz kopřivu nespálí“. Já ve volně rostoucích bylinách cítím jejich sílu a divokost. Celé léto si můžeme sbírat lesní i volně rostoucí plody, chodit na borůvky a na houby, na podzim na ořechy. České divoké plody - dřínky, hložinky, trnky, šípky…málokdo už je zná. To jsou všechno pro mě superpotraviny, které mají obrovskou vitalitu a energii. Další český poklad je kysané zelí. Jestli si ho pořád někdo vyrábí, tak ať nepřestává a naučí to svoje děti, protože to je obrovský dar. Stejně tak křen. Teď ho utlačuje zázvor. Nemám proti němu nic, sama ho mám moc ráda. Jen chudák křen nemá takové „promo“ jako zázvor. Moc záleží na propagaci, jak se daná potravina rozšíří. Přitom křen má neskutečné účinky a jsme s ním lokálně propojeni. Sotva na začátku jara povolí zem, už ho můžeme získat. A v tu chvíli ho naše tělo nejvíc potřebuje. Posílí imunitní systém, povzbudí střeva, působí antibioticky a antibakteriálně, rozpouští hleny, má obrovské množství minerálních látek a vitamínu C, mnohem víc než nějaké ovoce. Pro mě to je zázrak. A přitom, i když nám roste na zahradě, tak ho nepoužívám tak často, jak bych chtěla….

Co vám bylinky dávají?

Nejsem žádná bylinářka, ale vnímám, jak se rostliny kolem mě mění v závislosti nejen na ročním období, ale i na tom, co třeba momentálně prožívám. V době kolem rozvodu, to jsem si uvědomila až zpětně, jsem měla plnou zahradu řebříčku. Nejdřív jsem ho trhala do kytek, pak jsem si z něj začala dělat čaj. Později ke mně přišla informace, že řebříček je rostlina zasvěcená Venuši, bohyni lásky a touhy a tak jsem to vnímala tak, že mi přišel pomoci léčit mé ženské zranění. Moc mě to překvapilo a dojímalo. Letos k nám přišlo spousty divizen, tak je suším, protože ji třeba budeme potřebovat. Nevím. Ale kamarádce, která taky žije hodně propojená se svou zahradou, přišly k domu v době těhotenství bylinky, které bývají ve směsích při těhotné ženy. Byliny a jedlé květy také namáčím do vody, nechávám přes den na sluníčku a přes den tuhle bylino-květovou vodu popíjíme. A kromě toho všeho jsou byliny a léčivé květy velkým zdrojem krásy a radosti v mém životě.

Chystáte novou knihu?

V současné době procházím takovou větší regenerací, odpočinkem a věnuji se hlavně rodině a domovu a různým menším projektům. Vždy když píšu knihu, tak vydám obrovskou energii, až příliš si sáhnu do rezerv a pak se tak rok či dva zase dostávám do rovnováhy a studuji pro další knihy. Nyní v sobě nosím dvě knihy, jsou i v nějaké fázi rozpracovanosti, ale ještě nevím, do které se pustím…..jedna se týká dětské stravy a druhá ženského zdraví.

 Prošla jste rozvodem, který asi nikdo, kdo vás trochu sleduje, nečekal. Úplně mě to ohromilo.

Jo, to mě taky. (S úsměvem.) Před pár lety jsem na tohle téma vedla několik rozhovorů. Bylo to pro mě takové terapeutické, potřebovala jsem se ze všeho vymluvit. Srovnávala jsem si myšlenky a pocity. Čím jsem od toho dál, už nevidím žádný důvod o tom mluvit a vracet se k tomu. Ne proto, že bych něco tajila před sebou, před jinými, ale už mě to nebaví. Už žiju jinou etapu svého života.

Je to pryč, odložené v krabici v rohu? Hanko, nechci vás nutit se zase ohlížet zpět, snad jedině se zeptám, zda je něco, co byste mohla poradit nebo vzkázat ženám, které jsou v podobné situaci?

Já se vlastně už ani neumím přesně vžít do těch pocitů tenkrát. Často mi píšou ženy, které jsou v té bolestné fázi čerstvého rozchodu. Cítí se opuštěné a jsou samy na malé děti. Moc ráda bych jim pomohla, ale stejně vím, že každý si tím musí projít sám a po svém. Můžu předat dva momenty. Jeden je užitečnost samoty. Ze začátku pro mě bylo opravdu těžké zvládnout roční a pětileté dítě, i mě samotnou v troskách. K tomu zahradu a dům. Měla jsem pocit, že to psychicky ani fyzicky nedám. Přijde večer, děti usnou a vy se nemáte s kým podělit o to všechno. Najednou jsem začala vnímat, že ta samota mi byla daná jako dar, jako možnost bilance uprostřed života. Těsně před čtyřicítkou jsem najednou měla každý večer čas jenom sama na sebe a tak jsem přemítala o tom, jak jsem žila, jak chci a nechci žít dál, co mě doopravdy nejvíc na všem zraňuje, co se na celé situaci mohu učit, atd. atd. atd…. Byla to taková skvělá mezihra mezi dvěma etapami života. Kdybych hned vklouzla do nového vztahu, tak bych tímhle neprošla. Žila jsem dva roky jen s dcerami, postavila jsem se na nohy sama. Nesmírně mě to proměnilo a posunulo.

A ten druhý moment?

Přestat nad sebou plakat. Nemám na mysli přestat plakat, to ne, slzy jsou hojivé a nemá cenu je před nikým, ani před dětmi skrývat. Ale v určité fázi musí člověk pustit sebelítost a starou známou roli oběti. Když se jí člověk zuby nehty drží a vlastně je to jediné, na čem staví svoji hodnotu a každému vypráví, co zažil a jak to má těžké a co ty chudinky děti bez tatínka….. Tohle je moc důležité opustit. Protože jinak nám chybí síla pro nový život. V jednu chvíli jsem si uvědomila, že tak jako si tvoří nový život můj bývalý muž, že si stejně tak já mohu tvořit úplně nový život. Začala jsem se na to všechno těšit a vnímala jsem, že musím ale plně převzít zodpovědnost za to, jak žiju, do svých rukou. I když jsem prošla desítkami terapií, konzultací i rádců kolem mě bylo mnoho, tak tohle za nás stejně nikdo neudělá.

Hraje nějakou roli čas?

Velkou. Dobu hojení nejde nijak urychlit. A ani nemá cenu chtít ten čas zkrátit. I když je pravda, že jsem se taky těšila, až uběhne pár let od rozvodu a bude mi lépe. Zpětně si ale uvědomuju, že to vůbec nebylo jen těžké období. Naopak vnímám, že těžké životní zkoušky v sobě skrývají i nějaké momenty větší posvátnosti a zázračnosti, která přichází v každodenním životě. A objevovalo se i hodně pomocníků všeho druhu. Takže vlastně to byla jedna z nejzajímavějších etap mého dosavadního života. Otevřela jsem se v té době ženám. Začala jsem si uvědomovat, co všechno nesou na sobě, jaké leckdy zažívají příběhy. Že moje situace není dobrá, ale není to tragédie.
Je to pro mě zajímavé poznání, předtím jsem neměla pocit, že žiju nespokojený život, ale dneska cítím, že mám mnohem lepší a hlubší vztah k sobě, dětem, lidem i k přírodě. Umožnilo mi to žít lepší variantu sama sebe.

Happy end na závěr. Máte nového partnera. Co o něm řeknete hezkého?

To už je moje soukromí, ale mohu říct, že je pro mě velkým darem to, že přijal do srdce nejen mě, ale i obě moje dcery. Neumím si představit, že bych měla partnera, který by je nebral tak jako já. I když není táta a holkám říkáme, že tátu mají jen jednoho, tak můj partner jim dává velkou lásku, mužskou přítomnost a pocit ochrany v každodenním životě.