Diochi vyrábí ryze české přípravky propagující zdravý životní styl. Zjistěte, jak nahlížíme na vaše zdraví.
Latex stromu Croton lechleri je přírodní látka, která vytéká z poraněného stromu a je skutečným pokladem pro zdraví.
Latex nazývají indiáni Sangre de drago – dračí krev. Strom používá svůj červený latex na hojení tržných ran, které vznikají na jeho kůře. Musí mít tedy dezinfekční, antibakteriální, antivirové a protiplísňové účinky. Kdyby neměl, strom by brzy uhynul na nějakou infekci z poranění. Pro indiány byl latex doslova požehnáním a jen žasneme, jakou sílu mají přírodní látky.
Na cukety budeme potřebovat:
8 malých kulatých cuket
750g mletého masa
2 cibule
1 lžíce protlaku
1 vajíčko
sůl, pepř
lístky tymiánu
100ml vývaru
2 lžíce olivového oleje
Maso ochutíme jemně nasekanou cibulí a česnekem, přidáme tymiánové lístky, rajčatový protlak, pepř a sůl, vajíčko a dobře promícháme. Cukety seřízneme, vydlabeme vnitřek a odstraníme semínka. Poté je naplníme směsí ochuceného mletého masa, vložíme do pekáčku, podlijeme malým množstvím vývaru, zakápneme olivovým olejem a v předehřáté troubě na 180 stupňů pečeme 50 minut.
Diabetes neboli cukrovka je onemocnění slinivky břišní, které je charakterizováno sníženou produkcí inzulinu. Díky tomu dochází v krvi k vzestupu hladiny krevního cukru – glukózy.
V praxi rozlišujeme diabetes mellitus 1. typu, který je charakterizován absolutním nedostatkem inzulinu kvůli autoimunitnímu poškození beta buněk slinivky břišní, tedy právě těch, které produkují inzulin. Tento diabetes se vyskytuje nejčastěji mezi 5. až 25. rokem života. Často se mu také říká juvenilní. Diabetes mellitus 2. typu je charakterizován relativním nedostatkem inzulinu, jeho opožděnou sekrecí a také inzulinovou rezistencí, která snižuje inzulinovou odpověď v cílových buňkách. V krvi je vysoká hladina cukru a tělo ji při dalším přívodů sacharidů nedokáže vyrovnat.
Diabetes je komplexní porucha látkové přeměny. Kromě poruchy metabolismu cukrů s sebou přináší i poruchu látkové přeměny tuků, bílkovin, vodního i minerálového hospodářství. Změny probíhají již na buněčné úrovni. Vše je doprovázeno orgánovými komplikacemi. Při cukrovce je snížená nová syntéza tuků i bílkovin, ve zvýšené míře se odbourávají zásobní živiny. Říká se tomu hladovění uprostřed nadbytku.
Jak se diabetes projevuje?
Diabetes prvního typu má relativně náhlý začátek. Diabetes druhého typu se projevuje pomalu nastupujícími příznaky. Nejednou se objeví zvýšená hladina krevního cukru při rutinních preventivních prohlídkách – při odběrech.
Mezi příznaky patří postupně se rozvíjející žízeň a na ni navazující časté močení. Je to proto, že hladina cukru v krvi přesáhla určitou mezní hodnotu, při níž dojde k vylučování glukózy do moči. Glukóza je koncentrovaná látka, která s sebou strhává vodu z organismu, proto se zvyšuje množství vyloučené moči. Jako další potíže se objeví únava, svědění kůže, svědění v okolí konečníku a pohlavních orgánů.
Častý je také úbytek hmotnosti, zejména v důsledku odbourávání zásobních živin.
Člověk také může trpět častými infekcemi, ať už bakteriálními nebo plísňovými. Jde především o záněty kůže (furunkly nebo kvasinkové infekce). Tyto příznaky – žízeň, močení, hubnutí – by nás měly upozornit, že není vše v pořádku.
Neléčený a nepoznaný diabetes se může projevit velmi závažným stavem, který se manifestuje jako diabetické kóma. V dnešní době je to relativně vzácný stav. Většinou se diabetes odhalí dříve, než k této závažné komplikaci dojde.
Komplikace pozdějších stadií
Větším problémem jsou ale komplikace, které přicházejí v pozdějších stadiích špatně léčeného nebo špatně kompenzovaného diabetu, zejména, když je diabetik neukázněný a nedodržuje dietní opatření, jak by měl. Proto je hladina cukru v jeho krvi stále vysoká a díky poruše metabolismu se v těle začnou vytvářet určité metabolity (zplodiny látkové přeměny), které poškozují některé tkáně.
Nejvíce postiženy bývají cévy, ať už v podobě diabetické mikro- nebo makroangiopatie. Jde o postižení větších i úplně malých cév. Makroangiopatie postihuje koronární tepny, takže diabetici mohou být ohroženi vznikem infarktu myokardu. Další větší cévy jsou cévy dolních končetin, při jejichž postižení vzniká takzvaná ischemická choroba dolních končetin. Třetí skupinou postižených cév jsou tepny mozku. Ischemické infarkty mozkové bývají častou komplikací diabetu.
Postižení nejdrobnějších tepének se nazývá diabetická mikroangiopatie. Podle toho, jaký orgán postihuje, rozlišujeme diabetickou nefropatii (s poškozením ledvin) a diabetickou retinopatii (s poškozením sítnice).
Dalším postižením je poškození nervových struktur, zejména periferních nervů, nazývané diabetická neuropatie. Poškození cév i nervů a zároveň mikrotraumata a infekce mohou vést k takzvané diabetické noze. Velmi často se vytvářejí otlaky, které postupně progredují ve vředy až odúmrť koncových částí nohou – prstů –, které končí amputacemi.
Poškození očí při diabetu
Velmi častou komplikací je šedý zákal neboli katarakta. Diabetici také častěji trpí zeleným zákalem – glaukomem, obrnou okohybných svalů a nervů (příznak diabetické neuropatie). Někteří diabetici mívají přechodné mlhavé vidění. Nejzávažnější je ale diabetická retinopatie. Při patnáctiletém trvání cukrovky se vyskytuje poškození sítnice ve více než 50 %. Jde ruku v ruce s diabetickou nefropatií, tedy poškozením ledvin. Při poškození sítnice se na cévách sítnice tvoří drobné výdutě s tečkovitým krvácením do sítnice, na sítnici se vytváří jakýsi výpotek. V dalších stadiích do sítnice prorůstají nové cévy, dochází i k růstu vaziva a výraznějšímu krvácení – do sítnice, do sklivce. Postupně dojde až k odloučení nebo úplné destrukci sítnice a vznikne slepota. Diabetes je jednou z nejčastějších příčin slepoty dospělých.
Poškození ledvin při diabetu
Jde o velmi častou komplikaci diabetu. Nezáleží na závažnosti samotné cukrovky – někdy těžké postižení ledvin provází pouze lehčí diabetes, ale i naopak. Postižení ledvin se vztahuje jak na ledvinový parenchym, tak na ledvinové pánvičky i samotné glomeruly (filtrační aparát), zjednodušeně řečeno. Projevuje se nejprve přítomností bílkoviny v moči, v krvi se objeví značné množství tuků, včetně cholesterolu. Poškození ledvin vede k postupnému zániku funkce ledvin (mnoho diabetiků je odkázáno na umělou ledvinu).
Poškození nervů při diabetu
Nejvíce postižené jsou nervy dolních končetin. Projevuje se palčivým brněním, křečovitými bolestmi, pálením, mravenčením. Jindy jsou postižené i hlavové nervy – například lícní nerv, který může utrpět obrnu. Postižené mohou být i útrobní nervy. Tato porucha může být provázena zvýšenou srdeční frekvencí v klidu, ortostatickou hypotenzí (pokles krevního tlaku při změně polohy z lehu do stoje apod.), poruchou polykání, střídáním průjmů a zácpy, poklesem napětí močového měchýře a dalšími příznaky.
Ostatní komplikace
Kožní problémy mnohdy upozorní na dekompenzaci diabetu. Vznikají častější hnisavé afekce – furunkly kdekoli na pokožce, záněty kůže, které se obtížně hojí. Také kožní mykózy (plísně) bývají častou komplikací diabetu, včetně mykóz pohlavních orgánů.
Velmi často se u diabetiků setkáváme s postižením jater, od mírného zvětšení jater přes steatózu neboli zmnožení tuků v jaterních buňkách až po hepatitidy či jaterní cirhózu.
Diabetici také trpí záněty dásní, bolavými koutky, zubními kazy, změnami na sliznici dutiny ústní (různé vřídky).
Hyperlipoproteinémie (zmnožení tuků v krvi) často předchází diabetu nebo se naopak objeví jako komplikace diabetu. Rutinně by se u diabetiků měl vyšetřovat cholesterol a triglyceridy.
Léčba diabetu
Co je cílem? V první řadě se snažíme o to, abychom dosáhli normální kvality života. Dále by léčba měla zabránit komplikacím diabetu, ať již akutním nebo postupně se vyvíjejícím při špatné léčbě.
Po stanovení diagnózy diabetu by měl dotyčný člověk změnit zejména stravovací návyky a svůj způsob života. Je velmi důležité dodržovat dietní opatření, která se týkají vynechání zejména jednoduchých cukrů.
Dále je důležité omezit i příjem nadbytečných tuků, a zejména kalorií. Denní příjem potravy by měl být rozložen do menších porcí. Důležitá je optimalizace hmotnosti, což je velmi často obrovský problém. Strava by měla obsahovat větší množství zeleniny, měla by být obecně bohatá na vlákninu. Jedním z nejdůležitějších bodů je zvýšit pohybovou aktivitu, a to zejména u diabetu druhého typu, kdy je přítomna inzulinová rezistence, což znamená, že buněčné receptory na inzulin nereagují a ten pak nemůže přispět k využití cukru v buňkách. Svalové buňky dokážou využít přímo cukr (glukózu), aniž by k tomu potřebovaly inzulin. Proto svalová práce (tělesná zátěž, pohybová aktivita...) vede ke snížení hladiny krevního cukru i bez inzulinu.
Klasická léčba
Spočívá v užívání perorálních antidiabetik – tablet, které snižují hladinu cukru. Při naprostém nedostatku si pacient aplikuje podkožně inzulin. Možná je i kombinace tablet a inzulinu. Vhodnost léčby posuzuje diabetolog ve spolupráci s praktickým lékařem.
Každý diabetik by měl být poučen o samotné chorobě i jejích komplikacích, jež nastanou, pokud nebude nemoc dostatečně kompenzována. Jinými slovy, pokud bude diabetik neukázněný. Diabetes spolu se zvýšenou hladinou krevních tuků je značným rizikem pro vznik kardiovaskulárních chorob – infarktu myokardu a cévní mozkové příhody. Poučení spočívá i v péči o nohy, abychom předešli diabetické noze. Potřebné jsou pravidelné kontroly očního pozadí, ledvinových funkcí, krevního tlaku a pochopitelně laboratorních ukazatelů (glykemie, hladiny tuků, jaterních a ledvinných markerů).
Pohled celostní medicíny
Z pohledu celostní medicíny je potřeba detoxikovat slinivku a všechny její zátěže (těžké kovy, chemické látky, virové infekce – časté vyvolavatele autoimunitního procesu).
Ale ani při důkladné detoxikaci nedocílíme vyléčení diabetu. Určité možnosti máme u diabetu 2. typu. Ten je otázkou zejména špatné životosprávy a špatných stravovacích návyků. Pokud se nám podaří razantně snížit u obézních lidí hmotnost, pak zpravidla velmi dobře upravíme hodnoty glykemie. Problém je ale jeden: moc lidí nesnese, když jim někdo provede restrikci stravy a nutí je hýbat se. Pochopitelně slinivku můžeme také detoxikovat. Dále bychom se měli zaměřit i na detoxikaci jater a ovlivnění tukového metabolismu. Určitě je potřebné očistit i ledviny a srdce a cévy.
Jaké preparáty Diochi můžeme využít při léčbě cukrovky?
V první řadě Astomin. Je to preparát k velmi dobré detoxikaci slinivky, také žlučníku, částečně i jater. Podporuje trávení.
Podobně působí i Intocel – v podobě kapek nebo kapslí. Detoxikuje slinivku, slezinu, játra. Odstraňuje i virové zátěže.
Jako komplexní velmi dobrý preparát můžeme uvést Vista Clear. Dokáže detoxikovat játra, ledviny, klouby. Velmi dobře protektivně působí i na buňky sítnice – tyčinky a čípky.
Deviral, Dinavir, Baktevir jsou preparáty k odstranění virové zátěže.
Ledviny můžeme čistit opakovaně a dlouhodobě Diocelem. Ledviny jsou velmi často diabetem ničeny, proto bychom měli myslet na jejich detoxikaci a regeneraci.
Zajímavým preparátem je Diaflex Biobalzám, který vychází jako detoxikans slinivky téměř u všech diabetiků. Doporučují se dlouhodobě 2x 2 vstřiky do úst.
Protektivní účinek na cévy a srdce má bezpochyby Venisfér.
Toto jsou ty nejdůležitější preparáty. Využít ale můžeme aktuálně i ostatní. Komplexní a cílená detoxikace má u diabetika rozhodně důležité místo. Ale na prvním místě, a to by si měli uvědomit všichni, nejenom diabetici, je změna životního stylu, úprava životosprávy a jídelníčku a zvýšení pohybové aktivity.
Bylinný čaj doplněk stravy Cymbopogon citratus je tropická citrónová tráva, která má skvělou chuť s citronovou vůní.
Přírodní doplněk stravy, bioinformační kapsle Cytonic, obsahuje extrakt z rostliny Maytenus ilicifolia, která je po staletí využívána jihoamerickými Indiány pro své širokospektrální účinky posilující meridián sleziny a slinivky a žaludku. Je nazývána "Zelený poklad z Jižní Ameriky". V listech byliny je velké množství fytoestrogenů, které mají přiznivý vliv na ženský hormonální systém.
Jsme obětí hmoty, anebo tvůrci energie?
Kultivace vlastní energie vědomou péčí o svá vibrační pole a systém čaker může na první dojem působit ezotericky a vzdáleně reálnému životu – pokud však pod pokličku tohoto systému nahlédneme, zjistíme, že je tato péče v životě velmi praktická. Může představovat jeden z velmi funkčních nástrojů podpory celkové kvality života. Integrací této vědomé kultivace můžeme velmi významně podpořit své fyzické zdraví, mentální rozpoložení, dokonce duševní výkonnost, kvalitu emocí a v neposlední řadě také kvalitu vztahů, které žijeme. Troufám si tvrdit, že také celkový vývoj našeho života, tedy „osudu“. Nabízím vám vhled do systému práce s energiemi tak, abyste pochopili vzájemné souvislosti mezi tím, jak myslíte, co prožíváte a jak se cítíte ve svém těle a tím, čemu v životě čelíte.
Myslíte si, že se vás čakry netýkají, anebo se naopak obáváte, že k jejich práci nejste dostatečně vyškolení?
Omyl. Naše tělo, mysl a také emoce, které každodenně prožíváme, jsou v přímém napojení na energetická centra, tzv. čakry. Žijí mezi námi jedinci, kteří jejich existenci popírají, to ovšem neznamená, že se neocitají pod vlivem čakro-energetického systému.
K práci se systémem čaker není třeba žádné speciální školení ani jasnovidecké schopnosti. Pro začátek postačí upřímný záměr, dovednost pozorovat, odvaha objevovat dosud nepoznané souvislosti a vůle vydat se cestou kultivace zralejší, otevřenější a vědomější verze sebe sama. Při vědomé práci s čakrami úměrně roste také všeobecná citlivost a vnímavost, která nám může pomoci doplnit střípky vědění a zkušeností. Jak o sobě, tak o světě kolem. Ocitáme se na jakési spirále životního poznání a energie, která nás nese vzhůru… Ale nepředbíhejme. Pojďme si práci s energií a čakrami vysvětlit pohledem našeho rácia.
Hmota či energie?
Většina lidí považuje za skutečnou realitu především svět hmoty, protože právě ten dokážeme vnímat svými smysly a následně zpracovat rozumem. Podle fyzikálních zákonů však energie nezaniká, pouze dochází k její přeměně, tedy transformaci. Co se děje s životní energií poté, co tělo zemře? A jak je to při zrození? Síla, která formuje tělo a jeho schopnosti pochází z prapůvodní, tzv. absolutní energie, Prány. Konkrétní projev této energie na úrovni těla již označujeme pránou s malým „p“. V čínské a japonské tradici se tato energie nazývá ČCHI. Životní energie proudí (anebo by ideálně proudit měla, neb její stagnace vede k nerovnováze a časem k onemocnění) na úrovni těla, emocí a mysli komplexními systémy. Bez energie je hmota mrtvá. Těmito systémy jsou:
Jakým způsobem energetická pole ovlivňují náš každodenní život?
Docela zásadně – na úrovni fyzického zdraví, tělesné odolnosti a imunity, na úrovni emocí a významů, které svým zkušenostem přisuzujeme, na úrovni mysli a způsobu přemýšlení (které může být intuitivní či spíše racionální povahy) a také v neposlední řadě na úrovni celkové kvality života, jak ji vnímáme a prožíváme.
Zvu vás k prakticky pojaté a stručné exkurzi do vibračních těl tak, abyste pochopili určité souvislosti mezi akcí/reakcí zkušeností ve svém životě … Tedy jak konkrétně vibrační pole ovlivňují vaši imunitu, mentální rozpoložení či vývoj „osudu“?
má přibližně stejný tvar a velikost jako lidské tělo. Jeho aura lehce přesahuje konkrétní fyzické tělo, které energeticky chrání. Nese tvůrčí a vitální životní sílu celému organizmu. Zajímavé je, že éterické fyzické tělo se vytváří vždy nově při každé inkarnaci a dle zdrojů zaniká tři až pět dní po smrti fyzického těla. Pokud dojde k narušení a oslabení tohoto vibračního těla (například vlivem negativních myšlenek či zatěžujících emocí), přichází onemocnění. Nikoliv v důsledku působení vnějšího světa, ale vlivem disharmonie a nedostatečného vyživení uvnitř těla. Dříve než se nemoc projeví přímo na fyzickém těle, je možné vidět narušení aury.
Praktická uvědomění do života
Nemoc nepřichází z vnějšího světa, brány nemoci otevíráme ať už vědomě či nevědomě nastavením svého éterického pole. Čím dříve se budeme ochotni zříci polohy „oběti“, o to rychleji zakusíme pocit zdraví.
Jak harmonizovat a posílit své éterické pole?
Rostliny a stromy vyzařují energetické pole velmi blízké tomu našemu. Je tedy skvělé chodit často do přírody, trávit čas na zahradě, mezi stromy, anebo využívat aromaterapii, neboť esenciální oleje nesou kvality harmonizující éterické pole.
Je nositelem našich pocitů, emocí a charakterových vlastností. Aura emočního těla může vyzařovat až několik metrů kolem člověka. Toto emoční pole je velmi proměnlivé. Vyzařuje určité stále vlastnosti vycházející z charakteru a postoje člověka, na druhou stranu vyzařuje proměnlivost emocí a pocitů, které aktuálně prožíváme. Silné negativní emoce (zlost, hněv, strach, zoufalství…) zabarvuje toto pole do jiných barev, než povznášející emoce jako láska, soucit, pochopení. Kromě krátkodobých pocitů jsou v této auře „uvězněny“ také dlouhodobě neosvobozené emoce, strachy, nedostatek lásky či sebedůvěry. Tyto uvězněné emoce pak svými vibracemi přitahují podobné frekvence. Proto se lidé v určitém emočním naladění potýkají se situacemi, které ještě posilují jejich původní rozpoložení. Jak v negativním a destruktivním kontextu, tak v tom tvořivém a povznášejícím. Zde přichází na řadu právě často zmiňované „zrcadlení“. Za zmínku stojí také skutečnost, že emoční vibrační pole nezaniká po smrti. Naopak, přechází se svými kvalitami do následující inkarnace.
Praktická uvědomění do života
Měli jste někdy pocit, že zažíváte nevysvětlitelné strachy a další omezující pocity? Pravděpodobně si nesete neuvolněné zážitky uvězněné v emočním poli a ty ovlivňují okolnosti vašeho současného života.
Jak harmonizovat své emoční pole?
Vzdát se hodnocení a rozdělování zážitků na dobré a zlé. To dělá racionální rozum. Ovšem škatulkování vede často k ukládání dalších traumat a posilování vnitřních energetických bloků. Je třeba si uvědomit, že „vše, co nám do života přichází, nese své poselství.“. Je tedy třeba přijímat to, co přichází a vzít si z každé zkušenosti poznání, s vděčností, nikoliv s hořkostí. A pokud z našeho nitra vychází „stín“ nežádoucí emoce, je fajn tuto emoci prožít, přiznat si ji a nechat ji odejít. Tím se emoční tělo čistí.
Je nositelem našich myšlenek, idejí, racionálního a také intuitivního poznání. Právě racionální myšlení, kterým většina lidí hledá cestu k pravdě, se váže na vnímání fyzického světa a hmoty. Má obecně nižší vibrace a jeho schopnost porozumění bývá zkreslována neuvolněnými emočními strukturami z emočního pole, které přisuzují životním zkušenostem významy. Tím dochází k řetězení opakujících se myšlenkových schémat, podle kterých soudíme události kolem sebe. Racionální rozum tedy nedokáže být nestranný a objektivní, jak se obecně tvrdí.
Naproti tomu myšlení a poznání ve formě intuice a náhlých vnuknutí přicházejících z duchovního pole je otevřené přijímat a integrovat pravdu, která je v souladu s univerzálními zákonitostmi. Toto poznání může přicházet formou obrazů či zvuků, které mysl převádí do myšlenek a slov. Tato poznání nám zprostředkovávají vhled do pravé podstaty a přirozenosti věcí a zkušeností.
Praktická uvědomění do života
Sebereflexe: Do jaké míry necháváte svá životní rozhodnutí omezovat svými starými zkušenostmi a emočními traumaty a do jaké míry dáváte prostor novým možnostem, aniž byste je předem odsuzovali? Zkuste vypozorovat, kdy vám staré strachy a bolesti berou svobodu a brání vám v radosti.
Jak harmonizovat své emoční pole?
K vyšším vibracím mentálního pole máme přístup přes šestou a sedmou čakru, tedy třetí oko a temeno hlavy. Zkuste vědomě s dechem tato místa propojovat.
Má ze všech polí nejvyšší vibrace a ovlivňuje tak kvalitu vibrací všech ostatních polí, které povznáší k nejvyššímu možnému vyjádření. Duchovním polem zažíváme vnitřní jednotu a soulad s ostatním bytím. Je také tou božskou částí v nás, která je nesmrtelná a přetrvává celou cestu evoluce. Pouze díky duchovnímu vibračnímu poli můžeme poznat svůj zdroj a plně porozumět smyslu svého života.
Praktická uvědomění do života
Sebereflexe: Ocitli jste se někdy v blízkosti duchovně osvíceného člověka, mistra nebo učitele a vnímali jste blaženost, vnitřní klid, narůstající sílu, radost a štěstí? Pravděpodobně jste zakusili sílu aury jeho duchovního pole, které může sahat až několik kilometrů daleko.
Nyní, když jsme porozuměli vlivu energií vibračních polí na naše bytí a žití, můžeme se posunout dále, k systému čaker.
Systém čaker
Některé zdroje uvádějí, že se v lidském těle nachází přes 88 tisíc čaker, neboli „rozvoden“ energie. Tedy každý orgán či orgánová soustava jsou velmi citlivé na typ přijímané energie. Nejdůležitější čakry se nachází v oblasti sleziny, na šíji, na dlaních a chodidlech. Sedm hlavních čaker se nachází podél hlavní osy těla, páteře, na přední straně. Právě z přední strany těla (éterického pole) se nachází tzv. kšetramy, jakési vstupní brány k čakře. Čakry si můžeme představit jako květ, často se uvádí lotosový květ, právě díky trychtýřovitému otevřenému tvaru. Rozdělení květů na jednotlivé okvětní lístky znázorňuje kanálky energie, nádí, kterými energie do čaker proudí a je vedena dál do vibračních polí. Symbolický počet okvětních lístků lotosového květu každé čakry odpovídá počtu kanálků, které energii do čakry přivádějí. Od čtyř u kořenové čakry až po tisíc u čakry na temeni.
Čím je dána odlišnost muže a ženy?
Vysvětlení se může nabízet hned vícero, existuje však velmi zajímavý poznatek ohledně směru otáčení jednotlivých čaker, které je odlišné u žen a u mužů. Každá čakra s sebou nese určité kvality a jejich rozvoj. Směr otáčení vpravo značí jangový mužský aspekt, AKTIVNÍ postoj a VŮLI, v nadměrném vyjádření také AGRESIVITU a NÁSILÍ. Směr otáčení vlevo značí jinový ženský aspekt, PŘISTUPNOST A PASIVITU, v nadměrném vyjádření SLABOST. Tento poznatek je dobré zohlednit při zkoumání souvislostí práce s čakrami. Může nás zavézt k zajímavým a hodnotným AHA momentům v rámci poznání sebe sama, svého partnera či svých blízkých. Vědomosti ohledně otáčení čaker je možné využít také v určitých typech terapií.
Sedmiletý vývojový cyklus
Veškerý vývoj přírody se děje v cyklech, člověk není výjimkou. Zjevně v průběhu života čelíme výzvám různého charakteru, jsme otevření odlišným vlivům a zkušenostem, poznání. Některé antroposofické systémy pracují s vývojovým cyklem, např. Waldorfská pedagogika, a je pozoruhodné, že tyto systémy jsou v souladu s učením o funkcích a úlohách systému čaker. Každých sedm let dominuje vliv jedné čakry (počínaje tou první kořenovou). Současně se během tohoto sedmiletí prostřídají ve svém vlivu postupně i ostatní čakry (od první až po sedmou). Vždy tak, že hlavní vliv má jedna čakra dominantní pro celý sedmiletý cyklus určující také hlavní téma pro toto období. Vedlejší úlohu má pak další čakra, která nese téma pro jeden rok. Tak procházíme rok za rokem dalšími vývojovými stupni. Základní proměna je vždy možná každých sedm let. Ve věku 49 let, tedy 7 čaker krát 7 let, ukončujeme první vývojový cyklus poznání. Poté otevíráme druhé kolo, které někteří v požehnaném věku 98 let dokončují.
Systém čaker, hlavní témata a oblasti života, které ovlivňují
První čakra se nachází v oblasti hráze, u kořene páteře. U mužů se kořenová čakra otáčí doprava, u žen doleva.
Základní princip čakry: tělesná vůle být
Harmonizační barva: červená
První čakra představuje energetické propojení s matkou Zemí, je výživou hmoty těla. Podporuje zdraví buněk celého těla, všech tkání a orgánů. První čakra představuje pradůvěru v život, je bezpečným domovem, který poskytuje zázemí, podporu, dává stabilitu a vnitřní sílu.
Druhá čakra se nachází v oblasti podbřišku. U žen pravotočivá, u mužů levotočivá.
Základní princip čakry: tvoření a rozmnožování bytí
Harmonizační barva: oranžová
Druhá čakra podporuje a harmonizuje vše tekuté v těle – krevní a lymfatický oběh, trávící šťávy a další tekutiny. Současně souvisí také se vším dalším, co teče a plyne, jako jsou právě emoce. Druhá čakra zkvalitňuje emoční prožitek, harmonizuje intimní život, podporuje sexualitu, posiluje inspiraci a celkovou tvořivost.
Nachází se v oblasti solaru plexu. U žen levotočivá, u mužů pravotočivá.
Základní princip čakry: utváření bytí
Harmonizační barva: žlutá
Manipura souvisí se silou osobnosti, odvahou, sebedůvěrou a vnitřní stabilitou. Vědomá péče o třetí čakru podporuje cestu za realizací životních záměrů. Třetí čakra je vnitřním ohněm, který posiluje, ale dokáže také nekompromisně spálit. Je zdrojem vnitřního světla.
Nachází se v oblasti srdce. U žen pravotočivá, u mužů levotočivá.
Základní princip čakry: odevzdanost bytí
Harmonizační barva: zelená a růžová
Srdeční čakra souvisí se schopností vnímat a prožívat vřelost, laskavost, soucit, lásku. Jak směrem k sobě sama, tak ke svému okolí. Vědomá péče o čtvrtou čakru podporuje lásku k sobě sama i k okolí, otevírá srdce k přijímání života takového jaký je, ve své pestrosti a s důvěrou v celý proces vedený silami a energiemi, které jsou daleko za hranicemi poznání našeho rácia.
Nachází se v oblasti hrdla. U žen levotočivá, u mužů pravotočivá.
Základní princip čakry: souznění s bytím
Harmonizační barva: blankytně modrá
Višuddhi je čakrou komunikace, souvisí se schopností komunikovat jak se sebou sama, tak se svým okolím. Vědomá péče o pátou čakru podporuje na jednu stranu sebepoznání v autenticitě a přirozenosti, vybízí k naslouchání a vyslyšení vnitřního hlasu a k otevřené komunikaci se sebou sama. Na stranu druhou harmonická funkce páté čakry podporuje upřímnou a otevřenou komunikaci s okolním světem. Přes oblast krku vyjadřujeme vše, co v nás žije: náš smích, pláč, naše pocity a emoce, úmysly, přání, myšlenky, názory, obavy a celkově naše vnímání světa.
Třetí oko se nachází v oblasti mezi obočím, uprostřed čela. U žen pravotočivá, u mužů levotočivá.
Základní princip čakry: poznání bytí
Harmonizační barva: indigová
Adžna je čakrou otevírání vnitřního zraku. Harmonizace šesté čakry podporuje důvěru v sebe sama a ve svou vnitřní moudrost. Někdy vnímáme a vidíme svět kolem sebe skrze omezený průhled dalekohledu. Zaměříme pozornost na jeden objekt, situaci, problém a vzájemná propojení a souvislosti nám unikají. Jako když vejdeme do temného prostoru a svítíme si kapesní svítilnou, která osvětlí vždy jen část celku… Pokud však otevřeme vnitřní zrak dokořán, můžeme vidět obraz celý.
Sedmou čakru si můžeme představit jako korunu či svatozář zářící zlatobílým světlem na temeni hlavy. U žen levotočivá, u mužů pravotočivá.
Základní princip čakry: čiré bytí
Harmonizační barva: zlatobílá
Sahasrára je čakrou spirituálního poznání. Poznání, jež se k nám dostává prostřednictvím sedmé, korunní, čakry jde mnohem dále než vedení ráciem či intuicí. Při otevření sedmé čakry přestáváme být odděleni od celku a vnímáme jednotu. Díky harmonizaci sedmé čakry, harmonizujeme celý čakrový systém. Energii těla propojujeme s božským světlem.
Dáte na vědu či spiritualitu?
Stejně jako při hlubším poznávání čaker pozorujeme vibrace energie a jejich odlišné působení na náš celkový fyzický, mentální, emoční a duševní stav, vědci pozorují různé úrovně vibrací energie ovlivňující projev hmoty. Vědní obor, který se tomuto zkoumání intenzivně věnuje, je kvantová fyzika. Současně se neurovědy a epigenetika zabývají vlivem emočního prožitku na stav fyzického těla. Vznikem neurotransmiterů, biochemických vodičů v mozku, coby reakcí na emoční prožitek, dochází ke stimulaci genů uložených v našem genomu. Ty mohou být jak zdraví podporující, tak rozvíjející nemoc. Studie těchto výše zmíněných vědních oborů potvrzují to, co víme o čakrách a energetických systémech vibračních polí. Některé kultury již mnoho tisíc let…
Vládne hmota energii anebo energie hmotě? Jsme obětí hmoty, anebo mocná tvůrčí stvoření? Máme svobodu volby? Odpovědět si můžete sami. Jedno je jisté. Vědomě zvolenou myšlenkou začíná proces proměny.
Autorka článku: Mgr. Vybíral Pastrňáková, mentorka funkčního pohybu, vědomé práce s myslí a biohackingu, autorka meditací pro harmonizaci čaker, www.light-soul.eu
ČEMEŘICE, JEDOVATÉ A ČARODĚJNÉ ROSTLINY
Málokteré rostliny jsou opředeny tolika mýty jako jedovaté a záhadné čemeřice, s jejichž květy se můžete v přírodě setkat již brzy zjara a někdy již uprostřed zimy. Rod čemeřice (Helleborus) z čeledi pryskyřníkovitých (Ranunculaceae) zahrnuje asi 45 druhů rozšířených převážně v jižní a jihovýchodní Evropě a ve východní Asii. U nás se čemeřice vyskytují jen zplaněle, ale často se pěstují na zahrádkách. Oblíbeným druhem je čemeřice nachová (Helleborus purpurascens), až 45 cm vysoká bylina se silným lysým stonkem, který je na bázi hnědočerveně zabarvený. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, čepel dlanitě členěná, úkrojky kopinaté, pilovité a u báze celokrajné. Květy, asi 5 cm velké a sklopené dolů, rostou obvykle po třech. Okvětní lístky jsou na vnější straně purpurové, na vnitřní zelené. Kvete od února do dubna, ale když je mírná zima, rozkvete již v lednu.
Černohlávek je jedna z léčivek, kterou si můžete nasbírat sami. Je velice vhodný například při angínách a bolestech v krku a podle nejnovějších výzkumů má též prokazatelný vliv na hladinu cholesterolu a zamezuje ztukovatění jater.
Popis: Černohlávek je většinou vytrvalá, ale někdy jen dvouletá rostlina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Je vysoká 5 až 25 cm. Její lodyhy jsou nepravidelně čtyřhranné, nevětvené nebo chudě větvené v paždí listů, vystoupavé, roztroušeně chlupaté, často nahnědlé nebo nafialovělé. Listy vyrůstající v přízemní růžici mají vejčitě kopinatý tvar, dolní lodyžní listy jsou dlouze řapíkaté, vstřícné ve dvou až šesti párech. Horní listy jsou přisedlé, nejsvrchnější pár je těsně pod květenstvím. Modrofialové, občas bělavé koruny mají vysoko klenuté pysky a tvoří krátký lichoklas. Květy rostou v úžlabí dlouze zašpičatělých listenů. Plody jsou okrouhlé, lesklé tvrdky. Rostlina kvete od května do října, na sečených loukách i vícekrát do roka.
Černucha setá, neboli lidově řečeno černý kmín.
Až sedmdesát centimetrů vysoká jednoletá rostlina černucha setá, nazývaná černý kmín, má jemné namodralé květy a černá semena, které se hojně využívají v lidovém léčitelství.
Patří do čeledi pryskyřníkovité, u nás není původní, pochází z Orientu nebo ze Středomoří. Prorok Mohamed údajně řekl, že semena černého kmínu mohou vyléčit cokoliv, kromě smrti. Arabové od nepaměti uctívají tuto rostlinu, a i vědecké výzkumy dokázaly její úžasný léčebný potenciál. Ve vědeckých testech, které dal udělat chemik a bioterapeut Vladimír Ďurina, uspěla účinná látka z této rostliny na stejné úrovni, jako jedno z nejmenovaných antibiotik. Bakterie likvidovala stejně dobře jako antibiotikum, a to už je co říct. Černucha je rostlina ověřena nejen léčiteli, ale i vědecky. Nigella sativa nebo černý kmín je egyptský zázrak.
Čertův dráp pomáhá na problémy s klouby."
Čertův dráp je trvalka s rozvětveným kořenovým systémem. Má až 1,5 metru dlouhé, při zemi se plazící výhonky s laločnatými listy.
V paždí listů vyrůstají na krátkých stoncích květy zvoncovitého tvaru, které mají korunní lístky růžové až purpurové. Lidově se mu říká čertův dráp, za což vděčí zahnutému ostnu, objevujícímu se na plodech. Kvůli ničivému drancování zahraničních obchodníků je existenčně ohrožen.
Není snad nikdo, kdo by o ní neslyšel. I ti, kdo mají jen mlhavou představu o tom, jak tradiční čínská medicína funguje, vědí, že navrací zdraví. Ale na jakém principu vlastně funguje?
Takto jsem se ptala i já, kdykoliv jsem na ni narazila. Celý život jsem toužila proniknout do jejích tajů a odhalit její tajemství.
A mé velké přání se mi splnilo. Když jsem zasedla na první přednášce a lektor vstoupil do dveří, věděla jsem, že jsem na správném místě a mé otázky budou zodpovězeny. Doposud mám živě v paměti tu směsici pocitů: radosti, napětí, hrdosti a touhy po vědění. A když začal vyprávět, jak to vlastně všechno vzniklo, vzpomínám si, že jsem vlastně ani nevnímala, co povídal, jen jsem silně cítila energie, které se v přednáškové místnosti vznášely, a byla jsem nesmírně šťastná, že se toho můžu zúčastnit. Víte, v čínské medicíně je vše krásně logické a já jsem se mnohokrát uctivě poklonila nad její pokorou, moudrostí a vnímavostí, neboť bez ní by nevzniklo nic. Ne že bych měla něco proti západní medicíně, naopak, dokáže zázraky, ale je velká škoda, že tyto dvě úžasné vědy nelze u nás propojit, tak jako v Číně, kde na klinice jsou vedle sebe ordinace klasického lékaře a praktika čínské medicíny a spolupracují. Dokážete si to představit u nás? Já tedy ne. Klasickou medicínu známe přibližně 200 let, tu čínskou 5000 tisíc let (původně je starší, ovšem doložené zápisky jsou od tohoto období). Napadá mě příměr: školáček vedle váženého moudrého kmeta.
Nesmíme zapomínat, že v Číně nebyly povoleny pitvy.
Vědomosti se předávaly prožitými zkušenostmi z generace na generaci.
CO JE TO PULZNÍ DIAGNOSTIKA
Jednou velmi zajímavou věcí, kterou jsme se učili a mě velmi zaujala, je pulzní diagnostika, jejíž pomocí lze určit zdravotní stav. Pulz může mít hodně vlastností – může být klouzavý, rychlý, ponořený, povrchový, přerušovaný, prázdný, plný atd., a tyto jeho vlastnosti jsou důležité k určení stavu orgánů. Pulz se „odebírá“ na zápěstí, ale ne tam, jak jsme zvyklí u lékaře, tento se odebírá z obou stran zápěstí. My se jich učili šest, je to proto, že šest orgánů patří mezi důležité, na nich závisí naše zdraví.
Šest důležitých orgánů
srdce – element ohně
játra – element dřevo
slezina – element země
ledviny – element voda
plíce – element kov
Ledviny máme dvě, tudíž se kontroluje stav každé zvlášť. Říká se jim orgány cang. Pak jsou orgány fu: močový měchýř, tenké, tlusté střevo, žlučník, žaludek a trojitý zářič. Orgány cang jsou plné, ale nenaplňují se, zatímco orgány fu se naplňují, avšak nejsou plné. Každý cang má svůj fu orgán. Znamená to, že jsou ve vztahu sdružené dráhy. Například srdce je ve vztahu s tenkým střevem, a když je srdce z jakéhokoliv důvodu přehřáté, tak tu horkost pošle do své sdružené dráhy – tenkého střeva. Je vždy lepší řešit zánět močového měchýře než onemocnění srdce.
Ve starověké Číně měly tyto orgány příměr císařského dvora:
SRDCE je vládcem, z něhož vyvěrá duch a všechno poznání.
Srdce je císařem lidského těla. Všechny orgány jsou mu podřízené. Když nemá císař řád, nastupuje nemoc a nepohoda. Srdce řídí dlouhodobou paměť, patří k němu láska, radost, spokojenost, slušnost, ukázněnost, ale i zášť, pocit viny, nervozita, rozčilení, touha.
Je pánem krve a cév. Krev patří srdci. Srdce řídí cévy, je hlavní silou krevní cirkulace. Ovlivňuje kvalitu cévního systému – pružnost a průchodnost. Vyživuje a ovládá všechny orgány, psychiku a emoce. Jeho úkolem je ohřívat, řídí tepelnou cirkulaci.
Nejčastější patologické klíčové příznaky srdce jsou palpitace a nespavost.
PLÍCE jsou kancléřem, řídí a regulují čchi v celém těle.
Plíce připomínají stříšku na císařském voze, sídlí na nejvyšším místě a ostatní vnitřní orgány se nacházejí pod nimi. Čchi se ze všech stran vznáší nahoru do plic, a proto se také říká, že plíce jsou dvoranou všech cév, spolu se srdcem. Plíce řídí hlas, dýchání a čchi. Stav plic poznáme podle hlasu – jak je čistý, silný, je-li chrapot apod. Mají na starost vdechování čisté a vydechování kalné čchi a pohyb čchi po těle. Jsou horním pramenem vody a řídí cesty vody.
K emocím plic patří spravedlnost, důstojnost, čestnost, sebeúcta, ale také zklamání, smutek, žal, beznaděj, úzkost a stud. Mezi nejčastější zdravotní potíže patří kašel a dušnost.
JÁTRA jsou vrchním velitelem a vyvěrají z nich úmysly.
Játra řídí průchodnost a je jedno, zda to jsou zablokované emoce nebo tučný oběd. Dále řídí koloběh čchi, krve, tělních tekutin a menstruační cyklus. Játra řídí uschovávání a spotřebu krve – když se člověk hýbe, krev jde do drah, když je v klidu, jde do jater. Z vlastností k nim patří laskavost, shovívavost, soucit, velkorysost, ale i hněv, podrážděnost, frustrace, rozmrzelost, žárlivost a deprese. Mezi nejčastější nemoci pod vlivem jater jsou bolesti hlavy, nervozita, podrážděnost, a premenstruační syndrom (PMS).
ŽLUČNÍK je cenzorem, vyvěrá z něj schopnost rozhodovat a řešit, řídí rozhodnost a kuráž.
SLEZINA a ŽALUDEK jsou správci sýpek, z nichž vychází to, co prošlo přeměnou.
SLEZINA je správcem sýpek, odkud pochází pět chutí (nei jing su wen).
Čchi může být silná pouze tehdy, nejsou-li slezina a žaludek oslabené a doplňují ji. Pokud je žaludek slabý a jídlo se nepřeměňuje, žaludek a slezina slábnou a neživí čchi. Ta se stává prázdnou a vzniká nemoc. (Li dong Yuan)
Slezina řídí přepravování a přeměnu potravy, která stoupá do plic a srdce, ovládá krev – má za úkol udržet ji v cévách, zrovna tak udržet orgány na svém místě, takže za prolapsem rekta, výhřezem konečníku, sestouplou dělohou, hemeroidy, křečovými žílami, těžkýma nohama je právě tento orgán. Ale také k ní patří důvěra, čestnost, otevřenost, rovnováha, nestrannost, jakož i starosti, nadměrné přemítání, utkvělé myšlenky, výčitky svědomí, lítost a melancholie. Jsme-li unaveni po jídle, máme řídkou stolici, chladné nohy a nos, a trápí nás závratě po postavení, potom naše slezina nefunguje, jak má. A vzhledem k tomu, že je to element země, znamená v čínské medicíně velmi důležitý orgán. Neboť v jakém stavu máme zemi, takovou máme úrodu. V praxi to znamená, že správně fungující slezina je schopna dobře zpracovávat a využívat pro tělo živiny.
ŽALUDEK řídí příjem a zpracování potravy, má mezi orgány fu výsadní postavení.
Upraví potravu tak, aby slezina mohla nahlédnout, co je dobré k využití a co není. Jde o dvoustupňový proces. Nejdříve žaludek potravu rozmělní na kašičku a poté slezina po analýze začne rozesílat toto tam, tamto pryč. Ale podmínkou je, že musí být zdravá; pokud není, bere to živelně.
TENKÉ STŘEVO je výběrčím přebytků, z něj vychází to, co se strávilo.
Pomáhá řídit oddělování čistého od kalného. Oddělování řídí v podstatě slezina, ale děje se to v tenkém střevě. Tenké střevo pouze pomáhá, slezina analyzuje a rozhodne.
Tenké střevo má vztah ke dvěma orgánům: tlusté střevo a močový měchýř s ním přísluší do jednoho klubu – do tlustého střeva a močového měchýře posílá odpad. Čisté prostřednictvím sleziny stoupá nahoru do plic a srdce a odtud včleněno do krve stéká po těle a tak ho svlažuje.
TLUSTÉ STŘEVO je správcem nad stokami, z něj odchází to, co se proměnilo.
Řídí přepravu kalného, pomáhá řídit tekutiny, protože ještě 10 % tekutin se vstřebává v tlustém střevě. Ledviny dokáží obsah v tlustém střevě zahustit a tekutinu recyklovat – aby zbytečně neutekla. To znamená, že ledviny berou ze stolice vodu, která se dá ještě upotřebit.
LEDVINY jsou mocným úředníkem, z nich se rodí schopnost a inteligence.
Ledviny, opět úžasný orgán, díky kterému se můžeme radovat ze života. Jsou kořenem života a zdrojem prenatální čchi (ta, která nám byla dána do vínku), dle TČM je v každém z nás kousek prenatální čchi od prvotního předka. Ledviny uchovávají esenci jing (ting) a záleží na každém z nás, jak z ní „čerpáme“. Správně bychom měli žít tak, abychom si každý den kousek té esence mohli uschovat a až přijdou zlé časy, měli kam sáhnout. Zajímavostí je, že různé stimulační látky, které nám na chvíli pomůžou, v podstatě nám tuto životodárnou esenci vykrádají. V esenci jsou uschovány zděděné vlastnosti. Ledviny řídí vodu a rozdělují ji dalším orgánům. Jsou-li ledviny v pořádku, je i moudrost, racionalita, postřeh, jemnost a sebepoznání. Při oslabení ledvin se během života uchovávají strach, tesklivost a nejistota. Jestliže vás obtěžuje časté noční močení, pobolívání v bedrech a kolenou, jsou za tím ledviny. A říká se, že ledviny jsou „poťouchlý“ orgán, když už se ozvou, je jejich léčba většinou na dlouhou trať, proto dbejte na pitný režim.
TROJITÝ ZÁŘIČ je správcem nad vodními kanály.
Není kam zařadit, nemá tvar, ale zato má tři podoby:
Horní zářič – je jako mlha, je v oblasti srdce a plic, souvisí tedy s činností těchto orgánů, a onemocnění horního zářiče je provázeno kašlem, pocity dušnosti, chrchláním a ovlivňuje funkce plic a srdce.
Střední zářič – je jako bažina, v oblasti mezi pupkem a bránicí – patří sem slezina a žaludek a anatomicky játra a žlučník. Je místem přerodu potravy v čchi. Souvisí tedy s trávicími procesy spojenými s činností sleziny, žaludku, jater a žlučníku, tudíž jeho poruchy budou souviset se zažívacími potížemi, jako je nadýmání, zácpa, špatné trávení, kručení ve střevech a průjem.
Dolní zářič – je jako kanál a to v oblasti mezi pánevním dnem a pupkem – patří sem ledviny, střeva (tenké a tlusté), močový měchýř a funkčně játra a žlučník. Souvisí s vylučováním a je funkčně spojen s ledvinami, močovým měchýřem, tenkým, tlustým střevem. Vzhledem k tomu, že tento orgán podporuje roznášení čchi a přepravu tekutin po celém těle, projevují se jeho poruchy různými stagnacemi v podobě vodnatých opuchlin, nadýmání, pocity plnosti, problémy střev, potíže s močením apod.
Trojitý zářič představuje cesty vody – mlha, bažina, kanál – žaludek rozmělní potravu na bažinu. Slezina to správné pošle nahoru v podobě jemno-hmotných substancí, které připomínají páru. Pára se zpracuje v čchi, krev a tekutiny a vydá se na cestu v drahách. Co se nespotřebovalo prostřednictvím kanálků a trubek, odchází pryč z těla – spodní zářič je nečistý (kanál).
MOČOVÝ MĚCHÝŘ je správcem nad vodními nádržemi, uchovává v sobě tekutiny a vylučuje je ven.
Řídí uskladňování a vylučování moči. Je vydatně pod nadvládou ledvin. Ty rozhodují o celkové vodě a močový měchýř to, co dostane, uskladní a vyloučí.
Na závěr této malé ochutnávky z čínské medicíny bych se s vámi rozloučila citací Žlutého císaře (spolu s Fu-sim a Šen-nungem patřil k čínským kulturním hrdinům, podle mýtů stvořil první lidi, vynalezl zpracování kovů, lékařství, architekturu, stavbu cest).
Žlutý císař řekl: „Slyšel jsem, že v nejdávnějších dobách žili lidé zvaní žen-čen, praví lidé, kteří dokonale ovládali zákonitost nebes i princip jin-jangových proměn a žili v souladu s nimi. Dýchali nejčiřejší esenci čchi, odloučeni od vnějšího světa chránili své nitro a cvičením dosáhli dokonalé tělesné harmonie. Proto jsou věční jako nebesa a země a jejich dny se nikdy nechýlí ke konci. To je výsledek žití podle Cesty.“
S úctou k čínské medicíně
Alena Judit Bernardová
Skutečný význam objevu čínské vědkyně si uvědomíme, teprve když nahlédneme do statistik. Artemisinin, tedy lék proti malárii, který Tchu Jou Jou objevila, se ukázal v klinických zkouškách účinnější než všechna dosud používaná antimalarika, a zhruba od konce 20. století je hlavním lékem proti malárii. Mezi lety 2000 a 2013 se zejména díky zavedení tohoto nového léku do praxe celosvětová úmrtnost na malárii snížila o 47 procent, v Africe o 54 procent. Ještě výraznější pokles byl ve skupině dětí do pěti let, kde se úmrtnost snížila celosvětově o 53 procent (v Africe o 58 procent). To mimo jiné znamená, že jen v Africe, kde je malárie nejrozšířenější, zachrání tento lék přes 100 tisíc životů ročně. I tak nemoc v roce 2013 zabila podle odhadů zhruba 600 až 800 tisíc lidí.
Kromě významného snížení úmrtnosti nový lék také mnoho lidí uzdraví a sníží tak počet lidí nakažených malárií. To je dobrá zpráva nejen pro obyvatele afrických zemí, veřejné zdravotnictví a humanitární pracovníky, ale také pro ekonomiky postižených států – méně nemocných znamená více lidí v práci a také více dětí, které dokončí školní docházku. Podle ekonomů způsobuje malárie ztráty přibližně ve výši 1,3 % ročního HDP. Pokud se země s nemocí potýká řadu let, může to mít vážné následky.
Velmi zajímavé jsou okolnosti objevu a také osud čínské vědkyně, která se stala první Číňankou, jež obdržela Nobelovu cenu v přírodních vědách, a celkem dvanáctou ženou, která byla oceněna touto cenou v kategorii lékařství nebo fyziologie. Zajímavé také je, že během své profesní dráhy nikdy nebyla na zahraničním studijním pobytu a ani neprováděla výzkum mimo rodnou zemi.
Čínský diktátor Mao Ce-tung podporuje vědu
Celý výzkum a hledání nového účinného léku proti malárii překvapivě inicioval čínský diktátor Mao Ce-tung na popud svých vietnamských spojenců. Vietnamští bojovníci ve válce s USA (1955–1975) prý ztráceli více vojáků na následky zhoubné malárie, než jich padlo v boji s Američany.
V té době byl zřejmě nejúčinnější lék proti malárii chlorochin. Ten ovšem ztrácel vzhledem k rychle se vyvíjející rezistenci postupně účinnost. Pro vojáky bylo tedy třeba zajistit nějakou jinou, účinnou léčbu malárie. Proto se „Velký Mao" k datu 23. května 1967 rozhodl založit speciální vojensko-vědeckou „Jednotku 523", která měla najít vhodný lék na malárii.
Vědci postupovali ve svém pátrání po nejúčinnějším prostředku proti malárii v několika směrech. Jedním z nich bylo i pátrání ve starých receptech tradiční čínské medicíny. Procházením archivů byla pověřena Tchu Jou Jou. Velkou výhodou při jejím pátrání ve starých pramenech bylo i to, že zdaleka nebyla jen zastánkyní tradiční medicíny, ale také byla farmakoložkou s lékařským vzděláním západního typu.
V šedesátých létech minulého století, kdy byl výzkum zahájen, probíhala v Číně Velká proletářská kulturní revoluce, jež přivodila smrt stovkám tisíc lidí, kteří se stali oběťmi vraždění rudých gard, způsobila rozvrat ekonomiky a obrovské ztráty na kulturním dědictví. Ani Tchu Jou Jou se tomuto řádění nevyhnula. Z rozhodnutí vojenského a stranického vedení byla tato vědkyně oddělena od rodiny a po připojení k Jednotce 523 zamířila z Pekingu na jih Číny. Bez ohledu na její celkem významné postavení byl její manžel nucen pobývat v pracovním táboře a čtyřletá dcerka musela zůstat v ústavní péči.
1 600 let stará kniha zachraňuje životy
Skupina vedená Tchu Jou Jou při svém hledání prošla zhruba dvě tisícovky receptů, z nichž zhruba třetina jevila nějaké známky toho, že by mohly účinkovat proti malárii. Zhruba 380 z nich pak vědci vyzkoušeli na myších nakažených malárií. Slibně vypadal i recept s využitím pelyňku, který se v čínské medicíně používal proti horečce. Přípravek v některých případech snižoval množství parazitů v krvi zvířat. Výsledky byly velmi nestandardní. Někdy recept fungoval a někdy také ne. Tchu údajně nakonec na řešení hádanky přivedl text v 1600 let staré knize, která uváděla, že by se pelyněk měl louhovat za studena. Jak ukázaly následné laboratorní testy, účinné látky z pelyňku zničí jakékoliv vyšší teploty – rostlina se nakonec vyluhovala za teploty jen 35 °C.
Výluh z pelyňku se ukázal v pokusu na zvířatech jako účinný. Bylo možno přejít ke zkoušení preparátu na lidech. Tak jak to bývalo ve farmakologii obvyklé, první pokusnou osobou se stala sama objevitelka. Když na vlastním těle zjistila, že látka lidskému organismu neškodí, bylo možné pokračovat v dalších zkouškách. Ty ukázaly, že látka, kterou se podařilo přesně identifikovat v roce 1972, je skutečně účinná proti malarickému onemocnění.
Později vědci zkoumali, které druhy pelyňku obsahují nejvíce účinné látky – artemisininu. V Číně je tato látka známa jako čin-hau-su. Čistý artemisinin se pak podařilo získat z vhodnějšího typu pelyňku, pelyňku ročního (Artemisia annua). Zjistilo se, že látka má poměrně nezvyklou chemickou strukturu – obsahuje tzv. peroxidový můstek, který je základem účinku proti zimničce (původci malárie).
Výsledky výzkumu byly zveřejněny v roce 1977. Skutečného rozšíření se objev dočkal až o čtyři roky později, v roce 1981, kdy se v Číně konal mezinárodní kongres odborníků na malárii pod patronátem WHO, na kterém Tchu přednášela. Tak se informace o převratném objevu dostala do širšího povědomí odborné společnosti. V období Kulturní revoluce čínští vědci totiž obvykle nesměli publikovat v angličtině, a tak se zahraniční kolegové o jejich práci prakticky nemohli dozvědět.
Dnes se artemisinin obvykle podává v kombinaci s jinými látkami. Důvodem je snížené riziko vzniku rezistence na artemisinin. Také výroba artemisininu se značně změnila. Americký vědec Jay Keasling z Kalifornské univerzity v Berkeley v roce 2006 publikoval metodu umožňující vnést komplex genů z pelyňku do kvasinek. Místo pěstování pelyňku někde na poli, jeho sklizně a následné izolace artemisininu se nyní tato látka vyrábí průmyslově moderním biotechnologickým postupem. Díky tomu stoupla produkce léku o desítky tun (desítky milionů dávek) ročně. Průmyslová výroba umožnila větší dostupnost léku proti malárii, a tím přispěla ke snížení následků onemocnění malárií.
Co je malárie
Malárie je nemoc, která se objevuje prakticky v celých tropech. Způsobuje ji prvok Plasmodium (zimnička), na člověka ji přenáší komáři rodu Anopheles. Do lidského těla se pohyblivé infekční stadium zimniček dostává ze slinných žláz samiček komárů (samečci nepijí krev). Nemoc se projevuje typickými malarickými záchvaty, kdy dochází ke zvýšení teploty každé 3 nebo 4 dny.
Nemoc není vždy smrtelná, ale procento komplikovaných případů je poměrně vysoké, počet nakažených ohromný.
Antimalarika
Antimalarika jsou léky působícím proti malárii. To znamená, že zabíjejí parazitické prvoky, způsobující malárii.
Mezi nejznámější antimalarika patří chinin, který byl izolován jako aktivní složka z kůry chinovníku (Cinchona officinalis) v roce 1820 francouzským chemikem Pierrem-Josephem Pelletierem a Josephem-Bienaimem Caventou.
Novějším lékem je chlorochin, který zabraňuje vývoji parazitů malárie v krvi. Lékaři ho používají k prevenci, ale také k léčbě malárie. Tento lék byl objeven v roce 1934, ale kvůli podezření z toxicity se v lidské medicíně po desetiletí nepoužíval. Během druhé světové války byla provedena klinická studie antimalarických léčiv sponzorovaná vládou Spojených států, ve které bylo zjištěno, že chlorochin má významný účinek jako antimalarikum. V roce 1947 byl uveden do klinické praxe pro preventivní léčbu malárie.
Existuje i mnoho dalších antimalarik, ale jejich společným nedostatkem je, že si na ně původce brzy vytvoří rezistenci („zvykne" si na ně). Proto se antimalarika používají obvykle v kombinacích, tak aby se vzniku rezistence předešlo.
Jestliže si chceme uchovat anebo zlepšit své zdraví, tělesnou kondici i duševní schopnosti, máme jíst hodně masa, vajec a mléčných výrobků, nebo je pro nás lepší rostlinná strava? V Čínské studii se dozvíte, jak na to.
Víte, že strava s velkým obsahem živočišných bílkovin (více než 10 %) může ničit naše srdce, ledviny, mozek, kosti a podporovat vznik rakoviny? A naopak přírodní rostlinná strava tyto nemoci léčí? Stav lidí s diabetem ll. typu se u této stravy výrazně lepší, dokonce přestávají užívat léky.
Obchodní podmínky Reklamační řád Reklamační protokol
Copyright © 2018 DIOCHI SPOL. S R.O, Žampiónová 2, 104 00 Praha 10 - Pitkovice, Česká Republika, Česká republika