Velikonoční tradice

Vejce nesmí nikdy chybět

Symbolika velikonočních vajec – tajemné a magické vejce představovalo zrod nového života. Červeně nabarvené vejce symbolizuje sílu sluneční energie a tepla, barvu krve a lásky. Vajíčko z lásky darované by mělo být červeně malované a plné, tzn. vařené. Lidová tvořivost a trpělivost zručných maléreček vytvořila kraslice různých barev i ornamentálních technik, na které si troufnou jen ti zkušení. Já si při domácím barvení většinou vystačím jen s talentem přírody. Barvím vařená vejce v cibulových slupkách a otiskuji na skořápky drobné lístečky travin a bylinek. Tuto jednoduchou techniku už znaly naše babičky a lze ji považovat za způsob zdobení vajec, který je v souladu s přírodou.
Aby vajec bylo dostatek, je třeba vyrazit na koledu a obejít rodinu, sousedy, přátele. Bez pomlázky by to nešlo.
Pletení pomlázky – pomlázka (krajově též zvaná dynovačka, tatar, prut nebo žíla) se plete z osmi či devíti proutků. Ty nejpružnější rostou na vrbě košíkářské. Proutky oloupejte, osušte a spleťte. Na další rok je můžete skladovat v chladném sklepě. Před použitím je stačí jen namočit do studené vody a proutky zase obživnou.
Já se spoléhám na šikovné ruce košíkářů a pomlázku ozdobenou pestrými pentličkami kupuji každoročně novou. Jednak jako poklonu těm, kteří ovládají tohle polozapomenuté řemeslo, ale hlavně proto, že se snažím tradice Velikonoc stále oživovat a připomínat si jejich pravou podstatu a radovat se z oslavy jara, které je plné života a nových nadějí a plánů.
*
Pomlázkou se nám velikonoční čas navršil, ale jaro je tu s námi a není skoupé na slunce. To nám zase dává plnou náruč radosti, lásky, inspirace a tvůrčí invence. Kdo se naučil zpomalit, možná objevil zapomenutou prostou krásu, kterou s příchodem jara obdivovali naši předci. Ona se za dlouhé roky v ničem nezměnila, ale my jsme se naučili hledět skrze ni. Jakmile se rozhodneme znovu prožívat přírodní cykly, najdeme cestu sami k sobě, která nás učiní silnějšími a spokojenějšími.
Naše cesty jsou nitky, které spojují osudy lidí s přírodou. Já ráda opouštím komerční podobu svátků a staromilsky se kochám tradicemi a lidovými obyčeji mých předků. Rázem mi vstoupí do života trochu radosti a konejšivého klidu.
Není nutno chystat velké velikonoční přípravy, ale stačí se jen zamyslet nad významem tradic. To k jejich oživení docela stačí. Co je ale rozhodně nutné, to je vůle čerpat energii z jarní přírody. Žádná pilulka není silnější než probouzející se příroda oděná do šťavnatě zelených výhonků a ratolestí nového života, ze kterých prýští nová míza plná energie. Uchopit tu její životodárnou sílu je vlastně velmi snadné.
Vařte s bylinkami, choďte do přírody a radujte se ze života.
Přeji všem veselé Velikonoce a bohatou pomlázku!

Šárka Škachová
www.gurmanka.cz