Slabikář tradiční čínské medicíny
Poruchy na úrovni jin–jangu
Podle starověké čínské filozofie je všechno tvořeno jin–jangem a jin–jang také vytváří. Když říkám všechno, myslím tím VŠECHNO! Je to tedy každá molekula, celý vesmír, koloběžka vašeho syna, jarní vítr, myšlenky, vy i já.
Co z toho vyplývá pro člověka, tedy pro vás i pro mne? Že jsme každý trochu jin nebo jang, a to v poměru, který není stálý a obvykle jedna složka převažuje. Jedinec, v jehož konstituci převládá mužský princip jang, působí na své okolí jako přetopený kotel, z něhož sálá síla, rozhodnost, vůdcovství, ale i agresivita, rozpínavost, dravost. Je to statný člověk, ruměných lící, se silným hlasem. Může jím být samozřejmě také žena, vždyť i současná věda potvrzuje přítomnost většího či menšího množství mužských hormonů v ženském těle a ženských hormonů u mužů. Chutě jangu jsou slaná, hořká, pražená. Nemoci akutní, horečnaté. Ztělesněním jangu je dítě, živé, aktivní, neposedné. Jang je nutným předpokladem k tomu, aby stihlo vše okoukat, ohmatat, vyzkoušet a naučit se.
Ženskou jin charakterizuje umírněnost, pasivita, odpočinek až lenost i sklon potlačovat vývoj a vracet jevy na samý počátek bytí. Přebytek jin zodpovídá za hromadění vlhkosti v těle provázené nadváhou, tvorbou hlenů, celulitidou. Chutě jin jsou kyselá, sladká, pikantní. Nemoci spíše chronické. Představitelem jin je soumrak života, mudrc, jehož ctností je skromnost, protože poznal pomíjivost věcí.
Uvedené charakteristiky nemůžeme chápat doslova a je třeba je vnímat jako „převážně“ či „spíše“ jin nebo jang a brát v úvahu, že jsme smíšení s převahou jedné či druhé složky. Po bujném silvestrovském veselí následuje těžká a stagnující kocovina, obávaný šéf, před jehož brutálním hromobitím se všichni zaměstnanci choulí strachy, může být doma poslušným tichošlápkem pod pantoflem. Nemůžeme také říci, že jin nebo jang je dobrý nebo špatný. Špatný je extrémní stav, příliš mnoho nebo příliš málo jednoho či druhého. Žádoucí je vyváženost, která zaručuje zdravý život.
Chorobné stavy
Život se skládá z energie a hmoty, pokud jedna z nich přebývá nebo nedostačuje, vzniká nemoc. Chybí-li jedna složka úplně, nemůže život existovat. Jestliže se energie a hmota od sebe oddělí, nastává smrt. Energie, kterou Číňané označují jako čchi, má charakter jang, hmota jin. Čchi a hmota jsou jako oheň a voda, které se navzájem kontrolují. Oheň může vodu odpařit, voda může oheň uhasit. Harmonie obou pólů znamená zdraví, nerovnováhou rozumíme přílišné horko nebo přílišný chlad, přílišné sucho nebo přílišné vlhko, přílišnou rychlost nebo přílišnou pomalost.
Jang těla znamená čchi a teplo, to co udržuje organismus naživu, také pocity, myšlenky, tedy vše neviditelné, co patří k živoucí existenci. První stupeň nedostatečnosti v oblasti jangu je nedostatek čchi. Projevuje se únavou, nesoustředěností. Nedostatek čchi a tepla je horší a je nazýván nedostatkem jangu. Má všechny příznaky nedostatku čchi, a navíc se přidružují pocity chladna, mrazení, chladu nohou, duševní a tělesné vyčerpání. Nadbytek neboli přebytek jangu, způsobuje pocit horka, výbuchy hněvu, nadměrnou aktivitu, červené tváře. Nerovnováha jangu tedy znamená buď jeho přebytek, či nedostatečnost, nebo nedostatek čchi. (Přebytek čchi neexistuje, protože čchi je vždy přínosem.) První případ bývá označován jako „jang je v přebytku“, v ostatních případech „jang nebo čchi jsou oslabeny“ nebo zcela obecně můžeme říci „kořen jangu člověka je poškozen“.
Jin těla. Pro jin používáme pojmy krev, šťáva a hmota, tedy vše viditelné, čeho se můžeme dotknout – tělesné tekutiny, krev, kosti, tkáně, svaly, mozek a podobně. Jestliže je „kořen jin poškozen“, dochází k nedostatečnosti krve či jin nebo přebytku jin. Přebytek jin znamená nahromadění vlhkosti v těle, kterou nelze srovnávat s dobrými tělesnými šťávami. Vlhkost znamená, že během trávení se vylučuje méně odpadních látek a dochází ke hromadění škodlivin. Trvá-li dlouho, může se vlhkost proměnit na tužší hlen, který je doprovodným jevem zánětlivých a chronických procesů.
Prvním stupněm nedostatku kořene jin je nedostatečnost krve. (Tato diagnóza znamená v čínské medicíně něco jiného než v našem lékařství.) Je to nejenom úbytek množství krve, ale také zhoršení její kvality a funkce. Závažnější je nedostatečná jin. Projevuje se hlavně citlivostí očí na světlo, sklony ke křečím, bledostí obličeje. Vyznačuje se suchem, protože tělesné šťávy jsou vyčerpány. Člověk je neklidný, nervózní, někdy hubený, kůži a vlasy má suché, trpí nočním pocením, poruchami spánku a horkostí v nohou. Nedostatečnost jinu začíná nedostatkem tělesných šťáv a může se vystupňovat až k poškození hmoty, což se projevuje výraznou vyhublostí, vypadáváním vlasů, osteoporózou.
Oslabení kořene jangu
Pokud je dostatečné množství čchi a tepla, nemůže dojít k nadměrnému posílení jin, tedy k jejímu přebytku. Budou-li čchi a teplo zredukovány vlivem chladu, nadměrnou zátěží nebo potravinami se zchlazujícími účinky, dojde k oslabení kořene jangu. Následuje nedostatek čchi, nedostatek jangu či přebytek jin.
Nedostatek čchi
Nedostatek čchi je oslabení kořene jangu, kořen jinu v normě. Příznaky: únava, únava po jídle, nesoustředěnost, nutkavá chuť na sladké, pocity přeplněnosti, nadýmání, nechutenství, řídká stolice, snížená imunita, studené ruce.
Nedostatečnost jangu
Kořen jangu je velmi oslaben, kořen jinu je v normě. Příznaky: vyčerpání, duševní únava, netečnost, strachy, nutkavá chuť na sladké, potřeba kávy nebo koly, spánek bez potřebné relaxace, pocity chladu, studené nohy, kolena, boky, zadek, průjmy, světlá moč, časté močení, noční močení, pocity přeplněnosti, nadýmání, menstruační křeče ustupující působením tepla, ranní bolesti zad ustupující při pohybu, nechuť na studené pokrmy a nápoje, impotence.
Přebytek jin
Kořen jin je nadměrně posílen, kořen jangu oslaben. Příznaky: těžké ruce a nohy, těžkopádnost, nemotornost, otupělost, skleslost, náchylnost k nachlazení, zvýšená sekrece hlenu, velmi malá žízeň, studené ruce, nadýmání, pocit přeplněnosti, potřeba kávy, hromadění vody v obličeji, v pažích či nohou, nadváha.
Oslabení kořene jin
Nedostatek jin – nedostatek tělesných šťáv – vzniká v důsledku vysychání. Nedostatečnost krve se týká oblasti jater a srdce, nedostatečnost jin se týká oblasti jater, srdce, žaludku, plic, tlustého střeva nebo ledvin. Přebytek jin je třeba léčit v souvislosti s poruchami kořene jangu, protože jeho oslabení tvoří základ pro tento typ nerovnováhy. Přebytek jangu lze vyrovnat posílením kořene jin, protože často souvisí s jejím oslabením, ať už jako příčinou či následkem.
Nedostatečnost krve
Kořeny jin a kořen jangu jsou oslabeny, neboť krevní nedostatečnost vzniká nedostatkem čchi. Příznaky: citlivost očí na světlo, šeroslepost, mžitky před očima, ochablé, ztuhlé či brnící končetiny, svalové křeče, bledé tváře, psychická zranitelnost, emocionální nevyrovnanost, vysílenost po duševní zátěži, špatné usínání.
Nedostatek jin
Kořen jin je velmi oslaben, kořen jangu je oslaben, neboť nedostatek jinu bývá základem nedostatku čchi. Přesto se vyskytují na základě suchosti projevy horka. Příznaky: noční pocení, horké nohy hlavně večer a v noci, žízeň, sucho v ústech, poruchy spánku, vnitřní horkost, neklid, nervozita, stres, nízká odolnost vůči zátěži, malá výdrž, závratě, hubnutí.
Přebytek jangu
Kořen jangu je posílen, kořen jinu oslaben, neboť horko jin vyčerpává; pocity horka v těle. Příznaky: červené tváře, hyperaktivita, dominantní osobnost, silný hlas, poruchy spánku, velká žízeň, potřeba studených nápojů a pokrmů, podrážděnost, zlostnost, nenasytný hlad.
Při některém z těchto stavů se mohou vyskytnout všechny příznaky nebo jen některé nebo se mohou vzájemně prolínat. I u zdravého člověka se občas některé z nich objeví a opět vymizí. V žádném případě však podle uvedeného nemůžeme stanovit diagnózu sami sobě ani ostatním. Úkolem diagnostiky je stanovit nevyváženost mezi jin a jangem v každém orgánu, zda má příliš mnoho či málo jin nebo jangu, nebo jestli stagnuje čchi. Protože jsou všechny orgány mezi sebou propojeny a na sobě závislé, mohou dočasný přebytek či nedostatek jednoho vyrovnat ostatní orgány zásobením či odčerpáním čchi nebo šťáv a zajišťovat tím zdravý chod celého organismu.
Ideální kombinace, kdy se jin–jang nacházejí v absolutně stejném poměru, bychom v běžném životě obtížně hledali. Příkladem takové harmonické bytosti by mohli být Ježíš či Buddha.
(S použitím knihy B. Temelie: Výživa podle pěti elementů)
autor: Ivana Karpenková
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 08/2010