Akutní zánět slinivky břišní je náhle vzniklý stav, který řadíme mezi náhlé příhody břišní s velkými komplikacemi nebo až smrtí. Slinivka břišní je důležitým orgánem, který vytváří a do krve vypouští velmi významné hormony, jako např. inzulin a trávicí enzymy (amyláza, lipáza, trypsin, chymotrypsin), které umožňují ve střevě trávit tuky, bílkoviny i cukry.
Projevy akutního zánětu jsou velmi dramatické. Vzniká krutá prudká bolest břicha v nadbřišku (epigastriu) šířící se v úrovni pasu až do boků. Bolest se může zhoršit po jídle. Většinou trvá několik dní. Břišní stěna ztuhne, člověk cítí nevolnost a nechybí ani zvracení. Bolest způsobí zástavu střevní peristatiky a vznikne neurogenní paralytický ileus nebo dokonce těžký šokový stav (únik tekutiny mimo cévy, snížení krevního tlaku, zrychlená srdeční činnost, zrychlené dýchání, zblednutí, zástava odtoku moči, porucha vědomí), který vyústí až smrtí.
Mohou nastat velmi vážné komplikace jako jsou nekrózy ve slinivce, bakteriální těžká infekce nebo chronický zánět slinivky břišní.
Chronický zánět slinivky břišní neohrožuje na životě svým rychlým průběhem jako akutní pankreatitida.
Projeví se bolestmi břicha a trávicími potížemi obvykle krátce po jídle. Bolesti jsou nepříjemné a mohou vyvolat obavy při příjmu stravy, proto nemocný hubne, může trpět průjmy. Stolice bývá objemnější, zažloutlá, mastná a páchnoucí, protože obsahuje nadbytek nestrávených tuků. Hůře se vstřebávají živiny, vzniká podvýživa. Při pokročilém stadiu nemoci slinivka břišní přestává vytvářet inzulin, proto vzniká cukrovka.
Dlouhodobá pankreatitida velmi zvyšuje riziko vzniku rakoviny slinivky břišní.