927x127 HEAD VPRAVO

Hana Němcová

Hana Němcová

SFÉRA 08/2016

Užívejte druhou polovinu prázdnin jak se patří a nezapomeňte přitom na pravidelnou dávku inspirace!

SFÉRA 07/2016

Červencová Sféra vám jistě pomůže navodit tu správnou prázdninovou atmosféru!

Zen a hotovo

Nestíháte? Cítíte se zavaleni úkoly a v noci přemýšlíte, na co jste zapomněli? Vyzkoušejte Babautův naprosto minimalistický systém deseti jednoduchých návyků na zlepšení produktivity a osobní rovnováhy.

„Vybral jsem ty nejlepší myšlenky z nejlepších systémů produktivity, které kdy byly vynalezeny – „Mít vše hotovo" Davida Allena a „7 návyků skutečně efektivních lidí" Stephena Coveyho, přidal k nim pár užitečných myšlenek a vydestiloval je v použitelný systém pro zvýšení produktivity nazvaný Zen a hotovo."    

říká autor knihy Zen a hotovo Leo Babauta

Můžete ihned vyzkoušet minimalistické zavedení systému „ZEN a HOTOVO" do vašeho života
Co k tomu potřebujete? Nejdříve nástroje: malý zápisník a pero. To je vše.

A teď jak na to:

  • Používejte zápisník. Pište si hned vaše úkoly a nápady, co vám přijde na mysl.
  • Když se dostanete ke stolu nebo domů, přidejte tyto nové podněty do vašeho „hlavního seznamu úkolů", který můžete mít také ve vašem zápisníku.
  • Každé ráno seznam revidujte, zapište 1 – 3 nejdůležitější úkoly, které byste chtěli tento den zvládnout. To je celý plánovací systém, nic víc nepotřebujete.
  • Nejdůležitější úkoly dělejte vždy co nejdříve. Při práci odstraňte veškeré vyrušující vlivy a soustřeďte se pouze a jen na daný úkol. Vyhněte se multitaskingu (dělání několik věcí najednou). Až skončíte, přesuňte se k dalšímu nejdůležitějšímu úkolu dne.

Přitom si stanovte jediný roční cíl a vždy se soustřeďte na další krok, který k tomuto cíli vede!

                                           Z knihy Zen a Hotovo Leo Babauty, vydalo nakladatelství Jan Melvil publishing

Duchovní cesta pohledem psychoterapeuta Roberta Rosenthala

Možná jste vyzkoušeli různé „klíče" a návody, jak zlepšit svůj život. Stačí si jen přát, vizualizovat, afirmovat a pozitivně se vylaďovat a veškeré cíle a přání se dříve či později stanou realitou. Americký psychoterapeut Robert Rosenthal nabízí ve své Cestě k zázrakům hlubší pohled. Celkem netradičně duchovní cestu, zázraky a splněná přání spojuje se známým příběhem Mojžíše.

Existuje nepřeberné množství knih, které interpretují bibli a její skryté poselství. V čem je vaše kniha odlišná?
Cesta k zázrakům nehledá šablonu ukrytou za slovy, ani žádný druh tajného kódu, zabývá se příběhem jako takovým – konkrétně známým příběhem Mojžíše a Faraona z biblického Exodu. Zachází s ním jako s podobenstvím, poučným příběhem, podobně jako Ježíš v Novém zákoně. Tajemství, jak porozumět Exodu, je relativně přímočaré. Faraon a Mojžíš představují dva odlišné aspekty lidské mysli – ego a Ducha. Příběh tedy není jenom příběhem Hebrejců, kteří uprchli z otroctví, je také o osvobození našich myslí z otroctví.

Tvrdíte, že postavy Mojžíše a Faraona symbolizují části mysli. Ale nebyli to skuteční lidé?
Možná že byli nebo také nebyli. Ať už to bylo tak nebo onak, podobenství mluví jasně. Pokud chápeme Faraona jako ztělesnění ego-mysli a Mojžíše jako naše věčné spojení s Duchem, pak cesta Hebrejců se stává modelem naší duchovní cesty, která nás vede zpět k Bohu. Všichni jsme Hebrejci, nehledě na naše náboženské vyznání, a pokud následujeme vedení Mojžíšovy mysli, můžeme uniknout z tyranství ega a dostat se do Zaslíbené země, do stavu hlubokého a trvalého klidu, ve kterém mysl setrvává v harmonii s Bohem a Duchem.

Podle podobenství Exodu jsme tedy všichni zotročeni, můžete to blíže vysvětlit?
Římský filozof Seneca to vyjádřil přesně, když napsal: „Ukaž mi člověka, který není otrokem; jeden je otrokem touhy, druhý lakomství, další ambic, všichni jsou otroky strachu." Můžeme být také otroky majetku, peněz, času, fyzického těla, vztahů, víry a rolí, které hrajeme. Hlavní příčinou všech forem otroctví je naše ego - mysl. Dovolujeme jí, aby ruinovala naše životy a aby nás oddělila od našeho opravdového já, jež je za hranicí času, je bezhraniční a nic nepotřebuje. Stali jsme se otroky ega a stavíme si opevnění z plánů a cílů, honíme se za iluzorními sny a přáními, ale nic z toho nám neumožňuje najít trvalý klid nebo štěstí.

Zmínil jste duchovní cestu. Můžete vysvětlit souvislost s Exodem?
Exodus mapuje cestu z egyptského otroctví ke svobodě v Zaslíbené zemi. Prostřednictvím podobenství se stává duchovní cestou – z nadvlády ega k důvěrnému vztahu s Duchem. Exodus podává jasný popis jednotlivých úseků cesty: narození Mojžíše a „Mojžíšovy mysli", nebezpečí impulsivních, pošetilých činů, když Mojžíš zabíjí Egypťana, zázrak hořícího keře, jenž nás znovu přivede k Bohu a na Cestu, deset morových ran, které zkrotí Faraona (ego), zázračné překročení Rudého moře, pustina, která nás zbaví všech starých vzorců ega, hrozivé setkání s Bohem na Sinaji, jež má za následek obdržení zákona, nebezpečí, jež zákon sebou přináší - uctívání zlatého telete a vlastní Mojžíšův vztek.

V Exodu trestá Bůh Faraona deseti morovými ranami. Jak mohou být morové rány součástí duchovní cesty?
Rány představují utrpení, které zažíváme, když se nepřestáváme ztotožňovat s egem. Nejsou ale trestem, jsou učebními nástroji, které nám poskytují nezbytnou zpětnou vazbu. Vlastně můžeme říci, že z perspektivy našeho opravdového já to jsou zázraky. Rány postihují pouze Faraona a Egypťany, tedy ego. Jejich cílem je zbavit nás naší identifikace s ním a donutit ho vzdát se vlády, kterou má nad naší myslí.

A co zázraky? Jakou hrají na duchovní cestě roli?
Bojácné ego se zoufale snaží mít pod kontrolou všechno, co má nastat. S Duchem vše jednoduše plyne k výsledku, ze kterého mají prospěch všichni zúčastnění. Naším úkolem je uvolnit cestu – nechat věci být a nechat konat Boha. Když tak učiníme, začnou se dít zázraky. Mohou se jevit jako něco celkem běžného nebo opravdu výjimečného. V každém případě je vnímáme jako něco, co přichází z duchovní roviny, ne od nás.

Zmínil jste Kurz zázraků, knihu, která je známá duchovním hledačům po celém světě a která byla nedávno přeložena do Češtiny. Jaké jsou vaše zkušenosti s Kurzem?
Když jsem studoval univerzitu, řízením osudu jsem se ocitl v New Yorku a žil jsem v bytě, ve kterém bylo připravováno první vydání Kurzu, bylo to v červnu roku 1976, znal jsem Helen Schucman a Billa Thetforda, zapisovatele, díky nimž spatřil Kurz světlo světa. Bill se stal mým blízkým přítelem a mentorem. Už dvacet let jsem členem rady nadace Foundation for Inner Peace, vydavatele Kurzu. Ačkoliv jsem studoval různé metafyzické systémy, Kurz byl vždy základem mého duchovního světonázoru. Je přímou a příkrou cestou na horu Pravdy, která je bezpečná, ale v žádném případě jednoduchá, a určitě není vhodná pro každého. Bez učení Kurzu bych nebyl nikdy schopen vidět Exodus jako mapu, která nás vyvádí z otroctví ega do Zaslíbené země Ducha.

Co dalšího vás inspirovalo a přivedlo k myšlenkám prezentovaných ve vaší knize?
Určitě velkou roli sehrál Buddhismus. Buddhova první vznešená pravda o tom, že život je jen utrpení, je určitě jen jiný způsob vyjádření našeho otroctví. Ale nejvíc mě ovlivnila má psychoterapeutická praxe. Pracoval jsem se spoustou lidí a pomáhal jim na jejich duchovní cestě, ať se vědomě považovali nebo nepovažovali za hledače. Bylo pro mě velmi inspirující sledovat, jak se jejich cesty odvíjejí a být svědkem jejich transformačních změn, které ve svých životech uskutečnili. Několik příběhů je v knize.

Myslíte si, že psychoterapie hraje na duchovní cestě důležitou roli?
Na jednu stranu ano, psychoterapie nám totiž pomáhá uvědomit si naše strachy a omezení daná naším egem a na druhou stranu ne. Nemusíme podstoupit psychoterapii, abychom našli Boha. Podívejme se na to asi takhle: Na duchovní cestě se posouváme dopředu, kdykoliv se zbavujeme jakékoliv formy připoutanosti ega, i když můžeme zůstat zotročeni v jiných oblastech. Přestaňte pít, opusťte manžela násilníka, zbavte se strachů ve svém milostném životě nebo finančních strachů a pokročíte. Pokud jste opravdově a významně změnili jedinou oblast svého života, pak jste změnili všechno. Už nejste tím stejným člověkem.

Kdybyste měl dát jednu jedinou radu spolucestujícím na cestě Exodu, jaká by to byla?
Všichni si myslíme, že víme, co chceme od života, ať už se jedná o bohatství, slávu, lásku, moc, krásu nebo cokoliv dalšího. Věříme, že tyto věci existují někde kolem mimo nás a že pouze skrze odhodlané snažení a konání jich můžeme dosáhnout. Ale je to přesně obráceně. Co potřebujeme, se nachází uvnitř nás. Co opravdu chceme, co nás opravdu učiní šťastnými, je rozpomenout se, kdo opravdu jsme. Rozpomenout se na naši duchovní podstatu. Nic jiného nás neuspokojí. Když to pochopíme, zbytek se o sebe postará sám. Věci se upraví a dostane se nám přesně to, co potřebujeme – ne vždy ve formě, kterou očekáváme, protože z naší omezené lidské perspektivy nemůžeme vždy znát pro nás nejlepší výsledek, ale vždy je garantováno, že nás překvapí a uspokojí. A to je tím zázrakem.

Řekl jste, že to jediné, co doopravdy přejeme, co nás učiní šťastnými, je rozpomenutí se, kdo doopravdy jsme. Ale jak to udělat? Jak najdeme, kdo jsme a jak se zbavíme ega?
Co mi připadá nejvíce užitečné je pamatovat na to, že pouze pravda je skutečná, nic jiného. A ta nám říká, že Bůh nebo Duch je vždy s námi. Vždy byl a vždy bude. To je naše přirozenost. Jediná opravdová identita. A nic pro to nemusíme dělat. Jsme ale natolik ztotožněni s egem a fyzickým tělem, že nám nezbývá kapacita rozeznat naši vlastní duchovní realitu. Je jako vzácná perla zahrabaná někde hluboko pod nánosem špíny, že už nerozeznáváme její hodnotu. Místo abychom ji zbavili nánosu a objevili její lesk, vyhodíme ji jako bezcennou věc. Abychom mohli odhodit ego a rozpomenout si, kdo opravdu jsme, musíme nejprve stočit naši cestu k Duchu. Což znamená přijmout, že nevíme, co nás na cestě před námi čeká. Nevíme, co je pro nás nejlepší. Ego nás podvádí, nemůže nás vést. Potřebujeme vedení z jiné části naší mysli, z té, kterou jsme zavrhli, když jsme se identifikovali s egem, a které jsme dovolili, aby nás zotročila. Náš úkol tedy není z oblasti konání, ale spíše nekonání – trpělivého budování naší schopnosti rozlišovat, abychom byli schopni rozeznat, kdy jsme řízeni operačním systémem ega a uměli ho zastavit, a následně učinit jinou volbu. Kdykoliv je naše mysl zahlcena plánováním, strachováním se, toužením nebo se oddává vzpomínkám či představám (řekněme si to upřímně – takto tráví většina z nás 99 % času), pak se nenacházíme ve správné mysli. Jsme zotročeni egem. Potřebujeme se osvobodit a znovu nastolit vládu Ducha. Pokud se toto stane přirozenou automatickou odpovědí na každého člověka a situaci v životě – bez výjimek – pak se ocitneme v Zaslíbené zemi.

Užijte si Cestu k zázrakům Roberta Rosenthala, www.ibalance.cz

7 kroků ke šťastnějšímu životu

.....aneb čeho všeho se můžeme vzdát, aby se nám lépe žilo?

 

  • Přestaňte si stěžovat

„Můžete si stěžovat, že růže mají trny, nebo mít radost z toho, že trny mají růže." (Ziggy)

  • Zbavte se svých připoutaností

„Moudrý člověk se nikdy nenechá spoutat žádným z lidských potěšení." (Bill Vaughan)

  • Nesnažte se udělat dojem na své okolí

„Nesnažte se ohromit ostatní, naopak je nechte, ať ohromují vás." (James R. Fischer, Jr.)

  • Zbavte se potřeby mít vše pod kontrolou

„Tím, že necháte věci plynout, všechno bude vykonáno. Ve světě vyhrávají ti, kteří umí nechat věcem volný průběh." (Lao Tzu)

  • Vzdejte se poraženeckých myšlenek

„Mysl je úžasný nástroj, pokud je používána správně. V opačném případě se stává velmi destruktivní." (Eckhart Tolle)

  • Přestaňte obviňovat ostatní

„Člověk může mnohokrát neuspět, ale to stále ještě není porážka. Porážkou je, když ze svého neúspěchu viní ostatní." (John Burroughs)

  • Zbavte se kritiky

„Svůj čas věnujte zlepšování sebe sama. Na kritiku ostatních vám tak nezbude čas." (Ch. D. Larsen)

Kandík psí zub ohlašuje jaro

Jaro každoročně ohlašuje i vzácný endemit kandík psí zub. Tato 20 cm vysoká liliovitá trvalka podobající se bramboříku kvete na přelomu března a dubna. Zdobí ji jeden růžovofialový květ, stonek doplňují dva široce kopinaté nachovo – tmavozelené mramorované listy. Druhové jméno psí zub dostala podle malé do země ponořené cibulky podlouhlého tvaru.
Kandík je nesouvisle rozšířen po celé Evropě, v Čechách se vyskytuje pouze na jediném místě, na úbočí vrchu Medník, na levém břehu Sázavy v NPP Medník, zhruba 300 m n.m., v katastru obce Hradišťko. Najdete ho zde společně s jaterníkem podléškou a ostřicí chlupatou. Nepřehlédnete je, jednotlivé rostlinky jsou označeny klacíky, které nad rostlinami vztyčili ochránci přírody. Letos ho ještě můžete stihnout. :-)

Stále se vám nedaří zhubnout? Příčinou může být nadměrné množství vody v organizmu.

Pokud máte oteklá nejen chodidla, ale i obličej, vaše tělo pravděpodobně zadržuje vodu, a kromě potíží s hubnutím můžete cítit i únavu a nedostatek energie nebo zhoršení pomerančové kůže.
Normální hodnoty podílu vody v organizmu se nacházejí v rozmezí 40 a 60 % u žen a 50 až 65 % u mužů.

Jak se zbavit přebytečného množství vody?

V prvé řadě odstraňte z jídelníčku potraviny obsahující konzervační látky, omezte slané a sacharidy (cukry, včetně pečiva a těstovin). Pijte dostatečné množství vody, ale pozor i tady je přemíra škodlivá. Hýbejte se a dopřejte si lymfatickou masáž. S odvodněním může i pomoci konzumace špenátu, chřestu, okurky nebo petržele.

Na pomoc můžete přizvat i bylinky:

Kopřivový čaj – čistí krev a povzbuzuje látkovou výměnu

Ostropestřec mariánský – podporuje funkci jater. Čaj z této byliny není bohužel lahodné chuti, navíc se jeho vstřebatelnost zvyšuje se současně přijímanými tuky, je lepší užívat potravinový doplněk v podobě kapslí.

Šťáva z mladého ječmene – doslova vitaminová minerální a antioxidační bomba, ale ne každý si ji hned zamiluje.

Zelený čaj – zdroj antioxidantů, pomáhá stabilizovat hladinu krevního cukru a podporuje trávení. Pomáhá tělu i méně ukládat tuky.

Šťáva z aloe vera – posiluje imunitu a detoxikuje.

S nadbytečnou vodou odejdou z těla i toxické látky a vaše energie stoupne.

Fáze Luny mohou ovlivnit náš úspěch

Měsíc a jeho fáze neovlivňují jen příliv a odliv moří a oceánů, růst rostlin, ale i záležitosti a konání lidí. Většina z nás ale jeho vliv podceňuje. Zkuste se s fázemi Měsíce sladit - uvidíte, že vaše snažení bude úspěšnější.

Když Měsíc přibývá

Období přibývající Luny trvá zhruba dva týdny, začíná novoluním a končí dnem před úplňkem. Tento čas je nejvíce příznivý pro duchovní a materiální růst. Je tou nejvhodnější dobou pro svatbu, začátek nové práce, nového projektu nebo třeba pro pořízení si nového mazlíčka. Všechno, co je počato v tomto období, bude báječně růst a prosperovat. I růst rostlin koresponduje s fázemi Luny, toto období je tedy nejlepší pro sázení a zakládání nové zahrádky.
První část přibývajícího měsíce je první čtvrť. Trvá přibližně sedm dnů. Tato doba je extrémně potentní a příznivá pro nové začátky, zejména noc, kdy se poprvé objeví malilinkatý srpeček Měsíce. Druhá čtvrť od osmého do posledního dne před úplňkem je také příznivá pro začátky nových aktivit, setí, sázení, investování, počátky nových přátelství a partnerství.

Když Měsíc ubývá

Období počínající úplňkem a končící dnem novoluním je obdobím ubývajícího Měsíce. Trvá také přibližně dva týdny. Je nejvýhodnější dobou k odstranění všeho, co ve svém životě nechceme. Můžeme se například zbavit nemocí, které nás trápí. Začněte tedy proces léčení právě s ubývající Lunou. Je příznivým obdobím takových aktivit jako sklizeň, úklid, zbavení se parazitů, odstranění bradavic.

Zajímavé je, že rostliny mající léčivé účinky rostou právě nejlépe za svitu Luny. Na lunární fáze jsou někteří z nás citliví více, někteří méně. Jedinci, jejichž tělo obsahuje větší množství vody, podléhají vlivu Měsíce obvykle více.

V osmadvacetidenním cyklu Luny jsou čtyři důležité dny, během kterých můžeme zlepšit své zdraví. Úplněk, novoluní, desátý a jedenáctý den. Každá z fází má specifický efekt na vnitřní fungování organizmu. Například jedenáctý den lunárního cyklu je optimální k ovlivnění žláz s vnitřní sekrecí. Tento den jsou žlázy nejlépe čistitelné a stimulovatelné. Je tedy optimálním dnem dát tělu pauzu a postit se.
Pokud své tělo sladíte s lunárním cyklem, sladíte se s přirozeným léčivým rytmem sluneční soustavy.

Poselství Wayna W. Dyera: "Uskutečněme své sny"

Dovedou nás afirmace, vizualizace a pozitivní mysl k vytouženému cíli?

Češi bývají skeptičtí vůči americkým úsměvům a zjednodušeným receptům na štěstí. Čteme a slýcháme jak správně myslet, afirmovat, jak si do svého života přitáhnout hojnost a lásku. Zkoušíme to, abychom zjistili, že dobře míněné rady často nefungují. A pak často rezignujeme a vklouzneme do vyježděných kolejí naší staré mysli, která nám říká, že stejně nic nezměníme. Wayne W. Dyer je nejen pro spoustu Američanů, ale i lidí z celého světa, dokladem a inspirací, že lze žít smysluplný a naplněný život. Jeho myšlenky jsou pro mnohé inspirací. Čtenářům Sféry přinášíme jeho posleství:-)

Opravdu může každý z nás vytvořit takovou realitu, po které touží?
Všichni máme schopnost vytvořit a přitáhnout do své reality to, co potřebujeme a po čem toužíme. Nejprve si ale musíme uvědomit, že svoji realitu utváříme svými myšlenkami. A pak přijmout následující tvrzení: Mám božskou schopnost zhmotňovat a do své reality přitahovat vše, co potřebuji a po čem toužím.

Většina z nás vyzkoušela afirmace, vizualizace, pozitivní myšlení, ale moc toho nedosáhla, jak je možné tuto schopnost v sobě probudit?
Tato schopnost začíná s uvědoměním si svého Vyššího já. Uvědomujeme si, že jsme nejen fyzickým tělem v materiálním světě, ale i nehmotnou bytostí, která má schopnost spojit se s vyšší úrovní. Vnímáme a uvědomujeme si Vyšší já jako rozměr naší bytosti, která přesahuje omezení fyzického světa. Naše tvůrčí schopnost, zhmotňování, materializace, se rodí za hranicí fyzického světa. Začíná v neviditelném světě vln a energií. Stejný původ mají planety, hvězdy, květiny, zvířata, skály, my sami, náš majetek, naše výtvory. Existují dva světy, viditelný a neviditelný, a v obou jsme neustále přítomni.

Co bývá pro nás nejčastějším problémem či překážkou? Pouhé uvědomění si svého Vyššího já patrně nestačí?
Ano, když se učíme vědomě utvářet svoji realitu a ovládat okolnosti našeho života, většina z nás čelí stejnému problému: ztratili jsme schopnost oscilovat mezi světem forem, materiálním světem, a neviditelným světem. Jsme vychováni ve víře, že patříme pouze do materiálního světa. Uvědomme si: Máme myslschopnost zhmotňovat a do své reality přitahovat vše, po čem toužíme. Tato schopnost nedřímá pouze uvnitř naší bytosti. Doslova jsme jí my sami. Překonejme náš starý systém přesvědčení a dejme sami sobě svolení ke vstupu do neviditelného světa. Součástí naší bytosti je Vyšší já. Toto Vyšší já si můžeme uvědomovat jak ve světě materiálním, tak i ve světě neviditelném.

Ano, ale přesto spousta z nás jednoduše neví, jak svému Vyššímu já přiblížit. Poradíte?
Nořte se do klidu a obklopujte se jím. Vaše Vyšší já po vás pouze chce, abyste byli v klidu. Nesoudí, neporovnává, nechce po vás, abyste někoho porazili, nebo byli lepší než někdo jiný.
Jděte za hranici, jež vymezuje naši fyzickou pláň. Vyšší já vám v tom pomůže, je to jeho smyslem a úkolem. Vytvořte si svoji vnitřní svatyni, která se stane prostorem, který náleží pouze vám. Vstupujte do tohoto vnitřního útočiště tak často, jak budete moci a nechávejte odejít a odevzdávejte všechny připoutanosti k vnějšímu světu a egu.
Neobhajujte a nebraňte sebe ani svá stanoviska ani cokoliv z pozemské pláně. Zůstávejte ve spojení s energií Vyššího já. Používejte vnitřní světlo a energii k tomuto spojení. Ponechte těm, kteří s vámi nejsou zajedno, jejich vlastní názor a úhel pohledu. Odevzdejte se a důvěřujte moudrosti, která vás stvořila. Tato důvěra je pilířem vaší svobody a vždy bude vaší.

A tři konkrétní rady na závěr?
Přestaňte odsouvat nepříjemné věci. Neodevzdávejte kontrolu nad svým životem ostatním. A ta nejdůležitější: Dobře o sobě smýšlejte, jste úžasná lidská bytost, mějte se rádi.

Namaste
Wayne
zprostředkovala Hanka Němcová

Celostní medicína

Osobní rozvoj

Zdraví a krása

// EOF