+420 222 764 004po - čt 8-16, pá 8-14
Hledat - pripravky
Hledat - nemoci
Hledat - organy
Hledat - symptomy
Hledat - meridiany
Hledat - ostatní
Hledat - časopis Sféra
Search - K2
Hledat - poradna
Hledat - akce
+420 222 764 004Diochi vyrábí ryze české přípravky propagující zdravý životní styl. Zjistěte, jak nahlížíme na vaše zdraví.
Najít přípravky dle:
Aframon je u nás málo známé koření, které pochází z aframonu madagaskarského (Aframomum melegueta), který je řazen do čeledi Zingibaraceae (zázvorovitých), blízký příbuzný je známý zázvorník lékařský. Jiný název pro Afromum je také Guinejský pepř.
Roste v bažinatých oblastech podél západního pobřeží tropické Afriky včetně Madagaskaru, Nigérie, Libérie, Sierra Leone, Ghany, Kamerunu, Pobřeží slonoviny a Toga. Jedná se o rostlinu, která kvete po celý rok a dosahuje výšky až dvou metrů. Její stonek je pokrytý šupinatými, oválnými listy. Barva květů je růžová až fialová. Plody jsou lusky, které obsahují semena. Tyto semena, která jsou ono žádané koření, jsou kulatá, hnědočervené barvy.
Semena mají charakteristickou ostře pálivou chuť, která je dána obsahem aromatických ketonů.
Obsahové látky: aromatické ketony, paradoly 6 paradol, shogaoly, 6 shogaol, gingeroly, 6 Gingerol, 6-gingeredion, {2- (5-butylfuran-2-yl) ethyl} -2-methoxyfenol, diarylheptanoid s názvem 3- (S) -acetyl-1- (4'-hydroxy-3 ', 5'-di-methoxyfenyl) -7- ( 3 ", 4", 5 "-trihydroxyphenyl) heptan (1), a dva nové hydroxyfenyl alkanony, [8] -dehydrogingerdione (2) a [6] -dehydroparadol (3) atd. říká se že hlavní účinná látka je 6 – paradol, terpenoidy, alkaloidy, třísloviny, saponiny, steroidy, srdečních glykosidy, flavonoidy, kaemferol, quercetin, terpenoidy, fenoly a taniny.
Recepty na zahřátí
Alena Judit Bernardová
Ke správné péči o plíce v listopadu patří i vhodné stravování. Přinášíme inspiraci na vhodná jídla v chladném podzimu
Na oleji orestujeme cibuli, přidáme maso ze skupiny „horkých“ a teplých“ nakrájené na kousky a restujeme, dokud není opečené ze všech stran. Přidáme na kolečka pokrájený pórek a opět orestujeme. Osolíme, okořeníme majoránkou, bobkovým listem. Dusíme do měkka, když je maso měkké, vyjmeme bobkový list. Jako přílohu podáváme „neutrální“ rýži a jako „osvěžujícími“ doplníme na talíři řeřichou, bílou ředkví. Jako nápoj zvolíme mátový čaj. Pokud máme pocit, že potřebuje ještě více zahřát, do hotového pokrmu přidáme šťávu z čerstvého zázvoru a mátový čaj vyměníme za zázvorový.
Ve výše uvedeném receptu máme ukázku, jak by měly být vybrány ingredience, aby strava byla vyvážená a nepřevažovaly pouze „horké“ a „teplé“ potraviny.
Jsou mezi námi i ti, kterým je neustále horko, takže návrh receptu i pro ně.
Ochlazující jídlo
Na jarní cibulce orestujeme naporcovaného králíka, kterého jsme potřeli hořčicí, podlijeme a dusíme do měkka. Jako příloha je vhodná rýže. Jako salát bych doplnila salátem z ředkvičky. Nápoj mátový čaj.
Výše uvedené recepty jsou jen ukázky toho, jak si lze s kombinací receptur „hrát“ dle našich potřeb. Je důležité dbát na skladbu potravy, neboť tím můžeme ovlivnit naše zdraví až ze 70 %, což je opravdu hodně. Neznamená to ovšem, že bychom tomu měli věnovat veškerý náš čas, berte to jako takovou skládačku, kterou se prostě bavíte, a vůbec nevadí, pokud to nebude úplně přesně podle elementů. Nevadí, když si do receptury pro plíce – kov dáte dýni hokaido, když na ni budete mít chuť, protože váš organismus vám napovídá, že potřebujete podpořit slezinu, slinivku a mírně zahřát. Prostě srovnat střed. A tak je to v pořádku. Takže přeji příjemné vaření, krásný podzim a opět platí, že kdybyste si s něčím nevěděli rady, napište do redakce, ráda pomohu.
Regenerace ve Sféře
Nemoci můžeme předejít, když vyrovnáme nedostatek energie v meridiánech. Cílem našich ryze českých přípravků je zharmonizovat energetickou síť dříve, než dojde k dlouhodobému energetickému úbytku.
Mýty a fakta
Jako regresního terapeuta se mě vždy velmi dotkne, když někde v mediích slyším a čtu „zaručené informace o regresní terapii“. Vyplývá z toho totiž, že regrese je opředena jakýmsi tajemnem, a přitom je regresní terapie seriózní a psychologická metoda, s jejíž pomocí lze mnohé pochopit a zbavit se například i dlouholetých traumat a bolestí.
Jak vlastní regrese funguje a co lze její pomocí řešit
Na otázku, co lze regresí řešit, odpovím jednoduše: všechno. Není oblasti nebo bolesti, která by se nedala řešit regresí. Od rozchodů a problémových vztahů (ty řeší většinou ženy, neboť mívají nastavené vzorce – někdy i karmické – podle nichž ve vztahu jsou; muži většinou řeší kariéru a finance). Zde je dobré si uvědomit, že od pravěku, i když žijeme v 21. století, se genetický model našeho základního bytí nezměnil. Muž je stále tentýž muž, který vyráží na lov shánět potravu, byť jede ráno MHD do práce, a žena je stále tou ženou, která musí udržovat vztahy, aby v „tlupě přežila“.
Většinou, když se někde vysloví slovo regrese, slýchávám, že jde o hypnózu. To je ale velký omyl. Regresní terapie nemá s hypnózou nic společného. V hypnotickém stavu daný objekt nemá své vědomí pod kontrolou a je zcela v moci svého terapeuta. Naproti tomu při regresní terapii zcela ovládáte své vědomí, víte, kde jste, kdo jste, jste při vědomí. To je zásadní rozdíl mezi hypnózou a regresní terapií.
Když si vzpomenu na své prvotní seznámení s regresní terapií, je to pro mě stále něco fascinujícího. Musím podotknout, že jsem měla velké štěstí při výběru lektora, kterou je Míla Lukášová, jedna z nejlepších terapeutů u nás. Dokázala nám regresi přiblížit tak, že při používání její metody a dodržování jejích zásad je regrese naprosto bezpečná a hlavně účinná. Což bývá také záležitost mnoha lidí, kteří by chtěli regresi podstoupit, ale mají z pochopitelných důvodů strach. Zde mohu pouze doporučit: zjistěte si reference o regresním terapeutovi.
Smyslem regresní hlubinné terapie je právě dostat se do podvědomí (já tomu říkám knihovna), a najít tam odpovědi na otázky, které nás zajímají.
Naše tělo je mnoha staletími tvořeno organickými buňkami a to, že žijeme v přetechnizované době, na tom nic nemění.
Teď si asi kladete otázku, jak to ale souvisí s regresní terapií? Jak víte, náš organizmus je propleten nervovou soustavou a já jsem přesvědčená, že je jen otázkou času, kdy vědci, kteří dokázali z DNA i 5000 let starých mumií odhalit pohlaví, věk, zdravotní problémy, dokážou odhalit i z DNA nervového systému velmi mnoho informací o našich předcích a vzorcích chování, které si podvědomě někdy přenášíme do našich životů.
Chcete se dozvědět, kým jste byli v minulých životech a jak vás to ovlivňuje v tom současném? Přednášejícím na květnové Diochi akademii bude i Míla Lukášová, jedna z nejlepších terapeutek regresní terapie. Přihlašte se včas! Objednávka vstupenky
Každý máme v mozku mnoho zásuvek a šuplíčků, kde máme uloženo spoustu informací. O některých víme, o některých se domníváme, že víme, a o některých nevíme vůbec nic. To ovšem neznamená, že informace, o nichž nevíme, tam nejsou. Ty, o kterých nevíme, jsou uloženy v našem podvědomí a můžou výrazným způsobem ovlivňovat náš život. Připomeňme si, jak podvědomí funguje. Asi si všichni pamatujeme prožitek, kdy jsme získali řidičský průkaz, ten krásný pocit strachu, ale i euforie při naší první samostatné jízdě. Každým ujetým kilometrem získáváme větší a větší sebevědomí a máme sklon přeceňovat své řidičské umění. A pak to přijde: náš první řidičský karambol, který vzhledem k tomu, že zatím jezdíme pomalu, končí naštěstí jen promáčklým blatníkem. A při příští jízdě si už dáme pozor. Je to proto, že tato zkušenost se nám uložila do našeho PODVĚDOMÍ. Samozřejmě rozpětí našeho podvědomí je velké. Jinak bude fungovat u výše zmíněné situace a jinak funguje v případě tragické ztráty, kdy ona ztráta pro nás představuje něco velmi cenného a důležitého. Pro někoho to je ztráta partnera, a je jedno jestli zemřel, nebo nám prostě jen odešel ze života, záleží na nás, jak tu ztrátu vnímáme; pro někoho to může být ztráta firmy, hmotné existence a podobně.
TAJEMNÁ MOC PODVĚDOMÍ
Náš organizmus je propleten nervovou soustavou. V podstatě v nás funguje jako elektrický obvod se vším všudy. A při velkých traumatech náš nervový systém prostě vyhodí pojistky. Je to proto, aby nedošlo ke zkratu a vyhoření. A my onu traumatizující záležitost uložíme do podvědomí. Zde musíme mít na zřeteli, že naše tělo prioritně řeší princip přežití, naše pocity ho naprosto nezajímají. Teď to může vypadat, že když se to uloží do podvědomí, je to v pořádku, traumatizující zážitek je uklizen a my budeme mít klid. Ale takto to bohužel nefunguje, protože traumatizující záležitost nás bude na principu asociace ovlivňovat i v dalším našem bytí a konání.
Přestože se můžeme všemi způsoby snažit na událost zapomenout, neznamená to, že nám vymizí z paměti.
A zde právě dokáže regresní terapie velmi pomoci. V praxi to vypadá tak, že s pomocí regresního terapeuta se ona traumatizující událost dostane z podvědomí na vědomou úroveň, kde ji zpracujeme a dál na ni pohlížíme – a to je velmi důležité – pouze jako na INFORMACI. Jako na něco, co se sice stalo, ale nedrásá nám již srdce.
Děje se to pomocí takzvaných průchodů, kdy danou událost popisujeme. Počet průchodů je u každého individuální, u někoho jich může být pět, u někoho osm i více. Smyslem průchodů je, že každým dalším se dostáváme hlouběji a hlouběji do svého podvědomí a každým průchodem si více a více uvědomujeme podrobnosti a detaily zpracovávané události, ale i důvody, proč jsme se v dané situaci ocitli. Zde se musím zmínit o duši, která k regresní terapii neodmyslitelně patří. Všichni dobře víme, že na některé věci si nemůžeme sáhnout, a přesto víme, že existují. A takhle nějak to bude i s naší duší.
Duše je to, co nás žene dál, co nás nasměrovává tím správným směrem, a vůbec není podstatné, jestli se to nám, naší mysli, líbí nebo ne.
Naše duše určuje TO, co je správný směr. Mnozí to jistě znáte ze svého okolí, nebo co je ještě horší, z osobní zkušenosti: najednou se vám nic, ale vůbec nic nedaří, a máte pocit, jako když jste na klouzačce a nemůžete zastavit. Míla Lukášová to trefně popsala „pád do propasti“ a kdo to prožil, ví o čem mluvím. Toto se stává, když nevnímáme potřeby nebo úkoly naší duše a snažíme se dál strkat káru života po svém. Naše duše nás nejdříve jemně upozorňuje a snaží se nám sdělit, že tato cesta není pro nás správná. Můžeme to vnímat jako vnitřní nespokojenost, přestože se nám daří a nemáme si relativně nač stěžovat. Pak dušička přitvrdí, a i když ani potom neposlechneme varování našeho vnitřního JÁ, tak to začne: náš život se převrátí, a to doslova a do písmene, vzhůru nohama. Přicházíme o partnera, o místo, ztratíme firmu, existenční jistotu a máme pocit, že jsme rozbití na tisíc kousků. Ale on to není jen pocit, my rozbití opravdu jsme, a jak se postupně sbíráme a dáváme dohromady, skládáme se tak, že z původní osobnosti nezbylo téměř nic. A přestože nemáme téměř nic a začínáme znovu od nuly, zažíváme pocity lehkosti, radosti, míru v duši a stoprocentně víme, že takhle je to prostě ONO, že tato cesta je správná. Je to proto, že přesně tak si to naše dušička naplánovala, ještě než se rozhodla, ve kterém těle život prožije.
NAŠE DUŠE VÍ A TAKÉ NÁM TO ŘÍKÁ
Zde si dovoluji uvést svou vlastní zkušenost. Vždycky mě zajímaly bylinky, energie a věci mezi nebem a zemí. Jenže jsem měla strach. Měla jsem svoji zavedenou kavárnu a penzion, a přesto jsem ze své práce necítila žádné uspokojení. Tehdy jsem měla začít vnímat pocity, kterými se mi moje dušička snažila něco sdělit. První varování přišlo v podobě těžké fraktury kotníku, které mě dlouhodobě odloučilo od mého podniku. Po téměř roční nepřítomnosti, neboť jsem chodila o berlích a podnik vedl můj společník, jsem zjistila, že vlastně už žádný podnik nemám, neboť byl vytunelovaný. Prvotní vjem byl absolutní šok, ale pak jsem začala dělat to, co mě celý život zajímalo a co je náplní mého života dodnes. A tou je kromě rodiny poradenství, práce s energiemi, čínská medicína, iridologie a regresní terapie. Dnes už vím, že je důležité vnímat signály své duše, která ví mnohem víc, než si dokážeme představit, a že ty správné informace přijdou přesně v době, kdy přijít mají.
POZNAT VLASTNÍ MINULOST USNADŇUJE PŘÍTOMNOST
Regrese je také vhodná v případě, kdy cítíme, že bychom chtěli poznat svůj původ. Nemám teď na mysli rodiče, ale to, když máte nutkání poznat minulost své duše. Prostě cítíte, že potřebujete vědět víc. Zde hodně objasní minulé životy. A znovu se vrátím k regresním kurzům, jejichž součástí byly i regrese mezi námi, účastníky kurzu. Kromě toho, že je vám opravdu zle z toho, jak se zbavujete balastu, bylo zajímavé zjistit, jak vlastně ta duše cestuje a každým životem odžitým v těle získává zkušenosti všeho druhu. Jeden můj klient, přestože byl velmi vážený v práci, doma od dcer respekt a úctu postrádal, i když ho měly rády. Při regresi, která byla zaměřena na minulé životy, se zjistilo, že tento klient zemřel pouze jedinkrát jako stařec, vždy umíral v jinošském věku. Tudíž jeho duše neměla zkušenost zralého muže. Choval se k dcerám přesně tak, jak to jeho duše cítila, a to jako jejich vrstevník. Jeho duše nevěděla, co je otcovská autorita.
Další zajímavá regrese byla, kdy klient měl problémy s tím, že když si potřeboval při zánětu očí kapat kapky, nedokázal se s čímkoliv k oku ani přiblížit, on nebo kdokoliv jiný. Totéž vnímal při dotyku na chodidlech. V regresi se ukázalo, že kdysi ve starověku žil v tlupě a měl držet hlídku. Jenomže usnul, jeho tlupa byla přepadena a jemu za trest vypíchli oči, a v nějakém dalším životě mu při hledání potravy umrzly nohy. Po regresi tyto pocity zmizely.
„JSEM MRTVÁ TŘI STA LET A VÍM TO TEPRVE HODINU“
Další zajímavou záležitostí v regresní terapii jsou duchové. Není třeba se jich bát, jsou to takové nešťastné dušičky, které bloudí mezi námi a neuvědomují si, že jsou bez těla. To se stává tehdy, když tělo nečekaně zemře, nebo když duši zde na zemi drží závislost, strach z neznáma. Pak jsou také přivtělené duše, které se občas k někomu přidruží a můžou ho i ovlivňovat. Může to být posedlost jídlem, což se stává při přivtělených duších z období hladomoru a podobně. Při regresi můžu zjistit, že klient má přivtěleného ducha, a zde se postupuje tak, že se regresí duch. To se stalo v případě jedné klientky, která přišla s tím, že se po dovolené v Holandsku, kde se jí velmi líbilo, najednou cítí divně. Nedokázala specifikovat, jak divně. Při regresi se zjistilo, že má přivtěleného ducha. Klientce se během regrese objevoval statek ze 17. století, na kterém žila, ale nikdo ji nevnímal. Nedokázala se na nic rozpomenout, nevybavovala si vzpomínky, vůbec nic, doslova říkala: mozek mě k informacím nechce pustit, jsou jako v trezoru. A když stále opakovala a dopodrobna popisovala běžný život na statku a tvrdila: já tu chodím mezi lidmi a nikdo mě nevidí, tak jsem se zeptala: „Kde máte tělo?“ A najednou se rozplakala a rozpomněla se, že je mrtvá. „Tělo vidím pod zemí,“ opakovala v úžasu asi pětkrát. A to už mi bylo jasné, že neregresním klientku, ale ducha, kterého si jako „suvenýr“ přivezla. Dušička se jmenovala Gwen a na tom statku byla doma. Po smrti jejích rodičů se o Gwen měla starat její hamižná teta, jenomže ta ji zavraždila. Zde bývá důležité, aby duše dokázala odpustit a odejít do světla, což nebývá problém. Ale v tomto případě Gwen ne a ne odejít, a když jsem se jí ptala, co potřebuje k tomu, aby odejít mohla, její odpověď pobavila. „Potřebuji čas, jsem mrtvá tři sta let a vím to teprve hodinu.“ Nicméně i tato regrese dopadla dobře, dušička Gwen odešla do světla, jak měla, a paní se ulevilo. Asi vás zajímá, jak se pozná, že máte přivtěleného ducha? Ona se ta dušička prozradí vždy sama. A pokaždé musí hledat, kde nechala tělo. A pak už se jen formou navádějících otázek prochází její život, s cílem odejít bez pocitu něčeho nedořešeného do světla.
Vjemy z regresí z minulých životů jsou velmi živé a reálné a stanou se součástí vašeho života. Vždy pozitivně ovlivní vaše vědomí. Odhalíte totiž další část své minulosti a pomůže vám pochopit některé vaše konání a chování. A ještě něco, občas se do sebe naciťte a povídejte si se svojí duší, možná vás udiví, co všechno se dozvíte.
Citliví jedinci špatně snášejí syntetické léky. Často se proto stává, že i když podle lékařského vyšetření je dotyčný zdráv, bývá i po několik dalších týdnů unavený a slabý. Přírodní léčiva mají na první pohled mnohem jemnější působení než chemické preparáty, ale zato se po jejich pravidelném užívání nemocný cítí mnohdy lépe než před začátkem choroby.
Pro rychlou regeneraci po zimních onemocněních (stejně tak v prevenci i v průběhu onemocnění) je velmi užitečné organismus neutralizovat. V kyselém prostředí se dobře daří virům a bakteriím. Zakyselení způsobují především negativní vlivy okolí, stres, některé léky, jež byly během onemocnění podávány, a konzumace potravin, jako jsou mléčné výrobky, maso a masné produkty, pokrmy z bílé mouky, cukry, limonády, černý čaj, káva, průmyslově zpracované potraviny apod. Omezte proto příjem takových pokrmů či je kombinujte s potravou a nápoji, které tělo neutralizují. Doporučuje se více pít bylinkové čaje, čerstvě vylisované ovocné a zeleninové šťávy, vodu. V jídle dávejte přednost zelenině (zeleninovým vývarům), ovoci, obilovinám. Dobré je do svého jídelníčku pravidelně zařazovat některé z dále uvedených tipů.
Umeboshi
Tyto malé slanokyselé fermentované plody jsou výborným prostředkem proti únavě po prodělané nemoci. (Prospívají také v prevenci a zmírňují počáteční příznaky bolesti krku, nachlazení atd.) Čistí krev a tělo, mají dezinfekční účinky a odbourávají usazené toxiny. Umeboshi jsou velmi oblíbené mezi makrobiotiky. Považují je totiž za kvalitní přírodní antibiotikum, které navíc posiluje imunitní systém. Většinou se prodávají ve zdravých výživách a v japonských prodejnách. Kvalitní bývají ve skle, nikoliv v plastu! Můžete je konzumovat syrové (každý den si trochu „uždibnout“) či krátce tepelně upravit a přidat do pokrmu. Neskladujte v lednici, aby umeboshi mohly dále zrát.
Naklíčené boby
Patří mezi potraviny, které tělu rychle dodají potřebnou energii a posílí imunitní systém. Obsahují velké množství vitaminů, především vitaminu C, minerální látky, bílkoviny a enzymy. Klíčky si můžete připravit například z munga, červených fazolí, pohanky, řeřichy, sóji, cizrny, hrachu i obilovin. Nejvíce výživných látek mají hned v počátku klíčení. Výhodou také je, že semena některých výše jmenovaných rostlin nenadýmají tolik jako luštěniny nenaklíčené, takže jsou pro zažívací ústrojí lépe stravitelné. Ke klíčení můžete zakoupit speciální nádobu, u níž je přiložen návod, jak správně postupovat. Naklíčené boby přidávejte do salátů, pomazánek, polévek nebo je konzumujte jen tak.
Ženšen
Též dobře účinkuje v období rekonvalescence, vyčerpanosti a únavy. Je známý jako utužující bylina, která dodává energii a vitalitu. Všeobecně se považuje za výborný prostředek při stresových situacích! Můžete zakoupit ženšenový kořen. Kousek ženšenu žvýkejte, dokud se v ústech úplně nerozplyne. Lze z něj také připravit vývar a popíjet jej jako čaj. Jednodušším způsobem určitě je zakoupení výtažku ženšenu v instantní formě, který se jen zalije vodou. Existuje několik druhů ženšenu a každý má na organismus trochu jiné působení. Například asijský ženšen je velmi vzpružující a posilující, dodává tělu vitalitu a energii. Sibiřský ženšen harmonizuje a je velmi účinný proti běžnému stresu. Americký ženšen spíše zklidňuje. Ženšenem se můžete posílit ráno, když víte, že vás čeká náročný den plný stresu.
Mladý ječmen
Zelený nápoj z mladého ječmene dokáže organismus dobře vyčistit od jedovatých látek, těžkých kovů, balastních usazenin ve střevech. A naopak doplní vitaminy, minerální látky, stopové prvky, antioxidanty, enzymy, nenasycené mastné kyseliny, chlorofyl atd. Ječmen výrazně povzbuzuje činnost imunitního systému. Jeho zásadité pH podporuje léčení všech typů zánětů v těle a dalších onemocnění. Dlouhodobější pití zeleného nápoje má velmi pozitivní vliv na psychickou pohodu a vyrovnanost.
Zeleninový posilňující vývar
A na závěr jeden jednoduchý a účinný recept. Cítíte-li se po nemoci oslabeni a potřebujete-li se co nejrychleji dostat zpět do formy, uvařte si zeleninový nápoj. Základ tvoří voda, minimálně sedm druhů zeleniny a koření, kromě soli! Můžete například zvolit jednu mrkev, několik částí květáku, kousek celeru, jednu petržel, jednu cibuli, jeden stroužek česneku (lze i více stroužků), špetku pepře, trochu kmínu či tymiánu, přidejte také bramboru. Záleží na vás, jakou zeleninu máte doma. Všechnu zeleninu a koření nechte asi 30 minut povařit v přiměřeném množství vody na mírném stupni. Vývar pijte teplý několikrát denně po douškách. Po krátké době byste se měli cítit více „při síle“. Mějte však na zřeteli, že když jste neustále ve stresu, můžete dodržovat sebezdravější jídelníček, a přesto s největší pravděpodobností onemocníte. Stres tělo oslabuje, a to je pak více otevřeno různým bakteriím a virům. Proto si každý den udělejte něčím radost a snažte se, aby vás život co nejvíce bavil. V ten okamžik totiž není důvod k nemocem.
autor: Ing. Petra Forejtová
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 02/2010
Chcete mít krásné nehty, kůži a vlasy? Zajistěte si ve svém jídelníčku dostatečné množství vitaminu B2. Má pozitivní vliv i na váš zrak a na fungování srdce, jater a dalších orgánů. Ovlivňuje metabolizmus aminokyselin, cukrů a tuků.
Vitamin B2 (Riboflavin) je žluté až oranžové barvivo, slabě rozpustné ve vodě. Rostliny a jiné mikroorganismy si tento vitamin dokážou vyrábět, člověk a jiní živočichové ho však musí přijímat v potravě, nebo jinými suplementy. Tento vitamin se v těle neukládá, proto je důležité jej neustále doplňovat. Nelze se jím předávkovat, je vylučován močí.
Dobrým potravinovým zdrojem vitaminu B2 jsou např. vejce, kvasnice, hovězí maso, ryby, tvaroh, oříšky apod.
Vegani a vegetariáni by měli doplňování tohoto vitaminu věnovat vyšší pozornost, aby si zajistili dostatečný příjem.
Příznaky nedostatku riboflavinu
Kde vitamin B2 pomáhá
Vitamin B2 hraje důležitou roli v našem těle. Přispívá k látkové výměně proteinů a tuků. Podporuje imunitu, krvetvorbu a pomáhá léčit anémii. Má vysoce pozitivní vliv na antioxidační procesy v těle.
Ochraňuje mnoho tkání v těle, jako např. játra, oční čočku. Působí preventivně proti vzniku šedého zákalu a zpomaluje jeho rozvoj, chrání rohovku oka a podporuje jasnější vidění.
Podporuje léčbu kožního onemocnění rosacey a hojení kůže při akné.
Má pozitivní vliv na migrény.
Doporučujeme vitamin B2 neustále doplňovat!
Někteří lidé mohou mít jeho zvýšenou spotřebu. Jsou to například vegetariáni, vegani, dále také lidé léčeni antibiotiky, užívající hormonální antikoncepci, nemocní se štítnou žlázou, jater, cukrovkou, celiakií, novorozenci s kojeneckou žloutenkou apod.
Doporučujeme potravinový doplněk:
CDFlavonoidy. Dávkování 1-2 kapsle 1x denně.
Tromboserin multivitamín. Dávkování 1 kapsle 1-3x denně, nebo 2 kapsle 1-2x denně.
Robert Vano říká, že svoji slávu neplánoval, chtěl jen být vždy nejlepší v tom, co právě dělá. Připouští, že je dítě štestěny, ale svému štěstí musel jít i naproti. Povídali jsme si nejen o jeho fotografických začátcích, ale i o tom jak si pro jistotu sestudoval všechna náboženství a tom, jak přišel k hrobce na Olšanech. Setkání s panem fotografem se neslo na vlnách laskavého humoru. Posuďte sami.
Nedávno jste oslavil kulaté narozeniny, jak dlouho vlastně fotíte? Pořád vás to baví?
Přesně padesát let a pořád mě to baví.
Jaké byly vaše začátky? Chtěl jste být vždycky fotografem?
Různě, ono se to tak nějak vyvinulo – jednou jsem k Vánocům dostal foťák – takového bakelitového Pionýra a tehdy mě napadlo, že bych chtěl být fotograf. Jenže za totáče kluci nemohli jít do škol pro holky – nemohli být kadeřníky, holiči… Pan učitel řekl, že fotograf není profese pro chlapy, že bychom měli jít na báňskou nebo na elektrikáře, a tak jsem tu myšlenku ani nerozvíjel, protože, co bych fotil v Nových Zámcích? Fotograf prostě nebyl důležitý. Tak mi to odešlo, šel jsem na gympl s tím, že si do osmnácti vymyslím, co chci dělat, jenže já nic nevymyslel. Pak nás odvedli na vojnu a my jsme s kamarádem utekli.
Začal jste fotit až v Americe?
V Americe jsem začínal ve sklárnách, pracoval ve fabrikách, myl jsem nádobí… a pak jsem si vybral profesi kadeřníka. Když přišla krize, nikdo nechtěl platit za kadeřníka i za vizážistu, každý se musel naučit všechno. Tak jsem se vlastně dostal k fotografům. V Americe byli skoro všichni fotografové chlapi, ale u nás mi říkali, že nemůžu. Tak se to vrátilo, ale až po deseti letech.
Deset let trvalo, než se sen začal naplňovat?
Fotil jsem vždycky, ale nemyslel jsem si, že se s tím můžu uživit.
Jste dítě štěstěny?
Asi ano, mám štěstí, tak nějak, jak se píše v těch new age knížkách.
Věříte tomu?
Asi ano, tak napůl. Kdybych ale neodešel, tak bych tím fotografem nebyl, teprve pak se to mohlo stát. Možná existují andělé nebo vyšší energie, které vás nasměrují. Můj učitel říkal, že všechny cesty vedou do Říma a je jedno, kterou se člověk vydá. Důležité je, aby došel. Říká se, že u fotografa je padesát procent úspěchu, že se musí narodit v Paříži. Když jste z Nových Zámků, tak nějakou oklikou přes Maďarsko a Itálii tam také musíte nějak dojít. Já šel přes Ameriku a potom zpátky do Paříže.
Plánoval jste to?
Ne, nijak jsem to neplánoval. Oni vás posunou lidi kolem a agentura. Chtěl jsem být jenom vždycky nejlepší v tom, co jsem dělal. Když jsem dělal kadeřníka, tak jsem chtěl být nejlepší kadeřník, když jsem dělal vizážistu, tak jsem chtěl být nejlepší vizážista. A byl jsem. Pak přišla fotka, mně se líbilo, že fotograf je režisér celého projektu. On si najde svůj tým a může pracovat, s kým chce. Mladého fotografa moc neberou. Teprve když už jste třikrát rozvedený, vyléčený alkoholik, už nejste nadržený a je vám šedesát, tak už máte respekt. Už je to „to ono“. Když je vám dvacet, nemůžete odjet na čtrnáct dní někam do Španělska s mladými děvčaty a třemi sty tisíc dolary, protože si tam koupíte LSD a nikdy se nevrátíte. A klienti, kteří mají peníze a firmu, těm obvykle není dvacet, takže rádi komunikují s lidmi svého věku.
Chtěl jsem být jenom vždycky nejlepší v tom, co jsem dělal.
Dosáhl jste úplně nejvýš. Máte vůbec nějaký nesplněný sen?
Nemám nesplněný sen, já nikdy žádné sny neměl. Jenom jsem chtěl být fotograf. Já nikdy nechtěl mít ženu, rodinu, bazalku, Porsche, chatu…
Myslela jsem nesplněný sen u té fotky – někoho fotit nebo někde vystavovat?
Ne. Že bych chtěl třeba fotit Madonnu? To ne. Většinou fotím neznámé lidi, kteří se potom stali známí. Práci si vybírám já a většinou to jsou lidi z agentury. Je to krátké trápení. Nebudu běhat po Václaváku s transparentem, že někoho hledám. Tak jdu do agentury, tam jsou ti krásní předvybraní lidi a chtějí se fotit.
Pro bulvár nejsem zajímavý, nevypadám jako umělec, nejsem ožralej a dvacetkrát rozvedenej, nemám jedenáct dětí.
Teď máte hrobku na Olšanech…
No, to teď mají rádi, aspoň ta hrobka. Ale tu mi taky někdo věnoval, paní, na hrobku jsem nikdy nemyslel, tak je to dobrý.
Doba se posunula, v dokumentu jste fotil mobilem, fotit dnes může asi každý?
Fotit může každý, ale ne každý je fotograf. Ono záleží, co s tou fotkou udělá. Když chcete mít výstavu, tak konec musí být ruční práce. Musíte ji dostat ven z toho mobilu, udělat negativ, namazat papír…, a pak ji teprve může vytisknout v tiskárně. Je to jako v každé profesi, kuchař s michelinskou hvězdou také nemůže dělat jídlo v mikrovlnce.
Pokud fotíte pro časopis, a protože každý měsíc vyjde jiné číslo, a pak skončí v koši, tak si je tam můžete posílat elektronicky. Mobily už mají dost velké rozlišení. Ale pokud se chcete fotkou uživit a třeba chcete mít galerii, která se živí prodejem fotek, tak tam musí být garance, že fotka vydrží. Dnes má tu garanci jedině fotka vaší prababičky, co přežila dvě světové války. K tomu Rakousko-Uhersko, nacismus, komunismus, dvakrát vyhořel barák a desetkrát byl vytopený a furt to drží! Jenomže dnes to není papír, je to plast, škrob a kyselina. Chleba je dnes také jiný – dnes nasypete směs do nějakého rádia a pak vyjde ráno kostka se dvěma dírami. Babička by řekla, že tak pečou herečky a kurvy, protože normální máma to dělá ručně. Dává do toho tu lásku a energii, aby byly děti zdravé. Krmí děti vlastním mlékem, ne sunarem. Celá generace po Černobylu má pořád rýmy, alergie a kaz zubů.
Fotka prababičky přežila dvě světové války, nacismus, komunismus, barák dvakrát vyhořel a pořád drží!
Žijete zdravě?
Myslím, že jo, vařím si a peču svoje věci. Nechodím do restaurace, protože tam nevím, co jím.
Předáváte své zkušenosti a vedete workshopy?
Ano, je takový revival fotky, možná za to můžou ty mobily – i starší lidi o tom něco chtějí vědět. Ne že by se chtěli stát fotografy, zajímá je to. Mám čtyři různé – portrét, akt, zátiší a jídlo.
To jsou věci, které vás baví…
To baví ty lidi, jídlo mě baví, ale nemusím ho fotit, raději ho sním.
Fotíte jen lidi?
Pro sebe i přírodu, když mě lidi naštvou, jdu do přírody. Rád fotím zátiší – nemluví a nehýbe se. Nemusíte dávat faldy pryč a zmenšovat zadek.
Vracíte se na Slovensko?
Ne, nikoho tam nemám, ségra je v Kanadě, brácha v Rakousku. Jedině pracovně – dělám tam workshopy, nebo když je tam výstava. Teď bude film o mně v Košicích. Když mě lidi pozvou, tak samozřejmě jedu, ale jezdím i jinam. Nejsem Jánošík. Volala paní ze slovenských novin a povídala, že by se mnou ráda udělala rozhovor, ale že ví, že se necítím jako Slovák. Povídám: „Paní, je sedm hodin ráno, cítím spíš, že se potřebuju vyčůrat a dát si cigáro“. To musí být nějaký Castro nebo někdo takový, kdo vstane ráno a řekne si: Jsem Kubánec nebo jsem Slovák. Jsou věci, které necítím. Necítím národnost, necítím náboženství. Cítím, že mám hlad, jsem šťastný, nešťastný nebo naštvaný…
Náboženství – někde jste zmiňoval, že jste si nastudoval Starý zákon, Nový zákon, Korán, hinduismus….
Všechno, protože nevíte, kdo tam bude, já jsem se pojistil. Co když je Bůh žena a má deset nohou a rukou? (Smích)
V dokumentu jste se modlil maďarsky?
Ano, já uměl jenom maďarsky až do šesti let, pak jsem chodil do slovenských škol. Potom jsme se učili rusky, německy, latinsky a všelijak. Je to dobrý, můžu se pak snadno naučit česky, francouzsky, anglicky, italsky, ale dokonale neumím ani jednu řeč. Snažím se mluvit spisovně a nepoužívat archaismy. Třeba slovo chuligán bych nepoužil, protože by všichni věděli, že mně je sedmdesát.
Vrátil jste se po revoluci, co bylo impulzem k návratu?
Vidět rodiče. Neviděl jsem je třicet let, je nepustili tam a mě zpátky. Odsoudili mě za vlastizradu. Utekl jsem z vojny, tak jsem nemohl domů. Když jsem se vrátil, tak už byla jen maminka, tatínek mezitím zemřel, ségra už žila v Kanadě, brácha v Rakousku. Třicet let nevidět své rodiče je hodně, já si myslel, že to bude na rok.
Rád fotím zátiší – nemluví a nehýbe se. Nemusíte dávat faldy pryč a zmenšovat zadek.
Nakonec jste zůstal v Praze…
To bylo díky tomu, že Američani zakládali českou edici Elle a potřebovali lidi, kteří uměli anglicky a někde ve světě už pro ně pracovali a k tomu uměli slovensky nebo česky. To byla ta první redakce a já dostal nabídku, tak to bylo super. Nikdy před tím jsem nebyl v Praze, byla jak zakletý Disneyland, bylo to celé černé, padaly omítky, bylo to jak v Šípkové Růžence. Pak najednou přišel McDonald´s, celej červenej, pak to jeden vymaloval namodro, druhej nazeleno, teď to vypadá jak opereta. Mám to tady rád.
Nedávno vám vyšla kniha Memories, sám jste ji graficky zpracovával?
Když přijdu do nakladatelství s krabicí fotek od Bati, tak mi řeknou, letos ne, to máme olympiádu, pak deset kuchařek, Tatry… takže to musím připravit já. Memories je přesně taková, jakou jsem ji udělal. Občas říkají takhle ne, nebo grafik udělá něco, co se mi nelíbí. Takže já ji přinesu už hotovou, a když mi řeknou, že to není krásný, tak odejdu. Když to děláte padesát let, tak neexistuje nikdo, kdo by vám poradil, možná Saudek, protože tomu je osmdesátpět. Ale co mi dvacetiletý grafik řekne, co já ještě nevím? Dělá grafiku a často neví, kdo je Alexej Brodovič? Tak co si s ním budu povídat? Musíte se naučit komunikační jazyk oboru. Neřeknou vám, že chtějí drdol, ten má babička v kuchyni. Zavolají vám a řeknou: „Potřebujeme, aby všechny holky vypadaly jako Maria Callas Medea v Mexico City, 1947, když jde dolů po schodech a ztratí to vysoké C.“ Když nevíte, o čem mluví, tak řeknou, tady máte moji vizitku, až to budete vědět, zavolejte.
A nejbližší výstavy?
V Chebu v Galerii 4 výstava Memories 31. 8. – 30. 9. 2018. Zahájení v pátek 31. 8. v 18.00 – jste srdečně zváni!
Robert Vano se narodil v Nových Zámcích maďarským rodičům. Po maturitě emigroval do USA, kde pracoval jako kadeřník a vizážista. Od roku 1984 je samostatným fotografem, působil v New Yorku, Paříži, Miláně a v Praze. Od roku 1995 žije v Praze, kde pracoval jako umělecký ředitel v českém vydání časopisu Elle a do roku 2009 jako kreativní ředitel v agentuře Czechoslovak models. Od té doby pracuje jako fotograf na volné noze.
Nový rok je už doslova za dveřmi. Není snad člověka, který by aspoň jednou nepomyslel na to, co mu ten další rok jeho života přinese, s čím jej bude konfrontovat, jaké změny přijdou do jeho života, zda přijdou dny veselé či smutné. Uvědomujeme si, že na tom máme svůj lví podíl, jsme tvůrci své vlastní reality. Přesto je někdy vhodné, aby se někdo na náš život a to, co do něho přichází, podíval zvenku jako nezúčastněný pozorovatel. Tím pozorovatelem může být i královská nauka numerologie.
Rok 2016 z pohledu numerologie
Nadcházející rok nese devítkovou vibraci. 9 je něco jako all-inclusive, neboť v sobě nese kvality všech předchozích vibrací, takže je zřejmé, že s sebou tento rok přinese řadu rozličných životních událostí. 9 je také číslo našich nejhlubších přání a nejtajnějších snů, které se v právě v tomto roce mohou stát realitou. Pokud jsme se v uplynulých letech věnovali osobnímu růstu a čištění, může nám rok 2016 přinést obrovské naplnění. Pokud jsme s vnitřní očistou ještě nezačali, je nadcházející rok s devítkovou energií tím nejlepším k rozpoznání nezralých emocí, negativního myšlení a dalších omezujících vzorců chování a k vyklizení starých trosek.
Rok 2016 se může stát rokem průlomu, neboť v sobě má ukrytou i vibraci 16, která je v Tarotu symbolizována obrazem hroutící se Věže, poté, co ji zasáhl blesk. Věž je symbolem lidské touhy být blízko moci Boží, ale i snahy povyšovat se nad Boha. Blesk jakožto pradávný symbol sestupu božské energie do fyzického světa, značí potom božskou spravedlnost, která boří papírové věže postavené z pýchy, nejistoty a nerealistických snů. A tak i my budeme vedeni k tomu, abychom sestoupili z věže své ctižádostivosti, svých iluzí a obav. Pokud jsme tak již neučinili, dostaneme příležitost zbavit se minulosti, jistot a starých vzorů.
Vibrace roku 2016 nás povede směrem k velkému vnitřnímu osvobození, pokud k tomu sebereme potřebnou odvahu. Tam, kde se upínáme na nějaké své utkvělé představy nebo lpíme na zvyklostech, bude naprosto nutná změna myšlení a postoje. 16 je totiž symbolem překonání sebe sama, vymanění se z temnoty. Naznačuje potřebu postavit se tváří v tvář svým stinným stránkám i starým ranám a pročistit je. Symbol Věže zakódovaný v energii nadcházejícího roku nás nabádá také k tomu, abychom přijímali co největší odpovědnost za to, co říkáme. Nezapomínejme na to, že každé vyřčené slovo má obrovskou moc (energie následuje myšlenku) – slova mohou pohladit, ale i velmi ublížit.
Ještě než naplno vstoupíme do nového roku, zkusme si udělat chvilku na tiché rozjímání a položme si následující otázky a dopřejme si dost času na to, aby se odpověď mohla sama vynořit z hloubi našeho srdce.
„Kde stále trvám na svém?"
"Jaký krunýř musím roztříštit? A jaká potlačovaná část mé duše bude touto cestou osvobozena?"
V roce 2016 budeme vedeni k tomu, abychom dokončili to, co je potřeba. Abychom odložili vše, co nám již neslouží ( pokud jsme tak již neučinili v letošním roce s karmickou 8). Abychom maximálně vstoupili do kontaktu se svými city a nechali se vést klidnou moudrostí svého srdce. Devátý rok je rokem završení a jakéhosi tichého usebrání, které vede k moudrosti – je to čas poohlédnout se zpátky a pochopit, že všechny cykly končí... a potom znovu začínají. A že pevné připoutání k věcem a lidem není nikdy nic platné, jelikož všechno pomíjí. V roce vlády devítky je vždy potřeba něco rozhodnout, vybrat si nějakou novou cestu a k ní napřít všechny své síly. Ale nejprve je důležité s láskou dokončit a uzavřít minulost. Síla devítky „odděluje zrno od plev" a Vesmír nám nikdy nevezme nic, aniž by pro nás měl již připraveno něco nového.
Devítka je tak trochu magickým číslem a jako taková má schopnost vnášet do života zážitky a zkušenosti, které zpočátku můžeme vnímat jako pěkný chaos. Jedinou cestou jak se pocitům chaosu a zmatku vyhnout je obrácení pozornosti dovnitř sebe samých, do svého vlastního světa nebo spíš nitra a hledat tam odpovědi na problémy, které nás trápí. Rok pod vlivem 9 je rokem odpovědnosti k sobě samým i vůči jiným. Je také vhodným rokem k rozhodnutí zasvětit život službě druhým; k rozvíjení většího soucitu a tolerantnosti. Mnohým z nás prospěje, když si budeme častěji připomínat, že jsme všichni propojeni. Vypěstujme si větší shovívavost, cvičme se v umění odpouštět.
Jestli se chceme vydat za světlem, prozkoumejme nejprve svoji temnotu.
Odložme svoji kritickou mysl bokem a zdokonalujme se v poslouchání hlasu svojí duše.
Naučme se dívat se na sebe a svůj život pokaždé novýma očima.
A nakonec to nejdůležitější... zůstaňme věrni sami sobě. Nenechme se svést k něčemu, co s námi nesouzní,dělejme jen to, co opravdu chceme.
Náš život má v souladu s vesmírnými energiemi a cykly svou zákonitou cestu a povahu, a tak by pro vás třeba mohlo být užitečné ohlédnout se do minulosti na předchozí léta nesoucí energii 9 - jedná se o roky 2007, 1998, 1989, 1980, 1971, 1962, 1953 ... atd.
Až budete mít chvíli času sami pro sebe, sedněte si, zavřete oči a vraťte se po časové ose, kterou si můžete představit jako světelnou přímku, do roku 2007. Jste tam? Ok, otevřete dveře a vstupte. Kolik je vám let? Co se děje ve vašem životě v tomto roce? Co je stěžejním tématem tohoto období? Jaké máte sny, jak se cítíte? S jakými výzvami jste konfrontováni a jak je zvládáte? Jaké hlavní téma se prolíná celým tímto rokem? Zachyťte náladu, která se prolínala tímto vašim životním obdobím i téma, které pro vás bylo klíčové – byly to vztahy, zdraví nebo práce? Všímejte si svých pocitů – je tam spokojenost, radost, naplnění nebo snad nějaký strach, úzkost? Pokud ano, z čeho? Udělejte si o tom pár poznámek. Potom se po časové ose posuňte dál do roku 1998 a vykonejte stejnou vnitřní práci. Zmapujte všechny devítkové roky, které máte za sebou. Tohle jednoduché mentální cvičení, respektive imaginace vám odhalí červenou niť, která se vine roky pod vlivem 9. Dříve nebo později se vám vynoří, o čem pro vás může být nadcházející devítkový rok, jaké téma pro vás bude nejaktuálnější. Vývoj jde po spirále – to, co jste nezvládli zpracovat v předchozích devítkových letech, se nyní vynoří a budete mít opět šanci se s tím vypořádat.
Symbolem pro 9 je hořící pochodeň. Uchopme ji pevně do svých rukou a pojďme vstříc novému roku, který bude pod vládou planety Mars. Opřeme se o jeho odvahu a sílu, uchopme svůj život jinak, pokusme se o něco nového a buďme si jisti, že to dokážeme!
Sofie Zdeňka Natarani
www.novoucestou.cz
Rok 2019 má několik zajímavých momentů. Už v lednu v něm zažijeme úplné zatmění Měsíce. V průběhu roku se nevyskytují žádné retrográdní fáze planet Venuše a Mars, můžeme je tedy projevovat více aktivně. Zajímavě se završuje konstelace „ohraničení“ a upevnění hranic – nejde však jen o „vnější“ hranice. Může jít také o nárok na vymezování osobních hranic. Stále trvají vypjaté energie vztahu jedince a společnosti (státu). Také se ukazuje, že bude potřeba se materiálně či ve svém rozmachu uskrovňovat. Přesto rok 2019 poskytne příležitosti ke světonázorovým, tvůrčím a uvolňujícím změnám. Podívejme se nyní podrobněji na některé astrologické charakteristiky a významnější konstelace roku 2019.
Kozoroh, Saturn, Pluto, Dračí ocas
Na začátku roku pobývá každým rokem Slunce ve znamení Kozoroha. Což vědí právě ti, kteří se v tomto znamení narodili (mají Slunce v Kozorohu). Avšak i když Slunce ze znamení Kozoroha vystoupí, vliv tohoto znamení významně po celý rok 2019 trvá. Proč? Po dlouhou dobu v tomto zvěrokruhovém znamení setrvává také Pluto a Saturn. Tím je znamení Kozoroha velmi zdůrazněno, a to po celý další kalendářní rok. Saturn představuje podobnou energii jako Kozoroh (ostatně Saturn je jeho „vládcem“). Jde o energie sociální povahy – stát a náš vztah k němu, sociální postavení a role. To, k čemu jsme ve společnosti určeni (povoláni). Jak dokážeme hospodařit. Také formální nároky společnosti, a jak se s nimi vyrovnáváme. Jak dodržujeme zákony, platíme daně atd.
Saturn s Plutem se přibližují v Kozorohu do přesné konjunkce, která nastane v roce 2020. Tím se uzavře jejich vzájemný cyklus trvající poslední desetiletí. Cyklus byl spojen s hlubokými ekonomickými otřesy (bankovní, hypoteční, realitní krize). Také je nutností zamyslet se nad finančními rezervami (pojištění, spoření, důchody), což byla a je samozřejmě i osobní záležitost každého z nás. Cyklus Pluto/Saturn, který spěje ke svému dokončení (konjunkce nastane 2020), nám poskytuje v roce 2019 velkou příležitost pro „zvládnutí“ svého života. Spojení Pluta se Saturnem v Kozorohu sice souvisí se zhušťováním moci, případně koncentraci bohatství a společenské moci u některých představitelů společnosti. Říká se jim „oligarchové“. Nebo se jim v duchu starověkých názvů může říkat Plutokrati – což bylo právě označení pro spojení bohatství a moci. Astrolog Markus Jehle připomíná, že „zneužití moci státními orgány a případy kruté nespravedlnosti představují během tohoto cyklu velké ohrožení“ a že někteří politici uzavřou „smlouvu s ďáblem“. Každý cyklus – každý proces – však spěje do přehodnocení. A vždy záleží na našem osobním vývoji, osobním postoji, jak se se sociálními tlaky, problémy či pokušeními vyrovnáme. Heslo Pluta a Saturna v Kozorohu by mělo znít: „Méně je více“.
Jistou obtíž působí, že se ve znamení Kozoroha rovněž nachází Jižní lunární uzel, zvaný také Dračí ocas (Sestupný uzel). Ten můžeme dávat do souvislosti s instinktivním založením, „plazím mozkem“ v nás, s jakýmsi jednodušším způsobem prožívání světa, v němž jde vskutku o přežití, o existenční zápas. S tímto „dinosaurem“ v sobě i v druhých je třeba počítat. Je možné si klidně představit, že jsme jako archaičtí lidé žijící mezi mamuty. Ale potřebujeme jen tolik moci a prostředků k životu – kolik vskutku potřebujeme!
Je vhodné se připravit v roce 2019 na střízlivé zhodnocení svých majetkových a finančních možností, a dál se rozumně uskrovnit. Víme přeci, že pravé hodnoty nás samých neměří peníze, ale opravdovost, autenticita. Pak můžeme očekávat, že tento transformační cyklus, který spěje k závěru, nám přinese vývojovou proměnu. Nalezení nové země, nových jistot pod nohama.
Jak důležité to je, ukazuje horoskop závěru roku, kdy v zemitém znamení Kozoroha bude významné seskupení energií: znovu Slunce, Pluto a Saturn, Dračí ocas, také Merkur a dokonce Jupiter!
I když znamení Kozoroha a energie v něm touží po upevňování stávajících hranic, Jupiter zrcadlí opačnou energii hranice překračovat a rozšiřovat je. Je rovněž významnou silou v průběhu roku 2019.
Jupiter a znamení Střelce, Neptun a znamení Ryb
Jupiter je od počátku roku velmi zdůrazněn tím, že je ve svém vlastním znamení, a sice ve znamení Střelce. V tomto znamení je po většinu roku až do začátku prosince 2019.
Jupiter symbolizuje bohatství a plnost (života), rozšiřování či překračování hranic, expanzi, celkové souvislosti apod. Může být nepříjemně vnímán na mundánní úrovni – např. jako mezinárodní vměšování. Ale v životě jednotlivce hraje zásadní roli tím, že do něj může vnášet bohatší souvislosti a celkový smysl. Nejen např. prostřednictvím cestování, které asi nejčastěji bývá s Jupiterem spojováno. Děje se tak rovněž prostřednictvím vyššího vzdělávání a světonázorové orientace, odvahy k dobrodružnému hledání (sebe sama) a k nalézání hlubšího smyslu v našem konání.
Jupiter má v průběhu roku opakovaně významný vztah s Neptunem. Během roku čtyřikrát vytvoří kvadraturu s Neptunem. S Neptunem vytvoří opakovaně také aspekt (sextil) Saturn. Viz přehled přesných aspektů pomalejších
Co to znamenají aspekty Jupitera s Neptunem? Nejprve doplňme charakteristiku Neptuna.
Neptun je v průběhu celého roku 2019 nadále ve svém vlastním znamení Ryb. Tím je jeho energie umocněna. Neptun symbolizuje hlubiny nevědomí, imaginaci, snění, tvořivost, spiritualitu a duchovnost. Ale také chaotičnost, neuspořádanost. Sklon k náruživostem měnícím vědomí. Od umění (hudby) až po návykové látky. Je to touha po ráji, která se může stát přízrakem.
Kvadratura Jupitera ve Střelci s Neptunem v Rybách je velmi zjitřující. Vytvářejí se přehnané naděje, a ty bývají zklamány. Nesplněné touhy a očekávání bolí. Tématem plným nepochopení se může stát pomoc bližním. Můžeme se stát citlivými vůči utrpení ve společnosti i v přírodě. Hladovějící a umírající děti. Nehospodárnost. Znečištěná moře, jedem zamořená pole. Je tolik témat bídy, utrpení, křivd (Neptun), nad kterými se lze oprávněně rozhořčovat a rozohňovat (Jupiter). A je potřeba v tom něco praktického konat. Každý z nás můžeme. A k tomu vybízí i příhodné sextily Saturna (uskromnění) s Neptunem.
Tanec Slunce a Luny
V rytmu konstelací a cyklů sehrávají svou pravidelnou roli také úplňky a novoluní. A rovněž zatmění.
Novoluní je konjunkcí Slunce a Luny. Úplněk je pak opozicí Slunce a Luny. Jsou součástí jejich „vzájemného tance“.
Na osobní rovině je to spojení mezi naší myslí (Slunce) a city (Luna). Při novoluní či úplňku se nám „roztmívá“ a „zatmívá“, je to takové labilní období. Jeho intenzita je určena znameními, v nichž probíhá. Také se na významu určitého úplňku či novoluní podílejí aspekty k ostatním planetám, jež přitom vznikají. Za nejvýznamnější považuji následující úplňky a novoluní:
Zvláštní kapitolou v tanci Slunce a Luny je zatmění. Na našem území budeme moci již v lednu pozorovat úplné zatmění Luny – a sice již 21. ledna před rozedněním. Nenechte si ho ujít!
Při výhledech do roku 2019 je třeba věnovat pozornost také tzv. retrográdním fázím planet.
Co to ale vlastně je? A co to „prakticky vzato“ znamená?
Retrográdnost planet
Retrográdnost astronomicky vzato je jen zdánlivý zpětný chod planet. Retrográdnost je dána různou rychlostí pohybu planet z hlediska nás na Zemi. Je to, jako když jedeme ve vlaku, a míjíme pomalejší vlak. A nám se zdá, že ten druhý vlak couvá…
Některé planety, totiž to, co symbolizují, se tak projevují „zpomalením“ či „zpětným chodem. Fakticky nezpomalují, ale „psychologicky“ ten prožitek nevědomě máme. Přičemž Slunce a Luna nejsou nikdy retrográdní.
Letos nezažijeme retrográdní Venuši ani Mars. Naskytuje se tak možnost k přímějšímu, otevřenějšímu způsobu chování? Otevírají se před námi nové vztahy? Máme se projevovat aktivněji a asertivněji? Nabízí se to.
Pokud jde však o další planety – osobního Merkura, Jupitera, Saturna a transpersonálního Urana, Neptuna a Pluta – ty mají v roce 2019 své retrográdní fáze.
Obecné požadavky retrográdních planet (retrográdních fází)
Zmíním především dvě stránky retrográdních fází:
Minulost
Retrográdní planety nás mohou přivádět k minulým příběhům, vztahům, zkušenostem. Nebo cosi z minulosti se nám připomíná v nových zkušenostech. Jde o to, že záležitosti, které nejsou dotvořeny, doprožity a které jsou pro nás podstatné, nebo náš život zatěžují více, než jim přísluší, nebo nejsou dostatečně začleněny, integrovány, vyžadují naši pozornost. Vyžadují REVIZI. Mohou se vynořit věci z minulosti – může jít o věci, lidi, zapomenuté záležitosti, nedořešené problémy, nedotvořené možnosti, neukončené cíle.
Vnitřní práce
TTento obrat „dozadu“ vyžaduje také podívat se na sebe jaksi „zezadu“. Je to hlubší vnitřní psychická práce. Může to znamenat určitou regresi (návrat na starší vývojovou rovinu), redukci (omezení se), nebo také revizi dřívějších hodnot, postojů, cílů. Můžeme se rekvalifikovat (vrátit k nedokončenému vzdělávání), můžeme složit pomyslný „reparát“ z něčeho, co jsme nedotáhli ke zdárnému cíli, můžeme obnovit či posílit svůj respekt k někomu či něčemu – anebo k sobě, atd.
Omezení a doporučení
Při retrográdních fázích by se neměly začínat zcela nové, převratné nebo drahé záležitosti. Některé činnosti „obnovujícího“ druhu jsou však naopak doporučovány.
Retrográdní Merkur (obchod, smlouvy, krátké cesty, vrstevníci…):
nekupovat příliš drahé věci, neexperimentovat na cestách, nepodepisovat závažné smlouvy, potíže v komunikaci. Vhodný pro revize, opravy, korektury, opakování učební látky, návraty (dětství, škola, sourozenci).
Retrográdní Jupiter (expanze, růst – materiální i duchovní):
Nepouštět se do zásadního nového projektu, nezačínat velkou novou cestu, nerozšiřovat zásadním způsobem podnik, dům apod. Vhodné pro revizi životních cílů a plánů, pro zhodnocení toho, co je pro nás smysluplné. Bohatší rozvinutí toho, co máme k dispozici.
Retrográdní Saturn (koncentrace, stanovení limitů):
Neměnit statutární záležitosti, nezakládat živnost, neprojednávat nové záležitosti na úřadech. Vhodné pro daňovou revizi, reorganizaci, obnovené úřední jednání, pro obnovený trénink nějakých dispozic.
Retrográdní Uran (spontánnost, jedinečnost, tryskání energie):
Neprovádět elektroinstalace, nezahajovat nová zásadní technická řešení. Nezakládat politickou stranu, sdružení. Vhodná je revize svých vizí a ambicí. Návrat k dřívějším přátelům a obnova vztahu s nimi.
Retrográdní Neptun (spiritualita, uvolnění, imaginace):
Zbavovat se závislostí není v této době příliš produktivní. Nezačínat nové terapie ani spirituální experimenty.
Vhodné je očistit své dosavadní spirituální kořeny, prohloubit či zopakovat si terapii. Prohloubit svou imaginaci a vrátit se k tvorbě, umění.
Retrográdní Pluto (transformace, autenticita):
Nezahajovat dědická řízení či sepsání poslední vůle. Nepřesekávat „kořeny“ nebo symbiotické svazky. Nezačínat inkarnační terapii. Vhodné je prozkoumat manipulativnost druhých a také svou ve vztazích. Přehodnotit rodinnou historii. Zabývat se genealogií. Pátrat ve své „13. komnatě“.
POZOR:
Lidé, kteří mají dotyčné planety ve svém osobním horoskopu (radixu) natrvalo retrográdní, mohou prožívat tranzity retrográdních fází jako něco, co „je jim známé“, co je nepřekvapuje, co naopak vítají jako svůj „způsob života“.
Závěrem
v roce 2019 máme příležitost upevnit svůj život ve střízlivějších a skromnějších ohraničeních sebe sama. Věcnost a poctivost v našem životě si může podat ruce se schopností se uskrovnit. Je to jako ochraňování sil a zdrojů k lepšímu a smysluplnějšímu využití. Můžeme také přitom využít retrográdních fází.
Bohatství a plnost života není jen kvantitativní. Je spíše dána schopností plně prožívat a užívat si toho, že život sám je dobrodružstvím v každém svém ohledu. Dobrodružstvím je i citová otevřenost a chuť pomáhat druhým – aniž bychom zanedbali své potřeby.
Na jedné straně hospodárnost ve využívání svých zdrojů a sil. Na straně druhé schopnost se uvolnit, nadechnout, rozhořet, žít. Cožpak se to vylučuje? Tak můžeme být o rok dál – a přitom o krok k sobě blíž.
Tak ať se vám v roce 2019 dobře daří!
Lenka Adamová, www.neptunica.cz
Najít přípravky dle:
|
Herbář |
Časopis Sféra |
Poradna |
Nejbližší akce |
Aktuality - blog |
Obchodní podmínky Reklamační řád Reklamační protokol
Copyright © 2018 DIOCHI SPOL. S R.O, Průmyslová 1306/7, 102 00 Praha 10, Česká republika
