Regenerace ve sféře Diochi

Vědecké označení lišejníku vzniklo z latinského slova cetra = malý kožovitý štítek, což vyjadřuje vzhled rostliny. Lišejníky rostou velice pomalu a odborníci odhadují stáří některých exemplářů v Arktidě na čtyři tisíce let. Jedním z farmakologicky významných druhů lišejníků je pukléřka islandská ( Cetraria islandica L .) z čeledi Parmeliaceae, lidově nazývaná islandský mech

Pukléřka reprezentuje tradiční drogu používanou lidmi již několik staletí. Některé další druhy lišejníků se v současné době intenzivně zkoumají. Pro své antibiotické účinky mohou představovat v budoucnu důležitý zdroj antibiotik. Rostlina má olivově zelenou, polokeříčkovitou, vystoupavou, bohatě rozvětvenou stélku, vysokou 10–15 cm. Stélka pukléřky jsou přechodem mezi lupenitými a keříčkovitými typy stélek. Mladé rostliny jsou pružné a měkké.

Rozšíření: Roste pevně přichycená k podkladu na zemi, skalách a kamenech. Má ráda kyselá vřesoviště a suché křemičité půdy, kde se po dešti drží delší dobu dostatek vody. U nás se s pukléřkou setkáme nejčastěji v suchých jehličnatých lesích, na písčitých půdách. Pukléřka islandská je typickým lišejníkem severské tundry a je rozšířena v severní a střední Evropě.

Historie používání: Pukléřka islandská je tradiční léčivou drogou severských zemí a je oblíbená zejména na Islandu. Dodnes představuje nejen ceněnou léčivku, ale i důležitou potravinářskou surovinu. Z pukléřky se v těchto oblastech mele mouka, ze které se běžně peče. Většinou se používá ve směsi s obilím, a na vánoční pečivo se používá čistá pukléřková mouka. Kvašením pukléřky se připravuje oblíbený nakyslý nápoj, který se před konzumací ředí vodou. Pukléřka se používala také jako náhražka nedostatkové soli ke konzervaci masa. Od 18. století se s ní můžeme setkat v mnohých evropských lékopisech. Lidově se používá při astmatu, při léčbě tuberkulózy, onemocněních močového měchýře a ledvin.

Sběr: Předmětem sběru je celá suchá stélka ( Lichen islandicus ), která se může sbírat po celý rok.

Obsahové látky: Hlavní obsahovou látkou je membránový sliz tvořený polysacharidem licheninem a látkami hořké chuti, tzv. lišejníkovými kyselinami (fumaroprotocetrarová, protolichesterová, cetrarová, protocetrarová atd.). Tento sliz je velmi dobře rozpustný v horké vodě. Lichenin je lineární polyglukan složený ze šedesáti až dvouset ß-D-glukopyranózových jednotek. Je doprovázen dalším polysacharidem izolicheninem, který má podobnou strukturu jako škrob a rozpouští se již ve studené vodě (je zase tvořen ?-glukózovými jednotkami). Lišejníkové kyseliny cetrarová, protocetrarová, lichesteronová, ursulová, usninová, působí antibioticky a jsou v rostlině zastoupeny asi 2 %. Dále rostlina obsahuje jod, vitaminy A a některé vitaminy skupiny B (zejména B1).

Vlastnosti: Mucilaginosum, baktericidum, antitusikum, amarum, stomachikum, antiemetikum, antidiabetikum, protektivum, antihidrotikum.

Pupava bezlodyžná (Carlina acaulis L.) je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), která roste v celé Evropě. Najdeme ji na suchých lukách, pastvinách, mezích a teplých kamenitých a křovinatých stráních. Jen se musíme dívat spíše pod nohy, protože listy i květ vyrůstají přímo ze země. Tato rostlina má jen krátkou nevětvenou lodyhu s přízemní růžicí tuhých a pichlavých listů, uprostřed níž vyrůstá jediný květní úbor. Úbory mají vnější zákrovní listeny lupenité, vnitřní listeny suchomázdřité, na líci bílé a na rubu žlutavé. Květy jsou až 18 mm dlouhé, bělavé nebo růžové. Plodem je nažka dlouhá až 5 mm, která má péřovitě štětinatý chmýr. Pupava kvete od července do září. Jedlé květní lůžko chutná podobně jako kedlubna.

Žádná z částí pupavy není jedovatá, takže konzumovat se dá nejen květní lůžko, ale i celkem nepříjemně páchnoucí dužnatý kořen, z něhož se ale ve Středomoří připravuje pikantní salát. Kořen byl odjakživa středem zájmu lidových léčitelů a díky němu byla kdysi pupava slavnou drogou a pěstovala se ve všech klášterních zahradách. Dobývá se ze země na podzim nebo ještě lépe na jaře v květnu, kdy je obsah účinných látek největší. Umytý kořen se rozpůlí a suší, nejlépe umělým teplem, přičemž teplota nesmí překročit 40 °C, aby nedošlo ke znehodnocení účinných látek.

Láska a sex
Na začátku tohoto roku to pro vás zřejmě nebude příliš jednoduché. Pocity osamocení a nejistoty z toho, zda to co prožíváte je to pravé se mohou objevovat častěji. Vydržte do března, to by se měla situace rapidně vylepšit. Budete mít šanci potkat novou lásku, nebo někoho hodně zajímavého. Nastanou vám slunečné dny, které mohou trvat až do prázdnin. Pak možná budete v citové oblasti s něčím konfrontováni a bude záležet na vás, jak se rozhodnete. Obhájit si své stanovisko budete asi nuceni v září. V říjnu pozor na sklony k úletům a koncem roku můžete potkat někoho, kdo trochu potrápí vaše emoce.
Zdraví
Pokud jste měli nějaké zdravotní obtíže, které vás trápily, tak během prvního a druhého měsíce by se měly vylepšovat. Nevzdávejte se a trochu více bojujte a hlavně se nelitujte. V březnu pozor na úrazy v důsledku nerozvážného konání. Květen by měl být měsícem, kdy budete přinuceni zvážit to, jak se chováte k vlastnímu tělu a případně něco změnit. Letní měsíce budou jako na houpačce. Může vás střídavě potrápit žaludek a pozor také na srdeční záležitosti. Vše bude hlavně otázkou psychiky. Během podzimu byste se měli zdokonalit v nějakých poznatcích, které budete potom rozdávat ostatním.
Peníze
V prvních měsících si hlídejte hlavně své výdaje, je možné, že vás o ně bude chtít někdo připravovat. Žádné výhodné smlouvy, nebo investice neuzavírejte a vyčkejte do dubna, kdy bude naopak čas investovat. V květnu budete mít šanci rozhodovat o něčem, co by vám mělo finance přinést. V červnu a červenci se opět držte zpátky a zbytečně nevydávejte. Pokud se budete chtít z hlediska financí osamostatnit, budou na to vhodné měsíce srpen, listopad a prosinec. V září pozor na špatná a unáhlená rozhodnutí, která by měla dopad o něco později. Říjen bude měsícem, kdy by se měly úročit předešlé snahy.
Kariéra a práce
Využijte první dva měsíce k tomu, abyste si prosadili to, co dlouho chcete. Hvězdy vám budou přát a vám by se mělo nadmíru dařit ve všem, co započnete. Mějte všechno dobře promyšlené a jděte si za tím. V březnu je možné, že vás pracovně něco potrápí, ale nebude to trvat dlouho. Rozhodnost a velké pracovní nasazení vás bude čekat v dubnu, květnu a červnu. Letní měsíce mohou být ve znamení střídavě oblačno, kdy bude záležet na vás, jak vše budete psychicky zvládat. Na podzim pozor na intriky a závist druhých. Hlídejte si své. Prosinec by měl přinést klid, stabilitu a úspěch.

Vedoucí Sféra Klubu Diochi Brno

Centrum Via Lucis

Cejl 858/7 – Dvorní trakt, 602 00 Brno

Otevírací doba: Po 14-18, Út 14-18, St 10-14, Čt 15-18

T: 775 187 079

Aframon je u nás málo známé koření, které pochází z aframonu madagaskarského (Aframomum melegueta), který je řazen do čeledi Zingibaraceae (zázvorovitých), blízký příbuzný je známý zázvorník lékařský. Jiný název pro Afromum je také Guinejský pepř.

Roste v bažinatých oblastech podél západního pobřeží tropické Afriky včetně Madagaskaru, Nigérie, Libérie, Sierra Leone, Ghany, Kamerunu, Pobřeží slonoviny a Toga. Jedná se o rostlinu, která kvete po celý rok a dosahuje výšky až dvou metrů. Její stonek je pokrytý šupinatými, oválnými listy. Barva květů je růžová až fialová. Plody jsou lusky, které obsahují semena. Tyto semena, která jsou ono žádané koření, jsou kulatá, hnědočervené barvy.
Semena mají charakteristickou ostře pálivou chuť, která je dána obsahem aromatických ketonů.

Obsahové látky: aromatické ketony, paradoly 6 paradol, shogaoly, 6 shogaol, gingeroly, 6 Gingerol, 6-gingeredion, {2- (5-butylfuran-2-yl) ethyl} -2-methoxyfenol, diarylheptanoid s názvem 3- (S) -acetyl-1- (4'-hydroxy-3 ', 5'-di-methoxyfenyl) -7- ( 3 ", 4", 5 "-trihydroxyphenyl) heptan (1), a dva nové hydroxyfenyl alkanony, [8] -dehydrogingerdione (2) a [6] -dehydroparadol (3) atd. říká se že hlavní účinná látka je 6 – paradol, terpenoidy, alkaloidy, třísloviny, saponiny, steroidy, srdečních glykosidy, flavonoidy, kaemferol, quercetin, terpenoidy, fenoly a taniny.

Rdesno blešník, také jiným názvem Vrbice bílá je jednoletá bylina s lodyhou poléhavou, případně vystoupavou až přímo. Jednoduchou nebo větvenou, někdy červeně tečkovanou. Rostlina je to velmi proměnlivá, což ale z léčebného hlediska nevadí.

Lodyha je vystoupavá nebo přímá, botky krátce brvité, listy kopinaté, lysé s velkou, nepřehlédnutelnou tmavou skvrnou. Lichoklasy jsou tlusté, válcovité, okvětí sytě růžové, řídčeji zelenavé, nažky černé a listy krátce řapíkaté.

Rdesno je vlhkomilné, nacházíme jej poměrně hojně v zaplavovaných územích, v lužních lesích, v příkopech, v bažinatých lokalitách. Mají ráda živné, těžké, vlhké půdy s dostatkem humusu.

Hlavním předmětem sběru je nať, sbíraná nejlépe v červenci. Může se však sbírat až do poměrně pozdního podzimu. Odborně bývá nať označována jako Herba persicarii.

Obsahuje hodně tříslovin, flavonoidy,, rutin, hořčiny, organické kyseliny, silici, vosky, vitamín C a K a minerální látky.

Je to vynikající protiprůjmový prostředek, vhodná také pro přípravu kloktadel, nezbytná složka čajů, „rozpouštějící“ močové kaménky, v močových cestách působí rovněž výrazně desinfekčně.

Stejně vrbice červená je známý krev stavící prostředek, posiluje při chorobách nachlazení, ve formě koupelí se užívá na bolestivé hemeroidy, čerstvá šťáva, vkapávána do hnisavých ran, urychluje hojení.

Při atomické, spastické zácpě působí droga jako jemné projímadlo, osvědčila se též při silné menstruaci, při mimomenstruačním krvácení a při krvácení z močových cest.

Působí též mírně jako kardiotikum, aniž by výrazněji ovlivňovala krevní tlak. Lze ji s výhodou použít k výplachům nosu při rýmě a všude tam, kde je překrvená nosní sliznice.

Užívána vnitřně, léči hemeroidy a křečové žíly.
Obvykle jej připravujeme jako odvar a podáváme 3 krát denně v dávce 350ml nebo 4 krát denně po 250ml. Postačí kratší, pětiminutový odvar.
Rdesna jsou velmi vhodná do složených čajových směsí, kterým dáváme přednost před samotným podáváním.

Mýty a fakta

Jako regresního terapeuta se mě vždy velmi dotkne, když někde v mediích slyším a čtu „zaručené informace o regresní terapii“. Vyplývá z toho totiž, že regrese je opředena jakýmsi tajemnem, a přitom je regresní terapie seriózní a psychologická metoda, s jejíž pomocí lze mnohé pochopit a zbavit se například i dlouholetých traumat a bolestí.

Jak vlastní regrese funguje a co lze její pomocí řešit

Na otázku, co lze regresí řešit, odpovím jednoduše: všechno. Není oblasti nebo bolesti, která by se nedala řešit regresí. Od rozchodů a problémových vztahů (ty řeší většinou ženy, neboť mívají nastavené vzorce – někdy i karmické – podle nichž ve vztahu jsou; muži většinou řeší kariéru a finance). Zde je dobré si uvědomit, že od pravěku, i když žijeme v 21. století, se genetický model našeho základního bytí nezměnil. Muž je stále tentýž muž, který vyráží na lov shánět potravu, byť jede ráno MHD do práce, a žena je stále tou ženou, která musí udržovat vztahy, aby v „tlupě přežila“.

Většinou, když se někde vysloví slovo regrese, slýchávám, že jde o hypnózu. To je ale velký omyl. Regresní terapie nemá s hypnózou nic společného. V hypnotickém stavu daný objekt nemá své vědomí pod kontrolou a je zcela v moci svého terapeuta. Naproti tomu při regresní terapii zcela ovládáte své vědomí, víte, kde jste, kdo jste, jste při vědomí. To je zásadní rozdíl mezi hypnózou a regresní terapií.
Když si vzpomenu na své prvotní seznámení s regresní terapií, je to pro mě stále něco fascinujícího. Musím podotknout, že jsem měla velké štěstí při výběru lektora, kterou je Míla Lukášová, jedna z nejlepších terapeutů u nás. Dokázala nám regresi přiblížit tak, že při používání její metody a dodržování jejích zásad je regrese naprosto bezpečná a hlavně účinná. Což bývá také záležitost mnoha lidí, kteří by chtěli regresi podstoupit, ale mají z pochopitelných důvodů strach. Zde mohu pouze doporučit: zjistěte si reference o regresním terapeutovi.

Smyslem regresní hlubinné terapie je právě dostat se do podvědomí (já tomu říkám knihovna), a najít tam odpovědi na otázky, které nás zajímají.

Naše tělo je mnoha staletími tvořeno organickými buňkami a to, že žijeme v přetechnizované době, na tom nic nemění.
Teď si asi kladete otázku, jak to ale souvisí s regresní terapií? Jak víte, náš organizmus je propleten nervovou soustavou a já jsem přesvědčená, že je jen otázkou času, kdy vědci, kteří dokázali z DNA i 5000 let starých mumií odhalit pohlaví, věk, zdravotní problémy, dokážou odhalit i z DNA nervového systému velmi mnoho informací o našich předcích a vzorcích chování, které si podvědomě někdy přenášíme do našich životů.

Chcete se dozvědět, kým jste byli v minulých životech a jak vás to ovlivňuje v tom současném? Přednášejícím na květnové Diochi akademii bude i Míla Lukášová, jedna z nejlepších terapeutek regresní terapie. Přihlašte se včas! Objednávka vstupenky

Každý máme v mozku mnoho zásuvek a šuplíčků, kde máme uloženo spoustu informací. O některých víme, o některých se domníváme, že víme, a o některých nevíme vůbec nic. To ovšem neznamená, že informace, o nichž nevíme, tam nejsou. Ty, o kterých nevíme, jsou uloženy v našem podvědomí a můžou výrazným způsobem ovlivňovat náš život. Připomeňme si, jak podvědomí funguje. Asi si všichni pamatujeme prožitek, kdy jsme získali řidičský průkaz, ten krásný pocit strachu, ale i euforie při naší první samostatné jízdě. Každým ujetým kilometrem získáváme větší a větší sebevědomí a máme sklon přeceňovat své řidičské umění. A pak to přijde: náš první řidičský karambol, který vzhledem k tomu, že zatím jezdíme pomalu, končí naštěstí jen promáčklým blatníkem. A při příští jízdě si už dáme pozor. Je to proto, že tato zkušenost se nám uložila do našeho PODVĚDOMÍ. Samozřejmě rozpětí našeho podvědomí je velké. Jinak bude fungovat u výše zmíněné situace a jinak funguje v případě tragické ztráty, kdy ona ztráta pro nás představuje něco velmi cenného a důležitého. Pro někoho to je ztráta partnera, a je jedno jestli zemřel, nebo nám prostě jen odešel ze života, záleží na nás, jak tu ztrátu vnímáme; pro někoho to může být ztráta firmy, hmotné existence a podobně.

TAJEMNÁ MOC PODVĚDOMÍ

Náš organizmus je propleten nervovou soustavou. V podstatě v nás funguje jako elektrický obvod se vším všudy. A při velkých traumatech náš nervový systém prostě vyhodí pojistky. Je to proto, aby nedošlo ke zkratu a vyhoření. A my onu traumatizující záležitost uložíme do podvědomí. Zde musíme mít na zřeteli, že naše tělo prioritně řeší princip přežití, naše pocity ho naprosto nezajímají. Teď to může vypadat, že když se to uloží do podvědomí, je to v pořádku, traumatizující zážitek je uklizen a my budeme mít klid. Ale takto to bohužel nefunguje, protože traumatizující záležitost nás bude na principu asociace ovlivňovat i v dalším našem bytí a konání.
Přestože se můžeme všemi způsoby snažit na událost zapomenout, neznamená to, že nám vymizí z paměti.
A zde právě dokáže regresní terapie velmi pomoci. V praxi to vypadá tak, že s pomocí regresního terapeuta se ona traumatizující událost dostane z podvědomí na vědomou úroveň, kde ji zpracujeme a dál na ni pohlížíme – a to je velmi důležité – pouze jako na INFORMACI. Jako na něco, co se sice stalo, ale nedrásá nám již srdce.
Děje se to pomocí takzvaných průchodů, kdy danou událost popisujeme. Počet průchodů je u každého individuální, u někoho jich může být pět, u někoho osm i více. Smyslem průchodů je, že každým dalším se dostáváme hlouběji a hlouběji do svého podvědomí a každým průchodem si více a více uvědomujeme podrobnosti a detaily zpracovávané události, ale i důvody, proč jsme se v dané situaci ocitli. Zde se musím zmínit o duši, která k regresní terapii neodmyslitelně patří. Všichni dobře víme, že na některé věci si nemůžeme sáhnout, a přesto víme, že existují. A takhle nějak to bude i s naší duší.

Duše je to, co nás žene dál, co nás nasměrovává tím správným směrem, a vůbec není podstatné, jestli se to nám, naší mysli, líbí nebo ne.

Naše duše určuje TO, co je správný směr. Mnozí to jistě znáte ze svého okolí, nebo co je ještě horší, z osobní zkušenosti: najednou se vám nic, ale vůbec nic nedaří, a máte pocit, jako když jste na klouzačce a nemůžete zastavit. Míla Lukášová to trefně popsala „pád do propasti“ a kdo to prožil, ví o čem mluvím. Toto se stává, když nevnímáme potřeby nebo úkoly naší duše a snažíme se dál strkat káru života po svém. Naše duše nás nejdříve jemně upozorňuje a snaží se nám sdělit, že tato cesta není pro nás správná. Můžeme to vnímat jako vnitřní nespokojenost, přestože se nám daří a nemáme si relativně nač stěžovat. Pak dušička přitvrdí, a i když ani potom neposlechneme varování našeho vnitřního JÁ, tak to začne: náš život se převrátí, a to doslova a do písmene, vzhůru nohama. Přicházíme o partnera, o místo, ztratíme firmu, existenční jistotu a máme pocit, že jsme rozbití na tisíc kousků. Ale on to není jen pocit, my rozbití opravdu jsme, a jak se postupně sbíráme a dáváme dohromady, skládáme se tak, že z původní osobnosti nezbylo téměř nic. A přestože nemáme téměř nic a začínáme znovu od nuly, zažíváme pocity lehkosti, radosti, míru v duši a stoprocentně víme, že takhle je to prostě ONO, že tato cesta je správná. Je to proto, že přesně tak si to naše dušička naplánovala, ještě než se rozhodla, ve kterém těle život prožije.

NAŠE DUŠE VÍ A TAKÉ NÁM TO ŘÍKÁ

Zde si dovoluji uvést svou vlastní zkušenost. Vždycky mě zajímaly bylinky, energie a věci mezi nebem a zemí. Jenže jsem měla strach. Měla jsem svoji zavedenou kavárnu a penzion, a přesto jsem ze své práce necítila žádné uspokojení. Tehdy jsem měla začít vnímat pocity, kterými se mi moje dušička snažila něco sdělit. První varování přišlo v podobě těžké fraktury kotníku, které mě dlouhodobě odloučilo od mého podniku. Po téměř roční nepřítomnosti, neboť jsem chodila o berlích a podnik vedl můj společník, jsem zjistila, že vlastně už žádný podnik nemám, neboť byl vytunelovaný. Prvotní vjem byl absolutní šok, ale pak jsem začala dělat to, co mě celý život zajímalo a co je náplní mého života dodnes. A tou je kromě rodiny poradenství, práce s energiemi, čínská medicína, iridologie a regresní terapie. Dnes už vím, že je důležité vnímat signály své duše, která ví mnohem víc, než si dokážeme představit, a že ty správné informace přijdou přesně v době, kdy přijít mají.

POZNAT VLASTNÍ MINULOST USNADŇUJE PŘÍTOMNOST
Regrese je také vhodná v případě, kdy cítíme, že bychom chtěli poznat svůj původ. Nemám teď na mysli rodiče, ale to, když máte nutkání poznat minulost své duše. Prostě cítíte, že potřebujete vědět víc. Zde hodně objasní minulé životy. A znovu se vrátím k regresním kurzům, jejichž součástí byly i regrese mezi námi, účastníky kurzu. Kromě toho, že je vám opravdu zle z toho, jak se zbavujete balastu, bylo zajímavé zjistit, jak vlastně ta duše cestuje a každým životem odžitým v těle získává zkušenosti všeho druhu. Jeden můj klient, přestože byl velmi vážený v práci, doma od dcer respekt a úctu postrádal, i když ho měly rády. Při regresi, která byla zaměřena na minulé životy, se zjistilo, že tento klient zemřel pouze jedinkrát jako stařec, vždy umíral v jinošském věku. Tudíž jeho duše neměla zkušenost zralého muže. Choval se k dcerám přesně tak, jak to jeho duše cítila, a to jako jejich vrstevník. Jeho duše nevěděla, co je otcovská autorita.
Další zajímavá regrese byla, kdy klient měl problémy s tím, že když si potřeboval při zánětu očí kapat kapky, nedokázal se s čímkoliv k oku ani přiblížit, on nebo kdokoliv jiný. Totéž vnímal při dotyku na chodidlech. V regresi se ukázalo, že kdysi ve starověku žil v tlupě a měl držet hlídku. Jenomže usnul, jeho tlupa byla přepadena a jemu za trest vypíchli oči, a v nějakém dalším životě mu při hledání potravy umrzly nohy. Po regresi tyto pocity zmizely.

„JSEM MRTVÁ TŘI STA LET A VÍM TO TEPRVE HODINU“

Další zajímavou záležitostí v regresní terapii jsou duchové. Není třeba se jich bát, jsou to takové nešťastné dušičky, které bloudí mezi námi a neuvědomují si, že jsou bez těla. To se stává tehdy, když tělo nečekaně zemře, nebo když duši zde na zemi drží závislost, strach z neznáma. Pak jsou také přivtělené duše, které se občas k někomu přidruží a můžou ho i ovlivňovat. Může to být posedlost jídlem, což se stává při přivtělených duších z období hladomoru a podobně. Při regresi můžu zjistit, že klient má přivtěleného ducha, a zde se postupuje tak, že se regresí duch. To se stalo v případě jedné klientky, která přišla s tím, že se po dovolené v Holandsku, kde se jí velmi líbilo, najednou cítí divně. Nedokázala specifikovat, jak divně. Při regresi se zjistilo, že má přivtěleného ducha. Klientce se během regrese objevoval statek ze 17. století, na kterém žila, ale nikdo ji nevnímal. Nedokázala se na nic rozpomenout, nevybavovala si vzpomínky, vůbec nic, doslova říkala: mozek mě k informacím nechce pustit, jsou jako v trezoru. A když stále opakovala a dopodrobna popisovala běžný život na statku a tvrdila: já tu chodím mezi lidmi a nikdo mě nevidí, tak jsem se zeptala: „Kde máte tělo?“ A najednou se rozplakala a rozpomněla se, že je mrtvá. „Tělo vidím pod zemí,“ opakovala v úžasu asi pětkrát. A to už mi bylo jasné, že neregresním klientku, ale ducha, kterého si jako „suvenýr“ přivezla. Dušička se jmenovala Gwen a na tom statku byla doma. Po smrti jejích rodičů se o Gwen měla starat její hamižná teta, jenomže ta ji zavraždila. Zde bývá důležité, aby duše dokázala odpustit a odejít do světla, což nebývá problém. Ale v tomto případě Gwen ne a ne odejít, a když jsem se jí ptala, co potřebuje k tomu, aby odejít mohla, její odpověď pobavila. „Potřebuji čas, jsem mrtvá tři sta let a vím to teprve hodinu.“ Nicméně i tato regrese dopadla dobře, dušička Gwen odešla do světla, jak měla, a paní se ulevilo. Asi vás zajímá, jak se pozná, že máte přivtěleného ducha? Ona se ta dušička prozradí vždy sama. A pokaždé musí hledat, kde nechala tělo. A pak už se jen formou navádějících otázek prochází její život, s cílem odejít bez pocitu něčeho nedořešeného do světla.
Vjemy z regresí z minulých životů jsou velmi živé a reálné a stanou se součástí vašeho života. Vždy pozitivně ovlivní vaše vědomí. Odhalíte totiž další část své minulosti a pomůže vám pochopit některé vaše konání a chování. A ještě něco, občas se do sebe naciťte a povídejte si se svojí duší, možná vás udiví, co všechno se dozvíte.

Chcete se dozvědět, kým jste byli v minulých životech a jak vás to ovlivňuje v tom současném? Přednášejícím na květnové Diochi akademii bude i Míla Lukášová, jedna z nejlepších terapeutek regresní terapie. Přihlašte se včas! Objednávka vstupenky 

Zimní přírodní medicína

Rekonvalescence po chřipkách a virózách

Citliví jedinci špatně snášejí syntetické léky. Často se proto stává, že i když podle lékařského vyšetření je dotyčný zdráv, bývá i po několik dalších týdnů unavený a slabý. Přírodní léčiva mají na první pohled mnohem jemnější působení než chemické preparáty, ale zato se po jejich pravidelném užívání nemocný cítí mnohdy lépe než před začátkem choroby.

Pro rychlou regeneraci po zimních onemocněních (stejně tak v prevenci i v průběhu onemocnění) je velmi užitečné organismus neutralizovat. V kyselém prostředí se dobře daří virům a bakteriím. Zakyselení způsobují především negativní vlivy okolí, stres, některé léky, jež byly během onemocnění podávány, a konzumace potravin, jako jsou mléčné výrobky, maso a masné produkty, pokrmy z bílé mouky, cukry, limonády, černý čaj, káva, průmyslově zpracované potraviny apod. Omezte proto příjem takových pokrmů či je kombinujte s potravou a nápoji, které tělo neutralizují. Doporučuje se více pít bylinkové čaje, čerstvě vylisované ovocné a zeleninové šťávy, vodu. V jídle dávejte přednost zelenině (zeleninovým vývarům), ovoci, obilovinám. Dobré je do svého jídelníčku pravidelně zařazovat některé z dále uvedených tipů.

Umeboshi

Tyto malé slanokyselé fermentované plody jsou výborným prostředkem proti únavě po prodělané nemoci. (Prospívají také v prevenci a zmírňují počáteční příznaky bolesti krku, nachlazení atd.) Čistí krev a tělo, mají dezinfekční účinky a odbourávají usazené toxiny. Umeboshi jsou velmi oblíbené mezi makrobiotiky. Považují je totiž za kvalitní přírodní antibiotikum, které navíc posiluje imunitní systém. Většinou se prodávají ve zdravých výživách a v japonských prodejnách. Kvalitní bývají ve skle, nikoliv v plastu! Můžete je konzumovat syrové (každý den si trochu „uždibnout“) či krátce tepelně upravit a přidat do pokrmu. Neskladujte v lednici, aby umeboshi mohly dále zrát.

Naklíčené boby

Patří mezi potraviny, které tělu rychle dodají potřebnou energii a posílí imunitní systém. Obsahují velké množství vitaminů, především vitaminu C, minerální látky, bílkoviny a enzymy. Klíčky si můžete připravit například z munga, červených fazolí, pohanky, řeřichy, sóji, cizrny, hrachu i obilovin. Nejvíce výživných látek mají hned v počátku klíčení. Výhodou také je, že semena některých výše jmenovaných rostlin nenadýmají tolik jako luštěniny nenaklíčené, takže jsou pro zažívací ústrojí lépe stravitelné. Ke klíčení můžete zakoupit speciální nádobu, u níž je přiložen návod, jak správně postupovat. Naklíčené boby přidávejte do salátů, pomazánek, polévek nebo je konzumujte jen tak.

Ženšen

Též dobře účinkuje v období rekonvalescence, vyčerpanosti a únavy. Je známý jako utužující bylina, která dodává energii a vitalitu. Všeobecně se považuje za výborný prostředek při stresových situacích! Můžete zakoupit ženšenový kořen. Kousek ženšenu žvýkejte, dokud se v ústech úplně nerozplyne. Lze z něj také připravit vývar a popíjet jej jako čaj. Jednodušším způsobem určitě je zakoupení výtažku ženšenu v instantní formě, který se jen zalije vodou. Existuje několik druhů ženšenu a každý má na organismus trochu jiné působení. Například asijský ženšen je velmi vzpružující a posilující, dodává tělu vitalitu a energii. Sibiřský ženšen harmonizuje a je velmi účinný proti běžnému stresu. Americký ženšen spíše zklidňuje. Ženšenem se můžete posílit ráno, když víte, že vás čeká náročný den plný stresu.

Mladý ječmen

Zelený nápoj z mladého ječmene dokáže organismus dobře vyčistit od jedovatých látek, těžkých kovů, balastních usazenin ve střevech. A naopak doplní vitaminy, minerální látky, stopové prvky, antioxidanty, enzymy, nenasycené mastné kyseliny, chlorofyl atd. Ječmen výrazně povzbuzuje činnost imunitního systému. Jeho zásadité pH podporuje léčení všech typů zánětů v těle a dalších onemocnění. Dlouhodobější pití zeleného nápoje má velmi pozitivní vliv na psychickou pohodu a vyrovnanost.

Zeleninový posilňující vývar

A na závěr jeden jednoduchý a účinný recept. Cítíte-li se po nemoci oslabeni a potřebujete-li se co nejrychleji dostat zpět do formy, uvařte si zeleninový nápoj. Základ tvoří voda, minimálně sedm druhů zeleniny a koření, kromě soli! Můžete například zvolit jednu mrkev, několik částí květáku, kousek celeru, jednu petržel, jednu cibuli, jeden stroužek česneku (lze i více stroužků), špetku pepře, trochu kmínu či tymiánu, přidejte také bramboru. Záleží na vás, jakou zeleninu máte doma. Všechnu zeleninu a koření nechte asi 30 minut povařit v přiměřeném množství vody na mírném stupni. Vývar pijte teplý několikrát denně po douškách. Po krátké době byste se měli cítit více „při síle“. Mějte však na zřeteli, že když jste neustále ve stresu, můžete dodržovat sebezdravější jídelníček, a přesto s největší pravděpodobností onemocníte. Stres tělo oslabuje, a to je pak více otevřeno různým bakteriím a virům. Proto si každý den udělejte něčím radost a snažte se, aby vás život co nejvíce bavil. V ten okamžik totiž není důvod k nemocem.

autor: Ing. Petra Forejtová

uveřejněno v časopise Sféra, vydání 02/2010