Regenerace ve sféře Diochi

Změněné stavy vědomí jsou lidstvu známy tisíce let v nejrůznějších podobách. Možnosti současné vědy sice nabízejí nová vysvětlení některých souvisejících fenoménů, zdaleka však ne úplná. Dosud totiž neexistují nástroje, které by mohly popsat skutečnou podstatu lidského vědomí a osobní prožitky a výpovědi považuje převážná část vědecké obce za příliš subjektivní. Historicky první česká transpersonální konference nabídla rovnou několik úhlů pohledu na tuto problematiku.

Hlavním protagonistou celé akce byl profesor Stanislav Grof, který se věnoval zkoumání účinků psychedelik a možnostem jejich terapeutického využití již v 50. letech nejprve v Československu a následně v Americe, než bylo LSD zapsáno na seznam zakázaných látek. Se svou ženou Christinou vyvinul metodu holotropního dýchání umožňující prožitek změněného stavu vědomí i bez požití drog. S dalšími významnými psychology Abrahamem Maslowem a Anthony Sutichem založil Společnost pro transpersonální psychologii, na níž navázala Mezinárodní transpersonální společnost, interdisciplinární vědecká organizace usilující o posun paradigmatu ve vědeckém myšlení (pojem transpersonální odkazuje na transcendentní nebo spirituální aspekty lidské zkušenosti, tedy na fenomény překračující běžné, každodenní prožitky).

Právě tento odlišný pohled na lidské vědomí jako nutná výzva současnému materialistickému myšlení byl hlavním tématem úvodní přednášky Stanislava Grofa a vlastně i podstatou celého víkendového setkání. Vychází přitom z poznání, že vědomí není jen výsledkem materiálních neurologických procesů v lidském mozku a pro porozumění života každého z nás, ale i všeho, co nás obklopuje, je proto nutné s tímto předpokladem pracovat i v dalších oblastech vědy. Praktickému využití takového přístupu bylo možné lépe porozumět hned v následujících přednáškách těch, kteří s ním pracují přímo v terapii.

Například psychiatr Stanislav Kudrle má velmi dobré zkušenosti s metodou holotropního dýchání při léčbě závislých. Intenzivní prožitky a návraty do minulosti vyvolávající zcela nový pohled na danou situaci pomáhají jeho klientům lépe porozumět své závislosti - uvědomit si její kořeny a řešit tak samotnou příčinu problému nebo ji dokonce začít vnímat jako velkou příležitost pro změnu.

Psycholog Michael Vančura, zakladatel občanského sdružení Diabasis, promluvil o tzv. psychospirituální krizi, který současná věda považuje za patologický a zaměňuje ho s duševní poruchou, zatímco se jedná „pouze" o příliš rychlý osobní rozvoj, který je natolik intenzivní, že jím zasažený jedinec nezvládá své zážitky spojit se svým dosavadním životem. Rozdílný přístup je pak pro takového člověka naprosto zásadní. Buď může skončit v psychiatrické léčebně a s doživotní diagnózou dlouhodobě užívat utišující léky, nebo za pomocí terapeutů projde celou krizí a během pouhých pár týdnů je schopen plného návratu do běžného života. Dalšími přednášejícími v prvním diskuzním panelu byl psychiatr Milan Hrabánek, který přiblížil metodu holotropního dýchání ve vodě a psychiatrička Zdena Kmuníčková zdůrazňující především samoléčící složku duše a také přirozenou potřebu blízkosti mezi lidmi.

Další část programu byla věnována nedávno obnovenému výzkumu psychedelik, kterého se zúčastnili odborníci z Národního ústavu duševního zdraví. Návštěvníkům konference předložili mnoho zajímavých dat a shrnutí dosavadních výsledků jejich výzkumu, přičemž také přesně popsali fungování mozku během užití psilocybinu. Zmínili např. skutečnost, že k tomu, co testovaní dobrovolníci popisují jako rozpouštění ega, dochází také na fyziologické úrovni nebo fakt, že psilocybin nezvyšuje činnost té části mozku, která je aktivní při klidném rozjímání, ale naopak té, pro níž je charakteristická otevřenost vůči vnějším podnětům. To koresponduje s výpověďmi lidí majících osobní zkušenost s psychedeliky a zmiňujících přitom pocity sounáležitosti „s celým stvořením“.

Mimochodem mezi dlouhodobé účinky často jediného požití psychedelik patří celkově větší otevřenost vůči ostatním lidem i při běžném kontaktu, což se jako výsledný efekt výše zmíněných proměn v podstatě nabízí. Ukázalo se, že psilocybin jednoduše potlačuje vzorce naučeného chování ve prospěch nových zkušeností. Navíc se potvrdila podobnost těchto stavů s psychózou a právě to může být velmi nápomocné při jejím zkoumání, z něhož lze vycházet i v psychoterapeutické praxi. Je však nutné dodat, že nezanedbatelný přínos a léčivý potenciál halucinogenů je možné bez jakéhokoliv rizika plně využít pouze za určitých okolností a pod vedením odborníka – dříve šamana, dnes bychom řekli spíše terapeuta.

Kulturoložka Kamila Němečková se ve svých přednáškách zaměřila na nenáboženskou spiritualitu, která podle ní právě zažívá renesanci. Zdůraznila především propojení vědy a spirituality jako tu nejlepší možnou a v současnosti přirozenou cestu lidstva za poznáním. S tím nesouhlasil další přednášející, geolog Václav Cílek, podle kterého je naprosto v pořádku, když věda a duchovno jsou dvě samostatné nezávislé kategorie, které však s respektem kráčí vedle sebe a jako tažní koně za sebou vezou kulturu celého lidstva. Dále se věnoval pojmu „posvátná krajina“ a tomu, co člověku může přinášet. Jedním z dalších přednášejících byl ekonom Tomáš Sedláček nabízející zcela nový pohled na ekonomii, která konečně začíná pracovat také s jinými, než mechanicko-technickými přístupy. Poslední diskuzní panel byl o původních domorodých medicínách a technikách práce s vědomím. Moudrost a praxi starých domorodých tradic zahrnující posvátné ceremonie, jejichž součástí jsou například tranzovní tance nebo silové rostliny mezi které patří ayahuasca, některé druhy hub apod., představil Karel Fuller jako prostředek k osobnímu růstu, historií šamanismu také v naší zemi a jeho pozůstatky provedl Zdeněk Ordelt. Kulturolog Miroslav Horák se zaměřil na možnosti ayahuasky v terapii, které studoval v léčebně závislých v Peru, kde ji běžně za tímto účelem využívají a režisér Viliam Poltikovič nakonec popsal prožitek pocitu smrti jako zásadní prvek vnitřní proměny, kterým se zabýval také v dokumentárním cyklu Brána smrti. Náročný, ale velmi pestrý a podnětný program, završil tanec univerzálního míru s psycholožkou Ludmilou Chrášťanskou, který byl vlastně rituálním ukončením celého dvoudenního setkání.

Pokud vás zajímají aktuální poznatky v oblasti lidského vědomí, vnímáte-li fenomény a zkušenosti přesahující běžnou každodennost i jejich zásadní dopad na život jednotlivce a celé společnosti a přesto jste si tuto událost nechali ujít, snad vás potěší, že pořadatelé už nyní chystají Mezinárodní transpersonální konferenci, která se bude konat příští rok. Doporučuji však ohlídat si termín, letošní konference totiž byla vyprodána dlouho před zahájením...

PŘEDPLATNÉ PRO ČR - 290 Kč

Předplatné zajišťuje společnost SEND Předplatné, spol. s r.o.
Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3,
193 00  Praha - Horní Počernice, Česká republika
Objednávky: +420 225 985 225, +420 777 333 370, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Chci předplatné pro ČR

(Po kliknutí budete přesměrováni na stránku pro objednání předplatného)

PŘEDPLATNÉ PRO SR - 12 €

Předplatné zajišťuje Mediaprint-Kapa-Pressegrosso, a.s.
Oddelenie inej formy predaja,
Stará Vajnorská 9, 831 04 Bratislava, Slovenská republika
Objednávky: 0800 188 826, 02/4989 3567, 02/4989 3566, 02/4989 3564. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

http://www.ipredplatne.sk/katalog-produktov/noviny-a-casopisy/sfera

Chci předplatné pro SR

(Po kliknutí budete přesměrováni na stránku pro objednání předplatného)

ELEKTRONICKÉ PŘEDPLATNÉ

Předplatné pro mobilní zařízení všech typů zajišťuje alza media

Chci elektronické předplatné

(Po kliknutí budete přesměrováni na stránku pro objednání předplatného)

Pojem pránická výživa už není několik let zcela neznámý ani u nás. Prána je energie – ať jí říkáme jakkoliv, ve svojí nejčistší podobě.

Astropsychologický medailonek nejen k poctě jejího veličenstva, ale také k poctě Saturna

V roce 2019 zažíváme nápor energií ve znamení Kozoroha. Toto znamení na nás tedy bude více působit, stejně tak Saturn, který je v astrologii přiřazován právě ke znamení Kozoroha. V tradiční astrologii bývá Kozoroh a zejména Saturn spojován s nepříjemnými vlivy. Svědčí o tom i dřívější označení Saturna jako „škůdce“. Pravdou je, že toto božstvo bývalo už od antiky vykreslováno a zobrazováno až hrůzyplně. Jako stařec požírající děti, často chromý, s kosou či srpem, velmi nevlídného vzezření. Ale z psychologického hlediska jak znamení, tak planety jim přiřazené, symbolizují rozdílné dispozice, které jsou v zásadě neutrální. Mohou se projevit příznivě i nepříznivě. Především mají své prospěšné poslání v celku našeho života. Tedy ani Saturnovi nemůžeme připisovat pouze charakteristiky nepříznivé. Zvláště v dnešní době můžeme díky psychologickému a individuálnímu přístupu lépe pochopit, čím nám může být nápomocný a v čem je pro nás prospěšný.
Jistě – má pro nás náročné úkoly. Je něčím na způsob trenéra nebo vychovatele a je možná trochu přísný. Na druhou stranu je tvarujícím a formujícím principem. Pomáhá nám dát věcem, životu, úkolům tvar. Uspořádat je. Dát jim pravidelnost. K tomu má pro nás mnoho dalších užitečných darů. Je proto důležité ho umět vstřícně přijmout.

Příkladem, ba vzorem toho, jak lze dispozice Kozoroha a Saturna přijmout, může být anglická královna Alžběta II. Znamení Kozoroha vládne jejímu horoskopu (má ho na ascendentu). Této královně vládne tedy právě Saturn. Umožňuje jí tvarovat vlastní život jako odpovědný úkol – s přiměřenou důvěryhodností a lidskostí. Kolika z nás se něco podobného podaří? (I když břímě povinností a závazků má v našem životě jinou podobu.) Podívejme se tedy blíže na horoskop Alžběty II. a zamysleme se nad tím, jaký vzor poskytuje pro nás „obyčejné“ lidi.

Některá královnina „NEJ“

Královna Alžběta II. se narodila 21. dubna 1926. Jejím manželem je Phillip, vévoda z Edinburghu (nar. 1921) a ve svazku s ním se postupně stala matkou, babičkou i prababičkou v rozvětvené rodině. Především se však stala královnou, a to již ve 26 letech. Je nejdéle vládnoucím monarchou v dějinách Spojeného království. Je nejdéle vládnoucí ženou v zaznamenané historii. Její manželství má ze všech královských svazků nejdelší trvání. Stala se také první hlavou státu, která oficiálně zahájila dvoje olympijské hry ve dvou různých státech (1976 Montreal, 2012 Londýn).

Vládne šestnácti nezávislým státům označovaných jako Commonwealth realm. Je také nejvyšší představitelkou anglikánské církve a donedávna byla hlavou Commonwealthu (volného sdružení Velké Británie a Severního Irska a jeho bývalých dominií a kolonií). V roce 2018 ji nahradil na její přání princ Charles.
Jako panovnice navštívila nejvíce zemí světa. A bylo by možné s těmi „nej“ dále pokračovat. Jsou dány její dlouhověkostí a stabilním postavením v království. Ale nebylo to snadné!

Jak chtěla žít?

Při jejím narození 21. 4. 1926 vstoupilo Slunce do znamení Býka. Jejím slunečním znamením je tedy Býk. Asi víte, že toto znamení bývá spojováno s láskou k přírodě, k půdě, k zahradám, s péčí o vlastní majetek a sklonem k tomu užívat si přirozeného, praktického, smyslového života. Alžběta II. v dětství snila o tom, že se provdá za farmáře, bude žít obklopená koňmi, krávami a psy, uprostřed niv a lesů. To odpovídá jejímu Slunci v Býku a propojením Slunce a Venuše v jejím horoskopu. Ale kolo osudu se otočilo a ona se ocitla v jiné roli. V roli panovnice.

Možná to trochu souvisí i s tím, že má Lunu v královském znamení Lva. Sklon chovat se tak trochu královsky mají i ženy, které se takto příhodně nenarodily, ale jejich Luna je ve Lvu.
Nejvíce však u Alžběty II. můžeme spatřit dary znamení Kozoroha a „božského“ Saturna.

Saturn – vládce Alžbětina horoskopu

Královna má sice Slunce v Býku, ovšem ascendent, tedy nejdůležitější bod individuálního horoskopu, má v státotvorném a tradicionalistickém znamení Kozoroha. A Saturn, který horoskopu vládne, je u Alžběty II. na vrcholu v jejím osobním horoskopu. To může znamenat důležité společenské poslání.

Alžběta II. ztělesňuje to nejlepší ze Saturna a Kozoroha.

Na ascendentu v Kozorohu spočívá proslulý a trochu tajuplný Jižní měsíční uzel, tzv. Dračí ocas. Souvisí s velmi hlubokou stopou z minulosti. Jakýmsi historickým dědictvím. Svou panovnickou rolí navazuje Alžběta II. na pradávné kořeny „instituce" zvané království. Do minulosti delší, než je panování rodu Windsorů. Takže královna Alžběta II. je tak trochu tradiční „pohádková“ postava působící na scéně moderní doby. A co je obzvláště úchvatné – ona svou osobností ztělesňuje to nejlepší ze Saturna a Kozoroha, přičemž tyto principy jsou dominantními principy mentality „Angličanů“ a „Anglie“. (O tom, co utváří mentalitu národů, jsem na příkladu Čechů psala již v dřívějším čísle Sféry).

Svou panovnickou roli přijala jako angažmá vskutku na celý život, s mimořádnou a setrvalou důstojností (Saturn). Této roli zůstává svým chováním, postoji a stylem života věrna, a to i přes všechny krize, kterým byla podrobena. Asi nejznámější krize spojené s jejím postavením královny byly spojeny se životem, manželstvím, rozvodem a smrtí princezny Diany. Ale zdaleka nešlo jen o krize tohoto druhu. O mnoha dalších se zmiňují různé životopisné doklady.

Dokumentů o britské královně už bylo natočeno opravdu mnoho. Jeden roztomilý uspořádal také princ Charles pod názvem Její veličenstvo maminka (2012). Její osobnost byla ztvárněna v hraném filmu Královna (2006) a nově v hraném životopisném seriálu The Crowne (2016–2018).

Rodina jako tým

Královna má na své straně rodinu, nebo alespoň většinu jejích členů. Navazují v mnohém na její vzor. Dobrá výchova a elegance, vědomí společenské povinnosti i vlastní styl.
Jiní lidé však mohou představovat i ty stránky, které nemohla tak úplně projevit, byť jsou v jejím horoskopu naznačeny. Státotvornost se špatně slučuje s rebelantstvím. Ale v jejím horoskopu jsou rysy rebelantství rovněž obsaženy. (Symbolizuje je planeta Uran a znamení Vodnáře.) Často se ujmeme jedné stránky nějakých dispozic a ta protikladná, nerozvinutá k nám v našem životě často přichází zvnějšku. Nejčastěji prostřednictvím nějakých postav. A s nimi prožíváme ten „protiklad“. Říká se tomu projekce, či obecněji přenos. Jde vlastně o prožívání nějakého „našeho“ odloučeného tématu prostřednictvím jiné osoby. Tak je to s námi se všemi.

A tak se představitelka státotvornosti Alžběta II. setkává ve svém okolí také s projevy rebelantství. Jako kdyby k ní „nutně“ také patřily, byť zvnějšku. Kdo by si nevzpomněl na princeznu Dianu. A víme dobře, jak těžký problém Diana pro královnu byla. To rebelantství přicházející zvnějšku by mohla nyní představovat tak trochu vévodkyně Meghan, manželka prince Harryho.

A vidíme, že se vztah Alžběty II. k „revoltám“ trochu změnil. Meghan je sice tak trochu další „provokatérkou“, přizpůsobil se pro ni dosud tradiční svatební ceremoniál a mnohé další okolnosti, ale Alžběta II. se chová vstřícněji. Naučila se žít s tím, co se jí nelíbí… Naučila se to respektovat. Totiž vše, co se chce podílet na našem životě, vyžaduje určitý respekt a to nás právě učí právě Saturn – je to jeden z jeho darů.

Další dary Saturna

Jaké jsou tedy další dispozice, které Saturn či Kozoroh poskytuje, které po nás chce, které oceňuje?
• spolehlivost, stálost,
• vytrvalost a věrnost (slovu, závazku, vztahu…)
• věcnost, realismus, pracovitost
• střídmost, střízlivost, starostlivost
• trpělivost, pokora, přiměřená poslušnost
• úcta k tradici, zvykům apod.

Nebudu se rozepisovat o tom, jak se nám tento princip „vnucuje“, není-li přijat v našem životě. V duchu zásady, nejde-li to dobrovolně, po dobrém, pak… Asi tady vznikla jeho neblahá pověst. V přepjaté míře pak může působit potíže tím, že se člověk stále cítí nedokonalý, nebo to, co chce dělat, se mu zdá nedokonalé. A tak to raději „vzdá“. Člověk pak třeba ani nezačne malovat – jen tak, pro sebe, pro radost, protože ví, nebo se obává, že to prostě nebude dokonalé. A tak zahubí své symbolické „dítě tvořivosti“. Asi tak je třeba rozumět tomu příšernému obsahu, že Saturn „polyká děti“. Naši dětinskost…

Přijmout Saturna

Ale nepustit se do něčeho, jen proto, že nám to nejde, je špatně využitý saturnský archetyp.
On má naopak tvarovat. Máme a můžeme ho přijmout v podobě pravidelné činnosti, tréninku – jakékoliv dovednosti či schopnosti (sportu, jazyků, hry na klavír, malování…). Může mít podobu trenéra, učitele. Jistěže má vznášet nároky a vytvářet pravidla, vždyť bez nich by vlastně nebyla možná žádná hra.

Dokážeme-li to, pak Saturn poskytuje radost vyvěrající z toho, že jsme zvládli nějakou dovednost. Klid z toho, že jsme vtiskli životu, nebo nějaké jeho oblasti pravidelný rytmus a uspořádanost. Leckdy odměňuje také dostatkem času, životního času, ty, jež s ním žijí v souladu. Nejde totiž o to, abychom ho přijali pouze se „zaťatými zuby“, jako „nutné zlo“, nýbrž abychom se s ním sžili a spřátelili. Aniž by to ovšem bránilo životu a jeho pestrosti. Pokud se nám to podaří, pak nám může tento princip dát dostatek času k životu. Proč?

Čas a pravidelnost

Saturn symbolizuje archetyp, k němuž přináleží také pravidelně plynoucí čas. Saturn je římské jméno původního řeckého boha jménem Kronos. V latině pak toto jméno zní Chronos. Čas. Čas měřený hodinami. Čas našeho života. Cítí-li se Saturn lidmi přátelsky respektován, pak často poskytuje dostatek času pro jejich život. Můžeme to vidět na příkladu osobností, jež mají ascendent či planety v Kozorohu. Ty si ponechávají dlouho svůj „zakonzervovaný“ vzhled i činorodost. Třeba Marlene Ditrichová má v Kozorohu „jenom“ pět planet. Přes své rebelantství byla zakotvena ve svých životních zvycích i v péči o svůj sošný zjev (zemřela ve věku 90 let). Ascendent v Kozorohu mají např. herečka Sophia Lorenová, šansoniér Charles Aznavour – zemřel loni ve věku 94 let. Nebo herec sir Sean Connery, který se letos má dožít 89 let.

Ale zpět ke královně. Čas a pravidelná činnost hrají v jejím životě zásadní roli. Dodnes začíná její pracovní den vždy o 9. hodině ranní a pokračuje do večera. Pravidelně jednou týdně se setkává s ministerským předsedou. A že jich již zažila! Bývalý ministerský předseda David Cameron o ní říká: „Slova, která od ní slyšíte nejčastěji, jsou povinnost a služba. Ale v tom tkví celý její život… ona pečuje o národy brilantně … a za to ji miluje celý svět“. (Dokument 90 let v 90 minutách – 2016).

Alžběta II., 21. 4. 1926, London, GB, 2:40 WET/S, 1:40 UT; domy KOCH, úprava radixu LA s využitím programu SARASTRO:

 Láska a/nebo starostlivost

Princ Charles (syn), vévodkyně Catherine, vnučky i další lidé oceňují její pečující a láskyplný vztah k rodině. Není to však náklonnost a péče bouřlivá, překypující. Je kozorožská a saturnská – starostlivá, věcná, lehce odtažitá, ale stálá. Možná působí chladněji. Ve vztahu k rodině a především pak k té velké rodině – k lidu a národům, jež má ve své „péči“.

Onen lehce odtažitý, praktický a střízlivý přístup je vidět nejen v rodině, ale třeba v humoru. Proslul jím právě ten anglický humor, kterému se říká suchý. A svým humorem je pověstná i královna Alžběta II. Např. když suše na své oslavě devadesátin pronáší: „A přijde vůbec někdo..?“ (citovaný dokument)

Také svým věcným způsobem miluje psy a především pak koně. Na tváři královny se objeví nezaměnitelný malý úsměv, když je v jejich blízkosti. Královna rozumí koním ve své rodině asi nejvíce. V citovaném dokumentu vidíme i situaci, kdy královna, o nějaká léta mladší, běží úprkem, aby viděla dostih svého koně. Koně jí totiž symbolizují tu volnost, svobodu a vášeň, kterou nemůže plně projevit v životní roli státotvorné královny. Ve dnech pracovního volna a dovolené však miluje pobyt na zámku Baltimore a v okolní úchvatné přírodě. Její styl života je pak velmi prostý. A nosí obyčejný šátek na hlavě – je tak trochu farmářkou, jak o tom kdysi snila.

Image

Ovšem jako královna reprezentuje i svým oblékáním, kostýmy, kabáty, klobouky. Má svůj unikátní, elegantní, klasický a přitom barevně mladistvý styl. Je prostým způsobem elegantní. Udržuje povědomí o formě a stylu, jenž vyjadřuje osobnost. Formativní ráz Saturna je zde patrný. A vidíme, že prospěšně!

Sounáležitost a povinnost

Svým působení ve své státní roli vytváří pocit sounáležitosti. Což by mělo být úkolem reprezentantů státu! Královna ztělesňuje oddanost své státotvorné a sjednocující roli. Je tak obecněji vzorem dobře žité povinnosti a pracovitosti a schopnosti obstát ve zkouškách života a času. Umět se sklonit, kde je třeba, a důstojně trvat na svém, když je to třeba.
Nebudu dál vypočítávat úkoly a dary, jež nám principy Kozoroha a Saturna, tak skvěle předvedené královnou, nabízejí. Jistě o nich je v textu dost.

Na závěr už jen přidám – zachovat si při všem svém konání zdravý selský rozum. Ať Bůh ochraňuje královnu. I vás! Mějme se saturnsky rádi!