Regenerace ve sféře Diochi

Není snadné psát o něčem, co možná ani neexistuje. Je to jako Yetti. Mnozí o něm mluví, někteří věří, že existuje, ale nikdo to dosud nedokázal. Jak být šťastný v páru, ve vztahu či manželství? Neexistuje žádný zaručený tip ani zlatá pravidla. Jde o každodenní nasazení a touhu vztah nejen mít, ale i udržet.
Už si nehraj, nejsi dítě

Typická situace. Ve vztahu probíhá rozhovor, během kterého dojde ke slovnímu faulu. Je jedno, zda je vědomý (záměrný), či nevědomý (náhodný). Oba zraní. Pak následuje scénář, kdy začnu hledat viníka. Toho, kdo mě zranil. Ubližuje mi. Jsem oběť. Krátkodobě tato hra funguje, protože mám pocit morální převahy. A jako bonus mohu odevzdat svou zodpovědnost. Hraju hru na oběti a viníky. Mohu se začít litovat a vyčítat partnerovi, že už zase... Setkávám se s tím tak často, až žasnu. Libozvučná čeština tomu říká „nasazování psí hlavy“. Označit někoho za pachatele a tím být sám z obliga. Možnost najít východisko je mizivá.
Pak je tu další scénář. Rozšiřující. Pokud už jsem bdělejší a vědomější, tak současně vím, že i já sám jsem viníkem. Nechávám se zraňovat. Mohu se začít obviňovat a vyčítat si, že už zase... Opět ale pracuji s vinou a to mi bere možnost najít východisko.

Partnerský vztah je pro dospělé

Hledat východisko je možné tehdy, pokud neupadnu do pasti odevzdávání zodpovědnosti. Všichni aktéři jsou spolutvůrci a každý nese následky za svůj podíl. Jde o to převzít osobní zodpovědnost za vše, co dělám já. Být si vědom svého pole působnosti a plně se v něm realizovat.
Opravdově, spontánně a naplno. Obsáhnout ho celou svou bytostí. Otevřeně. Vášnivě a silně. Dát do toho vše a nic neočekávat ani nechtít. Přijmout fakt, že nejde nic dopředu zaručit. Pokud se neodpoutám od očekávání, tak jen připravuji půdu pro frustraci v případě, že to nedopadne. Je potřeba to umět pustit. „Odevzdat to.“ Pokorně si přiznat, že to není v mé moci, a přesto do toho dát vše. V tom spočívá plnokrevnost života. Dříve se tomu říkalo „Děj se vůle Boží“. Opustit pýchu. Obnažit své nitro. Stát hrdě nahý a zranitelný napospas všem krásám i hrůzám života.

Hledá se štěstí (Zn. Rychle)
Pokud opustíme snílka, který fantazíruje o tom, jak mám žít krásný život 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, jsem na zemi a připustím, že život má propady i výšiny, potom jsem už kus frustrace dal na stranu. Nechci šťastný život až na věky, to je možná v pohádkách. Takže první krok je uvědomit si, že není pořád hezky. Mimochodem, ani pak bychom to nepoznali. Musíme mít polarity. Trefně to vyjadřuje Rúmí, perský básník a učitel súfismu: „Celý život jsem klepal na dveře s nápisem štěstí, až jsem nakonec zjistil, že jsem už celou dobu uvnitř.“
Dar partnerství
Naše volba partnera má dvě roviny. Vybíráme si partnera podle toho, co chceme (inteligenci, krásu, veselost, bohatství). To je ta první, vědomá složka. A současně si vybíráme partnera pro to, co potřebujeme. A to je ta druhá a nevědomá složka. Vypadá to tak, že si vzájemně zrcadlíme naše nejhlubší strachy. Buď to vidím jako příležitost, řeknu si „aha“ a začnu čelit svému strachu, budu pozorovat, co ho spouští, a budu s ním pracovat, nebo svádím boj či uteču do jiného vztahu.

Vzájemně se vyladit
Základem partnerské pohody je přiměřenost a vyváženost. Nemůžu je ale najít, aniž bych víc zjistil o sobě. Většina partnerství nám něco dává. A jsem v partnerství i proto, co mi to dává. Teď je otázka, jak moc to bude velké? Kolik si ponecháme autonomie? Nikdo neříká, že si máme vytvořit dvoukolejný vztah. Když budu stát na zemi, budu znát svoje základní potřeby, poskládám si svoje hodnoty. Většina vztahů má jako svou prioritu důvěru. Ale já věřím tomu, že každý vztah může přežít nevěru, když se to bude komunikovat. Jednu určitě. Ale dvě? Tři? Jak to, že byly tři? Na to musejí být dva a každý neseme svůj díl: ten, kdo podvádí, i ten, kdo se nechá podvádět. Potřebuju se dostat do pozornosti a bdělosti k sobě. Potom je jedno, jak je tak fronta strachů velká. Nejde o to být na všechno připraven – protože to nejde. Jde spíš o to být stabilní, znát se.
Zastav se a poslouchej ticho
V dnešní komunikační době nám mimo jiné začíná silně scházet i ticho. Zůstat jen u sebe. Pozorovat se. Mít odstup od svých myšlenek i pocitů. Zůstat v klidu, aniž bych hned začal reagovat na vnější podněty.
Hezky to ilustruje následující příklad: Stane se autonehoda, jste tam jako první. Zranění lidé. Krev. Křik či pláč. Pokud budete reagovat emotivně, tak nejspíš neuděláte nic. Budete v šoku, rozpláčete se anebo zamrznete. Nepomůžete nikomu. Pravý záchranář vždy nejprve vyhodnotí situaci, než začne cokoliv konat. Zjistí, kde je největší ohrožení života, a podle toho jedná.
_________________________________________________________________________
Pokud bych se měl vydat na vandr na cestu za štěstím v páru, tak bych si určitě nezapomněl přibalit těchto 10+1 vlastností:
1. ČESTNOST, mravnost, zásadovost nebo jak se lidově říká „mít páteř“. Když mám jasné a pevné zásady, tak se mi snáze rozhoduje. Je to osvobozující a oblažující zároveň. Nekomplikované, přímé a pevné vystupování. Tím, že jsem věrný svému kodexu a žebříčku hodnot, ctím sebe i druhé.
2. ODDANOST. Tuto kvalitu celkem dobře popisuje svatba – rituál vstupu do manželství. Spojení dvou lidí ve svazku manželském, kdy jsou oddáni. Nicméně toto je vnější projev. Jádrem a pravou oddaností je pro mě stav, kdy se umím oddat životu. Věřím v něj i v sebe.
3. VELKORYSOST, umět se nad to (situaci) i sebe povznést a nenechat se vtáhnout do malicherností. Odlišovat to podstatné od podružného. Jednat v klidu. Nenaskočit na stoupající spirálu reakce. Umět jasně a pevně určit priority a to okrajové nechat bez povšimnutí.
4. MILOSRDENSTVÍ je umění dávat milost či odpouštět. Dochází tu často a snadno k mýlce, pokud si myslíte, že odpuštění se týká ponejvíce těch kolem vás. Největší výzvou je odpustit sám sobě. Což obnáší nutnost přiznat si, že jste v nouzi či máte trable.
5. UMÍRNĚNOST je kladem ve smyslu zdrženlivosti a střídmosti. Tuto kvalitu vnímám hlavně skrze disciplínu a určitou strukturovanost. Souvisí s hodnověrností, respektive věrností slovu a činu, se závazkem a zodpovědností. Být jako partner/partnerka konzistentní – soudržný/á a mít vnitřní soulad.
6. ÚMĚRNOST. Provází ji a charakterizuje pravidelnost, harmoničnost, proporcionalita. Pak lze o chování říci, že je přiměřené, vyrovnané a vyvážené. Lze to trefně vyjádřit slovy, že takový člověk zachovává „jednotu slov a činů“. Určitě lze najít i souvislost s předvídatelností chování. To je obzvláště v partnerství bráno za žádanou kvalitu, která znamená bezpečí.
7. VYTRVALOST. Hodně souvisí se stálostí. Věrností zásadám a závazkům. Vytrvám nehledě na okolnosti. Věřím tomu. Stojím si za sebou. Nestanu se chameleonem, který svou barvu vždy přizpůsobí okolí, aby se chránil a maskoval. Jde o to mít páteř.
8. ZRANITELNOST se stává „vymírajícím druhem“. Příliš často se situace snažíme vydržet, přečkat a přejít. Jenže bez ní nejde nastavit hranice. Když hovoříme o štěstí, je zranitelnost klíčová. Bez ní nikdo není kompletní. Není třeba nic velkého vykonat. Stačí si zranitelnost dovolit. Námitka a obava ze slabosti je lichá. Protože jsem jen tak silný, jak dokážu být slabý. Aneb řetěz (mé celé já) je jen tak silný jako jeho nejslabší část.
9. VĚRNOST, loajalita. Poctivost ve smyslu plnění závazků. Stát nejen za svým slovem, ale i sám za sebou. Vlastně se dá říci, že dnes lidem chybí často slib, závazek, přísaha či úmluva sama se sebou, která jasně deklaruje, PROČ a JAK se budou chovat. Jak se budu vztahovat k sobě a ke světu.
10. AUTENTIČNOST je nezbytná. Stát naplno a cele v proudu života. Najít osobní svéráz a přestat se adaptovat dle vnějších okolností a požadavků. Usednout na trůn vlastní opravdovosti a vytrvat. Odbrzdit svou sílu, divokost a přestat si stát na koulích jen proto, že je to pro někoho „moc“. Jinak nejsem ve vztahu hodnověrný, mé chování i činy nejsou opravdové a nevycházejí z podstaty.
+ prakticky lze hledat štěstí v páru přes společnou vizi. A tak lze říci, že Párové štěstí = (nejen) párová vize.

Proč se zrovna teď vyplatí pečovat o nohy? Je zima, jsou schované v botách, nevěnujeme jim rozhodně tolik pozornosti jako v létě. A věnujeme jim vůbec někdy pozornost?

Vnímáme je, jen když začnou bolet – ať již ze zdravotních důvodů, či kvůli použití nevhodné obuvi nebo umělého oblečení, které je „dusí". Případně vás může ještě rozhodit „kuří oko", popraskané paty a různé mozoly, otlaky, deformující se klouby, plísně či křečové žíly.

Malá relaxace nohou
Sedněte si do pohodlného křesla nebo na židli a nohy položte do vyšší polohy tak, abyste je měli úplně uvolněné. Chvíli své nohy prociťujte. Jaký z nich máte pocit? Jak vnímáte ponožky či další oblečení na vašich nohou? Nohy odrážejí celkovou vitalitu organismu, jak se cítí vaše nohy, tak se cítíte celkově ve svém těle. Ne náhodou jsou na ploskách chodidel uloženy akupresurní body, které se vztahují k celému organismu, ne náhodou vedou přes celé nohy meridiány jednotlivých vnitřních orgánů.
Pokračujeme dál. Jste ochotni své nohy ukázat na veřejnosti? Kdysi jsme na jednom dětském táboře hráli moc zábavnou hru s názvem: „Čí jsou to nohy?" Z prostěradla se udělala divadelní opona, která se nadzvedla asi tak do výšky kolen dětských nohou. A pak postupně děti chodily za oponou a předváděly své nohy a ostatní hádali, kdo tam asi je? Byli byste své nohy ochotni takto prezentovat i v dospěláckém věku? Stydíte se za ně? A přitom se bez nich v běžném životě neobejdeme.

Nezbytná péče
Jedná se o základní všeobecně známá pravidla. Mnoho lidí je však nedodržuje a riskuje tak určité zdravotní problémy.

•  Mýt si nohy každý den. Nezapomínat ani na chodidla a oblast mezi prsty. Nohy je nutné poté důkladně osušit, aby nedocházelo ke vzniku plísní, ekzémů, pachu apod. Máte-li již plíseň či jiný neduh mezi prsty u nohou, skutečně věnujte maximální pozornost jejich utírání a důkladnému osušení po mytí. Používejte však na nohy jiný ručník než na zbytek těla.
• Každý den si obléci čisté ponožky, punčocháče či punčochy a dávat přednost zdravějším materiálům před módním „umělým" trendem. Při nákupu vybírejte takové, které dobře sají pot a eliminují alergické reakce. Toto je důležité dodržovat opět při náchylnosti k plísním, ekzémům a alergiím.
• Kdo má sklon k zarůstání nehtů u nohou, měl by si je stříhat vodorovně, nikoliv do obloučku.
• Suchou kůži chodidel je důležité pravidelně mazat vhodným krémem, nikoliv si na suchou kůži pouze stěžovat. Krém do pokožky chodidel vmasírujte vždy po umytí nohou, nejlépe před spaním a ráno před nasazením ponožek.
•  Co nejčastěji si dělejte relaxační uvolňující automasáž nohou. Masáž provádějte velmi opatrně, máte-li cukrovku, srdeční chorobu, vysoký krevní tlak či jiné vážné zdravotní onemocnění. (Mohlo by dojít k nevhodné stimulaci některého akupresurního bodu na chodidle a mohli byste tak vyvolat nepříjemnou zdravotní odezvu.) Všichni ostatní mohou vyzkoušet následující tip: Zahřejte olej (univerzální je sezamový, olivový) na příjemnou tělesnou teplotu a přidejte do něj několik málo kapek esenciálního oleje, například levandulového, z eukalyptu, máty peprné nebo který máte rádi. Poté vmasírujte do pokožky nohou tak, jak vám to je příjemné. Odměnou by vám brzy mělo být zklidnění stresu, pocit pohody, uvolnění a lepší nálada. Tuto masáž se vyplatí provádět před očekávanou stresovou situací, nebo naopak po jejím skončení. Uděláte-li si ale jemnou a pomalou masáž chvíli před spaním, měli byste se ráno cítit lépe než obvykle.
• Nohy se vyplatí pravidelně kontrolovat a všímat si změn a defektů, například otlaků, kuřích ok, puchýřů, prasklin atd. Toto jsou důležitá znamení možných zdravotních problémů, které si v organismu vytvářejí ornou půdu pro svá propuknutí. Není tedy nezbytně nutné se jich hned pedikérsky zbavovat, mají na noze svou funkci a tělo k vám takto promlouvá svým jazykem. Nebude-li problém, nebude ani „defekt" na chodidle či noze.
•  Dávat přednost „zdravé" obuvi před příliš vysokými podpatky, špičatou úzkou a jakkoliv nepohodlnou obuví, neprodyšnými materiály apod.

Zpříjemněte svým nohám život

Třeba uvolňující koupelí se solí. Pro relaxaci a detoxikaci celého těla je velmi příjemné si čas od času položit nohy (asi nad kotníky i výše, nemáte-li křečové žíly) do lavoru s teplou vodou doplněnou kvalitní solí (můžete přidat esenciální olejíček, například levandulový – pár kapek rozředit asi v 1 dl mléka, jinak se nerozpustí, bylinky apod.). Po koupeli byste se měli cítit lépe a odlehčeně. Koupel je nejvhodnější před spaním.
Nebo masáží z oblázků. Určitě máte doma oblázky, které jste si přivezli na památku od moře, a teď nevíte, co s nimi. Můžete je využít jako příjemný a přírodní prostředek pro masáž nohou. Například je položte do lavoru, když provádíte koupel nohou, a hrajte si s nimi s prsty u nohou nebo po nich jemně šlapejte (aktivujete tak svaly nožní klenby). Můžete je také položit do ručníku na podlahu a stát na nich při čištění zubů, česání apod. Nebo je můžete nahřát a stát na nich přímo. Krásně si tak promasírujete chodidla a budete mít hned po ránu více vitality.

Diaflex jako balzám na vlasy, zuby a v péči o pokožku

Strupy, mazotok, svědění a zčervenalé odlupující se velké kusy převážně na vrcholu hlavy, právě tam, kde prochází meridián ledvin a močového měchýře. Přesně tak jsem to viděl i u svého známého. Byl to jeho letitý problém. Co s tím?

Udělal jsem mu diagnostiku a původ vyšel v oslabení ledvin. Posilovali jsme tedy ledviny a detoxikovali tělo pomocí produktů systému Regenerace ve Sféře. Během dvou měsíců několikaletý problém zmizel a již se neobjevil. Ale i ostatní klienti, kteří dodržovali mnou předepsaný rozpis, se tohoto problému zbavili. U každého to chce jiný čas pro regeneraci. Když jsem nedávno procházel internet, našel jsem zde diskusi o této nemoci, jmenuje se seborea. Rozhodl jsem se tam napsat takový univerzální návod, jak na tento problém jít. Nejdříve se ale podívejme na ukázku toho, co se tam píše.

"Zdravím. Má tu někdo tento problém? Trápilo mě to už dlouhou dobu, ale v únosné míře. Nedávno jsem však navštívila kožní. Až kožařka mě utvrdila v tom, že je to seborea. Dlouho předtím jsem používala šampon z lékárny. Momentálně mám na pokožce hlavy rozsáhlejší ložiska s nepříjemnými lupy, které pevně drží u kořínků a ne a ne se jich zbavit. Někdy neodolám a snažím se je olupovat – vím, že bych to neměla. Kupodivu kůže nesvědí, ale hrozně se mastí (s tím jsem měla problém vždy). Více mi padají vlasy. Používám šampon Sebiprox a na ty ložiska mám kortikoid – Triamcinolon-IVAX. Můžu říct, že je to po tom šamponu ještě horší, což mě mrzí. Zatím se mi nikam jinam (až na oblast kolem nosu – což se mi zhorší vždy na zimu) seborea nedostala. Snažím se dobře jíst, o spánek nouzi nemám, stres – když řeknu, že se nestresuju, tak bych lhala. Bohužel stresu se snad nikdy nevyhnu. Alkohol nevedu, nekouřím. Předpokládám, že se toho asi dost pravděpodobně nezbavím, a když se to zlepší, bude se to nejspíš znovu vracet. Nemá zde někdo nějaké tipy, doporučení, než se zase vydám na kožní? Děkuji."

Najdete samozřejmě mnoho dalších podobných případů se seboreou popisujících podobné zkušenosti a neúspěchy jak léčiv, tak i různých přírodních produktů. Na problém se musíme podívat pěkně „zhluboka“. Nejdříve si u této neznámé osoby, dejme jí jméno Jana, udělám dálkovou diagnostiku. Vyšlo mi, že má energeticky dole ledviny a jejich párový orgán – močový měchýř, dále tlusté střevo, slinivku, epifýzu a štítnou žlázu. Vše začalo od ledvin a močového měchýře, dále začíná oslabování nejblíže propojených orgánů, jde to na hormonální systém až na pankreas. Dále tam jsou alergie na chemické látky a těžké kovy. Těžké kovy mají vztah k oslabování ledvin. Když se energetický propad nezastaví, bude to postupovat dále, až začnou vznikat daleko těžší onemocnění. Její problém se zhoršuje přes zimu. Má to svoji logiku, protože zima je obdobím ledvin a močového měchýře. Jana popisuje zvýšené padání vlasů, za tím stojí oslabení štítné žlázy, ale v pozadí jsou opět ledviny. Při neustále pokračujícím propadu energie by to mohlo dojít až k diabetu, astmatu a dále. Proto je dobré vše řešit ještě s předstihem.

Univerzální návod na seboreu

• 2 lahvičky Gerocel kapky – 3x denně 7 kapek

• 3 balení Vista clear – 3x 1 kapsle denně

• homeopatikum: Zincum metalicum 15 CH, užívat 2 kuličky 1x za 3 dny, celkem užívat 6 týdnů

• čaj Achyrocline satureioides – 4 týdny pít, 2 týdny pauza a 2x opakovat

• Diaflex biobalzám – 2x týdně vetřít ke kořínkům do vlasů a nechat působit 15 minut, celkem opakovat 4x

Stevia rebaudiana

Na závěr se podívejme na Diaflex biobalzám a výzkum rostliny Stevia rebaudiana, která je jednou z jeho hlavních složek. Testy vědců odhalily, že stevie dokáže inhibovat (brzdit) růst mnoha patogenních bakterií, virů a dokonce i rakoviny kůže. Bylo zjištěno, že uživatelé stevie též trpí menším výskytem chřipek a nachlazení. Její výtažky se dávají do zubních vod a past, protože potlačuje růst bakterií způsobujících zubní kaz. Stejně působí i rostlina vilín, která je součástí produktu Vista clear a je proslulou léčivkou indiánů Severní Ameriky. Když užíváme stevii vnitřně, dokáže brzdit růst například Streptococcus mutans, Pseudomonas aeruginos, Proteus vulgaris a dalších mikrobů. Stevie se používá jako sladidlo (tam, kde je to povoleno) a ve světě se stále více prosazuje jako bezpečné sladidlo pro diabetiky a pro ty, kteří chtějí shodit nějaké to kilo navíc. Já si Diaflex dávám i do kávy. Je to sice kosmetika, ale není tam žádná „chemie“. Vše je naprosto přírodní. Celý svět sladí stevií čím dál více, protože je bezpečná, oproti aspartamu, jenž je neurotoxinem a v některých státech je již zakázaný. U nás se stále používá jako sladidlo do žvýkaček, a proto si je už nekupuji. V Evropě byla stevie v některých zemích povolena, například ve Švýcarsku, a pak zase zasáhla nějaká lobby, která měla strach, že se nebudou prodávat jiná sladidla, třeba sporný neurotoxický aspartam, a tak ji zase z Evropy vypudili. Jak tlak veřejnosti sílí a stevie je čím dál žádanější, situace je nyní taková, že se projednává její schválení jako sladidla v EU komisi EFSA (European Food Safety Authority). Možná se tedy dočkáme jejího schválení. Stevie se dnes běžně používá jako sladidlo např. v Japonsku, ale i v dalších zemích zejména západní Asie a Jižní Ameriky, ale také třeba v Austrálii. V USA používá steviová sladidla společnost Coca-Cola do limonád Sprite Green a značka Danone zde chce stevii používat do nového ovocného jogurtu pro zákazníky hlídající si štíhlou linii. Indiáni Jižní Ameriky ji jako sladidlo bez problémů využívali již dávno. Její bezpečnost na sobě vyzkoušely celé generace lidí na světě, což se o nových sladidlech včetně aspartamu říci nedá. Nicméně k dnešnímu dni stevie jako sladidlo v EU stále schválená není, nemůžeme proto oficiálně doporučovat její použití vnitřně! Zatím stále jde o nepotravinářské zboží! Naštěstí má stevie i mnoho dalších skvělých vlastností, kterých lze využít.

Já si z Diaflexu občas udělám obličejovou stahující masku, mnoho mých známých a moje dcera používají Diaflex biobalzám spolu s Nervaminem po umytí vlasů. Vlasy se netřepí, dobře rostou a jsou velmi kvalitní. Diaflex kromě stevie obsahuje více než 60 koloidních minerálů včetně organického zlata. Je to doslova balzám pro kůži.

Co dalšího zjistili vědci o stevii ?

Místně má stevie excelentní hojivé účinky. Na odřeninách a řezných poraněních nejprve způsobuje bodavé pálení, ale poté následuje zřetelný ústup bolesti a zrychlené hojení bez jizev. Extrakt z celých listů stevie může být používán jako pleťová maska – vyhlazením tmavé tekutiny přes celý obličej a ponecháním 30–60 minut k uschnutí a poté opláchnutím.

To pomáhá napnout pokožku, vyhladit vrásky, léčit skvrnky a akné. Bylo zaznamenáno, že stevie je účinná při dermatitidě a ekzémech. Je také vhodná pro vlasy a kůži na hlavě. Dobré výsledky byly dosaženy přidáním koncentrátu stevie do šamponů a také aplikací koncentrátu do vlasů po jejich umytí šamponem, ponecháním na vlasech po několik minut a poté opláchnutím. Tolik výzkum. Zkuste si doma i vy přidat třeba 5 ml Diaflexu do 500 ml vašeho oblíbeného šamponu. Diaflex biobalzám můžete přidávat i do koupele při různých ekzémech a psoriáze nebo přímo pokožku Diaflexem ošetřit a pak nanést ozonový krém Diozon clear. Obecně po aplikaci Diaflexu pokožka doslova prokoukne a je krásně napnutá. To ocení především dříve narozené ženy.

Nakonec, takovou masku si může podle návodu udělat každý, vždyť péče o vlastní tělo se vyplatí.

Autor: Vladimír Ďurina

uveřejněno v časopise Sféra, vydání 04/2011

Pelyněk pravý je trvalka s vícečetným oddenkem.  Dorůstá do  výšky kolem 1 metru, spodní část lodyhy dřevnatí. Lodyhy jsou světlé, celá rostlina pak stříbrnošedá, díky jemným chloupkům stříbřité barvy. Přízemní listy mají dlouhý řapík, jsou třikrát peřenodílné, s úzkými kopinatými úkrojky. Plod – vejčitá nažka. Kvete pouze od června do srpna.

Pelyněk je pěstovaná rostlina, která občas zplaňuje kolem cest, na náspech, stráních a smětištích.

Předmětem sběru je nať, sbíraná seřezáváním v době květu, asi 5 až 10 cm nad koncem zdřevnatělé lodyhy. Kvalitnější drogou je list s květem, který získáme sdrhnutím z uřezané lodyhy. Droga má kořenité aroma a hořkou až odpornou chuť.

Asi nejdůležitější obsahovou látkou v pelyňku je silice s chamazulény a s 10% obsahu toxického tujonu. Rotlina dále obsahuje tujol, kandiden, felandren, hořké seskviterpenové laktony, hořký absinth a anabsinthin, flavonoidy, třísloviny a malá množstí dalších látek.

Výborný je pelyněk na činnost žlučníku a jater, dezinfikuje a tlumí křeče, takže se výborně uplatňuje při bolestech břicha nejrůznějších původů. V gynekologii tlumí premenstruační tenzi a bolesti, které někdy mentruaci provázejí.

Běžnou formou je nálev. V každém případě se musíme vyvarovat nadměrnému užívání, je silný. Není vhodný pro dlouhodobou léčbu a nedoporučují se ani velké množství. Není také vhodný pro těhotné a kojící ženy..

Slabikář tradiční čínské medicíny

Pět prvků a pět emocí

Starověké čínské učení o pěti prvcích přiřazuje ke každému z nich jeden orgán lidského těla a také konkrétní psychické projevy. Hovoří o vzájemných vztazích, kdy narušení funkce některého orgánu vyvolává emoce pro něj charakteristické, a naopak dlouhotrvající silné duševní hnutí může poškodit „svůj“ orgán a způsobit takzvané onemocnění „z vnitřní příčiny“. Tato myšlenka není nikterak kontroverzní. Naše současná západní medicína přece rovněž poukazuje na souvislost mezi psychickým a fyzickým zdravím a označuje takové poruchy jako nemoci psychosomatické.

Hněv:

patří k prvku dřevo, souvisí s játry a s energií vítr.

Způsobuje stoupání čchi a krve směrem vzhůru. Projevem jsou závratě, bolesti hlavy, zarudnutí obličeje a očí, hučení v uších, zvracení, ztráta vědomí.

• Jin hněv trvá dlouho, ale není příliš silný, člověk se nemůže zbavit myšlenek na události, které mu v minulosti uškodily, a neustále se k nim vrací, bývá často podrážděný, nesnášenlivý.

• Jang hněv je silný, impulzivní, působí krátkodobě, dodává velkou sílu. Člověk se přestává ovládat a v rozrušení může udeřit nebo i zabít. Ve sportu takový hněv napomáhá k dosažení velkých výkonů.

Radost:

patří k prvku oheň, souvisí se srdcem a s energií teplo.

Radost způsobuje, že je čchi vyrovnaná, vrcholí ve spokojenost a štěstí. Když je ale přehnaná, duch se rozptyluje, nemůže se schovat, a to vede ke stavům vyčerpání, neschopnosti se soustředit, bezuzdné radosti až k psychickým poruchám.

• Jang radost je silná, krátkodobá, projevuje se hlasitým nakažlivým smíchem. Přílišný nával radosti – když například člověk vyhraje vysokou částku peněz – může vést až k infarktu.

• Jin radost je tichá, dlouhodobá, projevuje se jen tichým úsměvem. Člověk se neustále vrací k důvodu své radosti, která vychází zevnitř.

Neklid, obavy, starosti:

patří k prvku země, souvisí se slezinou a s energií vlhko.

Pokud jsou tyto emoce přepjaté a neustálé, vyvolávají pocit plnosti u srdce, srdeční arytmie, poruchy spánku, zapomnětlivost.

• Jin neklid vede k tomu, že jedinec dlouho přemýšlí, nemůže se rozhodnout pro ani proti, vše bere velmi seriózně, z nepatrného důvodu upadá v zádumčivost. O problému stále přemýšlí a špatně spí, jeho přemýšlivost a sklon k filozofování ho však neuspokojují a nepřináší mu radost ani potěšení.

• Jang neklid je silný a nepředvídatelný, netrvá však dlouho, člověk intenzivně přemýšlí, třeba až několik dní nejí, ale nakonec se rychle vrací k normálu.

Smutek:

patří k prvku kov, souvisí s plícemi a s energií sucho.

Smutek a žal způsobují vyčerpání, ubývání čchi i v ostatních orgánech. Projevem je zkrácený dech, celková slabost, úbytek psychických sil, časté vzdychání, nechutenství, poruchy močení a stolice.

• Jang smutek je reakcí na velké hoře, které způsobuje například úmrtí nebo ztráta blízké osoby. Silný smutek může podle cyklu rození přejít rychle do jang strachu, vyvolat těžké onemocnění, někdy končící i smrtelně.

• Jin smutek se projevuje častým pláčem bez znatelné příčiny nebo při dojemném filmovém či divadelním představení. Může také skrývat nespokojenost člověka z toho, že mu nikdo nevěnuje pozornost.

Strach:

patří k prvku voda, souvisí s ledvinami a s energií chlad.

Když strach a úzkost působí dlouhodobě, dochází k poruchám ledvin, oslabování kostí, ochabování dolních končetin, poruchám spánku, menstruačním potížím. Postiženy jsou i plíce, dostaví se prudké bušení srdce, dočasná ztráta řeči nebo bezvědomí. Strach je charakteristický pro starší lidi, kteří se často setkávají se smrtí svých vrstevníků, trpí fyzickou slabostí a jsou často nemocní. Strach vyvolává chronická onemocnění a zhoršuje zpětně jejich průběh. Léčba na tělesné úrovni bývá proto často neúčinná. Emoce strachu může vést k onemocnění spojenému s nadbytkem jang chladu. Projevem je silná bolest, slabost, prochládání, obrny, mrtvice.

• Jin strach se může projevit jako strach z výšek, tmy, smrti a podobně.

• Jang strach je náhlý, těžko vysvětlitelný, například strach z pádu. Je nezvladatelný až panický, člověk hnaný jangovým strachem pobíhá jako choromyslný z místa na místo. Mnohdy je naopak člověk strachem až strnulý. Jeho zrak je zafixován do jednoho bodu, objevuje se třes rukou, neschopnost cokoli dělat.

Jak zvládnout emoce

Vztahy mezi emocemi se řídí – jak jinak – stejnými pravidly, jako vztahy mezi jejich „mateřskými“ prvky. Pokud jde o léčení, nebude nás nyní příliš zajímat cyklus rození, podle kterého se nemoc spíše rozvíjí a postupuje, ale cyklus vzájemného ovládání. Úryvek z Vnitřního kánonu, starověké čínské medicínské klasiky, to přibližuje takto: „Hněv poškozuje játra, ale smutek přemáhá hněv; radost poškozuje srdce, ale obavy překonávají radost; starosti poškozují slezinu, ale hněv překonává starosti; smutek poškozuje plíce, ale radost překonává smutek; obavy poškozují močový systém, ale starost překonává obavy.“ Je to praktický návod, jak škodlivou emoci ovládat, čili jakou emoci je třeba v pacientovi vzbudit, aby byl vyléčen. Nebude na závadu věci, připojíme-li na závěr také jednu „kazuistiku“, jak je vylíčena v díle I fang kchao (Výzkumy o lékařských postupech), které sepsal Wu Kchun koncem 16. století. „Wen Č’ byl muž [pocházející] z Čchi. Král Wej z Čchi byl chorý a vyslal posla, aby přivedl Wen Č’a. Když Wen Č’ dorazil, pravil k následníkovi trůnu: ,Král se uzdraví, jestliže se rozhněvá. Ale pokud se pokusí zabít mne na místě, co mám dělat?’ Následník trůnu odpověděl: ,Neměj obavy. Zachráním tě.’ Wen Č’ nebyl dochvilný, když navštívil krále. Jakmile vstoupil, postavil se na matraci [na níž seděl král], aniž by sňal obuv. Král, rozzuřený, přikázal sloužícím, aby Wen Č’a odvlekli, a byl hotov nechal ho uvařit k smrti. Následník trůnu v tom okamžení zasáhl a požádal krále, aby muže ušetřil. Králův hněv pominul a panovník odpustil Wen Č’ovi. Protože se tím [touto procedurou] uzdravil.”

Jak Wu Kchun dodává, příčinou královy choroby byla starost, a Wen Č’ tedy záměrně svým nevhodným chováním vyvolal v králi hněv, emoci, která starost ovládá. Podle pozdější verze se události seběhly stejně až do okamžiku, kdy král přikázal nechat Wen Č’a usmrtit. Dále historka pokračuje tak, že „následník trůnu a královna se ho marně zastávali, neuspěli. Přes všechnu jejich snahu byl Wen Č’ vařen zaživa ve velké nádobě. Když byl vařen tři dny a tři noci, jeho výraz se ani trochu nezměnil. Pravil: ,Jestliže mne opravdu chcete zabít, proč nedáte na nádobu víko, abyste zastavili [cirkulaci] jinové a jangové čchi?‘ Král přikázal přiklopit nádobu, načež Wen Č’ zemřel.“

(S použitím knihy MUDR. R. Růžičky, CSc., Učení o pěti prvcích, 2004)

autor: Ivana Karpenková

uveřejněno v časopise Sféra, vydání 07/2010

Slabikář tradiční čínské medicíny

Pět orgánů cang, šest orgánů fu

„Pozorný čtenář bude v dalším na rozpacích, neboť místo pěti základních prvků budeme mluvit o šesti. Je to jako u Alexandra Dumase a jeho mušketýrů – zatímco v názvu knihy se mluví o třech mušketýrech, spolu s d'Artagnanem jsou čtyři. Podobně tomu je i v našem případě u pěti základních prvků.“ MUDr. Radomír Růžička, CSc.

Proč je tomu tak, se můžeme dočíst v jedné z nejstarších knih čínské medicíny, v Knize složitých otázek, Nan-ťing, v kapitole 38, kde se dozvíme, že „je pět orgánů cang, avšak šest orgánů fu, neboť je k nim přiřazován i trojitý zářič“. Také tři ohřívače, tři ohně nebo tři části těla – to vše znamená totéž. Co si pod tímto pojmem můžeme představit, není příliš jednoduché vysvětlit. Nejedná se totiž v pravém slova smyslu o žádný z tělesných orgánů. Podle nejstarších teorií je zářič beztvarý orgán. V knize Nan-ťing se také říká, že zářič „má jméno, ale nemá tvar“. Je pravděpodobné, že z hlediska starších představ je tento „orgán“ podobný (anebo shodný?) s tím, čemu se v józe říká čakry, tj. určitá energetická centra nacházející se právě v oblastech, kam čínská medicína umisťuje tři zářiče. Konkrétním projevem tří zářičů je dosti komplikovaná akupunkturní dráha.

Podle novějších představ zde svou roli sice určité orgány hrají, jedná se však spíše o model, který vysvětluje, jak v organismu funguje hospodaření s teplem a vodou. Tento systém je založen na existenci dvou vzájemně se ovlivňujících energií. První z nich, prenatální čchi, je vrozená, určuje naši konstituci, nelze ji nijak doplnit a závisí na ní délka lidského života. Skládá se z genetického základu po rodičích, který ovlivňuje náš vzhled i povahové vlastnosti, a takzvané kosmické čchi, božského nebo kosmického původu. Je uložena v ledvinách a představuje dolní ohřívač. Prenatální čchi slouží jako základní výživa pro všechny orgány a jejich funkce. Druhá, postnatální čchi, určuje naši okamžitou kondici a je též tvořena dvěma složkami: potravní čchi získávanou z potravy a dýchací čchi získávanou ze vzduchu pomocí orgánu horního ohřívače, jímž jsou srdce a plíce. Tyto energie můžeme průběžně doplňovat a šetřit tak výdej vzácné energie prenatální. Záleží přitom na způsobu našeho života. Činnost tří zářičů probíhá z fyziologického hlediska tak, že dolní ohřívač – ledviny – vytváří s pomocí prenatální a postnatální čchi vlhký vyživující jin ledvin a zahřívající i aktivizující jang ledvin, které jsou základem jinu a jangu celého těla. Stoupající oheň zahřívá a aktivizuje střední ohřívač – slezinu se žaludkem – a ten pomocí tohoto tepla získává ze stravy jednak čchi, kterou posléze dodává celému tělu, a jednak šťávy, které tělo ochlazují a zvlhčují. Při správné funkci stoupá potravní čchi do horního ohřívače, aby zásobila jeho orgány – srdce a plíce. Plíce získávají ze vzduchu čchi dýchací a ta se v horním zářiči smísí se čchi potravní, čímž se vytváří postnatální čchi, kterou tělo přeměňuje do všech forem čchi – do krve, šťáv i do hmoty.

Patologické stavy

Protože čchi trojitého zářiče podporuje proudění celkové čchi a tekutin po celém těle, projevují se poruchy jeho vyváženosti různými stavy stagnace a zahrazování, jakými jsou například pocity plnosti, nadýmání nebo měkké vodnaté otoky. Kromě toho mohou vznikat i poruchy jeho jednotlivých částí. Onemocnění horního zářiče je většinou provázeno kašlem, dušností, narušením funkce srdce a plic. Poruchy středního zářiče mívají za následek zažívací potíže. Při napadení horkostí dochází k nadýmání a zácpě, v případě chladu ke špatnému trávení, kručení ve střevech nebo průjmům. Při horkosti ve spodním zářiči dochází k potížím s močením, v moči se může objevit krev, nebo dochází k těžkostem při vytlačování stolice. Při chladu a prázdnotě je naopak hojné močení až pomočování, stolice je řídká, objevují se průjmy.

V psychické oblasti na sebe může nerovnováha trojitého zářiče upozornit nedostatkem vstřícnosti a přehnanou starostlivostí o sebe i své blízké.

Podle tradiční čínské medicíny je dráha jangových tří zářičů energeticky na vrcholu mezi 21. až 23. hodinou, spadá pod element oheň, orgánem podléhajícím jeho vlivu jsou tepny a příslušnou emocí radost.

V pozdější době byl k trojitému zářiči přiřazen také jeho jinový protějšek, osrdečník (perikard) neboli obal srdce – blána, ve které je srdeční sval uložen. Jeho úkolem je ochránit srdce před vlivem zhoubných energií (horkost, chlad a podobně) a zabránit jejich přímému vniknutí do něj. Srdce je v čínské medicíně považováno za vládce všech ostatních orgánů a za sídlo ducha. Osrdečník je jeho strážcem, který jako první zastavuje a zachycuje chorobné činitele. Proto se říká, že „všechna škodlivost, jež je v srdci, nachází se v obalu srdce“. Jestliže však pronikne přímo do srdce, nikdo nemůže přežít. Jinový osrdečník přísluší, stejně jako jeho párový „orgán“ tři zářiče, k elementu oheň, a energetické maximum jeho dráhy je mezi 19. a 21. hodinou. S osrdečníkem se v textech čínské medicíny nesetkáváme příliš často, jen občas ve spojitosti s chorobnými stavy způsobenými narušením duševní funkce srdce, jako jsou pomatenost, poruchy vědomí, nesouvislé blábolení a podobně. V těchto případech se říká, že „horkost vstoupila do obalu srdce“.

Vnitřní orgány se v čínské medicíně rozdělují do tří skupin: je pět orgánů cang – játra, srdce, slezina, plíce, ledviny; šest orgánů fu – žlučník, tenké střevo, žaludek, tlusté střevo, močový měchýř, trojitý zářič; a zvláštní orgány fu – mozek, dřeň kosti, cévy, žlučník, děloha (jichž je šest nebo pět podle toho, zda počítáme žlučník, který patří také k orgánům fu). To jsou základní počty. Někdy se však setkáme s tím, že orgánů cang je šest, pokud jsou ledviny počítány jako dva orgány anebo když se za samostatný orgán považuje osrdečník. O orgánech fu zase můžeme uvažovat jako o pěti, nepočítáme-li trojitý zářič, což není anatomický orgán.

Trochu zmatené? To uvádíme jenom pro představu složitosti celého pohledu. Základní počet je však skutečně pět orgánů cang, šest orgánů fu.

(S použitím knih: V. Ando, Klasická čínská medicína I, 2005, B. Temelie, Výživa podle pěti elementů, 2002)

autor: Ivana Karpenková

uveřejněno v časopise Sféra, vydání 06/2010

Pivoňka lékařská je asi ¾ metru vysoká rostlina s řapíky hluboce žlábkovitými a dva až třikrát trojčetnými listy, jenž jsou široce kopinaté, koncový je lístek trojsečný. Korunní plátky má tmavě červené, řidčeji bílé, o průměru několika centimetrů. Semínka jsou drobná, černá. Kvete v květnu a v červnu.

Je běžně pěstovaná okrasná květina, sázená obyčejně skupinově, takže vytváří jakýsi ozdobný keřík. Má ráda slunná a suchá stanoviště.

Předmětem sběru je řádně rozvitý tmavočervený květ, sbíraný v květnu a červnu, kořen, sbíraný v září a říjnu, a semeno, sbírané obvykle v září.

Nejužívanější částí pivoňky je kořen, který obsahuje alkaloid peregrinin, silici s peonolem, třísloviny, glutamin, sacharidy, organické kyseliny, minerální látky a také glykosid peonin. V květech nacházíme antokyanová barviva a sliz, v semenech, jež jsou silně olejnatá, sacharidy, bílkoviny, silici a třísloviny a alkaloid berberin.

Kořenová droga působí jako účinné spasmolytikum – tlumí křečovité bolesti a křeče vůbec. Od nepaměti se proto užívala i jako antiepileptikum. Její podávání je namístě při chorobách spojených s průjmy a kolikami. Droga zužuje cévy zvyšuje tonus dělohy a podporuje srážlivost krve. Pomáhá i při astmatu, ledvinových nebo žlučníkových kolikách a některých typech bolestí hlavy, ale také při krvácení z vnitřních orgánů, například při gynekologickém krvácení.

Květová droga se užívá v malých dávkách jako korrigens vůně a chuti čajových směsí. Od léčebného využívání květů se většinou, ke škodě věci, upustilo. Semena se používala na vyvolání dávení, například při otravách, dnes se tato aplikace pokládá za zastaralou.

Ikdyž se především dává přednost v homeopatii, je stále skvěle prospěšná v fototerapii. Některé druhy epilepsie je možné zvládnout terapeutickými dávkami pivoňkového kořene. Tato léčba přinejmenším sníží nebo i úplně vyloučí podávání antiepileptik.

Homeopaticky je zpracováván kořen i květ. Přednostně se vyhledávají čerstvé, na jaře kopané vedlejší kořínky, které se zpracovávají.

Tinktura se používá hlavně proti dětské křečovitosti, při hemeroidech, řitních trhlinkách, análnímu ekzému, tedy při všech potížích v oblasti konečníku.

Plochá chodidla zapříčiňují nohy do X

Značný význam přikládáme esteticky krásnému tělu. Co je dokonalé a co nikoliv, se určuje podle zrovna společensky nastavených měřítek. Mnoho lidí trpí tím, že parametry nesplňují. Tělesných „deformací“ je řada. Někdo má vychýlenou pánev, jiný páteř, další krátký krk či asymetrii v obličeji nebo křivé nohy – a právě na ty se dnes podrobněji zaměříme.

Laicky řečeno, nohy mohou být zakřiveny do písmene O nebo X. Někteří lidé mívají dokonce kombinaci písmen – jednu nohu do O a druhou do X. V případě, že příčina této „deformace“ spočívá v kloubech, lze pro organismus bezbolestnou a nenásilnou metodou nohy srovnat. Prvotní podmínkou však je, aby holenní kosti byly rovné nebo téměř rovné.

Test rovných kostí

Sami můžete jednoduchým testem zjistit, jak na tom jste. Sedněte si na židli a natáhněte nohy před sebe, nejlépe rovnoběžně s podlahou. Prohlédněte si holenní kosti (tj. kosti, které spojují koleno a kotník), jsou-li od kolen ke kotníkům rovné (či téměř rovné). Zdají-li se vám vaše holenní kosti jako „rovné čáry“, testem pro rovnání nohou jste v první fázi prošli. Nemáte-li jistotu, jsou-li kosti rovné, či nikoliv, nechte si zhotovit rentgen této části nohou, aby se mohl změřit přesný úhel vychýlení kostí. V případě, že úhel jejich zakřivení je malý, lze nohy srovnat v kloubech, v porovnání s pacienty, kteří mají kosti rovné, zhruba na 80 %.

Jak rovnání probíhá?

Mám patentovaný speciální přístroj na rovnání nohou v kloubech. Při terapii pracuji s celou nohou – od kyčelního kloubu až k palci. Tato metoda rovnání je vhodná také v případě, kdy člověk podstoupil chirurgický zákrok rovnání kostí (tzn. lámání kosti a následnou instalaci nohy do přístroje, takzvaného aparátu dr. Ilizarova). Lékaři nedokážou změnit osu kosti v kloubu, pouze zakřivení kosti, a to chirurgickým způsobem. Vidím proto možnost velkého potenciálu v kombinaci přístroje na rovnání nohou a chirurgických zákroků.

Na věku nezáleží

Nikdo není příliš starý, aby nemohl mít krásné rovné nohy. I když je vám 70 či 80 let, není pozdě. Spíše naopak. Rovné nohy jsou prevencí proti artróze. Změní-li se postavení úhlu nohy, dotyčný pak chodí více zlehka, bez napětí, a je vitálnější než dříve. I když máte teprve malé děti, nebývá na rovnání jejich nohou příliš brzy. Malí pacienti reagují na terapii velmi rychle a není třeba v porovnání se staršími absolvovat tolik návštěv. Výsledek neuvidíte bezprostředně po skončení návštěvy, protože tělo začne na změnu reagovat zhruba po třech až pěti dnech. Působí zde totiž faktory lokomoce a ovládání pohybu. Každý člověk je navyklý na určitý způsob chůze a dalších pohybů.

A máte-li nohy rovné?

Díky terapii více zpevní, odvodní se a zkrášlí. Na stavbu dolních končetin mají vliv také sporty, kterým se hodně věnujete. Například nohy do O jsou typické u fotbalistů, hokejistů, žokejů a lidí, kteří se věnují karate a sjezdovému lyžování. Nohy do X formují on-line brusle. Naopak nezávislé na tvaru dolních končetin je plavání a běh na lyžích. Příklady z praxe S bolestmi zad přišla na terapii krásná žena s nohama do O. Bylo vidět, že ji tento problém velmi trápí. Navíc si z ní někteří lidé kvůli této deformaci utahovali. Sedm sezení stačilo k tomu, aby měla nohy pěkně rovné. Bylo to v období, kdy měla mít zanedlouho svatbu, vdávala se již v krátké sukni. Sedmdesátiletý pán nebyl nikdy v životě u moře, protože se styděl za své nohy do O. Bylo třeba 30 terapií, aby měl na stará kolena nohy krásné a rovné.

Ploché nohy

Mnoho dětí a dospělých má nohy do X. Tento defekt způsobuje ploché nohy. Váha se totiž při chůzi přenáší hlavně na vnitřní stranu chodidel. Máte-li ploché nohy, pak při našlapování vědomě přenášejte váhu více na vnější stranu chodidel, aby se zátěž rozložila na jeho celou plochu. Mnoho mých pacientů má ploché nohy a účinně jim v odstraňování tohoto problému pomáhá terapie na rovnání nohou.

Počet sezení se řeší individuálně, podle výsledku, který se dostaví vždy po poslední návštěvě. Je ideální, když po dokončení celé terapie chodí klient tak jedenkrát do měsíce „na preventivní údržbu“ rovných nohou.

Doporučuji též svým pacientům cvičení pro prevenci plochých nohou. Dvakrát denně asi 10 minut se procházejte vnější hranou chodidel po měkkém koberci. Dávejte si však pozor, abyste chození nepřehnali a nespadla vám nožní klenba. Nemáte-li jistotu při cviku a potřebnou dávku citlivosti, neprovádějte jej bez diagnostiky a průběžné kontroly lékaře! Uvádím cvik spíše proto, abyste se ještě více seznámili se strukturou metody.

Poradna Vjačeslava Kirjuchina

uveřejněno v časopise Sféra, vydání 08/2010

Po medu se netloustne!

Dosud někteří dietologové varují, že med způsobuje obezitu, protože má vysokou kalorickou hodnotu. Nesmějí ho prý jíst diabetici. Tyto obavy jsou ale zbytečné!

Med je sice velmi sladký, ale převažuje v něm jednoduchý cukr hroznový (glukóza) a ovocný (fruktóza). Lidské tělo tráví řepný cukr (sacharózu) velmi složitě a potřebuje k tomu mnoho minerálů, zejména vápníku. Právě proto se lidem, kteří dlouhodobě sladí bílým řepným cukrem, často kazí zuby a řídnou kosti kvůli nedostatku vápníku. Tělo se okyseluje a musí kyselost neutralizovat vápníkem. Důsledek? Máte-li osteoporózu, slaďte raději medem.

K tomu, aby včela sebrala nektar pro jediný kilogram medu, musí do úlu přinést svůj náklad při 150 000 výletech. Odborník A. Z. Zlotin tvrdí, že při tomto úkolu malý zranitelný tvoreček nalétá neuvěřitelných 360 000–460 000 kilometrů. Když přičichnete k jediné lžičce květového medu, pochází z tisíce květů. Na jedinou skleničku je zapotřebí nektar z dvou a půl milionu kvítků.

Po 2700 let lidé med užívali k léčení rozmanitých chorob (včetně tropických) až do plného pochopení příčin infekce a nasazení antibiotik. Vědci poté objasnili, že med působí jako antibakteriální (antiseptický) činitel – podobně jako penicilin a streptomycin. Účinnost přitom ovlivňuje druh léčivých rostlin, ze kterých pochází nektar.

Díky vysokému obsahu cukru med ničí bakterie procesem zvaným osmolýza (prasknutí buňky destrukcí buněčné membrány). Nemohou se na něm zachytit ani kvasinky ze vzduchu, protože obsah vody je příliš nízký.

Ve zlatavé sklenici je celá lékárna

V lidové medicíně se med používal pro krytí ran, popálenin a vředů, redukoval otoky a jizvy. Osvědčil se proti bolení v krku. Postačily dvě lžíce medu, které se spolu se šťávou z půlky citronu rozpustily ve sklenici vody. Další použití: choroby srdce, jater, žaludku a močového ústrojí, chřipková onemocnění, černý kašel, tuberkulóza plic, vředy, otravy. V zažívacím traktu působí jako přírodní antibiotikum. Ochraňuje sliznici žaludku před dráždivými látkami. Nefiltrovaný med může zabraňovat vzniku senné rýmy. Půl lžičky medu nalačno zklidní žaludeční vředy nebo podrážděný žaludek. Z hlediska čínské medicíny jsou žaludek spolu se slezinou a slinivkou párovými orgány a spolupracují. Sladká chuť stimuluje jejich činnost, navíc med je pro takovou stimulaci naprosto ideální. Osvědčil se i při snižování krevního tlaku, kdy užívání medu rozšiřuje krevní cévy. Tradičně slouží jako vhodný prostředek při nespavosti (dvě lžičky před spaním).

Med a cukrovka

Pokud jde o příčiny cukrovky, většina lékařských učebnic se tomuto tématu pečlivě vyhýbá. Jiné uznávají, že příčina je neznámá. Podávání inzulinu, což je hormon slinivky břišní, upravuje patologický stav u cukrovky a převádí cukr do glykogenu, což povaha cukrovky není schopna plnit. Inzulin je doplněk při léčbě diabetu, ale v žádném případě lék. Používání inzulinu je náročný postup. Pacient musí injekčně brát inzulin asi půl hodiny před každým jídlem, aby upravil tuto funkci. Jeho dávkování musí být přesně stanoveno, protože jednotky inzulinu musí korespondovat s následujícím jídlem a s pacientovou tolerancí cukru atd. Jakákoliv látka, která by mohla být orálně užívána při mírné cukrovce pro převod sacharidů na glykogen, by byla neocenitelná a překročila by prospěšnost jinak užitečného inzulinu. Úleva od těžkopádných podkožních injekcí by byla neocenitelnou službou. Zda by diabetici mohli využít med přeměnou na glykogen a nahradit potřebný zdroj energie pro své vyčerpané systémy, je problém hodný nezaujatého vyšetřování. Existuje mnoho indikací, že tato možnost tu je.

Med a rafinované cukry se liší nejen v chemických vlastnostech, ale také ve fyziologických účincích. Okolnost, že med obsahuje invertní cukry a ušetří zeslabeným zažívacím orgánům dodatečnou práci s inverzí komerčních cukrů, je důležitým faktorem a významnou výhodou. Ve vztahu k diabetu existují také další výrazně heterogenní funkce cukru a medu. Pokud byl inzulin podáván diabetickým pacientům před jídlem a byl přebytek jednotek inzulinu, než je následně spotřebováno sacharidů, nebo nebyla potrava vůbec, může se objevit vážný, často katastrofální inzulinový šok. Důvodem pro tuto událost je, že inzulin bude konzumovat cukr a již tak skromné rezervy organismu. Nedostatek krevního cukru je stejně nebezpečný jako nadměrný. Jedinou cestou k nápravě takové situace je řídit dostatečné množství glukózy a kompenzovat působení přebytku inzulinu.

Byly hlášeny případy, kde bylo podáno velké množství medu k odvrácení inzulinového šoku kvůli subglykemii, ale výsledky nebyly příznivé. Na druhou stranu, následující podání glukózy rychle neutralizovalo škodlivé efekty inzulinu. Pomalá absorpce ovocného cukru a zpoždění transformace v systému do glukózy by se považovaly za neefektivní. To jasně dokazuje, že na chemickém a fyziologickém základě existuje rozdíl mezi obyčejným cukrem a medem. Stejná nerovnost je mezi glukózou a ovocným cukrem, druhou důležitou složkou medu. Příznaky subglykemie, které následují po úplném odstranění jater u zvířat, byly rychle odstraněny podáváním glukózy, zatímco ovocný cukr se ukázal jako neúčinný. Je pozoruhodné, že ovocný cukr se jen zřídka – pokud vůbec – nalézá v krvi.

Bylo zaznamenáno mnoho případů, kdy byl med diabetiky dobře snášen a dodával jim požadovanou energii. Některé z těchto zpráv tvrdí, že med byl použit v beznadějných diabetických situacích, a s úspěchem. Některé zprávy jsou velmi poučné. Pan G. J. (USA) píše: „Byl jsem železniční inženýr, ale stal jsem se obětí cukrovky a musel jsem se vzdát práce, protože jsem byl velmi slabý. Doktoři prohlásili, že pro mě neexistuje žádná naděje. Pak jsem se rozhodl pro dietu, byť ji doktoři odmítli. Tady je: špenát - syrový nebo vařený, většinou syrový; hlávkový salát slazený medem a limetová šťáva; syrová mrkev – umytá, vykartáčovaná a strouhaná, slazená medem pro chuť; salát ze syrového zelí s limetovou šťávou a med; zralá rajčata – syrová nebo konzervovaná, slazená s medem; celozrnný pšeničný chléb. Od počátku diety doktoři nemohli najít stopy cukru, ačkoli mě jich testovalo několik, aby uspokojili svou zvědavost. Nyní je mi 65 let, jím všechno a pracuji jako každý muž mého věku.“

Pan L. M. D. z New Yorku píše, nejenom, že vyléčil mnoho případů revmatismu pomocí včelích žihadel, ale dodává také seznam lidí, kteří byli obětí cukrovky. Potom, co si dopřáli med, uzdravili se. „Jedni manželé trpěli oba cukrovkou, léčili se u různých lékařů dlouhou dobu bez zlepšení. Nakonec zahájili dietu sestávající z velkého množství medu a spousty ovoce, a dnes jsou oba v pořádku.“ Taková odhalení, i když pocházejí od laiků, by měla vzbudit pozornost úctyhodného lékařského bratrstva.

K ospravedlnění domněnky, že med se může dávat diabetikům, vede také tvrzení zástupců lékařského povolání. Dr. F. C. Ameiss obhajuje med tupelo (druh modřínu) pro diabetiky, protože obsahuje minimum dextrózy a maximum fruktózy. Dr. Desiderius de Beszedits z Mexika již v roce 1934 napsal: „Použití medové diety v léčení cukrovky může vypadat nevědecky, nelékařsky, dokonce skoro hloupě teoretickému nebo povrchnímu pozorovateli. Právě při tomto psaní, jsou moje včely zaměstnány nošením medu z rostlin v květu nazývaných retama nebo tecoma mollis, retania nebo tronadora. Dělám výluh a výtažek z této rostliny (listy a kořeny) a dávám ji diabetickým pacientům v kapkách v čaji manzanilla, když nemůžu získat listy na čaj, kterému dávám přednost. Čaj, tinktura a vodní extrakt rostliny mají rozhodně a zřetelně antiglykosurické a eupeptické vlastnosti a jeho antipolyurický účinek je rychlý. Nyní všichni víme, že včela saje kvintesenci z květové šťávy, přidává něco ze sebe (sliny nebo jiné substance), a pak vše zpracuje do medu. Každá země má velký počet léčivých rostlin a včely sbírají jejich med i z jejich květů. Není těžké pochopit, že z tohoto důvodu se med hodí do léčebné diety pro diabetiky. Nejpravděpodobněji je právě správnou potravou pro zeslabené hladové žlázy.“ Názor, že léčivé vlastnosti jistých rostlin se přenáší včelami z květů do medu, je dosti rozšířený. Menelik, velký král Etiopanů, údajně pěstoval stromy Coso, pod kterými umístil včely. Med Coso, který včely sbíraly z květů, byl považován za vynikající lék proti parazitickým červům. Lžíce medu ve vodě stačila na to, aby byly viditelné výsledky. Domorodci v Indii kapou med z lotusu do očí a léčí tak šedý zákal. Důvěra v antituberkulozní účinek eukalyptového medu je světoznámá.

Dr. A. Y. Davidov z Ruska zjistil, že med je dobrou náhražkou cukru a jiných sladkostí při cukrovce. Věří, že med brání acetonemii a snižuje obsah cukru v moči navzdory faktu, že obsahuje 75 % cukru. Jeden z jeho pacientů užíval půl kilogramu medu během deseti dnů bez zvýšení obsahu cukru v moči. Když bylo užívání medu zastaveno, procento cukru v moči se zvýšilo a pacientovi byly podány 4 čajové lžičky medu denně, potom obsah cukru znovu poklesl. Dr. Davidov hlásil dalších šest případů, kde měl med prospěšné účinky při cukrovce.

Profesor A. Szent-Györgyi, objevitel vitaminu C, publikoval zajímavé výsledky, které získal ústním podáváním kyseliny jantarové v léčení kyselosti cukrovky. Toto, pokud se to potvrdí, může vysvětlit příznivé účinky různých kyselin, mimo jiné mléčné, jantarové, citronové, jablečné a dalších, které med obsahuje. Vytváření nebezpečného acetonu při cukrovce je možné upravit za pomoci těchto kyselin. Za ovocnými kyselinami nemusíme jít daleko. Obsahuje je každé ovoce. Angrešt má třeba kyselinu jantarovou, jablko kyselinu jablečnou a citron kyselinu citronovou. Podobně jsou na tom i jiné druhy ovoce, které můžeme použít pro ideální snídani. Jak taková snídaně může vypadat? Připravíme ji z nastrouhaného jablka, ovesných vloček, šťávy z citronu, bílého jogurtu, a vše osladíme medem.

Dlouhověkost a hladina inzulinu

Zkoumáním dlouhověkých lidí bylo zjištěno, že mají výrazně nižší hladinu inzulinu v krevní plazmě, nižší výskyt nádorových onemocnění, kardiovaskulárních problémů, celkově se těší většímu zdraví a fyzické a duševní pohodě. Na jednu z nemocí, kdy člověk zapomíná a hledá svoje věci, se můžeme podívat i z jiného úhlu. Alzheimerova choroba je v podstatě jiná forma cukrovky, kdy organismus nedostatečně využívá vyprodukovaný inzulin. Buďme věrni potravinám, jež nám dala příroda. Co si můžeme jako výživu, kromě medu, naordinovat z preparátů Diochi při diabetu? Rozhodně Vista Clear. Obsahuje ideální složky pro regeneraci ledvin a fytolátky napomáhající snižovat hladinu cukru v krvi, a výtažek z koňského kaštanu má prokázaný účinek při obezitě. Slabá funkce ledvin je vždy v pozadí dysfunkce hormonálního systému a kaštan koňský obsahuje látky podobné hormonům v kůře nadledvinek. Ve Vista Clearu se násobí několik účinků dohromady: antiobézní, antidiabetický, regenerace ledvin, kloubů a očí. Vše, co by mohl potřebovat diabetik s nadváhou.

(Autor naléhavě upozorňuje diabetiky, aby med nepoužívali bez porady s lékařem.)

uveřejněno v časopise Sféra, vydání 05/2010