Regenerace ve sféře Diochi

Vedoucí Sféra Klubu Diochi České Budějovice 

Poliklinika U tří lvů 4, České Budějovice

Otevírací doba: Po 10-17, Út 9-16.30, St 12-16.30 nebo podle telefonické dohody

T: 775 622 006

Alergie 1. část

Pokud se cizorodá látka – antigen – dostane do organismu, začne se vytvářet imunitní odpověď. Ta závisí na charakteru antigenu.

První reakcí může být obranná (na většinu mikroorganismů), jindy může organismus vyvinout reakci alergickou (antigen = alergen) a v neposlední řadě autoimunitní (na vlastní antigeny reaguje organismus jako na cizí). Podstatou všech těchto reakcí je vznik zánětu (reakce na infekci, ale i alergický a autoimunitní zánět).
Alergie a autoimunita patří k nepřiměřeným reakcím imunitního systému. Ty můžeme rozdělit na čtyři skupiny. Podstatou těchto reakcí je již výše zmiňovaný zánět.
1. Reakce časného typu (anafylaktická) – způsobená protilátkami IgE – vznik alergických chorob.
2. Cytotoxická reakce – protilátkami IgG a IgM – jsou namířené proti antigenům vlastních buněk – vznik autoimunitních chorob.
3. Imunokomplexový typ – reakce vzniká působením imunokomplexů složených z antigenu a protilátky, tyto imunokomplexy se usazují v různých tkáních a orgánech a vyvolávají zde místní zánětlivou reakci, čímž postupně dochází k poškození tkání – vznik imunokomplexových alergických i autoimunitních chorob
4. Opožděný typ – vzniká působením imunitních buněk – Th1 lymfocytů, makrofágů, někdy i cytokinů – vznik autoimunitních i alergických chorob.
5. Reakce proti buněčným receptorům – vznik autoimunitních chorob.

Zánět
Zánět je nejstarší obranný mechanismus, je to odpověď organismu na poškození buněk a tkání škodlivinou neboli noxou.
Noxy – mechanické faktory – odřeniny, řezné rány, otlaky
fyzikální faktory – popálení, opaření
chemické faktory – poleptání kyselinami, louhy
nutriční – nedostatek živin (bílkovin, vitaminů), kyslíku
biologické – viry, plísně, bakterie
Cílem zánětlivé reakce je zhojení poškozené tkáně, likvidace škodliviny, ohraničení reakce.
Zánět může mít podobu lokální reakce, nebo celkové (v celém organismu).
Lokální reakce se vyznačuje pěti znaky zánětu:
- rubor – zarudnutí
- tumor – otok, zduření postiženého místa
- calor – zvýšená teplota místa oproti okolí
- dolor – bolestivost
- functio laesa – poškození funkce
Celková reakce se projeví celkovými příznaky, jako je horečka.
Zánět může být obranný – vede k odstranění vyvolávajícího činitele bez poškození tkáně (akutní zánět), anebo poškozující, u něhož vyvolávajícího činitele nemůžeme odstranit, protože se stále obnovuje. Tím dochází ke stálému poškozování tkání (chronický zánět, alergický, autoimunitní).
V akutní fázi zánětu se uplatňují zejména neutrofilní leukocyty, při chronickém zánětu jde především o makrofágy a T lymfocyty. Z výše uvedených buněk se začnou uvolňovat mediátory zánětu (cytokiny, prostaglandiny, chemokiny), které pak způsobují zvýšenou propustnost kapilár, hromadění tekutin v místě zánětu, vznik otoku, zarudnutí, bolestivosti apod. V podstatě akutní zánětlivá reakce je pro organismus prospěšná, imunitní systém se díky ní cvičí, organismus je tím posílen. Jiné typy zánětu ovšem moc žádoucí nejsou, protože jsou pro organismus naopak poškozující. Naše západní medicína se snaží všechny typy zánětu utlumit protizánětlivými preparáty, zejména u autoimunitních chorob. Ale sami známe stav, kdy tlumíme i akutní zánět celkový (horečku jako reakci na cizorodou škodlivinu) s cílem ulevit si od nepříjemných příznaků, které jej provází.

Alergické reakce
Zde jde o imunitní odpověď organismu na neškodné antigeny = alergeny. Tyto reakce nejsou normální, jsou hypersenzitivní, přecitlivělé. U zdravých jedinců k nim nedochází. Na podkladě alergických reakcí dochází ke vzniku alergických chorob (senná rýma, astma, kopřivka atd.). Podkladem alergických chorob je alergický zánět se všemi jejich projevy (u alergického zánětu spojivek například vidíme otok, zarudnutí, hypersekreci – slzení, pálení a zhoršení funkce – hůř se nám budou otvírat a zavírat víčka). Alergický zánět může být akutní, jednorázový (například po požití určité potraviny, která vyvolá alergii a nikdy více se s ní nesetkáme), ale většina zánětů je chronických, takže postupně dochází k poškozování tkání daného orgánu (například nosní sliznice změněná alergickým zánětem je zbytnělá, oteklá, někdy se na ní tvoří polypy, má bledou barvu).
Alergie je z pohledu klasické medicíny prakticky zbytečná reakce imunitního systému. Z pohledu celostní medicíny nám ale říká: něco v našem těle není v pořádku. Kdyby bylo, organismus by nikdy neprodukoval alergické reakce.

Alergie
Alergie je výsledek alergické reakce vyvolané alergenem. Dochází k protilátkové odpovědi v třídě IgE (normální antigen – např. bakterie – vyvolává tvorbu protilátek typu IgG, IgM). Protilátka IgE se naváže na Fc receptory žírných buněk a bazofilů, někdy eozinofilů. Na těchto receptorech pak čekají na další kontakt s alergenem, aby díky tomu došlo k uvolnění histaminu a dalších působků z nitra buněk. Alergie časného typu má dva stupně reakce:
1. fáze senzibilizace – dochází k tvorbě IgE při prvním kontaktu s alergenem, jde tu o vazbu na receptory
2. fáze aktivace – dochází k uvolňování mediátorů po druhém a dalším setkání s týmž alergenem. Druhý stupeň je velmi rychlý = anafylaktický typ (astma, kopřivka, senná rýma, potravinová alergie)
Opožděná přecitlivělost je typ alergických reakcí způsobený T lymfocyty a makrofágy, nikoli IgE. Odpověď trvá několik hodin až dnů (ekzém). Imunokomplexová přecitlivělost je způsobena protilátkami IgG a IgM – ty ve formě imunokomplexů s antigenem způsobují například v plicích alergickou alveolitidu.
Při časné reakci se uvolňují histamin, enzymy, cytokiny, proteoglukany, při opožděné reakci se některé mediátory teprve syntetizují (některé prostaglandiny, leukotrieny, faktor aktivující trombocyty). Význam tohoto dělení spočívá v tom, že po první alergické reakci (časného typu), např. astmatickém záchvatu, se po jeho zaléčení může objevit další, který je způsoben právě mediátory opožděné reakce aktivace.
Hlavní mediátor alergických reakcí – histamin (a další mediátory – serotonin, bradykinin, prostaglandiny, leukotrieny) vede ke stahům hladké svaloviny (například průdušinek), rozšiřuje malé kapiláry, zvyšuje jejich propustnost, zvyšuje hypersekreci hlenu, zhoršuje nosní průchodnost, vyvolává alergické bolesti hlavy, vede k otokům.

Anafylaxe je prudká reakce při opakovaném kontaktu s alergenem (může vyústit až v anafylaktický šok).
Atopie je geneticky podmíněná přecitlivělost. Atopie zhoršuje průběh alergických reakcí.

Fakta
Alergií dnes trpí každý čtvrtý člověk. Alergie je civilizační nemoc. Alergické choroby mohou jít ruku v ruce s chorobami autoimunitními.
Příčiny alergie:
- imunopatologické – spočívají v reaktivitě imunitního systému
- environmentální – spočívají v životním prostředí
- genetické
- neuroendokrinní (účast neuropeptidů a neurotransmiterů – působků nervového systému, z čehož vyplývá, že příčinou alergických reakcí nemusí být přítomný alergen, ale roli hraje i stres – např. astmatický záchvat lze vyvolat stresem)
Zastavme se u environmentálních příčin. Alergeny pocházejí ze vzduchu, potravy, bytového, pracovního prostředí, může jít o kosmetické, prací přípravky, léčiva, barviva, chemické čisticí prostředky, insekticidy, pesticidy, otěr pneumatik, zplodiny automobilového průmyslu atd. Existují i zkřížené reakce na alergeny. Opakovaně při EAV diagnostice vychází vztah mezi pylovými a potravinovými alergiemi. To znamená, že pokud je člověk alergický na jakékoli pyly, pak má i skrytou potravinovou alergii, o které ani nemusí vědět.
Druhy alergenů:
- vzdušné alergeny – pyly, prachové částice, chemické látky – zplodiny průmyslu, výfukové plyny, spreje, vůně – zejména uměle vyrobené
- bytové prostředí – kobercová vlákna, impregnace, formaldehyd z nábytku a jiné chemické látky, které se uvolňují z potahových látek, závěsů, koberců, nábytku, laminátových podlah, plastů (např. lepidla), plísně
- živočišná říše – srst koček, psů, roztoči, vosy, včely apod.
- léky – antibiotika, analgetika, hormony, očkovací látky a další léky
- potravinové alergeny – mléko, lepek, sója, kukuřice, vejce, ovoce, zelenina, koření, kakao, některá potravinová aditiva („éčka"), ořechy, luštěniny
- chemický průmysl – dezinfekční přípravky, insekticidy, pesticidy, výfukové plyny, spreje, hnojiva, prací prostředky – prací prášky, máchadla, barvy na vlasy, kosmetika, nátěrové hmoty, lepidla, exhaláty chemických závodů, chlor ve vodě, bazénová chemie
- kosmetický průmysl – krémy, dekorativní kosmetika, parfémy, tekutá mýdla, zubní pasty
- ostatní – bižuterie (kovy – zinek, nikl, hliník, stříbro), pracovní alergeny a jiné
V dnešní době se alergenem může stát prakticky jakákoli látka. Velkým problémem pro vznik alergií je to, co jíme a pijeme. „Éčka" obsažená v potravinách sice prodlužují trvanlivost, zlepšují optické vlastnosti potravin, ale tyto potraviny se velice vzdalují přirozeným přírodním produktům. Za aditivy se ukrývají barviva, sladidla, konzervanty. Například hranolky, které kupujeme jako zmražené, se nejprve koupou v louhu sodném, který rozloží slupky, pak se převaří ve vodě se siřičitany nebo fosforečnany, aby si zachovaly žlutou barvu, aby nehnědly. Proč takové potraviny konzumujeme? Určitě by nás nenapadlo konzumovat tyto chemické látky samotné. Tak proč je jíme spolu s potravinami? Zvykli jsme si v naší uspěchané době nakupovat polotovary, ale už si neuvědomujeme, jakého trojského koně si pouštíme do svého organismu. Zvykli jsme si na to, že „devět z deseti zubních lékařů doporučuje žvýkačky bez cukru", ale zavíráme oči před tím, že místo cukru konzumujeme chemikálii, která má prokázané kancerogenní (rakovinotvorné) účinky. Z kancerogenních účinků jsou obviňovány i dusičnany a dusitany, běžné přísady v uzenářských výrobcích i v rychlené zelenině.
Když si sáhneme do svědomí, když si uvědomíme, co denně konzumujeme, včetně pečiva, které obsahuje mnoho kypřicích a protispékavých látek a látek podporujících jeho trvanlivost, najdeme alespoň jednu potravinu, která je přírodní, čistá, bez přítomnosti chemikálií? Podle mého názoru veškeré civilizační choroby včetně alergií jsou krutou daní za naše pohodlí, za náš uspěchaný život. Spousta pacientů se mě ptá, proč právě já, proč mám alergii, proč trpím autoimunitním onemocněním, proč mám nádor?
Zkuste si odpovědět sami. Myslím, že to není složité. Jde jen o to, připustit si, že je to tak. Veškerá „chemie" narušuje přírodní zákony v našem okolí, ale i v našem organismu. Mnozí z vás namítnou, že prakticky všichni se takto stravujeme. Nebo když vidíme určitou potravinu v reklamě v televizi, napadne nás, že jde asi o kvalitní produkt, jinak by jej tam přece nedávali; nebo přece tyhle léky musím brát, když mi je doktor napsal... Zkusme použít zdravý rozum, zkusme hledat to nejmenší zlo mezi všemi. Proč pít barevné limonády, když mohu pít vodu? Proč brát chemické léky, když máme i jiné možnosti? Proč jíst různé pochutiny včetně chipsů, když mohu žít bez nich?
Naše zdraví máme plně ve svých rukou. A to si musíme uvědomit. Ano, něco je dáno geneticky, ale pokud to vím (například že alergie má i dědičnou složku), o to víc musím přehodnotit a změnit svůj život, když nechci onemocnět. Budu-li opakovaně požívat mléko, i když vím, že mám po něm průjmy, pak si vědomě ničím střeva a důsledky se pochopitelně dostaví. Ne hned, ale s odstupem několika let. V současné době se civilizační choroby začínají vyskytovat čím dál dřív (v časnějším věku života). Každý máme nějakou tu svoji nemoc. Rozhlédněte se ve svém okolí, kolik lidí byste mohli označit za zcela zdravé? Já jich v mém věku ve svém okolí moc nemám. Jeden má chronický kašel, další alergii, jiný vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol, další trpí obezitou, chronickými bolestmi hlavy, jiný špatně vidí a má zvýšený nitrooční tlak. O dalšího se čas od času pokouší srdeční arytmie, někdo již trpí nádorovým onemocněním. Zkuste najít zdravého. A pak je tu ještě jedna věc: pokud již mám nějakou nemoc, jak se k ní stavím?! Budu-li mít chronické bolesti hlavy, je otázka, zda půjdu cestou alopatických léků, tedy pravidelného užívání analgetik, anebo cestou detoxikace jater, ledvin a vůbec celkové detoxikace organismu, po níž bolesti hlavy mohou vymizet. Co je lepší? Co je rychlejší? Co je náročnější (časově i finančně)? Co je pohodlnější?

Alergických onemocnění v současné době přibývá. Každý druhý člověk má zjevné projevy alergie, ať už v podobě senné rýmy, zánětu spojivek, ekzému, astmatu, či kopřivky. Ze své praxe mohu říci, že 90 % pacientů, kteří ke mně do ordinace přijdou s nějakým onemocněním, má skrytou alergii.

Zejména jde o alergii potravinovou, z 80 % je to alergie na lepek a z 90 % alergie na bílkovinu kravského mléka. Mnozí lidé s chronickými potížemi mají alergie na svoje vlastní mikroorganismy, na léky a další látky. Tyto alergie se nemusí projevovat výše uvedenými klasickými projevy alergií, ale v popředí mohou být průjmy, zácpy, bolesti hlavy, žlučníkové potíže, otoky, podrážděnost, poruchy chování u dětí, bolesti kloubů, zvracení, poruchy metabolismu (nadváha). Určité prameny uvádějí, že na alergickém podkladu můžeme pozorovat i kožní nemoci, aterosklerózu, záněty slinivky, ledvin, mozku a jiné.

Alergie a klasická medicína

Z pohledu klasické medicíny jde o prudkou, neúměrnou reakci imunitního systému na cizorodou látku, v jejímž důsledku dochází v těle k vyvolání zánětlivé reakce se všemi příznaky zánětu, jako jsou otok, zarudnutí, lokální zvýšení teploty, někdy bolestivost a poškození funkce (například alergický ekzém – zarudnutí kůže, mírný otok v oblastech ekzému – kůže svědí, mnohdy bolí, ložiska jsou podrážděná a teplejší oproti okolní tkáni; kůže má poškozenou strukturu a tím i funkci). Alergické reakce mohou být časné nebo pozdní vzhledem k době, kdy se organismus setká se svým alergenem. Alergeny nejsou jen pro organismus cizí chemické látky, ale běžné přirozené a přírodní látky, jako je peří, prach, pyly, zvířecí chlupy, mléko, mouka nebo jiné potraviny ad. Léčba alergií spočívá v tlumení příznaků podáním antihistaminik (Zodac, Zyrtec, Aerius, Xyzal a jiné), v případě astmatu i inhalačních kortikoidů a bronchodilatancií, tedy látek rozšiřujících průdušky. Preventivně mohou alergici užívat perorální vakcíny v podobě kapek nebo injekční píchané vakcíny, které desenzibilizují organismus.

Alergie a celostní medicína

Podíváme-li se na výše uvedenou léčbu alergií z pohledu celostní medicíny, vidíme, že prakticky jen odstraňuje příznaky nebo snižuje citlivost organismu vůči alergenu. Avšak příčinu alergie neřeší. Příčina je podle klasické medicíny v setkání organismu s alergenem a spuštění reakce imunitního systému. Ale proč organismus reaguje alergicky, to naše medicína neví. Celostní medicína akceptuje fakt, že alergicky reaguje organismus, který je chronicky drážděný toxickými zátěžemi, jež se v něm nahromadily v důsledku životního stylu. Spousta toxických látek dokáže narušit správnou funkci detoxikačních orgánů, zejména jater. (Zátěž jater považuje čínská medicína za hlavní důvod výskytu alergií. Předpokládá, že toxické látky, které játra nedokážou detoxikovat, zlikvidovat nebo zpracovat, následně poškozují jaterní tkáň. Kvůli nedostatečné funkci jater pak vznikají alergie.) Některé toxiny dráždí nervový systém, který potom aktivuje další orgány i imunitní systém. Kromě jater je důležitá i správná funkce střev a jejich čistota. Čistý lymfatický systém a ledviny jsou dalším předpokladem správné funkce organismu.

Střevo a jeho role při vzniku alergických reakcí

V tenkém střevě probíhá trávení a vstřebávání živin, minerálů, vitaminů, v tlustém střevě dochází ke vstřebávání vody. V tenkém střevě se dále nacházejí ostrůvky imunitní tkáně – payerské plaky, ve kterých dozrávají imunitní buňky. V tlustém střevě žijí v symbióze mikroorganismy, které jsou pro člověka prospěšné, pomáhají vytvářet vitaminy a dále rozkládat potravu a vytvářet odpad v podobě stolice. Správnou funkci trávení potravy ve střevě zaručují enzymy ze slinivky, žluč ze žlučníku a enzymy ze střevní stěny. Trávicích šťáv vyprodukuje organismus tři litry denně. Pokud přijímáme alergeny ve formě potravy, dostáváme do střeva léky, narušujeme mikroflóru užíváním antibiotik a nevhodnou stravou (velké množství masa, mouky, mléčných produktů), pak ve střevě přeroste nežádoucí mikroflóra, zejména plísně, které produkují toxiny, mohou prorůstat střevní stěnou a šířit se do gynekologických orgánů, močových cest. Toxiny se zaplaví i lymfatický systém střeva, který představuje asi 70 % mízního obranného systému organismu. Dále se toxiny dostanou i do vegetativního nervstva, jež řídí činnost střev a kvůli němuž pak může docházet k poruchám pohyblivosti a dalších funkcí střeva. Pokud dochází ke špatné produkci trávicích šťáv, pak se objevují nadýmání, tlaky, nadměrná tvorba hnilobných plynů, které dále prostupují střevní stěnou, zatěžují játra, způsobují neklid, migrény, špatné nálady, deprese. Kvůli špatnému trávení a zánětlivým procesům ve střevě dochází k poruše vstřebávání důležitých látek, navíc plísně spotřebovávají také vitaminy, takže se deficit prohlubuje. Zánět ve střevě naruší i funkci payerských plaků, oslabí tedy imunitní systém, který pak nedokáže účinně likvidovat alergeny.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, jak důležité jsou pro vznik a průběh alergií ledviny, játra, lymfatický systém a střevo.

Zkušenosti v léčbě alergií z mé ordinace

Za svou sedmnáctiletou praxi v celostní medicíně jsem vyzkoušela řadu metod léčby alergií. Stejně jako klasická medicína, i medicína celostní prodělává vývoj, objevuje nové poznatky, nové zákonitosti. Během roků jsem přišla na to, že alergií se podstatně lépe zbavují děti než dospělí. Detoxikace u nich probíhá rychleji, protože za svůj zatím krátký život nestihly organismus tolik zanést toxiny jako dospělí jedinci. Spoustu zátěží si nesou na genetickém podkladě a již od matky za nitroděložního života. Čím dál více dětí se narodí a vzápětí se u nich projeví kožní potíže typu seborhoické dermatitidy, která záhy přejde v kojenecký a atopický ekzém. Pokud tyto děti testuji, vždy u nich vytestuji intoleranci nebo alergii na bílkovinu kravského mléka. Dříve se ekzém začal vyskytovat až v době, kdy matka přestala kojit a kojenec byl převeden na umělou výživu. Dnes se už ale setkávám s ekzémem i u dětí zatím stále plně kojených. Zde pak máme co do činění s přenesenými zátěžemi od matky.

Stále více dětí od malička trpí na záněty dýchacích cest (zde opět hraje roli i nemalé zahlenění vzhledem k příjmu zahleňujících potravin, jako jsou mléko, mouka, cukry). Jakmile přijde dítě k lékaři s kašlem, zahleněním, teplotou, neváhá pediatr nasadit antibiotika. Opakované podávání antibiotik ale vede k narušení střevní mikroflóry, dalšímu hromadění toxinů, nové alergizaci včetně alergie na vlastní mikroflóru. Pokud se záněty dýchacích cest, a teď mluvím o dolních dýchacích cestách, tedy o průduškách a plicích, opakují, pak se postupně dítě vybaví foukačkami k inhalování, většinou kombinace látek rozšiřujících průdušky a kortikoidů, které tlumí zánět. Již jsem se opakovaně setkala i s tříletými dětmi, které si měly pravidelně foukat a dostaly diagnózu asthma bronchiale. V této situaci, když rodiče navštíví s dítětem moji ordinaci, během půl roku vyčistíme dýchací systém a dítě úplně zbavíme foukaček i diagnózy astmatu, stejně jako alergie.

Zpočátku své praxe jsem měla neustále na paměti, jak důležité je střevo pro alergie a vůbec pro imunitní systém. Vždy jsem se snažila čistit střevo, ale neuvědomovala jsem si souvislosti, že díky detoxikaci právě střeva dojde k uvolnění obrovského množství toxinů, které nemohou být zpracovány játry a vyloučeny z těla ven střevem nebo ledvinami, a tak začínají hledat alternativní cesty opuštění organismu, jímž je pak kůže. Vždycky jsem docílila v prvních fázích velmi krutého zhoršení stavu kůže, rozšíření ekzému, za což mi pacienti nebyli vůbec vděční a já se jim nemohla divit. Začala jsem uvažovat, jak dál a jak bez zhoršení, což jsem vyzkoušela na svém dítěti, se kterým jsem skončila tímto způsobem na kortikoidových mastech poté, co se mu ekzém velmi výrazně zhoršil.

Přišla jsem na to, že toxiny v těle se hromadí v lymfatickém systému – v lymfatických cévách a uzlinách, lymfa odchází do žil, žíly vedou toxiny krví do ledvin a jater. Ledvinami se vylučují, v játrech jsou napřed zpracovány a při nemožnosti jater toxiny zpracovat odejdou do periferie, tedy na kůži. Toxiny ze střeva procházejí přímo do krevního oběhu perforovanou střevní stěnou (narušenou záněty, plísněmi, které prorůstají) nebo prostým vstřebáním do krve přes střevní buňky. Logickým krokem tedy bylo nejprve detoxikovat a uvolnit lymfatický systém a ledviny. Lymfatický systém podle čínské medicíny spadá právě pod okruh ledviny, močový měchýř. Pokud dodržím tento postup, ekzém se nebude zhoršovat. Další na řadu přicházejí játra. Když jsou játra čistá a relativně v pořádku, pak teprve mohou dokonale detoxikovat tělo od toxických látek přicházejících ze střeva běžně nebo po jeho očistě. Takže střevo čistím naposledy. Takto nedochází k nepříjemným zhoršením.

Zjistila jsem, že nikdy žádný přírodní preparát ani homeopatikum není tak silné, aby člověku rychle ulevilo od alergie, aby příznaky potlačilo tak razantně jako antihistaminika a kortikoidy. Nevysazuji tedy pacientovi pro lepší komfort tyto léky. Vždy je čas až po určité době detoxikace. Navíc z tohoto vyplývá, že je vhodné tělo čistit ještě před sezonou, protože každý chemický lék, který do organismu dostaneme, zatěžuje játra i ledviny a dostáváme se tak do bludného kruhu. Na jedné straně játra čistíme, a na druhé je znečišťujeme dalšími jedy. Takže u alergiků doporučuji detoxikaci před sezonou, aby už v sezoně neměli takové potíže, a nemuseli tedy brát léky nebo je mohli spíše snížit na minimum. Můžeme si pomoci i akupunkturou, kterou lze aplikovat také před sezonou. Lze napíchnout trvalou jehličkou i ucho, bod alergie. Významně nám pomůže ovlivnit průběh alergických reakcí.
Naučila jsem se, že každý organismus je jiný, a tudíž každá detoxikace trvá různě dlouho. Nikdy pacientům neslibuji horizont tří měsíců. Zodpovědně mohu říci: malé děti se alergie zbaví do roka, u dospělých to může trvat rok a půl až dva (ekzém většinou rok a půl).
Na akutní ekzémové projevy velmi dobře fungují homeopatika (zejména doporučuji a mám dobré zkušenosti při léčbě ekzému těhotných, které nemohou na ekzematickou kůži aplikovat kortikoidy či vnitřně užívat antihistaminika).
Velmi dobře funguje a navozuje úlevu dieta, i když pro dlouhodobé řešení alergie nestačí.

Všem se uleví, přestanou-li se živit mléčnými výrobky či lepkem nebo obojím. Sami poznají, že po vynechání těchto hlavních a popřípadě i jiných vytestovaných potravin se jejich potíže zlepší.
Dalším poznatkem je to, že za řadou ekzémů stojí borelie, která v organismu vytváří skrytá infekční ložiska, zejména u ekzematiků v kůži, přičemž podotýkám, že klasickou medicínou nemusí být pomocí stanovení protilátek borelie prokázána.
Navíc se alergie velmi špatně odstraňuje tam, kde vzniká na podkladě autoimunitní reakce organismu nebo s ní jde paralelně. Autoimunita se řeší pomalu a obtížně. Je to stav, kdy organismus ničí sám sebe.
Svoji roli u alergiků hraje i stres, který je mohutným spouštěčem jakýchkoli imunitních reakcí včetně alergií, autoimunity. A platí i obráceně, že alergické projevy, které člověka přepadnou a sužují, vedou k podrážděnosti, nervozitě, mnohdy i agresi (což opět svědčí pro zatížená játra).

Naučila jsem se, že věta, že právě tento a ne jiný preparát zaručeně působí na alergii a že ji odstraní, je pěkná hloupost. Nesetkala jsem se s jediným takto proklamovaným preparátem, který vyléčí alergii. Po všem, co jsem napsala, si tohle nemůže myslet žádný přemýšlející člověk. Všechno je to otázka reklamy a peněz. Ať je to aloe, kolostrum, noni a jiné a jiné, které nabízejí různé firmy. Nefunguje to tak. Nefunguje ani to, že když vyčistíme játra a ledviny, zbavíme se alergií, ani to, že budeme natírat ekzém touto přírodní mastí a zbavíme se ekzému. Opět, vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, je i toto hloupost. Ekzém není onemocnění kůže, i když se na kůži projeví a poškodí ji zánětlivou reakcí. Jde o intoxikaci, zatížení vnitřních orgánů organismu. Ten se je snaží uchovat v čistotě, protože jsou pro něj důležité. Proto obětuje kůži.

Stejně tak jsem se naučila, že neexistuje jediný přístroj (typu vysavačů, čističek a jiných), jediná pokrývka ať z toho, či onoho materiálu, které jsou zaručeně protialergenní. Opět reklama. Nemůžeme se vyhnout pylům, prachu ani roztočům, které nevidíme, spórám plísní, mikrobům. Museli bychom žít ve sterilní bublině, nesměli bychom větrat ani vyjít ven. Mnozí lidé odstraňují záclony, koberce v domnění, že si hodně pomohou. Efekt nikdy není takový, jak si ho představují. Nikdy žádný vysavač neodstraní alergii. Ano, může odstranit spoustu alergenů a toxinů, to pravda je. Ale nemohli bychom vycházet ven.

Na závěr uveďme příklady látek, které mohou být pro člověka alergeny:

• Potraviny: kravské mléko, pšenice, lepek, vejce, ryby (zejména mořské), hovězí a vepřové maso, brambory, umělé tuky, mléčné výrobky, houby, zelenina (luštěniny, květák, mrkev, celer, petržel, papriky), ovoce (jablka, jahody, citrusy, hrozny, meruňky), bylinky (heřmánek, máta), koření, ořechy. Alergie na potraviny bývá zkřížená s alergií na pyly (břízy a trav). Některé potravinové alergeny jsou termolabilní, takže tepelnou úpravou alergizující schopnost ztrácejí.
• Chemické látky: konzervanty, dochucovadla, sladidla (aspartam, acesulfam), kyselina benzoová, glutaman, léky (antibiotika), pesticidy, fungicidy, formaldehyd z nábytku, barviva (včetně barev na vlasy), prací prášky, lepidla
• Kovy: zinek, nikl, amalgám
• Mikroorganismy: cizí i vlastní, roztoče, plísně
• Pyly, prach

Přírodní preparáty, které mohou příznivě ovlivnit alergii:

• homeopatika: Pollens, Poumon histamin, Histaminum a jiná homeopatika ovlivňující kašel, rýmu, průjem, zduření nosní sliznice
• doplňky stravy: Deviral, Sagradin a další preparáty k detoxikaci jater (Detoxin apod.), ledvin, střeva
• bylinky: čaje z devětsilu, fenyklu, tymiánu, meduňky (tedy za předpokladu, že na ni člověk nemá alergii)

Čemu se mám v práci věnovat nejdřív? Bude lepší zaparkovat na prvním volném místě, nebo jet dál do centra? Kolik bytů mám projít před rozhodnutím o koupi? Půjdeme večer do restaurace, nebo se najíme doma? Kde jsou dvě stejné ponožky?
Poznáváte svou nerozhodnost?
Nejste sami.

Jakkoli to zní překvapivě, v běžném životě neustále řešíme obdobu nejtěžších problémů, jimiž se zabývají informatici. Od počítačů neočekáváme váhání, neefektivitu, ani lítost nad špatným rozhodnutím – proč tedy nevyužít počítačových postupů pro optimalizaci našich každodenních rozhodnutí?

Jak využít počítačové algoritmy při každodenním rozhodování
Brian Christian a Tom Griffiths

Usnadněte si svoje rozhodování pomocí  knihy Algoritmy pro život, která je strhujícím pojednáním o způsobech využití počítačových algoritmů v každodenním životě. Autoři dokázali proměnit poznatky z oblasti informatiky ve strategie k řešení mnoha problémů v běžném životě — od hledání partnera či partnerky po nalezení parkovacího místa, od řazení obsahu e-mailové schránky po pochopení fungování vlastní paměti. Všichni se musíme často rozhodovat, ačkoli se potýkáme s nejistotou, časovými omezeními, neúplnými informacemi a rychle se měnícím světem – a v této zábavné knize sahající napříč vědeckými obory nejen že najdete srozumitelně podané praktické rady, jak přitom efektivně využít čas, prostor a úsilí, ale současně pochopíte součinnost algoritmů a lidské mysli.ů informatiky nakonec nevypadá tak špatně. Na rozdíl od většiny jiných rad jsou tyto podpořeny důkazy."

"Žít podle poznatků informatiky nakonec nevypadá tak špatně. Na rozdíl od většiny jiných rad jsou tyto podpořeny důkazy."

V TÉTO DŮVTIPNÉ KNIZE SE MIMO JINÉ DOZVÍTE
Jaké algoritmy využíváme intuitivně a jaké bychom k nim měli přidat.
Co stojí za to udělat a kdy to včas nechat být.
Jakým způsobem dělit svou pozornost.
Kolik chaosu se vyplatí akceptovat.
Do jaké míry máme poznávat nové věci a kdy si užívat ty ověřené.
Jak vyřešit záhadu třídění ponožek.
"Intuitivně chápeme, že život je hledáním rovnováhy mezi novostí a tradicí, mezi nejnovějším a nejlepším, mezi riskováním a vychutnáváním si věcí, které známe a zbožňujeme. Vyvstává zde však otázka: jaký poměr vlastně hledáme?"

UKÁZKA Z KNIHY ALGORITMY PRO ŽIVOT

Kručí vám v žaludku. Zajdete do té italské restaurace, kterou už znáte a zbožňujete, nebo do té nedávno otevřené thajské? Vezmete nejlepšího kamaráda, nebo zavoláte nové známé, kterou byste rádi poznali blíže? Těžko rozhodnout – možná prostě zůstanete doma. Uvaříte jídlo podle osvědčeného receptu, co vám zaručeně vyjde, nebo na internetu zkusíte najít novou inspiraci? Dobře, tak nic, co kdybyste si tedy jenom objednali pizzu? Řeknete si o tu, co obvykle, nebo se zeptáte na speciální nabídku? Ještě než se dostanete k prvnímu soustu, jste už vyčerpaní. Myšlenka, že si pustíte hudbu, zhlédnete film nebo přečtete knihu – ale jakou? –, už se vůbec nejeví jako relaxace.
Každý den jsme neustále nuceni rozhodovat se mezi možnostmi lišícími se ve velmi specifickém rozměru – zkusíme nové věci, nebo zůstaneme u svých oblíbených? Intuitivně chápeme, že život je hledáním rovnováhy mezi novostí a tradicí, mezi nejnovějším a nejlep- ším, mezi riskováním a vychutnáváním si věcí, které známe a zbožňujeme. Vyvstává zde však stejná otázka jako v případě dilematu mezi hledáním a jednáním při honbě za bytem: jaký poměr vlastně hledáme?

Robert Pirsig ve svém klasickém díle z roku 1974, knize Zen a umění
údržby motocyklu, zavrhuje konverzační frázi „Co je nového?“.
Podotýká, že kdyby takovou otázku „někdo zodpověděl doslovně,
odpověď by byla nekonečnou přehlídkou nepodstatných maličkostí
a módy, naplavenin zítřka“. Navrhuje alternativu, jež je podle něj
mnohem lepší: „Co je nejlepšího?“
Realita však není tak prostá. Máme-li na paměti, že každá „nejlepší“
píseň a restaurace z řad vašich favoritů začala skromně jako
něco pro vás „nového“, uvědomíme si, že na světě existují další, zatím
nepoznané „nejlepší“. Nové věci si tedy nepochybně zaslouží
přinejmenším část naší pozornosti.
Obnošená pořekadla a aforismy toto napětí popisují, ale neřeší.
„Získávej nové přátele, ale staré si ponechej, noví jsou stříbro a staří
zlato“ a „Není života tak bohatého a vzácného, leč další přítel do něj
může vstoupit“ jsou jistě pravdivá úsloví; přinejmenším po stránce
rytmu jsou nezpochybnitelná. Nic však neříkají o poměru, dejme
tomu, „stříbra“ a „zlata“ zaručujícím nejlepší slitinu naplněného života.
Informatici se hledáním této rovnováhy zabývají již více než padesát
let. Mají pro ni dokonce název: explore/exploit tradeoff (kompromis
mezi zkoumáním a užíváním).

www.melvil.cz

Bylinný čaj doplněk stravy Aloisie trojlistá je známá pro své citrónové aroma, relaxační účinky, pomoc při usínání a podporuje vylučování vody z organizmu. Harmonizuje meridián žaludku, jater, řídící, tří zářičů a jinový patní.

Bylinný bioinformační doplněk stravy Androzin kapky napomáhají harmonizovat mužský hormonální systém. Obsažené extrakty bylin podporují normální funkci pohlavních orgánů, močových cest, ledvin, sexuální zdraví, hormonální aktivity nebo fyzický výkon. (např. kotvičník zemní nebo ženšen).

Anginovník nebo také v překladu Leopardovka čínská. Je to vytrvalá bylina s větveným oddenkem a je poněkud podobná kosatci. Má mečovité listy až 40 cm dlouhé a 3 cm široké. Běžně dorůstá až do výšky jednoho metru. Malokvětá, řídká květenství mají většinou oranžové a červené skvrnité. Semena velikosti hrášku, tmavá a kulatá, rostou v tobolkách.

Je to divoce rostoucí rostlina, která kvete v pahorkatinách Číny, Indie, Japonska, Vietnamu a Filipínách. U nás snadno vymrzá, ale s dobrým zimním krytem přežívá. Častěji se u nás pěstuje jako květináčová léčivka. Má ráda dobrou, propustnou půdu a slunečnou polohu. Množí se celkem snadno a dělením nebo semeny a potom i zplaňuje. U nás jsou známy odrůdy především Flava s většími žlutými květy a Purpurea s květy uvnitř purpurovými a zevně žlutočervenými.

Předmětem sběru je především oddenek. U nás je také známo spíše žvýkání listů.

Obsahuje glykosidy belamcandin a tectoridin, flavonoidy, třísloviny, silici, malé množství saponinů a pravděpodobně i několik alkaloidů, které však nejsou dostatečně probádány. Anginovník je pokládán za prudčeji působící a mírně toxickou.

U nás je známo žvýkání listů při angíně a krčním zahlenění. Oddenek je používán jako léčivo při endokrinních poruchách, jako prostředek močopudný při nemocech ledvin a močových cest, jako účinné antirevmatikum a jako prostředek proti nadýmání a zácpě.

Z oddenků je připravovaný nálev, podávaný 4 krát denně po 125 ml, není li předepsáno jinak. Žvýkání listů vyžaduje podrobnější studium, protože dosavadní lidové výsledky nejsou nijak přesvědčivé. Malý kousek listu se žvýká asi půl minuty a pak se vyplivne, což se provádí běžně 4 – 6 denně. Léčbu je vhodné doplnit použitím osvědčených kloktadel asi čtvrt hodiny po žvýkání.

Delší žvýkání vede k znecitlivění krku, což může být při velkých bolestech u angíny žádoucí, nicméně jej nemůžeme doporučit, protože se vyskytly i případy alergie s otokem dýchacích cest.

Užití nedoporučujeme při těhotenství, kojení a u dětí. Nelze též doporučit ani dlouhodobé užívání.

V současné době se sledují blahodárné účinky při léčení cukrovky typu 2., kde se zdá, že v kombinaci s některými u nás osvědčenými drogami, bude v budoucnu možno připravit dobrý pomocný čaj.