Slabikář tradiční čínské medicíny
Poruchy na úrovni pěti prvků
Počet čtyř prvků, kterými jsou oheň, vzduch, voda a země, není nahodilý. Odpovídá čtyřem světovým stranám. V čínském taoismu, jihosibiřském, mongolském, čínském a korejském šamanismu je však těchto prvků pět. Dřevo, oheň, země, kov a voda.
V buddhismu je pátým elementem „prázdno“. Platon k původní čtveřici přidal element éter (aithér), stoici pátý element ztotožňovali s duchem (pneuma) a podle Aristotela jsou čtyři pozemské elementy kombinace vlastností – teplo, chlad, sucho a vlhko, a ty společně pocházejí z „páté esence“, nebeského éteru. Jak je z toho vidět, motiv pěti stavebních kamenů se objevuje v myslích mágů i učenců celé věky ve všech koutech Země.
Je však třeba vzít na vědomí, že pět prvků, které známe z čínské filozofie, je zcela odlišného charakteru než ostatní. Nepředstavují žádné materiální protějšky svých názvů, ale vyjadřují především vlastnosti různých vývojových stupňů a vztahů mezi nimi. Měli bychom tedy hovořit o pěti fázích, ale pojem prvek, případně element, je již v našem povědomí příliš zabydlen. Protože pět prvků a také šest energií nacházíme všude, kam se podíváme, a ve všem, na co pomyslíme, znamená to tedy, že i my jsme dřevění, ohniví, zemití, kovoví i vodnatí. Pozorného čtenáře, který přetrpěl minulé lekce našeho jednoduchého slabikáře snad ani nemůže překvapit – a možná už i znudí – poznámka o tom, že v každém jednotlivci je z toho všeho jisté množství v neustále se proměňujících poměrech a vztazích, ale něčeho přece jenom bývá vždycky více.
Konstituce a kondice
Konstituce je náš základní typ, který je vrozený a nedá se s ním příliš mnoho nadělat. I když do určité míry ano. Nemůžeme změnit výšku své postavy nebo barvu očí, ale ztloustnout, zhubnout, zkrotit výbušnost, zbavit se strachu, zesílit či zeslábnout v posledku můžeme. Záleží na způsobu života. Ale naše vrozená konstituce zůstává stejná, i když na první pohled překrytá vnějšími vlivy. Kondice je naopak stav, v jakém se nacházíme v dané době, a může se změnit snadno. Robustní jangový atlet může být po prohýřené noci ve velmi špatné kondici a poloprůsvitný jinový křehký mladík nacházející se v prvotní fázi zamilovanosti by mohl na svých útlých bedrech nosit celý svět. Nás bude samozřejmě zajímat především to naše pravé já, a tím je konstituce. To znamená, jestli jsme jin, nebo jang, ke kterému prvku patříme, jaká energie na nás bude nejvíce působit a který orgán postihne. Nejjednodušší základní údaj nám může poskytnout následující tabulka, ve které podle posledního čísla letopočtu, v němž jsme se narodili, poznáme, kam patříme. To je ovšem jen základní údaj. K přesnějšímu určení bychom měli zjistit ještě vliv měsíce, dne, hodiny, a dokonce i minuty narození. I podle populárního čínského horoskopu, v němž figuruje dvanáct zvířat – krysa, buvol, tygr, zajíc, drak, had, kůň, koza, opice, kohout, pes, vepř – bychom měli znát alespoň tři, protože jejich odlišné vlastnosti mohou oslabit či posílit působení základního znamení. Může se samozřejmě také stát, že ve všech třech aspektech se opakuje zvíře jediné. Tak jeden tatínek vítal svou dcerku po návratu ze školy slovy: „Á, naši tři vepři přišli.“
Prvek | Poslední číslo v roce narození |
jang dřevo | 4 |
jin dřevo | 5 |
jang oheň | 6 |
jin oheň | 7 |
jan země | 8 |
jin země | 9 |
jang kov | 0 |
jin kov | 1 |
jang voda | 2 |
jin voda | 3 |
Tabulka je převzata z knihy našeho kolegy MUDr. Radomíra Růžičky, CSc., Učení o pěti prvcích. Pan doktor zde také uvádí názorný příklad, jak mohou člověka utvářet jeho konstituční předpoklady. „Osoba narozená v roce 1947 bude více ohrožená jinovým ohněm a bude trpět zánětlivými projevy zejména srdce, oběhového systému, ale i nervovými potížemi vyvolanými nadměrným teplem (jangem). Podle vzájemných vztahů pěti prvků lze předpokládat další postup na onemocnění žaludku, eventuálně sleziny a dýchacího systému, tlustého střeva či kůže. Naopak jí bude prospívat chlad. Bude se cítit lépe v letech končících na 2 nebo 3. Ke zhoršení stavu nebo k novému vzplanutí choroby může dojít v letech končících 6 nebo 7.“
Dřevo
K prvku dřevo přiřazujeme játra a jejich partnerský orgán žlučník. Pod jejich vliv spadají i oči, šlachy, svaly, nehty, hněv. Příznaky poruchy: nevolnost, slabé trávení, migrény, křečovité záškuby, menstruační potíže, žárlivost, agrese, křik.
Oheň
K prvku oheň přiřazujeme srdce a jeho párový orgán tenké střevo. Patří sem také mozek, nervový systém, cévy a krev, jazyk (hlavně jeho špička), radost. Příznaky poruchy: záněty, krvácení, horečky, silné pocení, metastázy, infarkt myokardu, trombózy, hemoroidy, smích či nedostatek humoru, koktání.
Země
K prvku země přiřazujeme slezinu, slinivku, žaludek. Pod jeho vliv spadají také ústa, rty a prsa, starostlivost. Převaha prvku země v astrotypu se projevuje hromaděním vody, tvorbou otoků i hromaděním kilogramů. Příznaky poruchy: těžké končetiny, únava po jídle, problémy s klouby nebo s páteří, neustálé přemýšlení, lenost, vzlykání, chrápání.
Kov
K prvku kov přiřazujeme plíce a jejich párový orgán tlusté střevo. Jejich úkolem je „oddělení čistého od nečistého“ neboli vylučování odpadních látek. Pokud svou funkci nezvládají dostatečně, protože je jejich činnost oslabena či zátěže na ně kladené jsou nepřiměřeně vysoké, může dojít k poškození kůže, v čínské medicíně označované jako „třetí plíce“ a rovněž přiřazené k elementu kov. Patří sem i nos, tělesné ochlupení, smutek. Příznaky poruchy: dušnost a únava při tělesné námaze, tichý hlas, snížená imunita, kašel, lupénka, ekzémy, deprese, zármutek, apatie.
Voda
K prvku voda přiřazujeme ledviny a jejich párový orgán močový měchýř. Patří sem i kosti, uši, vlasy, strach. Příznaky poruchy: únava, zapomnětlivost, osteoporóza, ztráta zubů, šedivění vlasů, inkontinence, potíže s koleny, problémy s krevním tlakem, kruhy nebo váčky pod očima.
Potíže či onemocnění zapříčiněné poruchou rovnováhy jin-jangu a pěti prvků řeší tradiční čínská medicína různými metodami, jako je například akupunktura, akupresura, léčení bylinami, speciálními cviky, ale jako léčebný prvek využívá i potraviny. Protože poslední zmíněný způsob nám může být nejdostupnější, zaměříme se příště na čínský pohled na stravování. Moudrost čínského dávnověku nám také sděluje: „Ať už bylo otcem nemoci cokoli, její matkou byla špatná strava.“
autor: Ivana Karpenková
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 09/2010