Banner nové Sféry

Mikrobiota: Život bez mikrobů nepřichází v úvahu!

90% člověka jsou mikroby. Má se za to, že každý lidský jedinec v sobě i na sobě hostí 10krát více mikrobů než je jeho celkový počet buněk. Mikrobiota, kolonie mikroorganizmů v našem těle má zásadní vliv na jeho celkový zdravotní stav. Život bez mikrobů nepřichází v úvahu. Kdy přesně došlo k historicky prvnímu významnému okamžiku kontaktu s bakteriemi, nikdo neví. Jisté je, že tomu bylo v prvopočátcích evoluce. Jak s nimi nyní, v současnosti žít ve vzájemné prospěšné symbióze a být odolní vůči těm škodlivým?

Odpovědí na tuto otázku je MIKROBIOM. Termín poměrně mladý, neboť asi tak před dvaceti lety došlo ke znovuobjevení jedinečného významu mikroorganizmů pro vývoj, růst i zánik lidského organizmu. Mikrobiom je souborem genů všech mikroorganizmů v určitém prostředí, orgánu či organizmu. Lidský mikrobiom je tvořen geny všech mikroorganizmů v těle. Neuvěřitelných více než 2 milióny genů. Orgán zcela výjimečný a unikátní svou hodnotou, není ještě zdaleka detailně zmapován, ale dosavadní poznatky o něm dávají za pravdu tvrzení, že:

Život začal ve střevě
Předchůdcem střeva byl prostý shluk buněk, které přijímaly potravu a vypouštěly odpad. V podobě jakéhosi sáčku s otvorem byl zaznamenán poprvé u zvířat. Střevo lidské, trubice se vstupní a výstupní částí se poté vyvinulo z tohoto základního typu střeva.

Střevo je druhým mozkem člověka
K roku 1885 je datována první zmínka o tzv. střevním mozku. O jedno století později, v roce 1998 vyšla kniha The Second (Druhý mozek). Její autor, profesor patologie a molekulární biologie na Columbia University Michael D. Gershon, prostřednictvím ní seznámil širokou odbornou i laickou veřejnost se zcela překvapujícími souvislosti mezi střevy a mozkem. Konkrétně s možnými příčinami vzniku nervových poruch žaludku a střev.

Střevní mikrobiom je druhý největší orgán lidského těla
Čítá počet několika trilionů mikroorganizmů, přibližně 2 000 druhů a mohl by dosahovat hmotnosti 2 kg. V jednotlivých úsecích celého trávicího traktu se mění složení mikrobů i jejich počet. V ústech je to cca 1 000 – 10 000 000 bakterií /ml obsahu (dle toho, co jsme aktuálně snědli), v žaludku se vyskytuje 10 – 100 000 bakterií/ml. Na začátku tenkého střeva sídlí asi 100 000 000 bakterií/ml, v tlustém střevě jejich počet graduje na 1 bilión.

Dvě třetiny našeho imunitního systému spočívají ve střevech
Důležité je, abychom přišli do styku s prospěšnými mikroby co nejdříve. Ideálně během narození a v průběhu prvního roku života. Imunitní systém je tak zdravě nastaven k dalšímu vývoji, boji s choroboplodnými zárodky a respektu vůči neškodným druhům. Časová prodleva usnadňuje osídlení volného prostoru ve střevech mikroby škodlivými.

Střevní mikrobiom je mocný sluha a zlý pán
Střeva plná hodných mikrobů se vyplácí. Chrání před infekcemi, posilují imunitní systém, zajišťují dostatečné prokrvení orgánů, rozvíjejí funkce trávicího ústrojí, dodávají živiny (bílkoviny, aminokyseliny, sacharidy, mastné kyseliny, vitamíny), ničí toxické látky (alkohol, léky, aditiva, apod.). Podílí se na prevenci alergií, autoimunitních poruch, nádorových onemocnění (zejména tlustého střeva, konečníku, prostaty a prsu). Správný vývoj psychomotorických funkcí (řeč, emoce, pohyb, chůze atd.) má také na svých bedrech mikrobiom. Jeho dysbióza (narušení mikrobiální stability převahou škodlivých mikrobů) může naopak vyvolat celou řadu vážných syndromů a zhoršení chorob. Ateroskleróza, celiakie, diabetes, chronický únavový syndrom, obezita, rakovina, úzkostné poruchy, poruchy chování, dětské koliky, mozkové cévní příhody, polypy a další akutní, chronické, psychické i fyzické zdravotní obtíže.

To vše je jen malá ukázka toho, jakou nadvládu má mikrobiom nad člověkem!

V dnešní době se stovky vědeckých kapacit aktivně podílejí na objasňování převratné síly mikroorganizmů v těle člověka. Ale abychom si co nejdříve, nejlépe i nejdéle udrželi jejich stálou přízeň, to záleží jen na nás!

PŘEDPOKLADY ZDRAVÉHO MIKROBIOMU

1. POROD
Řadě zdravotních problémů (dětské koliky, astma, alergie atd.) se dá způsobem porodu předcházet. Kojení tvorbu mikrobiomu samozřejmě podporuje (kojené děti mají ve střevě asi o 50% více druhů prospěšných bakterií) na rozdíl od krmení dětskou umělou výživou.
2. STRAVA
Čerstvá zelenina a ovoce (prebiotika), suroviny fermentované (sójové tofu, miso, tempeth), zakysané mléčné neochucené produkty (probiotika), celozrnné výrobky a obiloviny, luštěniny, mořské i sladkovodní ryby, houby, vejce, polotučné sýry, semena, ořechy, koření, bylinky, dostatek čisté pramenité vody a bylinných čajů v každodenním jídelníčku jsou zdravou potravou pro nás i mikrobiom. Vysoce kalorická jídla (tučná, smažená, s přemírou soli, bílé mouky, cukru a aditiv), barevné sycené nápoje a alkohol jednoznačně škodí nám oběma. Dávejme si tedy pozor na to, co jíme. Čím vyšší kvalita potravin, tím vyšší kvantita hodných mikrobů!
3. RELATIVNÍ ČISTOTA DOMOVA
Domácností se stávají sterilním prostředím nadměrným používáním čistících chemických prostředků. Zbaveny nežádoucích škodlivin (prachu, plísní, roztočů atd.), ale i zdravých mikrobů. Lidský organizmus ztrácí běžný kontakt s mikroorganizmy vnějšího okolí a vzrůstající procento výskytu kožních, dýchacích chorob dokazuje, že nemusíme mít doma bláto ani prach, jen trochu té zdravé špíny (vlastně mikrobiomu).
4. POBYT NA ČERSTVÉM VZDUCHU
Denním aktivním pohybem venku si udržujeme fyzickou kondici a současně se dostáváme do styku s dalšími mikroby. Děti jsou si vědomy, co jim dělá dobře (skákání v loužích, lovení žížal, hra na písku apod.). Zemina je plná pro lidský organizmus vhodných mikrobů. Jen se nesmí vydrhnout kartáčkem na ruce!
5. ZVÍŘECÍ LÉKAŘI
Dlouhodobá symbióza člověka se zvířaty úspěšně léčí řadu psychických chorob a tělesných postižení. Příkladem animoterapie je hipoterapie (koně), canisterapie (psy), felinoterapie (kočky) aj. Zvěř chovaná venku je tzv. obalena větším množstvím mikroorganizmů, než je tomu u domácích mazlíčků. Hrou a mazlením se s nimi přecházejí na člověka. Alergie? Vědecké studie i lékařská praxe stále častěji dokazují, že nejsou vždy zapříčiněna zvířetem, ale souhrou ostatních vnějších faktorů (přítomnost škodlivin ve vzduchu, vodě, celkový životní styl, léky, apod.). Žít se zvířaty na venkově, nebo ve městě násobí zdravý mikrobiom.
6. PŘÍRODNÍ LÉČBA MÍSTO ANTIBIOTIK
Co zaručeně minimalizuje lidskou imunitu a zvyšuje rezistenci (odolnost) choroboplodných zárodků? Antibiotika. Užívejme je pouze při onemocnění způsobených bakteriemi, houbami a parazity, na viry neúčinkují! Zároveň s antibiotiky vždy konzumujeme více přirozených probiotik a prebiotik ve stravě. Garance plné obnovy mikrobiomu i tak není jistá a jen k částečnému dorovnání ztrát dochází až po 3 měsících. Mikrobiom má také své hranice.
7. AKTIVNÍ MOZEK
Komunikační kanál mezi mozkem a mikrobiomem zajišťuje Bloudivý nerv (Nervus Vagus). Jedná se o nejdelší a nejsložitější nerv vycházející z míchy v oblasti hlavy, který se postupně rozvětvuje ke všem vnitřním orgánům. Až 90% jeho vláken přenáší nervové vzruchy přímo ze střeva do mozku a 10% opačně. Zdravé střevo = zdravý mozek. Psychická aktivita (čtení, luštění kvízů, učení se cizím jazykům, novým vědomostem apod.) udržuje spoje mozkových buněk (synapse) ve stálé činnosti (předávání nervových vzruchů) a je dokonalou prevencí neurodegenerativních poruch.

Lidský mikrobiom je společenství živých bytostí o velikosti mikroskopické, ale síly nadlidské. Fyzické i psychické projevy našeho organizmu jsou jeho řečí. Nasloucháme-li jim a činíme potřebné změny vedoucí k lepšímu zdraví, budeme spokojeni my i náš mikrobiom.

Autor: Markéta Kunzová

Celostní medicína

Osobní rozvoj

Zdraví a krása

// EOF