Krása začíná uvnitř

Vyrovnaná hladina krevního cukru pomůže nastarovat hubnutí

Pokud máte rozkolísanou hladinu krevního cukru, můžete trpět častými chutěmi na sladké a hubnutí se nedaří. Dávejte přednost pokrmům s nízkým glykemickým indexem - dávejte přednost celozrnným obilovinám a zvyšte konzumaci zeleniny.

Sacharidy (tedy cukry) se dělí do dvou základních skupin:

Jednoduché sacharidy – často mají sladkou chuť, nazýváme je cukry, organismus je snadno vstřebává

• Složité sacharidy – zdrojem jsou hlavně obiloviny, luštěniny, zelenina, ovoce, brambory – v organismu se štěpí pomaleji
Sacharidy tvoří základ stravy, jsou jediným okamžitě využitelným zdrojem energie. Naše tělo si hlídá, aby hladina cukru v krvi byla pokud možno stálá. Když klesne pod určitou hranici, začneme cítit hlad a chuť (nejlépe na sladké), mozek odmítá vyvíjet jakoukoli činnost, jsme nervózní a podráždění, pociťujeme nevolnost od žaludku a v mnoha případech nás začne bolet hlava. Krátce poté, kdy sníme cokoli s obsahem sacharidů, hladina cukru v krvi stoupne. Na to zareaguje slinivka břišní tím, že vyplaví inzulín, který začne rychle vypuzovat přebytečný cukr z krve. Inzulín také ovlivňuje ukládání tukových zásob. Po nějaké době (desítky minut) hladina cukru v krvi zase klesá, takže dostáváme hlad a celý kolotoč začíná znovu.

Glykemický index nám říká do jaké míry je potravina s obsahem sacharidů schopna zvýšit hladinu cukru v krvi.
Potraviny se středním a nízkým glykemickým indexem jsou schopny prodloužit sytost. Princip je jednoduchý - čím nižší glykemický index příslušné potraviny, tím déle našemu tělu trvá, než přijaté sacharidy ve stravě rozloží na jednotlivé glukosové jednotky, a tím pozvolnější je kolísání krevního cukru. Současně s tím se zvyšuje citlivost na inzulín, podporuje se pocit nasycenosti a suma sumárum z dlouhodobého hlediska můžeme dodržováním tohoto principu zajímavě ovlivnit tělesnou hmotnost.

Jak zjistíme hodnotu glykemického indexu u potravin?

Hodnotu glykemického indexu najdeme v tabulkách nebo se můžeme naučit ji i odhadnout :

Největší vliv na hodnotu GI má obsah cukrů - platí pravidlo čím vyšší je obsah jednoduchých cukrů, zejména glukozy, tím vyšší je hodnota GI (cukr do čaje, limonády apod.). Naopak vyšší obsah polysacharidů (škrobů) hodnotu GI výrazně snižuje. Dobrými příklady jsou rozdíly hodnot GI u celozrnného a obyčejného pečiva. (nízká x vysoká hodnota).
Velmi důležitou roli hraje poměr základních živin (sacharidy, tuky, bílkoviny) - bílkoviny ani tuky nemají schopnost ovlivnit vylučování inzulínu. Pokud sníme určitou potravinu samotnou, bude glykemický index jiný než když ji nakombinujeme s dalšími potravinami - obsah tuků a bílkovin snižuje hodnotu GI (zpomalují vyprazdňování žaludku, a tudíž i následné vstřebávání cukru z přijatého jídla. Proto se doporučuje kombinovat v rámci jednoho jídla potraviny obsahující sacharidy a potraviny s vyšším obsahem bílkovin a tuků (maso, mléčné výrobky, zelenina). Z tohoto hlediska je naprosto nevhodné dát si jen „suchý rohlík".
Pokud strava obsahuje dostatečné množství vlákniny, sníží se glykemický index. Vláknina obecně zpomaluje vstřebávání cukrů.
Podobné vlastnosti má i tepelně nezpracovaný škrob (vařené brambory, loupaná rýže popř. těstoviny mají mnohem vyšší GI než např. některé obiloviny).
Hladinu glykemického indexu ovlivňuje i zpracvání potravin - čím více je strava tepelně upravená, tím vyšší GI má.
Glykemický index výrazně sníží i kyseliny obsažené ve stravě (zpomalují vyprazdňování potraviny ze žaludku a tím sníží rychlost vstřebání cukrů) typickými příklady jsou zakysané mléčné výrobky, , citrónová šťáva, kyselé ovoce, vinný ocet apod.
• Pokud chceme docílit snížení glykemického indexu, je vhodné jíst raději malé porce jídla (pro srovnání - pokud sníme 100 g potraviny s vysokým GI, výsledek je podobný jako konzumace téměř 200 g potravin s nízkým GI).

Pokud ve své stravě dáváme přednost konzumaci potravin s vyšším glykemickým indexem, podporujeme tím především nadměrné ukládání tukových zásob, jinými slovy směřujeme k obezitě. V souvislosti s tím roste riziko vzniku srdečně-cévních chorob, diabetu 2. typu a některých typů rakoviny (především střev a prsu).

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.