Banner nové Sféry

Eva Pilarová – Nevzdávejte se a věřte!

  • Napsal(a) Nora Chvojková

Zpěvačka s nádherným, nezaměnitelným hlasem, sopránem o rozsahu tři a půl oktávy, královna swingu, krásná žena oslňující společnost (vždyť je narozená ve znamení lva), také žena statečná, které se na vrcholu kariéry dotkla smrt a ona ji dokázala proměnit v životní lekci, spisovatelka, fotografka, báječná kuchařka – Eva Pilarová.

Čím jste chtěla být jako dítě, snila jste, že budete slavnou zpěvačkou?

Jako hodně malá jsem chtěla být námořník nebo cestovatel. Ve dvanácti letech jsem se rozhodla, že budu zpěvačkou. Že bych měla být zpěvačkou slavnou, o tom jsem nepřemýšlela. Ale chtěla jsem zpívat a fakt je, že za devět let od onoho rozhodnutí jsem udělala konkurz do divadla Semafor a sen se mi splnil.

 Co způsobilo, že jste od studia operního zpěvu přešla k populární hudbě?

Tehdy nebylo možné jako dnes vybrat si  muzikál, jazz či pop. Byla jen a jen opera. Na školu jsem šla už s tím vědomím, že operu nikdy zpívat nebudu, chtěla jsem se ale vzdělat v  hudební teorii a naučit se základy techniky zpěvu.  

Máte nějakou operní árii, kterou byste si ráda v divadle zazpívala?  

Budu upřímná, nemám. Jednak to neumím, jednak by mě to nebavilo. Kdysi jsme s Waldemarem Matuškou zpívali na nějakém koncertě Věrné milování, měli jsme s tím velký úspěch, ale to bylo z recese a nechtěla bych slyšet, co by tomu řekli hudební kritici!

Kdy jste zařadila do repertoáru Montiho čardáš a jak se stalo, že ho umíte zazpívat i v čínštině?

Může za to Dan Nekonečný, přemluvil mě, abych s ním zazpívala na Letné v rámci kaskadérské show, prý to bude jednoduché, budeme zpívat na střeše jedoucího auta, což je zcela bezpečné… Netušila jsem, že mezi diváky jsou Číňané, kteří chtějí české kaskadéry představit v Číně. Když show skončila, řekl jeden z Číňanů legrační češtinou, že se jim to moc líbilo a že by chtěli i „panirychlezpiva“. Neměli tušení, jak se jmenuji, a takhle mě překřtili díky rychlým pasážím v Montiho čardáši. Když jedu do zahraničí, naučím se vždycky aspoň jednu skladbu v tamní řeči, proto ta čínština. A ještě dodám, že Čína se dvakrát odložila a já tam nakonec nebyla. Ale čínskou verzi zpívám dodnes jako přídavek. A dokonce jsem ji zpívala v duetu s Vojtou Dykem, když jsem slavila padesát let na scéně.

 Mám pocit, jako byste žila několik paralelních životů v jednom, stále se udržujete na špičce populární hudby, píšete knihy, jste úspěšná fotografka, vystavujete i v zahraničí. Jak tak nabitý program stíháte a organizujete?

Nenechávám nic na poslední chvíli, naopak dělám všechno s předstihem, abych se pak zbytečně nenervovala. A nejdůležitější je, že mě to baví. A baví mě i fotografování, ale nemám odvahu nazvat se fotografkou, jsem pouhá amatérka.

 Dokázala jste se uzdravit z těžké nemoci. Co byste vzkázala lidem, kteří se dostanou do podobné životní situace?

Nevzdávat se a věřit, že bude líp.

 Napsala jste knihu o svém léčiteli, můžete prozradit čtenářům Sféry nějaké jeho osvědčené tipy pro zdraví?

Pan Doubrava doporučuje rozumný přístup k životním situacím, slušnost a toleranci. Ostatní je individuální, poradí každému zvlášť.

 Jak si udržujete klid na duši a jaké místo zaujímá ve vašem životě víra v Boha?

Víra v Boha je to nejcennější, čím mě rodiče do života vybavili. Nepřestávám jim být za to vděčná. Jsem přesvědčená, že my věřící máme v životě spoustu věcí jednodušších, protože víme, že Pán Bůh je s námi nejen v našich radostech, ale  i úzkostech. A to samozřejmě i uklidňuje.

 Býváte vždy velmi krásně a vybraně oblečená pro každou příležitost. Máte svého módního poradce?

Mám skvělého poradce, módního návrháře Osmany Laffitu, který mi připravuje modely na koncerty. Dalším poradcem je můj muž, který se stará o moje civilní oblečení, odlehčené, spíše sportovního rázu. Dlouhé toalety s flitry a korálky ráda prostřídám s oblečením typu trika, džíny, kožené bundy, a lodičky na vysokém podpatku se sportovní obuví.

Na co se mohou v tomto roce těšit vaši posluchači?

Na jaře mě čeká Evergreen tour, což je řada společných koncertů s Yvettou Simonovou, Josefem Zímou, Pavlínou Filipovskou, Karlem Štědrým, Viktorem Sodomou, Karlem Kahovcem, Rangers Bandem a Patrolou Šlapeto. V létě mám několik festivalů včetně Mezinárodních jazzových dnů v Dubé a na podzim oslavím – tedy když Pán Bůh zdraví dá – dvěma galakoncerty s hosty pětapadesát let na scéně. Těmi hosty budou Petr Vondráček se skupinou Lokomotiva, skupina Wohnout, mladičký zpěvák Tomáš Ringel, Matěj Ruppert, Vojta Dyk a nebude chybět ani Karel Gott.

Plánujete nějakou výstavu fotografií? Připravujete pro čtenáře nějakou novou knihu?

Momentálně probíhá 59. výstava, tentokrát společná s brněnskou fotografkou Helenou Štefanovou, v březnu budeme spolu v Jičíně a dále mám samostatné výstavy v červnu v Českém Brodě, v červenci v České Lípě, v srpnu v Neratovicích a v prosinci spolu s panem Karlem Dobešem v Praze v Senátu. Novou knihu připravuji poměrně dlouho, chci v ní zavzpomínat na to, co bylo, ale pořád mám dost zpívání a natáčení, učení… a spíš přemýšlím, co a jak bude. Proto na vzpomínky zatím není čas, ale ráda bych knihu dopsala koncem příštího roku.

Jak si předstvujete ideální dovolenou?

Určitě ne jako třeba dovolenou u moře. Snídaně, pláž, oběd, pláž, večeře a další dny totéž. Pro mě je to neskutečná nuda. Nejsem workoholik, ale nemám ráda nicnedělání. Když se nevěnuji zrovna své profesi, pak se ráda toulám městem nebo přírodou a fotografuji. Fotografie pak zpracovávám na počítači a mám pocit, že právě u tohoto si úžasně odpočinu.

 


 

 

Celostní medicína

Osobní rozvoj

Zdraví a krása

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.