Horečka jako obrana před infekcí

Matt Kluger, fyziolog z univerzity státu New Mexico, je přesvědčen, že "existují drtivé důkazy pro to, že horečka je adaptivní odpověď hostitele na infekci, dopověď, která v živočišné říši přetrvala stovky milionů let". Věří že užívání léků k potlačení horečky může lidem někdy nemoc zhoršit

Horečka vzniká uvnitř organismu aktivací složitého mechanismu vytvořeného evolucí. Když dáte krysu s teplotou zvýšenou o dva stupně do velmi horké místnosti, spustí své chladící mechanismy, aby udržela teplotu dva stupně nad normálem. Když ji dáte do chladnější místnosti, spustí mechanismy k udržení tepla, aby opět udržela horečku dva stupně nad normálem. Tělesná teplota je pečlivě regulována i při horečce, jen je o trochu výš nastaven termostat.

Snad nejdramatičtější důkazy pro význam horečky u lidí přinesly pokusy, které v prvních desetiletích tohoto století prováděl Juliu Wagner-Jauregg. Všiml si , že stav nemocných syfilidou se zlepší, když prodělají malárii, a že syfilis je vzácná v oblastech, kde je častá malárie. Záměrně pak infikoval tisíce nemocných syfilitiků malárii. V době, kdy se uzdravil jen jeden nemocný ze sta trpících syfilidou měla tato léčba třicetiprocentní úspěšnost a za takový pokrok si Wagner-Jauregg v roce 1927 vysloužil Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. V té době byla prospěšnost horečky mnohem více uznávána než dnes.

Na druhé straně si však musíme uvědomit, že déletrvající horečka, zvláště kolem 40°C má své následky. Především se zásoby živin vyčerpávají o 20% rychleji a u mužů nastává dočasná neplodnost. Ještě vyšší horečka může vyvolat delirium nebo i křeče a trvalé poškození tkání. Měli bychom si také uvědomit, že žádný regulační mechanismus nemůže dokonale předvídat okolnosti. Proto i zde je nutná správná rozvaha a nalezení kompromisu mezi ponecháním horečky a jejím snižováním.

Z hlediska adaptivního významu horečky je důležité, abychom věděli, co děláme, než se ji budeme pokoušet potlačit. V současnosti to nevíme. Kdyby horečka byla jen otravná věc, mohli bychom se vždy rozhodnout ji potlačit nebo omezit, Bude-li ale snižování horečky často oddalovat uzdravení nebo zvyšovat nebezpečí druhotné infekce, pak bychom měli zasahovat jen případech, kdy bude očekávaný přínos ospravedlňovat přijaté riziko. Doufáme, že lékařský výzkum přinese výsledky, které pomohou doktorům i nemocným poznat, kdy je horečka užitečná a kdy nikoli.